32. KAPITOLA
CHAPTER 32
Krišna se vrací ke gópím
Kṛṣṇa Returns to the Gopīs
Když se nakonec Pán Krišna znovu objevil ve středu shromážděných gópí, vypadal velice krásně, jak přísluší osobě vlastnící všechny druhy bohatství. V Brahma-saṁhitě je řečeno: ānanda-cin-maya-rasa-pratibhāvitābhiḥ — Krišna sám není tak nádherný, ale když se expanduje Jeho energie, zvláště Jeho energie blaženosti, kterou představuje Rádhárání, vypadá velkolepě. Májávádské pojetí dokonalosti, že Absolutní Pravda nemá energie, se zakládá na nedostatečném poznání. Kdyby Absolutní Pravda neprojevovala své různé energie, nebyla by ve skutečnosti úplná. Ānanda-cin-maya-rasa znamená, že tělo Pána je transcendentální podobou věčné blaženosti a poznání. Krišna je vždy obklopen různými energiemi, a proto je dokonalý a krásný. Z Brahma-saṁhity a Skanda Purāṇy víme, že Krišnu vždy obklopuje mnoho tisíc bohyní štěstí. Všechny gópí jsou bohyně štěstí a Krišna je na břehu Jamuny držel za ruce.
When Lord Kṛṣṇa finally reappeared among the assembled gopīs, He looked very beautiful, just befitting a person with all kinds of opulences. In the Brahma-saṁhitā it is stated, ānanda-cin-maya-rasa-pratibhāvitābhiḥ: Kṛṣṇa alone is not particularly beautiful, but when His energy – especially His pleasure energy, represented by Rādhārāṇī – expands, He looks very magnificent. The Māyāvāda conception of perfection – an Absolute Truth without potency – is due to insufficient knowledge. Actually, outside the exhibition of His different potencies, the Absolute Truth is not complete. Ānanda-cin-maya-rasa means that His body is a transcendental form of eternal bliss and knowledge. Kṛṣṇa is always surrounded by different potencies, and therefore He is perfect and beautiful. We understand from the Brahma-saṁhitā and Skanda Purāṇa that Kṛṣṇa is always surrounded by many thousands of goddesses of fortune. The gopīs are all goddesses of fortune, and Kṛṣṇa took them hand in hand on the bank of the Yamunā.
Ve Skanda Purāṇě je řečeno, že z mnoha tisíců gópí jich je 16 100 nejdůležitějších, z těchto 16 100 zvláště vyniká 108 gópí, z těchto 108 má osm gópí zvláštní postavení, z těchto osmi jsou Rádhárání a Čandrávalí nejvýznačnější a z těchto dvou gópí je Rádhárání nejpřednější.
It is said in the Skanda Purāṇa that out of many thousands of gopīs, 16,000 are prominent, out of those 16,000 gopīs, 108 are especially prominent, out of these 108 gopīs, eight are still more prominent, out of those eight gopīs, Rādhārāṇī and Candrāvalī are even more prominent, and out of these two gopīs, Rādhārāṇī is the most prominent.
Když Krišna vešel do lesa na břehu řeky Jamuny, měsíční světlo rozptýlilo okolní temnotu. V tomto ročním období kvetly jasmíny a kadambové květy a lehký vánek roznášel jejich vůni. Ve vánku také poletovaly včely, které tuto vůni považovaly za med. Gópí vytvořily pro Krišnu sedátko tak, že nahromadily jemný písek a přikryly ho látkami.
When Kṛṣṇa entered the forest on the bank of the river Yamunā, the moonlight dissipated the surrounding darkness. Due to the season, flowers like the kunda and kadamba were blooming, and a gentle breeze was carrying their aroma. Due to the aroma, the bees were also flying in the breeze, thinking that the aroma was honey. The gopīs made a seat for Kṛṣṇa by leveling the soft sand and placing cloths over it.
Téměř všechny gópí, které se tam shromáždily, byly dříve následovníky Véd. Ve svých minulých životech, během zjevení Pána Rámačandry, byly védskými učenci, kteří toužili po manželském spojení s Pánem Rámačandrou. Rámačandra jim požehnal, že budou přítomné v době zjevení Pána Krišny a Krišna jim splní jejich touhy. Během Krišnova zjevení se tito védští učenci narodili v tělech gópí ve Vrindávanu; jako mladé gópí mohly být ve společnosti Krišny, čímž se jim splnila touha z předešlého života. Dosáhly konečného naplnění své dokonalé touhy a měly takovou radost, že netoužily po ničem jiném. To je potvrzeno v Bhagavad-gītě: když člověk dospěje k Nejvyšší Osobnosti Božství, již po ničem netouží. Jakmile gópí získaly Krišnovu společnost, zmizel nejen jejich nářek nad Krišnovou nepřítomností, ale i jejich žal. Cítily, že již nemají další přání. Zcela spokojené v Krišnově společnosti rozprostřely na zem svoje šaty, zhotovené z jemné tkaniny a zbarvené červenou kunkumou, která zdobila jejich ňadra. Krišna byl pro ně vším, a velice pečlivě pro Něho připravily pohodlné místo k sezení.
The gopīs who were gathered there had almost all been followers of the Vedas. In their previous births, during Lord Rāmacandra’s advent, they had been Vedic scholars who desired the association of Lord Rāmacandra in conjugal love. Rāmacandra had given them the benediction that they would be present for the advent of Lord Kṛṣṇa and He would fulfill their desires. During Kṛṣṇa’s advent, the Vedic scholars took birth in the shape of the gopīs in Vṛndāvana; as young gopīs, they got the association of Kṛṣṇa in fulfillment of their previous birth’s desire. The ultimate goal of their perfect desire was attained, and they were so joyous that they had nothing further to desire. This is confirmed in the Bhagavad-gītā: if one attains the Supreme Personality of Godhead, then he has no desire for anything. When the gopīs had Kṛṣṇa in their company, not only all their grief but their lamenting in the absence of Kṛṣṇa was relieved. They felt they had no desire to be fulfilled. Fully satisfied in the company of Kṛṣṇa, they spread their cloths on the ground. These garments were made of fine linen and smeared with the red kuṅkuma which decorated their breasts. With great care they spread a sitting place for Kṛṣṇa. Kṛṣṇa was their life and soul, and they created a very comfortable seat for Him.
Když Krišna seděl na sedátku uprostřed gópí, byl ještě krásnější než obvykle. Velcí jógí, jako je Pán Šiva, Pán Brahmá, nebo dokonce i Pán Šéša a další, se stále snaží upínat pozornost na Krišnu ve svých srdcích, ale zde gópí skutečně viděly Krišnu, jak sedí před nimi na jejich oděvech. Krišna vypadal ve společnosti gópí velice krásně. Byly to nejhezčí dívky ve všech třech světech a shlukly se kolem Krišny.
Sitting on the seat amongst the gopīs, Kṛṣṇa became more beautiful. Great yogīs like Lord Śiva, Lord Brahmā or even Lord Śeṣa and others always try to fix their attention upon Kṛṣṇa in their hearts, but here the gopīs actually saw Kṛṣṇa seated before them on their cloths. In the society of the gopīs, Kṛṣṇa looked very beautiful. They were the most beautiful damsels within the three worlds, and they assembled together around Kṛṣṇa.
Krišna se posadil vedle každé z mnoha gópí, a tak bychom se mohli zeptat, jak to udělal. V příslušném verši je významné slovo īśvara. V Bhagavad-gītě stojí: īśvaraḥ sarva-bhūtānām. Īśvara označuje Nejvyššího Pána v podobě Nadduše v srdcích všech. Krišna také projevil tuto schopnost se expandovat jako Paramátmá na setkání s gópími. Krišna seděl po boku každé gópí, aniž by Ho ostatní viděly. Byl ke gópím tak laskavý, že místo aby byl v jejich srdcích, kde by Ho mohly vnímat prostřednictvím jógové meditace, posadil se vedle nich. Tím, že se zjevil vně, prokázal gópím, které byly největšími kráskami v celém stvoření, zvláštní milost. Jakmile získaly svého milovaného Pána, začaly Ho těšit pohyby obočí, úsměvy a také potlačováním svého hněvu. Některé z nich si položily Krišnovy lotosové nohy do klína a masírovaly je. Zatímco se usmívaly, daly důvěrně najevo svůj potlačovaný hněv a řekly: “Milý Krišno, jsme obyčejné ženy z Vrindávanu a nevíme toho mnoho o védském poznání — co je správné a co ne. Proto se Tě chceme na něco zeptat; jsi učený, tak nám budeš umět náležitě odpovědět. Mezi milenci nacházíme jednání na třech úrovních. Jedni lásku pouze přijímají, jiní reagují láskyplně, i když partner s nimi jedná příkře, a třetí skupina lidí se v milostném jednání nechová ani kladně, ani záporně. Kterým z těchto tří dáváš přednost, které bys nazval upřímné?”
Kṛṣṇa seated Himself beside each of the many gopīs, and it may be asked herein how He did this. There is a significant word in this verse: īśvara. As it is stated in the Bhagavad-gītā, īśvaraḥ sarva-bhūtānām. Īśvara refers to the Supreme Lord as the Supersoul seated in everyone’s heart. Kṛṣṇa also manifested this potency of expansion as Paramātmā in this gathering with the gopīs. Kṛṣṇa was sitting by the side of each gopī, unseen by the others. Kṛṣṇa was so kind to the gopīs that instead of sitting in their hearts to be appreciated in yogic meditation, He seated Himself by their sides. By seating Himself outside, He showed special favor to the gopīs, who were the selected beauties of all creation. Having gotten their most beloved Lord, the gopīs began to please Him by moving their eyebrows and smiling and also by suppressing their anger. Some of them took His lotus feet in their laps and massaged them. And while smiling, they confidentially expressed their suppressed anger and said, “Dear Kṛṣṇa, we are ordinary women of Vṛndāvana, and we do not know much about Vedic knowledge – what is right and what is wrong. We therefore put a question to You, and, since You are very learned, You can answer it properly. In dealings between lovers, we find that there are three classes of men. One class simply receives, another class reciprocates favorably, even if the lover is very contrary, and the third class neither acts contrary nor answers favorably in dealings of love. So out of these three classes, which do You prefer, or which do You call honest?”
Krišna odpověděl: “Moje milé přítelkyně, ti, kdo jednoduše opětují milostné jednání svého partnera, jsou jako obchodníci. Dávají tolik lásky, kolik dostanou. Prakticky se o lásce ani nedá mluvit; je to jen obchodování soustředěné kolem vlastního sobeckého zájmu. I ti, kdo neprojevují vůbec žádnou lásku, jsou lepší než takoví obchodníci. Lepší než tato první skupina je druhá skupina lidí, kteří milují i navzdory špatnému chování svého druha. Takovou upřímnost můžeme vidět ve vztahu otce a matky ke svým dětem navzdory tomu, že si jich děti nevšímají. Lidé ve třetí skupině ani neopětují, ani neodmítají. Ty lze dále rozdělit do dvou podskupin. Jedni jsou vnitřně spokojení, kteří ničí lásku nepotřebují. Nazývají se ātmārāma, což znamená, že jsou pohroužení v myšlenkách na Nejvyšší Osobnost Božství a nestarají se o to, zda je někdo miluje nebo ne. Lidé z druhé podskupiny jsou však nevděční. Říká se jim bezcitní. Ti se bouří proti těm, ke kterým by měli mít úctu. Například syn dostává od svých milujících rodičů mnoho věcí, ale když je bezcitný, nechce se jim za to odvděčit. Takoví lidé jsou obecně známí jako guru-druhaḥ, což znamená, že od rodičů nebo duchovního učitele přijímají dary, ale zároveň na ně nedbají.”
In answer, Kṛṣṇa said, “My dear friends, persons who simply reciprocate the loving dealings of the other party are just like merchants. They give in loving affairs as much as they get from the other party. Practically there is no question of love. It is simply self-interested or self-centered business dealing. Even those without a tinge of loving affairs are better than these merchants. Better than the first class is the second class of men, who love in spite of the opposite party’s contrariness. Such sincere love can be seen when the father and mother love their children in spite of their children’s neglect. The third class neither reciprocate nor neglect. They can be further divided into two classes. One comprises the self-satisfied, who do not require anyone’s love. They are called ātmārāma, which means they are absorbed in the thought of the Supreme Personality of Godhead and so do not care whether one loves them or not. But another class comprises ungrateful men. They are called callous. The men in this group revolt against superior persons. For instance, a son, in spite of receiving all kinds of things from loving parents, may be callous and not reciprocate. Those in this class are generally known as guru-druha, which means they receive favors from the parents or the spiritual master and yet neglect them.”
Krišna nepřímo zodpověděl otázky gópí; i ty, které naznačovaly, že neopětoval správně jejich jednání. Krišna v odpovědi prohlásil, že jako Nejvyšší Osobnost Božství je spokojený sám v sobě. Nepotřebuje ničí lásku, ale zároveň řekl, že není nevděčný.
Kṛṣṇa indirectly answered the questions of the gopīs, even those questions which implied that Kṛṣṇa did not properly reciprocate their dealings. In answer, Kṛṣṇa said that He, as the Supreme Personality of Godhead, is self-satisfied. He does not require anyone’s love, but at the same time He said that He is not ungrateful.
“Moje milé přítelkyně,” pokračoval Krišna, “možná, že vás zarmoutila Moje slova a činy, ale měly byste vědět, že někdy nereaguji na jednání Mých oddaných. Moji oddaní jsou ke Mně velice připoutaní, ale Já někdy patřičně neopětuji jejich pocity, a dělám to proto, abych víc a víc zvětšoval jejich lásku ke Mně. Kdyby ke Mně měli snadný přístup, mohli by si myslet: ,Krišnu je snadné si získat.` Proto někdy nereaguji. Když člověk nemá peníze, potom za nějakou dobu nějaký majetek nahromadí, ale pak ho zase ztratí, bude myslet na ztracené bohatství dvacet čtyři hodin denně. Podobně i Já někdy ve svých oddaných vytvářím dojem, že jsem se jim ztratil, abych posílil jejich lásku, a místo aby na Mě zapomněli, tak cítí, že jejich láska ke Mně roste. Moje milé přítelkyně, ani na okamžik si nemyslete, že jsem s vámi jednal stejně, jako jednám s obyčejnými oddanými. Vím, kdo jste. Vy jste se přestaly řídit všemi společenskými a náboženskými závazky a přerušily jste styk se svými rodiči. Přišly jste za Mnou a milujete Mne bez ohledu na společenská pravidla a náboženské povinnosti, a Já jsem vám tak zavázán, že se k vám nemohu chovat jako k obyčejným oddaným. Nemyslete si, že jsem se od vás vzdálil. Byl jsem vám nablízku. Jenom jsem se díval, jak po Mně toužíte v Mé nepřítomnosti. Nehledejte proto ve Mně chybu. Jelikož Mě máte tak rády, promiňte Mi laskavě, pokud jsem udělal něco špatného. Nemohu vám oplatit vaši nepřetržitou lásku ke Mně, a to ani za mnoho životů polobohů na nebeských planetách. Za vaši lásku se není možné odměnit nebo projevit dostatek vděku; prosím vás tedy, spokojte se se svým vlastním zbožným jednáním. Projevujete vůči Mně ukázkovou připoutanost, se kterou překonáváte největší potíže plynoucí z rodinného života. Prosím, abyste se spokojily se svým příkladným charakterem, protože tento dluh vám nedokáži splatit.”
“My dear friends,” Kṛṣṇa continued, “you might be aggrieved by My words and acts, but you must know that sometimes I do not reciprocate My devotees’ dealings with Me. My devotees are very much attached to Me, but sometimes I do not reciprocate their feelings properly in order to increase their love for Me more and more. If I can very easily be approached by them, they might think, ‘Kṛṣṇa is so easily available.’ So sometimes I do not respond. If a person has no money but after some time accumulates some wealth and then loses it, he will think of the lost property twenty-four hours a day. Similarly, in order to increase the love of My devotees, sometimes I appear to be lost to them, and instead of forgetting Me, they feel their loving sentiments for Me increase. My dear friends, do not think for a moment that I have been dealing with you as I do with ordinary devotees. I know what you are. You have forsaken all kinds of social and religious obligations; you have given up all connection with your parents. Without caring for social convention and religious obligations, you have come to Me and loved Me, and I am so much obliged to you that I cannot treat you as ordinary devotees. Do not think that I was away from you. I was near to you. I was simply seeing how much you were anxious for Me in My absence. So please do not try to find fault with Me. Because you consider Me so dear to you, kindly excuse Me if I have done anything wrong. I cannot repay your continuous love for Me, even throughout the lifetimes of the demigods in the heavenly planets. It is impossible to repay you or show enough gratitude for your love; therefore please be satisfied by your own pious activities. You have displayed exemplary attraction for Me, overcoming the greatest difficulties arising from family connections. Please be satisfied with your highly exemplary character, for it is not possible for Me to repay My debt to you.”
Příkladný charakter oddané služby, který ukazují oddaní ve Vrindávanu, je nejčistší druh oddanosti. Autoritativní śāstry předepisují, že oddaná služba musí být ahaitukī a apratihatā. To znamená, že oddanou službu Krišnovi nemohou zamezit politické nebo společenské konvence. Oddaná služba je vždy transcendentální. Zvláště gópí ukazovaly čistou oddanou službu Krišnovi, až do té míry, že jim Krišna sám zůstal zadlužen. Pán Čaitanja proto řekl, že oddaná služba projevená gópími ve Vrindávanu předčí všechny ostatní způsoby přistupování k Nejvyšší Osobnosti Božství.
The exemplary character of devotional service manifested by the devotees of Vṛndāvana is the purest type of devotion. It is enjoined in authoritative śāstras that devotional service must be ahaitukī and apratihatā. This means that devotional service to Kṛṣṇa cannot be checked by political or religious convention. The stage of devotional service is always transcendental. The gopīs particularly showed pure devotional service toward Kṛṣṇa, so much so that Kṛṣṇa Himself remained indebted to them. Lord Caitanya thus said that the devotional service manifested by the gopīs in Vṛndāvana excelled all other methods of approaching the Supreme Personality of Godhead.
Takto končí Bhaktivédántův výklad 32. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Krišna se vrací ke gópím”.
Thus ends the Bhaktivedanta purport of the thirty-second chapter of Kṛṣṇa, “Kṛṣṇa Returns to the Gopīs.”