Skip to main content

Mantra patnáctá

Mantra Quince

Verš

Texto

hiraṇmayena pātreṇa
satyasyāpihitaṁ mukham
tat tvaṁ pūṣann apāvṛṇu
satya-dharmāya dṛṣṭaye
hiraṇmayena pātreṇa
satyasyāpihitaṁ mukham
tat tvaṁ pūṣann apāvṛṇu
satya-dharmāya dṛṣṭaye

Synonyma

Palabra por palabra

hiraṇmayena — za zlatou září; pātreṇa — oslnivé zakrytí; satyasya — Nejvyšší Pravdy; apihitam — zakryt; mukham — tvář; tat — tento pokryv; tvam — Ty sám; pūṣan — ó udržovateli; apāvṛṇu — odstraň laskavě; satya — ryzí; dharmāya — oddanému; dṛṣṭaye — aby se zjevila.

hiraṇmayena — por un resplandor dorado; pātreṇa — por una cubierta deslumbrante; satyasya — de la Verdad Suprema; apihitam — cubierta; mukham — -la cara; tat — esa cubierta; tvam — Tú Mismo; pūṣan — ¡oh sustentador!; apāvṛṇu — por favor remueve; satya — puro; dharmāya — al devoto; dṛṣṭaye — para exhibir.

Překlad

Traducción

Ó můj Pane, udržovateli všeho živého. Tvá skutečná tvář je zakryta Tvou oslnivou září. Prosím, odstraň tento pokryv a zjev se svému čistému oddanému.

¡Oh mi Señor!, sustentador de todo lo que vive, Tu verdadera cara está cubierta con Tu resplandor deslumbrante. Por favor, remueve esa cubierta y muéstrate ante Tu devoto puro.

Význam

Significado

V Bhagavad-gítě popisuje Pán své osobní paprsky (brahmadžjóti), oslnivou zář své osobní podoby takto:

En El Bhagavad-gītā (14.27), el Señor explica de la siguiente manera Sus rayos personales (brahmajyoti), o sea, el resplandor deslumbrante de Su forma personal:

brahmaṇo hi pratiṣṭhāham
amṛtasyāvyayasya ca
śāśvatasya ca dharmasya
sukhasyaikāntikasya ca
brahmaṇo hi pratiṣṭhāham
amṛtasyāvyayasya ca
śāśvatasya ca dharmasya
sukhasyaikāntikasya ca

“I am the basis of the impersonal Brahman, which is immortal, imperishable and eternal and is the constitutional position of ultimate happiness.” Brahman, Paramātmā and Bhagavān are three aspects of the same Absolute Truth. Brahman is the aspect most easily perceived by the beginner; Paramātmā, the Supersoul, is realized by those who have further progressed; and Bhagavān realization is the ultimate realization of the Absolute Truth. This is confirmed in the Bhagavad-gītā (7.7), where Lord Kṛṣṇa says that He is the ultimate concept of the Absolute Truth: mattaḥ parataraṁ nānyat. Therefore Kṛṣṇa is the source of the brahma-jyotir as well as the all-pervading Paramātmā. Later in the Bhagavad-gītā (10.42) Kṛṣṇa further explains:

“Y Yo soy el fundamento del Brahman impersonal, el cual es la posición constitucional de la felicidad última y es inmortal, imperecedero y eterno”.

Brahman, Paramātmā y Bhagavān son los tres aspectos de la misma Verdad Absoluta. Brahman es el aspecto que puede percibir más fácilmente el principiante. A Paramātmā, la Superalma, lo comprenden aquellos que han progresado más, y la comprensión de Bhagavān es la comprensión final de la Verdad Absoluta. Esto se confirma en El Bhagavad-gītā donde el Señor dice que Él es el concepto final de la Verdad Absoluta, y que es la fuente del brahmajyoti y también del Paramātmā omnipenetrante. Kṛṣṇa dice en El Bhagavad-gītā (10.42) que Él es el manantial fundamental del brahmajyoti, el cual es el concepto impersonal de la Verdad Absoluta, y que no hay necesidad de explicar Sus potencias ilimitadas:

atha vā bahunaitena
kiṁ jñātena tavārjuna
viṣṭabhyāham idaṁ kṛtsnam
ekāṁśena sthito jagat
atha vā bahunaitena
kiṁ jñātena tavārjuna
viṣṭabhyāham idaṁ kṛtsnam
ekāṁśena sthito jagat

“But what need is there, Arjuna, for all this detailed knowledge? With a single fragment of Myself I pervade and support this entire universe.” Thus by His one plenary expansion, the all-pervading Paramātmā, the Lord maintains the complete material cosmic creation. He also maintains all manifestations in the spiritual world. Therefore in this śruti-mantra of Śrī Īśopaniṣad, the Lord is addressed as pūṣan, the ultimate maintainer.

“Pero, ¿qué necesidad hay, Arjuna, de todo este conocimiento detallado? Con un solo fragmento Mío, penetro y sostengo todo este universo”. Así, el Señor mantiene la creación cósmica material total mediante una de Sus expansiones plenarias, el Paramātmā omnipenetrante. Él también mantiene todas las manifestaciones del mundo espiritual; por eso en el śruti-mantra de El Śrī Īśopaniṣad se le menciona como pūṣan, el sustentador final.

Osobnost Božství, Šrí Kršna, je neustále ve stavu transcendentální blaženosti (ānanda-mayo 'bhyāsāt). Když byl před 5 000 léty ve Vrndávaně v Indii, nacházel se stále ve stavu transcendentální blaženosti, dokonce i na počátku svého dětství. Zabití různých démonů jako Aghy, Baky, Pútany a Pralamby byly pro Něho pouhé zábavné výpravy. Ve své vesnici se těšil spolu se svou matkou, bratrem a přáteli. Když hrál roli nezbedného zloděje másla, byli všichni Jeho společníci naplněni nebeskou blažeností. Když je Nejvyšší Pán osloven jako zloděj másla, nemá to nikdy hanlivý význam. Právě naopak—takové oslovení nám vždy připomene radost, kterou přináší svým oddaným. Vše, co Pán ve Vrndávaně učinil, dělal pro potěšení svých společníků. Pořádal tyto zábavy proto, aby přivábil suché spekulanty a akrobaty takzvané soustavy hatha-jógy, kteří se snaží hledat Absolutní Pravdu.

La Personalidad de Dios, Śrī Kṛṣṇa, siempre, goza de bienaventuranza trascendental (ānandamayo 'bhyāsāt). Cuando Él estuvo presente hace cinco mil años en Vndāvana, India, siempre gozó de bienaventuranza trascendental, aun desde el comienzo de Sus pasatiempos infantiles. Para Él, la matanza de diversos demonios - tales como Agha, Baka, Ptanā y Pralamba - eran simplemente excursiones placenteras. En la villa de Vndāvana Él disfrutó con Su madre, hermano y amigos, y cuando aceptó el papel de un travieso ladrón de mantequilla, todos Sus asociados disfrutaron bienaventuranza celestial con Sus robos. El renombre del Señor como un ladrón de mantequilla no es cosa reprochable, porque con Sus robos de mantequilla proporcionó placer a Sus devotos puros. Todo lo que el Señor hizo en Vndāvana fue para el placer de Sus asociados de allí. El Señor creó estos pasatiempos para atraer a los especuladores áridos y a los acróbatas del supuesto sistema de haṭha-yoga quienes habían venido a encontrar la Verdad Absoluta.

O dětských hrách Pána a Jeho kamarádů, pasáčků krav, řekl Šukadéva Gósvámí ve Šrímad-Bhágavatamu:

Śukadeva Gosvāmī dijo en El Śrīmad-Bhāgavatam (10.12.11) lo siguiente acerca de los juegos infantiles del Señor con Sus compañeros de juego, los pastorcillos de vacas:

itthaṁ satāṁ brahma-sukhānubhūtyā
dāsyaṁ gatānāṁ para-daivatena
māyāśritānāṁ nara-dārakeṇa
sākaṁ vijahruḥ kṛta-puṇya-puñjāḥ
itthaṁ satāṁ brahma-sukhānubhūtyā
dāsyaṁ gatānāṁ para-daivatena
māyāśritānāṁ nara-dārakeṇa
sākaṁ vijahruḥ kṛta-puṇya-puñjāḥ

“Šrí Kršna, který je chápán jako neosobní blažený Brahman, oddanými uctíván jako Nejvyšší Pán, a světskými lidmi je pokládán za obyčejného člověka, si hrál s pasáčky krav, kteří dosáhli tohoto postavení po mnoha zbožných činech.” (Šrímad- Bhágavatam 10.12.11)

“La Personalidad de Dios, quien es percibido como el bienaventurado Brahman impersonal, quien es adorado por los devotos como el Señor Supremo, y quien es considerado por los mundanos como un ser humano ordinario, jugó con los pastorcillos de vacas que habían alcanzado sus posiciones después de acumular muchas actividades piadosas”.

Pán spolu se svými duchovními společníky se neustále věnuje transcendentálním láskyplným činnostem v různých vztazích: neutrálním (śānta), služebnickém (dāsya), přátelském (sakhya), rodičovském (vātsalya) a milostné lásky (mādhurya).

Así, el Señor siempre está ocupado en amorosas actividades trascendentales con Sus asociados espirituales en las diversas relaciones de śānta (neutralidad), dāsya (servidumbre), sakhya (amistad), vātsalya (afecto paternal o maternal), y mādhurya (amor conyugal).

Říká se, že Pán nikdy neopouští Vrndávana-dhámu, a tak by nás mohla napadnout otázka, jak zároveň spravuje záležitosti svého stvoření. Bhagavad-gítá (13.14) na to odpovídá: Pán prostupuje celým hmotným projevem svou nedílnou částí známou jako inkarnace puruṣa. Ačkoliv Pán nemá s hmotným projevem, udržováním a ničením osobně nic společného, je příčinou toho všeho ve své úplné expanzi Paramátmy neboli Nadduše. Každá živá bytost je ātmā, duše, a hlavní ātmā, která ovládá všechny ostatní, je Paramátmá, Nadduše.

Al decirse que el Señor nunca abandona Vndāvana-dhāma, uno puede preguntarse cómo maneja Él los asuntos de la creación. La respuesta está en El Bhagavad-gītā (13.14): el Señor penetra toda la creación material por medio de Su parte plenaria llamada la encarnación puruṣa. Aunque el Señor no tiene nada que ver personalmente con la creación, el mantenimiento y la destrucción materiales, Él provoca que todas estas cosas sucedan a través de Su expansión plenaria, el Paramātmā o Superalma. Todas las entidades vivientes reciben el nombre de ātmā - alma - y el ātmā principal que las controla es el Paramātmā, la Superalma.

Tento systém realizace Boha je velká věda. Materialisté mohou pouze analyzovat a rozjímat o dvaceti čtyřech složkách hmotného výtvoru. O Pánu (puruṣa) mají jen velice málo informací. Neosobní transcendentalisté jsou prostě zmateni oslnivou září brahmadžjóti. Ten, kdo chce spatřit úplnou Absolutní Pravdu, musí proniknout nejen za čtyřiadvacet hmotných prvků, ale i za oslňující záři. Šrí Íšópanišad na to poukazuje, když prosí o odstranění oslnivého pokryvu (hiraṇmaya-pātra). Dokud tento pokryv není odstraněn a člověk nespatří Nejvyššího Pána takového, jaký je, není nikdy možné dosáhnout skutečné realizace Absolutní Pravdy.

Este sistema para alcanzar la comprensión de Dios es una gran ciencia. Los materialistas únicamente pueden analizar y meditar en los vienticuatro factores de la creación material, debido a que tienen muy poca información sobre el puruṣa, el Señor. Los trascendentalistas impersonales simplemente están confundidos con el brillante resplandor del brahmajyoti. Si uno quiere ver a la Verdad Absoluta en Su plenitud, debe traspasar los veinticuatro elementos materiales y también el brillante resplandor. El Śrī Īśopaniṣad señala este objetivo orando para que sea removido el hiraṇmaya-pātra, la cubierta deslumbrante. A menos que esta cubierta sea removida de manera que uno pueda percibir a la Personalidad de Dios tal como Él es, nunca se alcanzará la verdadera comprensión de la Verdad Absoluta.

Aspekt Šrí Kršny, Osobnosti Božství, zvaný Paramátmá je jednou z Jeho tří úplných expanzí souhrnně zvaných viṣṇu-tattva. Expanze višnu-tattvy v tomto vesmíru (jedno ze tří hlavních božstev: Brahmá, Višnu a Šiva) se jmenuje Kšíródakašájí Višnu. Je všeprostupující Paramátmou v každé jednotlivé živé bytosti. Garbhódakašájí Višnu je souhrnnou Nadduší všech živých bytostí. Za těmito dvěma je Káranódakašájí Višnu, ležící v Oceánu příčin. On je stvořitelem všech vesmírů. Systém jógy učí opravdového zájemce, jak se po překonání dvaceti čtyř hmotných prvků vesmírného projevu setkat s těmito višnu-tattvami. Rozvíjení empirické filozofie člověku pomáhá realizovat neosobní brahmadžjóti, jež je oslňující září transcendentálního těla Šrí Kršny, Osobnosti Božství. Potvrzuje to Bhagavad-gítá (14.27) a také Brahma-sanhitá (5.40):

El aspecto Paramātmā de la Personalidad de Dios es una de las tres expansiones plenarias llamadas colectivamente el viṣṇu-tattva. El viṣṇu-tattva que se encuentra dentro del universo (una de las tres principales deidades - Brahmā, Viṣṇu y Śiva) recibe el nombre de Kṣrodakaśāy Viṣṇu. Él es el Paramātmā omnipenetrante de todas las entidades vivientes individuales. El Garbhodakaśāy Viṣṇu es la Superalma colectiva que está dentro de todas las entidades vivientes. Además de estos dos está el Kāraodakaśāy Viṣṇu que yace en el océano Causal. Él es el creador de todos los universos. El sistema de yoga enseña al estudiante serio cómo encontrarse con los viṣṇu-tattvas después de superar los veinticuatro elementos materiales de la creación cósmica. El cultivo de la filosofía empírica ayuda a comprender el brahmajyoti impersonal, el cual es el brillante resplandor del cuerpo trascendental del Señor Śrī Kṛṣṇa. Esto se confirma en El Bhagavad-gītā y también en El Brahma-saṁhitā (5.40):

yasya prabhā prabhavato jagad-aṇḍa-koṭi-
koṭiṣv aśeṣa-vasudhādi vibhūti-bhinnam
tad brahma niṣkalam anantam aśeṣa-bhūtaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
yasya prabhā prabhavato jagad-aṇḍa-koṭi-
koṭiṣv aśeṣa-vasudhādi vibhūti-bhinnam
tad brahma niṣkalam anantam aśeṣa-bhūtaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

“V miliónech a miliónech vesmírů je nespočetně mnoho planet, a každá z nich se liší od všech ostatních. Všechny se nacházejí v koutu brahmadžjóti. Toto brahmadžjóti jsou osobní paprsky Nejvyššího Pána, kterého uctívám.” Tato mantra Brahma-sanhity hovoří z roviny faktické realizace Absolutní Pravdy a šruti-mantra Šrí Íšópanišady potvrzuje, že jde o skutečnou seberealizaci. Je to prostá modlitba, kde je Pán žádán, aby odstranil brahmadžjóti, a tak umožnil oddanému spatřit Jeho skutečnou tvář.

“En los millones y millones de universos hay innumerables planetas, y cada uno es diferente de los demás debido a su constitución cósmica. Todos estos planetas están situados en un rincón del brahmajyoti. Este brahmajyoti consiste únicamente en los rayos personales de la Suprema Personalidad de Dios a quien adoro”. Este mantra de El Brahma-saṁhitā es hablado desde el plano de la verdadera comprensión de la Verdad Absoluta, y el śruti-mantra de El Śrī Īśopaniṣad confirma este mantra como un proceso para alcanzar la iluminación. Es una oración sencilla dirigida al Señor para que remueva el brahmajyoti y uno pueda ver Su verdadera cara.

hiraṇmaye pare kośe
virajaṁ brahma niṣkalam
tac chubhraṁ jyotiṣāṁ jyotis
tad yad ātma-vido viduḥ
na tatra sūryo bhāti na candra-tārakaṁ
nemā vidyuto bhānti kuto ’yam agniḥ
tam eva bhāntam anu bhāti sarvaṁ
tasya bhāsā sarvam idaṁ vibhāti
brahmaivedam amṛtaṁ purastād brahma
paścād brahma dakṣiṇataś cottareṇa
adhaś cordhvaṁ ca prasṛtaṁ brahmai-
vedaṁ viśvam idaṁ variṣṭham

“In the spiritual realm, beyond the material covering, is the unlimited Brahman effulgence, which is free from material contamination. That effulgent white light is understood by transcendentalists to be the light of all lights. In that realm there is no need of sunshine, moonshine, fire or electricity for illumination. Indeed, whatever illumination appears in the material world is only a reflection of that supreme illumination. That Brahman is in front and in back, in the north, south, east and west, and also overhead and below. In other words, that supreme Brahman effulgence spreads throughout both the material and spiritual skies.”

Dokonalé poznání znamená vědět, co je kořenem Brahmanu. Kořenem Brahmanu je Šrí Kršna a ve spisech jako například Šrímad-Bhágavatamu je věda o Kršnovi dokonale vysvětlena. Ve Šrímad-Bhágavatamu autor Šríla Vjásadéva uvádí, že Nejvyšší Pravda je podle stupně realizace popsána jako Brahman, Paramátmá a Bhagaván. Šríla Vjásadéva nikdy neřekl, že Nejvyšší Pravdou je džíva, obyčejná živá bytost. Živá bytost by se nikdy neměla považovat za všemohoucí Nejvyšší Pravdu. Kdyby tomu tak bylo, pak by se živá bytost nepotřebovala modlit k Pánu, aby odstranil svůj oslnivý pokryv, a tak jí umožnil spatřit Jeho tvář.

Conocimiento perfecto significa saber que Kṣṇa es la raíz del Brahman. La raíz del Brahman es el Señor Śrī Kṛṣṇa, y en Escrituras como El Śrīmad-Bhāgavatam se explica perfectamente y en detalle la ciencia de Kṛṣṇa. En El Śrīmad-Bhāgavatam su autor, Śrīla Vyāsadeva, ha establecido que la Verdad Suprema es descrita como Brahman, Paramātmā o Bhagavān, de acuerdo con la comprensión que se tenga acerca de Él. Śrīla Vyāsadeva jamás declara que la Verdad Suprema es un jīva, una entidad viviente ordinaria. Nunca se debe considerar a la entidad viviente como la Suprema Verdad todopoderosa. Si así lo fuera, no sería necesario que ésta orara al Señor para que remueva Su cubierta deslumbrante, permitiéndole así ver Su verdadera forma.

Z toho tedy vyplývá, že v nepřítomnosti mocného projevu Nejvyššího Pána člověk realizuje neosobní Brahman. Podobně člověk, který realizuje hmotné síly Pána a nemá žádné nebo jen malé znalosti o duchovní energii, dosáhne realizace Paramátmy. Realizace Absolutní Pravdy na úrovni Brahmanu a Paramátmy jsou jen částečnými realizacemi. Jestliže však člověk realizuje Nejvyšší Osobnost Božství, Šrí Kršnu s Jeho plnou mocí, po odstranění oslnivého pokryvu (hiraṇmaya-pātra) realizuje vāsudevaḥ sarvam iti: Šrí Kršna, známý též pod jménem Vásudéva, je všechno—Brahman, Paramátmá a Bhagaván. On je Bhagaván, kořen, a Brahman a Paramátmá jsou Jeho větve.

La conclusión es que en la ausencia de las manifestaciones espiritualmente potentes de la Verdad Absoluta se alcanza la comprensión del Brahman impersonal. En forma similar, cuando uno comprende las potencias materiales del Señor alcanza la iluminación Paramātmā, aunque tenga poca o ninguna información sobre la potencia espiritual. Las comprensiones Brahman y Paramātmā de la Verdad Absoluta son así comprensiones parciales. Sin embargo, cuando uno comprende en Su plena potencia a la Suprema Personalidad de Dios, Śrī Kṛṣṇa, después de que el hiraṇmaya-pātra ha sido removido, comprende que vāsudevaḥ sarvam iti: el Señor Śrī Kṛṣṇa, conocido como Vāsudeva, lo es todo - Brahman, Paramātmā y Bhagavān. Él es Bhagavān, la raíz, y Brahman y Paramātmā son Sus ramas.

V Bhagavad-gítě je srovnávací rozbor tří druhů transcendentalistů. Jsou to uctívatelé neosobního Brahmanu (džňáníové), uctívatelé Paramátmy (jógíni) a uctívatelé Šrí Kršny (bhaktové) neboli oddaní. Také v Gítě (6.46-7) stojí, že ze všech druhů transcendentalistů stojí nejvýše džňání, který rozvíjí védské poznání. Výše než džňáníové stojí jógíni, kteří jsou také mnohem výše než lidé toužící po plodech své práce. A “ze všech jógínů stojí nejvýše ten, kdo neustále ze všech sil slouží Pánu”. Zkrátka filozof je lepší než pracující člověk a mystik stojí výše než filozof. A ze všech mystických jógínů je nejvyšší ten, kdo následuje cestu bhakti-jógy a je neustále zaměstnán službou Pánu. Šrí Íšópanišad nás vede k této životní dokonalosti.

En El Bhagavad-gītā hay un análisis comparativo sobre los tres tipos de trascendentalistas: los adoradores del Brahman impersonal (jñānīs), los adoradores del aspecto Paramātmā (yogīs), y los devotos del Señor Śrī Kṛṣṇa (bhaktas). En El Bhagavad-gītā (6.46-47) se afirma que de entre todo tipo de trascendentalistas, el jñānī, quien ha cultivado el conocimiento védico, es superior. Aun así, los yogīs son todavía superiores a los jñānīs y también muy superiores a los trabajadores fruitivos. Y de entre todos los yogīs, aquel que sirve constantemente al Señor con toda su energía es el más elevado de todos. En resumen, el filósofo es mejor que el trabajador fruitivo, y el místico es superior al filósofo. Y de entre todos los yogīs místicos, aquel que sigue el sendero del bhakti-yoga, dedicándose constantemente al servicio del Señor, es el más elevado de todos. El Śrī Īśopaniṣad nos encamina hacia esta perfección.