Skip to main content

KAPITOLA SEDMÁ

CAPÍTULO 7

Pán se vydává na pouť po jižní Indii

El Señor comienza Su viaje por el sur de la India

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura ve své Amṛta-pravāha-bhāṣyi shrnuje sedmou kapitolu takto: Śrī Caitanya Mahāprabhu přijal stav odříkání v měsíci Māgha (leden–únor) a v měsíci Phālguna (únor–březen) odešel do Džagannáth Purí. V měsíci Phālguna se také zúčastnil slavnosti Dola-yātrā a v měsíci Caitra osvobodil Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu. V měsíci Vaiśākha zahájil svoji pouť po jižní Indii. Původně chtěl po jižní Indii cestovat sám, ale Śrī Nityānanda Prabhu Mu dal s sebou brāhmaṇského pomocníka Kṛṣṇadāse. Když se Śrī Caitanya Mahāprabhu vydával na cestu, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Mu věnoval čtyři sady oblečení a požádal Ho, aby navštívil Rāmānandu Rāye, který tehdy sídlil na břehu řeky Gódávarí. Nityānanda Prabhu a další oddaní Pána doprovázeli až do Álálanáthu, ale tam se Pán Caitanya se všemi rozloučil a dál šel jenom s brāhmaṇou Kṛṣṇadāsem. Cestou začal zpívat mantru „kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa he“. V jakékoli vesnici, kde přenocoval, žádal každého, kdo Ho přišel navštívit, ať šíří hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Poté, co ukončil kázání v jedné vesnici, šel zvětšovat počet oddaných do dalších vesnic. Tak dorazil až do Kúrma-sthánu. Tam udělil svou bezpříčinnou milost brāhmaṇovi Kūrmovi a jiného brāhmaṇu, Vāsudevu, vyléčil z lepry. Po vyléčení tohoto malomocného brāhmaṇy dostal Śrī Caitanya Mahāprabhu jméno Vāsudevāmṛta-prada, což znamená „ten, kdo dal nektar malomocnému Vāsudevovi“.

En su Amṛta-pravāha-bhāṣya, Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura ofrece el siguiente resumen del Capítulo Séptimo. Śrī Caitanya Mahāprabhu entró en la orden de vida de renuncia en el mes de māgha (enero-febrero), y fue a Jagannātha Purī en el mes de phālguna (febrero-marzo). En ese mismo mes presenció el festival de Dola-yātrā, y en el mes de caitra liberó a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya. Durante el mes de vaiśākha, comenzó Su viaje al sur de la India. Cuando sugirió que viajaría solo al sur de la India, Śrī Nityānanda Prabhu Le designó un asistente, el brāhmaṇa Kṛṣṇadāsa. Cuando Śrī Caitanya Mahāprabhu iba a comenzar Su viaje, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Le dio cuatro juegos de ropa y Le pidió que fuese a ver a Rāmānanda Rāya, que por entonces vivía a orillas del río Godāvarī. Nityānanda Prabhu, junto con otros devotos, acompañó al Señor hasta Ālālanātha, pero allí el Señor Caitanya les dejó y siguió Su camino con el brāhmaṇa Kṛṣṇadāsa. El Señor comenzó a cantar el mantra: kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa he. En todas las aldeas en que pasaba la noche, siempre que alguien iba a verle a Su refugio, el Señor le suplicaba que predicase el movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa. Tras instruir a la gente de la aldea, el Señor continuaba hacia otras aldeas para hacer más devotos. De ese modo llegó hasta Kūrma-sthāna. Allí concedió Su misericordia sin causa a un brāhmaṇa llamado Kūrma, y curó al brāhmaṇa Vāsudeva, que padecía de lepra. Tras curar al brāhmaṇa leproso, Śrī Caitanya Mahāprabhu recibió el título de Vāsudevāmṛta-prada, que significa «el que dio néctar al leproso Vāsudeva».

Text 1:
Pán Caitanya Mahāprabhu se slitoval nad brāhmaṇou Vāsudevou a vyléčil ho z lepry. Proměnil ho v překrásného člověka spokojeného s oddanou službou. S úctou se klaním slavnému Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi.
Text 1:
El Señor Caitanya Mahāprabhu, mostrándose muy compasivo, curó de la lepra a un brāhmaṇa llamado Vāsudeva y le transformó en un hombre hermoso y satisfecho con el servicio devocional. Ofrezco respetuosas reverencias al glorioso Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 2:
Sláva Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi! Sláva Pánu Nityānandovi Prabhuovi! Sláva Advaitovi Ācāryovi! Sláva všem oddaným Pána Caitanyi Mahāprabhua!
Text 2:
¡Toda gloria al Señor Caitanya Mahāprabhu! ¡Toda gloria al Señor Nityānanda Prabhu! ¡Toda gloria a Advaita Ācārya! ¡Y toda gloria a todos los devotos del Señor Caitanya!
Text 3:
Poté, co Pán osvobodil Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu, zatoužil jít kázat do jižní Indie.
Text 3:
Tras liberar a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, el Señor deseó ir al sur de la India a predicar.
Text 4:
Śrī Caitanya Mahāprabhu přijal stav odříkání během čtrnácti dnů dorůstajícího měsíce v měsíci Māgha. Během následujícího měsíce Phālguna odešel do Džagannáth Purí a usadil se tam.
Text 4:
Śrī Caitanya Mahāprabhu entró en la orden de vida de renuncia en la quincena de cuarto creciente del mes de māgha. Al siguiente mes, phālguna, fue a residir a Jagannātha Purī.
Text 5:
Na konci měsíce Phālguna se zúčastnil slavnosti Dola-yātrā a při této příležitosti různými způsoby zpíval a tančil ve stavu extatické lásky k Bohu, jak měl ve zvyku.
Text 5:
Al final del mes de phālguna, presenció la ceremonia Dola-yātrā; en esa ocasión, cantó y danzó de diversas formas con el amor por Dios característico en Él.
Text 6:
V měsíci Caitra Pán za svého pobytu v Džagannáth Purí osvobodil Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu a začátkem dalšího měsíce (Vaiśākha) se rozhodl jít do jižní Indie.
Text 6:
During the month of Caitra, while living at Jagannātha Purī, the Lord delivered Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, and at the beginning of the next month (Vaiśākha), He decided to go to South India.
Text 7-8:
Śrī Caitanya Mahāprabhu svolal všechny své oddané, vzal je za ruce a s pokorou jim řekl: „Jste Mi všichni dražší než Můj vlastní život. Mohu se vzdát svého života, ale vzdát se vás je pro Mě těžké.“
Texts 7-8:
Śrī Caitanya Mahāprabhu llamó a todos Sus devotos y, tomándoles de la mano, les dijo humildemente: «Vosotros Me sois más queridos que Mi propia vida. Puedo abandonar Mi vida, pero abandonaros a vosotros Me es difícil.
Text 9:
„Všichni jste Moji přátelé a tím, že jste Mě přivedli sem do Džagannáth Purí a umožnili Mi zhlédnout Pána Jagannātha v chrámu, jste náležitě splnili povinnosti přátel.“
Text 9:
«Todos vosotros sois Mis amigos, y habéis cumplido muy bien con vuestro deber de amigos trayéndome aquí, a Jagannātha Purī, y dándome la oportunidad de ver al Señor Jagannātha en el templo.»
Text 10:
„Nyní vás všechny žádám o drobný milodar. Dovolte Mi prosím odejít na pouť po jižní Indii.“
Text 10:
«Ahora os pido a todos un poquito de caridad. Por favor, dadme permiso para partir a visitar el sur de la India.»
Text 11:
„Půjdu hledat Viśvarūpu. Odpusťte Mi prosím, ale chci jít sám; nechci nikoho brát s sebou.“
Text 11:
«Iré a buscar a Viśvarūpa. Perdonádme, por favor, pero quiero ir solo; no deseo llevar a nadie conmigo.»
Text 12:
„Vy, Moji drazí přátelé, zůstaňte tady v Džagannáth Purí, dokud se nevrátím ze Sétubandhy.“
Text 12:
«Hasta que no regrese de Setubandha, todos vosotros, queridos amigos, debéis quedaros en Jagannātha Purī.»
Text 13:
Śrī Caitanya Mahāprabhu ví vše, a tak dobře věděl, že Viśvarūpa již opustil tento svět. Musel však předstírat, že o tom neví, aby mohl odejít do jižní Indie a osvobodit tamní obyvatelstvo.
Text 13:
Śrī Caitanya Mahāprabhu era omnisciente, y sabía perfectamente que Viśvarūpa ya había abandonado este mundo. Sin embargo, para poder ir al sur de la India y liberar a la gente de allí, Le era necesario fingir ignorancia.
Text 14:
Když oddaní slyšeli tuto zprávu Śrī Caitanyi Mahāprabhua, byli velmi nešťastní a se zasmušilými tvářemi mlčeli.
Text 14:
Al escuchar el mensaje de Śrī Caitanya Mahāprabhu, todos los devotos se sintieron muy desdichados y permanecieron en silencio, con el rostro sombrío.
Text 15:
Nityānanda Prabhu potom řekl: „Jak bys mohl jít sám? Kdo to může snést?“
Text 15:
Nityānanda Prabhu dijo entonces: «¿Cómo vas a ir solo? ¿Quién podría consentirlo?»
Text 16:
„Nech jednoho nebo dva z nás jít s Tebou; jinak bys mohl cestou padnout do spárů zlodějů a darebáků. Vyber si, koho chceš, ale dva by měli jít s Tebou.“
Text 16:
«Déjanos ir contigo a uno o dos de nosotros; de lo contrario, podrías caer en las garras de los ladrones y salteadores de caminos. Elige a quien Tú quieras, pero debes llevar a dos personas contigo.»
Text 17:
„Já znám všechny cesty k různým poutním místům v jižní Indii. Jen Mi přikaž, a budu Tě doprovázet.“
Text 17:
«De hecho, Yo conozco todos los caminos de los lugares de peregrinaje del sur de la India. Basta que Me lo ordenes y Te acompañaré.»
Text 18:
Pán odpověděl: „Já jsem jen tanečník a Ty jsi loutkář. Jak budeš tahat za provázky, tak Já budu tančit.“
Text 18:
El Señor contestó: «Soy un simple danzarín, y Tú eres el titiritero que mueve Mis cuerdas. Yo danzaré al compás que Tú Me marques.»
Text 19:
„Po přijetí sannyāsu jsem chtěl jít do Vrindávanu, ale Ty jsi Mě místo toho přivedl do domu Advaity Prabhua.“
Text 19:
«Después de entrar en la orden de sannyāsa, decidí ir a Vṛndāvana, pero Tú Me llevaste a casa de Advaita Prabhu.»
Text 20:
„Na cestě do Džagannáth Purí jsi zlámal Mou tyč sannyāsīho. Vím, že ke Mně všichni chováte hlubokou náklonnost, ale takové věci narušují Mé činnosti.“
Text 20:
«En el camino a Jagannātha Purī, rompiste Mi vara de sannyāsa. Sé que todos vosotros Me tenéis mucho afecto, pero esas cosas son un trastorno en Mis actividades.»
Text 21:
„Jagadānanda chce, abych si užíval tělesných smyslových požitků, a Já ze strachu dělám všechno, co Mi řekne.“
Text 21:
«Jagadānanda quiere que Yo disfrute de la complacencia sensorial, y Yo, por temor, hago todo lo que Me dice.»
Text 22:
„Pokud někdy udělám něco, co se mu nelíbí, z hněvu se Mnou tři dny nemluví.“
Text 22:
«Si alguna vez hago algo en contra de su deseo, se enfada y no Me habla en tres días.»
Text 23:
„Jsem sannyāsī a Mou povinností je spát na zemi a koupat se třikrát denně i v zimě. Když ale Mukunda vidí Moji přísnou askezi, je z toho nešťastný.“
Text 23:
«Como sannyāsī, tengo el deber de dormir en el suelo y bañarme tres veces al día, incluso en invierno. Pero Mukunda se siente muy mal al ver Mis rigurosas austeridades.»
Text 24:
„Mukunda samozřejmě nic neříká, ale Já vím, že se v hloubi duše velice rmoutí, a to Mě činí dvakrát tak nešťastným.“
Text 24:
«Mukunda, claro, no dice nada, pero Yo sé que por dentro se siente muy mal, y al verle triste a él, Yo sufro el doble.»
Text 25:
„I když jsem sannyāsī a Dāmodara je brahmacārī, přesto nade Mnou drží hůl, aby Mě učil.“
Text 25:
«Dāmodara es un brahmacārī, y Yo ya he entrado en la orden de vida de renuncia, pero, aun así, él siempre lleva un palo en la mano para educarme.»
Text 26:
„Podle Dāmodara jsem, co se týče pravidel slušného chování, stále ještě začátečník, a tak se mu nelíbí Moje nezávislá povaha.“
Text 26:
«Según Dāmodara, Yo soy todavía un neófito en lo que a etiqueta social se refiere, y por eso no le gusta Mi naturaleza independiente.»
Text 27:
„Dāmodara Paṇḍita a další umějí přijímat milost Pána Kṛṣṇy lépe než Já, a proto je názory veřejnosti nezajímají. Chtějí tedy, abych si užíval smyslů, i když je to nemorální. Já se ale jako ubohý sannyāsī nemohu zříci povinností stavu odříkání, a proto je přísně následuji.“
Text 27:
«Dāmodara Paṇḍita y algunos otros son más avanzados en recibir la misericordia del Señor Kṛṣṇa; por eso son independientes de la opinión pública. Tanto es así que quieren que Yo disfrute de la complacencia de los sentidos, aunque no sea ético. Pero Yo soy un pobre sannyāsī y no puedo abandonar los deberes de la orden de renuncia, de modo que los cumplo estrictamente.»
Text 28:
„Proto těch několik dní, co budu sám putovat po svatých poutních místech, zůstaňte všichni tady v Níláčale.“
Text 28:
«De modo que todos vosotros debéis quedaros aquí, en Nīlācala, durante unos días, mientras Yo viajo solo a los lugares sagrados de peregrinaje.»
Text 29:
Pán byl ve skutečnosti v moci dobrých vlastností všech svých oddaných. Pod rouškou přisuzování chyb si všechny tyto vlastnosti vychutnával.
Text 29:
En realidad, el Señor Se dejaba controlar por las buenas cualidades de Sus devotos. Con el pretexto de señalar defectos, saboreaba todas esas buenas cualidades.
Text 30:
Nikdo nedokáže náležitě popsat náklonnost, kterou Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu choval ke svým oddaným. Vždy toleroval všechny druhy osobního neštěstí, které Mu způsobilo přijetí stavu odříkání.
Text 30:
Nadie está debidamente capacitado para describir el afecto que el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu sentía por Sus devotos. Él siempre toleraba todos los sufrimientos personales derivados de haber entrado en la orden de vida de renuncia.
Text 31:
Usměrňující zásady, které Caitanya Mahāprabhu dodržoval, byly někdy nesnesitelné a všech oddaných se velmi dotýkaly. Přestože Caitanya Mahāprabhu přísně dodržoval usměrňující zásady, nemohl snášet neštěstí, které zakoušeli Jeho oddaní.
Text 31:
Los principios regulativos que Śrī Caitanya Mahāprabhu seguía, a veces eran intolerables, y todos los devotos sufrían mucho por ello. Aunque seguía estrictamente los principios regulativos, Caitanya Mahāprabhu no podía tolerar la infelicidad de Sus devotos.
Text 32:
Aby jim tedy zabránil s Ním jít a být nešťastní, prohlásil Śrī Caitanya Mahāprabhu jejich dobré vlastnosti za nedostatky.
Text 32:
Por eso, para evitarles la infelicidad que sentirían si Le acompañasen, Śrī Caitanya Mahāprabhu criticó sus buenas cualidades como si fuesen defectos.
Text 33:
Čtyři oddaní pokorně naléhali, že půjdou s Pánem, ale Śrī Caitanya Mahāprabhu jako nezávislá Nejvyšší Osobnost Božství jejich žádosti nevyhověl.
Text 33:
Cuatro devotos insistieron humildemente en ir con el Señor, pero Śrī Caitanya Mahāprabhu, la Suprema Personalidad de Dios plenamente independiente, no cedió a sus ruegos.
Text 34:
Pán Nityānanda potom řekl: „Cokoliv nařídíš, musím vykonat, ať to přinese štěstí, nebo neštěstí.“
Text 34:
A continuación, el Señor Nityānanda dijo: «Lo que Tú ordenes es Mi deber, tanto si Me trae felicidad como si Me hace sufrir.»
Text 35:
„Přesto k Tobě mám jednu žádost. Prosím, zvaž ji, a pokud si budeš myslet, že je oprávněná, tak ji prosím přijmi.“
Text 35:
«Pero todavía tengo algo que pedirte. Piensa en ello, por favor, y si lo crees conveniente, ten la bondad de aceptarlo.»
Text 36:
„Musíš s sebou mít bederní roušku, svrchní oblečení a nádobu na vodu. Nic víc by sis už neměl brát.“
Text 36:
«Debes llevar contigo una pieza de ropa interior, ropa de vestir, un cántaro de agua, y nada más que eso.»
Text 37:
„Obě ruce budeš mít neustále zaměstnané zpíváním a počítáním svatých jmen. Jak tedy poneseš nádobu na vodu a svrchní oblečení?“
Text 37:
«Tus manos van a estar siempre ocupadas en cantar y en contar los santos nombres, así que, ¿cómo vas a arreglártelas para llevar el agua y la ropa de vestir?»
Text 38:
„Až cestou upadneš v extázi lásky k Bohu do bezvědomí, kdo ochrání Tvoje věci, jako nádobu na vodu, oblečení a další?“
Text 38:
«Cuando el éxtasis del amor por Dios Te haga caer inconsciente en el camino, ¿quién protegerá Tus pertenencias, el cántaro de agua, las ropas, etc.?»
Text 39:
Śrī Nityānanda Prabhu pokračoval: „Tady je prostý brāhmaṇa Kṛṣṇadāsa. Přijmi ho prosím a vezmi ho s sebou, to je Má žádost.“
Text 39:
Śrī Nityānanda Prabhu continuó: «Aquí tienes a este sencillo brāhmaṇa, de nombre Kṛṣṇadāsa. Por favor, acéptale y llévale contigo. Eso es lo que Te pido.»
Text 40:
„Ponese Tvoji nádobu na vodu a svršky. Ty si můžeš dělat, co chceš, a on neřekne ani slovo.“
Text 40:
«Él Te llevará el cántaro de agua y las ropas. Puedes hacer lo que quieras; él no dirá una palabra.»
Text 41:
Pán Caitanya přijal žádost Pána Nityānandy Prabhua a se všemi svými oddanými pak šel do domu Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi.
Text 41:
Aceptando el ruego del Señor Nityānanda Prabhu, el Señor Caitanya fue con todos Sus devotos a casa de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya.
Text 42:
Jakmile vstoupili do jeho domu, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se Pánu poklonil a nabídl Mu místo k sezení. Potom usadil všechny ostatní a nakonec se posadil sám.
Text 42:
Tan pronto como entraron en su casa, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya ofreció al Señor reverencias y un lugar para sentarse. Una vez que todos estuvieron sentados, el Bhaṭṭācārya se sentó también.
Text 43:
Po rozhovoru o různých námětech týkajících se Pána Kṛṣṇy řekl Śrī Caitanya Mahāprabhu Sārvabhaumovi Bhaṭṭācāryovi: „Přišel jsem do tvého domu jen proto, abych od tebe dostal příkaz.“
Text 43:
Después de comentar varios temas acerca del Señor Kṛṣṇa, Śrī Caitanya Mahāprabhu informó a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya: «He venido a verte para recibir tu orden.»
Text 44:
„Můj starší bratr Viśvarūpa přijal sannyās a odešel do jižní Indie. Nyní Ho musím jít hledat.“
Text 44:
«Mi hermano mayor, Viśvarūpa, ha entrado en la orden de sannyāsa y Se ha ido al sur de la India. Ahora debo ir a buscarle.»
Text 45:
„Dovol Mi prosím odejít, protože musím procestovat jižní Indii. S tvým svolením se brzy šťastně vrátím.“
Text 45:
«Por favor, dame Tu permiso para ir, pues debo visitar el sur de la India. Con tu permiso, pronto regresaré lleno de dicha.»
Text 46:
Když to Sārvabhauma Bhaṭṭācārya uslyšel, velice ho to znepokojilo. Uchopil lotosové nohy Śrī Caitanyi Mahāprabhua a zarmouceně odpověděl.
Text 46:
Cuando escuchó esto, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se agitó mucho. Tomándose de los pies de loto de Śrī Caitanya Mahāprabhu, dio su lastimosa respuesta.
Text 47:
„Po mnoha zrozeních jsem díky nějaké zbožné činnosti získal Tvoji společnost. Nyní prozřetelnost toto neocenitelné spojení přetrhává.“
Text 47:
«Al cabo de muchas vidas, y por alguna actividad piadosa, he logrado Tu compañía. Ahora, la providencia va a privarme de esa incalculable compañía.»
Text 48:
„Když mě do hlavy udeří blesk nebo mi zemře syn, snesu to. Ale neštěstí způsobené odloučením od Tebe neunesu.“
Text 48:
«Si me cayese un rayo en la cabeza o se me muriese un hijo, podría soportarlo. Pero no puedo soportar la desdicha de separarme de Ti.»
Text 49:
„Můj drahý Pane, jsi nezávislá Nejvyšší Osobnost Božství. Zcela jistě odejdeš, já to vím. Přesto Tě žádám, zůstaň zde ještě pár dní, abych mohl vidět Tvé lotosové nohy.“
Text 49:
«Mi querido Señor, Tú eres la Suprema Personalidad de Dios, plenamente independiente. Sin duda alguna, Te marcharás. Lo sé. Aun así, Te pido que Te quedes aquí unos días más, para que pueda ver Tus pies de loto.»
Text 50:
Po vyslechnutí prosby Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi Caitanya Mahāprabhu svolil, neodešel, a zůstal ještě několik dní.
Text 50:
Caitanya Mahāprabhu cedió al ruego de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya y demoró Su partida por unos días.
Text 51:
Bhaṭṭācārya nadšeně pozval Pána Caitanyu Mahāprabhua do svého domu a bohatě Jej hostil.
Text 51:
El Bhaṭṭācārya, con mucho fervor, invitó al Señor Caitanya Mahāprabhu a su casa y Le sirvió un excelente almuerzo.
Text 52:
Bhaṭṭācāryova manželka Ṣāṭhīmātā („Ṣāṭhina matka“) vařila. Vyprávění o těchto zábavách jsou úžasná.
Text 52:
La esposa del Bhaṭṭācārya, de nombre Ṣāṭhīmātā (la madre de Ṣāṭhī), se encargó de cocinar. Las narraciones de estos pasatiempos son muy maravillosas.
Text 53:
Později o tom budu vyprávět podrobně, ale nyní chci popsat putování Śrī Caitanyi Mahāprabhua po jižní Indii.
Text 53:
Más tarde hablaré de esto con más detalle, pero ahora deseo contar el viaje de Śrī Caitanya Mahāprabhu por el sur de la India.
Text 54:
Po pěti dnech pobytu v domě Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi ho Śrī Caitanya Mahāprabhu sám požádal, aby Mu dovolil odejít do jižní Indie.
Text 54:
Después de pasar cinco días en casa de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, Śrī Caitanya Mahāprabhu pidió personalmente permiso para partir hacia el sur de la India.
Text 55:
Jakmile Pán Caitanya Mahāprabhu dostal Bhaṭṭācāryovo svolení, šel do chrámu navštívit Pána Jagannātha a Bhaṭṭācāryu vzal s sebou.
Text 55:
Tras recibir el permiso del Bhaṭṭācārya, el Señor Caitanya Mahāprabhu fue a ver al Señor Jagannātha al templo, llevando consigo al Bhaṭṭācārya.
Text 56:
Při návštěvě Pána Jagannātha požádal Śrī Caitanya Mahāprabhu o svolení také Jeho. Kněz v tu chvíli Pánu Caitanyovi okamžitě přinesl prasādam a girlandu.
Text 56:
Al ver al Señor Jagannātha, Śrī Caitanya Mahāprabhu Le pidió permiso también. Inmediatamente, el sacerdote entregó al Señor Caitanya un collar de flores y prasādam.
Text 57:
Śrī Caitanya Mahāprabhu tak dostal svolení Pána Jagannātha v podobě girlandy. Složil poklony a s velkou radostí se připravil k odchodu do jižní Indie.
Text 57:
Tras recibir el permiso del Señor Jagannātha en forma del collar de flores, Śrī Caitanya Mahāprabhu ofreció reverencias y, lleno de júbilo, Se dispuso a partir hacia el sur de la India.
Text 58:
V doprovodu svých osobních služebníků a Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi Śrī Caitanya Mahāprabhu obřadně obešel Jagannāthův oltář a potom se vydal na svou pouť po jižní Indii.
Text 58:
Acompañado de Sus devotos personales y de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, Śrī Caitanya Mahāprabhu caminó alrededor del altar de Jagannātha. Entonces, el Señor partió hacia el sur de la India.
Text 59:
Pán šel do Álálanáthu ležícího na břehu oceánu a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya mezitím nařídil Gopīnāthovi Ācāryovi toto:
Text 59:
Mientras el Señor seguía el camino a Ālālanātha, que se encuentra en la orilla del mar, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya dio las siguientes órdenes a Gopīnātha Ācārya.
Text 60:
„Přines čtyři sady bederních roušek a svrchního oblečení, které mám doma, a také prasādam Pána Jagannātha. Vezmi si na pomoc nějakého brāhmaṇu.“
Text 60:
«Trae prasādam del Señor Jagannātha y los cuatro juegos de ropa interior y ropa de vestir que tengo en casa. Que algún brāhmaṇa te ayude.»
Text 61:
Když Śrī Caitanya Mahāprabhu odcházel, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya přednesl u Jeho lotosových nohou tuto žádost: „Můj Pane, mám jedno poslední přání a doufám, že mi je laskavě splníš.“
Text 61:
Cuando el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu Se marchaba, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya hizo la siguiente súplica a Sus pies de loto: «Mi Señor, tengo un último ruego, y mi esperanza es que tengas la bondad de satisfacerlo.
Text 62:
„Ve městě Vidjánagaru, na břehu řeky Gódávarí, žije zodpovědný vládní zmocněnec jménem Rāmānanda Rāya.“
Text 62:
«En la ciudad de Vidyānagara, a orillas del Godāvarī, vive un funcionario del gobierno. Es muy responsable y se llama Rāmānanda Rāya.»
Text 63:
„Nestraň se ho pod dojmem, že se jedná o śūdru zaměstnaného materialistickými činnostmi. Určitě se s ním sejdi, prosím Tě o to.“
Text 63:
«Por favor, no le menosprecies pensando que pertenece a una familia śūdra ocupada en actividades materiales. Yo te ruego que no dejes de ir a verle.»
Text 64:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya pokračoval: „Rāmānanda Rāya je někým, kdo je hoden Tvé společnosti. Žádný jiný oddaný se mu nevyrovná v poznání o transcendentálních náladách.“
Text 64:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya continuó: «Rāmānanda Rāya es una persona ideal para relacionarse contigo; ningún otro devoto puede compararse a él en conocimiento de las melosidades trascendentales.»
Text 65:
„Je tím největším učencem a zároveň odborníkem na nálady oddanosti. Ve skutečnosti je to ta nejvznešenější osoba, a pokud s ním promluvíš, poznáš jeho slávu.“
Text 65:
«Es un erudito sumamente culto, y un experto en las melosidades devocionales. En realidad, es de lo más excelso, y si hablas con él, verás cuán glorioso es.»
Text 66:
„Když jsem s Rāmānandou Rāyem mluvil poprvé, nechápal jsem, jak transcendentálně neobyčejná jsou témata, o kterých hovoří, a úsilí, které vyvíjí. Posmíval jsem se mu jen proto, že byl vaiṣṇava.“
Text 66:
«La primera vez que hablé con Rāmānanda Rāya, no pude comprender que sus palabras y sus esfuerzos eran extraordinarios, trascendentales. Simplemente me burlé de él porque era vaiṣṇava.»
Text 67:
Bhaṭṭācārya řekl: „Díky Tvé milosti jsem nyní pochopil skutečnou pravdu o Rāmānandovi Rāyovi. Ty také oceníš jeho vznešenost, až s ním budeš hovořit.“
Text 67:
El Bhaṭṭācārya dijo: «Por Tu misericordia, ahora puedo entender la verdad acerca de Rāmānanda Rāya. Cuando hables con él, Tú también reconocerás su grandeza.»
Text 68:
Pán Caitanya Mahāprabhu přijal žádost Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi, aby se setkal s Rāmānandou Rāyem, a na rozloučenou ho objal.
Text 68:
El Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu aceptó la petición de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya y prometió que iría a ver a Rāmānanda Rāya. Despidiéndose, el Señor le abrazó.
Text 69:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Bhaṭṭācāryu požádal, aby Mu požehnal, až se bude doma věnovat oddané službě Pánu Kṛṣṇovi, aby se Sārvabhaumovou milostí mohl do Džagannáth Purí vrátit.
Text 69:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pidió al Bhaṭṭācārya que Le bendijese mientras se ocupaba en el servicio devocional del Señor Kṛṣṇa en su casa, de modo que, por su misericordia, pudiera regresar a Jagannātha Purī.
Text 70:
Jakmile to Śrī Caitanya Mahāprabhu vyslovil, odešel na svou pouť. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya okamžitě omdlel a upadl na zem.
Text 70:
Diciendo esto, Śrī Caitanya Mahāprabhu partió de viaje. Inmediatamente, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se desmayó y cayó al suelo.
Text 71:
Přestože Sārvabhauma Bhaṭṭācārya omdlel, Śrī Caitanya Mahāprabhu si ho nevšímal a rychle odešel. Kdo může pochopit mysl a záměry Śrī Caitanyi Mahāprabhua?
Text 71:
A pesar de que Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se había desmayado, Śrī Caitanya Mahāprabhu no le prestó atención, sino que Se marchó rápidamente. ¿Quién puede comprender la mente y las intenciones de Śrī Caitanya Mahāprabhu?
Text 72:
Taková je povaha mysli výjimečné osobnosti. Někdy je jemná jako květina, ale jindy tvrdá jako blesk.
Text 72:
Ésa es la naturaleza de la mente de las personalidades extraordinarias. A veces es suave como una flor, pero a veces es tan dura como un rayo.
Text 73:
„Srdce těch, kteří jednají nad běžnou úrovní, jsou někdy tvrdší než blesk a někdy jemnější než květina. Jak si může člověk srovnat takové protiklady u velkých osobností?“
Text 73:
«El corazón de quienes están por encima del comportamiento de la gente común, a veces es más duro que el rayo, y a veces más suave que una flor. ¿Cómo conciliar esas contradicciones de las grandes personalidades?»
Text 74:
Pán Nityānanda Prabhu Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu zvedl a poslal své lidi, aby ho odvedli domů.
Text 74:
El Señor Nityānanda Prabhu levantó a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya y, con la ayuda de Sus devotos, le acompañó a su casa.
Text 75:
Všichni oddaní okamžitě přišli a připojili se ke Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi. Gopīnātha Acārya poté přinesl oblečení a prasādam.
Text 75:
Todos los devotos vinieron inmediatamente para tener la compañía de Śrī Caitanya Mahāprabhu. Después llegó Gopīnātha Ācārya con las ropas y el prasādam.
Text 76:
Oddaní šli se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem až k místu zvanému Álálanáth. Tam vzdali Pánu úctu a přednesli mnoho modliteb.
Text 76:
Todos los devotos siguieron a Śrī Caitanya Mahāprabhu hasta un lugar llamado Ālālanātha. Allí Le presentaron sus respetos y Le ofrecieron oraciones.
Text 77:
Śrī Caitanya Mahāprabhu ve velké extázi tančil a zpíval. Všichni lidé ze sousedství se na Něho přišli podívat.
Text 77:
Lleno de éxtasis, Śrī Caitanya Mahāprabhu danzó y cantó durante un tiempo. Todos los vecinos fueron a verle.
Text 78:
Všude okolo Śrī Caitanyi Mahāprabhua, známého také jako Gaurahari, začali lidé křičet svaté jméno Hariho. Pán Caitanya tančil v jejich středu, pohroužený ve své obvyklé extázi lásky k Bohu.
Text 78:
En verdad, en torno a Śrī Caitanya Mahāprabhu, a quien también se conoce con el nombre de Gaurahari, la gente se puso a gritar el santo nombre de Hari. El Señor Caitanya, inmerso en el éxtasis de amor que solía mostrar, danzó entre ellos.
Text 79:
Tělo Śrī Caitanyi Mahāprabhua bylo přirozeně nádherné, jako tekuté zlato oblečené do šafránového roucha. Byl nesmírně krásný tím, že Ho zdobily extatické příznaky, které způsobovaly, že se Mu ježily chlupy, oči se zalévaly slzami a celé Jeho tělo se třáslo a potilo.
Text 79:
El cuerpo de Śrī Caitanya Mahāprabhu era por naturaleza muy hermoso. Parecía oro fundido vestido con ropas azafrán. En verdad, los signos de éxtasis que Le adornaban Le hacían aún más hermoso, con los vellos erizados, las lágrimas que fluían de Sus ojos y todo el cuerpo tembloroso y sudando.
Text 80:
Všichni přítomní žasli nad tančením a tělesnými proměnami Śrī Caitanyi Mahāprabhua a nikdo z příchozích nechtěl odejít domů.
Text 80:
Todos los presentes estaban asombrados de ver la danza de Śrī Caitanya Mahāprabhu y las transformaciones de Su cuerpo. Todo el que venía, no deseaba volver a su casa.
Text 81:
Každý, včetně dětí, starců a žen, začal tančit a zpívat svatá jména Śrī Kṛṣṇy a Gopāla. Všichni tak plavali v oceánu lásky k Bohu.
Text 81:
Todos, incluidos los niños, los ancianos y los adultos, se pusieron a danzar y a cantar los santos nombres de Śrī Kṛṣṇa y Gopāla. De ese modo, todos nadaban en el océano del amor por Dios.
Text 82:
Pán Nityānanda Prabhu při pohledu na zpěv a tanec Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua předpověděl, že později se bude tančit a zpívat v každé vesnici.
Text 82:
Al ver cantar y danzar al Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu, el Señor Nityānanda predijo que, más tarde, esa danza y ese canto llegarían a todas las aldeas.
Text 83:
Pán Nityānanda Prabhu, duchovní mistr, viděl, že se již připozdívá, a tak vymyslel způsob, jak shromáždění rozpustit.
Text 83:
Al ver que ya se estaba haciendo tarde, el Señor Nityānanda Prabhu, el maestro espiritual, Se las ingenió para dispersar a la multitud.
Text 84:
Když Pán Nityānanda Prabhu vzal Śrī Caitanyu Mahāprabhua v poledne na oběd, lidé se seběhli kolem Nich.
Text 84:
Al mediodía, cuando el Señor Nityānanda Prabhu llevó a Śrī Caitanya Mahāprabhu a almorzar, todos Les rodearon y Les siguieron corriendo.
Text 85:
Po koupeli se v poledne Oba vrátili do chrámu. Śrī Nityānanda Prabhu dovolil svým lidem vstoupit a potom zavřel vnější bránu.
Text 85:
Después del baño de mediodía, regresaron al templo. Tras dejar entrar a los devotos del grupo, Śrī Nityānanda Prabhu cerró la puerta exterior.
Text 86:
Gopīnātha Ācārya pak pro oba Pány přinesl prasādam. Když se najedli, byly zbytky jídla rozdány všem oddaným.
Text 86:
Entonces, Gopīnātha Ācārya trajo el prasādam para los dos Señores; cuando hubieron comido, los remanentes se repartieron entre todos los devotos.
Text 87:
Lidé se o tom dozvěděli, přišli před vnější bránu a začali zpívat svaté jméno: „Hari! Hari!“ Vytvářeli tak bouřlivou vřavu.
Text 87:
Al enterarse, todos fueron a la puerta de entrada y se pusieron a cantar el santo nombre: «¡Hari! ¡Hari!». Así se levantó un gran tumulto.
Text 88:
Śrī Caitanya Mahāprabhu nechal po obědě otevřít vrata, a tak se na Něho všichni mohli ke své velké radosti podívat.
Text 88:
Después del almuerzo, Śrī Caitanya Mahāprabhu les hizo abrir la puerta. De ese modo, todos se sintieron muy complacidos de tener Su audiencia.
Text 89:
Lidé až do večera přicházeli a odcházeli a všichni se stali oddanými vaiṣṇavy, kteří začali tančit a zpívat.
Text 89:
La gente estuvo yendo y viniendo hasta el atardecer; todos ellos se volvieron devotos vaiṣṇavas y comenzaron a cantar y danzar.
Text 90:
Śrī Caitanya Mahāprabhu tam pak strávil noc a s velkým potěšením se svými oddanými hovořil o zábavách Pána Kṛṣṇy.
Text 90:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pasó allí la noche y, lleno de placer, comentó con Sus devotos los pasatiempos de Kṛṣṇa.
Text 91:
Dalšího dne ráno se Śrī Caitanya Mahāprabhu vykoupal a vydal se na svou cestu po jižní Indii. S každým oddaným se na rozloučenou obejmul.
Text 91:
A la mañana siguiente, después de bañarse, Śrī Caitanya Mahāprabhu comenzó Su viaje hacia el sur de la India, no sin antes despedirse abrazando a los devotos.
Text 92:
I když se všichni zhroutili v bezvědomí k zemi, Pán se za nimi neohlédl, ale pokračoval v cestě.
Text 92:
Todos los devotos cayeron al suelo inconscientes, pero el Señor siguió Su camino sin mirar atrás.
Text 93:
Odloučení Pána velmi rozrušilo a kráčel dál nešťastný. Za Ním šel s Pánovou nádobou na vodu Jeho služebník Kṛṣṇadāsa.
Text 93:
La separación perturbó mucho al Señor, quien, mientras caminaba, Se sentía muy desdichado. Su sirviente, Kṛṣṇadāsa, que llevaba Su cántaro de agua, Le seguía.
Text 94:
Oddaní tam zůstali a drželi půst. Dalšího dne se potom všichni smutně vrátili do Džagannáth Purí.
Text 94:
Todos los devotos se quedaron allí ayunando, y al día siguiente regresaron a Jagannātha Purī llenos de tristeza.
Text 95:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval ve své cestě téměř jako šílený lev. Pohroužený v extázi lásky prováděl saṅkīrtan tak, že zpíval Kṛṣṇova jména následujícím způsobem.
Text 95:
Semejante a un león enloquecido, el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu prosiguió Su viaje lleno de amor extático y realizando saṅkīrtana, cantando los nombres de Kṛṣṇa de la siguiente manera.
Text 96:
Pán zpíval:
Text 96:
El Señor cantaba:
Text 97:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu, známý jako Gaurahari, zpíval tento verš a šel svou cestou. Jakmile někoho uviděl, požádal ho, ať zpívá „Hari! Hari!“
Text 97:
Cantando esos nombres, el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu, conocido con el nombre de Gaurahari, siguió Su camino. Tan pronto como veía a alguien, le pedía que cantase: «¡Hari! ¡Hari!»
Text 98:
Každý z těch, kdo Pána Caitanyu Mahāprabhua slyšeli zpívat „Hari! Hari!“, také zpíval svatá jména Pána Hariho a Kṛṣṇy. Všichni tak šli za Pánem, protože Ho dychtili vidět.
Text 98:
Todo el que oía al Señor Caitanya Mahāprabhu cantar «¡Hari! ¡Hari!», también cantaba los santos nombres del Señor Hari y de Kṛṣṇa. De ese modo, todos seguían al Señor, muy ansiosos de verle.
Text 99:
Po nějaké době Pán každého z nich objal, obdařil ho duchovní silou a poslal domů.
Text 99:
Al cabo de un tiempo, el Señor abrazaba a esas personas y les pedía que volviesen a sus hogares, tras haber investido a cada uno de ellos con potencia espiritual.
Text 100:
Každý takto zmocněný člověk se vrátil do své vesnice a neustále zpíval svaté jméno Kṛṣṇy, někdy se smál, někdy naříkal a někdy tančil.
Text 100:
Cada una de esas personas dotadas de poder volvía a su aldea, cantando sin cesar el santo nombre de Kṛṣṇa, a veces riendo, a veces llorando o danzando.
Text 101:
Tato zmocněná osoba žádala každého, koho potkala, aby zpíval svaté jméno Kṛṣṇy, a tak se i všichni ostatní vesničané stali oddanými Nejvyšší Osobnosti Božství.
Text 101:
Esas personas dotadas de poder pedían a todo el mundo, a cualquiera que veían, que cantase el santo nombre de Kṛṣṇa. De ese modo, todos los habitantes de la aldea se volvían también devotos de la Suprema Personalidad de Dios.
Text 102:
Lidé z různých vesnic se na takového zmocněného člověka přicházeli podívat, a díky tomu, že ho viděli a dostali milost jeho pohledu, se stali podobnými jako on.
Text 102:
La gente de otras aldeas que se cruzaba con alguna de aquellas personas dotadas de poder se volvía como ella por el simple hecho de verle y recibir la misericordia de su mirada.
Text 103:
Když se každý z těchto nově zmocněných jedinců vrátil do své vesnice, také udělal ze všech vesničanů oddané. Oddaní se stali i z těch, kdo se na něho přišli podívat z jiných vesnic.
Text 103:
Al regresar a sus aldeas, cada una de aquellas personas recién dotadas de poder convertía también a los demás en devotos. Y cuando las personas de otras aldeas venían a verle, también se convertían.
Text 104:
Zmocnění lidé takto chodili od vesnice k vesnici, až se všichni obyvatelé jižní Indie stali oddanými.
Text 104:
De ese modo, al ir todas aquellas personas dotadas de poder de aldea en aldea, todos los habitantes del sur de la India se volvieron devotos.
Text 105:
Tak se ze stovek lidí stávali vaiṣṇavové tím, že na cestě potkali Pána a On je obejmul.
Text 105:
Así, muchos cientos de personas se volvieron vaiṣṇavas por cruzarse con el Señor en el camino y recibir Su abrazo.
Text 106:
V každé vesnici, kde se Śrī Caitanya Mahāprabhu zdržel, aby přijal almužnu, Ho přišlo zhlédnout mnoho lidí.
Text 106:
En todas las aldeas en que Śrī Caitanya Mahāprabhu Se detenía a recibir limosna, mucha gente iba a verle.
Text 107:
Milostí Nejvyššího Pána, Śrī Caitanyi Mahāprabhua, se ze všech stali prvotřídní oddaní. Později se stali učiteli nebo duchovními mistry a osvobodili celý svět.
Text 107:
Por la misericordia del Señor Supremo, Śrī Caitanya Mahāprabhu, todos se volvieron devotos de primera categoría. Más tarde, ellos fueron guías o maestros espirituales y liberaron el mundo entero.
Text 108:
Pán tak došel až k nejjižnějšímu cípu Indie a všechny oblasti po cestě obrátil na vaiṣṇavismus.
Text 108:
De ese modo, el Señor fue hasta el punto más meridional de la India, convirtiendo todas las provincias al culto vaiṣṇava.
Text 109:
V Navadvípu Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu neprojevil své duchovní síly, ale projevil je v jižní Indii, kde osvobodil všechny lidi.
Text 109:
En Navadvīpa, el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu no manifestó Sus potencias espirituales, pero sí las manifestó en el sur de la India, liberando a todos sus habitantes.
Text 110:
To, jak Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu zmocňoval ostatní, může pochopit ten, kdo je skutečně oddaným Pána a kdo obdržel Jeho milost.
Text 110:
El poder que el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu transmitió a otros puede comprenderlo quien es un verdadero devoto del Señor y ha recibido Su misericordia.
Text 111:
Pokud někdo nevěří v neobyčejné transcendentální zábavy Pána, bude zničen jak v tomto světě, tak i v příštím.
Text 111:
Quien no cree en los extraordinarios pasatiempos trascendentales del Señor es derrotado tanto en este mundo como en el siguiente.
Text 112:
Je třeba vědět, že vše, co jsem zde napsal o počátku Pánovy cesty, platí po celou dobu Jeho pouti po jižní Indii.
Text 112:
Debéis saber que todo lo que he dicho acerca del comienzo del viaje del Señor siguió produciéndose durante todo el tiempo que el Señor viajó por el sur de la India.
Text 113:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu přišel na svaté místo zvané Kúrma-kšétra, kde zhlédl tamní Božstvo, jemuž přednesl modlitby a složil poklony.
Text 113:
Cuando el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu llegó al sagrado lugar de Kūrma-kṣetra, vio a la Deidad y Le ofreció oraciones y reverencias.
Text 114:
Během pobytu na tomto místě Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu prožíval svou obvyklou extázi lásky k Bohu a smál se, naříkal, tančil a zpíval. Každý, kdo Ho viděl, nevycházel z údivu.
Text 114:
Mientras permaneció allí, el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu mostraba Su habitual éxtasis de amor por Dios, y reía, lloraba, danzaba y cantaba. Todo el que Le veía quedaba atónito.
Text 115:
Všichni, kdo se o těchto neobyčejných událostech doslechli, se tam na Něho přišli také podívat, a každý žasl nad Pánovou krásou a extází.
Text 115:
Todos los que oían hablar de aquellos maravillosos acontecimientos iban a verle. Cuando veían la belleza del Señor y Su estado de éxtasis, quedaban completamente asombrados.
Text 116:
Pouhým pohledem na Pána Caitanyu Mahāprabhua se lidé stávali oddanými. Začínali zpívat „Kṛṣṇa“, „Hari“ a další svatá jména. Všichni se topili ve velké extázi lásky a tančili s rukama nad hlavou.
Text 116:
Sólo por ver al Señor Caitanya Mahāprabhu, todos se volvían devotos. Comenzaban a cantar «Kṛṣṇa» y «Hari» y todos los santos nombres. Todos se sumergían en un gran éxtasis de amor y se ponían a danzar, levantando los brazos.
Text 117:
A protože je obyvatelé ostatních vesnic neustále slyšeli zpívat svatá jména Pána Kṛṣṇy, stali se také vaiṣṇavy.
Text 117:
Al oírles constantemente cantar siempre los santos nombres del Señor Kṛṣṇa, los habitantes de las demás aldeas también se volvían vaiṣṇavas.
Text 118:
Poslechem svatého jména Kṛṣṇy se z celé země stala země vaiṣṇavů. Vypadalo to, jako kdyby celou zemi zaplavil nektar svatého jména.
Text 118:
Por escuchar el santo nombre de Kṛṣṇa, todo el país se volvió vaiṣṇava. Era como si el néctar del santo nombre inundase todo el país.
Text 119:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu po nějaké době projevil známky vnějšího vědomí, a tehdy Mu kněz Božstva Pána Kūrmy daroval různé obětiny.
Text 119:
Pasado algún tiempo, cuando el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu manifestó Su conciencia externa, un sacerdote de la Deidad del Señor Kūrma Le dio diversas ofrendas.
Text 120:
Nálada, ve které Śrī Caitanya Mahāprabhu kázal, již byla popsána, a tak se nebudu opakovat. Pán se choval stejně v každé vesnici, do které přišel.
Text 120:
Ya hemos explicado la modalidad de prédica de Śrī Caitanya Mahāprabhu, y no repetiré la explicación. En todas las aldeas por donde pasaba, Su comportamiento era el mismo.
Text 121:
V jedné vesnici žil védský brāhmaṇa jménem Kūrma, který s velkou úctou a oddaností pozval Pána Śrī Caitanyu Mahāprabhua do svého domu.
Text 121:
En una aldea vivía un brāhmaṇa védico llamado Kūrma. Ese brāhmaṇa invitó al Señor Caitanya Mahāprabhu a su hogar con gran respeto y devoción.
Text 122:
Přivedl Pána Caitanyu Mahāprabhua domů, omyl Mu lotosové nohy a použitou vodu pak s celou rodinou vypil.
Text 122:
Ese brāhmaṇa llevó al Señor Caitanya Mahāprabhu a su casa, Le lavó los pies de loto y, junto con su familia, se bebió el agua.
Text 123:
Tento brāhmaṇa Kūrma s velkou náklonností a úctou pohostil Śrī Caitanyu Mahāprabhua všemožnými druhy jídel. O zbytky se potom rozdělili všichni členové rodiny.
Text 123:
El brāhmaṇa Kūrma, con mucho afecto y respeto, sirvió a Śrī Caitanya Mahāprabhu todo tipo de alimentos para que comiese. Después de eso, toda su familia compartió los remanentes.
Text 124:
Brāhmaṇa se začal modlit: „Ó můj Pane, o Tvých lotosových nohou medituje Pán Brahmā, a ty samé lotosové nohy přišly do mého domu.“
Text 124:
El brāhmaṇa oró entonces: «¡Oh, mi Señor!, Tus pies de loto, que son el objeto de meditación del Señor Brahmā, han entrado ahora en mi hogar.»
Text 125:
„Můj drahý Pane, mé štěstí nezná hranic a nedá se popsat. Ode dneška jsou má rodina, zrození a majetek slavné.“
Text 125:
«Mi querido Señor, mi gran fortuna no tiene límites. Es realmente indescriptible. Hoy se han llenado de gloria mi familia, mi nacimiento y mis riquezas.»
Text 126:
Brāhmaṇa Pána Caitanyu Mahāprabhua prosil: „Můj drahý Pane, prosím projev mi svou přízeň a dovol mi jít s Tebou. Už nemohu snášet vlny utrpení vyvolávané materialistickým způsobem života.“
Text 126:
El brāhmaṇa pidió al Señor Caitanya Mahāprabhu: «Mi querido Señor, ten la bondad de mostrarme Tu misericordia y déjame ir contigo. Ya no puedo seguir soportando las olas de sufrimiento causadas por la vida materialista.»
Text 127:
Śrī Caitanya Mahāprabhu odpověděl: „Nikdy už takto nemluv. Raději zůstaň doma a neustále zpívej svaté jméno Kṛṣṇy.“
Text 127:
Śrī Caitanya Mahāprabhu contestó: «No vuelvas a hablar así. Es mejor que te quedes en casa y cantes siempre el santo nombre de Kṛṣṇa.»
Text 128:
„Každého pouč, aby následoval pokyny Pána Śrī Kṛṣṇy, jak jsou dané v Bhagavad-gītě a Śrīmad-Bhāgavatamu. Staň se tak duchovním mistrem a snaž se osvobodit každého v této zemi.“
Text 128:
«Enseña a todos a seguir las órdenes del Señor Śrī Kṛṣṇa tal y como se recogen en la Bhagavad-gītā y el Śrīmad-Bhāgavatam. De ese modo, actúa como maestro espiritual e intenta liberar a todos los habitantes de esta región.»
Text 129:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu dále brāhmaṇovi Kūrmovi poradil: „Budeš-li se řídit tímto pokynem, nebude materialistický život doma na překážku tvému duchovnímu pokroku. Naopak, budeš-li následovat tyto usměrňující zásady, znovu se tu setkáme, nebo lépe řečeno, nikdy neztratíš Moji společnost.“
Text 129:
Śrī Caitanya Mahāprabhu siguió aconsejando al brāhmaṇa Kūrma: «Si sigues esta instrucción, tu vida materialista en el hogar no impedirá tu avance espiritual. En verdad, si sigues estos principios regulativos, volveremos a vernos aquí, o, mejor dicho, nunca perderás Mi compañía.»
Text 130:
Vždy, když Śrī Caitanya přijímal v něčím domě almužnu v podobě prasādam, získal všechny, kdo tam bydleli, pro své saṅkīrtanové hnutí a dal jim stejné pokyny jako brāhmaṇovi Kūrmovi.
Text 130:
Cuando se detenía en casa de alguien para recibir caridad tomando prasādam, Śrī Caitanya convertía a quienes allí vivían en seguidores de Su movimiento de saṅkīrtana y les daba el mismo consejo que había dado al brāhmaṇa Kūrma.
Text 131-132:
Na své pouti trávil Śrī Caitanya Mahāprabhu noci v chrámu nebo u cesty. Kdykoliv u někoho jedl, dal tomu člověku stejné pokyny jako brāhmaṇovi Kūrmovi. To dělal celou dobu, dokud se ze své cesty po jižní Indii nevrátil do Džagannáth Purí.
Texts 131-132:
Durante Su viaje, Śrī Caitanya Mahāprabhu solía pasar la noche en un templo o a la vera del camino. Siempre que aceptaba alimentos de alguien, le daba el mismo consejo que había dado al brāhmaṇa Kūrma. Ése fue el sistema que siguió hasta que regresó a Jagannātha Purī, finalizado Su viaje por el sur de la India.
Text 133:
Obšírně jsem popsal Pánovo jednání s brāhmaṇou Kūrmou, a díky tomu budete vědět, jak se Śrī Caitanya Mahāprabhu choval po celé jižní Indii.
Text 133:
He hablado así con todo detalle de cómo actuó el Señor en el caso de Kūrma. De ese modo conoceréis las actividades de Śrī Caitanya Mahāprabhu por todo el sur de la India.
Text 134:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu tak přečkal noc na jednom místě, ráno se vykoupal a znovu se vydal na cestu.
Text 134:
El Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu pasaba la noche en un lugar y a la mañana siguiente, después de bañarse, partía de nuevo.
Text 135:
Když Śrī Caitanya Mahāprabhu odcházel, brāhmaṇa Kūrma Ho velký kus cesty následoval. Pán Caitanya ho však nakonec starostlivě poslal domů.
Text 135:
Cuando Śrī Caitanya Mahāprabhu Se marchó, el brāhmaṇa Kūrma Le siguió durante un buen trecho, pero en determinado momento, el Señor Caitanya Se preocupó de hacerle volver a su casa.
Text 136:
Na tom místě žil brāhmaṇa Vāsudeva, velká osobnost, avšak trpící leprou. Tělo měl plné živých červů.
Text 136:
Había también un brāhmaṇa llamado Vāsudeva. Aunque era una gran personalidad, tenía lepra. En verdad, tenía el cuerpo lleno de gusanos vivos.
Text 137:
I když brāhmaṇa Vāsudeva trpěl leprou, byl osvícený. Jakmile jeden červ vypadl z rány na jeho těle, vždy ho sebral a vrátil ho zpátky na stejné místo.
Text 137:
Pese a la lepra, el brāhmaṇa Vāsudeva estaba espiritualmente iluminado. Tan pronto como se le caía del cuerpo un gusano, lo recogía y lo volvía a poner en el mismo sitio.
Text 138:
Jedné noci se Vāsudeva dozvěděl o příchodu Pána Caitanyi Mahāprabhua a ráno se Ho vydal navštívit do Kūrmova domu.
Text 138:
Una noche, Vāsudeva escuchó que había llegado el Señor Caitanya Mahāprabhu; así, por la mañana, fue a ver al Señor a casa de Kūrma.
Text 139:
Když malomocný Vāsudeva přišel do Kūrmova domu, aby viděl Caitanyu Mahāprabhua, dozvěděl se, že Pán již odešel. V bezvědomí se pak zhroutil na zem.
Text 139:
Cuando llegó a casa de Kūrma para ver a Caitanya Mahāprabhu, el leproso Vāsudeva se encontró con la noticia de que el Señor ya Se había ido. El leproso se desplomó en el suelo, inconsciente.
Text 140:
Když malomocný brāhmaṇa Vāsudeva naříkal, že nemohl spatřit Caitanyu Mahāprabhua, Pán se tam okamžitě vrátil a objal ho.
Text 140:
Cuando Vāsudeva, el brāhmaṇa leproso, se lamentaba de no haber podido ver a Caitanya Mahāprabhu, el Señor regresó inmediatamente al lugar y le abrazó.
Text 141:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se ho dotkl, a v tu chvíli se lepra i jeho neštěstí vzdálily na hony daleko. Vāsudevovo tělo k jeho velké radosti velice zkrásnělo.
Text 141:
Cuando Śrī Caitanya Mahāprabhu le tocó, tanto la lepra como su sufrimiento se marcharon muy lejos. En verdad, el cuerpo de Vāsudeva se volvió muy hermoso, y esto le llenó de felicidad.
Text 142:
Brāhmaṇa Vāsudeva žasl, když viděl úžasnou milost Śrī Caitanyi Mahāprabhua, a dotýkaje se lotosových nohou Pána, začal recitovat verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu.
Text 142:
Asombrado de contemplar la maravillosa misericordia de Śrī Caitanya Mahāprabhu, el brāhmaṇa Vāsudeva recitó un verso del Śrīmad-Bhāgavatam, tocando los pies de loto del Señor.
Text 143:
Řekl: „Kdo jsem? Hříšný a ubohý přítel brāhmaṇy. A kdo je Kṛṣṇa? Nejvyšší Osobnost Božství, jež v plné míře oplývá šesti vznešenými atributy. On mě však přesto svými dvěma pažemi objal.“
Text 143:
Él dijo: «¿Quién soy yo? Un pecador, un pobre amigo de un brāhmaṇa. ¿Y quién es Kṛṣṇa? La Suprema Personalidad de Dios, que goza de plenitud en seis opulencias. Y, sin embargo, Él me ha estrechado entre Sus brazos.»
Text 144-145:
Brāhmaṇa Vāsudeva pokračoval: „Ó můj milostivý Pane, obyčejné živé bytosti nemohou být takto milostivé. Taková milost se dá najít pouze u Tebe. Dokonce i hříšník, když mě spatří, se mi kvůli mému tělesnému zápachu vyhne, ale Ty ses mě přesto dotkl. Takové je nezávislé chování Nejvyšší Osobnosti Božství.“
Texts 144-145:
El brāhmaṇa Vāsudeva continuó: «¡Oh, mi misericordioso Señor!, semejante misericordia no es posible en las entidades vivientes comunes. Esa misericordia sólo puede encontrarse en Ti. Mi cuerpo huele tan mal que hasta los pecadores se alejan de mí al verme. Y Tú, sin embargo, me has tocado. Así es la conducta independiente de la Suprema Personalidad de Dios.»
Text 146:
Protože byl brāhmaṇa Vāsudeva pokorný, měl obavy, že zpyšní, když ho nyní Śrī Caitanya Mahāprabhu svou milostí vyléčil.
Text 146:
Como era manso y humilde, al brāhmaṇa Vāsudeva le preocupaba el orgullo que pudiera surgir en él después de haber sido curado por la gracia de Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 147:
Aby brāhmaṇu ochránil, Śrī Caitanya Mahāprabhu mu poradil, ať neustále zpívá Hare Kṛṣṇa mantru. Když to bude dělat, nikdy zbytečně nezpyšní.
Text 147:
Para proteger al brāhmaṇa, Śrī Caitanya Mahāprabhu le aconsejó que cantase sin cesar el mantra Hare Kṛṣṇa. De ese modo, nunca caería en el orgullo falso.
Text 148:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu Vāsudevu rovněž poučil, aby kázal o Kṛṣṇovi, a tak osvobozoval živé bytosti. Výsledkem bude, že ho Kṛṣṇa velmi brzy přijme jako svého oddaného.
Text 148:
Śrī Caitanya Mahāprabhu aconsejó también a Vāsudeva que predicase acerca de Kṛṣṇa para así liberar a las entidades vivientes. Como resultado, Kṛṣṇa pronto le aceptaría como devoto Suyo.
Text 149:
Poté, co takto Śrī Caitanya Mahāprabhu poučil brāhmaṇu Vāsudevu, zmizel z onoho místa. Oba brāhmaṇové, Kūrma a Vāsudeva, se objali a ve vzpomínkách na transcendentální vlastnosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua se dali do pláče.
Text 149:
Después de instruir al brāhmaṇa Vāsudeva, Śrī Caitanya Mahāprabhu desapareció del lugar. Entonces, los dos brāhmaṇas, Kūrma y Vāsudeva, se abrazaron el uno al otro y se pusieron a llorar, recordando las trascendentales cualidades de Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 150:
Takto jsem popsal, jak Śrī Caitanya Mahāprabhu zachránil Vāsudevu trpícího leprou, za což dostal jméno Vāsudevāmṛta-prada.
Text 150:
He narrado así la forma en que Śrī Caitanya Mahāprabhu rescató al leproso Vāsudeva, por lo que recibió el nombre de Vāsudevāmṛta-prada.
Text 151:
Tímto končím popis začátku cesty Śrī Caitanyi Mahāprabhua, Jeho návštěvy chrámu Kūrmy a toho, jak osvobodil malomocného brāhmaṇu Vāsudevu.
Text 151:
Termino así mi narración del principio del viaje de Śrī Caitanya Mahāprabhu, de Su visita al templo de Kūrma, y de cómo liberó a Vāsudeva, el brāhmaṇa leproso.
Text 152:
Ten, kdo naslouchá těmto zábavám Śrī Caitanyi Mahāprabhua s velkou vírou, jistě brzy dosáhne Jeho lotosových nohou.
Text 152:
Quien escuche estos pasatiempos de Śrī Caitanya Mahāprabhu con gran fe, muy pronto alcanzará, sin duda alguna, los pies de loto del Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 153:
Přiznávám, že neznám začátek ani konec zábav Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Vše, co jsem napsal, jsem ale vyslechl z úst velkých osobností.
Text 153:
He de admitir que no conozco ni el principio ni el final de los pasatiempos de Śrī Caitanya Mahāprabhu. Sin embargo, todo lo que he escrito lo he escuchado de labios de grandes personalidades.
Text 154:
Ó oddaní, neberte prosím v úvahu moje přestupky v tomto ohledu. Vaše lotosové nohy jsou mé jediné útočiště.
Text 154:
¡Oh, devotos!, por favor, no tengáis en cuenta mis ofensas en relación con esto. Vuestros pies de loto son mi único refugio.
Text 155:
Já, Kṛṣṇadāsa, vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu po vzoru Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.
Text 155:
Orando a los pies de loto de Śrī Rūpa y Śrī Raghunātha, deseando siempre su misericordia, yo, Kṛṣṇadāsa, narro el Śrī Caitanya-caritāmṛta, siguiendo sus pasos.