Skip to main content

36. KAPITOLA

TRENTE-SIXIÈME CHAPITRE

Kansa posílá Akrúru pro Krišnu

Kaṁsa envoie Akrūra chercher Kṛṣṇa

Vrindávan byl vždy pohroužený v myšlenkách na Krišnu. Všichni vzpomínali na Jeho zábavy a byli neustále ponoření v oceánu transcendentální blaženosti. Hmotný svět je ale tak znečištěný, že i ve Vrindávanu se asurové neboli démoni snažili narušit klid a mír.

Tous restaient, à Vṛndāvana, absorbés dans la pensée de Kṛṣṇa, y gardaient le souvenir de Ses Divertissements et baignaient sans fin dans l’océan de la félicité spirituelle. Mais telle est la souillure de l’Univers matériel que même à Vṛndāvana les asuras tentaient d’apporter le trouble et l’inquiétude.

Jeden démon, který se jmenoval Arištásura, přišel do vesnice v podobě velkého býka. Měl obrovské tělo a rohy a kopyty rozorával zemi. Když vstupoval do Vrindávanu, země se třásla jako při zemětřesení. Divoce řval a poté, co rozoral břeh řeky, vstoupil do samotné vesnice. Jeho hrozivé bučení bylo tak pronikavé, že některé březí krávy a těhotné ženy potratily. Arištásurovo tělo bylo tak těžké, mohutné a statné, že se nad ním vznášel mrak, jako se vznáší mraky nad horami. Arištásura vběhl do Vrindávanu tak hrozivým způsobem, že všichni muži i ženy dostali nesmírný strach, jen když ho zahlédli, a krávy i jiná zvířata prchaly z vesnice.

Un monstre du nom d’Ariṣṭāsura, sous la forme d’un taureau gigantesque aux cornes énormes, franchit l’enceinte du village, retournant la terre de ses sabots. À son approche, le sol trembla, comme s’il s’était produit quelque séisme. On entendait un mugissement féroce, et l’asura, après avoir, de ses sabots, ravagé la berge de la Yamunā, entra dans le village même. Le son terrifiant qui sortait de sa gueule provoqua des fausses couches chez des vaches et des femmes enceintes. Son corps était énorme, effrayant de puissance, les nuages planaient au-dessus de lui comme au-dessus d’une montagne. Si terrible était l’aspect d’Ariṣṭāsura lorsqu’il pénétra dans Vṛndāvana qu’à sa vue, tous, hommes et femmes frémirent, les vaches et les autres bêtes s’enfuirent du village.

Situace byla děsivá a všichni obyvatelé Vrindávanu začali křičet: “Krišno! Krišno, prosíme Tě, zachraň nás!” Krišna viděl, že krávy prchají pryč, a okamžitě odpověděl: “Nic se nebojte! Nebojte se!” Pak se objevil před Arištásurou a řekl: “Ty nejnižší ze všech živých tvorů! Proč naháníš obyvatelům Gókuly hrůzu? Co tím získáš? Jestli jsi snad přišel, abys Mě vyzval na souboj, jsem připravený s tebou bojovat.” Těmito slovy dohnal démona k zuřivosti. Krišna stál před býkem s rukou položenou na rameni svého přítele. Rozhněvaný býk se k Němu přibližoval, kopyty hrabal do země a zdviženým ocasem jako by rozháněl mraky. Zlostně koulel červenýma očima. Namířil rohy na Krišnu a rozběhl se proti Němu jako Indrův blesk, ale Krišna ho chytil za rohy a odhodil stranou, jako když velký slon odežene menšího dotěrného slona. I když se démon potil a vypadal znaveně, dodal si odvahu a vstal. Opět na Krišnu zuřivě a s velkou silou zaútočil. Jak se proti Němu hnal, ztěžka dýchal. Krišna ho znovu chytil za rohy, ihned ho povalil na zem, až se mu rohy zlomily. Pak do něho začal kopat, jako kdyby na zemi ždímal mokrý hadr. Arištásura se svíjel pod Krišnovými kopanci a divoce škubal nohama. Z huby mu tekla krev, kálel a močil, oči mu vylézaly z důlků, a nakonec odešel do království smrti.

Dans leur forte détresse, tous les habitants de Vṛndāvana se prirent à crier : « Kṛṣṇa ! Kṛṣṇa, nous t’en prions, sauve-nous ! » Kṛṣṇa, qui avait vu les vaches s’enfuir, répondit aussitôt : « N’ayez crainte, nulle crainte ! » Marchant sur Ariṣṭāsura, Il lui jeta ces mots : « Toi, la plus vile des créatures, pourquoi terrorises-tu les habitants de Gokula ? Que penses-tu gagner ainsi ? Si tu es venu dans l’intention de Me défier, sache bien que Je suis prêt à Me battre contre toi. » Kṛṣṇa lançait ainsi Lui-même un défi à l’asura, lequel en conçut un grand courroux. La main posée sur l’épaule d’un ami, Kṛṣṇa Se tient devant le taureau, qui, furieux, se dirige vers Lui. Labourant la terre de ses sabots, Ariṣṭāsura leva sa queue : autour d’elle semblaient errer les nuages. Ses yeux, injectés de sang, roulaient de colère. Il pointa ses cornes vers Kṛṣṇa et Le chargea, vif comme la foudre d’Indra. Aussitôt Kṛṣṇa le saisit par les cornes et le jeta au loin, avec l’aisance d’un grand éléphant lorsqu’il lutte contre de plus faibles. Épuisé, suant, soufflant, l’asura trouva le courage de se remettre sur ses pattes. Encore une fois, rassemblant ses forces, bouillant de colère, il chargea violemment le Seigneur, avec un halètement précipité. De nouveau, Kṛṣṇa le saisit par les cornes, et d’un coup le projeta à terre, où ses cornes se brisèrent. Kṛṣṇa Se mit ensuite à frapper du pied le corps de l’asura, comme on piétine un chiffon mouillé, sur le sol. On vit alors Ariṣṭāsura rouler sur le dos et agiter ses pattes avec violence. Et saignant, déféquant, urinant, les yeux exorbités, il entra au royaume de la mort.

Polobozi z nebeských planet na Krišnu za Jeho úžasný čin shazovali květy. Krišna byl již tak duší obyvatel Vrindávanu, a jakmile zabil tohoto démona v podobě býka, stal se středem pozornosti všech. S Balarámou vítězoslavně vstoupil do vesnice a obyvatelé Je radostně opěvovali. Když někdo vykoná úžasný skutek, jeho příbuzní a přátelé z toho mají přirozenou radost.

Les devas, des planètes édéniques, lancèrent, pour honorer Ses exploits merveilleux, des pluies de fleurs sur Kṛṣṇa. Depuis longtemps, Kṛṣṇa représentait, pour tous les habitants de Vṛndāvana, la vie même. Mais après avoir mis à mort l’asura-taureau, Il devint le centre de tous les regards. Accompagné de Balarāma, Il rentra en triomphe dans le village de Vṛndāvana, dont les habitants glorifièrent les deux Frères, au milieu de la plus grande liesse. Lorsqu’une personne accomplit des merveilles, tout naturellement ses proches et ses amis éclatent de joie.

Právě po této události velký mudrc Nárada prozradil Kansovi tajemství o Krišnovi. Nárada Muni je běžně známý jako deva-darśana, což znamená, že ho mohou vidět pouze polobozi nebo lidé na úrovni polobohů. Přesto však navštívil Kansu, který nebyl v žádném případě na úrovni polobohů, a nechal se od něho spatřit. Kansa ovšem viděl dokonce i Krišnu, nejen Náradu Muniho. Dokud ale člověk nevidí Pána nebo Jeho oddané očištěnýma očima, nemůže z toho získat skutečný prospěch. Samozřejmě, že každý, kdo přijde do styku s čistým oddaným, získává neviditelný prospěch, který se nazývá ajñāta-sukṛti. Když člověk vidí oddaného Pána, dělá pokrok, aniž byl chápal jak. Posláním Nárady Muniho bylo urychlit spád událostí. Krišna sestoupil, aby zabil démony, a Kansa byl největší z nich. Nárada chtěl vše uspíšit, a proto přinesl Kansovi všechny důležité informace. “Má tě zabít osmý syn Vasudévy,” řekl Nárada Kansovi, “a tím osmým synem je Krišna. Nechal sis od Vasudévy namluvit, že jeho osmé dítě byla dcera. Ta se ve skutečnosti narodila Jašódě, manželce Nandy Mahárádže, a Vasudéva za ni vyměnil svého syna. Tak tě oklamal. Krišna je Vasudévův syn a Balaráma také. Vasudéva se obával tvojí kruté povahy, a proto je z opatrnosti ukryl ve Vrindávanu, tobě z dohledu.” Nárada dále poučil Kansu: “Krišna a Balaráma žijí v nepoznání v péči Nandy Mahárádže. To Oni usmrtili všechny asury, tvé společníky, které jsi vyslal do Vrindávanu zabíjet děti.”

Et c’est après cette aventure que le grand sage Nārada dévoila le secret de Kṛṣṇa. On qualifie généralement Nārada Muni de deva-darśana, ce qui veut dire qu’il ne peut être vu que des devas ou des êtres à leur niveau. Kaṁsa n’avait rien d’un deva ! Et pourtant, le sage lui rendit visite, et se fit voir de lui. Certes, Kaṁsa avait également pu voir Kṛṣṇa ; il n’en reste pas moins que de façon générale, il faut des yeux purifiés pour voir le Seigneur et Ses dévots. Cependant, au simple contact d’un pur dévot du Seigneur, on peut obtenir un bénéfice certain, quoi qu’impossible à percevoir, l’ajñāta-sukṛti : on progresse, sans même savoir que l’on progresse, simplement pour avoir vu le dévot du Seigneur. Nārada Muni avait pour charge de précipiter l’accomplissement de la mission du Seigneur. Kṛṣṇa était apparu pour détruire les êtres démoniaques, et Kaṁsa était le plus grand. Nārada désirait une issue rapide : il approcha Kaṁsa sans plus de retard, auquel il dévoila toute la vérité : « Tu seras tué par le huitième fils de Vasudeva, et ce huitième fils n’est autre que Kṛṣṇa. Vasudeva t’a trompé en te présentant une fille : celle que tu as vue naquit de Yaśodā, l’épouse de Nanda Mahārāja, et Vasudeva l’avait échangée avec son Fils : tu as bel et bien été trompé. Kṛṣṇa est le Fils de Vasudeva, tout comme Balarāma. Craignant tes atrocités, cependant, Vasudeva Les a cachés à Vṛndāvana, loin de ta vue. » Puis Nārada ajouta : « Tout ce temps, Kṛṣṇa et Balarāma, confiés à Nanda Mahārāja, ont vécu dans le secret. Et tous les asuras, tes séides, que tu envoyais à Vṛndāvana pour tuer des enfants, ont trouvé la mort entre les mains de Kṛṣṇa et Balarāma. »

Jakmile Kansa obdržel od Nárady Muniho tuto zprávu, tasil svůj ostrý meč a chystal se Vasudévu popravit za jeho podvod, ale Nárada ho uklidnil slovy: “Vasudéva tě nemá zabít. Proč tolik toužíš po jeho smrti? Pokus se raději zabít Krišnu a Balarámu.” Kansa přesto uvrhl Vasudévu a jeho ženu do žaláře a nechal je spoutat železnými okovy, aby ukojil svůj vztek. Na základě nové informace okamžitě přivolal démona Kéšího a požádal ho, aby se rychle vydal do Vrindávanu a usmrtil Balarámu s Krišnou. V podstatě ho však vyzval, aby šel do Vrindávanu nechat se Krišnou a Balarámou zabít, a tak získat osvobození.

Dès que Kaṁsa eut reçu des lèvres de Nārada Muni l’étonnante nouvelle, il tira son sabre tranchant et déclara son intention de mettre à mort Vasudeva, pour sa duplicité. Mais Nārada l’apaisa : « Ce n’est pas Vasudeva qu’il faut craindre ; pourquoi tant de hâte à le tuer ? Mieux vaut faire périr d’abord Kṛṣṇa et Balarāma. » Cependant, pour satisfaire son ire, Kaṁsa fit arrêter et mettre aux fers Vasudeva et son épouse. Puis, fort des révélations de Nārada, il fit appeler l’asura Keśī, et lui demanda de se rendre au plus vite à Vṛndāvana pour ramener Balarāma et Kṛṣṇa. En vérité, ce fut pour qu’il soit mis à mort par les deux Frères, et obtienne la libération.

Potom Kansa přivolal své zkušené vodiče slonů, jakož i zápasníky Čánúru, Muštiku, Šalu, Tóšalu a další a řekl jim: “Moji milí přátelé, poslouchejte mě pozorně. V domě Nandy Mahárádže ve Vrindávanu žijí dva bratři, Krišna a Balaráma. Jsou to ve skutečnosti synové Vasudévy. Jak víte, bylo mi předurčeno, že mě Krišna zabije; tak znělo proroctví. Nyní chci, abyste uspořádali zápasnické utkání. Na tuto slavnost se sejdou lidé z různých částí země. Nechám sem oba hochy přivést a vy se Je pokusíte zabít v zápasnické aréně.”

Puis, le roi fit appel à ses plus habiles dompteurs d’éléphants : Cāṇūra, Muṣṭika, Śala, Tośala…, et leur dit : « Chers amis, prêtez-moi une oreille attentive. À Vṛndāvana, chez Nanda Mahārāja, vivent deux frères, Kṛṣṇa et Balarāma. Ils sont à la vérité Fils de Vasudeva. Vous savez qu’une prophétie m’a assigné pour destin de mourir par Kṛṣṇa ; organisez un tournoi de lutte, on viendra pour le voir de toutes les provinces du royaume. Je ferai en sorte que les deux Frères y participent, et vous Les ferez périr dans l’arène. »

Zápasy se dodnes na severu Indie těší velkému zájmu lidí a z popisu Śrīmad- Bhāgavatamu se dá soudit, že před pěti tisíci lety byly rovněž oblíbené. Kansa plánoval uspořádat zápasnický turnaj a pozvat na něj mnoho lidí. Pohaněčům slonů nařídil: “Nezapomeňte přivést slona Kuvalajápídu a čekejte s ním u brány zápasnické arény. Snažte se zmocnit Krišny a Balarámy hned po Jejich příjezdu a nechte toho slona, ať je zabije.”

Les natifs du nord de l’Inde prennent aujourd’hui encore plaisir à contempler des tournois de lutte, et il semble, d’après les enseignements du Śrīmad-Bhāgavatam, qu’ils étaient aussi populaires voilà cinq mille ans. Kaṁsa dit encore aux maîtres des éléphants : « Ne manquez pas de faire venir l’éléphant Kuvalayāpīḍa, et gardez-le au portail du champ clos. Dès qu’Ils arriveront, capturez Kṛṣṇa et Balarāma et mettez-Les à mort. »

Kansa také poradil svým přátelům, aby uctili Pána Šivu vykonáním zvířecích obětí, oběti zvané Dhanur-jagja a oběti prováděné na Čaturdaší, čtrnáctý den dorůstajícího nebo ubývajícího měsíce. Toto datum vychází na třetí den po Ékádaší, a je to den vyhrazený uctívání Pána Šivy. Jedna z úplných expanzí Pána Šivy se nazývá Kálabhairava; tuto Šivovu podobu uctívají démoni, kteří před ní zabíjejí zvířata a pak je obětují. Dodnes se tato metoda praktikuje v Indii na místě zvaném Vaidjanáth-dhám, kde démoni nabízejí zvířecí oběti božstvu Kálabhairavy. Kansa náležel k této démonské skupině. Byl zároveň zkušený diplomat, a tak rychle zařídil všechny přípravy na to, aby jeho démonští přátelé zabili Krišnu a Balarámu.

Kaṁsa conseilla également à ses hommes de rendre un culte à Śiva par des sacrifices d’animaux ainsi que par le dhanur-yajña (le sacrifice-de-l’arc) et le sacrifice qu’on observe le quatorzième jour de la lune croissante, ou décroissante (caturdaśī). Ce moment se situe trois jours après l’ekādaśī, et on le réserve à l’adoration de Śiva. L’une des émanations plénières de Śiva s’appelle Kālabhairava : cette forme de Śiva est adorée par les asuras, qui lui offrent des animaux écorchés. Aujourd’hui encore, en Inde, on pratique la chose au lieu nommé Vaidyanātha-dhāma ; là, les asuras y offrent des sacrifices animaux à la mūrti de Kālabhairava. Kaṁsa appartenait aux démoniaques, et, habile manoeuvre, il mit au point plusieurs scénarios pour l’élimination de Kṛṣṇa et de Balarāma.

Potom přivolal Akrúru, jednoho z potomků jaduovského rodu, ve kterém se Krišna narodil jako Vasudévův syn. Jakmile se Akrúra dostavil, Kansa mu zdvořile potřásl rukou a řekl: “Můj milý Akrúro, nemám v bhódžském a jaduovském rodu lepšího přítele, než jsi ty. Jsi nejštědřejší, koho znám, a proto tě jako přítele žádám o malý dar. Vlastně u tebe hledám ochranu, jako král Indra hledá ochranu u Pána Višnua. Chtěl bych, aby ses okamžitě vydal do Vrindávanu a našel tam dva chlapce, kteří se jmenují Krišna a Balaráma. Jsou to synové Nandy Mahárádže. Vezmi si tento pěkný vůz, který byl připraven přímo pro Ně, a neprodleně Je přivez. O to tě žádám. Mám v úmyslu tyto dva chlapce zabít. Jakmile přijedou k bráně, bude tam na Ně čekat obrovský slon Kuvalajápída a snad se mu podaří Je zabít. Kdyby náhodou unikli, utkají se ještě se zápasníky, připraví Je o život oni. Takový je můj plán. Jakmile budou tito dva chlapci mrtví, zabiji Vasudévu a Nandu, kteří jsou podpůrci vrišniovské a bhódžské dynastie. Také zabiji mého otce Ugrasénu a jeho bratra Dévaku, protože jsou ve skutečnosti mými nepřáteli a brání mi v prosazování mé diplomacie a politiky. Tak se zbavím všech svých nepřátel. Džarásandha je můj tchán a mám i velkého opičího přítele Dvividu. S jejich pomocí snadno pozabíjím všechny krále na zemském povrchu, kteří podporují polobohy. Takový je můj plán. Tak budou všichni moji protivníci odstraněni a bude velice příjemné vládnout světu bez odporu. Možná už víš, že i Šambara, Narakásura a Bánásura jsou moji blízcí přátelé, a když vypovím válku králům podporujícím polobohy, poskytnou mi nezanedbatelnou pomoc. Určitě se zbavím všech nepřátel. Jeď prosím okamžitě do Vrindávanu a pozvi hochy, aby se přijeli podívat na krásu Mathury a pobavit se účastí v zápasnické soutěži.”

Ensuite, il fit venir Akrūra, l’un des membres de la dynastie Yadu, celle-là même au sein de laquelle Kṛṣṇa était apparu, en tant que Fils de Vasudeva. Devant lui, Kaṁsa fit montre d’une grande déférence, et, après lui avoir serré la main, dit : « Cher Akrūra, en vérité, dans les dynasties Bhoja et Yadu, je n’ai pas de meilleur ami que toi. Je connais ta magnanimité, c’est pourquoi, en tant qu’ami, j’implore ton aide. Je prends refuge en toi comme le roi Indra prend refuge en Śrī Viṣṇu. Fais-moi la grâce de te rendre sans tarder à Vṛndāvana, pour y trouver les deux Garçons que l’on appelle Kṛṣṇa et Balarāma. Ils sont Fils de Nanda Mahārāja. Prends ce beau char, qui fut apprêté pour Eux, et ramène-Les aussitôt. Telle est ma requête. Sache maintenant quel est mon dessein : je veux qu’Ils périssent. Au portail, un éléphant gigantesque nommé Kuvalayāpīḍa Les attendra, et sans doute il saura Les écraser à mort. Et si pour quelque raison Ils lui échappent, alors Ils devront ensuite rencontrer mes lutteurs, qui eux Les tueront. Tel est mon plan. Ensuite, ces deux Garçons morts, je ferai périr Vasudeva et Nanda, soutiens des dynasties Vṛṣṇi et Bhoja. Mourront également mon père Ugrasena et mon oncle Devaka, car ils agissent en ennemis de mon règne, freinant mes initiatives diplomatiques et politiques. Ainsi, j’aurai les mains libres, et avec l’aide de mon beau-père, Jarāsandha, et de mon ami fidèle, le singe Dvivida, il me sera facile d’anéantir tous les rois de ce monde qui soutiennent les devas. Tel est mon plan. Quel plaisir j’aurai de gouverner sans obstacle le monde entier ! J’ai aussi pour proches amis Śambara, Narakāsura et Bāṇāsura : leur aide me sera précieuse dans la guerre contre ces rois. Comment douter que je les vaincrai tous ? Rends-toi donc aussitôt à Vṛndāvana, je t’en prie, et invite nos deux garçons à venir contempler la beauté de Mathurā et prendre plaisir au tournoi. »

Po vyslechnutí Kansova plánu Akrúra odpověděl: “Můj milý králi, vymyslel jsi výborný plán, jak odstranit překážky bránící tvým diplomatickým činnostem. Měl bys však zachovat chladnou hlavu, neboť tvé činnosti mohou, ale nemusí přinést výsledek. Koneckonců člověk míní, Bůh mění. Můžeme mít obrovské plány, ale pokud je neschválí svrchovaná autorita, neuspějí. Všichni v hmotném světě vědí, že konečné výsledky řídí nadpřirozená síla. Člověk může svým plodným mozkem vymyslet velký plán, ale musí vědět, že bude sklízet plody v podobě radostí a strastí. Nemám však, co bych proti tvému návrhu namítal. Jako přítel vyplním tvé nařízení a přivezu Krišnu a Balarámu, jak si přeješ.”

Quand il eut entendu les projets de Kaṁsa, Akrūra répondit : « Ô roi, ton plan de réduire à néant tous les obstacles à ta puissance est agencé d’excellente façon. Cependant, il faut quelque discrétion, sans quoi tu cours à l’échec. Du reste, l’homme propose et Dieu dispose. Nous pouvons élaborer d’admirables plans, ils échoueront si leur manque la sanction de l’Autorité suprême. Chacun, en ce monde, sait qu’en dernier lieu, c’est l’Être aux pouvoirs suprêmes qui dispose de toutes choses. Chacun peut, s’il a le cerveau fertile, élaborer de grands desseins ; mais il doit garder en mémoire qu’il lui faudra en récolter les fruits : joies ou peines. Néanmoins, je n’ai rien à dire contre ta proposition. En tant qu’ami, je me rendrai à tes désirs, je te ramènerai Kṛṣṇa et Balarāma. »

Kansa se po vydání různých pokynů svým přátelům vzdálil a Akrúra se navrátil domů.

Après avoir donné ses instructions à ses amis, Kaṁsa se retira, et Akrūra partit pour Vṛndāvana.

Takto končí Bhaktivédántův výklad 36. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Kansa posílá Akrúru pro Krišnu”.

Ainsi s’achèvent les enseignements de Bhaktivedanta pour le trente-sixième chapitre du Livre de Kṛṣṇa, intitulé: « Kaṁsa envoie Akrūra chercher Kṛṣṇa ».