Skip to main content

Text 65

Text 65

Verš

Text

brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām
brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām

Synonyma

Synonyms

brahma-bhūtaḥ — osvobozený od hmotného pojetí života, ale připoutaný k neosobní situaci; prasanna-ātmā — zcela blažený; na śocati — nenaříká; na kāṅkṣati — nedychtí; samaḥ — stejný; sarveṣu — všem; bhūteṣu — k živým bytostem; mat-bhaktim — oddané služby Mně; labhate — dosáhne; parām — transcendentální.

brahma-bhūtaḥ — freed from material conceptions of life but attached to an impersonal situation; prasanna-ātmā — fully joyful; na śocati — he does not lament; na kāṅkṣati — he does not hanker; samaḥ — equally disposed; sarveṣu — all; bhūteṣu — to the living entities; mat-bhaktim — My devotional service; labhate — achieves; parām — transcendental.

Překlad

Translation

Rāmānanda Rāya pokračoval: „Bhagavad-gītā říká: ,Ten, kdo je takto transcendentálně umístěný, okamžitě realizuje Nejvyšší Brahman a je dokonale blažený. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a staví se ke všem živým bytostem stejně. V tomto stavu dosáhne čisté oddané služby Mně.̀“

Rāmānanda Rāya continued, “According to the Bhagavad-gītā, ‘One who is thus transcendentally situated at once realizes the Supreme Brahman and becomes fully joyful. He never laments or desires to have anything. He is equally disposed toward every living entity. In that state he attains pure devotional service unto Me.’ ”

Význam

Purport

V tomto verši z Bhagavad-gīty je řečeno, že člověk, který přijme teorii monismu a neustále se věnuje empirickým filosofickým rozhovorům o duchovním životě, získá štěstí a úlevu od hmotného nářku a dychtění. Na této úrovni je vyrovnaný. Všechny živé tvory vidí jako duchovní bytosti. Po dosažení tohoto vznešeného postavení může dosáhnout čisté oddané služby. Závěr je takový, že oddaná služba s příměsí obřadních plodonosných činností je nižší než duchovní služba založená na empirické filosofické diskusi.

In this verse from the Bhagavad-gītā it is said that a person who accepts the theory of monism — being always engaged in empiric philosophical discussions about spiritual life — becomes joyful and is relieved from all material lamentation and hankering. At that stage, one is equipoised. He sees all living entities as spiritual beings. After attaining this elevated stage, one can attain pure devotional service. The conclusion is that devotional service mixed with ritualistic fruitive activity is inferior to spiritual service based on empiric philosophic discussion.