Skip to main content

Mantra devátá

Mantra Nueve

Verš

Texto

andhaṁ tamaḥ praviśanti
ye ’vidyām upāsate
tato bhūya iva te tamo
ya u vidyāyāḿ ratāḥ
andhaṁ tamaḥ praviśanti
ye ’vidyām upāsate
tato bhūya iva te tamo
ya u vidyāyāḿ ratāḥ

Synonyma

Palabra por palabra

andham — hrubá nevědomost; tamaḥ — temnota; praviśanti — vstoupit do; ye — ti, kdo; avidyām — nevědomost; upāsate — uctívat; tataḥ — než ti; bhūyaḥ — ještě více; iva — jako; te — ti; tamaḥ — temnota; ye — ti, kdo; u — také; vidyāyām — pěstováním poznání; ratāḥ — zaměstnáni.

andham — ignorancia crasa; tamaḥ — oscuridad; praviśanti — entran a; ye — aquellos que; avidyām — nesciencia; upāsate — adoran; tataḥ — que eso; bhūyaḥ — todavía más; iva — como; te — ellos; tamaḥ — oscuridad; ye — aquellos que; u — también; vidyāyām — cultivando el conocimiento; ratāḥ — dedicados.

Překlad

Traducción

Ti, kdo se zabývají pěstováním nevědomých činností, vstoupí do nejtemnějších končin nevědomosti. Ještě hůře jsou na tom ti, kdo se zabývají pěstováním takzvaných vědomostí.

Aquellos que cultivan las actividades nescientes entrarán en la región más oscura de la ignorancia. Aún peores son quienes cultivan el así llamado conocimiento.

Význam

Significado

Tato mantra mám nabízí srovnání vidji a avidji. Avidyā neboli nevědomost je nesporně nebezpečná, ale vidyā neboli vědomost je daleko nebezpečnější, je-li mylná nebo zbloudilá. Tato mantra Šrí Íšópanišady je dnes aktuálnější než kdy jindy. Moderní civilizace dosáhla značných pokroků v oblasti všeobecného vzdělání, ale výsledkem je, že lidé jsou ještě nešťastnější než dříve, poněvadž se zdůrazňuje materiální pokrok na úkor nejdůležitější stránky lidského života, to jest duchovního aspektu.

Este mantra ofrece un estudio comparativo entre vidyā y avidyā. Avidyā, la ignorancia, es indudablemente peligrosa, pero vidyā, el conocimiento, es todavía más peligroso cuando es incorrecto o proviene de una mala fuente. Este mantra de El Śrī Īśopaniṣad es más aplicable en la actualidad que en ninguna otra época. La civilización moderna ha progresado considerablemente en el campo de la educación de las masas, pero el resultado es que la gente es más infeliz que nunca debido a que se hace hincapié en el progreso material, excluyendo así el aspecto espiritual que es la parte más importante de la vida.

Co se týče vidji, první mantra jasně vysvětlila. že Nejvyšší Pán je vlastníkem všeho, a že zapomínání tohoto faktu se nazývá nevědomost. Čím více člověk zapomíná na tuto životní skutečnost, v tím větší temnotě se nalézá. Proto je bezbožná civilizace, zaměřená na takzvaný rozvoj vzdělání, nebezpečnější než civilizace, v níž mají široké vrstvy lidu nižší materiální úroveň.

En lo que concierne a vidyā, el primer mantra ya ha explicado muy claramente que el Señor Supremo es el propietario de todo lo que hay, y al hecho de olvidar esta realidad se le llama ignorancia. Entre el hombre olvide más esta realidad sobre la vida, más se encontrará en la oscuridad. En vista de esto, es más peligrosa una civilización atea encaminada hacia el supuesto progreso de la educación, que una civilización en la que las masas sean menos avanzadas materialmente.

Z lidských skupin karmích, džňáních a jógínů se činnostem zaměřeným na uspokojování smyslů věnují karmíové. V moderní civilizaci se téměř 99,9 procent lidí věnuje těmto činnostem pod heslem industrializace, hospodářského rozvoje, altruismu, politické činnosti aj. Veškerá tato činnost se však ve skutečnosti zakládá na uspokojování smyslů a po vědomí Boha popsané v první mantře tam není ani stopy.

De entre las diferentes clases de hombres - los karmīs, los jñānīs y los yogīs - los karmīs son aquellos que se dedican a actividades para satisfacer los sentidos. Casi el 99,9 por ciento de la gente en la civilización moderna está dedicada a actividades para satisfacer los sentidos bajo las banderas del industrialismo, el desarrollo económico, el altruismo, el activismo político, etc. Sin embargo, todas estas actividades están más o menos basadas en la satisfacción de los sentidos, excluyendo así el tipo de conciencia de Dios descrita en el primer mantra.

Bhagavad-gítá (7.15) používá pro označení lidí, kteří se věnují hrubému uspokojování smyslů, výrazu mūḍha, osel. Osel je symbolem hlouposti. Ti, kdo se zabývají pouze planou honbou za smyslovými požitky, uctívají podle Šrí Íšópanišady avidju. Ti, kdo hrají roli pomocníků takovéto civilizace ve jménu rozvoje vzdělání, nadělají ve skutečnosti víc škody než ti, kdo se nacházejí na úrovni hrubého uspokojování smyslů. Rozvíjení vzdělání bezbožnými lidmi je stejně nebezpečné jako vzácný šperk na hlavě kobry. Kobra ozdobená drahocenným šperkem je ještě nebezpečnější než kobra bez šperku. V Hari-bhakti-sudhódaji se rozvoj vzdělání bezbožných lidí přirovnává k dekoraci na mrtvém těle. V Indii, stejně jako v mnoha jiných zemích, nesou někdy lidé podle starého zvyku v čele průvodu vyzdobenou mrtvolu, aby potěšili truchlící pozůstalé. Právě taková je i moderní civilizace: slátanina činností, jež mají zastřít nepřetržité utrpení hmotné existence. Cílem těchto činností je smyslový požitek. Nad smysly však stojí mysl, nad myslí inteligence a nad inteligencí duše. Cílem opravdového vzdělání má tudíž být seberealizace, to jest realizace duchovních hodnot duše. Vzdělání, jež nevede k této realizaci, musíme pokládat za avidju, čili nevědomost. Pěstováním této nevědomosti klesá člověk do nejtemnějších končin.

En el lenguaje de El Bhagavad-gītā (7.15): las gentes dedicadas a satisfacer crasamente los sentidos son unos mūhas - asnos. El asno es un símbolo de la estupidez. De acuerdo con El Śrī Īśopaniṣad, aquellos que únicamente se dedican a la infructuosa búsqueda de la satisfacción de los sentidos están adorando a avidyā. Aquellos que hacen el papel de estar ayudando a una civilización como ésa, en nombre del progreso educativo, en realidad están causando más daño que los que se encuentran en la plataforma de la satisfacción crasa de los sentidos. El progreso del conocimiento bajo la guía de gente atea es tan peligroso como la valiosa joya que adorna la cabeza de una cobra. Una cobra decorada con una joya valiosa es más peligrosa que otra no decorada. En El Hari-bhakti-sudhodaya se compara el progreso que hacen los ateos en el campo de la educación, con las decoraciones que hay en un cadáver. En la India y en muchos otros países, alguna gente sigue la costumbre de conducir una procesión con un cadáver decorado, la cual se organiza para complacer a los afligidos parientes. En el mismo sentido, la civilización moderna es un remiendo de actividades hechas para ocultar los perpetuos sufrimientos causados por la existencia material. Semejantes actividades tienen como meta la satisfacción de los sentidos, pero por encima de los sentidos está la mente, y por encima de la mente está la inteligencia, y por encima de la inteligencia se encuentra el alma. Así que la meta de la verdadera educación debe ser alcanzar la autorrealización, la comprensión de los valores espirituales del alma. Toda educación que no conduzca a semejante comprensión debe ser considerada avidyā, o sea nesciencia. Al cultivar una nesciencia así, uno cae a la región más oscura de la ignorancia.

Védy rozlišují tyto druhy nepravých světských učitelů: 1. veda-vāda-rata, 2. māyayāpahṛta-jñāna, 3. āsuraṁ bhāvam āśrita, a 4. narādhama. Veda-vāda-rata je ten, kdo se prohlašuje za velkého znalce védských spisů, ale naneštěstí se úplně odchyluje od jejich smyslu a cíle. V Bhagavad-gítě (15.18-20) se praví, že cílem védských spisů je poznání Osobnosti Božství, ale veda- vāda-rata nemá o Osobnost Božství ani nejmenší zájem. Je naopak fascinován hmotnými výsledky, jako je například dosažení nebeského království atd.

De acuerdo con los Vedas, los educadores mundanos equivocados son llamados: (1) veda-vāda-rata, (2) māyayāpahṛta-jñāna, (3) āsuraṁ bhāvam āśrita, y (4) narādhama. Los veda-vāda-ratas se las dan de muy eruditos en el campo de la literatura védica, pero desafortunadamente se han desviado por completo del objetivo de los Vedas. En El Bhagavad-gītā (15.18-20) se dice que el objetivo de los Vedas es conocer a la Personalidad de Dios, pero estos hombres veda-vāda-ratas no tienen ningún interés en la Personalidad de Dios. Al contrario, están fascinados por resultados fruitivos tales como el ascenso a los cielos, etc.

Jak je řečeno v první mantře, máme si být vědomi toho, že všechno patří Osobnosti Božství, a že se musíme spokojit s přiděleným dílem životních nezbytností. Účelem celého védského písemnictví je probudit v zapomětlivých lidských bytostech toto vědomí Boha. Stejný cíl je vytýčen různými způsoby v rozličných spisech po celém světě k poučení pošetilého lidstva. Konečným cílem je tudíž dovést člověka zpět k Bohu.

Como ya se afirmó en el Mantra Uno, debemos saber que la Personalidad de Dios es el propietario de todo lo que hay, y debemos estar satisfechos con la porción que tenemos asignada para cubrir las necesidades de nuestra vida. La finalidad de toda la literatura védica es despertar esta conciencia de Dios dentro del ser viviente olvidadizo, y esta misma finalidad se presenta de diversas maneras en las diferentes Escrituras del mundo para que la comprenda la humanidad tonta. En consecuencia, el objetivo final de todas las religiones es llevarlo a uno de vuelta a Dios.

Veda-vāda-rata je však místo toho, aby poznal smysl Véd, přesvědčen, že vedlejší výsledky, jako například dosažení nebeských rozkoší ve formě smyslových požitků—tedy chtíče, který je skutečnou příčinou hmotného otroctví—jsou konečným cílem védských spisů. Tito lidé zavádějí svým chybným výkladem Véd ostatní na scestí. Někdy odsuzují dokonce i Purány, autentické védské výklady pro laiky. Podávají vlastní výklady védských spisů a opomíjejí autoritu velkých učitelů (áčárjů). Mají také sklon k tomu, aby vybrali ze svých vlastních řad některou nesvědomitou osobu a učinili z ní vůdčí osobnost védského poznání. Tato mantra takové lidi obzvláště odsuzuje velmi přiléhavým sanskrtským slovem vidyā-rata. Vidyā znamená veda, neboť veda je původem poznání, a rata znamená zaměstnán. Vidyā-rata tedy znamená “zaměstnán studiem Véd”. Lidé patřící do skupiny vidyā-rata se zde odsuzují, poněvadž neznají skutečný cíl Véd, což je důsledkem toho, že neposlouchají áčárje. Zvykli si vykládat smysl každého slova védských spisů tak, aby vyhovoval jejich vlastním účelům. Nevědí, že védská literatura není sbírkou obyčejných knih, a že jí není možno porozumět bez učednické posloupnosti.

Pero la gente veda-vāda-rata, en vez de comprender el significado de los Vedas, presupone que cuestiones secundarias tales como lograr el placer celestial para complacer los sentidos - cuyo anhelo es el primer motivo de su cautiverio material - son el fin último de los Vedas. Tales personas extravían a otros al interpretar erróneamente la literatura védica. Ellos algunas veces incluso condenan los Purāṇas, que son explicaciones védicas auténticas hechas para el hombre común. Los veda-vāda-ratas dan sus propias explicaciones sobre los Vedas, rechazando la autoridad de los grandes maestros (ācāryas). Ellos también tienden a elevar a alguna persona inescrupulosa de entre ellos mismos y proclamarla el exponente principal del conocimiento védico. Este mantra condena en especial a semejantes hombres con la palabra sánscrita vidyā-rata, la cual es muy apropiada. Vidyā significa Veda, porque el Veda es el origen del conocimiento, y rata significa dedicado. Así, vidyā-rata significa “dedicado al estudio de los Vedas”. Aquí se condena a los así llamados vidyā-ratas, debido a que desconocen el verdadero propósito de los Vedas, por haber desobedecido a los ācāryas. Esos veda-vāda-ratas están acostumbrados a encontrar significados en todas las palabras de los Vedas, que se adapten a sus propias intenciones. Ellos ignoran que la literatura védica no es una colección de libros ordinarios y que sólo es comprensible a través de la cadena de la sucesión discipular.

Chce-li člověk porozumět transcendentálnímu poselství Véd, musí se obrátit na pravého duchovního mistra. Tak to nařizuje Katha Upanišad. Lidé ve skupině veda-vāda-rata však mají svého vlastního áčárju, který nenáleží do řetězce transcendentální učednické posloupnosti. Chybným vykládáním védské literatury tak dělají pokroky směrem k nejtemnějším končinám nevědomosti. Jsou na tom ještě hůře než ti, kdo o védském poznání nic nevědí.

Uno debe acercarse a un maestro espiritual fidedigno para poder comprender el mensaje trascendental de los Vedas. El Kaṭha Upaniṣad lo ordena así. Sin embargo, estos veda-vāda-ratas tienen su propio ācārya que no pertenece a la cadena de la sucesión trascendental. Ellos se encaminan así a la región más oscura de la ignorancia por haber interpretado erróneamente la literatura védica. Ellos caen aún más en la ignorancia que quienes carecen absolutamente de conocimiento sobre los Vedas.

Skupina lidí zvaná māyayāpahṛta-jñāna jsou ti, kdo se sami prohlásili za “Bohy”. Tito lidé se domnívají, že jsou Bohem, a že není důvodu uctívat nějakého jiného Boha. Nemají nic proti uctívání obyčejného člověka, pokud je bohatý, ale nikdy by neuctívali Osobnost Božství. Tito lidé nejsou schopni vidět svou vlastní hloupost a nikdy neuvažují o tom, jak by bylo možné, aby byl Bůh v zajetí iluze? Kdyby Bůh byl v zajetí iluze, byla by iluze mocnější než Bůh. Oni však také prohlašují, že Bůh je všemohoucí. Je-li všemohoucí, jak by Ho mohla přemoci iluze. Tito samozvaní “Bozi” nemohou zodpovědět tyto otázky příliš jasně, prostě jim stačí, že se sami stali “Bohem”.

La clase de hombres māyayāpahṛta-jñāna son aquellos que se autoerigen en “dioses”. Tales hombres se sienten Dios y piensan que no hay necesidad de adorar a ningún otro Dios. Ellos aceptarán adorar a algún hombre ordinario si éste es rico, pero nunca adorarán a la Personalidad de Dios. Semejantes hombres, siendo incapaces de reconocer su propia necedad, jamás recapacitan sobre cómo es posible que Dios caiga en las trampas de la ilusión. Si Dios quedase alguna vez atrapado por la ilusión, entonces ésta sería más poderosa que Dios. Esa gente dice que Dios es todopoderoso; pero no considera que si Él es todopoderoso, entonces no es posible que quede dominado por la ilusión. Estos dioses autoerigidos no pueden contestar muy claramente todas estas preguntas. Ellos simplemente están satisfechos por haberse vuelto Dios.