Skip to main content

40. KAPITOLA

QUARANTIÈME CHAPITRE

Akrúrovy modlitby

Les prières d’Akrūra

Akrúra se modlil: “Můj milý Pane, klaním se před Tebou, protože jsi příčina všech příčin a původní nevyčerpatelná osobnost, Nárájan. Z Tvého pupku vyrůstá lotosový květ a na něm se rodí Brahmá, stvořitel tohoto vesmíru. Jelikož Brahmá je příčinou vesmíru, jsi příčinou všech příčin. Všechny prvky vesmírného projevu — země, voda, oheň, vzduch, éter, ego a celková hmotná energie, jakož i příroda, okrajová energie, živé bytosti, mysl, smysly, smyslové objekty a polobozi, kteří ovládají dění ve vesmíru — vycházejí z Tvého těla.

Voici quelles furent les prières d’Akrūra : « Ô cher Seigneur, je T’offre mon hommage respectueux, à Toi, Cause Suprême de toutes les causes, Toi la Personne originelle, l’Être intarissable, Nārāyaṇa. De Ton ombilic sort un lotus sur les pétales duquel naît Brahmā, le créateur de cet univers. Brahmā, cause de cet univers, est causé par Toi, Cause de toutes les causes. Tous les éléments de la manifestation cosmique : la terre, l’eau, le feu, l’air, l’éther, l’ego et l’énergie matérielle tout entière, ainsi que la nature, l’énergie marginale, les êtres vivants, le mental, les sens, les objets des sens et les devas qui administrent le cosmos, tous sont engendrés de Ton Corps.

Jsi Nadduše všeho, ale nikdo nezná Tvou transcendentální podobu. Všichni v hmotném světě jsou ovlivnění kvalitami hmotné přírody. Dokonce ani polobozi, jako je Pán Brahmá, neznají dokonale Tvou transcendentální existenci mimo vesmírný projev tří hmotných kvalit, protože i oni jsou pod jejich vlivem. Velcí mudrci a mystici Tě uctívají jako Nejvyšší Osobnost Božství, původní příčinu všech živých bytostí, celého vesmírného projevu a všech polobohů. Uctívají Tě, neboť zahrnuješ vše. Někteří z učených bráhmanů Tě rovněž uctívají prováděním védských rituálních obřadů. Vykonávají různé druhy obětí ve jménu různých bohů. Jiní mají v oblibě uctívat transcendentální poznání. Jsou velice klidní a poté, co se vzdali veškerých hmotných činností, se zabývají obětí zvanou jñāna- yajña neboli filosofickým hledáním Tebe.

Tu es de toute existence l’Âme Suprême, et pourtant nul ne connaît Ta Forme sublime. Tous les êtres, en ce monde, subissent l’influence des trois guṇas. Les devas, même, comme Brahmā, influencés par l’énergie matérielle, n’ont pas une parfaite connaissance de Ton Existence absolue, au-delà de la manifestation cosmique, au-delà du règne des trois guṇas. Les grands sages et les yogīs Te vouent leur adoration en tant que Dieu, la Personne Suprême, la Cause originelle de tous les êtres, de tous les mondes et des devas. Ils T’adorent en tant que Celui qui contient toutes choses. Certains brāhmaṇas érudits Te vouent également leur culte en observant les cérémonies rituelles du Ṛg-veda. Ils offrent différents sacrifices au nom de différents devas. D’autres encore se plaisent à vouer leur adoration au savoir absolu. Par la paix intérieure, ils aspirent à se détacher des actes matériels. Engagés dans une quête philosophique de Ta Personne, ils pratiquent ce qu’on appelle le jñāna-yajña.

Existují také oddaní, známí jako bhágavatové, kteří Tě uctívají jako Nejvyšší Osobnost Božství. Poté, co byli řádně zasvěceni do metody Pañcarātry, si zdobí těla tilakem a věnují se uctívání Tvých různých podob viṣṇu-mūrti. Existují ještě další, kteří se nazývají šivaisté, následovníci různých áčárjů, kteří Tě uctívají v podobě Pána Šivy.”

« Les bhaktas, qu’on appelle bhāgavatas, Te vouent leur adoration en tant que Dieu, la Personne Suprême. Reçue l’initiation adéquate dans les pratiques spirituelles prescrites par le Pañcarātra, ils parent leur corps de tilaka et s’engagent dans l’adoration de Tes différentes viṣṇu-mūrtis. D’autres encore, connus comme les Śivaïtes, disciples de certains ācāryas, T’adorent sous la forme de Śiva. »

V Bhagavad-gītě je řečeno, že uctívání polobohů je rovněž nepřímo uctíváním Nejvyššího Pána. Takové uctívání však není ortodoxní, protože Pánem hodným uctívání je Nejvyšší Osobnost Božství, Nárájan. Polobozi jako Brahmá a Šiva jsou inkarnace hmotných kvalit, které rovněž vycházejí z těla Nárájana. Před stvořením ve skutečnosti nikdo kromě Nárájana, Nejvyšší Osobnosti Božství, neexistoval. Uctívání polobohů není na stejné úrovni jako uctívání Nárájana.

La Bhagavad-gītā enseigne que l’adoration des devas, c’est aussi, mais de façon indirecte, l’adoration du Seigneur Suprême. Une telle forme d’adoration ne peut être tenue pour orthodoxe, puisque le seul auquel toute adoration doit s’adresser est Nārāyaṇa, le Seigneur Suprême. Les devas Brahmā et Śiva sont des guṇa-avatāras, ou personnifications des guṇas, qui émanent pour leur part du Corps de Nārāyaṇa. En vérité, seul existait, avant la création, Nārāyaṇa. Adorer un deva, quel qu’il soit, n’a donc jamais même valeur qu’adorer Nārāyaṇa.

Akrúra řekl: “I když je mysl těch, kteří jsou oddáni polobohům, upřená na určitého poloboha, jde jejich uctívání nepřímo k Tobě, protože jsi Nadduše všech živých bytostí včetně polobohů. Někdy se malým řekám tekoucím z hor během období dešťů nepodaří dotéci k moři; některé k moři dotečou, a jiné ne. Podobným způsobem k Tobě mohou, a nemusí dospět uctívači polobohů. Není to zaručené. Jejich úspěch závisí na síle jejich uctívání.”

Akrūra poursuivit : « Ceux qui portent leur dévotion aux devas, bien que fixant sur eux leur mental, T’adorent indirectement, puisque Tu es l’Âme Suprême sise en tous les êtres, y compris les devas. Pendant la saison des pluies, maints ruisseaux coulent des montagnes vers la mer. Certains l’atteignent, d’autres non. De même, les adorateurs des devas peuvent ou non T’atteindre. Pour eux, nulle certitude, le succès dépend de leur propre puissance d’adoration. »

Podle védských zásad by měl člověk, který uctívá jistého poloboha, provádět také nějaký obřad pro Nárájana, Jagjéšvaru, neboť — jak je uvedeno v Bhagavad- gītě — polobozi nemohou plnit touhy svých oddaných bez Nárájanova neboli Krišnova svolení. V Bhagavad-gītě se doslova říká: mayaiva vihitān hi tān, což znamená, že polobozi mohou poskytnout nějaké požehnání poté, co je k tomu zmocní Nejvyšší Pán. Když uctívač polobohů přijde k rozumu, může uvažovat následujícím způsobem: “Polobozi mohou dávat požehnání jedině tehdy, když je tím pověří Nejvyšší Pán; proč tedy neuctívat Nejvyššího Pána přímo?” Takoví uctívači polobohů mohou dojít k Nejvyšší Osobnosti Božství, ale jiní, pro které jsou polobozi vším, nemohou dosáhnout konečného cíle.

Selon les principes védiques, lorsqu’un adorateur voue son culte à un deva, il accomplit en même temps quelque rite pour Nārāyaṇa, Yajñeśvara – le Seigneur du Sacrifice –, et la Bhagavad-gītā mentionne en effet que les devas ne peuvent combler leurs adorateurs sans la sanction de Nārāyaṇa, ou Kṛṣṇa. Les mots qu’utilise la Bhagavad-gītā sont exactement : mayaiva vihitān hi tān : le devas ne peuvent accorder de bénédictions s’ils n’en ont reçu licence du Seigneur Suprême. Quand l’adorateur des devas revient de son illusion, il fait le raisonnement suivant : « Les devas ne sont en mesure de donner leurs faveurs que s’ils en ont reçu le pouvoir du Seigneur Suprême ; pourquoi, dès lors, ne pas adorer directement ce Seigneur Suprême ? « De cette manière, certains adorateurs des devas pourront venir au Seigneur, mais non ceux qui tiennent « leurs » devas pour le Tout absolu.

Akrúra se dále modlil: “Můj milý Pane, celý svět je prostoupený třemi kvalitami hmotné přírody: dobrem, vášní a nevědomostí. V hmotném světě jsou všichni, od Pána Brahmy až po nehybné rostliny a stromy, těmito kvalitami zahalení. Můj milý Pane, s úctou se Ti klaním, protože jsi mimo vliv tří kvalit. Kromě Tebe jsou všichni unášeni jejich vlnami. Můj milý Pane, oheň jsou Tvá ústa, země Tvoje nohy, slunce je Tvé oko, obloha Tvůj pupek a světové strany jsou Tvé uši. Prostor je Tvá hlava, polobozi Tvé paže, moře a oceány jsou Tvé břicho a vítr a vzduch jsou Tvá síla a vitalita. Všechny rostliny a byliny jsou chlupy na Tvém těle, mraky jsou Tvé vlasy, hory Tvoje kosti a nehty, dny a noci jsou mrkáním Tvých očních víček, Pradžápati (praotec) je Tvoje přirození a deště jsou Tvé semeno.

« Ô cher Seigneur, dit encore Akrūra, le monde entier se tisse par le jeu des trois guṇas, Vertu, Passion et Ignorance. Tous les êtres, en ce monde, en sont revêtus et couverts, depuis Brahmājī jusqu’aux plantes et arbres, créatures immobiles. Ô Seigneur, je T’offre mon hommage plein de respect, car seul de tous les êtres Tu Te situes au-delà de l’influence des trois guṇas, Tu échappes à leur flux. Ô Seigneur, le feu, c’est Ta bouche, la terre, c’est Tes pieds, le soleil Ton œil, le ciel Ton nombril, et les directions Tes oreilles. L’espace, c’est Ta tête, les devas Tes bras, les océans et les mers Ton abdomen, les vents et l’air Ta puissance et Ta vitalité. Toutes les plantes, toutes les herbes, ce sont les poils de Ton corps ; les nuages, ce sont Tes cheveux, les montagnes Tes os et Tes ongles, les nuits et les jours le clignement de Tes paupières ; Prajāpati forme Tes organes génitaux, et les pluies sont Ta semence.

Můj milý Pane, všechny živé bytosti, včetně polobohů, panovníků, králů a jiných bytostí různých úrovní, spočívají v Tobě jako nedílné části velkého celku. Nikdo Tě nemůže poznat pomocí experimentálního poznání. Člověk může jen pochopit, že Tvoje transcendentální existence je jako obrovský oceán, ve kterém plavou různé druhy živých bytostí, nebo jako ovoce udumbara, ze kterého vylétají malí komáři. Můj milý Pane, všechny Tvé věčné podoby a inkarnace, ve kterých přicházíš do tohoto světa, přinášejí živým bytostem úlevu od nevědomosti, iluze a nářku. Všichni lidé proto mohou ocenit Tvé inkarnace a zábavy a věčně oslavovat Tvé činnosti. Nikdo nedokáže určit, kolik máš podob a inkarnací, a nikdo nedokáže odhadnout počet vesmírů, které v Tobě existují.

« Ô Seigneur, tous les êtres vivants, y compris les devas de différents pouvoirs, les divers ordres de suzerains, de rois et autres chefs, sont dits demeurer en Toi. Parce que tout être est fragment du grand Tout, aucun ne peut Te connaître à travers un savoir empirique. Car Ton existence absolue ressemble à un océan où vivent des milliers d’espèces aquatiques, ou encore au fruit kadamba, dont sortent des multitudes de moustiques. Ô cher Seigneur, tout avatāra – Forme éternelle que Tu revêts pour apparaître en ce monde – vient dans le but de soulager les vivants de leur ignorance, de leurs illusions et de leurs lamentations. Ainsi, tous les hommes peuvent en venir à apprécier Tes manifestations en ce monde et Tes Divertissements, et chanter la gloire de Tes Actes, éternellement. Nul ne peut embrasser le nombre de Tes Formes et avatāras, non plus que le nombre des univers qui s’étendent en Toi.

Proto se uctivě klaním inkarnaci ryby, která se zjevila v oceánu zpustošení, přestože jsi příčinou všech příčin. Uctivě se klaním inkarnaci Hajagrívy, jenž zabil dva démony, Madhua a Kaitabhu. Uctivě se klaním Tobě, který ses zjevil jako obrovská želva a podpíral velkou horu Mandara a jako kanec jsi zachránil planetu Zemi, když spadla do vod Garbhódaky. Uctivě se klaním Tobě, který ses zjevil jako Nrsimhadéva, abys osvobodil všechny oddané od hrozných krutostí ateistů. Uctivě se klaním Tobě, který ses zjevil jako Vámanadéva a překročil tři světy jen tím, že jsi natáhl své lotosové nohy. Uctivě se klaním Tobě, který ses zjevil jako Pán Bhriguovců, abys pobil všechny bezvěrné vládce světa. A uctivě se klaním Tobě, který ses zjevil v podobě Pána Rámy, abys zabil démony, jako byl Rávana. Všichni oddaní Tě uctívají jako vůdce raghuovské dynastie, Pána Rámačandru. Uctivě se klaním Tobě, který se zjevuješ jako Pán Vásudéva, Pán Sankaršan, Pán Pradjumna a Pán Aniruddha. Uctivě se klaním Tobě, který se zjevíš jako Pán Buddha, abys zmátl ateisty a démony. A uctivě se klaním Tobě, který se zjevíš jako Kalki, abys potrestal takzvané krále, kteří poklesnou na ohavnou úroveň mléččhů nedodržujících védské usměrňující zásady.

« Puissé-je donc offrir mon hommage plein de respect à l’avatāra-Poisson, qui parut quand l’univers fut dévasté, envahi par les eaux, bien que Ta Seigneurie soit Cause de toutes les causes. Mon hommage respectueux à l’avatāra Hayagrīva, qui fit périr les deux asuras Madhu et Kaiṭabha. Mon hommage respectueux à l’avatāra-Tortue, géant, qui porta l’immense montagne Mandara et aussi à l’avatāra-Sanglier, qui releva la Terre tombée au fond des eaux Garbhodaka. Mon hommage respectueux à Nṛsiṁhadeva, qui délivra les bhaktas des horreurs que les athées leur faisaient subir. Mon hommage respectueux à Vāmanadeva, qui couvrit les trois mondes en trois pas de Ses pieds de lotus. Mon hommage respectueux à Paraśurāma, Seigneur des Bhṛgus, qui apparut pour tuer tous les rois infidèles. Mon hommage respectueux à Śrī Rāma, qui apparut afin de détruire Rāvaṇa et les asuras de son espèce. Tous Tes dévots adorent en Toi Śrī Rāmacandra, le chef de la dynastie Raghu. Enfin, j’offre mon hommage respectueux à Ta Personne apparue en tant que Śrī Vāsudeva, Śrī Saṅkarṣaṇa, Śrī Pradyumna et Śrī Aniruddha. Mon hommage respectueux à Ta Personne qui apparut en tant que Śrī Buddha, pour déjouer les athées et les asuras. J’offre encore mon hommage respectueux à Ta Personne dans la Forme de Kalki, qui a pour mission de châtier les membres indignes de l’ordre royal, dégradés à la condition abominable de mlecchas, à un niveau où ne s’exerce plus la juridiction des principes védiques.

Můj milý Pane, všichni v hmotném světě jsou podmínění Tvou iluzorní energií. Všichni se stěhují z těla do těla na cestě plodonosných činností a jejich reakcí kvůli mylným představám o své totožnosti a svém vlastnictví. Můj milý Pane, sám nejsem mezi těmito podmíněnými dušemi výjimkou. Bláhově si myslím, jak jsem šťastný, když mám svůj dům, ženu, děti, pozemek, majetek a přátele. Tak jednám jako v říši snů, protože nic z toho není trvalé. Jsem hlupák, neboť neustále na tyto věci myslím a považuji je za věčné skutečnosti. Můj milý Pane, s mylným pochopením své totožnosti pokládám za trvalé vše, co trvalé není, jako například toto hmotné tělo, které není duchovní a je zdrojem všemožných strastí. Zmatený tímto pojetím života jsem neustále pohroužený v myšlenkách na protiklady a zapomínám na Tebe, jenž jsi oceánem veškeré transcendentální radosti. Připravuji se o Tvou transcendentální společnost a jsem jako pošetilé stvoření, které opustí tůň zarostlou svěží vegetací a vydá se hledat vodu na poušti. Podmíněné duše chtějí uhasit svou žízeň, ale nevědí, kde najít vodu. Opouštějí místo, na kterém je skutečný vodní zdroj, a utíkají na poušť, kde žádná voda není. Můj milý Pane, moje inteligence je skoupá, protože nejsem vůbec schopný ovládat svou mysl, kterou nyní řídí nezkrocené smysly a přitahují plodonosné činnosti a jejich výsledky. Můj milý Pane, nikdo v podmíněném stavu hmotné existence nedokáže ocenit Tvoje lotosové nohy, ale mně se nějakým způsobem podařilo k nim přiblížit, což považuji za projev Tvé bezpříčinné milosti vůči mně. Můžeš jednat jakkoliv, protože jsi svrchovaný vládce. Je mi jasné, že když je někdo způsobilý pro vysvobození z koloběhu zrození a smrti, pak jedině Tvou bezpříčinnou milostí se přiblíží k Tvým lotosovým nohám a vyvine zálibu v oddané službě Tobě.”

« Ô cher Seigneur, tous les êtres en ce monde sont conditionnés par Ton énergie illusoire. Imprégné d’un mode et d’un sens de la possession tous deux erronés, chaque être ici-bas transmigre d’un corps à un autre, sur la voie des actes intéressés et de leurs conséquences, ô cher Seigneur, et j’appartiens moi-même au troupeau de ces âmes conditionnées. Je demeure empli de la croyance erronée que le bonheur, c’est de posséder un foyer, une épouse, des enfants, un pays, des richesses. Ainsi, j’agis sur cette Terre comme en un rêve, car rien de tout cela n’existe de façon durable. Quel insensé je suis, de m’absorber sans cesse en de telles images, de les croire véritables et permanentes ! Ô Seigneur, en nourrissant un concept trompeur de mon identité véritable, j’ai cédé à l’impermanent, dont ce corps matériel, où rien n’est spirituel et qui constitue la source de tous les maux. Égaré par une fausse idée de l’existence, absorbé dans des pensées dualistes, je T’ai oublié, Toi le Réservoir de tous plaisirs spirituels. Je me suis privé de Ta compagnie sublime, comme un sot qui abandonne l’oasis verdoyant et va chercher de l’eau dans le désert. Les âmes conditionnées aspirent à apaiser leur soif, mais ne savent plus où trouver de l’eau. Elles abandonnent la source d’eaux abondantes et vont courir dans le désert aride. Ô Seigneur, me voici tout à fait incapable de maîtriser mon mental, qu’entraîne la course folle des sens et qu’attirent les actes intéressés et leurs fruits. Ô cher Seigneur, nul être ne peut, à l’état conditionné, dans l’existence matérielle, connaître et goûter Tes pieds pareils-au-lotus ; pourtant, il m’a été donné, je ne sais trop comment, de m’en approcher : j’y vois sans conteste un effet de Ta miséricorde immotivée envers moi. Maître Suprême, Tu agis à Ta guise. Il m’est donc donné aussi de comprendre qu’on est élu pour sortir du cycle des morts et des renaissances seulement par Ta miséricorde immotivée ; qu’elle seule permet d’accomplir toujours plus de progrès et de s’attacher à Ton service de dévotion, lui aussi immotivé. »

Akrúra padl před Pánem na zem a řekl: “Můj milý Pane, Tvá transcendentální, věčná podoba je plná poznání. Pouhým soustředěním mysli na Tvou podobu může člověk plně porozumět všemu, co existuje, protože Ty jsi původní zdroj všeho poznání. Vládneš nejvyšší mocí, protože Ti patří veškeré energie. Jsi Nejvyšší Brahman a Nejvyšší Osoba, nejvyšší vládce a Pán hmotných energií. Uctivě se Ti klaním, protože jsi Vásudéva, místo, kde spočívá celé stvoření. Jsi všudypřítomná Nejvyšší Osobnost Božství a jsi také Nejvyšší Duše sídlící v srdcích všech a dávající pokyny, jak jednat. Nyní, můj Pane, se Ti úplně odevzdávám. Prosím Tě, ochraň mě.”

Akrūra tomba au sol devant le Seigneur et dit encore : « Ô Seigneur, Ta Forme absolue, éternelle, est toute de connaissance. Par la simple concentration du mental sur elle, on peut comprendre en pleine clarté de connaissance tout ce qui est, car Tu es la Source originelle de tout savoir. Tu es l’Être souverainement puissant, qui possèdes toutes les énergies. Tu es le Brahman Suprême et la Personne Souveraine, le Maître Suprême de toutes les énergies matérielles. Je T’offre mon hommage respectueux, car Tu es Vāsudeva, le Lieu de repos de toute la création. Tu es Dieu, la Personne Suprême et Omniprésente, l’Âme Suprême demeurant dans le cœur de chacun, guidant tout être dans ses actes. À présent, ô Seigneur, je me suis tout entier abandonné à Ta Personne. Couvre-moi, je T’en prie, de Ta protection, telle est ma prière. »

Takto končí Bhaktivédántův výklad 40. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Akrúrovy modlitby”.

Ainsi s’achèvent les enseignements de Bhaktivedanta pour le quarantième chapitre du Livre de Kṛṣṇa, intitulé: « Les prières d’Akrūra ».