Text 137

Verš

Text

anya dehe nā pāiye rāsa-vilāsa
ataeva ‘nāyaṁ’ śloka kahe veda-vyāsa

Synonyma

Synonyms

anya dehe — v těle jiném, než mají gopī; nā — ne; pāiye — dostane; rāsa-vilāsa — zábavy tance rāsa; ataeva — tedy; nāyam — počínaje slovem nāyam; śloka — sanskrtský verš; kahe — říká; veda-vyāsa — Dvaipāyana Vedavyāsa.

anya dehe — in a body other than those of the gopīs; nā — not; pāiye — one gets; rāsa-vilāsa — the pastimes of the rāsa dance; ataeva — therefore; nāyam — beginning with the word nāyam; śloka — the Sanskrit verse; kahe — says; veda-vyāsa — Dvaipāyana Vedavyāsa.

Překlad

Translation

„Vyāsadeva, nejvyšší autorita na védskou literaturu, složil verš začínající slovy ,nāyaṁ sukhāpo bhagavāǹ, protože do rāsa-līly nemůže nikdo vstoupit v jiném těle než v těle gopī.“

“Vyāsadeva, the supreme authority on Vedic literature, composed the verse beginning ‘nāyaṁ sukhāpo bhagavān’ because no one can enter into the rāsa-līlā dance in any body other than that of a gopī.”

Význam

Purport

Tento verš je potvrzením verše z Bhagavad-gīty (9.25):

This verse confirms a verse of the Bhagavad-gītā (9.25):

yānti deva-vratā devān
pitṝn yānti pitṛ-vratāḥ
bhūtāni yānti bhūtejyā
yānti mad-yājino 'pi mām

yānti deva-vratā devān pitṝn yānti pitṛ-vratāḥ
bhūtāni yānti bhūtejyā yānti mad-yājino ’pi mām

Pán Kṛṣṇa řekl: „Ti, kdo uctívají polobohy, se narodí mezi polobohy, ti, kdo uctívají předky, jdou k předkům, ti, kdo uctívají duchy, se narodí mezi takovými bytostmi a ti, kdo uctívají Mne, budou žít se Mnou.“

Lord Kṛṣṇa said, “Those who worship the demigods will take birth among the demigods, those who worship the ancestors go to the ancestors, those who worship ghosts and spirits will take birth among such beings, and those who worship Me will live with Me.”

V hmotném světě každá podmíněná duše znovu a znovu mění své tělo, ale když je duše očištěna od všech hmotných pokryvů, žádné hmotné tělo již nepřijme. Potom bude setrvávat ve své původní duchovní totožnosti, což je stav, kterého lze dosáhnout jedině správným pochopením Kṛṣṇy skrze praktikování vědomí Kṛṣṇy, jak říká Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (4.9):

In the material world, every conditioned soul changes his material body again and again, but when the spirit soul is purified of all material coverings, there is no longer a chance of his accepting a material body. Such a soul then remains in his original, spiritual identity, a state that is possible to achieve only by understanding Kṛṣṇa in truth through the practice of Kṛṣṇa consciousness. As Kṛṣṇa says in the Bhagavad-gītā (4.9),

janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so 'rjuna

janma karma ca me divyam evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so ’rjuna

„Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činů, se po opuštění tohoto těla nenarodí znovu v tomto hmotném světě, ale dosáhne Mého věčného sídla, ó Arjuno.“

“One who knows the transcendental nature of My appearance and activities does not, upon leaving the body, take his birth again in this material world, but attains My eternal abode, O Arjuna.”

Do duchovního království může živá bytost vstoupit jedině po obnovení svého původního duchovního těla. Co se týče Pánových zábav rāsa-līly, je zbytečné, aby se ten, kdo pobývá v hmotném světě, snažil Pánovy tance napodobovat. Aby bylo možné vstoupit do Pánových zábav rāsa-līly, je třeba získat stejné duchovní tělo, jako mají gopī. Ve verši nāyaṁ sukhāpo jsou oddaní označeni jako bhakti-mat neboli zcela zaměstnaní oddanou službou a prostí hmotného znečištění. Do Kṛṣṇovy rāsa-līly nelze vstoupit tak, že ji člověk bude napodobovat nebo že se bude uměle považovat za sakhī a jako sakhī se obleče. Kṛṣṇův tanec rāsa-līlā je zcela duchovní; s hmotným znečištěním nemá nic společného. Proto do této zábavy nemůže nikdo vstoupit umělým, hmotným způsobem. Toto je ponaučení z verše nāyaṁ sukhāpo, které je třeba jasně pochopit.

Only when one regains his original spiritual body can he enter into the spiritual kingdom. As far as the rāsa-līlā pastimes of the Lord are concerned, it is futile for one who is within the material world to attempt to imitate the Lord’s dances. One has to attain a spiritual body like that of a gopī to enter into the pastimes of the rāsa-līlā. In the nāyaṁ sukhāpo verse, the devotees are referred to as bhaktimat, that is, fully engaged in devotional service and devoid of material contamination. One cannot enter into Kṛṣṇa’s rāsa-līlā dance simply by artificially imitating it or artificially thinking oneself a sakhī and dressing up like one. Kṛṣṇa’s rāsa-līlā dance is completely spiritual; it has nothing to do with material contamination. Therefore no one can enter into this pastime by artificial, material means. That is the instruction of the nāyaṁ sukhāpo verse, and it must be strictly understood.