Mantra pátá

Мантра пета

Verš

Текст

tad ejati tan naijati
tad dūre tad v antike
tad antar asya sarvasya
tad u sarvasyāsya bāhyataḥ

тад еджати тан наиджати
тад дӯре тад в антике
тад антар ася сарвася
тад у сарвася̄ся ба̄хятах̣

Synonyma

Дума по дума

tat — tento Nejvyšší Pán; ejati — chodí; tat — On; na — ne; ejati — chodí; tat — On; dūre — daleko; tat — On; u — také; antike — velmi blízko; tat — On; antaḥ — uvnitř; asya — toho; sarvasya — všeho; tat — On; u — také; sarvasya — všeho; asya — toho; bāhyataḥ — vně.

тат – Върховният Бог; еджати – върви; тат – Той; на – не; еджати – върви; тат – Той; дӯре – далече; тат – Той; у – също; антике – много близо; тат – Той; антах̣ – вътре; ася – на това; сарвася – на всичко; тат – Той; у – също; сарвася – всичко; ася – на това; ба̄хятах̣ – извън.

Překlad

Превод

Nejvyšší Pán chodí a nechodí. Je daleko, ale zároveň je také velmi blízko. Je uvnitř všeho a zároveň vně všeho.

Върховният Бог се движи и не се движи. Той е много далеч, но и много близо. Той е във всичко и същевременно извън всичко.

Význam

Пояснение

Zde se vysvětlují transcendentální činnosti Nejvyššího Pána, jak je vykonávají Jeho nepochopitelné energie. Protichůdné výroky jsou zde použity ke zdůraznění jeho nepochopitelných sil. Chodí a nechodí. To si odporuje. Naše omezené poznání nestačí k tomu, abychom se mohli s těmito rozpory vyrovnat: Pána můžeme pochopit jen v mezích našich omezených rozumových schopností. Přívrženci neosobní filozofie májávádské školy uznávají pouze neosobní činnosti Pána a zavrhují Jeho osobní rysy. Bhágavatská škola však uznává Pána jak osobního, tak neosobního. Bhágavatové také uznávají Jeho nepochopitelné energie, neboť bez těchto energií by slova Nejvyšší Pán pozbyla jakéhokoliv smyslu.

Тук са обяснени някои трансцендентални дейности на Върховния Бог, осъществявани от невъобразимите му енергии. Изложените противоречия доказват тяхната изключителност. „Той се движи и не се движи“. Обикновено ако някой може да се движи, не е логично да се каже, че не може. Но по отношение на Бога подобно противоречие подчертава неговото невероятно могъщество. С нашето нищожно знание ние трудно преглъщаме тези противоречия и представяме Бога според ограничените си способности. Например философите имперсоналисти от школата ма̄я̄ва̄да приемат само безличностните дейности на Върховния и отхвърлят личностния му аспект. Но със съвършеното си разбиране школата бха̄гавата приема Бога с неговите енергии и като личност, и безличностно. За бха̄гаватите думите Върховен Бог не биха имали смисъл, ако Той не притежаваше невъобразими енергии.

Jen proto, že Pána nemůžeme spatřit na vlastní oči, si ještě nesmíme myslet, že nemá osobní existenci. Šrí Íšópanišad vyvrací tento argument upozorněním, že Pán je blízko i daleko zároveň. Sídlo Pána je mimo tento hmotný svět a naše možnosti nestačí ani ke změření tohoto hmotného světa. Jestliže hmotný svět je tak rozsáhlý, jak ohromný asi musí být svět duchovní, který se rozprostírá za ním? Také v Bhagavad-gítě se potvrzuje, že duchovní obloha se rozprostírá daleko, daleko od hmotného světa (Bg. 15.6). Třebaže Pán je tak daleko, může se za chvíli kratší než vteřina, rychleji než myšlenka nebo vítr, objevit před námi. Může také kráčet tak rychle, že Ho nikdo nepředčí. To již bylo popsáno v předchozím verši.

Не бива да приемаме за даденост, че Бог не съществува като личност само защото не можем да го видим с очите си. Отхвърляйки подобни доводи, Шрӣ Ӣшопаниш̣ад заявява, че Той е далеч от нас, но същевременно е и много близо. Обителта на Бога се намира отвъд материалното небе, което ние не можем да измерим. Щом самото материално небе се простира толкова далеч, тогава какво да кажем за духовната небесна шир отвъд него? В Бхагавад-гӣта̄ (15.6) се потвърждава, че духовното небе се намира много над материалната Вселена. Но макар и толкова далеч, Бог може веднага, за по-малко от секунда, да дойде при нас със скорост по-голяма от скоростта на ума или на вятъра. Бързината му е недостижима. Това бе описано в предишния стих.

A přesto si Pána nevšimneme, když se před námi zjeví. Tuto nevšímavost odsuzuje v Bhagavad-gítě, kde praví, že Ho pošetilci ponižují, když Ho považují za obyčejného smrtelníka (Bg. 9.11). Není smrtelný a nezjevuje se nám v těle vytvořeném hmotnou přírodou. Existuje mnoho tzv. učenců, kteří tvrdí, že Pán se zjevuje v hmotném těle, jako úplně obyčejná hmotná bytost. Neznajíce Jeho nepochopitelné síly, staví pošetilí lidé Pána na úroveň obyčejného člověka.

И въпреки всичко, когато Бог, Върховната Личност, се появи пред нас, ние го пренебрегваме. В Бхагавад-гӣта̄ (9.11) Той осъжда това неразумно пренебрежение, като казва, че невежите му се присмиват, защото го смятат за едно от смъртните същества. Но Върховния не е смъртен, нито се появява пред нас в създадено от материалната природа тяло. Редица мними учени твърдят, че Той има материално тяло като обикновено живо същество. Без да познават невъобразимото му могъщество, тези безумци поставят Бога на едно равнище с обикновените хора.

Protože je plný nepochopitelných sil, může přijmout naše služby prostřednictvím jakéhokoliv média a své různé síly může přetvářet podle své vlastní vůle. Nevěřící tvrdí, že se Pán nemůže zjevit a nebo že se objevuje jen v podobě vytvořené hmotnou energií. Tento argument se rozplyne, uznáme-li Jeho nepochopitelné síly za skutečné. I když se Pán před námi zjeví v podobě hmotné energie, může velice snadno proměnit hmotnou energii v energii duchovní. Poněvadž energie pocházejí ze stejného zdroje, mohou být použity podle vůle tohoto zdroje. Pán se může například zjevit ve své podobě jako arcā-vigraha, což je zpodobení Boha zhotovené ze země, kamene nebo dřeva. Nejsou to modly, jak tvrdí obrazoborci, třebaže jsou vyřezána ze dřeva, vytesána z kamene nebo zhotovena z jiné hmoty.

Със споменатото си могъщество Бог може да приема служенето ни по всякакви начини и да преобразява своите различни енергии според собствената си воля. Невярващите възразяват, че Той изобщо не може да се появява или пък ако го прави, идва във форма, изградена от материална енергия. Подобни доводи губят стойност, ако приемем за реалност съществуването на невъобразимите божествени енергии. Дори да се появи пред нас във форма, направена от материална енергия, за него е напълно възможно да превърне материалната енергия в духовна. Щом източникът на енергиите е един и същ, те могат да бъдат използвани според желанието на източника им. Например Бог може да се появи във формата арча̄-виграха, направена, да речем, от глина или от камък. Формите на Бога, макар да са изваяни от камък, дърво или друг материал, не са идоли, както твърдят иконоборците.

Za naší nynější hmotné, nedokonalé existence nemůžeme uzřít Nejvyššího Pána, neboť náš zrak je nedokonalý. Oddaným, kteří Ho chtějí spatřit svým hmotným zrakem, však Pán přece dopřává výhody a zjevuje se jim v takzvané hmotné podobě, aby přijal jejich služby. Není správné domnívat se, že oddaní, nacházející se na nejnižším stupni služby Pánu, uctívají modlu. Uctívají skutečného Pána, jenž přistoupil na to, že před nimi bude vystupovat v podobě, která je jim přístupná. Ani podoba arcā nebyla vytvořena podle nápadu a rozmaru uctívatele. Existuje věčně i s celým svým příslušenstvím. Ti, kdo jsou opravdově oddaní Pánu, to pociťují, avšak ateisté nikoliv.

В сегашното ни състояние на несъвършено материално съществуване не можем да видим Върховния Бог поради несъвършеното си зрение. Но преданите, които искат да го видят с материалните си сетива, са благословени от него – Той се появява в една привидно материална форма, за да приеме служенето им. Това не означава, че тези предани, намиращи се на най-ниското ниво на преданото служене, обожават някакъв идол. Те наистина обожават Бога, приел да се появи пред тях по достъпен начин. Формата арча̄ не се създава според каприза на поклонника. Тя съществува вечно с всичките си принадлежности. Това действително може да се почувства от искрения предан, но не и от атеиста.

V Bhagavad-gítě (4.11) nám Kršna dává na srozuměnou, že Pán se oddanému přibližuje ve stejné míře, v jaké se Mu tento oddaný odevzdal. Pán si vyhrazuje právo nezjevovat se komukoli, nýbrž pouze těm, kteří se Mu odevzdali. Duši, jež se Mu odevzdala, je vždy dostupný, ale duši neodevzdané je nedostupný a nesmírně vzdálený.

В Бхагавад-гӣта̄ (4.11) Бог казва, че неговото отношение към преданите съответства на тяхната отдаденост. Той си запазва правото да не се разкрива на всекиго, а само на искрено отдадените. Така за отдалата се душа, Той е съвсем наблизо, докато за неотдадените е много, много далеч и е напълно непостижим.

V této souvislosti mají velkou důležitost slova saguṇa (“mající vlastnosti”) a nirguṇa (“nemající vlastnosti”), jež se často vyskytují ve zjevených spisech. Slovo saguṇa neznamená, že se Pán při svých zjeveních podřizuje zákonům hmotné přírody, třebaže má vlastnosti a zjevuje se v hmotné podobě. Pro Pána neexistuje žádný rozdíl mezi hmotnou a duchovní energií, neboť je zdrojem všech energií. Jelikož vládne nad všemi energiemi, nemůže se octnout pod jejich vlivem, jako je tomu s námi. Hmotná energie pracuje pod Jeho vedením, a proto může používat této energie k vlastním účelům, aniž by byl ovlivněn jejími kvalitami. Stejně tak se Pán nikdy nestane beztvarou bytostí. Vždyť On je věčným tvarem, prvotním Pánem. Jeho neosobní aspekt, zář Brahmanu, není ničím jiným, než žárem Jeho osobních paprsků, stejně tak jako sluneční paprsky jsou žárem boha Slunce.

В тази връзка свещените писания назовават Бога с две много важни думи: сагун̣а (с качества) и ниргун̣а (без качества). Думата сагун̣а не предполага, че когато се появи с видими качества, Върховният трябва да приеме материална форма и да се подчини на материалните природни закони. За него няма разлика между материална и духовна енергия, защото е източник и на двете. Като повелител на различните енергии, Той никога не попада под въздействието им за разлика от нас. Материалната енергия действа по негова воля; Той може да я използва за целите си, неповлиян от качествата ѝ. В този смисъл Той е ниргун̣а – „без качества“. И в нито един момент Върховният не се превръща в безформено същество; в крайна сметка Той е вечната форма, изначалният Бог. А безличностният му облик, сиянието Брахман, е собственото му сияние, както слънчевите лъчи са блясъкът на слънчевия бог.

Když svatý chlapec Prahláda Maharádža stál jednou před svým ateistickým otcem, dostal od něho otázku: “Kde je tvůj Bůh?” Když Prahláda odpověděl, že Bůh je všudypřítomný, zeptal se ho otec rozzlobeně, zda je jeho Bůh v jednom ze sloupů paláce, a dítě přitakalo. Ateista před ním sloup ihned roztříštil na kousky a Pán se okamžitě zjevil jako Nrsinha, inkarnace ve zpola lidské a zpola lví podobě, a ateistického krále zabil. Pán je přítomný ve všem a všechno tvoří svými rozličnými energiemi. Prostřednictvím svých nepochopitelných sil se může zjevit na jakémkoliv místě, aby projevil oddaným svou přízeň. Pán Nrsinha nevystoupil ze sloupu na rozkaz ateistického krále, nýbrž proto, aby splnil přání Prahládovi, svému oddanému. Ateista nemůže přinutit Pána k tomu, aby se zjevil, ale Pán se zjeví kdekoliv a kdykoliv, aby prokázal milosrdenství tomu, kdo je Mu oddán. V Bhagavad-gítě (4.8) rovněž stojí, že Pán se zjevuje, aby zahubil nevěřící a ochraňoval věřící. Pán má dostatek energií a představitelů, kteří mohou zahubit ateisty, avšak působí Mu potěšení prokazovat osobně přízeň tomu, kdo je Mu oddán. Proto přichází jako inkarnace. Dělá to pouze proto, aby projevoval přízeň svým oddaným, pro nic jiného.

Когато детето светец Прахла̄да Маха̄ра̄джа стояло пред своя баща атеист, той го попитал: „Къде е твоят Бог?“ Прахла̄да отговорил, че Бог е навсякъде. Бащата разгневено попитал дали Той се намира и в колоните на двореца и детето отговорило утвърдително. Безбожникът цар в същия миг разбил една колона на парчета; от нея се появил Бог като Нр̣сим̇ха – инкарнацията полулъв-получовек – и го убил. Така Бог се намира във всичко и създава всичко с различните си енергии. Чрез невъобразимата си мощ Той може да се появи навсякъде, за да подкрепи искрените си предани. Бог Нр̣сим̇ха се появил от вътрешността на колоната не по заповедта на безбожния цар, а заради желанието на предания Прахла̄да. Един атеист не може да заповяда на Бога да се появи, но Той ще се появи навсякъде, за да защити преданите си.

V Brahma-sanhitě se praví, že Góvinda, prvotní Pán, proniká do všeho svými úplnými částmi. Prostupuje vesmír, jakož i atomy tohoto vesmíru. V podobě virāṭ je vně všeho a jako antaryāmī je uvnitř všeho. Jako antaryāmī je svědkem všeho, co se děje, a uděluje výsledky našich činů v podobě karma-phala. My sami třeba zapomeneme, co jsme činili v našich dřívějších životech, ale poněvadž Pán je svědkem našich činů, jsou výsledky těchto činů stále zde a my se musíme tak jako tak podrobovat jejich reakcím.

Бхагавад-гӣта̄ (4.8) потвърждава – Бог се появява, за да унищожи невярващите и да защити вярващите. Разбира се, Той има достатъчно енергии и представители, които могат и сами да унищожат атеистите, но на него му е приятно лично да закриля преданите, затова идва като инкарнация. Прави го само от благосклонност към преданите, без никаква друга цел.
В Брахма сам̇хита̄ се казва, че Говинда, изначалният Бог, прониква във всичко чрез своята цялостна част. Той влиза във Вселената и във всеки неин атом. Той е отвън във формата вира̄т̣ и вътре като антаря̄мӣ. Като антаря̄мӣ Той наблюдава всичко, което правим, и ни възнаграждава с последиците от нашите действия, наречени карма-пхала. Ние самите може да забравяме какво сме правили в миналите си животи, но понеже Бог е свидетел на действията ни, последиците от тях винаги идват и ние сме принудени да ги понесем.

Faktem je, že kromě Boha nic neexistuje, ať už vně či uvnitř. Vše se projevuje prostřednictvím Jeho rozličných energií, stejně tak jako teplo a světlo vycházejí z ohně a mezi různými energiemi existuje jednota. Navzdory této jednotě se Pán ve své osobní podobě těší ze všeho, čeho užívají svými smysly nepatrné individuální živé bytosti.

Всъщност вътре и извън всичко не съществува нищо друго освен Бога. Всичко е проявление на различните му енергии, както топлината и светлината се появяват от огъня; тоест сред разнообразните енергии има единство. Но въпреки това единство в личностната си форма Бог се наслаждава безкрайно на всички удоволствия, изпитвани в нищожна степен от неговите мънички частици, живите същества.