Skip to main content

Mantra čtvrtá

Ketvirta mantra

Verš

Tekstas

anejad ekaṁ manaso javīyo
nainad devā āpnuvan pūrvam arṣat
tad dhāvato ’nyān atyeti tiṣṭhat
tasminn apo mātariśvā dadhāti
anejad ekaṁ manaso javīyo
nainad devā āpnuvan pūrvam arṣat
tad dhāvato ’nyān atyeti tiṣṭhat
tasminn apo mātariśvā dadhāti

Synonyma

Synonyms

anejat — setrvávat; ekam — jeden; manasaḥ — než mysl; javiyaḥ — rychlejší; na — ne; enat — tento Nejvyšší Pán; devāḥ — polobozi jako Indra a jiní; āpnuvan — může se přiblížit; pūrvam — před; arṣat — rychle se pohybující; tat — On; dhāvataḥ — ti, kteří běží; anyān — jiní; atyeti — převyšuje; tiṣṭhat — zůstávající na jednom místě; tasmin — v Něm; apaḥ — déšť; mātariśvā — bozi, kteří ovládají vítr a déšť; dadhāti — dodávat.

anejat — nejudantis; ekam — vienas; manasaḥ — už protą; javīyaḥ — greitesnis; na — ne; enat — šį Aukščiausiąjį Viešpatį; devāḥ — tokie pusdieviai kaip Indra ir kt; āpnuvan — gali pavyti; pūrvam — iš priekio; arṣat — greitai judantį; tat — Jis; dhāvataḥ — bėgančius; anyān — kitus; atyeti — pralenkia; tiṣṭhat — būdamas vienoje vietoje; tasmin — Jame; apaḥ — lietus; mātariśvā — dievai, kurie valdo vėją ir lietų; dadhāti — siunčia.

Překlad

Translation

Třebaže Nejvyšší Pán setrvává ve svém sídle, je rychlejší než myšlenka a může se pohybovat rychleji než kdokoliv jiný. Mocní polobozi se k Němu nemohou přiblížit. Třebaže setrvává na jednom místě, ovládá ty, kdo dodávají vzduch a déšť. Předčí všechny svou znamenitostí.

Nors Dievo Asmuo niekada nesitraukia iš Savo buveinės, Jis yra greitesnis už mintį ir gali pralenkti visus bėgančius. Jis nepasiekiamas net galingiesiems pusdieviams, ir net būdamas vienoje vietoje, Jis valdo tuos, kurie siunčia vėją ir lietų. Jis – tobuliausiasis, ir niekas negali Jam prilygti.

Význam

Purport

Nejvyššího Pána, jenž je Absolutní Osobností Božství, nemůže ani ten největší filozof pochopit pomocí rozumových spekulací. Pouze Jeho oddaní Ho mohou poznat skrze Jeho milost. V Brahma-sanhitě stojí, že i kdyby se nějaký filozof, který není oddaný Bohu, pohyboval rychlostí větru nebo myšlenky třeba po staletí, přece nakonec shledá, že Absolutní Pravda je od něho stále ještě nesmírně vzdálená. Podle Šrí Íšópanišady má Absolutní Osobnost Božství transcendentální sídlo jménem Kršnalóka, kde pobývá a věnuje se svým zábavám. Pomocí svých nepochopitelných sil však může současně dosíci každé části své tvůrčí energie. Ve Višnu Puráně se tyto síly přirovnávají k teplu a záři ohně. Třebaže oheň plane na jednom místě, může rozšiřovat své světlo a teplo kolem dokola. Stejně tak může Absolutní Osobnost Božství vysílat své rozličné síly do všech stran, i když setrvává ve svém transcendentálním sídle.

Aukščiausias Viešpats, Absoliutus Dievo Asmuo, nesuvokiamas net paties didžiausio filosofo protui. Pažinti Viešpatį Jo Paties malone tegali Jo bhaktai. „Brahma-saṁhitoje“ (5.34) pasakyta, kad netgi milijonus metų keliaudamas vėjo ar minties greičiu, neatsidavęs Viešpačiui filosofas negalėtų prisiartinti prie Absoliučiosios Tiesos. Ji tebebūtų be galo toli nuo jo. Absoliutusis Dievo Asmuo, – tęsiama „Brahma-saṁhitoje“ (5.36), – turi Savo transcendentinę buveinę, kuri vadinasi Goloka. Čia Jis gyvena paniręs į Savo žaidimus, tačiau Savo nesuvokiamų galių dėka, sykiu Jis yra bet kurioje Savo kuriamosios energijos dalyje. „Viṣṇu Purāṇa“ Jo galias lygina su ugnies šiluma ir šviesa. Degdama vienoje vietoje, ugnis skleidžia šviesą ir šilumą visomis kryptimis. Taip lygiai ir Absoliutusis Dievo Asmuo, niekur neišeidamas iš Savo transcendentinės buveinės, visur paskleidžia skirtingas Savo energijas.

Třebaže energie Pána jsou nespočetné, mohou být rozděleny do tří hlavních kategorií: vnitřní energie, okrajová energie a vnější energie. Každá z těchto kategorií má stovky a milióny pododdělení. Vládnoucí polobozi, zmocnění ke kontrole a správě přírodních jevů, jako například vzduchu, světla, deště apod., patří do okrajové energie Absolutní Osobnosti. Rovněž živé bytosti včetně člověka jsou produkty Pánovy okrajové energie. Hmotný svět je výtvorem Jeho vnější energie a duchovní nebe, v němž se nachází Boží království, je projevem energie vnitřní.

Viešpaties energijų yra nesuskaičiuojama daugybė, tačiau jas galima suskirstyti į tris pagrindines kategorijas: vidinę, paribio ir išorinę. Kiekviena šių kategorijų turi šimtus milijonų subkategorijų. Pusdieviai – viešpačiai, kuriems suteikta galia valdyti gamtos stichijas (orą, šviesą, lietų ir kt.), priskiriami Absoliučiojo Asmens paribio energijai. Menkesnės gyvosios būtybės, tarp jų ir žmonės, taip pat yra Viešpaties paribio energijos kūriniai. Materialųjį pasaulį yra sukūrusi išorinė Viešpaties galia, o dvasinį dangų, Dievo karalystę, – Jo vidinė galia.

Tak jsou různé energie Nejvyššího Pána zastoupeny prostřednictvím Jeho rozličných sil všude. Mezi Pánem a Jeho energiemi není rozdíl. Pán je přítomný všude, ale z toho si nesmíme vyvodit mylný závěr, že Jeho existence je omezená pouze na neosobní Brahman. Lidé jsou zvyklí vyvozovat závěry pomocí svého rozumu, avšak Nejvyšší Pán není podřízen našim omezeným rozumovým schopnostem. Proto nás také Upanišady varují: nikdo se nemůže Pánovi přiblížit svými omezenými silami.

Taigi įvairios Viešpaties energijos yra pasklidusios visur. Nors Viešpats ir Jo energijos nesiskiria, nevalia painioti šių energijų su Aukščiausiąja Tiesa. Nereiktų klaidingai manyti, kad Aukščiausiasis Viešpats pasklidęs visur kaip kažkokia beasmenė substancija ar kad Jis neegzistuoja kaip asmenybė. Žmonės įpratę daryti išvadas, pasikliaudami savo proto galiomis, tačiau Aukščiausiasis Viešpats ribotam protui nesuvokiamas. Štai kodėl Upaniṣados mus ir įspėja, kad prie Viešpaties neįmanoma priartėti, pasikliaujant savo menkomis galimybėmis.

V Bhagavad-gítě (10.2) Pán praví, že dokonce ani velcí ršiové a surové Ho nemohou znát. Co teprve říci o asurech, kteří nejsou dostatečně kvalifikováni ani k tomu, aby porozuměli podstatě Pána. Všechna slova čtvrté mantry velmi jasně poukazují na to, že Absolutní Pravda je ve své podstatě Absolutní Osoba. Jinak by nemělo význam zmiňovat se v této mantře o tolika osobních vlastnostech.

„Bhagavad-gītoje“ (10.2) Viešpats sako, kad Jo pažinti negali net didieji ṛṣiai ir surai. Tad ką kalbėti apie asuras, kuriems Viešpaties keliai apskritai nežinomi? Ši, ketvirtoji „Śrī Īśopaniṣados“ mantra aiškiai sako, kad Absoliučioji Tiesa galiausiai yra Absoliutusis Asmuo. Antraip, argi būtų prasmė tiek daug kalbėti apie Jo bruožus, patvirtinančius Jį esant asmenybę.

I když individuální částice Pánovy energie mají všechny vlastnosti, jež má Pán, přece je jejich pole činnosti omezené, a tudíž jsou omezené i ony. Částice se nikdy nemohou vyrovnat celku, a proto nemohou ani pochopit plnou sílu Pána. Pošetilé a nevědomé živé bytosti, jež jsou pouze individuálními částicemi Pána, se pod vlivem hmotné přírody pokoušejí uhodnout Jeho transcendentální postavení. Šrí Íšópanišad je varuje, aby o Jeho totožnosti nespekulovaly. Člověk se musí pokusit poznat transcendentální věci z vyššího pramene, jímž jsou védské spisy, v nichž je již uložena znalost o transcendenci.

Nors atskiros neatsiejamosios Viešpaties galių dalelės pasižymi tokiomis pat, kaip ir Pats Viešpats, ypatybėmis, jų veiklos sfera yra ribota, todėl jos pačios irgi ribotos. Dalelės niekada nėra lygios visumai, todėl jos negali iki galo pažinti visų Viešpaties galimybių. Veikiamos materialios gamtos, kvailos ir tamsios gyvosios būtybės, kurios tėra neatsiejamos Viešpaties dalelės, mėgina įsivaizduoti transcendentinę Viešpaties didybę. „Śrī Īśopaniṣada“ įspėja, kad pastangos abstrakčiais samprotavimais pažinti Viešpatį yra bergždžios. Reikėtų stengtis daugiau sužinoti apie Transcendenciją iš Paties Viešpaties, aukščiausiojo Vedų šaltinio, nes tik Viešpats iki galo pažįsta Transcendenciją.

Každá částice Úplného Celku je vybavena nějakým druhem energie k činnosti, a když tato částice zapomíná co má dělat, nazývá se to májá, iluze. Šrí Íšópanišad nás proto od samého počátku nabádá k tomu, abychom se úzkostlivě drželi úlohy, kterou nám Pán určil. Neznamená to, že individuální duše nemá svobodnou vůli. Jako nedílná částečka Pána musí být stejně iniciativní jako On. Jestliže člověk za pomoci inteligence správně využije své iniciativnosti nebo činorodé povahy k tomu, aby pochopil, že vše je Pánovou energií, může znovu oživit své původní vědomí, jehož pozbyl následkem styku s májou, vnější energií.

Kiekviena neatsiejama tobulos visumos dalelė turi tam tikrų savitų galių, kad galėtų veikti vykdydama Viešpaties valią. Jei neatsiejama dalelė, gyvoji esybė, užmiršta, ką ji turi daryti vykdydama Viešpaties valią, vadinasi, ją užvaldė māyā, iliuzija. Todėl „Śrī Īśopaniṣada“ iš pat pradžių įspėja mus, kad labai rūpestingai atliktume Viešpaties mums skirtą vaidmenį. Tai nereiškia, kad iš individualios sielos atimta iniciatyva. Ji yra neatsiejama Viešpaties dalelė, todėl, kaip ir Viešpats, turi iniciatyvos laisvę. Kai žmogus teisingai ir su protu panaudoja savo iniciatyvą, arba veikliąją prigimtį, suprasdamas, kad viskas yra Viešpaties energija, atgyja jo pirminė sąmonė, kuri buvo išblėsusi dėl sąlyčio su māya, arba išorine energija.

Všechna síla pochází od Pána, a proto musí být také každá jednotlivá síla využita k vykonávání Jeho vůle, a ne jinak. Pána může poznat ten, kdo zaujal pokorný postoj. Dokonalé poznání znamená znát Pána ve všech Jeho aspektech, vědět o Jeho energiích a poznat, jak tyto síly pracují podle Jeho vůle. Tyto náměty rozvádí Pán jedinečně v Bhagavad-gítě, tresti všech Upanišad.

Visą energiją mes gauname tik iš Viešpaties, todėl ir naudoti ją reikėtų tiktai vykdant Viešpaties valią. Viešpatį pažinti tegali nuolankus, tarnauti Jam pasiryžęs žmogus. Tobulas pažinimas – tai visų Viešpaties bruožų bei galių pažinimas, suvokimas, kaip tos galios veikia, paklusdamos Jo valiai. Tai Viešpats išsamiai paaiškino „Bhagavad-gītoje“, veikale, kuris atskleidžia visų Upaniṣadų esmę.