Skip to main content

Mantra patnáctá

Mantra Quinze

Verš

Texto

hiraṇmayena pātreṇa
satyasyāpihitaṁ mukham
tat tvaṁ pūṣann apāvṛṇu
satya-dharmāya dṛṣṭaye
hiraṇmayena pātreṇa
satyasyāpihitaṁ mukham
tat tvaṁ pūṣann apāvṛṇu
satya-dharmāya dṛṣṭaye

Synonyma

Sinônimos

hiraṇmayena — za zlatou září; pātreṇa — oslnivé zakrytí; satyasya — Nejvyšší Pravdy; apihitam — zakryt; mukham — tvář; tat — tento pokryv; tvam — Ty sám; pūṣan — ó udržovateli; apāvṛṇu — odstraň laskavě; satya — ryzí; dharmāya — oddanému; dṛṣṭaye — aby se zjevila.

hiraṇmayena — pela refulgência dourada; pātreṇa — por uma cobertura deslumbrante; satyasya — da Verdade Suprema; apihitam — coberto; mukham — rosto; tat — essa cobertura; tvam — Ele mesmo; pūṣan — ó sustentador; apāvṛṇu — por favor, remove; satya — puro; dharmāya — ao devoto; dṛṣṭaye — para mostrar.

Překlad

Tradução

Ó můj Pane, udržovateli všeho živého. Tvá skutečná tvář je zakryta Tvou oslnivou září. Prosím, odstraň tento pokryv a zjev se svému čistému oddanému.

Ó meu Senhor, sustentador de tudo o que vive, o Teu rosto verdadeiro está coberto por Tua refulgência deslumbrante. Por favor, remove essa cobertura e manifesta-Te ao Teu devoto puro.

Význam

Comentário

V Bhagavad-gítě popisuje Pán své osobní paprsky (brahmadžjóti), oslnivou zář své osobní podoby takto:

Na Bhagavad-gītā (14.27), o Senhor faz a seguinte explicação a respeito de Seus raios pessoais (brahmajyoti), a refulgência deslumbrante de Sua forma pessoal:

brahmaṇo hi pratiṣṭhāham
amṛtasyāvyayasya ca
śāśvatasya ca dharmasya
sukhasyaikāntikasya ca
brahmaṇo hi pratiṣṭhāham
amṛtasyāvyayasya ca
śāśvatasya ca dharmasya
sukhasyaikāntikasya ca

“I am the basis of the impersonal Brahman, which is immortal, imperishable and eternal and is the constitutional position of ultimate happiness.” Brahman, Paramātmā and Bhagavān are three aspects of the same Absolute Truth. Brahman is the aspect most easily perceived by the beginner; Paramātmā, the Supersoul, is realized by those who have further progressed; and Bhagavān realization is the ultimate realization of the Absolute Truth. This is confirmed in the Bhagavad-gītā (7.7), where Lord Kṛṣṇa says that He is the ultimate concept of the Absolute Truth: mattaḥ parataraṁ nānyat. Therefore Kṛṣṇa is the source of the brahma-jyotir as well as the all-pervading Paramātmā. Later in the Bhagavad-gītā (10.42) Kṛṣṇa further explains:

“Eu sou a base do Brahman impessoal, que é imortal, imperecível e eterno e é a posição constitucional da felicidade última”.

Brahman, Paramātmā e Bhagavān são três aspectos da mesma Verdade Absoluta. Brahman é o aspecto mais facilmente percebido pelo iniciante. Quem progride ainda mais compreende Paramātmā, a Superalma. Por fim, visualizar Bhagavān é a percepção última acerca da Verdade Absoluta. Confirma isso a Bhagavad-gītā (7.7), onde o Senhor Kṛṣṇa diz que Ele é o conceito último acerca da Verdade Absoluta: mattaḥ parataraṁ nānyat. Portanto, Kṛṣṇa é a fonte do brahmajyoti e do Paramātmā onipenetrante. Em uma passagem posterior da Bhagavad-gītā (10.42), Kṛṣṇa continua Sua explicação:

atha vā bahunaitena
kiṁ jñātena tavārjuna
viṣṭabhyāham idaṁ kṛtsnam
ekāṁśena sthito jagat
atha vā bahunaitena
kiṁ jñātena tavārjuna
viṣṭabhyāham idaṁ kṛtsnam
ekāṁśena sthito jagat

“But what need is there, Arjuna, for all this detailed knowledge? With a single fragment of Myself I pervade and support this entire universe.” Thus by His one plenary expansion, the all-pervading Paramātmā, the Lord maintains the complete material cosmic creation. He also maintains all manifestations in the spiritual world. Therefore in this śruti-mantra of Śrī Īśopaniṣad, the Lord is addressed as pūṣan, the ultimate maintainer.

“Mas qual a necessidade, Arjuna, de todo esse conhecimento minucioso? Com um simples fragmento de Mim mesmo, Eu penetro e sustento todo este universo”. Assim, com uma única porção plenária Sua, o Paramātmā onipenetrante, o Senhor mantém toda a criação material cósmica. Ele também mantém todas as manifestações existentes no mundo espiritual. Portanto, neste śruti-mantra do Śrī Īśopaniṣad, o Senhor é chamado de pūṣan, o mantenedor último.

Osobnost Božství, Šrí Kršna, je neustále ve stavu transcendentální blaženosti (ānanda-mayo 'bhyāsāt). Když byl před 5 000 léty ve Vrndávaně v Indii, nacházel se stále ve stavu transcendentální blaženosti, dokonce i na počátku svého dětství. Zabití různých démonů jako Aghy, Baky, Pútany a Pralamby byly pro Něho pouhé zábavné výpravy. Ve své vesnici se těšil spolu se svou matkou, bratrem a přáteli. Když hrál roli nezbedného zloděje másla, byli všichni Jeho společníci naplněni nebeskou blažeností. Když je Nejvyšší Pán osloven jako zloděj másla, nemá to nikdy hanlivý význam. Právě naopak—takové oslovení nám vždy připomene radost, kterou přináší svým oddaným. Vše, co Pán ve Vrndávaně učinil, dělal pro potěšení svých společníků. Pořádal tyto zábavy proto, aby přivábil suché spekulanty a akrobaty takzvané soustavy hatha-jógy, kteří se snaží hledat Absolutní Pravdu.

Kṛṣṇa, a Pessoa Suprema, está sempre repleto de bem-aventurança transcendental (ānanda-mayo ’bhyāsāt). Desde o começo de Seus passatempos infantis em Vṛndāvana, Índia, há cinco mil anos, Kṛṣṇa sempre permaneceu em bem-aventurança transcendental. Matar vários demônios — tais como Agha, Baka, Pūtanā e Pralamba — foi para Ele uma simples recreação agradável. No Seu vilarejo, Vṛndāvana, Ele divertiu-Se com Sua mãe, irmão e amigos, e, ao agir como um travesso ladrão de manteiga, o roubo causou em Seus associados uma bem-aventurança celestial. Sua fama como ladrão de manteiga não é censurável, pois, roubando manteiga, o Senhor alegrou Seus devotos puros. Tudo o que o Senhor fazia em Vṛndāvana era para o prazer de Seus associados que estavam lá. O Senhor criou esses passatempos para atrair os que querem encontrar a Verdade Absoluta, tais como os especuladores áridos e os acrobatas do suposto sistema de haṭha-yoga.

O dětských hrách Pána a Jeho kamarádů, pasáčků krav, řekl Šukadéva Gósvámí ve Šrímad-Bhágavatamu:

A respeito das diversões infantis do Senhor e dos vaqueirinhos, Seus companheiros de folguedos, Śukadeva Gosvāmī diz no Śrīmad-Bhāgavatam (10.12.11):

itthaṁ satāṁ brahma-sukhānubhūtyā
dāsyaṁ gatānāṁ para-daivatena
māyāśritānāṁ nara-dārakeṇa
sākaṁ vijahruḥ kṛta-puṇya-puñjāḥ
itthaṁ satāṁ brahma-sukhānubhūtyā
dāsyaṁ gatānāṁ para-daivatena
māyāśritānāṁ nara-dārakeṇa
sākaṁ vijahruḥ kṛta-puṇya-puñjāḥ

“Šrí Kršna, který je chápán jako neosobní blažený Brahman, oddanými uctíván jako Nejvyšší Pán, a světskými lidmi je pokládán za obyčejného člověka, si hrál s pasáčky krav, kteří dosáhli tohoto postavení po mnoha zbožných činech.” (Šrímad- Bhágavatam 10.12.11)

“A Personalidade de Deus, que os jñānīs percebem como o bem-aventurado Brahman impessoal; que os devotos que adotaram a atitude de servos adoram como o Senhor Supremo, e que as pessoas mundanas consideram um ser humano comum, divertia-Se com os vaqueirinhos, que alcançaram sua posição após acumularem os resultados de muitas atividades piedosas”.

Pán spolu se svými duchovními společníky se neustále věnuje transcendentálním láskyplným činnostem v různých vztazích: neutrálním (śānta), služebnickém (dāsya), přátelském (sakhya), rodičovském (vātsalya) a milostné lásky (mādhurya).

Assim, o Senhor ocupa-Se com Seus associados espirituais em amorosas atividades transcendentais, caracterizadas por várias espécies de relações, tais como śānta (neutralidade), dāsya (servidão), sakhya (amizade), vātsalya (afeição parental) e mādhurya (amor conjugal).

Říká se, že Pán nikdy neopouští Vrndávana-dhámu, a tak by nás mohla napadnout otázka, jak zároveň spravuje záležitosti svého stvoření. Bhagavad-gítá (13.14) na to odpovídá: Pán prostupuje celým hmotným projevem svou nedílnou částí známou jako inkarnace puruṣa. Ačkoliv Pán nemá s hmotným projevem, udržováním a ničením osobně nic společného, je příčinou toho všeho ve své úplné expanzi Paramátmy neboli Nadduše. Každá živá bytost je ātmā, duše, a hlavní ātmā, která ovládá všechny ostatní, je Paramátmá, Nadduše.

Como se afirma que o Senhor Kṛṣṇa nunca sai de Vṛndāvana-dhāma, talvez alguém pergunte como Ele administra os afazeres da criação. A Bhagavad-gītā (13.14-18) dá esta resposta: através de Sua porção plenária conhecida como Paramātmā, Superalma, o Senhor penetra toda a criação material. Embora nada tenha a ver com a criação, manutenção e destruição materiais, o Senhor provoca todos esses fenômenos através de Sua expansão plenária, o Paramātmā. Cada entidade viva é conhecida como ātmā, e a principal ātmā que controla todas as demais é Paramātmā, a Superalma.

Tento systém realizace Boha je velká věda. Materialisté mohou pouze analyzovat a rozjímat o dvaceti čtyřech složkách hmotného výtvoru. O Pánu (puruṣa) mají jen velice málo informací. Neosobní transcendentalisté jsou prostě zmateni oslnivou září brahmadžjóti. Ten, kdo chce spatřit úplnou Absolutní Pravdu, musí proniknout nejen za čtyřiadvacet hmotných prvků, ale i za oslňující záři. Šrí Íšópanišad na to poukazuje, když prosí o odstranění oslnivého pokryvu (hiraṇmaya-pātra). Dokud tento pokryv není odstraněn a člověk nespatří Nejvyššího Pána takového, jaký je, není nikdy možné dosáhnout skutečné realizace Absolutní Pravdy.

O sistema para se compreender Deus é uma grande ciência. Os sāṅkhya-yogīs materialistas podem apenas analisar e meditar nos vinte e quatro fatores da criação material, pois têm pouquíssima informação sobre o puruṣa, o Senhor. E os transcendentalistas impersonalistas estão simplesmente perplexos com a refulgência deslumbrante do brahmajyoti. Para ver a Verdade Absoluta por inteiro, é preciso ultrapassar os vinte e quatro elementos materiais, bem como a refulgência deslumbrante. O Śrī Īśopaniṣad dirige-nos a esse ponto, orando pela remoção da hiraṇmaya-pātra, a cobertura refulgente do Senhor. Enquanto essa cobertura estiver presente, impedindo que se perceba o verdadeiro rosto da Personalidade de Deus, jamais se poderá obter verdadeira compreensão da Verdade Absoluta.

Aspekt Šrí Kršny, Osobnosti Božství, zvaný Paramátmá je jednou z Jeho tří úplných expanzí souhrnně zvaných viṣṇu-tattva. Expanze višnu-tattvy v tomto vesmíru (jedno ze tří hlavních božstev: Brahmá, Višnu a Šiva) se jmenuje Kšíródakašájí Višnu. Je všeprostupující Paramátmou v každé jednotlivé živé bytosti. Garbhódakašájí Višnu je souhrnnou Nadduší všech živých bytostí. Za těmito dvěma je Káranódakašájí Višnu, ležící v Oceánu příčin. On je stvořitelem všech vesmírů. Systém jógy učí opravdového zájemce, jak se po překonání dvaceti čtyř hmotných prvků vesmírného projevu setkat s těmito višnu-tattvami. Rozvíjení empirické filozofie člověku pomáhá realizovat neosobní brahmadžjóti, jež je oslňující září transcendentálního těla Šrí Kršny, Osobnosti Božství. Potvrzuje to Bhagavad-gítá (14.27) a také Brahma-sanhitá (5.40):

O aspecto Paramātmā da Personalidade de Deus é uma das três expansões plenárias, ou viṣṇu-tattvas, que, no conjunto total, são conhecidas como puruṣa-avatāras. Um desses viṣṇu-tattvas que está dentro do universo é conhecido como Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu. Ele é o Viṣṇu que compõe as três principais deidades — Brahmā, Viṣṇu e Śiva — e Ele é o Paramātmā onipenetrante situado em toda entidade viva individual. O segundo viṣṇu-tattva dentro do universo é o Garbhodakaśāyī Viṣṇu, a Superalma coletiva de todos os seres vivos. Além desses, há o Kāraṇodakaśāyī Viṣṇu, que repousa no oceano causal. Ele é o criador de todos os universos. O processo de yoga ensina ao estudante sério como encontrar os viṣṇu-tattvas após ter ultrapassado os vinte e quatro elementos materiais da criação cósmica. O cultivo da filosofia empírica ajuda a pessoa a perceber o brahmajyoti impessoal, o qual é a refulgência deslumbrante do corpo transcendental do Senhor Śrī Kṛṣṇa. A Bhagavad-gītā (14.27), bem como a Brahma-saṁhitā (5.40), confirmam que, de fato, o brahmajyoti é a refulgência de Kṛṣṇa:

yasya prabhā prabhavato jagad-aṇḍa-koṭi-
koṭiṣv aśeṣa-vasudhādi vibhūti-bhinnam
tad brahma niṣkalam anantam aśeṣa-bhūtaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
yasya prabhā prabhavato jagad-aṇḍa-koṭi-
koṭiṣv aśeṣa-vasudhādi vibhūti-bhinnam
tad brahma niṣkalam anantam aśeṣa-bhūtaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

“V miliónech a miliónech vesmírů je nespočetně mnoho planet, a každá z nich se liší od všech ostatních. Všechny se nacházejí v koutu brahmadžjóti. Toto brahmadžjóti jsou osobní paprsky Nejvyššího Pána, kterého uctívám.” Tato mantra Brahma-sanhity hovoří z roviny faktické realizace Absolutní Pravdy a šruti-mantra Šrí Íšópanišady potvrzuje, že jde o skutečnou seberealizaci. Je to prostá modlitba, kde je Pán žádán, aby odstranil brahmadžjóti, a tak umožnil oddanému spatřit Jeho skutečnou tvář.

“Nos milhões e milhões de universos, existem inumeráveis planetas, e, através da constituição cósmica, cada um deles difere do outro. Cada um desses planetas está situado num canto do brahmajyoti. Esse brahmajyoti são apenas os raios pessoais da Suprema Personalidade de Deus, Govinda, a quem eu adoro”. Este mantra da Brahma-saṁhitā foi falado a partir do estado de verdadeira compreensão da Verdade Absoluta, e o śruti-mantra do Śrī Īśopaniṣad que está sendo aqui comentado confirma-o como um processo de realização. O mantra do Īśopaniṣad é uma simples oração em que se pede ao Senhor que remova o brahmajyoti para que Seu verdadeiro rosto possa ser visto. Essa refulgência brahmajyoti é descrita em pormenores em vários mantras do Muṇḍaka Upaniṣad (2.2.10-12):

hiraṇmaye pare kośe
virajaṁ brahma niṣkalam
tac chubhraṁ jyotiṣāṁ jyotis
tad yad ātma-vido viduḥ
hiraṇmaye pare kośe
virajaṁ brahma niṣkalam
tac chubhraṁ jyotiṣāṁ jyotis
tad yad ātma-vido viduḥ
na tatra sūryo bhāti na candra-tārakaṁ
nemā vidyuto bhānti kuto ’yam agniḥ
tam eva bhāntam anu bhāti sarvaṁ
tasya bhāsā sarvam idaṁ vibhāti
na tatra sūryo bhāti na candra-tārakaṁ
nemā vidyuto bhānti kuto ’yam agniḥ
tam eva bhāntam anu bhāti sarvaṁ
tasya bhāsā sarvam idaṁ vibhāti
brahmaivedam amṛtaṁ purastād brahma
paścād brahma dakṣiṇataś cottareṇa
adhaś cordhvaṁ ca prasṛtaṁ brahmai-
vedaṁ viśvam idaṁ variṣṭham
brahmaivedam amṛtaṁ purastād brahma
paścād brahma dakṣiṇataś cottareṇa
adhaś cordhvaṁ ca prasṛtaṁ brahmai-
vedaṁ viśvam idaṁ variṣṭham

“In the spiritual realm, beyond the material covering, is the unlimited Brahman effulgence, which is free from material contamination. That effulgent white light is understood by transcendentalists to be the light of all lights. In that realm there is no need of sunshine, moonshine, fire or electricity for illumination. Indeed, whatever illumination appears in the material world is only a reflection of that supreme illumination. That Brahman is in front and in back, in the north, south, east and west, and also overhead and below. In other words, that supreme Brahman effulgence spreads throughout both the material and spiritual skies.”

“No reino espiritual, situado além da cobertura material, está a ilimitada refulgência Brahman, que está livre da contaminação material. Os transcendentalistas compreendem que essa refulgente luz branca é a luz de todas as luzes. Naquele reino, não há necessidade de iluminação proveniente do sol, luar, fogo ou eletricidade. De fato, toda iluminação que aparece no mundo material é apenas um reflexo dessa iluminação suprema. Esse Brahman está na região anterior e posterior, no Norte e no Sul, no Leste e no Oeste, e também na parte superior e inferior. Em outras palavras, essa suprema refulgência Brahman espalha-se nos céus material e espiritual”.

Dokonalé poznání znamená vědět, co je kořenem Brahmanu. Kořenem Brahmanu je Šrí Kršna a ve spisech jako například Šrímad-Bhágavatamu je věda o Kršnovi dokonale vysvětlena. Ve Šrímad-Bhágavatamu autor Šríla Vjásadéva uvádí, že Nejvyšší Pravda je podle stupně realizace popsána jako Brahman, Paramátmá a Bhagaván. Šríla Vjásadéva nikdy neřekl, že Nejvyšší Pravdou je džíva, obyčejná živá bytost. Živá bytost by se nikdy neměla považovat za všemohoucí Nejvyšší Pravdu. Kdyby tomu tak bylo, pak by se živá bytost nepotřebovala modlit k Pánu, aby odstranil svůj oslnivý pokryv, a tak jí umožnil spatřit Jeho tvář.

Conhecimento perfeito significa conhecer Kṛṣṇa como a raiz dessa refulgência Brahman. Esse conhecimento pode ser obtido em escrituras como o Śrīmad-Bhāgavatam, que faz uma perfeita elaboração sobre a ciência de Kṛṣṇa. No Śrīmad-Bhāgavatam, o autor, Śrīla Vyāsadeva, estabelece que a Verdade Absoluta será descrita como Brahman, Paramātmā ou Bhagavān de acordo com nossa percepção. Śrīla Vyāsadeva jamais afirma que a Verdade Suprema é uma jīva, uma entidade viva comum. Jamais se deve considerar que o ser vivo é a Verdade Suprema todo-poderosa. Se ele fosse o Supremo, não precisaria orar pedindo para o Senhor remover Sua cobertura refulgente para poder ver Seu verdadeiro rosto.

Z toho tedy vyplývá, že v nepřítomnosti mocného projevu Nejvyššího Pána člověk realizuje neosobní Brahman. Podobně člověk, který realizuje hmotné síly Pána a nemá žádné nebo jen malé znalosti o duchovní energii, dosáhne realizace Paramátmy. Realizace Absolutní Pravdy na úrovni Brahmanu a Paramátmy jsou jen částečnými realizacemi. Jestliže však člověk realizuje Nejvyšší Osobnost Božství, Šrí Kršnu s Jeho plnou mocí, po odstranění oslnivého pokryvu (hiraṇmaya-pātra) realizuje vāsudevaḥ sarvam iti: Šrí Kršna, známý též pod jménem Vásudéva, je všechno—Brahman, Paramátmá a Bhagaván. On je Bhagaván, kořen, a Brahman a Paramátmá jsou Jeho větve.

A conclusão é que, quando não temos conhecimento das potências da Verdade Absoluta, só percebemos o Brahman impessoal. De modo semelhante, ao compreendermos as potências materiais do Senhor, tendo pouca ou nenhuma informação sobre as potências espirituais, obtemos a percepção Paramātmā. Portanto, perceber a Verdade Absoluta como Brahman e Paramātmā está na plataforma das percepções parciais. Contudo, ao visualizar a Suprema Personalidade de Deus, Śrī Kṛṣṇa, em toda a Sua potência depois da remoção da hiraṇmaya-pātra, o indivíduo compreende verdadeiramente que vāsudevaḥ sarvam iti (Bhagavad-gītā 7.19): O Senhor Śrī Kṛṣṇa, que é conhecido como Vāsudeva, é tudo – Brahman, Paramātmā e Bhagavān. Ele é Bhāgavan, a raiz, e Brahman e Paramātmā são Seus ramos.

V Bhagavad-gítě je srovnávací rozbor tří druhů transcendentalistů. Jsou to uctívatelé neosobního Brahmanu (džňáníové), uctívatelé Paramátmy (jógíni) a uctívatelé Šrí Kršny (bhaktové) neboli oddaní. Také v Gítě (6.46-7) stojí, že ze všech druhů transcendentalistů stojí nejvýše džňání, který rozvíjí védské poznání. Výše než džňáníové stojí jógíni, kteří jsou také mnohem výše než lidé toužící po plodech své práce. A “ze všech jógínů stojí nejvýše ten, kdo neustále ze všech sil slouží Pánu”. Zkrátka filozof je lepší než pracující člověk a mystik stojí výše než filozof. A ze všech mystických jógínů je nejvyšší ten, kdo následuje cestu bhakti-jógy a je neustále zaměstnán službou Pánu. Šrí Íšópanišad nás vede k této životní dokonalosti.

Na Bhagavad-gītā (6.46-47), há uma análise comparativa das três classes de transcendentalistas — os adoradores do Brahman impessoal (jñānīs), os adoradores do aspecto Paramātmā (yogīs) e os devotos do Senhor Śrī Kṛṣṇa (bhaktas). Lá se afirma que os jñānīs, aqueles que cultivaram conhecimento védico, estão numa posição melhor que os trabalhadores fruitivos. No entanto, lá também se diz que os yogīs são superiores aos jñānīs e que, entre todos os yogīs, os mais elevados são aqueles que constantemente servem ao Senhor com todas as suas energias. Em resumo, o filósofo está em melhor situação do que o trabalhador, o místico é superior ao filósofo, e, de todos os yogīs místicos, superior é aquele que segue bhakti-yoga, constantemente ocupando-se no serviço ao Senhor. O Śrī Īśopaniṣad nos encaminha a essa perfeição.