Skip to main content

KAPITOLA DEVÁTÁ

CAPÍTULO 9

Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu putuje na svatá místa

El Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu visita los lugares sagrados

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura předkládá shrnutí deváté kapitoly. Po odchodu z Vidjánagaru navštívil Śrī Caitanya Mahāprabhu poutní místa, jako jsou např. Gautamí-ganga, Mallikárdžuna, Ahóvala-nrsimha, Siddhavat, Skanda-kšétra, Trimath, Vriddhakáší, Bauddhasthán, Tirupati, Tirumala, Páná-nrsimha, Šiva-káňčí, Višnu-káňčí, Trikála-hasti, Vriddhakóla, Šijálí-Bhairaví, řeka Kávérí a Kumbhakarna-kapála.

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura ofrece un resumen del Capítulo Noveno. Después de partir de Vidyānagara, Śrī Caitanya Mahāprabhu visitó diversos lugares de peregrinaje: Gautamī-gaṅgā, Mallikārjuna, Ahovala-nṛsiṁha, Siddhavaṭa, Skanda-kṣetra, Trimaṭha, Vṛddhakāśī, Bauddha-sthāna, Tirupati, Tirumala, Pānā-nṛsiṁha, Śiva-kāñcī, Viṣṇu-kāñcī, Trikāla-hasti, Vṛddhakola, Śiyālī-bhairavī, el río Kāverī y Kumbhakarṇa-kapāla.

Nakonec Pán přišel do Šrí Ranga-kšétry, kde obrátil brāhmaṇu Veṅkaṭu Bhaṭṭu, který společně s celou rodinou začal oddaně sloužit Kṛṣṇovi. Po odchodu ze Šrí Rangy dorazil Śrī Caitanya Mahāprabhu k Rišabha-parvatě, kde se potkal s Paramānandou Purīm, jenž později přišel do Džagannáth Purí. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu šel dále, až došel do Sétubandhy Ráméšvary. Na Šrí Šaila-parvatě se setkal s Pánem Śivou a jeho manželkou Durgou v rouchu brāhmaṇy a brāhmaṇī. Odtamtud putoval do Kámakóšthí-purí a později přišel do jižní Mathury. Tam s Ním mluvil jeden brāhmaṇa, oddaný Pána Rāmacandry. Poté se Pán vykoupal v řece Kritamále. Na hoře zvané Mahéndra-šaila potkal Paraśurāmu. Dále šel Pán do Sétubandhy a vykoupal se na Dhanus-tírtě. Navštívil také Ráméšvaram, kde získal písemné doklady o Sītādevī, jejíž iluzorní podobu unesl Rāvaṇa. Potom Pán navštívil místa známá jako Pándjadéš, řeku Támraparní, Naja-tripati, Čijaratalu, Tila-káňčí, Gadžéndra-mókšanu, Pánágadi, Čámtápur, Šrí Vaikunthu, Malaja-parvatu a Kanjá-kumárí. Poté se Pán v Mallárdéši střetl s Bhaṭṭathāriji a zachránil před nimi Kālu Kṛṣṇadāse. Na březích řeky Pajasviní také získal pátou kapitolu Brahma-saṁhity. Poté navštívil Pajasviní, Šringavéra-purí-math a Matsja-tírthu. Ve vesnici Udupí zhlédl Božstvo Gopāla instalované Śrī Madhvācāryou a pak v rozhovoru o śāstrāch porazil tattvavādī. Dále navštívil Phalgu-tírthu, Tritakúpu, Paňčápsaru, Súrpáraku a Kólápur. V Pándarpuru dostal zprávu od Śrī Raṅgy Purīho, že tam opustil Śaṅkarāraṇya (Viśvarūpa) tento svět. Pán pokračoval ve své cestě, až dospěl ke břehům řeky Krišna-vénva, kde od vaiṣṇavských brāhmaṇů získal knihu Śrī Kṛṣṇa-karṇāmṛta od Bilvamaṅgaly Ṭhākura. Potom navštívil Tápí, Máhišmatí-pur, řeku Narmadu a Rišjamúk-parvatu. Vstoupil do Dandakáranji, kde osvobodil sedm palem. Odtamtud šel na místo zvané Pampa-saróvara a navštívil Paňčavatí, Násik, Brahmagiri a také Kušávartu, kde pramení řeka Gódávarí. Pán tak navštívil téměř všechna svatá místa v jižní Indii. Nakonec znovu navštívil Vidjánagar a poté se stejnou cestou vrátil do Džagannáth Purí.

Por último, el Señor llegó a Śrī Raṅga-kṣetra, donde convirtió a un brāhmaṇa llamado Veṅkaṭa Bhaṭṭa que, junto con toda su familia, emprendió el servicio devocional a Kṛṣṇa. Después de Śrī Raṅga, Caitanya Mahāprabhu visitó Ṛṣabha-parvata, donde estuvo con Pāramānanda Purī, quien más tarde fue a Jagannātha Purī. El Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu prosiguió Su camino hasta llegar a Setubandha Rāmeśvara. En Śrī Śaila-parvata, el Señor estuvo con el Señor Śiva y su esposa Durgā, que aparecieron con el aspecto de un brāhmaṇa y una brāhmaṇī. De allí fue a Kāmakoṣṭhī-purī, y más tarde llegó a la Mathurā del sur. Allí un brāhmaṇa devoto del Señor Rāmacandra habló con Él. Después, el Señor Se bañó en el río Kṛtamālā. En la montaña de Mahendra-śaila, el Señor vio a Paraśurāma. Desde ahí fue a Setubandha y Se bañó en Dhanus-tīrtha. También visitó Rāmeśvara, donde consiguió ciertos documentos acerca de Sītādevī, cuya forma ilusoria había raptado Rāvaṇa. El Señor, a continuación, visitó Pāṇḍya-deśa, el río Tāmraparṇī, Naya-tripati, Ciyaḍatalā, Tila-kāñcī, Gajendra-mokṣaṇa, Pānāgaḍi, Cāmtāpura, Śrī Vaikuṇṭha, Malaya-parvata y Kanyā-kumārī. El Señor Se enfrentó a los bhaṭṭathāris en Mallāra-deśa y salvó de sus garras a Kālā Kṛṣṇadāsa. A orillas del río Payasvinī, el Señor consiguió también el Capítulo Quinto de la Brahma-saṁhitā. Acto seguido, visitó Payasvinī, Śṛṅgavera-purī-maṭha y Matsya-tīrtha. En Uḍupī, vio a la Deidad de Gopāla instalada por Śrī Madhvācārya. A continuación, venció a los tattvavādīs basándose en los śāstras. Después, el Señor visitó Phalgu-tīrtha, Tritakūpa, Pañcāpsarā, Sūrpāraka y Kolāpura. En Pāṇḍarapura, Śrī Raṅga Purī informó al Señor de que Śaṅkarāraṇya (Viśvarūpa) había abandonado este mundo en aquel lugar. A orillas del río Kṛṣṇa-veṇvā recibió de los brāhmaṇas vaiṣṇavas un libro de Bilvamaṅgala Ṭhākura, el Śrī Kṛṣṇa-karṇāmṛta. El Señor visitó Tāpī, Māhiṣmatī-pura, el río Narmadā y Ṛṣyamūka-parvata. En Daṇḍakāraṇya, liberó a siete palmeras. De allí fue a un lugar llamado Pampā-sarovara, y visitó Pañcavaṭī, Nāsika, Brahmagiri y las fuentes del río Godāvarī, Kuśāvarta. Así, el Señor visitó la práctica totalidad de los lugares sagrados del sur de la India. Finalmente, regresó a Jagannātha Purī siguiendo la misma ruta, y pasando por Vidyānagara.

Text 1:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu obrátil všechny obyvatele jižní Indie. Ti lidé byli silní jako sloni, ale nacházeli se v sevření krokodýlů různých filosofií, jako je buddhismus, džinismus a māyāvāda. Pán je všechny osvobodil diskem své milosti a udělal z nich vaiṣṇavy oddané Pánu.
Text 1:
El Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu convirtió a los habitantes del sur de la India. Aunque eran fuertes como elefantes, se hallaban en las fauces de los cocodrilos de diversas filosofías, como las filosofías budista, jain y māyāvāda. Con Su disco de misericordia, el Señor les liberó a todos y les convirtió en vaiṣṇavas, devotos del Señor.
Text 2:
Sláva Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi! Sláva Pánu Nityānandovi Prabhuovi! Sláva Śrī Advaitovi Prabhuovi! Sláva všem oddaným Śrī Caitanyi Mahāprabhua!
Text 2:
¡Toda gloria al Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu! ¡Toda gloria al Señor Nityānanda Prabhu! ¡Toda gloria a Śrī Advaita Prabhu! ¡Y toda gloria a todos los devotos de Śrī Caitanya Mahāprabhu!
Text 3:
Pouť Śrī Caitanyi Mahāprabhua jižní Indií byla zcela ojedinělá, protože tam navštívil tisíce poutních míst.
Text 3:
El viaje de Śrī Caitanya Mahāprabhu por el sur de la India fue ciertamente extraordinario, pues allí visitó muchos miles de lugares de peregrinaje.
Text 4:
Pod záminkou návštěvy všech těchto posvátných míst Pán obrátil na víru tisíce jejich obyvatel a tak je osvobodil. Pouhým svým dotekem učinil z těchto oblastí velká poutní místa.
Text 4:
Con el pretexto de visitar todos aquellos lugares sagrados, el Señor convirtió y liberó a muchos miles de personas que habitaban en ellos. Por el simple hecho de tocar los lugares sagrados, los convirtió en grandes lugares de peregrinaje.
Text 5:
Zaznamenat pořadí, v jakém Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu všechna tato poutní místa navštívil, opravdu nedovedu. Mohu pouze vše shrnout, když řeknu, že Pán přicházel a odcházel, a tak navštěvoval všechna svatá místa nalevo i napravo.
Text 5:
No puedo hacer una relación cronológica de todos los lugares de peregrinaje que visitó el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu. Sólo puedo resumirlo todo diciendo que el Señor visitó todos los lugares sagrados a izquierda y derecha, a la ida y a la vuelta.
Text 6:
Protože nejsem schopen zaznamenat všechna ta místa v chronologickém pořadí, udělám pouze jejich výčet.
Text 6:
Como me es imposible citar todos esos lugares en orden cronológico, simplemente haré ademán de enumerarlos, al menos en forma simbólica.
Text 7-8:
Jak již bylo řečeno dříve, obyvatelé všech vesnic, které Pán Caitanya navštívil, se stali vaiṣṇavy a začali zpívat Hari a Kṛṣṇa. Tak se ve všech vesnicích, které Pán navštívil, stal každý vaiṣṇavou neboli oddaným.
Texts 7-8:
Como expliqué anteriormente, todos los habitantes de las poblaciones visitadas por el Señor Caitanya se volvían vaiṣṇavas y comenzaban a cantar «¡Hari!» y «¡Kṛṣṇa!». De ese modo, en todos los lugares que el Señor visitaba, todos se volvían devotos vaiṣṇavas.
Text 9:
V jižní Indii bylo mnoho různých druhů lidí. Někteří z nich byli filosofičtí spekulanti a jiní zase toužili po plodech svých činů. Byl tam zkrátka nespočet neoddaných.
Text 9:
En el sur de la India, había gente de toda clase. Había especuladores filosóficos y trabajadores fruitivos, pero en todo caso, había infinidad de no devotos.
Text 10:
Všichni tito lidé vlivem Śrī Caitanyi Mahāprabhua zavrhli své názory a stali se vaiṣṇavy, oddanými Kṛṣṇy.
Text 10:
Por la influencia de Śrī Caitanya Mahāprabhu, todas aquellas personas abandonaron sus propias opiniones y se hicieron vaiṣṇavas, devotos de Kṛṣṇa.
Text 11:
V té době byli všichni jihoindičtí vaiṣṇavové oddanými Pána Rāmacandry. Někteří byli tattvavādī a jiní následovali Rāmānujācāryu.
Text 11:
Por aquel entonces, todos los vaiṣṇavas del sur de la India adoraban al Señor Rāmacandra. Algunos eran tattvavādīs, y otros seguían a Rāmānujācārya.
Text 12:
Po setkání se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem se všichni tito vaiṣṇavové stali oddanými Kṛṣṇy a začali zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru.
Text 12:
Después de su encuentro con Śrī Caitanya Mahāprabhu, todos esos vaiṣṇavas se hicieron devotos de Kṛṣṇa y comenzaron a cantar el mahā-mantra Hare Kṛṣṇa.
Text 13:
„,Ó Pane Rāmacandro, potomku Mahārāje Raghua, prosím ochraň mě! Ó Pane Kṛṣṇo, který jsi zabil démona Keśīho, prosím ochraň mě!̀“
Text 13:
«“¡Oh, Señor Rāmacandra, descendiente de Mahārāja Raghu, protégeme, por favor! ¡Oh, Señor Kṛṣṇa, que mataste al demonio Keśī, protégeme, por favor!”»
Text 14:
Śrī Caitanya Mahāprabhu cestou často zpíval tuto Rāma Rāghava mantru, až došel ke břehům Gautamí-gangy, ve které se vykoupal.
Text 14:
Mientras caminaba, Śrī Caitanya Mahāprabhu solía cantar este mantra Rāma Rāghava. Cantando de ese modo, llegó hasta orillas del Gautamī-gaṅgā, donde Se bañó.
Text 15:
Odtud šel Śrī Caitanya Mahāprabhu do Mallikárdžuna-tírthy, kde zhlédl božstvo Pána Śivy, a všechny lidi tam přiměl zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru.
Text 15:
Śrī Caitanya Mahāprabhu fue entonces a Mallikārjuna-tīrtha y visitó allí la deidad del Señor Śiva. También hizo que todos cantasen el mahā-mantra Hare Kṛṣṇa.
Text 16:
Po zhlédnutí Pána Mahādevy (Śivy), služebníka Pána Rāmy, šel za Ahovala-nṛsiṁhou.
Text 16:
Allí vio al Señor Mahādeva [Śiva], el sirviente del Señor Rāma. De allí fue a Ahovala-nṛsiṁha.
Text 17:
Při návštěvě Božstva Ahovala-nṛsiṁhy Caitanya Mahāprabhu přednesl Pánu mnoho modliteb. Poté se vydal do Siddhavatu, kde viděl Božstvo Rāmacandry, Pána Sītādevī.
Text 17:
Tras ver la Deidad de Ahovala-nṛsiṁha, Caitanya Mahāprabhu ofreció muchas oraciones al Señor. Seguidamente fue a Siddhavaṭa, donde visitó la Deidad de Rāmacandra, el Señor de Sītādevī.
Text 18:
Jakmile Pán spatřil Božstvo Pána Rāmacandry, potomka krále Raghua, s modlitbami se poklonil. Potom Ho jeden brāhmaṇa pozval na oběd.
Text 18:
Al ver la Deidad del Señor Rāmacandra, el descendiente del rey Raghu, el Señor ofreció oraciones y reverencias. Luego, un brāhmaṇa invitó al Señor a almorzar.
Text 19:
Tento brāhmaṇa neustále zpíval svaté jméno Rāmacandry. Ve skutečnosti kromě neustálého zpívání svatého jména Pána Rāmacandry neřekl ani slovo.
Text 19:
Aquel brāhmaṇa cantaba constantemente el nombre de Rāmacandra. En verdad, aparte de cantar el santo nombre del Señor Rāmacandra, aquel brāhmaṇa no dijo una palabra.
Text 20:
Toho dne Pán Caitanya zůstal v brāhmaṇově domě a přijal u něho prasādam. Poté, co mu takto udělil milost, se vydal na další cestu.
Text 20:
Aquel día lo pasó el Señor en su casa, donde tomó prasādam. Tras concederle Su misericordia de ese modo, el Señor siguió Su camino.
Text 21:
Na posvátném místě zvaném Skanda-kšétra Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu navštívil chrám Skandy. Odtud šel do Trimathu, kde zhlédl Trivikramu, Božstvo Viṣṇua.
Text 21:
En el lugar sagrado de Skanda-kṣetra, el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu visitó el templo de Skanda. De allí fue a Trimaṭha, donde vio una Deidad de Viṣṇu, Trivikrama.
Text 22:
Po návštěvě Trivikramova chrámu se Pán vrátil do Siddhavatu, kde znovu navštívil dům onoho brāhmaṇy. Ten nyní neustále zpíval Hare Kṛṣṇa mahā-mantru.
Text 22:
Tras visitar el templo de Trivikrama, el Señor regresó a Siddhavaṭa, donde visitó de nuevo la casa del brāhmaṇa, que por entonces cantaba constantemente el mahā-mantra Hare Kṛṣṇa.
Text 23:
Po obědě se Śrī Caitanya Mahāprabhu brāhmaṇy zeptal: „Můj drahý příteli, řekni Mi prosím, jaké je nyní tvé postavení?“
Text 23:
Después de terminar Su almuerzo allí, Śrī Caitanya Mahāprabhu preguntó al brāhmaṇa: «Mi querido amigo, por favor, dime cuál es tu posición ahora.
Text 24:
„Dříve jsi neustále zpíval svaté jméno Pána Rāmy. Proč nyní stále zpíváš svaté jméno Kṛṣṇy?“
Text 24:
«Antes cantabas constantemente el santo nombre del Señor Rāma. ¿Por qué ahora cantas constantemente el santo nombre de Kṛṣṇa?»
Text 25:
Brāhmaṇa odpověděl: „To vše jsi způsobil Ty svým vlivem, Pane. Když jsem Tě spatřil, ztratil jsem to, co jsem praktikoval celý život.“
Text 25:
El brāhmaṇa contestó: «Todo se debe a Tu influencia, Señor. Desde que estuve contigo, he abandonado aquello que había practicado toda mi vida.
Text 26:
„Od dětství jsem zpíval svaté jméno Pána Rāmacandry, ale když jsem Tě uviděl, pronesl jsem jednou svaté jméno Pána Kṛṣṇy.“
Text 26:
«He estado cantando el santo nombre del Señor Rāmacandra desde que era niño, pero, al verte, canté el santo nombre del Señor Kṛṣṇa una sola vez.
Text 27:
„Od té doby se na mém jazyku pevně uchytilo svaté jméno Pána Kṛṣṇy, a jelikož zpívám to, svaté jméno Pána Rāmacandry se ode mne vzdálilo.“
Text 27:
«Desde ese momento, el santo nombre de Kṛṣṇa ha quedado firmemente fijo a mi lengua. En verdad, desde que empecé cantar el santo nombre de Kṛṣṇa, el santo nombre del Señor Rāmacandra se ha ido muy lejos.
Text 28:
„Již od dětství jsem ze zjevených písem shromažďoval citáty o slávě svatého jména.“
Text 28:
«Desde que era niño, he estado recopilando de las Escrituras reveladas las glorias del santo nombre.
Text 29:
„,Nejvyšší Absolutní Pravda se nazývá Rāma, protože transcendentalisté se radují z neomezeného skutečného štěstí duchovní existence.̀“
Text 29:
«“La Suprema Verdad Absoluta se llama Rāma, porque los trascendentalistas obtienen placer en el ilimitado placer verdadero de la existencia espiritual.”
Text 30:
„,Slovo „kṛṣ“ je rysem přitažlivosti Pánovy existence a „ṇa“ znamená duchovní blaženost. Spojením slovního kořene „kṛṣ“ s příponou „ṇa“ vznikne slovo „Kṛṣṇa“ označující Absolutní Pravdu.̀“
Text 30:
«“La palabra ‘kṛṣ’ es el aspecto atractivo de la existencia del Señor, y ‘ṇa’ significa placer espiritual. Cuando a la raíz ‘kṛṣ’ se le añade el sufijo ‘ṇa’, se convierte en ‘Kṛṣṇa’, que nombra a la Verdad Absoluta.”
Text 31:
„Co se týče svatých jmen Rāma a Kṛṣṇa, jsou na stejné úrovni, ale pro další pokrok nacházíme ve zjevených písmech ještě určité podrobnější popisy.“
Text 31:
«En cuanto a los santos nombres de Rāma y Kṛṣṇa, los dos están al mismo nivel, pero, para mayor progreso, las Escrituras reveladas nos proporcionan alguna información específica.
Text 32:
„(Pán Śiva oslovil svoji ženu Durgu:) ,Ó Varānano, zpívám svaté jméno Rāma, Rāma, Rāma a užívám si tohoto překrásného zvuku. Toto svaté jméno Rāmacandry se rovná tisíci svatých jmen Pána Viṣṇua.̀“
Text 32:
«“El Señor Śiva, dirigiéndose a su esposa Durgā con el nombre de Varānanā, le explicó: ‘Yo canto el santo nombre de Rāma, Rāma, Rāma, y así disfruto de su hermoso sonido. Este santo nombre de Rāmacandra equivale a mil santos nombres del Señor Viṣṇu’.”
Text 33:
„,Zbožné výsledky nabyté zpíváním tří tisíc svatých jmen Viṣṇua lze získat pouhým jedním vyslovením svatého jména Kṛṣṇy.̀“
Text 33:
«“Los resultados piadosos que se derivan de cantar tres veces los mil santos nombres de Viṣṇu se pueden obtener con pronunciar una sola vez el santo nombre de Kṛṣṇa.”
Text 34:
„Podle tohoto výroku śāster je sláva Kṛṣṇova svatého jména neomezená. Přesto jsem Jeho svaté jméno nebyl schopen zpívat. Poslechni si prosím, jaký to mělo důvod.“
Text 34:
«Según estas palabras de los śāstras, las glorias del santo nombre de Kṛṣṇa son ilimitadas. Aun así, yo no podía cantar Su santo nombre. Por favor, escucha la razón de esto.
Text 35:
„Mým uctívaným Pánem byl Pán Rāmacandra a ze zpívání Jeho svatého jména jsem byl šťastný. Kvůli tomuto štěstí jsem zpíval svaté jméno Pána Rāmy ve dne v noci.“
Text 35:
«Mi Señor adorable ha sido el Señor Rāmacandra, y el canto de Su santo nombre me ha dado felicidad. Debido a la felicidad que recibía, yo cantaba el santo nombre del Señor Rāma día y noche.
Text 36:
„S Tebou se zjevilo i svaté jméno Pána Kṛṣṇy a tehdy se v mém srdci probudila Jeho sláva.“
Text 36:
«Con Tu llegada, apareció también el santo nombre del Señor Kṛṣṇa. En ese momento, en mi corazón cobraron vida las glorias del nombre de Kṛṣṇa.
Text 37:
„Pane, dospěl jsem k závěru, že jsi samotný Pán Kṛṣṇa.“ To když brāhmaṇa řekl, padl k lotosovým nohám Śrī Caitanyi Mahāprabhua.
Text 37:
«Señor, Tú eres ese Señor Kṛṣṇa en persona. Ésa es mi conclusión». Diciendo esto, el brāhmaṇa se postró a los pies de loto de Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 38:
Pán Caitanya Mahāprabhu projevil milost tomuto brāhmaṇovi a dalšího dne odešel do Vriddhakáší, kde navštívil chrám Pána Śivy.
Text 38:
Tras mostrar Su misericordia al brāhmaṇa, el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu partió al día siguiente hacia Vṛddhakāśī, donde visitó el templo del Señor Śiva.
Text 39:
Z Vriddhakáší šel Śrī Caitanya Mahāprabhu dále, až dorazil do jedné vesnice. Viděl, že většina jejích obyvatel jsou brāhmaṇové, a tak si tam odpočinul.
Text 39:
Tras visitar Vṛddhakāśī, Śrī Caitanya Mahāprabhu continuó su camino. Llegó a una aldea y, viendo que casi todos sus habitantes eran brāhmaṇas, descansó en ella.
Text 40:
Vliv Pána Caitanyi Mahāprabhua způsobil, že tam přišlo mnoho miliónů lidí, jen aby Ho zhlédli. Dav neměl konce a nebylo tedy možné spočítat, kolik lidí jej tvoří.
Text 40:
La influencia del Señor Caitanya Mahāprabhu hacía que fuesen a verle muchos millones de personas. En verdad, formaban una multitud ilimitada, imposible de contar.
Text 41:
Pán měl překrásné tělesné rysy a navíc byl neustále pohroužený v extázi lásky k Bohu. Stačilo jen, aby Ho lidé zahlédli, a hned začali zpívat svaté jméno Kṛṣṇy. Z každého se tak stal oddaný vaiṣṇava.
Text 41:
A la belleza del aspecto físico del Señor se sumaba el que siempre estaba en el éxtasis del amor por Dios. Sólo de verle, todos comenzaron a cantar el santo nombre de Kṛṣṇa; de ese modo, todos se volvieron devotos vaiṣṇavas.
Text 42:
Existuje mnoho různých filosofů. Někteří jsou logici následující Gautamu nebo Kaṇādu. Jiní následují Jaiminiho filosofii mīmāṁsā. Další následují Śaṅkarācāryovu māyāvādskou filosofii a ostatní zase Kapilovu sāṅkhyovou filosofii či Patañjaliho systém mystické yogy. Někteří následují smṛti-śāstru tvořenou dvaceti náboženskými texty a ještě jiní následují Purāṇy a tantra-śāstry. Takové jsou rozmanité skupiny filosofů.
Text 42:
Hay muchos tipos de filósofos. Unos son lógicos y siguen a Gautama o a Kaṇāda. Otros siguen la filosofía mīmāṁsā de Jaimini. Otros siguen la filosofía māyāvāda de Śaṅkarācārya, y otros la filosofía sāṅkhya de Kapila o el sistema de yoga místico de Patañjali. Hay quienes siguen el smṛti-śāstra compuesto de veinte Escrituras religiosas, y quienes siguen los Purāṇas y el tantra-śāstra. De modo que hay muchos tipos distintos de filósofos.
Text 43:
Všichni tito následovníci různých písem byli připraveni představit závěry svých písem, ale Śrī Caitanya Mahāprabhu jejich názory rozbil napadrť a prosadil své učení o bhakti založené na Védách, Vedāntě, Brahma-sūtře a na filosofii acintya-bhedābheda-tattva.
Text 43:
Todos estos seguidores de diversas Escrituras estaban prontos a presentar las conclusiones de sus respectivas Escrituras, pero Śrī Caitanya Mahāprabhu rompió en pedazos todas sus opiniones y estableció Su propio culto de bhakti basado en los Vedas, el Vedānta, el Brahma-sūtra y la filosofía de acintya-bhedābheda-tattva.
Text 44:
Śrī Caitanya Mahāprabhu všude ustanovil učení o oddanosti a nikdo Jej nebyl schopen porazit.
Text 44:
Śrī Caitanya Mahāprabhu estableció el servicio devocional en todas partes. Nadie pudo vencerle.
Text 45:
Všichni tito poražení filosofové se i se svými následovníky přidali k hnutí Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua, který tak celou jižní Indii učinil zemí vaiṣṇavů.
Text 45:
Así derrotados por el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu, todos esos filósofos y sus seguidores se unieron a Su culto. De ese modo, el Señor Caitanya hizo de la India del Sur un país de vaiṣṇavas.
Text 46:
Když se ateisté doslechli o učenosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua, s velkou pýchou za Ním přišli se svými žáky.
Text 46:
Cuando oían hablar de la erudición de Śrī Caitanya Mahāprabhu, los no creyentes iban a verle llenos de orgullo, llevando con ellos a sus discípulos.
Text 47:
Jedním z nich byl vůdce buddhistů, velký učenec. Přišel za Pánem a začal hovořit, aby ustanovil devět filosofických závěrů buddhismu.
Text 47:
Uno de ellos era un líder de los budistas, un sabio muy erudito. A fin de establecer las nueve conclusiones filosóficas del budismo, se presentó ante el Señor y empezó a hablar.
Text 48:
Vaiṣṇavové by se na buddhisty neměli ani podívat, natož s nimi hovořit, ale Caitanya Mahāprabhu s nimi hovořil, jen aby odstranil jejich falešnou pýchu.
Text 48:
Aunque los budistas no reúnen la aptitud necesaria para un debate y los vaiṣṇavas no deben ni mirarles, Caitanya Mahāprabhu les habló con la única intención de disminuir su orgullo falso.
Text 49:
Buddhistická písma obsahují devět hlavních zásad a zakládají se hlavně na argumentech a logice. Buddhisté nemohli svoje učení prosadit, protože Śrī Caitanya Mahāprabhu jejich argumenty porazil.
Text 49:
Las escrituras de la religión budista se basan principalmente en la lógica y la argumentación, e incluyen nueve principios básicos. Śrī Caitanya Mahāprabhu derrotó sus argumentos, y por ello no pudieron imponer sus creencias.
Text 50:
Buddhistický učitel předložil těchto devět zásad, ale Śrī Caitanya Mahāprabhu je svou mocnou logikou rozbil napadrť.
Text 50:
El maestro de los budistas expuso los nueve principios, pero Śrī Caitanya Mahāprabhu los hizo pedazos con Su fuerte lógica.
Text 51:
Všechny mentální spekulanty i učence Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu porazil, a když se lidé začali smát, buddhisté pocítili stud i strach současně.
Text 51:
Śrī Caitanya Mahāprabhu derrotó a todos los especuladores mentales y sabios eruditos, y cuando la gente empezó a reír, los filósofos budistas sintieron vergüenza y miedo al mismo tiempo.
Text 52:
Buddhisté věděli, že Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu je vaiṣṇava, a vrátili se domů velice nešťastní. Později však začali proti Pánu chystat spiknutí.
Text 52:
Los budistas se dieron cuenta de que el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu era un vaiṣṇava, y regresaron a sus casas sintiéndose muy desdichados. Sin embargo, más tarde tramaron un complot en contra el Señor.
Text 53:
Po domluvě buddhisté předložili Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi tác s nedotknutelným jídlem a říkali, že to je mahā-prasādam.
Text 53:
Tras urdir su complot, los budistas llevaron ante el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu una bandeja de alimentos intocables diciendo que eran mahā-prasādam.
Text 54:
Jakmile bylo nečisté jídlo nabídnuto Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi, objevil se tam velký pták, popadl tác do zobáku a odletěl.
Text 54:
Cuando ofrecieron a Śrī Caitanya Mahāprabhu el alimento contaminado, un ave muy grande apareció, se llevó la bandeja con el pico y salió volando.
Text 55:
Nedotknutelné jídlo padalo přímo na buddhisty a tác velký pták upustil na hlavu onoho buddhistického učitele. Při dopadu na jeho hlavu tác hlasitě zařinčel.
Text 55:
Todo el alimento intocable cayó sobre los budistas, y la enorme ave dejó caer la bandeja en la cabeza del principal maestro budista. Al dar en su cabeza, hizo mucho ruido.
Text 56:
Tác byl kovový, a když hranou zasáhl učitelovu hlavu, rozsekl mu ji a učitel se v bezvědomí zhroutil k zemi.
Text 56:
La bandeja era metálica, y su borde, al golpear la cabeza del maestro, le hizo un corte. El maestro perdió el conocimiento y se desplomó en el suelo allí mismo.
Text 57:
Jakmile učitel upadl do bezvědomí, jeho buddhističtí žáci s hlasitým křikem utíkali k lotosovým nohám Śrī Caitanyi Mahāprabhua, aby u Něho vyhledali útočiště.
Text 57:
Al ver a su maestro en el suelo inconsciente, los discípulos budistas gritaron y corrieron a los pies de loto de Śrī Caitanya Mahāprabhu en busca de refugio.
Text 58:
Všichni Pána Śrī Caitanyu Mahāprabhua oslovili jako samotného Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, a modlili se k Němu: „Pane, prosím odpusť nám náš přestupek. Měj s námi slitování a přiveď našeho duchovního mistra zpátky k životu.“
Text 58:
Todos ellos oraron al Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu y, considerándole la Suprema Personalidad de Dios mismo, se dirigieron a Él diciendo: «Señor, perdona, por favor, nuestra ofensa. Por favor, ten misericordia de nosotros y trae de nuevo a la vida a nuestro maestro espiritual».
Text 59:
Pán tehdy buddhistickým žákům odpověděl: „Všichni byste měli do ucha svého duchovního mistra hlasitě zpívat jména Kṛṣṇy a Hariho.“
Text 59:
El Señor contestó entonces a los discípulos budistas: «Debéis cantar en voz bien alta los nombres de Kṛṣṇa y Hari junto al oído de vuestro maestro espiritual.
Text 60:
„Tímto způsobem váš duchovní mistr znovu nabude vědomí.“ Na radu Śrī Caitanyi Mahāprabhua tedy všichni buddhističtí žáci začali společně zpívat svaté jméno Kṛṣṇy.
Text 60:
«De esa forma, vuestro maestro espiritual recobrará la consciencia.» Siguiendo el consejo de Śrī Caitanya Mahāprabhu, todos los discípulos budistas comenzaron a cantar el santo nombre de Kṛṣṇa en congregación.
Text 61:
Jakmile všichni žáci pronášeli svatá jména Kṛṣṇa, Rāma a Hari, buddhistický učitel se probral a okamžitě začal zpívat svaté jméno Pána Hariho.
Text 61:
Cuando todos los discípulos cantaron los santos nombres Kṛṣṇa, Rāma y Hari, el maestro budista recobró el conocimiento e, inmediatamente, se puso a cantar el santo nombre del Señor Hari.
Text 62:
Všichni shromáždění žasli, když viděli, že duchovní mistr buddhistů zpívá svaté jméno Kṛṣṇy a odevzdal se Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi.
Text 62:
Cuando el maestro espiritual de los budistas se puso a cantar el santo nombre de Kṛṣṇa y se sometió al Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu, todos los allí reunidos se quedaron atónitos.
Text 63:
Śrī Caitanya Mahāprabhu, syn Śacīdevī, potom náhle pro zábavu zmizel všem z očí a nikdo Ho nemohl najít.
Text 63:
Súbitamente, y con gran humor, Śrī Caitanya Mahāprabhu, el hijo de Śacīdevī, desapareció de la vista de todos, y nadie fue capaz de encontrarle.
Text 64:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dále navštívil Tirupati a Tirumalu, kde viděl čtyřruké Božstvo. Potom pokračoval směrem k hoře Vénkata.
Text 64:
Seguidamente, Śrī Caitanya Mahāprabhu llegó a Tirupati y Tirumala, donde visitó una Deidad de cuatro brazos. Después prosiguió hacia la colina Veṅkaṭa.
Text 65:
Po příchodu do Tirupati navštívil Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu chrám Pána Rāmacandry, potomka krále Raghua, přednesl Mu modlitby a poklonil se Mu.
Text 65:
Al llegar a Tirupati, el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu visitó el templo del Señor Rāmacandra. Allí ofreció oraciones y reverencias ante Rāmacandra, el descendiente del rey Raghu.
Text 66:
Všude, kam Śrī Caitanya Mahāprabhu šel, každého udivil svým vlivem. Potom přišel do chrámu Pānā-nṛsiṁhy. Pán je tak milostivý.
Text 66:
Allí donde iba, Śrī Caitanya Mahāprabhu dejaba asombrados a todos con Su influencia. A continuación visitó el templo de Pānā-nṛsiṁha. El Señor es muy misericordioso.
Text 67:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se klaněl Pánu Nṛsiṁhadevovi a modlil se k Němu ve velké extázi lásky. Při pohledu na vliv Pána Caitanyi lidé jen žasli.
Text 67:
Con gran amor extático, Śrī Caitanya Mahāprabhu ofreció reverencias y oraciones al Señor Nṛsiṁha. La gente estaba asombrada de ver la influencia del Señor Caitanya.
Text 68:
Po příchodu do Šiva-káňčí Caitanya Mahāprabhu navštívil božstvo Pána Śivy. Svým vlivem udělal ze všech oddaných Pána Śivy vaiṣṇavy.
Text 68:
Al llegar a Śiva-kāñcī, Caitanya Mahāprabhu visitó la deidad del Señor Śiva. Con Su influencia, convirtió a todos los devotos del Señor Śiva en vaiṣṇavas.
Text 69:
Potom Pán navštívil posvátné místo zvané Višnu-káňčí, kde zhlédl Božstva Lakṣmī-Nārāyaṇa, kterým se poklonil a přednesl mnoho modliteb pro Jejich potěšení.
Text 69:
El Señor visitó entonces un lugar sagrado llamado Viṣṇu-kāñcī. Allí vio a las Deidades de Lakṣmī-Nārāyaṇa, y Les presentó Sus respetos y muchas oraciones para complacerlas.
Text 70:
Śrī Caitanya Mahāprabhu zůstal ve Višnu-káňčí dva dny a v extázi tam tančil a zpíval kīrtan. Všichni, kdo Ho viděli, se stali oddanými Pána Kṛṣṇy.
Text 70:
En los dos días que pasó en Viṣṇu-kāñcī, Śrī Caitanya Mahāprabhu danzó y cantó kīrtana en éxtasis. Al verle, todos se hicieron devotos del Señor Kṛṣṇa.
Text 71:
Po návštěvě Trimalaje šel Caitanya Mahāprabhu do Trikála-hasti, kde zhlédl Pána Śivu, kterému vzdal veškerou úctu a složil poklony.
Text 71:
Tras visitar Trimalaya, Caitanya Mahāprabhu fue a Trikāla-hasti. Allí visitó al Señor Śiva y le ofreció todo respeto y reverencia.
Text 72:
V Pakši-tírtě Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu navštívil chrám Pána Śivy a potom šel na poutní místo zvané Vriddhakóla.
Text 72:
En Pakṣi-tīrtha, el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu visitó el templo del Señor Śiva. De allí fue a Vṛddhakola, el lugar de peregrinaje.
Text 73:
Ve Vriddhakóle Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu navštívil chrám Śveta-varāhy, inkarnace bílého kance. Když Mu vzdal úctu, šel navštívit chrám Pána Śivy, ve kterém je božstvo oblečené ve žlutých šatech.
Text 73:
En Vṛddhakola, el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu visitó el templo de Śveta-varāha, la encarnación del jabalí blanco. Después de ofrecerle respetos, el Señor visitó el templo del Señor Śiva, donde se viste a la deidad con ropas amarillas.
Text 74:
Po návštěvě chrámu Śiyālī-bhairavī (podoby bohyně Durgy) šel Śrī Caitanya Mahāprabhu, syn matky Śacī, ke břehu řeky Kávérí.
Text 74:
Tras visitar el templo de Śiyālī-bhairavī [una forma de la diosa Durgā], Śrī Caitanya Mahāprabhu, el hijo de madre Śacī, fue a la orilla del río Kāverī.
Text 75:
Dále Pán navštívil místo zvané Gó-samádž s místním chrámem Pána Śivy a poté přišel do Védávanu, kde zhlédl další božstvo Pána Śivy a přednesl mu modlitby.
Text 75:
El Señor visitó entonces un lugar llamado Go-samāja, donde visitó el templo del Señor Śiva. Llegó entonces a Vedāvana, donde vio otra deidad del Señor Śiva y le ofreció oraciones.
Text 76:
Při návštěvě božstva Śivy zvaného Amṛta-liṅga se mu Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu poklonil. Tak navštívil všechny chrámy Pána Śivy a z jeho oddaných udělal vaiṣṇavy.
Text 76:
Al ver la deidad de Śiva llamada Amṛta-liṅga, el Señor Caitanya Mahāprabhu le ofreció reverencias. Así visitó todos los templos del Señor Śiva y convirtió a los devotos del Señor Śiva en vaiṣṇavas.
Text 77:
V Dévasthánu navštívil Caitanya Mahāprabhu chrám Pána Viṣṇua, ve kterém hovořil s vaiṣṇavy z Rāmānujācāryovy učednické posloupnosti, známými jako Śrī-vaiṣṇavové.
Text 77:
En Devasthāna, Caitanya Mahāprabhu visitó el templo del Señor Viṣṇu, donde habló con los vaiṣṇavas que seguían la sucesión discipular de Rāmānujācārya. A esos vaiṣṇavas se les llama śrī-vaiṣṇavas.
Text 78:
V Kumbhakarna-kapále Śrī Caitanya Mahāprabhu viděl velké jezero a potom posvátné místo jménem Šiva-kšétra, kde se nachází chrám Pána Śivy.
Text 78:
En Kumbhakarṇa-kapāla, Śrī Caitanya Mahāprabhu vio un gran lago y el lugar sagrado de Śiva-kṣetra, donde hay un templo del Señor Śiva.
Text 79:
Po návštěvě Šiva-kšétry přišel Caitanya Mahāprabhu do Pápanášany, kde navštívil chrám Pána Viṣṇua. Nakonec dospěl do Šrí Ranga-kšétry.
Text 79:
Tras visitar el lugar sagrado de Śiva-kṣetra, Caitanya Mahāprabhu llegó a Pāpanāśana, donde vio el templo del Señor Viṣṇu. Finalmente llegó a Śrī Raṅga-kṣetra.
Text 80:
Po koupeli v řece Kávérí Śrī Caitanya Mahāprabhu navštívil chrám Raṅganātha, kde přednesl vroucí modlitby a složil poklony. Tak se považoval za úspěšného.
Text 80:
Después de bañarse en el río Kāverī, Śrī Caitanya Mahāprabhu visitó el templo de Raṅganātha y ofreció Sus ardientes oraciones y reverencias. Así sintió que había logrado el éxito.
Text 81:
V Raṅganāthově chrámu Śrī Caitanya Mahāprabhu zpíval a tančil v extázi lásky k Bohu. Všichni, kdo Ho při tom viděli, jen žasli.
Text 81:
En el templo de Raṅganātha, Śrī Caitanya Mahāprabhu cantó y danzó con amor extático por Dios. Al ver Su danza, todos estaban asombrados.
Text 82:
Vaiṣṇava jménem Veṅkaṭa Bhaṭṭa potom s velkou úctou pozval Śrī Caitanyu Mahāprabhua do svého domu.
Text 82:
Entonces, con mucho respeto, un vaiṣṇava llamado Veṅkaṭa Bhaṭṭa invitó a Śrī Caitanya Mahāprabhu a su hogar.
Text 83:
Śrī Veṅkaṭa Bhaṭṭa vzal Śrī Caitanyu Mahāprabhua k sobě domů a umyl Mu nohy. Vodu, kterou k tomu použil, pak pila celá rodina.
Text 83:
Śrī Veṅkaṭa Bhaṭṭa llevó a Śrī Caitanya Mahāprabhu a su casa. Allí lavó los pies del Señor, y toda su familia bebió el agua.
Text 84:
Veṅkaṭa Bhaṭṭa předložil Pánu oběd a potom poznamenal, že už nastalo období Cāturmāsyi.
Text 84:
Tras ofrecer un almuerzo al Señor, Veṅkaṭa Bhaṭṭa le informó de que acababa de comenzar el período de cāturmāsya.
Text 85:
Veṅkaṭa Bhaṭṭa řekl: „Buď ke mně prosím milostivý a zůstaň během Cāturmāsyi v mém domě. Hovoř prosím o zábavách Pána Kṛṣṇy a svou milostí mě laskavě vysvoboď.“
Text 85:
Veṅkaṭa Bhaṭṭa dijo: «Por favor, sé misericordioso conmigo y quédate en mi casa durante la cāturmāsya. Habla de los pasatiempos del Señor Kṛṣṇa y ten la bondad de liberarme, por Tu misericordia».
Text 86:
Śrī Caitanya Mahāprabhu zůstal v domě Veṅkaṭy Bhaṭṭy po celé čtyři měsíce. Své dny trávil ve velkém štěstí vychutnáváním transcendentální nálady hovorů o zábavách Pána Kṛṣṇy.
Text 86:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Se quedó en casa de Veṅkaṭa Bhaṭṭa cuatro meses seguidos. El Señor pasó esos días muy feliz, disfrutando de la melosidad trascendental de comentar los pasatiempos del Señor Kṛṣṇa.
Text 87:
Za svého pobytu se Śrī Caitanya Mahāprabhu koupal v řece Kávérí a navštěvoval chrám Śrī Raṅgy. Pán také každý den tančil v extázi.
Text 87:
Durante ese tiempo, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se bañaba en el río Kāverī y visitaba el templo de Śrī Raṅga. Cada día, además, el Señor danzaba en éxtasis.
Text 88:
Všichni tam viděli tělesnou krásu Pána Caitanyi a Jeho extatickou lásku k Bohu. Přicházelo se na Něho podívat mnoho lidí, a jakmile Jej spatřili, byli zbaveni veškerého neštěstí a utrpení.
Text 88:
Todos eran testigos de la belleza del cuerpo del Señor Caitanya y de Su amor extático por Dios. Mucha gente solía ir a verle; tan pronto como Le veían, todas sus desdichas y sufrimientos desaparecían.
Text 89:
Na Pána se přišlo podívat mnoho stovek tisíc lidí z různých zemí, a jakmile Jej uviděli, začali všichni zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru.
Text 89:
Cientos de miles de personas de diferentes países iban a ver al Señor. Después de verle, todos cantaban el mahā-mantra Hare Kṛṣṇa.
Text 90:
Nezpívali nic jiného než Hare Kṛṣṇa mahā-mantru a všichni se stali oddanými Pána Kṛṣṇy. Obyčejní lidé jen žasli.
Text 90:
En verdad, no cantaban nada que no fuese el mahā-mantra Hare Kṛṣṇa, y todos ellos se hicieron devotos del Señor Kṛṣṇa. Así, la gente estaba atónita.
Text 91:
Všichni vaiṣṇavští brāhmaṇové, kteří žili ve Šrí Ranga-kšétře, zvali Pána do svých domovů. Ve skutečnosti nebylo dne, kdy by Ho někdo nepozval.
Text 91:
Todos los brāhmaṇas vaiṣṇavas que vivían en Śrī Raṅga-kṣetra invitaban al Señor a sus hogares. En verdad, el Señor recibía cada día una invitación.
Text 92:
I když Pána zval na oběd každý den jiný brāhmaṇa, na některé z nich se nedostalo, protože období Cāturmāsyi se mezitím nachýlilo ke konci.
Text 92:
Cada día, el Señor recibía la invitación de un brāhmaṇa distinto, pero algunos de los brāhmaṇas no tuvieron oportunidad de invitarle a comer, porque el período de cāturmāsya llegó a su fin.
Text 93:
Na posvátném místě Šrí Ranga-kšétře chodil každý den do chrámu jeden brāhmaṇský vaiṣṇava a recitoval tam celou Bhagavad-gītu.
Text 93:
En el sagrado lugar de Śrī Raṅga-kṣetra, un brāhmaṇa vaiṣṇava solía visitar el templo cada día y recitaba todo el texto de la Bhagavad-gītā.
Text 94:
Tento brāhmaṇa pravidelně ve velké transcendentální extázi četl všech osmnáct kapitol Bhagavad-gīty, ale protože neuměl správně vyslovovat, lidé se mu posmívali.
Text 94:
El brāhmaṇa leía habitualmente los dieciocho capítulos de la Bhagavad-gītā con gran éxtasis trascendental, pero, como no sabía pronunciar las palabras correctamente, la gente solía hacer bromas a su costa.
Text 95:
Kvůli tomu, že nesprávně vyslovoval, ho lidé někdy pomlouvali nebo se mu smáli, ale on na to nedbal. Čtení Bhagavad-gīty ho naplňovalo extází a byl naprosto šťastný.
Text 95:
Debido a su pronunciación incorrecta, a veces la gente le criticaba y se reía de él, pero él no prestaba atención. Leer la Bhagavad-gītā le llenaba de éxtasis, y, personalmente, se sentía muy feliz.
Text 96:
Brāhmaṇa během čtení zakoušel transcendentální tělesné proměny. Ježily se mu chlupy na těle, z očí mu tekly slzy a při čtení se třásl a potil. Když to Śrī Caitanya Mahāprabhu viděl, měl velkou radost.
Text 96:
Mientras leía el libro, el brāhmaṇa experimentaba transformaciones trascendentales en su cuerpo. El vello del cuerpo se le erizaba, los ojos se le llenaban de lágrimas, y su cuerpo temblaba y transpiraba. Al ver esto, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se sintió muy feliz.
Text 97:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se brāhmaṇy zeptal: „Můj drahý pane, proč zažíváš takovou extázi lásky? Která část Bhagavad-gīty ti přináší takové transcendentální potěšení?“
Text 97:
Śrī Caitanya Mahāprabhu preguntó al brāhmaṇa: «Mi querido señor, ¿por qué sientes tanto amor extático? ¿Qué parte de la Bhagavad-gītā te da semejante placer trascendental?».
Text 98:
Brāhmaṇa odpověděl: „Jsem nevzdělaný, a proto neznám význam slov. Někdy čtu Bhagavad-gītu správně, jindy nesprávně, ale v každém případě to dělám na pokyn svého duchovního mistra.“
Text 98:
El brāhmaṇa contestó: «Soy analfabeto y por eso no conozco el significado de las palabras. A veces leo la Bhagavad-gītā correctamente, y a veces incorrectamente, pero en todo caso, lo hago cumpliendo las órdenes de mi maestro espiritual».
Text 99:
Brāhmaṇa pokračoval: „Ve skutečnosti pouze vidím Pána Kṛṣṇu, jak sedí na Arjunově voze jako jeho vozataj. V rukou drží otěže a se svou tmavou barvou pleti vypadá velice krásně.“
Text 99:
El brāhmaṇa continuó: «En realidad, sólo veo al Señor Kṛṣṇa sentado en una cuadriga, haciendo de auriga de Arjuna. Con las riendas en la mano, tiene un aspecto muy hermoso, con Su color negruzco.
Text 100:
„Když vidím Pána Kṛṣṇu, jak sedí na voze a poučuje Arjunu, naplňuje mě to extatickým štěstím.“
Text 100:
«Cuando veo al Señor Kṛṣṇa en una cuadriga instruyendo a Arjuna, me lleno de felicidad extática.
Text 101:
„Dokud čtu Bhagavad-gītu, jednoduše vidím Pánovy překrásné rysy. To je důvod, proč Bhagavad-gītu čtu, a moji mysl od toho nelze odtrhnout.“
Text 101:
«Mientras leo la Bhagavad-gītā, veo los hermosos rasgos del Señor. Ésa es la razón por la que leo la Bhagavad-gītā, y mi mente no puede apartarse de eso.»
Text 102:
Śrī Caitanya Mahāprabhu brāhmaṇovi řekl: „Ty jsi pravá autorita na čtení Bhagavad-gīty. To, co víš, představuje skutečnou podstatu Bhagavad-gīty.“
Text 102:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo al brāhmaṇa: «En verdad, tú eres una autoridad en la lectura de la Bhagavad-gītā. Lo que tú sabes es el verdadero significado de la Bhagavad-gītā».
Text 103:
Pán Caitanya Mahāprabhu domluvil a brāhmaṇu objal. Ten uchopil Pánovy lotosové nohy a dal se do pláče.
Text 103:
Tras decir esto, el Señor Caitanya Mahāprabhu abrazó al brāhmaṇa, y el brāhmaṇa, tomándose de los pies de loto del Señor, comenzó a llorar.
Text 104:
Brāhmaṇa odpověděl: „Když jsem uviděl Tebe, mé štěstí se zdvojnásobilo. Proto si myslím, že jsi ten samý Pán Kṛṣṇa.“
Text 104:
El brāhmaṇa dijo: «Al verte a Ti, mi felicidad se ha duplicado. Pienso que Tú eres el Señor Kṛṣṇa en persona».
Text 105:
Brāhmaṇova mysl byla zjevením Pána Kṛṣṇy očištěna, a proto byl schopen pochopit pravdu o Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi do všech podrobností.
Text 105:
La mente del brāhmaṇa estaba purificada con la revelación del Señor Kṛṣṇa, y por eso pudo comprender la verdad de Śrī Caitanya Mahāprabhu en todos sus detalles.
Text 106:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom brāhmaṇu obšírně poučil a požádal ho, aby nikde neprozradil, že je samotný Pán Kṛṣṇa.
Text 106:
Entonces, Śrī Caitanya Mahāprabhu instruyó al brāhmaṇa por extenso, y le pidió que no revelase el hecho de que Él era el Señor Kṛṣṇa.
Text 107:
Brāhmaṇa se stal velkým oddaným Śrī Caitanyi Mahāprabhua a po čtyři nepřetržité měsíce neopustil Pánovu společnost.
Text 107:
Aquel brāhmaṇa se volvió un gran devoto de Śrī Caitanya Mahāprabhu, y no abandonó la compañía del Señor durante cuatro meses seguidos.
Text 108:
Śrī Caitanya Mahāprabhu zůstal v domě Veṅkaṭy Bhaṭṭy a neustále s ním hovořil o Pánu Kṛṣṇovi, což Mu přinášelo velké štěstí.
Text 108:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Se quedó en casa de Veṅkaṭa Bhaṭṭa y habló con él constantemente acerca del Señor Kṛṣṇa. De ese modo, Se sentía muy feliz.
Text 109:
Protože byl Veṅkaṭa Bhaṭṭa vaiṣṇavou z Rāmānuja-sampradāyi, uctíval Božstva Lakṣmī a Nārāyaṇa. Śrī Caitanya Mahāprabhu byl velmi spokojený, když viděl jeho čistou oddanost.
Text 109:
Como vaiṣṇava perteneciente a la Rāmānuja-sampradāya, Veṅkaṭa Bhaṭṭa adoraba las Deidades de Lakṣmī y Nārāyaṇa. Al ver su devoción pura, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se sintió muy satisfecho.
Text 110:
Neustálým stýkáním se Śrī Caitanya Mahāprabhu a Veṅkaṭa Bhaṭṭa postupně spřátelili. Někdy se společně smáli a žertovali.
Text 110:
Debido a que siempre estaban juntos, Śrī Caitanya Mahāprabhu y Veṅkaṭa Bhaṭṭa forjaron poco a poco una relación de amistad. En verdad, a veces reían y bromeaban juntos.
Text 111:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu Bhaṭṭācāryovi řekl: „Bohyně štěstí Lakṣmī, kterou uctíváš, neustále spočívá na hrudi Nārāyaṇa a je tou nejctnostnější ženou v celém stvoření.“
Text 111:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo al Bhaṭṭācārya: «Tu adorable diosa de la fortuna, Lakṣmī, siempre está en el pecho de Nārāyaṇa, y, sin lugar a dudas, es la mujer más casta de la creación.
Text 112:
„Mým Pánem je však Pán Śrī Kṛṣṇa, pasáček hlídající krávy. Proč se tedy chce Lakṣmī, tak ctnostná žena, s Mým Pánem stýkat?“
Text 112:
«Sin embargo, Mi Señor es el Señor Śrī Kṛṣṇa, un pastorcillo que se dedica a cuidar vacas. ¿Cómo es que Lakṣmī, una esposa tan casta, desea relacionarse con Mi Señor?
Text 113:
„Lakṣmī jen proto, aby se mohla stýkat s Kṛṣṇou, opustila veškeré transcendentální štěstí Vaikuṇṭhy, dlouhou dobu dodržovala sliby a usměrňující zásady a podstupovala nekonečnou askezi.“
Text 113:
«Sólo por relacionarse con Kṛṣṇa, Lakṣmī abandonó toda la felicidad trascendental de Vaikuṇṭha, y durante mucho tiempo siguió votos y principios regulativos y realizó un sinfín de austeridades.»
Text 114:
Caitanya Mahāprabhu potom řekl: „,Ó Pane, nevíme, jak je možné, že se hadu Kāliyovi dostalo takové příležitosti, že se ho dotkl prach z Tvých lotosových nohou. Dokonce i bohyně štěstí kvůli tomu po staletí podstupovala askezi, při které se vzdala všech ostatních tužeb a dodržovala přísné sliby. Opravdu nám není jasné, jak mohl tento had Kāliya dostat takovou příležitost.̀“
Text 114:
Caitanya Mahāprabhu dijo entonces: «“¡Oh, Señor!, la serpiente Kāliya ha sido tocada por el polvo de Tus pies de loto, y no sabemos cómo ha podido alcanzar esa gran bendición. Con ese mismo objetivo, la diosa de la fortuna realizó austeridades durante siglos, abandonando todos los demás deseos y siguiendo votos muy austeros. En verdad, no sabemos cómo ha podido recibir esa oportunidad la serpiente Kāliya”».
Text 115:
Veṅkaṭa Bhaṭṭa řekl: „Pán Kṛṣṇa a Pán Nārāyaṇa jsou jeden a tentýž Pán, ale Kṛṣṇovy zábavy jsou díky jejich hravé povaze uspokojivější.“
Text 115:
Veṅkaṭa Bhaṭṭa dijo entonces: «El Señor Kṛṣṇa y el Señor Nārāyaṇa son el mismo, pero los pasatiempos de Kṛṣṇa son más gustosos, pues todos ellos son juegos.
Text 116:
„Protože jsou Kṛṣṇa a Nārāyaṇa stejná osobnost, Lakṣmī svými styky s Kṛṣṇou neporušuje svůj slib věrnosti. Bohyně štěstí se chtěla s Pánem Kṛṣṇou sdružovat spíše pro zábavu.“
Text 116:
«Como Kṛṣṇa y Nārāyaṇa son la misma persona, el hecho de que Lakṣmī se relacione con Kṛṣṇa no rompe su voto de castidad. El deseo de la diosa de la fortuna de relacionarse con el Señor Kṛṣṇa era una forma de divertirse.»
Text 117:
Veṅkaṭa Bhaṭṭa pokračoval: „,Na úrovni transcendentální realizace není mezi podobami Nārāyaṇa a Kṛṣṇy rozdíl. Kṛṣṇa je však díky milostné náladě zvláště transcendentálně přitažlivý, a proto Nārāyaṇa překonává. To je závěr transcendentálních nálad.̀“
Text 117:
Veṅkaṭa Bhaṭṭa continuó: «“Conforme a la comprensión trascendental, no hay diferencia entre las formas de Nārāyaṇa y Kṛṣṇa. Kṛṣṇa, sin embargo, ejerce una atracción trascendental muy especial debida a la melosidad conyugal, y por ello supera a Nārāyaṇa. Ésa es la conclusión de las melosidades trascendentales”.
Text 118:
„Bohyně štěstí uvažovala tak, že její slib věrnosti nebude vztahem s Kṛṣṇou porušen. Ve společnosti Kṛṣṇy si však bude moci navíc užívat výhody v podobě tance rāsa.“
Text 118:
«La diosa de la fortuna consideró que su relación con Kṛṣṇa no dañaría su voto de castidad, y que, al relacionarse con Kṛṣṇa, podría disfrutar del beneficio de la danza rāsa.»
Text 119:
Veṅkaṭa Bhaṭṭa dále vysvětlil: „Matka Lakṣmī, bohyně štěstí, si také vychutnává transcendentální blaženost. Pokud si tedy chtěla užívat s Kṛṣṇou, co je na tom špatného? Proč si z toho tropíš takové žerty?“
Text 119:
Veṅkaṭa Bhaṭṭa continuó explicando: «Madre Lakṣmī, la diosa de la fortuna, también es una disfrutadora de la bienaventuranza trascendental; por eso, si quiso disfrutar con Kṛṣṇa, ¿qué falta hay en ello? ¿Por qué bromeas sobre esto?».
Text 120:
Pán Caitanya Mahāprabhu odpověděl: „Já vím, že bohyně štěstí nic špatného neudělala, ale přesto se nemohla k tanci rāsa připojit. To se dozvídáme ze zjevených písem.“
Text 120:
El Señor Caitanya Mahāprabhu contestó: «Yo sé que no hay falta alguna en la diosa de la fortuna, pero, aun así, no pudo entrar en la danza rāsa. Así lo escuchamos en las Escrituras reveladas.
Text 121:
„,Když Pán Śrī Kṛṣṇa tančil s gopīmi během rāsa-līly, objímal je svými pažemi okolo krku. Takové transcendentální přízně se nikdy nedostalo bohyni štěstí ani ostatním společnicím v duchovním světě. O něčem takovém se nikdy nesnilo ani těm nejkrásnějším dívkám z nebeských planet, jejichž tělesný lesk a vůně připomínají krásu a vůni lotosových květů. Co potom říci o pozemšťankách, které mohou být překrásné podle světských měřítek?̀“
Text 121:
«“Mientras danzaba con las gopīs en el rāsa-līlā, el Señor Kṛṣṇa les pasó los brazos por el cuello y las abrazó. Esa misericordia trascendental nunca le fue concedida a la diosa de la fortuna ni a las demás consortes del mundo espiritual. Y es algo que jamás imaginaron siquiera las más hermosas muchachas de los planetas celestiales, que tienen el lustre corporal y el aroma de las flores de loto. ¿Qué decir entonces de las mujeres de este mundo, por más hermosas que sean desde un punto de vista material?”
Text 122:
„Můžeš Mi ale říci, proč se Lakṣmī, bohyně štěstí, nedostala do tance rāsa? Autority na védské poznání mohly vstoupit do tance rāsa a sdružovat se s Kṛṣṇou.“
Text 122:
«Pero, ¿podrías decirme por qué no pudo entrar Lakṣmī, la diosa de la fortuna, en la danza rāsa? Las autoridades del conocimiento védico sí lograron entrar en la danza y relacionarse con Kṛṣṇa.
Text 123:
„,Velcí mudrci ovládají mysl a smysly praktikováním mystické yogy a ovládáním dechu. Takto zapojeni v mystické yoze vidí Nadduši ve svých srdcích a nakonec vstoupí do neosobního Brahmanu. Tohoto postavení však dosáhnou i nepřátelé Nejvyšší Osobnosti Božství jen díky tomu, že na Nejvyššího Pána myslí. Dívky z Vradži, gopī, však byly přitahované Kṛṣṇovou krásou a chtěly Ho objímat i s Jeho pažemi podobnými hadům. Gopī tak nakonec ochutnaly nektar Pánových lotosových nohou. Podobně můžeme nektar Jeho lotosových nohou ochutnat i my, Upaniṣady, následováním příkladu gopī.̀“
Text 123:
«“Grandes sabios conquistan la mente y los sentidos con la práctica del sistema de yoga místico y el control de la respiración. Así ocupándose en yoga, ven a la Superalma en sus corazones y finalmente entran en el Brahman impersonal. Pero también los enemigos de la Suprema Personalidad de Dios alcanzan esa posición por el simple hecho de pensar en el Señor Supremo. Sin embargo, las doncellas de Vraja, las gopīs, como se sentían atraídas por la belleza de Kṛṣṇa, tenían como único deseo abrazarle y estrechar Sus brazos, que son como serpientes. De ese modo, ellas finalmente saborearon el néctar de los pies de loto del Señor. También nosotros, los Upaniṣads, podemos saborear el néctar de Sus pies de loto siguiendo los pasos de las gopīs.”»
Text 124:
Na otázku Śrī Caitanyi Mahāprabhua, proč bohyně štěstí nemohla vstoupit do tance rāsa, a autority na védské poznání ano, Veṅkaṭa Bhaṭṭa odpověděl: „Do tajemství tohoto chování nejsem schopen proniknout.“
Text 124:
Cuando Caitanya Mahāprabhu le preguntó por qué la diosa de la fortuna no pudo entrar en la danza rāsa, mientras que la autoridades en el conocimiento védico sí habían podido, Veṅkaṭa Bhaṭṭa contestó: «No sé penetrar en los misterios de ese comportamiento».
Text 125:
Veṅkaṭa Bhaṭṭa pokračoval: „Jsem obyčejná živá bytost. Mám velmi omezenou inteligenci a snadno se rozruším, a proto má mysl nemůže vstoupit do hlubokého oceánu Pánových zábav.“
Text 125:
Veṅkaṭa Bhaṭṭa reconoció entonces: «Yo soy un ser humano corriente. Mi inteligencia es muy limitada y me agito fácilmente; por eso mi mente no puede entrar en el profundo océano de los pasatiempos del Señor.
Text 126:
„Ty jsi Nejvyšší Osobnost Božství, samotný Kṛṣṇa. Ty znáš význam svých činností a ten, koho osvítíš, může Tvé zábavy pochopit rovněž.“
Text 126:
«Tú eres la Suprema Personalidad de Dios, Kṛṣṇa en persona. Tú conoces el propósito de Tus actividades, y la persona a quien Tú iluminas también puede entender Tus pasatiempos.»
Text 127:
Pán odpověděl: „Pán Kṛṣṇa má jednu výjimečnou vlastnost: náladou své milostné lásky přitahuje srdce všech.“
Text 127:
El Señor contestó: «El Señor Kṛṣṇa tiene una característica especial: Él atrae el corazón de todos con la melosidad de Su amor conyugal.
Text 128:
„Následováním příkladu obyvatel planety Vrajaloky neboli Goloky Vṛndāvanu může člověk získat útočiště u lotosových nohou Śrī Kṛṣṇy. Obyvatelé této planety však nevědí, že Pán Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství.“
Text 128:
«Por seguir los pasos de los habitantes del planeta Vrajaloka, Goloka Vṛndāvana, se puede obtener el refugio de los pies de loto de Śrī Kṛṣṇa. Sin embargo, los habitantes de ese planeta no saben que el Señor Kṛṣṇa es la Suprema Personalidad de Dios.
Text 129:
„Někdo Ho tam považuje za svého syna a občas Ho přiváže provazem k velkému hmoždíři. Jiný Ho zase považuje za důvěrného přítele, a když Ho porazí, vesele Mu vyskočí na záda.“
Text 129:
«Allí es posible que alguien, considerándole Su hijo, Le ate a un mortero de moler. Otros pueden considerarle su amigo íntimo y, después de vencerle, juegan montados sobre Sus hombros.
Text 130:
„Obyvatelé Vrajabhūmi Kṛṣṇu znají jako syna Mahārāje Nandy, krále Vrajabhūmi, a nedovedou si představit, že by měli s Pánem vztah v rase majestátu.“
Text 130:
«Los habitantes de Vrajabhūmi conocen a Kṛṣṇa como hijo de Mahārāja Nanda, el rey de Vrajabhūmi, y creen que no pueden tener una relación con el Señor basada en el rasa de la opulencia.
Text 131:
„Ten, kdo Pána uctívá následováním příkladu obyvatel Vrajabhūmi, Ho dosáhne na transcendentální planetě zvané Vraja, kde je známý jako syn Mahārāje Nandy.“
Text 131:
«Quien adora al Señor siguiendo los pasos de los habitantes de Vrajabhūmi alcanza la compañía del Señor en el planeta trascendental de Vraja, donde se Le conoce como hijo de Mahārāja Nanda.»
Text 132:
Caitanya Mahāprabhu potom citoval: „,Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, syn matky Yaśody, je přístupný pro oddané, kteří jsou zapojeni ve spontánní láskyplné službě. Avšak ti, kdo se oddávají mentální spekulaci, ti, kdo usilují o seberealizaci přísnou askezí, nebo ti, kdo považují tělo za vlastní já, Ho tak snadno dosáhnout nemohou.̀“
Text 132:
Caitanya Mahāprabhu citó entonces: «“La Suprema Personalidad de Dios, Kṛṣṇa, el hijo de madre Yaśodā, les es accesible a los devotos que se ocupan en servicio devocional espontáneo, pero los especuladores mentales, que se esfuerzan con grandes austeridades y penitencias por lograr la autorrealización y consideran que el ser y el cuerpo son una sola cosa, no pueden acceder a Él tan fácilmente».
Text 133:
„Śruti-gaṇové, autority na védskou literaturu, uctívali Pána Kṛṣṇu v extázi gopī a kráčeli v jejich stopách.“
Text 133:
«Las autoridades en las Escrituras védicas conocidas como śruti-gaṇas adoraron al Señor Kṛṣṇa con el éxtasis de las gopīs y siguieron sus pasos.
Text 134:
„Zosobněné autority na védské hymny získaly těla stejná, jako mají gopī, a narodily se ve Vradžabhúmi. V těchto tělech jim bylo dovoleno vstoupit do Pánovy rāsa-līly.“
Text 134:
«Las autoridades personificadas de los himnos védicos recibieron cuerpos como los de las gopīs y nacieron en Vrajabhūmi. En esos cuerpos, se les permitió entrar en la danza rāsa-līlā del Señor.
Text 135:
„Pán Kṛṣṇa náleží do společnosti pastevců a gopī jsou Mu z těch, kdo Jej milují, nejdražší. I když jsou manželky obyvatel nebeských planet v hmotném světě obdařené mnoha výsadami, nemohou ani ony, ani žádné jiné ženy v hmotném vesmíru získat společnost Śrī Kṛṣṇy.“
Text 135:
«El Señor Kṛṣṇa pertenece a la comunidad de pastores de vacas, y las gopīs son las muy queridas amantes de Kṛṣṇa. Aunque las esposas de los habitantes de los planetas celestiales gozan de máxima opulencia en el mundo material, ni ellas ni ninguna otra mujer del universo material puede alcanzar la compañía de Kṛṣṇa.
Text 136:
„Bohyně štěstí Lakṣmī si chtěla užívat s Kṛṣṇou a zároveň si ponechat své duchovní tělo v podobě Lakṣmī. Při svém uctívání Kṛṣṇy však nenásledovala příklad gopī.“
Text 136:
«La diosa de la fortuna, Lakṣmī, quiso disfrutar de Kṛṣṇa y, al mismo tiempo, conservar su cuerpo espiritual en la forma de Lakṣmī. Ella, sin embargo, no siguió los pasos de las gopīs en su adoración a Kṛṣṇa.
Text 137:
„Vyāsadeva, nejvyšší autorita na védskou literaturu, složil verš začínající slovy ,nāyaṁ sukhāpo bhagavāǹ, protože do rāsa-līly nemůže nikdo vstoupit v jiném těle než v těle gopī.“
Text 137:
«Vyāsadeva, la autoridad suprema en las Escrituras védicas, compuso el verso que comienza con las palabras “nāyaṁ sukhāpo bhagavān”, porque nadie puede entrar en la danza rāsa-līlā con un cuerpo que no sea un cuerpo de gopī.»
Text 138:
Do chvíle, než Śrī Caitanya Mahāprabhu podal toto vysvětlení, si Veṅkaṭa Bhaṭṭa myslel, že Nejvyšší Osobností Božství je Śrī Nārāyaṇa.
Text 138:
Antes de que Śrī Caitanya Mahāprabhu le diese esta explicación, Veṅkaṭa Bhaṭṭa pensaba que Śrī Nārāyaṇa era la Suprema Personalidad de Dios.
Text 139:
Na základě těchto úvah Veṅkaṭa Bhaṭṭa věřil, že uctívání Nārāyaṇa je nejvyšší podobou uctívání, nadřazenou všem ostatním způsobům oddané služby, neboť ji následují Śrī-vaiṣṇavové, následovníci Rāmānujācāryi.
Text 139:
Pensando de ese modo, Veṅkaṭa Bhaṭṭa creía que la adoración a Nārāyaṇa era la forma suprema de adoración, superior a todos los demás procesos de servicio devocional, pues era el proceso seguido por los śrī-vaiṣṇavas, los discípulos de Rāmānujācārya.
Text 140:
Śrī Caitanya Mahāprabhu o této mylné představě Veṅkaṭy Bhaṭṭy věděl, a proto tak žertoval, aby ji napravil.
Text 140:
Śrī Caitanya Mahāprabhu había entendido ese concepto erróneo de Veṅkaṭa Bhaṭṭa, y, para corregirle, el Señor le habló con aquella actitud tan jocosa.
Text 141:
Pán potom pokračoval: „Můj drahý Veṅkaṭo Bhaṭṭo, neměj již prosím pochyby. Pán Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství. To je závěr védské literatury.“
Text 141:
El Señor entonces continuó: «Mi querido Veṅkaṭa Bhaṭṭa, por favor, no sigas dudando. El Señor Kṛṣṇa es la Suprema Personalidad de Dios; ésa es la conclusión de las Escrituras védicas.
Text 142:
„Pán Nārāyaṇa, Kṛṣṇova majestátní podoba, přitahuje mysl bohyně štěstí a jejích následovníků.“
Text 142:
«El Señor Nārāyaṇa, la forma opulenta de Kṛṣṇa, atrae la mente de la diosa de la fortuna y sus seguidores.
Text 143:
„,Všechny tyto inkarnace Boha jsou buď úplné části, nebo části úplných částí puruṣa-avatārů. Kṛṣṇa je ale samotný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. V každém věku ve svých různých podobách ochraňuje tento svět, když ho sužují nepřátelé Indry.̀“
Text 143:
«“Todas estas encarnaciones de Dios son, bien porciones plenarias o bien partes de las porciones plenarias de los puruṣa-avatāras. Pero Kṛṣṇa es la Suprema Personalidad de Dios mismo. En todas las eras, Él protege el mundo, por medio de Sus diferentes aspectos, cuando éste se ve trastornado por los enemigos de Indra.”
Text 144:
„Protože Kṛṣṇa má čtyři neobyčejné vlastnosti, které Pán Nārāyaṇa postrádá, bohyně štěstí Lakṣmī neustále touží po Jeho společnosti.“
Text 144:
«Kṛṣṇa tiene cuatro cualidades extraordinarias que el Señor Nārāyaṇa no posee. Por eso Lakṣmī, la diosa de la fortuna, siempre desea Su compañía.
Text 145:
„Recitoval jsi verš, který začíná slovy ,siddhāntatas tv abhede 'pì. Tento verš dokazuje, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství.“
Text 145:
«Tú has recitado el śloka que comienza con “siddhāntatas tv abhede ’pi”. Ese mismo verso demuestra que Kṛṣṇa es la Suprema Personalidad de Dios.
Text 146:
„,Na úrovni transcendentální realizace není mezi podobami Kṛṣṇy a Nārāyaṇa rozdíl. Kṛṣṇa je však díky své milostné náladě zvláště transcendentálně přitažlivý, a proto Nārāyaṇa překonává. To je závěr transcendentálních nálad.̀“
Text 146:
«“Conforme a la comprensión trascendental, no hay diferencia entre las formas de Kṛṣṇa y Nārāyaṇa. Kṛṣṇa, sin embargo, ejerce una atracción trascendental muy especial debida a la melosidad conyugal, y por ello supera a Nārāyaṇa. Ésa es la conclusión de las melosidades trascendentales.”
Text 147:
„Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, přitahuje mysl bohyně štěstí, ale Pán Nārāyaṇa nedokáže upoutat mysl gopī. To dokazuje Kṛṣṇovu nadřazenost.“
Text 147:
«La Suprema Personalidad de Dios, Kṛṣṇa, atrae la mente de la diosa de la fortuna, pero el Señor Nārāyaṇa no puede atraer la mente de las gopīs. Eso demuestra la excelencia suprema de Kṛṣṇa.
Text 148:
„Nemluvě o Pánu Nārāyaṇovi, samotný Pán Kṛṣṇa se projevil jako Nārāyaṇa jen proto, aby si z gopī tropil žerty.“
Text 148:
«Para no hablar personalmente del Señor Nārāyaṇa, el propio Señor Kṛṣṇa apareció en la forma de Nārāyaṇa para gastar una broma a las gopīs.
Text 149:
„I když Kṛṣṇa přijal čtyřrukou podobu Nārāyaṇa, nedokázal upoutat opravdovou pozornost gopī v extázi lásky.“
Text 149:
«Aunque adoptó la forma de cuatro brazos de Nārāyaṇa, Kṛṣṇa no pudo atraer la atención de las gopīs con amor extático.
Text 150:
„,Jednou se Pán Śrī Kṛṣṇa z žertu projevil jako Nārāyaṇa, se čtyřmi dokonalými pažemi a překrásnou podobou. Když však gopī spatřily tuto vznešenou podobu, jejich extatické pocity byly ochromeny. Ani vzdělaný člověk proto nemůže pochopit extatické pocity gopī, které jsou pevně upřené na původní podobu Pána Kṛṣṇy jako syna Nandy Mahārāje. Tyto úžasné pocity gopī v extatické parama-rase s Kṛṣṇou představují největší tajemství duchovního života.̀“
Text 150:
«“Una vez, el Señor Śrī Kṛṣṇa, por jugar Se manifestó en la forma de Nārāyaṇa, con cuatro brazos victoriosos y una forma muy hermosa. Sin embargo, al ver aquella excelsa forma, los sentimientos extáticos de las gopīs se debilitaron. Por tanto, ningún sabio erudito puede entender los sentimientos extáticos de las gopīs, que están firmemente fijos en la forma original del Señor Kṛṣṇa como hijo de Nanda Mahārāja. Los maravillosos sentimientos de las gopīs con la extática actitud de parama-rasa con Kṛṣṇa constituyen el más grande misterio de la vida espiritual.”»
Text 151:
Takto Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu rozdrtil pýchu Veṅkaṭy Bhaṭṭy, ale aby ho opět potěšil, promluvil následujícím způsobem.
Text 151:
De ese modo, el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu rompió en pedazos el orgullo de Veṅkaṭa Bhaṭṭa, pero, por hacerle feliz de nuevo, le dijo lo siguiente.
Text 152:
Pro uklidnění Veṅkaṭy Bhaṭṭy Pán řekl: „Vše, co jsem řekl, bylo jen žertem. Nyní ode Mne slyš závěr śāster, ve který má každý oddaný vaiṣṇava pevnou víru.“
Text 152:
El Señor tranquilizó a Veṅkaṭa Bhaṭṭa diciendo: «En realidad, todo lo que he dicho ha sido en broma. Escucha ahora, por favor, mientras te explico la conclusión de los śāstras, en la que todos los devotos vaiṣṇavas tienen una fe firme.
Text 153:
„Mezi Pánem Kṛṣṇou a Pánem Nārāyaṇem není rozdíl, protože mají stejnou podobu. Stejně tak není rozdíl ani mezi gopīmi a bohyní štěstí, protože i ony mají stejné podoby.“
Text 153:
«No hay diferencia entre el Señor Kṛṣṇa y el Señor Nārāyaṇa, pues ambos tienen la misma forma. De manera similar, no hay diferencia entre las gopīs y la diosa de la fortuna, pues también ellas tienen la misma forma.
Text 154:
„Bohyně štěstí si užívá Kṛṣṇovy společnosti skrze gopī. Člověk by mezi podobami Pána neměl dělat rozdíly, protože taková představa je urážlivá.“
Text 154:
«La diosa de la fortuna disfruta de la compañía de Kṛṣṇa a través de las gopīs. No debemos ver ninguna diferencia entre las formas del Señor, pues ese tipo de conceptos es ofensivo.
Text 155:
„Mezi transcendentálními podobami Pána není rozdíl. Různé podoby se projevují kvůli různým náklonnostem různých oddaných. Pán je ve skutečnosti jeden, ale zjevuje se v různých podobách jen proto, aby uspokojil své oddané.“
Text 155:
«No hay diferencia entre las trascendentales formas del Señor. Formas diferentes se manifiestan debido a apegos diferentes de devotos diferentes. En realidad, el Señor es uno, pero, para satisfacer a Sus devotos, aparece en formas diferentes.
Text 156:
„,Dotkne-li se drahokam vaidūrya jiných materiálů, vypadá to, jako by se rozdělil do různých barev, a následně se jeví jinak také jeho tvar. Podobně i Pán známý jako Acyuta („ten, který nikdy nepoklesne“), i když je ve své podstatě jeden, se zjevuje v různých podobách podle extáze, ve které o Něm oddaný medituje.̀“
Text 156:
«“La joya vaidūrya, cuando toca otros materiales, parece descomponerse en diversos colores, y, como consecuencia, también sus formas parecen diferentes. De modo similar, el Señor, a quien se conoce con el nombre de Acyuta [«el infalible»], aunque en esencia es uno, aparece en diversas formas en función del éxtasis de la meditación del devoto.”»
Text 157:
Veṅkaṭa Bhaṭṭa potom řekl: „Já jsem jen obyčejná pokleslá živá bytost, ale Ty jsi samotný Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství.“
Text 157:
Veṅkaṭa Bhaṭṭa dijo entonces: «Yo soy una entidad viviente caída común y corriente, pero Tú eres Kṛṣṇa, la mismísima Suprema Personalidad de Dios.
Text 158:
„Pánovy transcendentální zábavy jsou bezmezné a já o nich nic nevím. Cokoliv Ty řekneš, přijímám jako pravdu.“
Text 158:
«Los pasatiempos trascendentales del Señor son insondables, y yo no sé nada de ellos. Todo lo que Tú dices, yo lo acepto como la verdad.
Text 159:
„Sloužil jsem Lakṣmī a Nārāyaṇovi a jen díky Jejich milosti jsem mohl spatřit Tvoje lotosové nohy.“
Text 159:
«He estado ocupado en el servicio de Lakṣmī-Nārāyaṇa, y por Su misericordia he podido ver Tus pies de loto.
Text 160:
„Ze své bezpříčinné milosti jsi mi pověděl o slávě Pána Kṛṣṇy. Co se týče Pánova majestátu, vlastností a podob, nikdo nemůže zjistit, kde mají konec.“
Text 160:
«Por Tu misericordia sin causa, me has hablado de las glorias del Señor Kṛṣṇa. Nadie puede calcular hasta dónde llegan la opulencia, las cualidades y las formas del Señor.
Text 161:
„Nyní chápu, že oddaná služba Pánu Kṛṣṇovi je nejvyšším druhem uctívání. Ze své bezpříčinné milosti jsi dovedl můj život k úspěšnému naplnění jednoduše tím, že jsi mi vysvětlil pravdu.“
Text 161:
«Ahora puedo entender que el servicio devocional al Señor Kṛṣṇa es la forma suprema de adoración. Por Tu misericordia sin causa, con tan sólo explicar los hechos, has hecho de mi vida un éxito.»
Text 162:
Jakmile to Veṅkaṭa Bhaṭṭa řekl, padl k lotosovým nohám Pána a ten ho ze své bezpříčinné milosti objal.
Text 162:
Después de decir esto, Veṅkaṭa Bhaṭṭa se postró a los pies de loto del Señor, y el Señor, por Su misericordia sin causa, le abrazó.
Text 163:
Po skončení Cāturmāsyi požádal Śrī Caitanya Mahāprabhu Veṅkaṭu Bhaṭṭu, aby Mu dovolil odejít, a po návštěvě Šrí Rangy pokračoval dále na jih Indie.
Text 163:
Terminado el período de cāturmāsya, Śrī Caitanya Mahāprabhu pidió permiso a Veṅkaṭa Bhaṭṭa para irse y, después de visitar a Śrī Raṅga, continuó Su viaje hacia el sur de la India.
Text 164:
Veṅkaṭa Bhaṭṭa se nechtěl vrátit domů, chtěl jít s Pánem. Śrī Caitanya Mahāprabhu musel vynaložit velké úsilí, aby se s ním rozloučil.
Text 164:
Veṅkaṭa Bhaṭṭa no quería regresar a su casa, pues quería irse con el Señor. Grandes esfuerzos tuvo que hacer Śrī Caitanya Mahāprabhu para despedirse de él.
Text 165:
Jakmile se rozešli, upadl Veṅkaṭa Bhaṭṭa do bezvědomí. Toto jsou zábavy Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua, syna matky Śacī, ve Šrí Ranga-kšétře.
Text 165:
Cuando finalmente Śrī Caitanya Mahāprabhu Se despidió, Veṅkaṭa Bhaṭṭa cayó inconsciente. Así fueron los pasatiempos del Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu, el hijo de madre Śacī, en Śrī Raṅga-kṣetra.
Text 166:
Když Pán přišel k hoře Rišabha, navštívil chrám Pána Nārāyaṇa, kde se poklonil a přednesl různé modlitby.
Text 166:
A Su llegada al monte Ṛṣabha, el Señor visitó el templo del Señor Nārāyaṇa, donde ofreció reverencias y diversas oraciones.
Text 167:
Na hoře Rišabha se během čtyř měsíců období dešťů usídlil Paramānanda Purī. Jakmile se o tom Śrī Caitanya Mahāprabhu doslechl, šel ho navštívit.
Text 167:
En el monte Ṛṣabha había estado Paramānanda Purī durante los cuatro meses de la estación de las lluvias; cuando Śrī Caitanya Mahāprabhu tuvo noticia de ello, fue inmediatamente a verle.
Text 168:
Śrī Caitanya Mahāprabhu prokázal Paramānandovi Purīmu veškerou úctu, dotkl se jeho lotosových nohou a Paramānanda Purī Pána v extázi obejmul.
Text 168:
Al encontrarse con Paramānanda Purī, Śrī Caitanya Mahāprabhu le presentó Sus respetos tocando sus pies de loto, y Paramānanda Purī abrazó al Señor lleno de éxtasis.
Text 169:
Paramānanda Purī bydlel v domě jednoho brāhmaṇy a Śrī Caitanya Mahāprabhu tam zůstal s ním. Tři dny spolu strávili v rozhovorech o Kṛṣṇovi.
Text 169:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Se quedó con Paramānanda Purī en la casa de un brāhmaṇa donde él se hospedaba. Allí pasaron tres días hablando de temas relativos a Kṛṣṇa.
Text 170:
Paramānanda Purī Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi oznámil, že se chce jít podívat na Puruṣottamu do Džagannáth Purí a po návštěvě Pána Jagannātha že půjde do Bengálska, aby se vykoupal v Ganze.
Text 170:
Paramānanda Purī dijo a Śrī Caitanya Mahāprabhu que se dirigía a Jagannātha Purī para ver a Puruṣottama. Después de ver al Señor Jagannātha allí, iría a Bengala para bañarse en el Ganges.
Text 171:
Śrī Caitanya Mahāprabhu mu na to řekl: „Vrať se pak prosím do Džagannáth Purí, protože Já se tam z Ráméšvaram (Sétubandhy) také brzy vrátím.“
Text 171:
Śrī Caitanya Mahāprabhu le dijo entonces: «Por favor, regresa luego a Jagannātha Purī, pues Yo volveré allí muy pronto, después de visitar Rāmeśvara [Setubandha].
Text 172:
„Přeji si zůstat s tebou. Pokud se vrátíš do Džagannáth Purí, prokážeš Mi tím velkou milost.“
Text 172:
«Mi deseo es estar contigo. Por eso, si regresases a Jagannātha Purī, sería una gran misericordia de tu parte.»
Text 173:
Po tomto rozhovoru s Paramānandou Purīm ho Pán poprosil o svolení k odchodu a blaženě se odebral do jižní Indie.
Text 173:
Después de hablar de ese modo con Paramānanda Purī, el Señor le pidió permiso para irse y, muy complacido, partió hacia el sur de la India.
Text 174:
Paramānanda Purī tedy odešel do Džagannáth Purí a Śrī Caitanya Mahāprabhu se vydal do Šrí Šaily.
Text 174:
Así, Paramānanda Purī partió hacia Jagannātha Purī, y Śrī Caitanya Mahāprabhu Se encaminó hacia Śrī Śaila.
Text 175:
Ve Šrí Šaile žili Pán Śiva a jeho manželka Durgā v šatech brāhmaṇů a velice je potěšilo, že vidí Śrī Caitanyu Mahāprabhua.
Text 175:
Allí, en Śrī Śaila, vivían, con atuendos de brāhmaṇas, el Señor Śiva y su esposa Durgā. Cuando vieron a Śrī Caitanya Mahāprabhu, se sintieron muy complacidos.
Text 176:
Pán Śiva, převlečený za brāhmaṇu, dal Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi almužnu a navrhl Mu, aby strávili tři dny na osamělém místě. Tam pak spolu seděli a vedli velmi důvěrné rozhovory.
Text 176:
El Señor Śiva, vestido como un brāhmaṇa, dio limosna a Śrī Caitanya Mahāprabhu y Le invitó a pasar tres días en un lugar solitario. Allí juntos, hablaron con gran intimidad.
Text 177:
Po rozhovorech s Pánem Śivou si Śrī Caitanya Mahāprabhu vyžádal jeho svolení k odchodu a odebral se do Kámakóšthí-purí.
Text 177:
Después de hablar con el Señor Śiva, Śrī Caitanya Mahāprabhu pidió permiso para irse y fue a Kāmakoṣṭhī-purī.
Text 178:
Z Kámakóšthí šel Śrī Caitanya Mahāprabhu do jižní Mathury, kde se potkal s jedním brāhmaṇou.
Text 178:
De Kāmakoṣṭhī, Śrī Caitanya Mahāprabhu fue a Mathurā del Sur, donde conoció a un brāhmaṇa.
Text 179:
Tento brāhmaṇa pozval Pána Śrī Caitanyu Mahāprabhua do svého domu. Byl to velký oddaný a autorita v uctívání Pána Śrī Rāmacandry. Neustále projevoval odpoutanost od světských činností.
Text 179:
Ese brāhmaṇa invitó a Śrī Caitanya Mahāprabhu a su hogar. El brāhmaṇa era un gran devoto y una autoridad en cuanto al Señor Śrī Rāmacandra. Siempre permanecía desapegado de las actividades materiales.
Text 180:
Po koupeli v řece Kritamále šel Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu do brāhmaṇova domu na oběd, avšak zjistil, že jídlo není připravené, protože brāhmaṇa neuvařil.
Text 180:
Después de bañarse en el río Kṛtamālā, Śrī Caitanya Mahāprabhu fue a casa del brāhmaṇa a almorzar, pero Se encontró con que la comida no estaba preparada, porque el brāhmaṇa no la había cocinado.
Text 181:
Śrī Caitanya Mahāprabhu proto řekl: „Můj drahý pane, řekni Mi prosím, proč jsi ještě neuvařil? Vždyť už je poledne!“
Text 181:
Al ver aquello, Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «Mi querido señor, dime por favor por qué no has cocinado. Ya es mediodía».
Text 182:
Brāhmaṇa odpověděl: „Můj drahý Pane, žijeme v lese, a tak v tuto chvíli nemáme všechny suroviny na vaření.“
Text 182:
El brāhmaṇa contestó: «Mi querido Señor, vivimos en el bosque. Por el momento aún no hemos reunido todo lo necesario para cocinar.
Text 183:
„Až Lakṣmaṇa přinese z lesa zeleninu, ovoce a kořínky, Sītā uvaří, co bude třeba.“
Text 183:
«Cuando Lakṣmaṇa traiga del bosque todas las verduras, frutas y raíces, Sītā cocinará.»
Text 184:
Když Śrī Caitanya Mahāprabhu slyšel o způsobu brāhmaṇova uctívání, velice Ho to potěšilo. Brāhmaṇa se nakonec rychle pustil do vaření.
Text 184:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Se sintió muy satisfecho al saber del método de adoración del brāhmaṇa. Finalmente, el brāhmaṇa preparó a toda prisa lo necesario para cocinar.
Text 185:
Śrī Caitanya Mahāprabhu toho dne obědval okolo třetí hodiny, ale brāhmaṇa byl plný lítosti, a tak se postil.
Text 185:
Śrī Caitanya Mahāprabhu almorzó cerca de las tres de la tarde, pero el brāhmaṇa, sintiéndose muy triste, ayunó.
Text 186:
Když se brāhmaṇa postil, Śrī Caitanya Mahāprabhu se ho zeptal: „Proč držíš půst? Proč jsi tak nešťastný? Co tě tak trápí?“
Text 186:
Como el brāhmaṇa ayunaba, Śrī Caitanya Mahāprabhu le preguntó: «¿Por qué ayunas? ¿Por qué estás tan triste? ¿Qué te preocupa tanto?».
Text 187:
Brāhmaṇa odpověděl: „Nemám důvod, proč dále žít. Skočím do ohně či do vody a tak se vzdám života.“
Text 187:
El brāhmaṇa contestó: «No tengo razones para vivir. Abandonaré la vida entrando en el fuego o en el agua.
Text 188:
„Můj drahý Pane, matka Sītā je matka vesmíru a nejvyšší bohyně štěstí. Doslechl jsem se ale, že se jí dotkl démon Rāvaṇa, a to mě trápí.“
Text 188:
«Mi querido Señor, madre Sītā es la madre del universo y la diosa suprema de la fortuna. He oído que el demonio Rāvaṇa la ha tocado, y desde entonces, siento un gran pesar.
Text 189:
„Pane, jsem tak nešťastný, že už nemohu dále žít. Mé tělo je v plamenech, ale život neodchází.“
Text 189:
«Señor, soy tan desdichado que no puedo continuar viviendo. Mi cuerpo arde, pero la vida no me abandona.»
Text 190:
Śrī Caitanya Mahāprabhu odpověděl: „Takto už prosím neuvažuj. Jsi učený paṇḍita. Proč se nad tím nezamyslíš?“
Text 190:
Śrī Caitanya Mahāprabhu contestó: «Por favor, no sigas pensando de esa forma. Eres un paṇḍita erudito. ¿Por qué no reflexionas en lo ocurrido?».
Text 191:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Sītādevī, drahá choť Nejvyššího Pána Rāmacandry, má zajisté duchovní podobu, jež oplývá blažeností. Hmotnýma očima ji však nikdo nemůže spatřit, protože žádný materialista nemá takovou moc.“
Text 191:
Śrī Caitanya Mahāprabhu continuó: «Sin duda, Sītādevī, la muy querida esposa del Supremo Señor Rāmacandra, posee una forma espiritual llena de bienaventuranza. Nadie puede verla con ojos materiales, pues ninguna persona materialista tiene ese poder.
Text 192:
„Člověk s hmotnými smysly nemůže matku Sītu ani vidět, natož aby se jí dotkl. Když ji Rāvaṇa unesl, tak unesl jen její hmotnou, iluzorní podobu.“
Text 192:
«La persona con sentidos materiales no puede siquiera ver a madre Sītā, ¡qué decir entonces de tocarla! Cuando Rāvaṇa la raptó, raptó solamente su forma material ilusoria.
Text 193:
„Jakmile se Rāvaṇa přiblížil, Sītā zmizela, a aby Rāvaṇu oklamala, poslala mu svou iluzorní, hmotnou podobu.“
Text 193:
«Tan pronto como Rāvaṇa se presentó ante Sītā, ella desapareció. Entonces, para engañar a Rāvaṇa, ella envió una forma material ilusoria.
Text 194:
„Duchovní podstata není nikdy obsažena v hmotném pojetí. To vždy tvrdí Védy i Purāṇy.“
Text 194:
«La sustancia espiritual nunca entra en la jurisdicción de los conceptos materiales. Los Vedas y los Purāṇas dan siempre ese veredicto.»
Text 195:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom brāhmaṇu ujistil: „Věř Mým slovům a již si nezatěžuj mysl touto mylnou představou.“
Text 195:
Śrī Caitanya Mahāprabhu tranquilizó entonces al brāhmaṇa: «Ten fe en Mis palabras y no agobies más tu mente con ese erróneo concepto».
Text 196:
Brāhmaṇa sice držel půst, ale měl víru ve slova Śrī Caitanyi Mahāprabhua, a tak se najedl. To mu zachránilo život.
Text 196:
Aunque estaba ayunando, el brāhmaṇa tuvo fe en las palabras de Śrī Caitanya Mahāprabhu y comió alimentos. De ese modo salvó su vida.
Text 197:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu tak brāhmaṇu uklidnil a šel dále do jižní Indie, až nakonec přišel do Durvašanu, kde se vykoupal v řece Kritamále.
Text 197:
Tras tranquilizar de esta forma al brāhmaṇa, Śrī Caitanya Mahāprabhu continuó Su camino hacia el sur de la India hasta llegar a Durvaśana, donde Se bañó en el río Kṛtamālā.
Text 198:
V Durvašanu navštívil Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu chrám Pána Rāmacandry a na hoře zvané Mahéndra-šaila viděl Pána Paraśurāmu.
Text 198:
En Durvaśana, Śrī Caitanya Mahāprabhu visitó el templo del Señor Rāmacandra, y en la montaña de Mahendra-śaila, vio al Señor Paraśurāma.
Text 199:
Potom Śrī Caitanya Mahāprabhu odešel do Sétubandhy (Ráméšvaram), kde se vykoupal na posvátném místě zvaném Dhanus-tírtha. Odtamtud šel do chrámu Rāmeśvary a pak si odpočinul.
Text 199:
Śrī Caitanya Mahāprabhu fue entonces a Setubandha [Rameśvara], donde Se bañó en el lugar llamado Dhanus-tīrtha. De allí fue a visitar el templo de Rāmeśvara, y, a continuación, descansó.
Text 200:
Ve shromáždění brāhmaṇů tam Śrī Caitanya Mahāprabhu naslouchal Kūrma Purāṇě, která obsahuje vyprávění o ctnostn ženě.
Text 200:
Allí, entre los brāhmaṇas, Śrī Caitanya Mahāprabhu escuchó el Kūrma Purāṇa, donde se narra la historia de la mujer casta.
Text 201:
Śrīmatī Sītādevī je matkou tří světů a manželkou Pána Rāmacandry. Je tou nejpřednější z počestných žen a dcerou krále Janaky.
Text 201:
Śrīmatī Sītādevī es la madre de los tres mundos y la esposa del Señor Rāmacandra. Entre las mujeres castas, ella es la suprema, y es la hija del rey Janaka.
Text 202:
Když matka Sītā uviděla Rāvaṇu, který ji přišel unést, vyhledala útočiště u boha ohně Agniho. Ten zahalil její tělo a tak ji ochránil před Rāvaṇou.
Text 202:
Cuando vio a Rāvaṇa, que había venido a raptarla, madre Sītā se refugió en el dios del fuego, Agni. El dios del fuego cubrió el cuerpo de madre Sītā, y de ese modo la protegió de las manos de Rāvaṇa.
Text 203:
Jakmile Śrī Caitanya Mahāprabhu slyšel z Kūrma Purāṇy, jak Rāvaṇa unesl falešnou podobu matky Sīty, velice Ho to potěšilo.
Text 203:
Al escuchar en el Kūrma Purāṇa que Rāvaṇa había raptado una forma falsa de madre Sītā, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se sintió muy satisfecho.
Text 204:
Bůh ohně Agni vzal skutečnou Sītu a odvedl ji do paláce Pārvatī, bohyně Durgy. Rāvaṇovi dal potom iluzorní podobu matky Sīty a tak ho oklamal.
Text 204:
El dios del fuego, Agni, se había llevado a la verdadera Sītā y la había trasladado a la morada de Pārvatī, la diosa Durgā. Entonces le fue entregada a Rāvaṇa una forma ilusoria de madre Sītā; de ese modo fue engañado Rāvaṇa.
Text 205:
Potom, co Pán Rāmacandra zabil Rāvaṇu, byla Sītādevī přivedena k ohni a zkoušena.
Text 205:
Después de que el Señor Rāmacandra matase a Rāvaṇa, Sītadevī fue llevada ante el fuego y probada.
Text 206:
Když Pán Rāmacandra přivedl iluzorní Sītu k ohni, bůh ohně ji nechal zmizet a předal Pánu Rāmacandrovi skutečnou Sītu.
Text 206:
Cuando el Señor Rāmacandra llevó a la Sītā ilusoria ante el fuego, el dios del fuego hizo desaparecer la forma ilusoria y entregó la verdadera Sītā al Señor Rāmacandra.
Text 207:
Śrī Caitanya Mahāprabhu měl radost, když uslyšel tento příběh, a vzpomněl si na slova Rāmadāse Vipry.
Text 207:
Cuando Śrī Caitanya Mahāprabhu escuchó esta historia, Se sintió muy complacido y recordó las palabras de Rāmadāsa Vipra.
Text 208:
Śrī Caitanya Mahāprabhu byl po vyslechnutí těchto závěrů z Kūrma Purāṇy velice šťastný. Se svolením brāhmaṇů si potom listy rukopisu Kūrma Purāṇy vzal.
Text 208:
En verdad, cuando Śrī Caitanya Mahāprabhu escuchó estas concluyentes afirmaciones del Kūrma-Purāṇa, sintió una gran felicidad. Después de pedir permiso a los brāhmaṇas, tomó posesión de las hojas manuscritas del Kūrma-Purāṇa.
Text 209:
Kūrma Purāṇa je velmi stará a starý byl i onen rukopis. Śrī Caitanya Mahāprabhu si přivlastnil původní listy, aby měl přímý důkaz. Text byl opsán na nové listy, aby zůstala nějaká náhrada.
Text 209:
Como el Kūrma-Purāṇa era muy antiguo, el manuscrito también lo era. Śrī Caitanya Mahāprabhu Se llevó con Él las hojas originales a fin de tener el testimonio directo. El texto del Purāṇa se copió en hojas nuevas para reemplazar las antiguas.
Text 210:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se vrátil do jižní Mathury (Madurai) a předal původní rukopis Kūrma Purāṇy Rāmadāsovi Viprovi.
Text 210:
Śrī Caitanya Mahāprabhu regresó a Mathurā del Sur [Madurai] y entregó el manuscrito original del Kūrma-Purāṇa a Rāmadāsa Vipra.
Text 211-212:
„Na žádost matky Sīty přinesl Agni, bůh ohně, iluzorní podobu Sīty a desetihlavý Rāvaṇa unesl falešnou Sītu. Původní Sītā odešla do sídla boha ohně. Když Pán Rāmacandra prověřoval Sītino tělo, do ohně vstoupila falešná, iluzorní Sītā. Tehdy bůh ohně přivedl původní Sītu ze svého sídla a předal ji Pánu Rāmacandrovi.“
Texts 211-212:
«A petición de madre Sītā, Agni, el dios del fuego, produjo una forma ilusoria de Sītā, y Rāvaṇa, el de las diez cabezas, raptó a la falsa Sītā. La Sītā original fue entonces a la morada del dios del fuego. Cuando el Señor Rāmacandra sometió a prueba el cuerpo de Sītā, fue la Sītā ilusoria y falsa la que entró en el fuego. En ese momento, el dios del fuego trajo de su morada a la Sītā original y la entregó al Señor Rāmacandra.»
Text 213:
Rāmadāsa Vipra měl z obdržení původních ručně psaných listů z Kūrma Purāṇy takovou radost, že okamžitě padl k lotosovým nohám Śrī Caitanyi Mahāprabhua a dal se do pláče.
Text 213:
Rāmadāsa Vipra se sintió muy complacido de recibir las hojas manuscritas originales del Kūrma-Purāṇa. Allí mismo, llorando, se postró a los pies de loto de Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 214:
Brāhmaṇa, šťastný, že dostal rukopis, řekl: „Pane, Ty jsi samotný Pán Rāmacandra a přišel jsi sem v rouchu sannyāsīho, abych Tě mohl spatřit.“
Text 214:
Tras recibir el manuscrito, el brāhmaṇa, muy complacido, dijo: «Señor, Tú eres el Señor Rāmacandra en persona, y has venido con hábito de sannyāsī para darme Tu audiencia.
Text 215:
„Můj drahý Pane, vysvobodil jsi mne z velkého soužení. Přijmi prosím mé pozvání a poobědvej v mém domě.“
Text 215:
«Mi querido Señor, Tú me has liberado de la gran desdicha que padecía. Te pido que Te quedes a almorzar en mi casa. Por favor, acepta mi invitación.
Text 216:
„Tehdy jsem Ti kvůli svému mentálnímu utrpení nemohl dát dobrý oběd. Nyní mám to štěstí, že jsi znovu přišel do mého domu.“
Text 216:
«El otro día tenía la mente tan angustiada que no pude ofrecerte un buen almuerzo. Ahora he tenido la buena fortuna de que hayas vuelto a mi casa.»
Text 217:
Takto brāhmaṇa promluvil a pak s velkou radostí uvařil prvotřídní oběd, který nabídl Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi.
Text 217:
Diciendo esto, el brāhmaṇa cocinó, muy feliz, un excelente almuerzo que ofreció a Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 218:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu strávil noc v domě tohoto brāhmaṇy a poté, co mu prokázal svou milost, se vydal k řece Támraparní v Pándjadéši.
Text 218:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pasó aquella noche en casa del brāhmaṇa. Luego, después de darle Su misericordia, el Señor partió hacia el río Tāmraparṇī, en Pāṇḍya-deśa.
Text 219:
Na břehu řeky Támraparní v Naja-tripati stálo devět chrámů Pána Viṣṇua. Pán Caitanya Mahāprabhu po koupeli v řece s velkým zájmem navštívil Božstva a pak pokračoval v cestě.
Text 219:
En Naya-tripati, a orillas del río Tāmraparṇī, había nueve templos del Señor Viṣṇu; después de bañarse en el río, el Señor Caitanya Mahāprabhu vio las Deidades lleno de curiosidad y siguió Su peregrinaje.
Text 220:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom šel na posvátné místo Čijaratala, kde zhlédl Božstva dvou bratrů, Pána Rāmacandry a Lakṣmaṇa. Potom pokračoval do Tila-káňčí, kde navštívil chrám Pána Śivy.
Text 220:
Después, Śrī Caitanya Mahāprabhu fue al lugar sagrado de Ciyaḍatalā, donde vio las Deidades de los dos hermanos, el Señor Rāmacandra y Lakṣmaṇa. De allí pasó a Tila-kāñcī, donde visitó el templo del Señor Śiva.
Text 221:
Dále Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu šel na svaté místo Gadžéndra-mókšana, kde navštívil chrám Pána Viṣṇua. Poté šel do svatého místa Pánágadi, na kterém viděl Božstva Pána Rāmacandry a Sīty.
Text 221:
El Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu visitó entonces el lugar sagrado de Gajendra-mokṣaṇa, donde fue a un templo del Señor Viṣṇu. De allí pasó a Pānāgaḍi, un lugar sagrado donde vio las Deidades del Señor Rāmacandra y Sītā.
Text 222:
Později Pán přišel do Čámtápuru, kde viděl Božstva Pána Rāmacandry a Lakṣmaṇa. Další místo, které navštívil, byla Šrí Vaikuntha a tamní chrám Pána Viṣṇua.
Text 222:
Más tarde, el Señor fue a Cāmtāpura, donde vio las Deidades del Señor Rāmacandra y Lakṣmaṇa. A continuación fue a Śrī Vaikuṇṭha y visitó el templo de Señor Viṣṇu.
Text 223:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu šel potom do Malaja-parvaty a tam se pomodlil k Agastyovi Munimu. Potom navštívil Kanjá-kumárí (mys Kumárí).
Text 223:
Śrī Caitanya Mahāprabhu fue entonces a Malaya-parvata y ofreció oraciones a Agastya Muni. Seguidamente visitó Kanyā-kumārī [cabo Comorín].
Text 224:
Po návštěvě Kanjá-kumárí Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu přišel do Ámlitaly, kde viděl Božstvo Śrī Rāmacandry. Potom šel do Mallárdéše, kde žila komunita Bhaṭṭathārijů.
Text 224:
Tras visitar Kanyā-kumārī, Śrī Caitanya Mahāprabhu fue a Āmlitalā, donde vio la Deidad de Śrī Rāmacandra. Acto seguido fue a un lugar llamado Mallāra-deśa, donde vivía una comunidad de bhaṭṭathāris.
Text 225:
Po návštěvě Mallárdéše putoval Caitanya Mahāprabhu do Tamál-kártiku a potom do Vétápani, kde zhlédl chrám Raghunātha, Pána Rāmacandry. Tam strávil noc.
Text 225:
Tras visitar Mallāra-deśa, Caitanya Mahāprabhu fue a Tamāla-kārtika, y de allí a Vetāpani. Allí visitó el templo de Raghunātha, el Señor Rāmacandra, y pasó la noche.
Text 226:
Śrī Caitanyu Mahāprabhua doprovázel Jeho služebník Kṛṣṇadāsa. Byl to brāhmaṇa, ale setkal se tam s Bhaṭṭathāriji.
Text 226:
Śrī Caitanya Mahāprabhu viajaba acompañado de Su sirviente, Kṛṣṇadāsa. Aunque era un brāhmaṇa, en aquel lugar trabó relación con los bhaṭṭathāris.
Text 227:
Bhaṭṭathārijové okouzlili prostého a laskavého brāhmaṇu Kṛṣṇadāse ženami a svou nepříznivou společností znečistili jeho inteligenci.
Text 227:
Sirviéndose de sus mujeres, los bhaṭṭathāris sedujeron al brāhmaṇa Kṛṣṇadāsa, que era sencillo y amable. En virtud de su mala compañía, le contaminaron la inteligencia.
Text 228:
Přiváben Bhaṭṭathāriji šel Kṛṣṇadāsa časně ráno do jejich tábora. Pán se tam rychle vydal také, aby ho našel.
Text 228:
Seducido por los bhaṭṭathāris, Kṛṣṇadāsa fue a visitarles a primera hora de la mañana. El Señor Se presentó allí rápidamente a buscarle.
Text 229:
Śrī Caitanya Mahāprabhu přišel mezi ně a zeptal se: „Proč tu držíte Mého brāhmaṇského služebníka?“
Text 229:
Al llegar a la comunidad, Śrī Caitanya Mahāprabhu preguntó a los bhaṭṭathāris: «¿Por qué retenéis a Mi asistente brāhmaṇa?
Text 230:
„Já jsem ve stavu odříkání a vy také, a přesto Mi záměrně působíte bolest. To nemá žádnou logiku.“
Text 230:
«Yo pertenezco a la orden de vida de renuncia, al igual que vosotros. Y sin embargo, Me estáis causando sufrimientos intencionadamente; no veo en ello ninguna buena lógica.»
Text 231:
Když Bhaṭṭathārijové slyšeli Pána Caitanyu Mahāprabhua, všichni se na Něho ze všech stran seběhli se zbraněmi v rukou a chtěli Mu ublížit.
Text 231:
Al oír a Śrī Caitanya Mahāprabhu, todos los bhaṭṭathāris fueron corriendo hacia Él, empuñando armas, con intención de lastimarlo.
Text 232:
Zbraně jim však vypadly z rukou a zasáhly jejich vlastní těla. Když byli někteří Bhaṭṭathārijové takto rozsekáni na kusy, ostatní se rozutekli do čtyř světových stran.
Text 232:
Sin embargo, las armas se les cayeron de las manos, clavándose en sus propios cuerpos. Al ver que algunos de los bhaṭṭathāris habían quedado despedazados, los demás salieron huyendo en las cuatro direcciones.
Text 233:
Zatímco se táborem Bhaṭṭathārijů rozléhal křik a nářek, chytil Śrī Caitanya Mahāprabhu Kṛṣṇadāse za vlasy a odtáhl ho pryč.
Text 233:
En medio del tumulto y el griterío que se levantó en la comunidad bhaṭṭathāri, Śrī Caitanya Mahāprabhu sujetó a Kṛṣṇadāsa por el pelo y se lo llevó de allí.
Text 234:
Ještě téhož večera dorazili Śrī Caitanya Mahāprabhu a Jeho služebník Kṛṣṇadāsa ke břehu řeky Pajasviní. Vykoupali se a pak šli navštívit chrám Ādi-keśavy.
Text 234:
Esa misma noche, Śrī Caitanya Mahāprabhu y Su asistente, Kṛṣṇadāsa, llegaron a la orilla del río Payasvinī. Después de bañarse, fueron a visitar el templo de Ādi-keśava.
Text 235:
Jakmile Pán uviděl chrám Ādi-keśavy, ihned Ho zaplavila extáze. Tančil, zpíval a přitom skládal poklony a přednášel různé modlitby.
Text 235:
Cuando el Señor visitó el templo de Ādi-keśava, quedó inmediatamente abrumado por el éxtasis. Ofreciendo diversas oraciones y reverencias, cantó y danzó.
Text 236:
Všichni lidé velmi žasli nad extatickými zábavami Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua a s nadšením Ho uvítali.
Text 236:
Toda la gente del lugar estaba muy asombrada de ver los extáticos pasatiempos de Śrī Caitanya Mahāprabhu. Todos ellos dieron una buena bienvenida al Señor.
Text 237:
V chrámu Ādi-keśavy Śrī Caitanya Mahāprabhu probíral s vysoce pokročilými oddanými duchovní témata. Tam také našel kapitolu z Brahma-saṁhity.
Text 237:
En el templo de Ādi-keśava, Śrī Caitanya Mahāprabhu habló de temas espirituales con devotos muy avanzados. En ese lugar, encontró un capítulo de la Brahma-saṁhitā.
Text 238:
Śrī Caitanya Mahāprabhu měl z nalezení kapitoly tohoto písma nesmírnou radost a Jeho tělo vykazovalo známky extatických proměn, jako je třesení, ronění slz, pocení, trans a jásot.
Text 238:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Se sintió muy feliz de encontrar un capítulo de aquella Escritura, y en Su cuerpo se manifestaron signos de trasformación extática: temblor, lágrimas, transpiración, trance y júbilo.
Text 239-240:
Neexistuje písmo, které by se v oblasti konečných duchovních závěrů vyrovnalo Brahma-saṁhitě. Toto písmo ve skutečnosti svrchovaným způsobem vyjevuje slávu Pána Govindy, protože o Něm předkládá to nejvyšší poznání. Brahma-saṁhitā stručně shrnuje všechny závěry, a tak zaujímá podstatné místo mezi vaiṣṇavskými texty.
Texts 239-240:
En lo que se refiere a la conclusión espiritual suprema, no hay Escritura como la Brahma-saṁhitā. En verdad, esa Escritura es la revelación suprema de las glorias del Señor Govinda, pues revela el conocimiento supremo acerca de Él. En la Brahma-saṁhitā se exponen con brevedad todas las conclusiones, y por ello es esencial entre todas las Escrituras vaiṣṇavas.
Text 241:
Śrī Caitanya Mahāprabhu si pořídil opis Brahma-saṁhity a blaženě se vydal na místo známé jako Ananta Padmanábha.
Text 241:
Śrī Caitanya Mahāprabhu copió la Brahma-saṁhitā y, a continuación, con gran placer, fue a un lugar llamado Ananta Padmanābha.
Text 242:
Śrī Caitanya Mahāprabhu zůstal dva nebo tři dny na místě Ananta Padmanábha a navštívil tamní chrám. Potom se šel ve velké extázi podívat na chrám Śrī Janārdany.
Text 242:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pasó un par días en Ananta Padmanābha, donde visitó el templo. Luego, lleno de éxtasis, fue a visitar el templo de Śrī Janārdana.
Text 243:
Śrī Caitanya Mahāprabhu na místě Śrī Janārdany dva dny tančil a zpíval a pak se odebral na břeh řeky Pajasviní, kde navštívil chrám Śaṅkara-nārāyaṇa.
Text 243:
Durante dos días, Śrī Caitanya Mahāprabhu cantó y danzó en Śrī Janārdana. Después Se dirigió hacia la orilla del río Payasvinī y visitó el templo de Śaṅkara-nārāyaṇa.
Text 244:
Dále navštívil klášter Śṛṅgeri-maṭh, sídlo Ācāryi Śaṅkary, poutní místo Matsja-tírthu a vykoupal se v řece Tungabhadře.
Text 244:
Entonces visitó el monasterio de Śṛṅgeri-maṭha, la morada de Ācārya Śaṅkara. Seguidamente visitó Matsya-tīrtha, un lugar de peregrinaje, y Se bañó en el río Tuṅgabhadrā.
Text 245:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom přišel do Udupí, kde dříve žil Madhvācārya a kde sídlili filosofové známí jako tattvavādī. Tam uviděl Božstvo Pána Kṛṣṇy a šílel v extázi.
Text 245:
Caitanya Mahāprabhu llegó seguidamente a Uḍupī, la morada de Madhvācārya, donde vivían los filósofos tattvavādīs. Allí vio la Deidad del Señor Kṛṣṇa y enloqueció de éxtasis.
Text 246:
V klášteře v Udupí uviděl Śrī Caitanya Mahāprabhu překrásné Božstvo „tančícího Gopāla“. Právě toto Božstvo se Madhvācāryovi zjevilo ve snu.
Text 246:
En el monasterio de Uḍupī, Śrī Caitanya Mahāprabhu vio la muy hermosa Deidad del «Gopāla danzante». Esa Deidad Se le apareció a Madhvācārya en un sueño.
Text 247:
Madhvācārya nějakým způsobem získal Božstvo Kṛṣṇy z hromady gopī-candanu, přepravovaného na lodi.
Text 247:
De alguna forma, Madhvācārya había encontrado la Deidad de Kṛṣṇa en un bloque de gopī-candana que trasportaban en un barco.
Text 248:
Madhvācārya toto Božstvo tančícího Gopāla přinesl do Udupí a instaloval Ho v chrámu. Madhvācāryovi následovníci, známí jako tattvavādī, toto Božstvo dodnes uctívají.
Text 248:
Madhvācārya llevó a la Deidad de Gopāla danzante a Uḍupī, y la instaló en el templo. Hasta la fecha, la Deidad es adorada por los seguidores de Madhvācārya, los tattvavādīs.
Text 249:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu pocítil při pohledu na tuto překrásnou podobu Śrī Gopāla velkou blaženost a dlouho tančil a zpíval v extázi lásky.
Text 249:
Śrī Caitanya Mahāprabhu experimentó un gran placer al ver aquella hermosa forma de Gopāla. Durante mucho tiempo, danzó y cantó lleno de amor extático.
Text 250:
Když tattvavādští vaiṣṇavové viděli Śrī Caitanyu Mahāprabhua poprvé, považovali Ho za māyāvādského sannyāsīho, a proto s Ním nemluvili.
Text 250:
Cuando vieron a Śrī Caitanya Mahāprabhu, los vaiṣṇavas tattvavādīs al principio creyeron que era un sannyāsī māyāvādī. Por consiguiente, no hablaron con Él.
Text 251:
Později však žasli, když viděli extatickou lásku Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Začali Ho brát jako vaiṣṇavu a připravili Mu hezké uvítání.
Text 251:
Más tarde, al ver el amor extático de Śrī Caitanya Mahāprabhu, quedaron maravillados. Así, considerándole un vaiṣṇava, Le brindaron una buena recepción.
Text 252:
Śrī Caitanya Mahāprabhu věděl, že tattvavādī jsou na svůj vaiṣṇavismus velice pyšní, a tak se usmál a promluvil k nim.
Text 252:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Se dio cuenta de que los tattvavādīs estaban muy orgullosos de su vaiṣṇavismo. Por eso, sonriendo, comenzó a hablarles.
Text 253:
Śrī Caitanya Mahāprabhu zahájil rozhovor s vědomím jejich velké pýchy.
Text 253:
Considerándoles muy orgullosos, Caitanya Mahāprabhu comenzó el debate.
Text 254:
Hlavní ācārya tattvavādīch byl velmi sečtělý ve zjevených písmech. Śrī Caitanya Mahāprabhu se ho pokorně zeptal.
Text 254:
El principal ācārya de la comunidad tattvavāda era un gran erudito en las Escrituras reveladas. Con humildad, Śrī Caitanya Mahāprabhu le hizo una pregunta.
Text 255:
Caitanya Mahāprabhu řekl: „Dost dobře nevím, co je cílem života a jak ho dosáhnout. Řekni Mi prosím, co je pro lidstvo nejlepší a jak se k tomu dá dospět.“
Text 255:
Caitanya Mahāprabhu dijo: «Yo no sé muy bien cuál es el objetivo de la vida y cómo alcanzarlo. Por favor, háblame del ideal más elevado para la humanidad y de cómo alcanzarlo».
Text 256:
Ācārya odpověděl: „Pokud jsou činnosti čtyř tříd a čtyř āśramů zasvěceny Kṛṣṇovi, jsou tím nejlepším prostředkem pro dosažení nejvyššího cíle života.“
Text 256:
El ācārya contestó: «Las actividades de las cuatro castas y de los cuatro āśramas, cuando se dedican a Kṛṣṇa, constituyen el mejor método para alcanzar el objetivo supremo de la vida.
Text 257:
„Ten, kdo povinnosti varṇāśrama-dharmy koná pro Kṛṣṇu, získá pět druhů osvobození a je přemístěn na Vaikuṇṭhu, do duchovního světa. To je nejvyšší životní cíl a konečný soud všech zjevených písem.“
Text 257:
«Quien consagra los deberes del varṇāśrama-dharma a Kṛṣṇa, se hace merecedor de los cinco tipos de liberación. Así se eleva al mundo espiritual en Vaikuṇṭha. Ése es el objetivo supremo de la vida y el veredicto de todas las Escrituras reveladas.»
Text 258:
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Podle śāster je naslouchání a opěvování tím nejlepším způsobem, jak dosáhnout láskyplné služby Śrī Kṛṣṇovi.“
Text 258:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «Según el veredicto de los śāstras, el mejor método para alcanzar el servicio amoroso a Kṛṣṇa es el proceso de escuchar y cantar.
Text 259-260:
„,Tento proces zahrnuje naslouchání, zpívání a vzpomínání na svaté jméno, podobu, zábavy, vlastnosti a doprovod Pána, sloužení podle místa, času a konatele, uctívání Božstva, modlení se, považování se za věčného služebníka Kṛṣṇy, přátelení se s Kṛṣṇou a odevzdání Mu všeho. Pokud je těchto devět způsobů oddané služby přímo věnováno Kṛṣṇovi, představují dosažení nejvyššího cíle života. To je tvrzení zjevených písem.̀“
Texts 259-260:
«“Este proceso consiste en escuchar, glorificar y recordar el santo nombre, la forma, pasatiempos, cualidades y séquito del Señor, ofrecer servicio según el momento, lugar y ejecutante, adorar a la Deidad, ofrecer oraciones, considerarse siempre el sirviente eterno de Kṛṣṇa, hacer amistad con Él, y dedicarle todo. Estos nueve elementos del servicio devocional, cuando se ofrecen directamente a Kṛṣṇa, constituyen el máximo logro en la vida. Ése es el veredicto de las Escrituras reveladas.”
Text 261:
„Ten, kdo následováním těchto devíti metod, počínaje nasloucháním a opěvováním, dospěje na úroveň láskyplné služby Pánu Kṛṣṇovi, dosáhl páté úrovně úspěchu a hranice životních cílů.“
Text 261:
«Quien se eleva al plano del servicio amoroso al Señor Kṛṣṇa mediante la práctica de esos nueve procesos, comenzando con escuchar y cantar, ha alcanzado el quinto nivel del éxito y el límite de los objetivos de la vida.
Text 262:
„,Ten, kdo je skutečně pokročilý a raduje se ze zpívání svatého jména svého nesmírně drahého Pána, prožívá vzrušení a svaté jméno zpívá hlasitě. Také se směje, pláče, je neklidný a zpívá jako blázen, aniž by se staral o své okolí.̀“
Text 262:
«“Cuando una persona es verdaderamente avanzada y disfruta cantando el santo nombre del Señor, que le es muy querido, se agita y canta en voz alta el santo nombre. Ríe también y llora, se agita y canta como un loco, sin preocuparse por extraños.”
Text 263:
„Plodonosné činnosti zavrhuje každé zjevené písmo. Všude je doporučeno zanechat plodonosných činností, protože jimi nikdo nemůže dosáhnout nejvyššího životního cíle, lásky k Bohu.“
Text 263:
«En todas las Escrituras reveladas se condenan las actividades fruitivas. En todas partes se aconseja abandonar las ocupaciones fruitivas, pues con ellas no se puede alcanzar el objetivo supremo de la vida, el amor por Dios.
Text 264:
„,Předepsané povinnosti jsou uvedené v náboženských písmech. Ten, kdo je prozkoumá, může plně pochopit jejich přednosti a chyby a pak se jich zcela vzdát ve prospěch služby Nejvyšší Osobnosti Božství. Takový člověk je považován za prvotřídního.̀“
Text 264:
«“Los deberes prescritos se explican en las Escrituras religiosas. Quien los analiza, puede entender perfectamente sus cualidades y defectos, y así los abandona completamente para ofrecer servicio a la Suprema Personalidad de Dios. A esa persona se la considera de primera categoría.”
Text 265:
„Zanech všech druhů náboženství a jen se Mi odevzdej. Já tě zbavím všech reakcí za hříšné jednání. Neboj se.“
Text 265:
«“Abandona toda clase de religión y sencillamente entrégate a Mí. Yo te liberaré de toda reacción pecaminosa. No temas.”
Text 266:
„,Dokud se člověk nenasytil plodonosnými činnostmi a vykonáváním śravaṇaṁ kīrtaṇaṁ viṣṇoḥ neprobudil svoji chuť pro oddanou službu, musí jednat podle usměrňujících zásad daných pokyny Véd.̀“
Text 266:
«“Quien no se haya saciado de las actividades fruitivas y no haya despertado el gusto por el servicio devocional mediante el proceso de śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ, tendrá que actuar conforme a los principios regulativos de los mandamientos védicos.”
Text 267:
„Čistí oddaní odmítají pět druhů osvobození. Ba co víc, osvobození je pro ně bezvýznamné, protože ho vidí jako pekelné.“
Text 267:
«Los devotos puros rechazan las cinco clases de liberación; en verdad, para ellos la liberación es insignificante, pues la consideran infernal.
Text 268:
„,Čistí oddaní vždy odmítají pět druhů osvobození, jež dávají možnost žít na Vaikuṇṭhách, duchovních planetách, vlastnit stejné bohatství jako Nejvyšší Pán, mít stejné tělesné rysy jako Pán, být v Pánově společnosti nebo splynout s Jeho tělem. Čistí oddaní tato požehnání bez služby Pánu nikdy nepřijmou.̀“
Text 268:
«“Los devotos puros siempre rechazan los cinco tipos de liberación, que consisten en vivir en los planetas espirituales de Vaikuṇṭha, en poseer opulencias iguales a las del Señor Supremo, en tener un aspecto físico igual al del Señor, en estar en compañía del Señor, y en fundirse en el cuerpo del Señor. Los devotos puros no aceptan esas bendiciones sin el servicio al Señor.”
Text 269:
„,Je velmi těžké se vzdát hmotného bohatství, pozemků, dětí, společnosti, přátel, majetku, manželky nebo požehnání bohyně štěstí, po kterém touží i velcí polobozi. Král Bharata však po těchto věcech netoužil, což odpovídalo jeho postavení, protože čistý oddaný, jehož mysl je vždy zaměstnaná službou Pánu, považuje dokonce i osvobození či splynutí s Pánem za bezvýznamné. Co potom říci o hmotných příležitostech?̀“
Text 269:
«“Es muy difícil abandonar la opulencia material, las tierras, los hijos, la sociedad, los amigos, las riquezas, la esposa o las bendiciones de la diosa de la fortuna, que hasta los grandes semidioses desean. Pero el rey Bharata no deseaba nada de eso, lo cual era muy propio de su posición, pues, al devoto puro que tiene la mente siempre ocupada en el servicio del Señor, hasta la liberación de fundirse en la existencia del Señor le parece insignificante. ¿Qué decir entonces de los placeres materiales?”
Text 270:
„,Ti, kdo jsou oddanými Pána Nārāyaṇa, se nebojí pekelných podmínek, protože jim připadají stejné jako povýšení na nebeské planety či osvobození. Oddaní Pána Nārāyaṇa to vše vidí na stejné úrovni.̀“
Text 270:
«“La persona que es devota del Señor Nārāyaṇa no teme vivir en un infierno, pues lo considera igual a elevarse a los planetas celestiales o alcanzar la liberación. Los devotos del Señor Nārāyaṇa están acostumbrados a ver todas esas cosas en un mismo plano.”
Text 271:
„Oddaní zavrhují osvobození i plodonosné jednání, a ty se zde snažíš tyto dvě věci ustanovit jako cíl života a způsob, jak ho dosáhnout.“
Text 271:
«Los devotos rechazan tanto la liberación como las actividades fruitivas. Tú estás tratando de presentarlas como si fueran el objetivo de la vida y el proceso para alcanzarlo.»
Text 272:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dále tattvavādskému ācāryovi řekl: „Viděl jsi, že jsem potulný mnich ve stavu odříkání, a hrál jsi se mnou nečestnou hru. Ve skutečnosti jsi nepopsal konečný cíl a způsob, jak ho dosáhnout.“
Text 272:
Śrī Caitanya Mahāprabhu continuó hablando al ācārya tattvavādī: «Viendo que soy un mendicante y que pertenezco a la orden de vida de renuncia, has querido jugar conmigo con duplicidad. No has explicado ni el verdadero proceso ni el objetivo supremo».
Text 273:
Ācārya tattvavādské sampradāyi se po vyslechnutí Śrī Caitanyi Mahāprabhua velice zastyděl a žasl nad tím, jak pevnou má Śrī Caitanya Mahāprabhu víru ve vaiṣṇavismus.
Text 273:
Tras escuchar a Śrī Caitanya Mahāprabhu, el ācārya de la tattvavāda-sampradāya se sintió muy avergonzado. Al observar la firme fe de Śrī Caitanya Mahāprabhu en el vaiṣṇavismo, quedó maravillado.
Text 274:
Tattvavādský ācārya odpověděl: „Vše, co jsi řekl, je zajisté pravda. Jsou to závěry všech vaiṣṇavských zjevených písem.“
Text 274:
El ācārya tattvavādī contestó: «Lo que has dicho es realmente así. Es la conclusión de las Escrituras reveladas de los vaiṣṇavas.
Text 275:
„My však přesto jednáme podle toho, co Madhvācārya stanovil jako zásady pro naši společnost.“
Text 275:
«Aun así, lo que Madhvācārya estableció como fórmula de nuestro grupo, nosotros lo practicamos como línea de conducta del grupo.»
Text 276:
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Jak ten, kdo jedná pro plody, tak spekulující filosof jsou považováni za neoddané, a ve tvé sampradāyi vidíme oba prvky přítomné.“
Text 276:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «Tanto al que realiza actividades fruitivas como al filósofo especulativo se les considera no devotos. En tu sampradāya vemos ambos elementos.
Text 277:
„Jediná dobrá vlastnost, kterou ve tvé sampradāyi vidím, je, že přijímáte Pánovu podobu jako pravdu.“
Text 277:
«La única buena cualidad que veo en vuestra sampradāya es que aceptáis la verdad de la forma del Señor.»
Text 278:
Takto Śrī Caitanya Mahāprabhu rozdrtil pýchu tattvavādīch. Potom odešel na posvátné místo jménem Phalgu-tírtha.
Text 278:
De ese modo, Śrī Caitanya Mahāprabhu hizo pedazos el orgullo de los tattvavādīs. Después fue al lugar sagrado de Phalgu-tīrtha.
Text 279:
Śrī Caitanya Mahāprabhu, syn matky Śacī, šel dále do Tritakúpy a po návštěvě tamního Božstva Viśāly pokračoval k posvátnému místu známému jako Paňčápsará-tírtha.
Text 279:
A continuación, Śrī Caitanya Mahāprabhu, el hijo de madre Śacī, fue a Tritakūpa, y después de ver la Deidad de Viśālā, fue al lugar sagrado de Pañcāpsarā-tīrtha.
Text 280:
Po návštěvě Paňčápsary šel Śrī Caitanya Mahāprabhu do Gókarnu. Tam navštívil chrám Pána Śivy a pak pokračoval dále do Dvaipájani. Potom Śrī Caitanya Mahāprabhu, drahokam mezi sannyāsīmi, odešel do Súrpáraka-tírthy.
Text 280:
Después de visitar Pañcāpsarā, Śrī Caitanya Mahāprabhu fue a Gokarṇa. Allí visitó el templo del Señor Śiva, y después fue a Dvaipāyani. De allí Śrī Caitanya Mahāprabhu, la joya cimera de todos los sannyāsīs, prosiguió hasta Sūrpāraka-tīrtha.
Text 281:
Dále Śrī Caitanya Mahāprabhu navštívil město Kólápur, kde v chrámu Kśīra-bhagavatī viděl bohyni štěstí. V chrámu Cora-pārvatī pak zhlédl Lāṅga-gaṇeśe.
Text 281:
Śrī Caitanya Mahāprabhu visitó entonces la ciudad de Kolāpura, donde vio a la diosa de la fortuna en el templo de Kṣīra-bhagavatī, y a Lāṅga-gaṇeśa en otro templo conocido con el nombre de Cora-pārvatī.
Text 282:
Odtud šel Śrī Caitanya Mahāprabhu do Pándarpuru, kde s velkou radostí navštívil chrám Viṭhṭhala Ṭhākura.
Text 282:
De allí, Śrī Caitanya Mahāprabhu fue a Pāṇḍarapura, donde Se sintió feliz de visitar el templo de Viṭhṭhala Ṭhākura.
Text 283:
Śrī Caitanya Mahāprabhu jako obvykle nejrůznějšími způsoby zpíval a tančil. Jednoho brāhmaṇu velmi potěšilo, když viděl Pána v extázi lásky, a pozval Ho do svého domu na oběd.
Text 283:
Como de costumbre, Śrī Caitanya Mahāprabhu cantó y danzó de diversas maneras. Un brāhmaṇa se sintió muy complacido de ver el amor extático del Señor, y Le invitó a almorzar a su casa.
Text 284:
Brāhmaṇa předložil Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi jídlo s velkou úctou a láskou. Po obědě Pán obdržel příznivou zprávu.
Text 284:
El brāhmaṇa ofreció alimentos a Śrī Caitanya Mahāprabhu con gran amor y respeto. Tras terminar Su almuerzo, el Señor recibió buenas nuevas.
Text 285:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se dozvěděl, že v té samé vesnici v domě jednoho brāhmaṇy přebývá Śrī Raṅga Purī, jeden z žáků Śrī Mādhavendry Purīho.
Text 285:
Śrī Caitanya Mahāprabhu recibió entonces la noticia de que Śrī Raṅga Purī, un discípulo de Śrī Mādhavendra Purī, se encontraba en aquella población, en casa de un brāhmaṇa.
Text 286:
Śrī Caitanya Mahāprabhu šel okamžitě do brāhmaṇova domu Śrī Raṅgu Purīho navštívit. Jakmile vstoupil, uviděl ho tam sedět.
Text 286:
Al escuchar la noticia, Śrī Caitanya Mahāprabhu fue inmediatamente a ver a Śrī Raṅga Purī a casa del brāhmaṇa. Al entrar, el Señor le encontró allí sentado.
Text 287:
Hned, jak Caitanya Mahāprabhu Śrī Raṅgu Purīho uviděl, v extázi lásky padl na zem, aby se mu poklonil. Na Jeho těle se projevily známky transcendentálních proměn, jako je ronění slz, radost, třesení a pocení.
Text 287:
Tan pronto como vio a Śrī Raṅga Purī, Śrī Caitanya Mahāprabhu le ofreció reverencias lleno de amor extático, tendiéndose en el suelo allí mismo. En Él se podían ver los signos de transformación trascendental: lágrimas, júbilo, temblor y transpiración.
Text 288:
Když Śrī Raṅga Purī viděl extatickou náladu Śrī Caitanyi Mahāprabhua, řekl: „Tvoje Svatosti, prosím vstaň.“
Text 288:
Al ver a Śrī Caitanya Mahāprabhu en aquella actitud extática, Śrī Raṅga Purī dijo: «Tu Santidad, por favor, levántate.
Text 289:
„Tvoje Svatost má jistě nějaký vztah se Śrī Mādhavendrou Purīm, bez něhož nemůže existovat ani vůně extatické lásky.“
Text 289:
«Ciertamente, Tu Santidad estás vinculado a Śrī Mādhavendra Purī, sin el cual no hay fragancia de amor extático.»
Text 290:
Poté, co Śrī Raṅga Purī takto promluvil, zvedl Śrī Caitanyu Mahāprabhua a objal Ho. Když se takto navzájem pevně objímali, oba se rozplakali v extázi.
Text 290:
Tras decir esto, Śrī Raṅga Purī ayudó a Śrī Caitanya Mahāprabhu a levantarse y Le abrazó. Cuando se abrazaron, comenzaron a llorar de éxtasis.
Text 291:
Po chvíli se probrali a uklidnili. Śrī Caitanya Mahāprabhu potom Śrī Raṅgovi Purīmu řekl o svém vztahu s Īśvarou Purīm.
Text 291:
Pasados unos momentos, dominaron sus sentidos y mantuvieron la paciencia. Śrī Caitanya Mahāprabhu informó entonces a Śrī Raṅga Purī de Su relación con Īśvara Purī.
Text 292:
Oba byli zaplaveni úžasnou extází lásky, která se v nich vzedmula. Nakonec se posadili a uctivě spolu začali hovořit.
Text 292:
Ambos se vieron inundados por el maravilloso éxtasis del amor que surgió en los dos. Finalmente, se sentaron y comenzaron a conversar con gran respeto.
Text 293:
Takto rozmlouvali o Pánu Kṛṣṇovi nepřetržitě pět až sedm dní.
Text 293:
De ese modo hablaron de los temas del Señor Kṛṣṇa continuamente durante cinco o siete días.
Text 294:
Śrī Raṅga Purī se Śrī Caitanyi Mahāprabhua ze zvědavosti zeptal, kde se narodil, a Pán mu řekl, že v Navadvíp-dhámu.
Text 294:
Por curiosidad, Śrī Raṅga Purī preguntó a Śrī Caitanya Mahāprabhu por Su lugar de nacimiento; el Señor Le informó de que había nacido en Navadvīpa-dhāma.
Text 295:
Śrī Raṅga Purī kdysi byl v Navadvípu se Śrī Mādhavendrou Purīm, a tak vzpomínal na události, které se tam odehrály.
Text 295:
En el pasado, Śrī Raṅga Purī había ido a Navadvīpa con Śrī Mādhavendra Purī, y recordaba lo que allí había ocurrido.
Text 296:
Jakmile si Śrī Raṅga Purī vzpomněl na Navadvíp, vzpomněl si také, jak doprovázel Śrī Mādhavendru Purīho do domu Śrī Jagannātha Miśry a jak tam obědval. Vybavil si dokonce i chuť karí z banánovníkových květů, jaké nikdy předtím neochutnal.
Text 296:
Tan pronto como recordó Navadvīpa, Śrī Raṅga Purī recordó también que había acompañado a Śrī Mādhavendra Purī a casa de Jagannātha Miśra, y que allí había almorzado. Recordaba incluso el sabor de un kari como nunca antes había probado, hecho de flores de banano.
Text 297:
Śrī Raṅga Purī si také vzpomněl na manželku Jagannātha Miśry. Byla velmi oddaná a cudná. Co se lásky týče, byla jako matka celého vesmíru.
Text 297:
Śrī Raṅga Purī recordaba también a la esposa de Jagannātha Miśra, una mujer muy casta y dedicada. Por lo afectuosa que se mostraba, era exactamente como la madre del universo.
Text 298:
Vzpomínal také na to, jakou byla Śacīmātā, žena Śrī Jagannātha Miśry, zkušenou kuchařkou. Vybavoval si, že byla k sannyāsīm velice milá a hostila je jako své vlastní syny.
Text 298:
También recordaba que la esposa de Śrī Jagannātha Miśra, Śacīmātā, era muy experta en la cocina. Recordaba que sentía mucho afecto por los sannyāsīs y les alimentaba como si se tratase de sus propios hijos.
Text 299:
Śrī Raṅga Purī si také pamatoval, že jeden z jejích způsobilých synů přijal stav odříkání, když byl ještě velmi mladý. Jeho jméno bylo Śaṅkarāraṇya.
Text 299:
Śrī Raṅga Purī recordaba también que uno de sus meritorios hijos había entrado en la orden de vida de renuncia a muy temprana edad. Su nombre era Śaṅkarāraṇya.
Text 300:
Śrī Raṅga Purī sdělil Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi, že právě na tomto posvátném místě, v Pándarpuru, dosáhl sannyāsī jménem Śaṅkarāraṇya dokonalosti.
Text 300:
Śrī Raṅga Purī informó a Śrī Caitanya Mahāprabhu de que en aquel sagrado lugar, Pāṇḍarapura, el sannyāsī Śaṅkarāraṇya había alcanzado la perfección.
Text 301:
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „V Mém předešlém āśramu byl Śaṅkarāraṇya Mým bratrem a Jagannātha Miśra Mým otcem.“
Text 301:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «En Mi antiguo āśrama, Śaṅkarāraṇya era Mi hermano, y Jagannātha Miśra era Mi padre».
Text 302:
Po skončení rozhovoru se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem se Śrī Raṅga Purī vydal navštívit Dváraka-dhám.
Text 302:
Tras su conversación con Śrī Caitanya Mahāprabhu, Śrī Raṅga Purī partió hacia Dvārakā-dhāma.
Text 303:
Po odchodu Śrī Raṅgy Purīho do Dváraky zůstal Śrī Caitanya Mahāprabhu s brāhmaṇou v Pándarpuru ještě čtyři dny. Koupal se v řece Bhímě a navštěvoval Viṭhṭhalův chrám.
Text 303:
Después de que Śrī Raṅga Purī partiese hacia Dvārakā, Śrī Caitanya Mahāprabhu pasó cuatro días más con el brāhmaṇa de Pāṇḍarapura, donde Se bañó en el río Bhīmā y visitó el templo de Viṭhṭhala.
Text 304:
Śrī Caitanya Mahāprabhu šel potom ke břehu řeky Krišna-vénva, kde navštívil mnoho posvátných míst a chrámů různých bohů.
Text 304:
A continuación, Śrī Caitanya Mahāprabhu fue hasta el río Kṛṣṇa-veṇvā, donde visitó muchos lugares sagrados y templos de diversos dioses.
Text 305:
Tamní společenství brāhmaṇů se skládalo z čistých oddaných. Pravidelně studovali knihu s názvem Kṛṣṇa-karṇāmṛta, kterou napsal Bilvamaṅgala Ṭhākura.
Text 305:
La comunidad brāhmaṇa del lugar estaba formada de devotos puros. Esos brāhmaṇas que estudiaban regularmente un libro titulado Kṛṣṇa-karnāmṛta, obra de Bilvamaṅgala Ṭhākura.
Text 306:
Śrī Caitanya Mahāprabhu měl nesmírnou radost, že mohl naslouchat Kṛṣṇa-karṇāmṛtě, a s velkou dychtivostí ji nechal opsat a vzal si ji s sebou.
Text 306:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Se sintió muy complacido de escuchar la lectura del Kṛṣṇa-karṇāmṛta; con gran afán, hizo que lo copiaran, y Se lo llevó consigo.
Text 307:
Ve třech světech není nic, co by se s Kṛṣṇa-karṇāmṛtou dalo srovnat. Studiem této knihy dosáhne člověk poznání čisté oddané služby Kṛṣṇovi.
Text 307:
Nada en los tres mundos puede compararse al Kṛṣṇa-karṇāmṛta. Quien estudia ese libro se eleva hasta el conocimiento del servicio devocional puro a Kṛṣṇa.
Text 308:
Ten, kdo neustále čte Kṛṣṇa-karṇāmṛtu, může v úplnosti pochopit krásu a líbeznou chuť zábav Pána Kṛṣṇy.
Text 308:
Quien lee constantemente el Kṛṣṇa-karṇāmṛta puede entender plenamente la belleza y el melodioso sabor de los pasatiempos del Señor Kṛṣṇa.
Text 309:
Brahma-saṁhitā a Kṛṣṇa-karṇāmṛta byly dvě knihy, které Śrī Caitanya Mahāprabhu považoval za velice vzácné drahokamy. Proto si je na své zpáteční cestě vzal s sebou.
Text 309:
Śrī Caitanya Mahāprabhu consideraba aquellos dos libros, la Brahma-saṁhitā y el Kṛṣṇa-karṇāmṛta, las joyas más valiosas. Por eso los llevó consigo en Su viaje de regreso.
Text 310:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dále přišel k břehům řeky Tápí, kde se vykoupal. Potom šel do Máhišmatí-puru, kde na březích řeky Narmady zhlédl mnoho posvátných míst.
Text 310:
Seguidamente, Śrī Caitanya Mahāprabhu llegó a orillas del río Tāpī. Después de bañarse allí, fue a Māhiṣmatī-pura. Allí visitó muchos lugares sagrados a orillas del río Narmadā.
Text 311:
Dále Pán přišel do Dhanus-tírthy, kde se vykoupal v řece Nirvindhja, a poté šel k hoře Rišjamúku a odtud do Dandakáranji.
Text 311:
El Señor llegó después a Dhanus-tīrtha, donde Se bañó en el río Nirvindhyā. De allí pasó al monte Ṛṣyamūka, y de allí al bosque de Daṇḍakāraṇya.
Text 312:
V lese Dandakáranja navštívil Śrī Caitanya Mahāprabhu místo nazývané Saptatála, kde stálo sedm velmi starých, mohutných a vysokých palem.
Text 312:
Dentro del bosque de Daṇḍakāraṇya, Śrī Caitanya Mahāprabhu visitó un lugar llamado Saptatāla. Las siete palmeras del lugar eran muy viejas, muy gruesas y muy altas.
Text 313:
Jakmile Śrī Caitanya Mahāprabhu uviděl těchto sedm palem, hned je objal. Palmy se následkem toho vrátily na Vaikuṇṭhaloku, do duchovního světa.
Text 313:
Al ver las siete palmeras, Śrī Caitanya Mahāprabhu las abrazó. Como resultado, regresaron a Vaikuṇṭhaloka, el mundo espiritual.
Text 314:
Když těchto sedm palem odešlo na Vaikuṇṭhu, všichni se divili, že zmizely. Tehdy lidé začali říkat: „Tento sannyāsī, Śrī Caitanya Mahāprabhu, je jistě inkarnace Pána Rāmacandry.“
Text 314:
Cuando las siete palmeras regresaron a Vaikuṇṭha, todo el mundo quedó atónito al ver que se habían ido. La gente, entonces, comenzó a decir: «Este sannyāsī llamado Śrī Caitanya Mahāprabhu debe de ser una encarnación del Señor Rāmacandra.
Text 315:
„Jedině Pán Rāmacandra má tu moc poslat sedm palem na duchovní planety Vaikuṇṭhy.“
Text 315:
«Sólo el Señor Rāmacandra tiene el poder de enviar a siete palmeras a los planetas espirituales Vaikuṇṭhas.»
Text 316:
Nakonec Śrī Caitanya Mahāprabhu přišel k jezeru Pampa a vykoupal se tam. Potom pokračoval do Paňčavatí, kde si odpočinul.
Text 316:
Siguiendo Su camino, Śrī Caitanya Mahāprabhu llegó al lago Pampā y Se bañó allí. Después fue a un lugar llamado Pañcavaṭī, donde descansó.
Text 317:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dále navštívil Násik, kde zhlédl božstvo Tryambaky (Pāna Śivy), a potom se vydal k Brahmagiri a do Kušávarty, kde pramení řeka Gódávarí.
Text 317:
Śrī Caitanya Mahāprabhu visitó entonces Nāsika, donde vio la deidad de Tryambaka [el Señor Śiva]. De allí fue a Brahma-giri, y después a Kuśāvarta, la fuente del río Godāvarī.
Text 318:
Po návštěvě mnoha dalších posvátných míst Pán odešel do Sapta-gódávarí a nakonec se vrátil do Vidjánagaru.
Text 318:
Después de visitar muchos otros lugares sagrados, el Señor fue a Sapta-godāvarī. Por último, regresó a Vidyānagara.
Text 319:
Jakmile se Rāmānanda Rāya doslechl, že se vrátil Śrī Caitanya Mahāprabhu, nesmírně se zaradoval a ihned Ho šel navštívit.
Text 319:
Rāmānanda Rāya, cuando supo de la llegada de Śrī Caitanya Mahāprabhu, se sintió muy complacido, e inmediatamente fue a verle.
Text 320:
Rāmānanda Rāya padl na zem a dotkl se lotosových nohou Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Pán ho okamžitě zvedl a obejmul.
Text 320:
Rāmānanda Rāya Se postró, tendido en el suelo, tocando los pies de loto de Śrī Caitanya Mahāprabhu, y el Señor inmediatamente le ayudó a levantarse y le abrazó.
Text 321:
Oba začali plakat ve velké extázi lásky a jejich mysli se uvolnily.
Text 321:
Llenos de amor extático, ambos se pusieron a llorar; y de ese modo, sus mentes quedaron fuera de control.
Text 322:
Po nějaké době se uklidnili a posadili se, aby hovořili o různých námětech.
Text 322:
Pasado algún tiempo, recobraron el dominio de sí mismos y se sentaron juntos a hablar de varios temas.
Text 323:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Rāmānandovi Rāyovi zevrubně popsal svou poutní cestu na svatá místa a pověděl mu také, jak získal dvě knihy, Kṛṣṇa-karṇāmṛtu a Brahma-saṁhitu. Obě dal Rāmānandovi Rāyovi.
Text 323:
Śrī Caitanya Mahāprabhu hizo a Rāmānanda Rāya un vívido relato de Sus viajes por los lugares sagrados y le habló de los dos libros que había conseguido, el Kṛṣṇa-karṇāmṛta y la Brahma-saṁhitā. El Señor hizo entrega de ambos libros a Rāmānanda Rāya.
Text 324:
Pán prohlásil: „Tyto dvě knihy potvrzují vše, co jsi Mi řekl o oddané službě.“
Text 324:
El Señor dijo: «Estos dos libros confirman todo lo que tú Me has dicho acerca del servicio devocional».
Text 325:
Rāmānanda Rāya byl velice šťastný, že tyto knihy má. Spolu s Pánem si vychutnával jejich obsah a obě dvě si opsal.
Text 325:
Rāmānanda Rāya se sintió muy feliz de recibir aquellos libros. Saboreó su contenido en compañía del Señor e hizo una copia de cada uno.
Text 326:
Po Vidjánagaru se rozšířila zpráva o příchodu Śrī Caitanyi Mahāprabhua a všichni přišli, aby Ho mohli znovu spatřit.
Text 326:
La noticia de la llegada de Śrī Caitanya Mahāprabhu se propagó por Vidyānagara, y todos fueron a verle de nuevo.
Text 327:
Když Śrī Rāmānanda Rāya viděl lidi, kteří se tam shromáždili, odešel do svého domu. Śrī Caitanya Mahāprabhu v poledne vstal, aby se naobědval.
Text 327:
Al ver la gente que se había reunido allí, Śrī Rāmānanda Rāya regresó a su casa. Al mediodía, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se levantó y almorzó.
Text 328:
Śrī Rāmānanda Rāya se večer vrátil a hovořil s Pánem o tématech týkajících se Kṛṣṇy. Tak strávili celou noc.
Text 328:
Śrī Rāmānanda Rāya regresó de noche; él y el Señor conversaron de temas en relación con Kṛṣṇa. Así pasaron la noche.
Text 329:
Rāmānanda Rāya a Śrī Caitanya Mahāprabhu spolu hovořili o Kṛṣṇovi dnem i nocí a šťastně tak prožili pět až sedm dní.
Text 329:
Rāmānanda Rāya y Śrī Caitanya Mahāprabhu hablaron de Kṛṣṇa día y noche. Así pasaron entre cinco y siete días muy felices.
Text 330:
Rāmānanda Rāya řekl: „Můj drahý Pane, protože jsi mi to dovolil, napsal jsem již s velkou pokorou dopis králi.“
Text 330:
Rāmānanda Rāya dijo: «Mi querido Señor, con Tu permiso, me he permitido escribir al rey una humilde carta.
Text 331:
„Král mi přikázal, abych se vrátil do Džagannáth Purí, a nyní pro to zařizuji vše potřebné.“
Text 331:
«El rey me ha dado ya la orden de regresar a Jagannātha Purī, y estoy haciendo los preparativos necesarios.»
Text 332:
Śrī Caitanya Mahāprabhu na to řekl: „To je také důvod, proč jsem se vrátil. Chci tě vzít s sebou do Džagannáth Purí.“
Text 332:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo entonces: «Ésa es la única razón de Mi regreso aquí. Quiero llevarte conmigo a Jagannātha Purī».
Text 333:
Rāmānanda Rāya odpověděl: „Můj drahý Pane, bude lepší, když se vydáš do Džagannáth Purí sám, protože se mnou půjde mnoho koní, slonů a vojáků a budou dělat velký hluk.“
Text 333:
Rāmānanda Rāya dijo: «Mi querido Señor, es mejor que Tú sigas solo hacia Jagannātha Purī, porque conmigo vendrán muchos caballos, elefantes y soldados, que formarán un enorme tumulto.
Text 334:
„Během deseti dnů zařídím vše potřebné a potom se neprodleně vydám do Níláčaly za Tebou.“
Text 334:
«En el plazo de diez días, lo tendré todo listo. Te seguiré, e iré a Nīlācala sin más demora.»
Text 335:
Poté, co Śrī Caitanya Mahāprabhu nařídil Rāmānandovi Rāyovi, aby přišel do Níláčaly, vydal se s velkou radostí na cestu do Džagannáth Purí.
Text 335:
Después de ordenar a Rāmānanda Rāya que fuese a Nīlācala, Śrī Caitanya Mahāprabhu partió hacia Jagannātha Purī muy complacido.
Text 336:
Śrī Caitanya Mahāprabhu šel nazpátek stejnou cestou, po které původně do Vidjánagaru přišel, a všichni vaiṣṇavové po cestě Ho znovu spatřili.
Text 336:
Śrī Caitanya Mahāprabhu regresó por la misma ruta que antes Le había llevado a Vidyānagara; a lo largo del camino, todos los vaiṣṇavas pudieron verle de nuevo.
Text 337:
Všude, kam Śrī Caitanya Mahāprabhu přišel, se zpívalo svaté jméno Śrī Hariho. Když to Pán viděl, měl z toho velkou radost.
Text 337:
Allí donde iba Śrī Caitanya Mahāprabhu, se cantaba el santo nombre de Śrī Hari. Al ver aquello, el Señor Se sintió muy feliz.
Text 338:
Po příchodu do Álálanáthu Pán poslal svého sluhu Kṛṣṇadāse napřed, aby zavolal Nityānandu Prabhua a ostatní osobní společníky.
Text 338:
Cuando llegó a Ālālanātha, el Señor ordenó a Su asistente, Kṛṣṇadāsa, que se adelantase a llamar a Nityānanda Prabhu y a los demás devotos íntimos.
Text 339:
Jakmile se Nityānanda Prabhu dozvěděl o příchodu Śrī Caitanyi Mahāprabhua, okamžitě vstal a vydal se Mu naproti. Ve své velké extázi byl velmi netrpělivý.
Text 339:
Cuando recibió la noticia de la llegada de Śrī Caitanya Mahāprabhu, Nityānanda Prabhu Se levantó y salió a Su encuentro. En verdad, el gran éxtasis Le llenaba de impaciencia.
Text 340:
Śrī Nityānanda Rāya, Jagadānanda, Dāmodara Paṇḍita i Mukunda prožívali extatickou radost, a proto cestou na setkání s Pánem tančili.
Text 340:
Śrī Nityānanda Rāya, Jagadānanda, Dāmodara Paṇḍita y Mukunda rebosaban de felicidad extática. Danzando por el camino, salieron al encuentro del Señor.
Text 341:
Gopīnātha Ācārya šel také s nesmírně radostnou náladou. Všichni se vydali Pánu naproti a na cestě se s Ním konečně setkali.
Text 341:
También Gopīnātha Ācārya fue con ellos, sintiéndose muy feliz. Todos ellos salieron a recibir al Señor, y, finalmente, se encontraron con Él en el camino.
Text 342:
I Pán byl plný extatické lásky a každého objal. Všichni z lásky blaženě plakali.
Text 342:
El Señor, que también estaba lleno de amor extático, les abrazó a todos. El amor les hacía llorar de placer.
Text 343:
Také Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se s velkou radostí vydal Pána přivítat. Setkal se s Ním na pláži u oceánu.
Text 343:
También Sārvabhauma Bhaṭṭācārya fue a ver al Señor muy complacido, y Se encontró con Él en la playa, a orillas del mar.
Text 344:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya padl k lotosovým nohám Pána a Pán jej zvedl a objal.
Text 344:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se postró a los pies de loto del Señor, pero el Señor le levantó y le abrazó.
Text 345:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya plakal ve velké extázi lásky. Pán pak šel v doprovodu všech navštívit Jagannāthův chrám.
Text 345:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya lloraba lleno de amor extático. Entonces, el Señor fue con todos Sus devotos al templo de Jagannātha.
Text 346:
Díky extázi lásky zakoušené při návštěvě Pána Jagannātha zmítaly tělem Śrī Caitanyi Mahāprabhua záplavy třesu, pocení, slz a radosti.
Text 346:
Con el amor extático que experimentó al visitar al Señor Jagannātha, el cuerpo de Śrī Caitanya Mahāprabhu se vio asolado por inundaciones de temblores, sudor, lágrimas y júbilo.
Text 347:
Śrī Caitanya Mahāprabhu v extázi lásky tančil a zpíval. Tehdy přišli všichni kněží a služebníci, aby Mu dali girlandu a zbytky jídla Pána Jagannātha.
Text 347:
Cuando Śrī Caitanya Mahāprabhu danzaba y cantaba lleno de amor extático, todos los asistentes y sacerdotes fueron a ofrecerle un collar de flores y los remanentes de la comida del Señor Jagannātha.
Text 348:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se po obdržení girlandy a prasādam Pána Jagannātha uklidnil. Všichni služebníci Pána Jagannātha měli velkou radost, že se s Ním setkali.
Text 348:
Al recibir el collar de flores y el prasādam del Señor Jagannātha, Śrī Caitanya Mahāprabhu recobró la calma. Todos los sirvientes del Señor Jagannātha estaban muy complacidos de recibir al Señor.
Text 349:
Potom přišel Kāśī Miśra, padl u lotosových nohou Pána a Pán jej s úctou objal.
Text 349:
A continuación, llegó Kāśī Miśra; se postró a los pies de loto del Señor, y el Señor le abrazó con mucho respeto.
Text 350:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya poté vedl Pána k sobě domů a pozval Ho slovy: „Dnes bude oběd u mne doma.“
Text 350:
Entonces, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya llevó al Señor a su casa, diciendo: «Hoy comemos en mi casa». De ese modo, invitó al Señor.
Text 351:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya přinesl různé druhy zbytků jídel Pána Jagannātha včetně všech druhů koláčů a jídel ze svařeného mléka.
Text 351:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya llevó diversos tipos de remanentes de comida que el Señor Jagannātha había dejado. Llevó toda clase de pasteles y de dulces de leche condensada.
Text 352:
Śrī Caitanya Mahāprabhu šel v doprovodu všech svých společníků do domu Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi a naobědval se tam.
Text 352:
Acompañado de todos Sus devotos, Śrī Caitanya Mahāprabhu fue a casa de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya y, al mediodía, almorzó allí.
Text 353:
Poté, co dal Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi najíst, uložil Ho k odpočinku a sám začal masírovat Pánovy nohy.
Text 353:
Tras ofrecer la comida a Śrī Caitanya Mahāprabhu, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya hizo que Se acostase a descansar, y él personalmente dio masaje al Señor en las piernas.
Text 354:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pak poslal Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu sníst oběd, a aby ho potěšil, zůstal tu noc v jeho domě.
Text 354:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo entonces a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya que fuese a almorzar. Para complacerle, esa noche el Señor Se quedó en su casa.
Text 355:
Śrī Caitanya Mahāprabhu zůstal u Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi i se svými osobními společníky. Všichni byli celou noc vzhůru, zatímco Pán vyprávěl o své poutní cestě.
Text 355:
Śrī Caitanya Mahāprabhu y Sus devotos íntimos se quedaron con Sārvabhauma Bhaṭṭācārya. Pasaron toda la noche despiertos, escuchando del Señor el relato de Su peregrinación.
Text 356:
Pán řekl Sārvabhaumovi Bhaṭṭācāryovi: „Navštívil jsem mnoho svatých míst, ale nikde se Mi nepodařilo najít tak dobrého vaiṣṇavu, jako jsi ty.“
Text 356:
El Señor dijo a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya: «He viajado a muchos lugares sagrados, pero en ninguno de ellos he podido encontrar un vaiṣṇava de tu categoría».
Text 357:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Rozhovory s Rāmānandou Rāyem Mi udělaly velkou radost.“
Text 357:
Śrī Caitanya Mahāprabhu continuó: «Disfruté mucho hablando con Rāmānanda Rāya».
Text 358:
Takto jsem ukončil stručné vyprávění o poutní cestě Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Obšírně ji popsat není možné.
Text 358:
He terminado así mi narración del peregrinaje de Śrī Caitanya Mahāprabhu. Lo he hecho en forma abreviada, pues no es posible extenderse mucho.
Text 359:
Zábavy Pána Caitanyi jsou neomezené. Nikdo nedokáže náležitě popsat Jeho činnosti, ale já se o to z chamtivosti snažím. To jen ukazuje, jak jsem nestydatý.
Text 359:
Los pasatiempos del Señor Caitanya son ilimitados. Nadie puede narrar Sus actividades como es debido, pero yo, por codicia, lo estoy intentando. Esto simplemente revela mi falta de vergüenza.
Text 360:
Každý, kdo naslouchá o poutní cestě Śrī Caitanyi Mahāprabhua na různá posvátná místa, získá bohatství hluboké extatické lásky.
Text 360:
Todo el que escucha acerca del peregrinaje de Śrī Caitanya Mahāprabhu por diversos lugares sagrados alcanza la riqueza de un profundo amor extático.
Text 361:
Naslouchejte prosím transcendentálním zábavám Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua s plnou vírou a oddaností. Vzdejte se závisti vůči Pánu a všichni zpívejte Pánovo svaté jméno, Hari.
Text 361:
Por favor, escuchad los pasatiempos trascendentales del Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu con fe y devoción. Dejad de lado la envidia hacia el Señor y cantad todos el santo nombre del Señor, Hari.
Text 362:
V tomto věku Kali neexistují žádné jiné ryzí náboženské zásady než ty, které stanoví oddaní vaiṣṇavové a vaiṣṇavská písma. To je podstata všeho.
Text 362:
En la era de Kali, no hay más principios religiosos genuinos que los establecidos por los devotos vaiṣṇavas y las Escrituras vaiṣṇavas. Ésa es la esencia de todo.
Text 363:
Zábavy Śrī Caitanyi Mahāprabhua jsou jako bezedný oceán, do kterého nejsem schopen vstoupit. Stojím na břehu a pouze se dotýkám jeho vody.
Text 363:
Los pasatiempos de Śrī Caitanya Mahāprabhu son como un océano insondable. Para mí no es posible penetrar en él. De pie en la orilla, apenas sí estoy tocando el agua.
Text 364:
Čím více někdo s vírou naslouchá zábavám Śrī Caitanyi Mahāprabhua a analyticky je studuje, tím více získá extatického bohatství lásky k Bohu.
Text 364:
Cuanto más se escucha con fe los pasatiempos de Śrī Caitanya Mahāprabhu, y se estudian analíticamente, en mayor proporción se alcanza la riqueza extática del amor por Dios.
Text 365:
Já, Kṛṣṇadāsa, vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu po vzoru Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.
Text 365:
Orando a los pies de loto de Śrī Rūpa y Śrī Raghunātha, siempre deseando su misericordia, yo, Kṛṣṇadāsa, narro el Śrī Caitanya-caritāmṛta, siguiendo sus pasos.