43. KAPITOLA

Capítulo 43

Smrt slona Kuvalajápídy

A Morte do Elefante Kuvalayāpīḍa

Poté, co se Krišna a Balaráma vykoupali a dokončili své ranní povinnosti, uslyšeli zvuky kotlů ze zápasiště. Okamžitě se vydali za zábavou. Když došli ke vstupní bráně zápasnické arény, uviděli velkého slona Kuvalajápídu ovládaného poháněčem, který mu seděl za hlavou. Poháněč Jim záměrně blokoval vstup tak, že postavil slona před vstupní bránu. Krišna pochopil jeho záměr, utáhl si oděv a připravil se na potyčku se slonem. Oslovil poháněče vážným hlasem, zvučným jako hrom: “Uhni z cesty, darebáku, a nech Mě projít branou. Budeš- li Mi stát v cestě, pošlu tě i s tvým slonem do domu zosobněné smrti.”

Depois de tomar banho e terminar todos os Seus deveres matinais, Kṛṣṇa e Balarāma ouviram o rufar dos tambores na arena de luta. Eles Se prepararam para ir até o lugar e ver o espetáculo. Quando Kṛṣṇa e Balarāma chegaram ao portão da arena, viram um grande elefante chamado Kuvalayāpīḍa sendo cuidado por um domador que estava montado em sua cabeça. O homem bloqueava propositalmente a entrada dEles, mantendo o elefante em frente ao portão. Kṛṣṇa pôde compreender a intenção dele e aprumou Sua roupa, preparando-se para combater o elefante. Kṛṣṇa começou a falar com o domador de elefante com uma voz grave e vibrante como uma nuvem: “Você, ó domador sem caráter, abra caminho e deixe-Me passar pelo portão. Se bloquear o Meu caminho, mandarei você e seu elefante para a casa da morte personificada”.

Pro poháněče to byla urážka. Velice se na Krišnu rozzlobil a vyprovokoval slona k útoku, jak bylo předem naplánováno. Slon se blížil ke Krišnovi jako nevyhnutelná smrt. Hnal se na Něho a pokusil se Ho chytit chobotem, ale Krišna obratně skočil za slona. Jelikož slon dohlédl pouze na špičku svého chobotu, nemohl vidět Krišnu, jenž se skrýval za jeho nohama, ale snažil se Ho polapit chobotem. Krišna opět rychle unikl, odskočil stranou a chytil slona zezadu za ocas. Nesmírnou silou ho táhl za ocas nejméně dvacet pět metrů, jako když Garuda táhne obyčejného hada. Krišna tahal slona ze strany na stranu, zprava doleva, stejně jako v dětství tahal za ocas telátka. Potom si před něho stoupl, silně ho uhodil dlaní a opět zmizel z jeho dohledu a zaběhl za něho. Krišna si potom lehl těsně před slonem na zem a slon zakopl a spadl. Krišna okamžitě vstal, ale slon si myslel, že stále ještě leží, a snažil se Ho probodnout svými kly tak, že jimi mocně píchal do hlíny. Ačkoliv slon běsnil, poháněč jedoucí na jeho hlavě se ho snažil vyprovokovat k ještě větší zuřivosti. Rozlícený slon se rozběhl proti Krišnovi. Jakmile se přiblížil na dosah, Krišna ho chytil za chobot a strhl ho dolů. Když slon i poháněč spadli na zem, Krišna vyskočil na slona, ulomil mu jeden kel a s ním zabil nejprve jeho a pak poháněče. Poté si položil ulomený kel na rameno. Krišna, ozdobený kapičkami potu a poskvrněný sloní krví, vypadal velice krásně a takto se vydal k zápasišti. Pán Balaráma si vzal na rameno druhý kel. Doprovázeni svými přáteli pasáčky vstoupili do arény.

O homem, sendo insultado dessa maneira por Kṛṣṇa, ficou muito enfurecido e, para desafiar Kṛṣṇa, provocou o elefante ao ataque como havia planejado. O elefante, então, foi em direção a Kṛṣṇa como a morte inevitável. Correndo até Kṛṣṇa, o elefante tentou agarrá-lO com sua tromba, mas Kṛṣṇa, com muita destreza, moveu-Se para trás. Sendo capaz de ver somente a ponta do nariz, o elefante não podia ver Kṛṣṇa escondido atrás de suas pernas, mas tentou capturá-lO com a tromba. Outra vez, Kṛṣṇa escapou muito velozmente de ser pego e correu de novo para baixo do elefante e pegou sua cauda. Segurando o elefante pelo rabo, Kṛṣṇa começou a puxá-lo e, com grande força, Kṛṣṇa arrastou-o por cerca de vinte metros, assim como Garuḍa arrasta uma cobra insignificante. Kṛṣṇa puxou o elefante de um lado para outro, da direita para a esquerda, do mesmo modo como Ele costumava puxar um bezerro pelo rabo quando criança. Depois disso, Kṛṣṇa foi para a frente do elefante e deu-lhe um forte golpe com a palma da mão. Ele, então, escapuliu da vista do elefante e correu para trás. Caindo ao chão, Kṛṣṇa Se colocou diante das duas pernas do elefante, fazendo com que ele tropeçasse e caísse. Kṛṣṇa levantou-Se imediatamente, mas o elefante, pensando que Kṛṣṇa ainda estava deitado, tentou perfurar o Seu corpo com a presa de marfim, cravando-a com força no chão. Embora o elefante já estivesse perturbado e zangado, o domador montado em sua cabeça tentou provocá-lo ainda mais. O elefante, então, correu louco de encontro a Kṛṣṇa. Logo que chegou a Seu alcance, Kṛṣṇa agarrou a tromba do elefante, derrubando-o. Quando o elefante e o domador caíram, Kṛṣṇa pulou nas costas do elefante e quebrou a coluna do animal, e matou o domador também. Depois de matar o elefante, Kṛṣṇa colocou em Seu ombro uma presa de marfim. Ornado com gotas de suor e respingado do sangue do elefante, Kṛṣṇa parecia belíssimo, e foi assim que Se dirigiu ao campo de luta. O Senhor Balarāma colocou em Seu ombro a outra presa do elefante. Acompanhados de Seus amigos vaqueirinhos, Eles entraram na arena.

Krišna se jevil různým lidem různě podle vztahů (ras), které s Ním měli. Krišna je zdrojem veškeré radosti a veškerých vztahů, pozitivních i negativních. Zápasníkům se jevil jako blesk, běžným lidem jako nejkrásnější osobnost a ženy v Něm viděly nejpřitažlivějšího muže, zosobněného Amora, což zvětšovalo jejich chtivé touhy. Přítomní pastevci se na Krišnu dívali jako na svého příbuzného, který pocházel ze stejné vesnice, Vrindávanu. Bezbožní kšatrijští králové v aréně Ho viděli jako nejmocnějšího panovníka, který je přichází potrestat. Svým rodičům, Nandovi a Jašódě, se jevil jako nejmilovanější dítě. Kansovi, králi bhódžské dynastie, připadal jako zosobněná smrt. Hloupým lidem se jevil jako neschopný člověk, přítomným jógím jako Nadduše a členům vrišniovské dynastie jako nejslavnější potomek. Takto se na Krišnu dívali různí lidé, kteří se zúčastnili slavnosti. Krišna vstoupil do zápasnické arény s Balarámou a svými přáteli pasáčky. Jakmile se Kansa doslechl, že Krišna již zabil slona Kuvalajápídu, věděl, že Krišnu nelze podceňovat. Dostal z Něho obrovský strach. Krišna a Balaráma měli dlouhé paže, byli pěkně oblečení a všem přítomným lidem se líbili. Byli nazdobení, jako kdyby měli vystupovat v divadle, a přitahovali pozornost všech.

Quando Kṛṣṇa entrou na arena de luta com Balarāma e Seus amigos, Ele apareceu de modo diferente para as diferentes pessoas de acordo com suas diferentes relações (rasas) com Ele. Kṛṣṇa é o reservatório de todo o prazer de todas as espécies de rasas, tanto favoráveis como desfavoráveis. Para os lutadores, Ele parecia exatamente como um raio. Para as pessoas em geral, Ele parecia a pessoa mais bonita. Para as mulheres, Ele parecia o varão mais atraente, o Cupido personificado, aumentando assim a luxúria delas. Os vaqueiros ali presentes olhavam para Kṛṣṇa como seu patrício, tendo vindo da mesma vila de Vṛndāvana. Os reis kṣatriyas impiedosos que estavam ali presentes viram-nO como o mais forte dos governantes e o seu castigador. Aos pais de Kṛṣṇa, Nanda e Yaśodā, Ele parecia ser o filho mais amoroso. Para Kaṁsa, o rei da dinastia Bhoja, Ele parecia a morte personificada. Para os ignorantes, Ele parecia uma personalidade inábil. Aos yogīs presentes, Ele parecia a Superalma. Para os membros da dinastia Vṛṣṇi, Ele parecia o descendente mais célebre. Assim considerado de diferentes maneiras pelos diferentes tipos de pessoas ali presentes, Kṛṣṇa entrou na arena de luta com Balarāma e Seus amigos vaqueirinhos. Tendo ouvido que Kṛṣṇa já havia matado o elefante Kuvalayāpīḍa, Kaṁsa soube sem dúvida que Kṛṣṇa era formidável. Assim, Kaṁsa ficou com muito medo dEle. Kṛṣṇa e Balarāma tinham braços longos e estavam belamente vestidos, sendo atraentes para todas as pessoas ali reunidas. Estavam vestidos como se fossem representar no palco e atraíam a atenção de todo o povo.

Obyvatelé města Mathury, kteří viděli Krišnu, Nejvyšší Osobnost Božství, byli nesmírně šťastní a nenasytnými zraky se dívali na Jeho obličej, jako by pili nebeský nektar. Pohled na Krišnu jim skýtal takový požitek, až se zdálo, že nejenom pijí nektar pohledu na Jeho tvář, ale čichají vůni Jeho těla, lížou jeho chuť a Jeho i Balarámu objímají ve svém náručí. Rozmlouvali mezi sebou o těchto dvou transcendentálních bratrech. Již dlouho slýchali o kráse a činnostech Krišny a Balarámy, ale nyní Je osobně viděli tváří v tvář. Říkali si, že Krišna a Balaráma jsou dvě úplné inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství Nárájana, které se zjevily ve Vrindávanu.

Os residentes da cidade de Mathurā que viram Kṛṣṇa, a Suprema Personalidade de Deus, ficaram muito satisfeitos e começaram a olhar para Seu rosto com olhares insaciáveis, como se estivessem bebendo o néctar do céu. Ver Kṛṣṇa dava-lhes tanto prazer que parecia não só que estavam bebendo o néctar de Seu rosto, mas estavam cheirando o aroma de Seu corpo, lambendo o sabor de Seu corpo, e abraçando Kṛṣṇa e Balarāma com seus braços. Então, eles começaram a conversar entre si sobre os dois irmãos transcendentais. Por muito tempo, tinham ouvido falar das atividades e da beleza de Kṛṣṇa e Balarāma, mas, agora, estavam vendo os irmãos pessoalmente, face a face. Pensaram que Kṛṣṇa e Balarāma eram duas encarnações plenárias da Suprema Personalidade de Deus, Nārāyaṇa, que tinham aparecido em Vṛndāvana.

Obyvatelé Mathury se začali bavit o Krišnových zábavách — jak se narodil jako syn Vasudévy, jak byl předán do péče Nandy Mahárádže a jeho ženy v Gókule a jaké události vedly k tomu, že je přijel do Mathury obdařit svou přízní. Mluvili o tom, jak zabil démonici Pútanu a jak zabil Trinávartu, který Ho napadl v podobě větrného víru. Vzpomínali i na vysvobození dvou bratrů z jamala-ardžunových stromů. Obyvatelé Mathury si navzájem říkali: “Krišna a Balaráma zabili ve Vrindávanu Šankhačúdu, Kéšího, Dhénukásuru a mnoho dalších démonů. Krišna také zachránil všechny vrindávanské pastevce před ničivým požárem. Ztrestal hada Káliju ve vodách Jamuny a zkrotil falešnou pýchu nebeského krále Indry. Sedm dní bez přestání držel v jedné ruce velký kopec Góvardhan a zachránil všechny lidi z Gókuly před vytrvalým deštěm, hurikánem a krupobitím.” Dále vzpomínali na jiné povzbudivé činnosti: “Dívky z Vrindávanu tak těšil pohled na Krišnovu krásu a účast v Jeho zábavách, že zapomněly na útrapy hmotné existence. Díky tomu, že se dívaly na Krišnu a myslely na Něho, zapomínaly na všechno vyčerpání.” Když se Mathuřané bavili o jaduovské dynastii, řekli, že jelikož se Krišna zjevil v jejich rodu, zůstanou Jaduovci nejslavnějším rodem v celém vesmíru. Potom se začali bavit o Balarámovi. Mluvili o Jeho krásných lotosových očích a připomínali si: “Tento chlapec zabil démona Pralambu a také mnoho dalších.” Zatímco takto rozmlouvali o činnostech Krišny a Balarámy, uslyšeli hudbu různých skupin hudebníků oznamující zápas.

Os cidadãos de Mathurā puseram-se a recitar os passatempos de Kṛṣṇa, Seu nascimento como o filho de Vasudeva, o fato de Ele ter sido posto aos cuidados de Nanda Mahārāja e de sua esposa em Gokula, e todos aqueles eventos que levaram à Sua ida para Mathurā. Falaram da morte da demônia Pūtanā, bem como da morte de Tṛṇāvarta, que veio como um ciclone. Também lembraram a salvação dos dois irmãos gêmeos de dentro das árvores yamala-arjuna. Os cidadãos de Mathurā falavam entre si: “Śaṅkhācūḍa, Keśī, Dhenukāsura e muitos outros demônios foram mortos por Kṛṣṇa e Balarāma em Vṛndāvana. Kṛṣṇa também salvou todos os pastores de Vṛndāvana de um incêndio devastador. Ele castigou a serpente Kāliya na água do Yamunā e refreou o falso orgulho do rei do céu, Indra. Kṛṣṇa manteve erguida a grande colina Govardhana com uma só mão durante sete dias seguidos e salvou todo o povo de Gokula de chuva incessante, furacão e tempestade de vento”. Eles também começaram a lembrar de outras atividades iluminantes: “As moças de Vṛndāvana estavam tão contentes de ver a beleza de Kṛṣṇa e de participar de Suas atividades que esqueceram a finalidade da existência material. Por ver Kṛṣṇa e pensar sobre Ele, esqueceram todo tipo de fadiga material”. Os cidadãos de Mathurā falavam sobre a dinastia de Yadu, dizendo que, por causa do aparecimento de Kṛṣṇa nessa dinastia, os Yadus se tornariam a família mais famosa de todo o universo. Os cidadãos de Mathurā, então, começaram a falar de Balarāma. Falavam de Seus belíssimos olhos de pétala de lótus, e disseram sobre Ele: “Esse menino matou o demônio Pralamba e muitos outros também”. Enquanto estavam falando assim das atividades de Kṛṣṇa e Balarāma, ouviram as vibrações de diferentes bandas anunciando a sessão de luta.

Slavný zápasník Čánúra oslovil Krišnu a Balarámu: “Moji drazí Krišno a Balarámo, slyšeli jsme o Vašich činnostech. Jste velcí hrdinové, a proto si Vás král nechal zavolat. Slyšeli jsme, že máte velice silné paže. Král a zde přítomní lidé touží zhlédnout ukázku Vašich zápasnických schopností. Občan by měl být poslušný a měl by těšit mysl svého vladaře. Jedná-li tak, přinese mu to štěstí všeho druhu, ale ti, kteří jsou neposlušní, budou nešťastní, protože neuniknou královu hněvu. Vy jste pasáčkové a slyšeli jsme, že spolu často zápasíte, když pasete v lese krávy. Přejeme si proto, abyste s námi zápasili a potěšili zde přítomné lidi včetně krále.”

O famoso lutador Cāṇūra, então, começou a falar com Kṛṣṇa e Balarāma. “Meus queridos Kṛṣṇa e Balarāma”, disse ele, “ouvimos falar de Seus feitos passados. Vocês são grandes heróis, e, por isso, o rei Os chamou. Ouvimos dizer que Seus braços são muito fortes. O rei e todos os cidadãos querem ver uma exibição de Suas habilidades de luta. Um cidadão deve ser obediente e agradar a mente do rei governante; agindo dessa maneira, o cidadão consegue toda espécie de boa fortuna. Quem não se importa em agir com obediência, torna-se infeliz por causa da ira do rei. Vocês são vaqueirinhos, e ouvimos que, enquanto cuidam das vacas na floresta, Vocês gostam de lutar um com o outro. Desejamos, portanto, que Se juntem a nós para lutarmos de modo que todo o povo aqui presente, juntamente com o rei, fique satisfeito”.

Krišna okamžitě pochopil, kam Čánúra míří, a připravil se na zápas, ale s ohledem na dobu a okolnosti promluvil takto: “Jsi poddaným bhódžského krále a žiješ v džungli. My jsme také nepřímo jeho podřízení a pokusíme se ho co nejvíce potěšit. Touto výzvou k zápasu Nám prokazuje velké dobrodiní, ale skutečností je, že jsme pouze chlapci. Ve vrindávanském lese si hrajeme s přáteli stejného věku. Myslíme si, že soupeřit s osobami stejného věku a síly je správné, ale lidem se nebude líbit, když se utkáme s takovými velkými zápasníky. Odporuje to náboženským zásadám.” Krišna naznačil, že slavní a silní zápasníci by neměli vyzývat Krišnu a Balarámu k boji.

Kṛṣṇa entendeu imediatamente o propósito das palavras de Cāṇūra e preparou-Se para lutar com ele. Porém, de acordo com o momento e as circunstâncias, Ele disse o seguinte: “Você é súdito do rei de Bhoja e vive na floresta. Somos também indiretamente seus súditos, e tentamos agradá-lo tanto quanto possível. Esta oferta de luta é um grande favor da parte dele, mas o fato é que somos apenas meninos. Às vezes, brincamos na floresta de Vṛndāvana com Nossos amigos que são da mesma idade que Nós. Achamos que combater pessoas da mesma idade e força é bom para Nós, mas lutar com grandes lutadores como vocês não seria bom para a audiência. Isso iria contra os princípios religiosos”. Kṛṣṇa indicou, deste modo, que os célebres e fortes lutadores não deveriam desafiar Kṛṣṇa e Balarāma a lutar.

Čánúra na to odpověděl: “Můj milý Krišno, my dobře víme, že nejsi ani dítě, ani mladík. Jsi transcendentální vůči všem a stejně tak i Tvůj velký bratr Balaráma. Již jsi zabil slona Kuvalajápídu, který dokázal bojovat s tisíci dalších slonů. Zabil jsi ho úžasným způsobem. Jelikož jsi tak silný, hodí se, abys bojoval s nejsilnějšími z našich zápasníků. Proto si s Tebou přeji zápasit já a Tvůj starší bratr Balaráma bude zápasit s Muštikou.”

Em resposta a isso, Cāṇūra disse: “Meu querido Kṛṣṇa, podemos entender que Você não é nem criança, nem jovem. Você é transcendental a todos, como o é Seu irmão mais velho Balarāma. Você já matou o elefante Kuvalayāpīḍa, que era capaz de lutar com milhares de outros elefantes, e matou-o de maneira maravilhosa. Por causa de Sua força, convém que lute com os lutadores mais fortes dentre nós. Eu, portanto, quero lutar com Você, e Seu irmão mais velho, Balarāma, lutará com Muṣṭika”.

Takto končí Bhaktivédántův výklad 43. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Smrt slona Kuvalajápídy”.

Neste ponto, encerram-se os significados Bhaktivedanta do capítulo quarenta e três de Kṛṣṇa, intitulado “A Morte do Elefante Kuvalayāpīḍa”.