Text 57

Verš

Text

prabhu kahe, — “paḍa śloka sādhyera nirṇaya”
rāya kahe, — “sva-dharmācaraṇe viṣṇu-bhakti haya”

Synonyma

Synonyms

prabhu kahe — Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl; paḍa — přednes; śloka — verš ze zjevených písem; sādhyera — cíle života; nirṇaya — určení; rāya kahe — Rāmānanda Rāya odpověděl; sva-dharma-ācaraṇe — plněním své vlastní předepsané povinnosti; viṣṇu-bhakti — oddaná služba Pánu Viṣṇuovi; haya — je.

prabhu kahe — Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu said; paḍa — just recite; śloka — a verse from the revealed scriptures; sādhyera — of the aim of life; nirṇaya — an ascertainment; rāya kahe — Rāmānanda Rāya replied; sva-dharma-ācaraṇe — by executing one’s occupational duty; viṣṇu-bhakti — devotional service to Lord Viṣṇu; haya — there is.

Překlad

Translation

Śrī Caitanya Mahāprabhu Rāmānandovi Rāyovi nakázal: „Přednes nějaký verš ze zjevených písem pojednávající o konečném cíli života.“

Śrī Caitanya Mahāprabhu ordered Rāmānanda Rāya, “Recite a verse from the revealed scriptures concerning the ultimate goal of life.”

Význam

Purport

Rāmānanda odpověděl: „Pokud člověk koná předepsané povinnosti odpovídající jeho společenskému postavení, probudí své původní vědomí Kṛṣṇy.“

Rāmānanda replied, “If one executes the prescribed duties of his social position, he awakens his original Kṛṣṇa consciousness.

V této souvislosti uvádí Śrī Rāmānujācārya v knize Vedārtha-saṅgraha, že oddaná služba je živé bytosti přirozeně velmi drahá. A nejen to, je cílem života. Tato oddaná služba je nejvyšším poznáním neboli vědomím Kṛṣṇy a přináší odpoutanost od všech hmotných činností. Ve svém transcendentálním postavení je živá bytost schopná dokonale uznat svrchovanost služby Nejvyššímu Pánu. Oddaní dosáhnou Nejvyššího Pána jedině oddanou službou. S tímto poznáním se člověk zaměstná plněním své předepsané povinnosti, a tomu se říká bhakti-yoga. Pomocí bhakti-yogy je možné se povznést na úroveň čisté oddané služby.

In this connection, Śrī Rāmānujācārya states in the Vedārtha-saṅgraha that devotional service is naturally very dear to the living entity. Indeed, it is life’s goal. This devotional service is supreme knowledge, or Kṛṣṇa consciousness, and it brings detachment from all material activity. In the transcendental position, a living being can perfectly acknowledge the superiority of serving the Supreme Lord. The devotees attain the Supreme Lord only by devotional service. Having such knowledge, one engages in his occupational duty, and that is called bhakti-yoga. By performing bhakti-yoga, one can rise to the platform of pure devotional service.

Velký světec Parāśara Muni, otec Śrīly Vyāsadevy, zvláště zdůrazňoval, že oddaná služba Pánu může být v lidské společnosti probuzena konáním povinností v souladu s řádem varṇāśramy. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, zavedl varṇāśrama-dharmu, aby dal lidským bytostem možnost vrátit se domů, zpátky k Bohu. Nejvyšší Osobnost Božství, Pán Śrī Kṛṣṇa, který je v Bhagavad-gītě nazván Puruṣottamou, největší ze všech osobností, osobně přišel a prohlásil, že řád varṇāśrama-dharmy zavedl On. V Bhagavad-gītě (4.13) je řečeno:

A great saint, the father of Śrīla Vyāsadeva, Parāśara Muni, has specifically mentioned that devotional service to the Lord can ultimately be awakened in human society by the discharge of duties in accordance with the varṇāśrama system. The Supreme Personality of Godhead instituted varṇāśrama-dharma to give human beings a chance to return home, back to Godhead. The Supreme Personality of Godhead, Lord Śrī Kṛṣṇa, who is known in the Bhagavad-gītā as Puruṣottama — the greatest of all personalities — personally came and declared that the institution of varṇāśrama-dharma was founded by Him. As stated in the Bhagavad-gītā (4.13):

cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ
guṇa-karma-vibhāgaśaḥ
tasya kartāram api māṁ
viddhy akartāram avyayam

cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ guṇa-karma-vibhāgaśaḥ
tasya kartāram api māṁ viddhy akartāram avyayam

Jinde v Bhagavad-gītě (18.45–46) Pán říká:

Elsewhere in the Bhagavad-gītā (18.45-46) the Lord says:

sve sve karmaṇy abhirataḥ
saṁsiddhiṁ labhate naraḥ
sva-karma-nirataḥ siddhiṁ
yathā vindati tac chṛṇu

sve sve karmaṇy abhirataḥ saṁsiddhiṁ labhate naraḥ
sva-karma-nirataḥ siddhiṁ yathā vindati tac chṛṇu

yataḥ pravṛttir bhūtānāṁ yena sarvam idaṁ tatam
sva-karmaṇā tam abhyarcya siddhiṁ vindati mānavaḥ

Lidská společnost by měla být rozdělena do čtyř skupin – brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra – a každý by měl vždy konat povinnosti náležející jeho postavení. Pán říká, že ti, kdo plní své příslušné povinnosti, mohou dosáhnout dokonalosti jednoduše tím, že budou při jejich konání s láskou oddaně sloužit Pánu. Novodobý ideál beztřídní společnosti může skutečně zavést jedině hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Nechť se lidé věnují svým předepsaným povinnostem a své zisky věnují na službu Pánu. Stručně řečeno, člověk může dosáhnout dokonalosti života tím, že bude konat své povinnosti, co se týče zaměstnání, a výsledky bude využívat ke službě Pánu. To potvrzují velké osobnosti, jako je Bodhāyana, Taṅka, Dramiḍa, Guhadeva, Kapardi a Bhāruci, a totéž potvrzuje Vedānta-sūtra.

Human society should be divided into four divisions — brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya and śūdra — and everyone should always engage in his occupational duty. The Lord says that those engaged in their occupational duty can attain perfection simply by rendering loving devotional service to the Lord while executing their particular duty. Actually the modern ideal of a classless society can be introduced only by Kṛṣṇa consciousness. Let men perform their occupational duty, and let them give their profits to the service of the Lord. In other words, one can attain the perfection of life by discharging one’s occupational duty and employing the results in the service of the Lord. This method is confirmed by great personalities like Bodhāyana, Taṅka, Dramiḍa, Guhadeva, Kapardi and Bhāruci. It is also confirmed by the Vedānta-sūtra.