1. KAPITOLA
Capítulo 1
Příchod Pána Krišny
O Advento do Senhor Kṛṣṇa
Kdysi byl svět přetížen nadměrnou vojenskou silou různých králů, kteří byli ve skutečnosti démony, ale vydávali se za představitele vládnoucí třídy. Celý svět byl tehdy neklidný a Bhúmi, bohyně vládnoucí Zemi, šla za Pánem Brahmou, aby mu vylíčila pohromy, které démonští králové způsobovali. Vzala na sebe podobu krávy a předstoupila před Pána Brahmu se slzami v očích. Byla nešťastná a nářkem se dovolávala jeho soucitu. Když Pán Brahmá slyšel o neblahé situaci na Zemi, zarmoutilo ho to a okamžitě se vydal na cestu k Mléčnému oceánu, kde sídlí Pán Višnu. Doprovázeli ho všichni polobozi v čele s Pánem Šivou a Bhúmi kráčela za nimi. Jakmile dospěli na pobřeží Mléčného oceánu, Brahmá se začal modlit k Pánu Višnuovi, který už dříve zachránil planetu Zemi tak, že přijal transcendentální podobu kance.
Certa vez, o mundo estava sobrecarregado pela desnecessária força de defesa de diferentes reis, que eram de fato demônios, mas se faziam passar pela ordem real. Naquela ocasião, o mundo todo ficou perturbado, e a deidade predominante desta Terra, chamada Bhūmi, foi ver o senhor Brahmā para contar-lhe as calamidades que os reis demoníacos lhe causavam. Bhūmi assumiu a forma de uma vaca e apresentou-se diante do senhor Brahmā com lágrimas nos olhos. Ela estava desolada e, chorando para invocar a compaixão do Senhor, relatou a situação calamitosa da Terra. Depois de ouvir isso, o senhor Brahmā ficou muito aflito e partiu imediatamente para o oceano de leite, onde reside o Senhor Viṣṇu. O senhor Brahmā estava acompanhado de todos os semideuses encabeçados pelo senhor Śiva, e Bhūmi também os seguia. Chegando à praia do oceano de leite, o senhor Brahmā começou a apaziguar o Senhor Viṣṇu, que outrora salvara o planeta Terra assumindo a forma transcendental de um javali.
Mezi védskými mantrami existuje určitý druh modlitby zvaný Puruṣa-sūkta. Jejím recitováním obvykle polobozi vzdávají úctu Višnuovi, Nejvyšší Osobnosti Božství. Z tohoto popisu je zřejmé, že když na jakékoliv planetě nastanou těžkosti, může její vládnoucí božstvo navštívit svrchovaného pána tohoto vesmíru, Brahmu. Brahmá se pak může obrátit na Nejvyššího Pána Višnua; i když ne tak, že by šel přímo za Ním, ale přijde na břeh Mléčného oceánu. V tomto vesmíru existuje planeta zvaná Švétadvíp a na ní je oceán mléka. Z různých védských písem se můžeme dozvědět, že stejně jako je na této planetě oceán slané vody, jsou na jiných planetách různé jiné druhy oceánů. Někde je oceán mléka, někde oceán oleje a někde jsou oceány alkoholu a mnoha jiných tekutin. Puruṣa-sūkta je klasická modlitba, kterou polobozi recitují, aby potěšili Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, Kšíródakašájí Višnua. Kšíródakašájí Višnu se jmenuje proto, že leží na oceánu mléka. Je podobou Nejvyšší Osobnosti Božství a všechny inkarnace přicházejí do tohoto vesmíru skrze Něho.
Nos mantras védicos, existe uma espécie particular de oração chamada puruṣa-sūkta. De modo geral, os semideuses oferecem suas reverências a Viṣṇu, a Suprema Personalidade de Deus, cantando o puruṣa-sūkta. Por essa passagem, entende-se que a deidade predominante de cada planeta pode ver o senhor supremo deste universo, Brahmā, sempre que existe alguma perturbação em seu planeta. E Brahmā pode aproximar-se do Senhor Viṣṇu na praia do oceano de leite, embora não possa vê-lO diretamente. Existe um planeta neste universo chamado Śvetadvīpa e, naquele planeta, existe um oceano de leite. Entende-se através de vários textos védicos que, assim como há um oceano de água salgada dentro deste planeta, existem várias espécies de oceanos em outros planetas. Em algum lugar, há um oceano de leite; em outro, há um oceano de óleo, e, em algum outro, há um oceano de bebida alcoólica e muitos outros tipos de líquidos. Puruṣa-sūkta é a oração padrão que os semideuses usam para apaziguar a Suprema Personalidade de Deus, Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu. Ele é a Suprema Personalidade de Deus, através do qual aparecem todas as encarnações dentro deste universo.
Když polobozi přednesli Puruṣa-sūktu, modlitbu k Nejvyšší Osobnosti Božství, patrně neslyšeli žádnou odpověď. Pán Brahmá se proto sám pohroužil do meditace a obdržel vzkaz od Pána Višnua, který pak tlumočil polobohům. Tímto způsobem se přijímá védské poznání. Nejprve je obdržel Brahmá od Nejvyšší Osobnosti Božství prostřednictvím svého srdce. Totéž stojí na začátku Śrīmad-Bhāgavatamu: tene brahma hṛdā ya ādi-kavaye — transcendentální poznání Véd bylo předáno Pánu Brahmovi do srdce. Podobně i zde pouze Brahmá porozuměl vzkazu Pána Višnua a předal ho polobohům, aby mohli okamžitě jednat. Vzkaz zněl: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, velice brzy přijde na Zemi i se svými svrchovaně mocnými energiemi, a dokud bude pobývat na této planetě a plnit své poslání — ničit démony a podporovat oddané — polobozi by tam měli být také a pomáhat Mu. Měli by se okamžitě všichni narodit v jaduovské dynastii, do níž sestoupí i Pán, až přijde Jeho čas. Samotný Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, se osobně zjeví jako syn Vasudévy. Ještě před Jeho příchodem by se všichni polobozi měli i se svými manželkami zjevit na světě v různých zbožných rodinách, aby Mu pomohli naplnit Jeho poslání. Zde je použito slova tat-priyārtham, což znamená, že polobozi mají sestoupit na Zem pro Pánovo potěšení. Každá živá bytost, která žije pouze proto, aby uspokojovala Pána, je polobůh. Polobozi byli dále poučeni, že před Krišnou se na Zemi také zjeví Ananta, Jeho úplná část, jenž na svých miliónech hlav drží planety tohoto vesmíru. Zároveň jim bylo vysvětleno, že na příkaz Nejvyššího Pána se zjeví i Višnuova vnější energie (Māyā), jež okouzluje všechny podmíněné duše, aby splnila Jeho záměr.
Depois que todos os semideuses ofereceram a oração puruṣa-sūkta à Suprema Personalidade de Deus, aparentemente não obtiveram resposta. O senhor Brahmā, então, pessoalmente se sentou em meditação, e o Senhor Viṣṇu lhe transmitiu uma mensagem. Brahmā, por sua vez, passou a mensagem aos semideuses. Este é o sistema para receber o conhecimento védico, que se origina da Suprema Personalidade de Deus e é dado a Brahmā por meio do coração. Como diz o início do Śrīmad-Bhāgavatam, tene brahmā hṛdā: o conhecimento transcendental dos Vedas foi transmitido ao senhor Brahmā através do coração. Aqui também, da mesma maneira, só Brahmā pôde entender a mensagem dada pelo Senhor Viṣṇu, e ele a transmitiu aos semideuses para sua ação imediata. A mensagem era: a Suprema Personalidade de Deus aparecerá na Terra, muito em breve, junto de Suas poderosas potências supremas, e, enquanto Ele permanecer no planeta Terra para executar Sua missão de aniquilar os demônios e dar apoio aos devotos, os semideuses deveriam também permanecer lá para ajudá-lO. Todos eles deveriam nascer imediatamente na família da dinastia Yadu, onde o Senhor também apareceria no momento oportuno.
A própria Suprema Personalidade de Deus, Kṛṣṇa, apareceria pessoalmente como filho de Vasudeva. Antes de Sua vinda, todos os semideuses, com suas esposas, deveriam aparecer em diferentes famílias piedosas no mundo só para ajudar o Senhor a executar Sua missão. A palavra exata que se usa aqui é tat-prīyārtham, que significa que os semideuses deveriam aparecer na Terra para agradar o Senhor. Em outras palavras, qualquer entidade viva que exista só para agradar o Senhor é um semideus. Os semideuses também foram informados de que a porção plenária do Senhor Kṛṣṇa, Ananta, que mantém os planetas universais ao estender Seus milhões de capelos, também viria à Terra antes do aparecimento do Senhor Kṛṣṇa. Além disso, foram informados de que a potência externa de Viṣṇu (māyā), que encanta todas as almas condicionadas, também apareceria por ordem do Senhor só para executar Seu propósito.
Poté, co Pán Brahmá, otec všech Pradžápatiů neboli ploditelů obyvatelstva vesmíru, poučil a sladkými slovy uklidnil všechny polobohy i s Bhúmi, odebral se do svého sídla, na nejvyšší hmotnou planetu zvanou Brahmalóka.
Depois de instruir e tranquilizar com doces palavras todos os semideuses, bem como Bhūmi, o senhor Brahmā partiu para sua própria morada. Brahmā é o pai de todos os prajāpatis, ou progenitores da população universal, e reside no planeta material mais elevado, chamado Brahmaloka.
Vůdce jaduovské dynastie, král Šúraséna, vládl kraji zvanému Máthura, ve kterém leží město Mathurá, a rovněž kraji zvanému Šúraséna, který byl pojmenován podle něj. Díky jeho panování se Mathurá stala hlavním městem všech jaduovských králů. Stala se jím též proto, že Jaduovci byli velice zbožní a věděli, že Mathurá je místem, kde věčně žije Pán Šrí Krišna, stejně jako ve Dvárace.
O líder da dinastia Yadu, rei Śūrasena, reinava sobre o país conhecido como Mathurā (o distrito de Mathurā) e também sobre o distrito conhecido como Śūrasena, que recebeu esse nome por sua causa. Devido ao governo do rei Śūrasena, Mathurā tornou-se a capital de todos os reis dos Yadus. Mathurā também se tornou a capital dos reis da dinastia Yadu porque os Yadus eram uma família muito piedosa e sabiam que Mathurā é o lugar onde o Senhor Kṛṣṇa vive eternamente, assim como também vive eternamente em Dvārakā.
Šúrasénův syn Vasudéva jel v kočáře se svou novomanželkou Dévakí domů ze svatebního obřadu. Jelikož Dévakin otec Dévaka svou dceru velice miloval, obdaroval ji bohatým věnem, k němuž patřily stovky kočárů ozdobených zlatem. Kansa, syn Ugrasény, chtěl při té příležitosti potěšit svou sestru Dévakí, dobrovolně se chopil otěží Vasudévova kočáru a řídil koně. Takový je zvyk ve védské civilizaci — když se dívka vdá, bratr odveze svou sestru a švagra do jejich domu. Nevěsta někdy příliš teskní po rodině svého otce, a proto jede bratr s ní až k tchánovu domu.
Certa vez, o filho de Śūrasena, Vasudeva, logo depois de casar-se com Devakī, voltava para casa em sua carruagem com sua esposa recém-casada. O pai de Devakī, conhecido como Devaka, havia dado um dote suficiente porque tinha muita afeição por sua filha. Ele dera centenas de quadrigas completamente decoradas com equipamento de ouro. Naquele momento, Kaṁsa, o filho de Ugrasena, voluntariamente tomou as rédeas dos cavalos da quadriga de Vasudeva e começou a dirigir. Segundo o costume da civilização védica, quando uma moça se casa, o irmão leva a irmã e o cunhado para a casa deles. Porque a moça recém-casada pode sentir muito a separação da casa de seu pai, o irmão vai com ela até a casa de seu sogro.
Celé věno, které Dévaka své dceři věnoval, čítalo: čtyři sta slonů bohatě ozdobených zlatými girlandami, patnáct tisíc ozdobených koní a osmnáct set kočárů. Rovněž vypravil dvě stě půvabných dívek, aby jeho dceři tvořily doprovod. Kšatrijský způsob uzavírání sňatku, který je v Indii dodnes běžný, vyžaduje, aby do domu krále přišlo s nevěstou i několik tuctů jejích mladých přítelkyň. Tyto dívky se nazývají služebné, ale ve skutečnosti jsou to královniny přítelkyně. Tento zvyk se dodržuje od nepaměti a lze jej vysledovat minimálně do doby předcházející příchodu Pána Krišny před pěti tisíci lety. Vasudéva si tedy kromě své ženy Dévakí přiváděl domů ještě dvě stě dalších krasavic.
O dote completo dado por Devaka era o seguinte: 400 elefantes completamente decorados com guirlandas de ouro, 15 mil cavalos decorados e 1800 quadrigas. Também providenciou que 200 belas moças seguissem sua filha. O sistema kṣatriya de casamento, ainda comum na Índia, dita que, quando um kṣatriya se casa, algumas dúzias das jovens amigas da noiva (além da noiva), vão para a casa do rei. As seguidoras da rainha são chamadas de servas, mas, de fato, elas agem como amigas da rainha. Esta prática prevalece desde tempos imemoriais, mas pode remontar pelo menos até o tempo antes do advento do Senhor Kṛṣṇa, há cinco mil anos. Foi por isso que Vasudeva levou para casa outras 200 belas moças junto com sua esposa Devakī.
Všude, kudy nevěsta a ženich na kočáře projížděli, zněly různé hudební nástroje, které ohlašovaly příznivý okamžik. Zvuky lastur, trubek, bubnů a kotlů společně vytvářely příjemnou atmosféru. Průvod radostně pokračoval ve své cestě a Kansa řídil kočár, když tu se náhle z nebe ozval podivuhodný hlas, který Kansu oslovil: “Kanso, ty jsi takový hlupák! Řídíš kočár své sestry a švagra, a přitom nevíš, že tě osmé dítě této ženy zabije.”
Enquanto os noivos passavam em sua quadriga, diferentes espécies de instrumentos musicais ressoavam, indicando o momento auspicioso. Havia búzios, cornetas e tambores que, vibrando combinados, executavam um belo concerto. O cortejo passava suavemente, com Kaṁsa dirigindo a quadriga. De repente, vibrou no céu um som miraculoso, anunciando especificamente para Kaṁsa: “Kaṁsa, você é tão tolo! Está dirigindo a quadriga de sua irmã e de seu cunhado, mas não sabe que o oitavo filho desta irmã matará você!”
Kansa byl synem Ugrasény z bhódžské dynastie. Je řečeno, že byl nejdémonštějším za všech bhódžských králů. Hned, jak uslyšel proroctví z nebe, chytil Dévakí za vlasy a chystal se ji zabít svým mečem. Vasudéva užasl nad jeho chováním, a aby svého krutého a nestoudného švagra upokojil, začal mu předkládat pádné argumenty a fakta: “Můj drahý švagře Kanso, jsi nejslavnější král bhódžské dynastie a lidé tě znají jako nejlepšího válečníka a udatného krále. Jak jsi mohl propadnout takové zuřivosti, že se chystáš zabít ženu, která je tvou vlastní sestrou, a ještě k tomu v příznivou dobu jejího sňatku? Proč by ses měl tolik bát smrti? Tvá smrt se narodila již s tvým zrozením. Od prvního dne, kdy ses narodil, jsi začal umírat. Dejme tomu, že je ti pětadvacet let — to znamená, že máš již dvacet pět let umírání za sebou. Umíráš každou vteřinou, každým okamžikem. Proč by ses tedy měl smrti tolik bát? Nikdo se jí nevyhne. Můžeš zemřít dnes, nebo za sto let, ale smrti tak jako tak neunikneš. Proč by ses měl tolik bát? Smrt ve skutečnosti znamená zánik současného těla. Jakmile současné tělo přestane fungovat a smísí se s pěti prvky hmotné přírody, živá bytost, která v něm přebývala, přijme další tělo podle svých stávajících akcí a reakcí. Je to, jako když jde člověk po ulici — jednou nohou udělá krok, a když si je jistý, že touto nohou stojí na pevné zemi, zvedne druhou nohu. Tímto způsobem se těla jedno po druhém střídají a duše transmigruje. Všimni si, jak se housenky opatrně přemisťují z jedné větvičky na druhou! Stejně tak mění živá bytost své tělo, jakmile vyšší autority rozhodnou, jaké bude to příští. Dokud je živá bytost podmíněná v hmotném světě, musí přijímat jedno hmotné tělo za druhým. Příslušné příští tělo jí poskytnou přírodní zákony podle jejích akcí a reakcí z tohoto života.
Kaṁsa era o filho de Ugrasena, da dinastia Bhoja. Declara-se que Kaṁsa era o mais demoníaco de todos os reis da dinastia Bhoja. Logo depois de ouvir a profecia que veio do céu, ele agarrou Devakī pelos cabelos e estava para matá-la com sua espada. Vasudeva ficou assustado com o comportamento de Kaṁsa e, para acalmar o cunhado cruel e desavergonhado, começou a falar tomado de muita razão e evidência. Ele disse: “Meu querido cunhado Kaṁsa, você é o rei mais famoso da dinastia Bhoja, e as pessoas sabem que você é o maior guerreiro e um rei valente. Como é que está tão enfurecido a ponto de preparar-se para matar uma mulher, que é sua própria irmã, na ocasião auspiciosa do casamento dela? Por que você deveria ter tanto medo da morte? A morte já nasceu junto com seu nascimento. Desde o dia em que você nasceu, já começou a morrer. Suponhamos que tenha vinte e cinco anos; isso significa que já morreu vinte e cinco anos. A cada momento, a cada segundo, você está morrendo. Por que, então, deveria ter tanto medo da morte? A morte final é inevitável. Pode-se morrer ou hoje ou daqui a cem anos; você não pode evitar a morte. Por que você tem tanto medo? Na verdade, a morte significa a aniquilação do corpo atual. Logo que o corpo atual deixa de funcionar e mistura-se aos cinco elementos da natureza material, a entidade viva dentro do corpo aceita outro corpo, de acordo com sua ação e reação presentes. É como um homem que anda na rua: ele avança um pé e, quando está certo de que seu pé está em chão firme, ele levanta o outro pé. Dessa maneira, um após o outro, os corpos mudam e a alma transmigra. Veja como os insetos das plantas mudam de um ramo para outro com tanto cuidado! De forma semelhante, a entidade viva muda de corpo logo que as autoridades superiores decidam sobre seu próximo corpo. Enquanto uma entidade viva estiver condicionada dentro deste mundo material, ela deve tomar corpos materiais um após outro. Seu próximo corpo é oferecido pelas leis da natureza segundo as ações e reações desta vida”.
Toto tělo je úplně stejné jako jedno z těl, která vždy vidíme ve snech. Když spíme a sníme, vytváříme si mnoho těl představami své mysli. Viděli jsme zlato a také jsme viděli horu. A ve snu se nám tyto dva vjemy spojí dohromady, a můžeme vidět zlatou horu. Někdy se nám může zdát, že máme tělo, jež létá po obloze, a v tu chvíli na své současné tělo úplně zapomeneme. Stejně se mění naše těla. Když máš nové, zapomeneš na staré. Ve snech přijdeme do styku s mnoha novými druhy těl, ale když se probudíme, na všechna zapomeneme. Tato hmotná těla jsou ve skutečnosti výtvory našich mentálních činností, ale nyní si na svá minulá těla nevzpomínáme.
“Este corpo é exatamente como um dos corpos que vemos em sonhos. Durante nosso sonho, enquanto dormimos, formamos muitos corpos de acordo com a criação mental. Podemos ter visto ouro e também uma montanha e, por isso, num sonho podemos ver uma montanha de ouro combinando as duas ideias. Às vezes, em sonho, vemos que temos um corpo que voa no céu e, nesse momento, esquecemos completamente nosso corpo atual. Da mesma forma, estes corpos que temos agora estão mudando. Quando você obtém um corpo, esquece o corpo passado. Durante um sonho, podemos fazer contato com várias novas espécies de corpos, mas, quando estamos despertos, esquecemo-nos de todos eles. E de fato estes corpos materiais são as criações de nossas atividades mentais. Porém, no momento presente, não nos recordamos de nossos corpos passados”.
Mysl je přelétavá. Někdy určitou věc přijme, a pak ji hned zase zavrhne. Přijímání a odmítání jsou činnosti mysli ve styku s pěti předměty smyslového požitku — podobou, chutí, vůní, zvukem a dotekem. Mysl se svým spekulativním způsobem spojí s předměty smyslového požitku, a když živá bytost touží po určitém druhu těla, dostane ho. Tělo tedy přidělují zákony hmotné přírody. Živá bytost ho přijme a vyjde znovu do hmotného světa užívat si či trpět podle stavby těla. Dokud nemáme příslušný druh těla, nemůžeme si užívat či trpět s ohledem na naše mentální sklony zděděné z minulého života. Určité tělo je nám vlastně poskytnuto podle našeho mentálního stavu v době smrti.
“A mente é por natureza inquieta. Às vezes, ela aceita algo e, logo depois, rejeita essa mesma coisa. Aceitar e rejeitar é o processo da mente em contato com os cinco objetos de gozo dos sentidos: forma, paladar, olfato, som e tato. Em sua maneira especulativa, a mente entra em contato com os objetos de gozo dos sentidos e, quando a entidade viva deseja um tipo especial de corpo, ela o consegue. Portanto, o corpo é uma oferta das leis da natureza material. A entidade viva aceita um corpo e aparece de novo no mundo material para desfrutar ou sofrer de acordo com a constituição do corpo. A não ser que tenhamos um tipo especial de corpo, não podemos desfrutar ou sofrer de acordo com nossas inclinações mentais herdadas da vida anterior. O tipo particular de corpo é de fato oferecido a nós conforme nosso estado mental na hora da morte”.
Svítící planety, jako je Slunce, Měsíc nebo hvězdy, se odrážejí v různých nádržích, například s vodou, olejem či ghí. Pohyby odrazu odpovídají pohybům tekutiny. Zčeřená voda způsobuje, že Měsíc, který se na ní odráží, se zdánlivě také vlní, ale ve skutečnosti se vůbec nehýbe. Podobně získává živá bytost svými mentálními výmysly různé druhy těl, i když s nimi ve skutečnosti nemá žádné spojení. Kvůli iluzi, jelikož je okouzlena vlivem māyi, si však myslí, že k určitému tělu náleží. Tak probíhá podmíněný život. Dejme tomu, že nyní je živá bytost v lidském těle. Myslí si, že patří k lidské společnosti, k určité zemi nebo určitému místu. Tímto způsobem chápe svoji totožnost a zbytečně si připravuje další tělo, které nemá zapotřebí. Takové touhy a mentální výmysly jsou příčinou různých druhů těl. Zahalující vliv hmotné přírody je tak mocný, že se živá bytost spokojí s jakýmkoliv tělem, jež dostane, a s potěšením se s ním ztotožňuje. Proto tě prosím, aby ses nenechal unášet příkazy své mysli a těla.”
“Planetas luminosos como o Sol, a Lua ou as estrelas refletem-se em diferentes espécies de reservatórios, como água, óleo ou ghī. O reflexo move-se de acordo com o movimento do reservatório. O reflexo da Lua está sobre a água, que se move e faz com que a Lua também pareça estar se movendo, mas, na verdade, a Lua não está se movendo. De maneira semelhante, por invenção mental, a entidade viva obtém diferentes espécies de corpos, embora, de fato, ela não tenha ligação alguma com tais corpos. No entanto, por causa da ilusão, encantada pela influência de māyā, a entidade viva pensa que pertence a um tipo específico de corpo. Essa é a forma de vida condicionada. Suponhamos que uma entidade viva esteja agora em uma forma de corpo humano. Ela pensa que pertence à comunidade humana, ou a um país ou a um lugar específico. Ela se identifica dessa maneira e, dali, se prepara desnecessariamente para outro corpo, do qual, de fato, não precisa. Esses desejos e invenções mentais são a causa de diferentes espécies de corpos. A influência encobridora da natureza material é tão forte que a entidade viva se satisfaz com qualquer corpo obtido, identificando-se com esse corpo com muito prazer. Por isso, peço-lhe que não se deixe dominar pelos ditames de sua mente e corpo”.
Vasudéva takto požádal Kansu, aby nepáchal zlo vůči své sestře, která se právě vdala. Člověk se nemá dopouštět zla na nikom, neboť zlo je příčinou strachu jak v tomto světě, tak v příštím, kdy bude postaven před Jamarádže, jenž rozhoduje o trestu po smrti. Vasudéva naléhal na Kansu jménem Dévakí a zdůrazňoval, že jde o jeho mladší sestru. Také se odvolával na šťastný den její svatby. Mladší sourozence má člověk chránit jako své vlastní děti. “Celá ta věc je po všech stránkách natolik ožehavá,” argumentoval Vasudéva, “že pokud ji zabiješ, poškodíš svou dobrou pověst.”
Assim, Vasudeva pediu a Kaṁsa que não tivesse inveja de sua irmã recém-casada. Não se deve invejar ninguém, porque a inveja é a causa do medo, tanto neste mundo como no próximo, quando se fica diante de Yamarāja (o senhor da punição após a morte). Vasudeva apelou a Kaṁsa em favor de Devakī, dizendo que ela era a irmã mais nova dele. Ele também apelou num momento auspicioso, na ocasião do casamento. Uma irmã ou irmão mais novo deve ser protegido como se fosse um filho. “Esta situação especial é tão delicada”, Vasudeva argumentou, “que, se você a matar, isso irá contra sua boa reputação”.
Takto se Vasudéva snažil uklidnit Kansu dobrými radami i filosofickými úvahami, ale nedařilo se mu to, protože Kansa se sdružoval s démonskými osobami. Tyto styky z něj udělaly démona, přestože pocházel z urozeného královského rodu. Démon nikdy nedbá na dobré rady. Je jako odhodlaný zloděj—můžete mu dávat mravní ponaučení, ale nebude to nic platné. Podobně i lidé démonské či ateistické povahy stěží přijmou nějakou dobrou radu, i kdyby byla sebevíce oprávněná. To je rozdíl mezi polobohem a démonem. Ti, kdo jsou schopni přijmout dobré rady a snaží se podle nich žít, se nazývají polobozi a ti, kdo to nedovedou, se nazývají démoni.
Dessa forma, Vasudeva tentou acalmar Kaṁsa por meio de boa instrução, bem como por discriminação filosófica, mas Kaṁsa não queria ser acalmado, porque sua associação era demoníaca. Por causa de suas companhias demoníacas, ele foi sempre um demônio, embora tivesse nascido numa família real muito elevada. Um demônio nunca se interessa por nenhuma boa instrução. Ele é como um ladrão determinado: podemos dar-lhe instrução moral, mas esta não surtirá efeito. Analogamente, aqueles que são demoníacos ou ateístas por natureza têm dificuldade para assimilar qualquer boa instrução, por mais autorizada que seja. Eis a diferença entre o semideus e o demônio. Aqueles que podem aceitar boa instrução e esforçam-se por viver de acordo são chamados semideuses; aqueles que são incapazes de receber essa boa instrução são chamados demônios.
Vasudéva začal uvažovat, jak ochrání svou ženu Dévakí, neboť jeho pokus uklidnit Kansu ztroskotal. Hrozí-li bezprostřední nebezpečí, inteligentní člověk by se ho měl všemi prostředky snažit odvrátit. Pokud se mu to však navzdory veškerým snahám nepodaří, chyba není na jeho straně. Člověk se má snažit vykonávat své povinnosti, jak nejlépe dovede, ale když ve svém úsilí neuspěje, není to jeho vina.
Fracassando em sua tentativa de acalmar Kaṁsa, Vasudeva imaginava como protegeria sua esposa Devakī. Quando existe um perigo iminente, uma pessoa inteligente deve tentar evitar a situação perigosa tanto quanto possível. Mas se, apesar de esforçar-se com toda a inteligência, ela não consegue evitar a situação perigosa, não há culpa de sua parte. Devemos nos esforçar ao máximo para executar nossos deveres, mas, se a tentativa falha, não é nossa culpa.
Vasudéva uvažoval o své ženě takto: “Nyní bych měl zachránit život alespoň Dévakí; později se budu snažit zachránit děti, pokud se nějaké narodí.” Dále uvažoval: “Jestliže v budoucnu budu mít dítě, které ho zabije, jak si Kansa myslí, pak budou Dévakí i to dítě zachráněni, neboť zákon prozřetelnosti je nevyzpytatelný. Nyní musím za každou cenu zachránit Dévakí.”
Vasudeva pensava em sua mulher da seguinte maneira: “Por enquanto, deixe-me salvar a vida de Devakī. Então, mais tarde, se houver filhos, verei como salvá-los”. Ele ainda pensou: “Se no futuro eu tiver um filho que possa matar Kaṁsa – exatamente como Kaṁsa está pensando – então ambos, Devakī e a criança, serão salvos, porque a lei da Providência é inevitável. Agora, todavia, de um jeito ou de outro, deixe-me salvar a vida de Devakī”.
Není vůbec jisté, s jakým druhem těla přijde živá bytost do styku, stejně jako není jisté, s jakým druhem dřeva přijde do styku oheň v lese. Při lesním požáru se někdy stává, že oheň hnaný větrem jeden strom vynechá a přeskočí na druhý. Podobně může živá bytost pečlivě vykonávat své povinnosti, ale přesto bude stěží vědět, jaké tělo dostane v příštím životě. Mahárádž Bharata svědomitě plnil své povinnosti v zájmu seberealizace, ale shodou okolností vyvinul dočasnou náklonnost k jelínkovi, a v příštím životě musel přijmout tělo jelínka.
Não existe certeza sobre como uma entidade viva entra em contato com certo tipo de corpo, assim como não existe certeza sobre como o fogo em um incêndio entra em contato com certo tipo de madeira na floresta. Quando há um incêndio na floresta, é certo que o fogo às vezes salta sobre uma árvore e atinge outra pela influência do vento. Assim também, uma entidade viva pode ser muito cuidadosa quanto à execução de seus deveres, mas, ainda assim, é muito difícil que ela saiba que espécie de corpo terá na próxima vida. Mahārāja Bharata executava com muito cuidado os deveres da autorrealização, mas, por acaso, desenvolveu uma afeição temporária por um veado e teve de aceitar sua vida seguinte no corpo de um veado.
Poté, co Vasudéva promyslel, jak zachránit svou ženu, začal ke Kansovi promlouvat s velkou úctou, přestože byl Kansa největší hříšník. Někdy nastává taková situace, že i ctnostný člověk, jako byl Vasudéva, musí lichotit neřestnému člověku, jako byl Kansa. To je součástí diplomacie. Vasudéva se hluboce rmoutil, ale navenek se usmíval. Kansa byl totiž velice krutý. Vasudéva mu řekl: “Drahý švagře, uvaž prosím, že od své sestry se nemáš čeho obávat. Očekáváš nějaké nebezpečí, protože jsi slyšel prorocký hlas z nebe. Ale to nebezpečí má hrozit od jejích synů, kteří tu teď nejsou. A kdo ví, možná se nám ani žádní nenarodí. Vzhledem k tomu všemu jsi prozatím v bezpečí. Své sestry se nemusíš obávat. A pokud se jí nějací synové narodí, slibuji, že ti je všechny přinesu, abys mohl učinit nezbytná opatření.”
Vasudeva, após deliberar como salvaria sua esposa, começou a falar com Kaṁsa de maneira muito respeitosa, embora Kaṁsa fosse o maior dos pecadores. Algumas vezes, acontece que uma pessoa cheia de virtude como Vasudeva tenha de bajular uma pessoa como Kaṁsa. É assim com todas as transações diplomáticas. Embora Vasudeva estivesse muito aflito, externamente ele sorria. Ele tratou o desavergonhado Kaṁsa dessa maneira porque ele era muito cruel. Vasudeva disse a Kaṁsa: “Meu querido cunhado, por favor, considere que você não corre perigo da parte de sua irmã. Você está esperando algum perigo porque ouviu uma voz profética vinda do céu. O perigo, porém, deve vir dos filhos de sua irmã, que não estão aqui agora. Além do mais: quem sabe? Sua irmã pode vir ou não a ter filhos no futuro. Considerando tudo isso, você está seguro por enquanto. Nem há razão para temor de parte de sua irmã. Se ela tiver algum filho, prometo que apresentarei todos eles a você para as devidas providências”.
Kansa znal váhu Vasudévova čestného slova a jeho argumenty ho přesvědčily. Alespoň pro danou chvíli upustil od hanebného činu zabití své vlastní sestry. Vasudévu to potěšilo a pochválil Kansovo rozhodnutí. Pak se vrátil do svého domu.
Kaṁsa conhecia o valor da palavra de honra de Vasudeva e ficou convencido com seu argumento. Por ora, ele desistiu do odioso assassinato de sua irmã. Vasudeva ficou satisfeito e louvou a decisão de Kaṁsa, que regressou à sua casa.
Potom se každý rok v příslušnou dobu narodilo Dévakí jedno dítě. Tak porodila osm chlapečků a také jednu dívku. Když se narodil první syn, Vasudéva dostál svému čestnému slovu a okamžitě přinesl dítě Kansovi. Vasudéva byl velice vznešený a proslulý tím, že drží své slovo, a chtěl si tuto pověst uchovat. I když pro něj bylo bolestivé se novorozeněte vzdát, Kansa ho přijal s radostí. Později však vzhledem k Vasudévovu chování pocítil určitý soucit. To je typické. Velká duše jako Vasudéva nepokládá nic za bolestné, když plní svou povinnost. Učený člověk, jako Vasudéva, koná své povinnosti bez váhání. Na druhou stranu démon jako Kansa se nikdy nezdráhá dopustit jakéhokoliv ohavného činu. Proto se říká, že svatý člověk dokáže snášet jakkoliv těžké životní podmínky, učený člověk je schopný plnit své povinnosti, aniž by čekal na příznivé okolnosti, podlý člověk jako Kansa dokáže jednat jakkoliv hříšným způsobem a oddaný umí obětovat vše pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství.
A cada ano subsequente, no devido curso do tempo, Devakī dava um filho à luz. Vasudeva e Devakī geraram oito filhos e também uma filha. Quando nasceu o primeiro filho, Vasudeva manteve sua palavra de honra e levou a criança imediatamente à presença de Kaṁsa. Dizem que Vasudeva era muito elevado e famoso por causa de sua palavra de honra e ele queria manter esta fama. Embora fosse muito doloroso para Vasudeva entregar o filho recém-nascido, Kaṁsa ficou muito alegre em recebê-lo. Kaṁsa, no entanto, sentiu certa compaixão diante da atitude de Vasudeva. Esse evento é muito exemplar. Para uma grande alma como Vasudeva, não há nada considerado doloroso no cumprimento do dever. Uma pessoa erudita como Vasudeva executa seus deveres sem hesitação. Por outro lado, um demônio como Kaṁsa jamais hesita em cometer uma ação abominável. É dito, portanto, que uma pessoa santa pode tolerar todas as espécies de condições de vida miserável, um homem erudito pode cumprir seu dever sem esperar por circunstâncias favoráveis, uma pessoa odiosa como Kaṁsa pode agir de qualquer maneira pecaminosa e um devoto pode sacrificar tudo para satisfazer a Suprema Personalidade de Deus.
Kansu uspokojilo Vasudévovo jednání. Divil se, když viděl, jak plní svůj slib. Potěšen se nad ním slitoval a promluvil takto: “Můj milý Vasudévo, toto dítě mi nemusíš dávat. Od něho mi nebezpečí nehrozí. Slyšel jsem, že mě zabije osmé dítě, které s Dévakí přivedeš na svět. Proč bych ti zbytečně bral toto dítě? Vezmi si je zpátky.”
Kaṁsa ficou satisfeito com a ação de Vasudeva. Ele ficou surpreso ao ver que Vasudeva cumpria sua promessa e, estando com compaixão dele e satisfeito, começou a falar como segue: “Meu querido Vasudeva, você não precisa apresentar esta criança para mim. Não corro perigo por causa desta criança. Ouvi que seria o oitavo filho nascido de você e Devakī que me matará. Por que devo aceitar esta criança sem necessidade? Pode levá-la de volta”.
Když se Vasudéva vracel se svým prvorozeným synem domů, měl sice radost z toho, jak se Kansa zachoval, ale přesto mu nevěřil, protože věděl, že se nedovede ovládat. Ateista neumí držet čestné slovo. Člověk, který nedokáže ovládat své smysly, nemůže být pevný ve svém odhodlání. Velký politik Čánakja Pandit říkal: “Nikdy nevěř diplomatovi a ženě.” Lidé, kteří propadli neomezenému uspokojování smyslů, nemohou být pravdomluvní a nelze jim důvěřovat.
Satisfeito com o comportamento de Kaṁsa, Vasudeva regressou para casa com seu primogênito. No entanto, não podia acreditar nele porque sabia que era alguém descontrolado. Uma pessoa ateísta não pode ser firme em sua palavra de honra. Quem não consegue controlar os sentidos não pode ser firme em sua determinação. O grande político Cāṇakya Paṇḍita disse: “Jamais deposite sua confiança num diplomata ou em uma mulher”. Aqueles que se entregam sem restrições ao gozo dos sentidos jamais podem ser verazes, nem se pode depositar fé neles.
Tehdy navštívil Kansu velký mudrc Nárada. Dozvěděl se, jak se Kansa slitoval nad Vasudévou a vrátil mu jeho prvorozené dítě. Nárada si přál co nejvíce urychlit sestoupení Pána Krišny, a proto sdělil Kansovi, že obyvatelé Vrindávanu, jako Nanda Mahárádž a ostatní pastevci krav se svými manželkami, a také Vasudéva, jeho otec Šúraséna a všichni jeho příbuzní z rodu Vršniovců v jaduovské dynastii jsou i se všemi svými přáteli a dobrodinci ve skutečnosti polobozi. Nárada varoval Kansu, aby si na ně dal pozor, protože Kansa a všichni jeho přátelé a rádci byli démoni. Démoni se vždy bojí polobohů. Jakmile Kansa uslyšel Náradovu zprávu, že se polobozi zjevili v různých rodinách, ihned se velice polekal. Věděl, že když se zjevili polobozi, jistě brzy přijde i Pán Višnu. Okamžitě svého švagra Vasudévu i Dévakí zajal a vsadil je za mříže.
Naquela ocasião, o grande sábio Nārada foi até Kaṁsa. Ele fora informado de que Kaṁsa tivera compaixão de Vasudeva e devolvera-lhe seu filho primogênito. Nārada estava muito ansioso por acelerar a descida do Senhor Kṛṣṇa para o quanto antes possível. Foi assim que informou a Kaṁsa que, em Vṛndāvana, personalidades como Nanda Mahārāja e todos os vaqueiros e esposas e, em Mathurā, Vasudeva, o pai dele, Śūrasena, e todos os seus parentes nascidos na família de Vṛṣṇi da dinastia Yadu, junto com seus amigos e benquerentes, eram de fato semideuses. Nārada advertiu a Kaṁsa que tivesse cuidado com eles, pois Kaṁsa e seus amigos e conselheiros eram todos demônios. Os demônios estão sempre com medo dos semideuses. Depois de ser assim informado por Nārada do aparecimento dos semideuses em diferentes famílias, Kaṁsa imediatamente ficou muito assustado. Ele compreendeu que, como os semideuses já estavam aparecendo, o Senhor Viṣṇu logo viria. Ele logo prendeu seu cunhado Vasudeva e Devakī e colocou-os atrás das grades da prisão.
Ve vězení, spoutáni železnými řetězy, přivedli Vasudéva a Dévakí každý rok na svět jednoho chlapečka a Kansa je jednoho po druhém zabil, neboť je považoval za inkarnace Višnua. Obával se hlavně osmého dítěte, ale po Náradově návštěvě došel k závěru, že kterékoliv z nich může být Krišna. Pro jistotu tedy zabil všechny děti, které se Vasudévovi a Dévakí narodily.
Dentro da prisão, atados por correntes de ferro, Vasudeva e Devakī geraram um filho homem ano após ano, e Kaṁsa, achando que cada um dos meninos era a encarnação de Viṣṇu, matou-os um após o outro. Ele estava especificamente temeroso da oitava criança, mas, depois da visita de Nārada, concluiu que qualquer criança poderia ser Kṛṣṇa. Por isso, era melhor matar todos os bebês nascidos de Vasudeva e Devakī.
Kansovo jednání není těžké pochopit. Ze světové historie známe mnoho případů, kdy osoby královského původu pro dosažení vlastních cílů zabily svého otce, bratra, nebo i celou rodinu se všemi přáteli. To není žádné překvapení, neboť členové démonské, hamižné vládnoucí třídy jsou schopni zabít kohokoliv, aby uskutečnili své zločinné záměry.
Esta ação de Kaṁsa não é muito difícil de compreender. Existem muitos exemplos na história do mundo de pessoas da ordem real que mataram pai, irmão ou toda uma família e amigos para a satisfação de suas ambições. Não há nada de surpreendente nisto, pois os membros da ordem real demoníaca e ambiciosa podem matar qualquer pessoa por causa de suas ambições nefandas.
Náradovou milostí se Kansa dozvěděl o svém předchozím vtělení. Dozvěděl se, že v minulém životě byl démonem, který se jmenoval Kálanémi, a že ho zabil Višnu. Když se nyní narodil v bhódžském rodě, rozhodl se stát úhlavním nepřítelem jaduovské dynastie — v ní se měl narodit Krišna, a Kansa se velice bál, že ho zabije, tak jako ho zabil v minulém životě.
Kaṁsa ficou sabendo de seu nascimento anterior pela graça de Nārada. Ele soube que, em sua vida anterior, fora um demônio chamado Kālanemi e que fora morto por Viṣṇu. Tendo nascido agora na família Bhoja, ele decidiu tornar-se o inimigo mortal da dinastia Yadu. Kṛṣṇa ia nascer naquela família, e Kaṁsa tinha muito medo de ser morto por Kṛṣṇa, assim como acontecera em sua vida anterior.
Ze všeho nejdříve uvěznil svého otce Ugrasénu, neboť byl vůdčím králem jaduovské, bhódžské a andhakské dynastie. Potom obsadil království Vasudévova otce Šúrasény a prohlásil sám sebe za krále všech těchto zemí.
Antes de mais nada, Kaṁsa prendeu seu pai Ugrasena, porque este era o principal rei entre as dinastias Yadu, Bhoja e Andhaka. Kaṁsa também ocupou o reino de Śūrasena, pai de Vasudeva, e declarou-se rei de todos esses lugares.
Takto končí Bhaktivédántův výklad 1. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Příchod Pána Krišny”.
Neste ponto, encerram-se os significados Bhaktivedanta do capítulo um de Kṛṣṇa, intitulado “O Advento do Senhor Kṛṣṇa”.