Skip to main content

Mantra třináctá

Kolmeteistkümnes Mantra

Verš

Tekst

anyad evāhuḥ sambhavād
anyad āhur asambhavāt
iti śuśruma dhīrāṇāṁ
ye nas tad vicacakṣire
anyad evāhuḥ sambhavād
anyad āhur asambhavāt
iti śuśruma dhīrāṇāṁ
ye nas tad vicacakṣire

Synonyma

Synonyms

anyat — jiný; eva — jistě; āhuḥ — je řečeno; sambhavāt — uctíváním Nejvyššího Pána, příčiny všech příčin; anyat — jiný; āhuḥ — je řečeno; asambhavāt — uctíváním toho, kdo není Nejvyšší; iti — takto; śuśruma — slyšel jsem to; dhīrāṇām — od vyrovnaných autorit; ye — kdo; naḥ — nám; tat — o tomto námětu; vicacakṣire — dokonale vysvětlili.

anyat — erinev; eva — kindlasti; āhuḥ — on öeldud; sambhavāt — kummardades Kõigekõrgemat Jumalat, kõikide põhjuste põhjust; anyat — erinev; āhuḥ — on öeldud; asambhavāt — kummardades midagi, mis ei ole Kõrgem; iti — seega; śuśruma — ma kuulsin seda; dhīrāṇām — häirimatutelt autoriteetidelt; ye — kes; naḥ — meie peale; tat — sisu kohta; vicacakṣire — täielikult seletatud.

Překlad

Translation

Je řečeno, že výsledek dosažený uctíváním nejvyšší příčiny všech příčin je jiný než výsledek dosažený uctíváním toho, co není nejvyšší. To vše bylo vyslechnuto od vyrovnaných autorit, které to jasně vysvětlily.

Häirimatud targad, kelle autoriteet ei kuulu kahtluse alla, on väga täpselt seletanud, öeldes, et Kõrgeima Põhjuse poole kummardades pälvime ühe resultaadi, kuid hoopis teise tulemuse saame, kummardades midagi, mis ei ole kõrgeim.

Význam

Purport

Tato mantra potvrzuje systém založený na poslechu vyrovnaných autorit. Člověk nemůže mít pravý klíč k transcendentálnímu poznání, jestliže nevyslechne pravého áčárju, který není nikdy zneklidněn proměnami hmotného světa. Pravý duchovní mistr, který také vyslechl šruti-mantry, neboli védské poznání od svého vyrovnaného áčárji, si nikdy nevymýšlí ani nevykládá nic, co není zapsáno ve védských spisech. V Bhagavad-gítě (9.25) je jasně řečeno, že ti, kdo uctívají předky (pitā), se dostanou na planety předků, hrubí materialisté, kteří plánují, jak by tu mohli zůstat, setrvají v hmotném světě a lidé, kteří jsou oddáni Pánu a neuctívají nikoho jiného než Šrí Kršnu, nejvyšší příčinu všech příčin, se dostanou k Němu do Jeho sídla v duchovním světě. Také Šrí Íšópanišad potvrzuje, že různá uctívání vedou k různým výsledkům. Jestliže uctíváme Nejvyššího Pána, dostaneme se zcela určitě k Němu, do Jeho věčného sídla, a jestliže uctíváme polobohy, například boha Slunce a boha Měsíce, dostaneme se nepochybně na jejich planety. A jestliže chceme i nadále zůstat na této mizerné planetě s jejími plánovacími komisemi a náhražkovými politickými zřízeními, můžeme tak samozřejmě učinit.

Antud "Śrī Īśopaniṣadi" mantras kinnitatakse häirimatute autoriteetide kuulamise vajalikkust ning selgitatakse taolise õppimise süsteemi. Ilma tõelist ācāryat kuulamata, keda pole materiaalse maailma muutused kunagi häirinud, pole praktiliselt võimalik leida võtit transtsendentaalse tarkuseni jõudmiseks. Heausklik vaimne õpetaja, kes on kuulnud śruti mantraid, ehk Vedalikku tarkust oma häirimatult ācāryalt, ei mõtle kunagi midagi välja ega ei räägi millestki, mida pole mainitud Vedalikus kirjanduses. "Bhagavad- gītās" (9.25) on selgelt öeldud, et pitās, ehk esiisade kummardajad, lähevad esiisade juurde; labased materialistid, kes teevad plaane sellesse maailma jäämiseks, jäävad siia ning Jumalale pühendunud, kes palvetavad vaid Jumal Kṛṣṇa, kõigi põhjuste Kõrgemat Põhjust, lähevad Tema juurde Tema elupaika vaimses taevas.

Samuti on siin "Śrī Īśopaniṣadis" öeldud, et erineva palvetamise tulemused on erinevad. Kui me palume Kõrgemat Jumalat, siis jõuame me kindlasti Kõrgema Jumalani Tema igaveses asupaigas ning juhul, kui me palvetame selliste pooljumalate poole nagu Päike või Kuu, siis jõuame me päris kindlasti nende planeetideni. Ning kui me tahame jääda siia, sellele lagunevale planeedile koos oma plaanikomiteedega ja tühikut täitvate poliitiliste korraldustega, siis me ka siia jääme.

V žádných autentických spisech nestojí, že člověk nakonec dosáhne téhož cíle, ať uctívá kohokoliv a dělá cokoliv. Takovéto pošetilé teorie hlásají samozvaní učitelé, kteří nemají spojení s paramparou, pravým systémem učednické posloupnosti. Pravý duchovní mistr nikdy nebude tvrdit, že člověk, který uctívá polobohy, dospěje k témuž cíli jako ten, kdo uctívá Nejvyššího Pána. Normální člověk snadno pochopí, že člověk, který nastoupil v Bombaji na vlak, dojede jen tam, kam si zakoupil jízdenku. Kdo si koupil jízdenku do Kalkaty, dojede do Kalkaty. Takzvaní učitelé však dnes tvrdí, že všechny duchovní jízdenky přivedou člověka k nejvyššímu cíli. Takové světské a kompromisní nabídky přilákají mnoho pošetilých stvoření, která se nafukují nad svými smyšlenými metodami duchovní realizace. Pokyny Véd to však neschvalují. Jestliže člověk nepřijal poznání od pravého duchovního mistra, článku autorizované učednické posloupnosti, nemůže rozumět věcem tak, jak skutečně jsou. Kršna říká Ardžunovi v Bhagavad-gítě:

Mitte kusagil pole Pühakirjades öeldud, et ükskõik kelle või mille poole ei palvetaks, jõuad sa lõpuks ühe ja sama eesmärgini. Taoliseid rumalaid teooriaid võivad propageerida vaid isehakanud õpetajad, kellel ei ole mingit ühendust paramparā, tõeliste õpilaste järgnevuse süsteemiga. Tõeline vaimne õpetaja ei saa öelda, et kõik mõeldavad palvetamise viisid, s. o. kas palvetamine pooljumalate või Kõrgema poole, viib välja ühele ja samale eesmärgile. Lihtsal inimesel on kerge aru saada, et kui ta on võtnud pileti Bombayni, siis saab ta rongiga sõita just nii kaugele, kuhu pilet on makstud ja mitte kaugemale. Isik, kellel on pilet Calcuttani, võib sinna ka jõuda. Kuid kaasaeged nn. õpetajad väidavad, et ükskõik, kui kaugele on võetud vaimne pilet, ikka jõuad sa välja Kõrgema Sihini. Selline ilmalik ja kompromislik pakkumine meelitab ligi rumalaid isikuid, kes puhuvad üles omatehtud vaimse tunnetuse meetodeid, mida Vedalik õpetus ei toeta. Ilma tõeliselt meelestatud vaimselt õpetajalt, kes kuulub tunnustatud jüngrite liini alla, tarkust omandamata, ei ole võimalik saavutada reaalset tulemust. "Bhagavad-gītā" (4.2) ütleb:

evaṁ paramparā-prāptam
imaṁ rājarṣayo viduḥ
sa kāleneha mahatā
yogo naṣṭaḥ parantapa
evaṁ paramparā-prāptam
imaṁ rājarṣayo viduḥ
sa kāleneha mahatā
yogo naṣṭaḥ parantapa

“Takto byla tato nejvyšší věda přijata posloupností duchovních mistrů a takto ji přijali svatí králové. Během času však byla posloupnost přerušena, a proto se zdá, že je původní věda ztracena.” (Bg. 4.2)

"Seega, o, vaenlaste nuhtleja, yoga põhimõtted olid suurtele kuningatele teada. Aga kuna paramparā süsteem on lõhutud, siis näivad need põhimõtted olevat kadunud."

V době, kdy byl Kršna na Zemi, byly zásady bhakti-jógy stanovené v Bhagavad-gítě překrouceny, a proto musel Pán znovu ustanovit systém učedníků v čele s Ardžunou, nejdůvěrnějším přítelem a oddaným Pána. Pán Ardžunovi jasně řekl (Bg. 4.3), že zásady Bhagavad-gíty jsou mu srozumitelné proto, že je Jeho přítelem a oddaným. Jinými slovy, nikdo kromě oddaného a přítele Pána není schopen rozumět Gítě. To znamená, že Bhagavad-gítě může porozumět jen ten, kdo jde ve stopách Ardžuny.

Sel ajal, kui Jumal Śrī Kṛṣṇa tuli maa peale oli bhakti-yoga põhimõtted, millised on "Bhagavad-gītās" defineeritud, moonutatud ning nii pidi Jumal uuesti sisse seadma õpilaste süsteemi. See sai alguse Arjunast, kes oli Jumala kõige lähedasem sõber ja talle pühendunud. Jumal ütles Arjunale selgelt (Bg. 4.3), et "Gītā" põhimõtted olid talle arusaadavad seetõttu, et ta oli Tema sõber ja pühendunu. Teiste sõnadega, mitte keegi, kes ei ole Jumala sõber ning Talle pühendunud, ei suuda mõista "Gītāt". Ainult see, kes käib Arjunaga ühte teed, suudab mõista "Bhagavad-gītāt".

V současné době tento vznešený dialog vykládá mnoho lidí, kteří ve skutečnosti o Ardžunovi a Kršnovi nic nevědí. Interpretují verše Bhagavad-gíty podle svého a ve jménu písma hlásají různé nesmysly. Tito vykladači nevěří v Kršnu ani v Jeho věčné sídlo. Jak potom mohou vykládat Bhagavad-gítu?

Praegusel ajal on palju neid, kes seda ülevat dialoogi tõlgendada püüavad, kuid sel pole midagi tegemist Arjuna või Jumal Kṛṣṇaga. Nad interpreteerivad "Gītā" värsse nii nagu heaks arvavad ja nõuavad "Gītā" asemel igasuguseid rumalusi. Taolised interpreteerijad ei usu ei Śrī Kṛṣṇasse ega Tema igavesse asupaika. Kuid sellisel juhul, mida võivad nad "Bhagavad-gītāst" seletada?

Gítá (7.20) jasně říká, že polobohy uctívají pouze ti, kteří ztratili rozum. Kršna nakonec radí (Bg. 18.66), aby člověk zanechal všech ostatních cest a způsobů uctívání a plně se odevzdal jen Jemu. Neochvějnou víru v Nejvyššího Pána mohou mít jen ti, kteří jsou očištěni od všech hříšných reakcí. Ostatní zůstanou se svými bezcennými metodami uctívání na hmotné úrovni a mylný dojem, že všechny cesty vedou ke stejnému cíli, je svede s cesty pravé.

"Gītā" (7.20) ütleb selge sõnaga, et ainult need, kes on mõistuse kaotanud, palvetavad pooljumalate poole. Kṛṣṇa soovitab rangelt loobuda kõigist teistest palvetamise moodustest ning alistuda täielikult ainult Temale (Bg. 18.66). Need, kes on puhastunud kõigist patustest tegudest võivad omada sedavõrd tugevat usku Kõrgemasse Jumalasse, mis mitte millegi ees tagasi ei kohku. Teised jäävad oma palvetamisviisidega materiaalse sfääri kohale viivitama ja kalduvad õigest teest kõrvale, arvates ekslikult, et kõik teed viivad ühte ja samasse punkti välja.

V této mantře má velkou závažnost slovo sambhavāt, uctívání nejvyšší příčiny. Šrí Kršna je původní Osobnost Božství a vše, co existuje, vyšlo z Něho. V Bhagavad-gítě (10.8) Pán vysvětluje:

Selles mantras on väga suure tähtsusega sanskriti sõna sambhavāt, Kõrgema Põhjuse poole palvetamine. Jumal Kṛṣṇa on Jumala Algisiksus ning kõik eksisteeriv tuleneb temast. "Bhagavad-gītās" (10.8) seletab Jumal Iseennast.

ahaṁ sarvasya prabhavo
mattaḥ sarvaṁ pravartate
iti matvā bhajante māṁ
budhā bhāva-samanvitāḥ

„Jsem původem všech světů — jak hmoty, tak duchovní existence. Vše pochází ze Mě. Moudří, kteří to dobře vědí, Mi prokazují oddanou službu a uctívají Mě celým svým srdcem."

Here is a correct description of the Supreme Lord, given by the Lord Himself. The words sarvasya prabhavaḥ indicate that Kṛṣṇa is the creator of everyone, including Brahmā, Viṣṇu and Śiva. Protože tato tři přední božstva hmotného světa jsou stvořena Pánem, je Pán stvořitelem všeho, co existuje v hmotných i duchovních světech. Rovněž v Atharva Védě stojí, že ten, kdo existoval před stvořením Brahmy a kdo osvítil Brahmu védským poznáním, je Šrí Kršna. “Nejvyšší Pán si přál stvořit živé bytosti, a tak je Nárájana všechny stvořil. Z Nárájany se narodil Brahmá. Nárájana stvořil všechny pradžápaty. Nárájana stvořil Indru. Nárájana stvořil osm Vasuů. Nárájana stvořil jedenáct Rudrů. Nárájana stvořil dvanáct Áditjů.” Protože Nárájana je plnou manifestací Šrí Kršny, jsou Nárájana a Kršna totožní. Existují také pozdější záznamy, které udávají, že Nejvyšší Pán je synem Dévakí. Dětství Šrí Kršny s Dévakí a Vasudévou a Jeho totožnost s Nárájanou uznával a potvrdil i Šrípáda Šankaráčárja, třebaže Šankara nenáleží k vaišnavskému neboli osobnímu kultu. V Atharva Védě stojí: “Na počátku byl pouze Nárájana. V té době neexistoval ani Brahmá, ani Šiva, ani oheň, ani voda, ani hvězdy, ani Slunce, ani Měsíc. Pán nezůstává osamocen, nýbrž tvoří podle svých přání.” Mókša-dharma uvádí: “Stvořil jsem pradžápaty a Rudry. Nemají o Mně plné poznání, neboť jsou pokryti Mou iluzorní energií.” Ve Varáha Puráně se též uvádí: “Nárájana je Nejvyšší Osobnost Božství a z Něho se zjevil čtyřhlavý Brahmá a stejně tak Rudra, který se později stal vševědoucím.”

Ta ütleb, et Ta on kõige looja, Brahmā, Viṣṇu ja Śiva kaasa arvatud. Ning kuna need materiaalse maailma kolm põhijumalat on loodud Jumala poolt, siis on Tema kõige looja, mis eksisteerib materiaalses ja vaimses maailmas. Ka "Atharva Vedas" on öeldud, et see üks, Kes eksisteeris enne Brahmā loomist ning Kes valgustas Brahmāt Vedaliku tarkusega, oli Jumal Sri Kṛṣṇa. Kõrgem Isiksus tahtis luua elavaid olendeid ning nii lõi Nārāyaṇa kõik olendid. Nārāyaṇast sündis Brahmā. Nārāyaṇa lõi kõik Prajāpatid. Nārāyaṇa lõi Indra. Nārāyaṇa lõi kaheksa Vasut. Nārāyaṇa lõi üksteist Rudrat. Nārāyaṇa lõi kaksteist Ādityat. Nārāyaṇa on Jumal Kṛṣṇa täielik avaldus, Nārāyaṇa ja Kṛṣṇa on üks ja sama. On olemas hilisemaid kirjutisi, kus on öeldud, et Kõrgeim Jumal on Devakī ja Vasudeva poeg. Tema lapsepõlve Devakī ja Vasudevaga ning Tema identsust Nārāyaṇaga kinnitab ka Śrīpāda Śaṅkarācārya, ehkki Śaṅkara ei kuulu Vaiṣṇava ehk isikulise kultuse pooldajate hulka. On olemas veel teisigi kirjalikke allikaid. Näiteks on "Atharva Vedas" kirjutatud järgmist: "Alguses oli ainult Nārāyaṇa. Ei olnud Brāhmat ega Śivat, tuld ega vett. Ei olnud olemas tähti, ei olnud Päikest ega Kuud. Ta ei jää üksi. Ta loob nii nagu Ta seda soovib." "Mokṣa-dharmas" on öeldud: "Ma lõin Prajāpatid ja Rudrad. Neil ei ole minust täielikku teadmist, sest ka nemad on kaetud minu illusoorse energiaga. "Varāha Purāṇas" on öeldud: "Nārāyaṇa on Jumala Kõrgem Isik ning Temast sai alguse neljapealine Brahmā ning samuti Rudra, kellest sai hiljem kõiketeadja."

Veškeré védské písemnictví potvrzuje, že Nárájana neboli Kršna je příčinou všech příčin. V Brahma-sanhitě stojí, že Nejvyšší Pán je Šrí Kršna, Góvinda, nejvyšší radost všech bytostí a prvotní příčina všech příčin. Skutečně učený člověk to ví ze svědectví, jež vydali velcí mudrci a védské spisy, a proto se rozhodne pro uctívání Šrí Kršny, který vše zahrnuje.

Nii kinnitab kogu Vedalik kirjandus, et Nārāyaṇa ehk Kṛṣṇa on kõigi põhjuste põhjus. "Brahma-saṁhitās" on samuti öeldud, et Kõrgem Jumal on Śrī Kṛṣṇa. Tema on Govinda, kõigi elusolendite Valgustaja ning Tema on kõigi põhjuste põhjus. Tõeliselt õppinud inimene saab seda teada suurte tarkade käest ja Vedade tunnistustest ning otsustab seega palvetada Jumal Kṛṣṇa nagu Kõik-Kõiges poole.

Osoby, které uctívají jedině Kršnu, se nazývají buddha neboli skutečně učení. K tomuto přesvědčení člověk dojde, když si s důvěrou a láskou vyslechne transcendentální poselství od vyrovnaného áčárji. Kdo nevěří v Kršnu a nechová k Němu lásku, nemůže dojít k této jednoduché pravdě. Lidi bez víry popisuje Bhagavad-gítá jako múdhy (Bg. 9.11). Je řečeno, že múdhové se posmívají Osobnosti Božství, neboť nezískali plné poznání od vyrovnaných áčárjů. Ten, koho znepokojuje vír materiální energie, není způsobilý stát se áčárjou.

Isikuid, kes keskenduvad ainult Śrī Kṛṣṇa poole palvetamisele, nimetatakse budhadeks, tõeliselt harituiks. Taolise keskendumiseni võib jõuda, kui kuulata armastuse ja usuga häirimatult ācāryalt transtsendentaalset teadet. See, kelles ei ole usku ega armastust, ei saa jõuda sellise lihtsa tõeni nagu Jumal Kṛṣṇas veendumine. Taolisi uskumatuid inimesi on "Bhagavad-gītās" (9.11) kirjeldatud nagu mūḍhasid, rumalad nagu eeslid. On öeldud, et mūḍhad pilkavad Jumaluse isikut, sest neil puuduvad täielikud teadmised, mida on võimalik saada ainult häirimatult ācāryalt. Sellel, keda häirib materiaalse maailma veekeerise taoline liikumine, pole olemas omadusi, mille abil saadakse ācāryaks.

Než Ardžuna vyslechl Bhagavad-gítu, byl znepokojován hmotným vírem v podobě své náklonnosti k rodině, ke společnosti a obci. Proto se chtěl stát světským dobrodincem a odpůrcem násilí. Když však od Nejvyššího Pána vyslechl védské poznání Bhagavad-gíty, stal se buddha, změnil své rozhodnutí a začal uctívat Šrí Kršnu, který sám předurčil bitvu u Kurukšétry. Ardžuna uctíval Pána bojem proti svým takzvaným vlastním příbuzným, a tak se stal Jeho čistým oddaným. Toho je možné dosáhnout pouze uctíváním pravého Kršny a ne nějakého zfalšovaného “Kršny”, jaké si vymýšlejí blázni, kterým chybí znalost o složité vědě o Kršnovi, popsané v Bhagavad-gítě a ve Šrímad-Bhágavatamu.

Enne "Bhagavad-gītāst" kuulmist oli Arjuna veekeerisest häiritud, — reaktsioon, mille tekitas armastus perekonna, ühiskonna ja riigi vastu, — ning tahtis saada selle maailma mehena filantroobiks ja vägivalla vastu võitlejaks. Kuid siis sai temast peale Kõrgemalt Isikult Vedaliku tarkuse kuulamist budha. Ta muutis meelt ning temast sai jumal Kṛṣṇa kummardaja, kes oli ise kujundanud Kurukṣetra Lahingu. Arjuna kummardas Jumalat, võideldes oma sugulaste vastu ja temast sai Jumalale pühendunu. Sellised saavutused on võimalikud ainult siis, kui palvetatakse tõelise ja mitte mingi fabritseeritud Kṛṣṇa poole, kelle on ametisse pühitsenud rumalad inimesed, kellel pole aimugi Kṛṣṇa-teadvusest, mida on kirjeldatud "Bhagavad-gītās" ja "Śrīmad-Bhāgavatamis".

Podle Védánta-sútry je sambhūta jak pramenem zrození a udržování, tak rezervoárem, který se zachová po zničení. Šrímad-Bhágavatam, přirozený výklad Védánta-sútry od téhož autora, říká, že zdroj všech emanací není mrtvý jako kámen, ale je abhijña, plně vědomý. Prvotní Pán, Šrí Kršna, také říká v Bhagavad-gítě (7.26), že si je plně vědom minulosti, přítomnosti a budoucnosti, a že nikdo, ani polobozi jako Šiva nebo Brahmá, Ho neznají úplně. Zajisté Ho nemohou plně znát lidé znepokojovaní proměnami hmotného bytí. Polovzdělaní duchovní učitelé se pokoušejí o jakýsi kompromis tím, že předmětem svého uctívání činí lidské masy, ale přitom nevědí, že takové uctívání není možné, a že lidské masy nejsou dokonalé. Je to jako bychom zalévali místo kořenů listy na stromech. Normální postup je zalévat kořeny, ale dnešní znepokojované vůdce přitahuje víc listí. Třebaže ustavičně zalévají listí, usychá všechno nedostatkem vláhy.

"Vedānta-sūtra" järgi onsambhūta sünni ja toitvuse allikas ning reservuaar peale anhilatsiooni. "Śrīmad-Bhāgavatamis", mis on "Vedānta-sūtrate" kommentaar sama autori poolt, on öeldud, et kõikide emotsioonide allikas ei ole mitte surnud kivi, vaid abhijña, ehk teadvust omav. Seetõttu ütleb Algjumal Śrī Kṛṣṇa "Bhagavad-gītās", (7.26) et Ta on täielikult teadlik minevikust, olevikust ja tulevikust ning, et mitte keegi, kaasa arvatud taolised pooljumalad nagu Śiva ja Brahmā, ei tunne Teda täielikult. Need, kes on häiritud materiaalse eksistentsi sidemetest ei saa Teda täielikult tunda. Sellised poolharitud vaimsed õpetajad püüavad teha mingit kompromissi ning muudavad inimmassid jumaldamise objektiks. Nad ei tea, et selline inimmasside jumaldamine ei ole võimalik, samuti ei ole inimmass perfektne. See kõik sarnaneb vee valamisega puu lehtedele, selle asemel, et kasta juuri. Jumaldamise loomulik tee oleks vee valamine tolle puu juurtele, millest lehed kasvavad. Kuid tänapäeva krooniliselt häiritud juhid huvituvad rohkem lehtedest, kui juurtest ning seetõttu sureb puu toidu puuduse kätte, hoolimata sellest, et pidevalt lehti kastetakse.

Šrí Íšópanišad nám doporučuje, abychom zalévali kořeny, které jsou původem všeho růstu. Uctívání lidských mas tělesnými službami, které nikdy nemohou být dokonalé, je méně důležité než služba duši. Duše je kořenem, který vytváří různé druhy těl podle zákona karmy, hmotné reakce. Poskytovat lidským bytostem služby, jako je lékařská péče, sociální pomoc a možnost vzdělání, a současně podřezávat na jatkách krky ubohým zvířatům, není zvlášť účinnou službou živým tvorům.

"Śrī Īśopanisad" soovitab meil valada vett juurele, kogu Idanemise Allikale. Inimeste jumaldamine nende keha eest hoolitsemise teel, mis ei saa kunagi olla täiuslik, on palju väiksema tähtsusega, kui hinge teenimine. Hing on juur, millest kasvab välja erinevaid kehasid, vastavalt karma seadusele ehk materiaalsele reaktsioonile. Kui inimolendeid teenitakse vaid arstliku abiga, sotsiaalsete mugavuste ja hariduslike soodustustega, samal ajal aga lõigatakse tapamajas vaeste loomade kõrisid läbi, siis ei lisa see inimkonna teenimisele mitte midagi väärtuslikku.

Živá bytost neustále trpí v různých druzích těl hmotným utrpením rození, stáří, nemoci a smrti. Lidská životní podoba nabízí člověku možnost úniku ze spletitosti hmotné existence. Je toho možné dosáhnout prostým obnovením ztraceného vztahu mezi živou bytostí a Nejvyšším Pánem. Pán přichází osobně, aby učil této filozofii oddanosti Nejvyššímu (sambhūta). Opravdu sloužit lidstvu znamená učit, aby se lidé oddali Nejvyššímu Pánu a uctívali Ho celým svým srdcem a vší energií. Takové je poučení Šrí Íšópanišady v této mantře.

Inimolend kannatab sünni ja surma, vanaduse ja haiguste tõttu pidevalt, vahetades vaid keha. Elu inimese kujul on võimalus selle materiaalse eksistentsi viletsusest pääsemiseks. Seda on võimalik teha, taastades uuesti elusolendi sidemed Jumalaga.

Jednoduchým způsobem uctívání Nejvyššího Pána v tomto neklidném věku je naslouchat vyprávění o Jeho vznešených činech a opěvovat je. Ti však, kteří se zabývají intelektuálními spekulacemi, si myslí, že Pánovy činy jsou pomyslné, a proto jim nenaslouchají a vymýšlejí si různé slovní kejkle, aby odvrátili pozornost nevinných lidských mas. Místo aby naslouchali vyprávěním o činech Šrí Kršny, dělají si reklamu a navádějí své následovníky, aby opěvovali nepravé duchovní mistry. V moderní době se počet těchto pokrytců očividně zvýšil a pro čisté oddané vyvstal problém, jak zachránit masy lidí od nečisté propagandy těchto pokrytců a pseudoinkarnací Boha.

Upanišady nepřímo obracejí naši pozornost k prvotnímu Pánu, Šrí Kršnovi, ale Bhagavad-gítá, která je souhrnem všech Upanišad, je zaměřena přímo na Kršnu. Nasloucháme-li o Kršnovi takovém, jaký je, v Bhagavad-gítě nebo Šrímad-Bhágavatamu, postupně to očišťuje naši mysl od všech hmotných nečistot. Šrímad-Bhágavatam říká: “Naslouchání o činech Pána přitahuje Pánovu pozornost k Jeho oddanému. Pán, jenž se nachází v srdci každé živé bytosti, pomáhá oddanému tím, že mu poskytuje dobré vedení.” Také Bhagavad-gítá (10.10) to potvrzuje: dadāmi buddhi-yogaṁ taṁ yena mām upayānti te.

Upaniṣadid juhivad meie tähelepanu kaudselt Algjumal Śrī Kṛṣṇale, "Bhagavad-gītā", mis on kõigi Upaniṣadide kokkuvõte, toob Śrī Kṛṣṇa otseselt esile. Seetõttu peaks inimene "Gītāst" või "Śrīmad-Bhāgavatamist" kuulama Kṛṣṇast nagu Ta on, mis aitaks puhastada ta mõistust kõigist rüvetatud asjadest. "Śrīmad-Bhāgavatam" ütleb: "Jumala tegudest kuulmine juhib Jumala tähelepanu pühendunule. Ning Jumal, kes asub kõigi elusolendite südames, aitab pühendunut, andes talle kätte õige suuna. "Sama kinnitab ka "Bhagavad-gītā" (10.10).

Vnitřní vedení Pána očišťuje srdce oddaného od všech nečistot, které se rodí z hmotných kvalit vášně a nevědomosti. Neoddaní jsou ovládáni vášní a nevědomostí. Vášeň člověku zabraňuje odpoutat se od hmotných sklonů a nevědomost mu znemožňuje poznat, kdo ve skutečnosti je a kdo je Nejvyšší Pán. V kvalitě vášně není naděje na seberealizaci, ať už člověk předstírá svou zbožnost jakkoliv. Pán milostivě oprostí své oddané od vášně a nevědomosti a tak se dostanou do kvality dobra, což je znakem dokonalého bráhmana. Každý člověk se může stát kvalifikovaným bráhmanem za předpokladu, že se věnuje oddané službě pod vedením pravého duchovního mistra. Šrímad- Bhágavatam (2.4.18) také říká, že každá živá bytost nízkého původu může být pod vedením ryzího oddaného Pána očištěna, neboť Pán je neobyčejně mocný. Śrīmad-Bhāgavatam (2.4.18) také říká:

Too Jumala poolt antud sisemine suund puhastab uskliku südame kõigist räpastest asjadest, mida on tekitanud materiaalsete kirgede ja rumaluse erinevad vormid. Mittepühendunut juhivad kirg ja rumalus. Kire kaudu ei ole võimalik eralduda materiaalsest jaatusest, rumaluse tõttu pole aga võimalik teada, kes tegelikult ollakse ja kes on Jumal. Seega pole kire võimuses oleval inimesel võimalik jõuda eneseteostuseni, ükskõik kui palju siin ka ei mängitaks religioosse inimese osa. Pühendunu on Jumala armu läbi kire ja rumaluse tujudest päästetud ning saavutab headuse, mis on täiusliku brahmāṇi märk. Selliste brahmaṇlike omadusteni on võimalik jõuda kõigil, kes käivad usu teed tõelise vaimse õpetaja juhatuse all. "Śrīmad-Bhāgavatam" (2.4.18) ütleb:

kirāta-hūṇāndhra-pulinda-pulkaśā
ābhīra-śumbhā yavanāḥ khasādayaḥ
ye ’nye ca pāpā yad-apāśrayāśrayāḥ
śudhyanti tasmai prabhaviṣṇave namaḥ
kirāta-hūṇāndhra-pulinda-pulkaśā
ābhīra-śumbhā yavanāḥ khasādayaḥ
ye ’nye ca pāpā yad-apāśrayāśrayāḥ
śudhyanti tasmai prabhaviṣṇave namaḥ

Any lowborn person can be purified by the guidance of a pure devotee of the Lord, for the Lord is extraordinarily powerful.

"Iga madalalsündinu olend võib saada puhastatuks läbi Jumala andunud teenimise, kuna Jumal on kõikvõimas."

Když člověk dosáhne bráhmanské kvalifikace, je šťasten a nadšeně začne oddaně sloužit Pánu. Nauka o Bohu se mu tak samočinně vyjeví. Poznáním nauky o Bohu se člověk postupně osvobozuje z pout materialismu a jeho mysl plná pochybností se Boží milostí stane křišťálově jasnou. Pouze na této úrovni se člověk může stát osvobozenou duší a vidět Pána na každém kroku. To je dokonalost uctívání (sambhavāt) kterou popisuje tato mantra Šrí Íšópanišady.

Brahmaṇlike omaduste esimeseks märgiks on see, et inimene muutub õnnelikuks ja jumalateenistusel entusiastlikuks. Kogu Jumala teadus rullub tema ees lahti. Ning teades sel viisil Jumala teadusest, vabaneb ta pikkamööda kõigist oma materiaalsetest seotustest ning tema kahtlev mõistus muutub kristallselgeks. Sellel astmel võib saada vabanenud hingeks ning näha Jumalat igal sammul. See on sambhavāti täiuslikkus, mida on kirjeldatud selles mantras.