Skip to main content

KAPITOLA ŠESTÁ

CAPÍTULO 6

Osvobození Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi  

La liberación de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura shrnuje tuto šestou kapitolu ve své Amṛta-pravāha-bhāṣyi takto: Śrī Caitanya Mahāprabhu okamžitě po vstupu do Jagannāthova chrámu omdlel a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Ho vzal k sobě domů. Mezitím se Gopīnātha Ācārya, švagr Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi, potkal s Mukundou Dattou a hovořil s ním o tom, jak Caitanya Mahāprabhu přijal sannyās, a o Jeho cestě do Džagannáth Purí. Když se lidé dozvěděli, že Śrī Caitanya Mahāprabhu omdlel a byl odnesen do domu Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi, hrnuli se tam, aby se na Něj mohli podívat. Śrīla Nityānanda Prabhu pak s dalšími oddanými navštívil Jagannāthův chrám, a když přišli do domu Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi, Śrī Caitanya Mahāprabhu znovu nabyl vnějšího vědomí. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya všechny přivítal a s velkou péčí rozdával mahā-prasādam. Poté se se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem seznámil a zařídil Mu ubytování v domě své tety. Jeho švagr Gopīnātha Ācārya prohlásil, že Pán Caitanya Mahāprabhu je samotný Kṛṣṇa, ale Sārvabhauma Bhaṭṭācārya ani jeho četní žáci to nemohli přijmout. Gopīnātha Ācārya přesvědčil Sārvabhaumu o tom, že Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, nemůže nikdo poznat, dokud ho Pán neobdaří svou přízní. Citováním śāster, zjevených písem, dokázal, že Śrī Caitanya Mahāprabhu je osobně sám Kṛṣṇa. Sārvabhauma však nebral tyto výroky příliš vážně. Caitanya Mahāprabhu celou debatu poslouchal a řekl svým oddaným, že Sārvabhauma je Jeho duchovní mistr a že cokoliv milostivě říká, je pro dobro všech.

En su Amṛta-pravāha-bhāṣya, Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura ofrece el siguiente resumen del Capítulo Sexto. Al entrar al templo de Jagannātha, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se desmayó de inmediato, y Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Le llevó a su casa. Mientras tanto, Gopīnātha Ācārya, el cuñado de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, encontró a Mukunda Datta, quien le habló de que Caitanya Mahāprabhu había entrado en la orden de sannyāsa y de Su viaje a Jagannātha Purī. Al saber que Śrī Caitanya Mahāprabhu Se había desmayado y que Le habían llevado a casa de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, una multitud de personas deseosas de ver al Señor acudió al lugar. Śrīla Nityānanda Prabhu y los demás devotos fueron entonces a visitar el templo de Jagannātha, y cuando regresaron a casa de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, Śrī Caitanya Mahāprabhu recobró la conciencia externa. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya les recibió a todos y se preocupó de repartir mahā-prasādam. El Bhaṭṭācārya se informó entonces de quién era Śrī Caitanya Mahāprabhu y Le acomodó en casa de su tía. Su cuñado, Gopinātha Ācārya, dijo que el Señor Caitanya Mahāprabhu era Kṛṣṇa en persona, pero Sārvabhauma y sus muchos discípulos no pudieron aceptarlo. Gopīnātha Ācārya, sin embargo, convenció a Sārvabhauma de que nadie puede comprender a la Suprema Personalidad de Dios sin recibir Su misericordia. Citando los śāstras, las Escrituras reveladas, demostró que Śrī Caitanya Mahāprabhu era Kṛṣṇa mismo en persona. Pese a todo, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya no tomó muy en serio sus argumentos. Cuando Le informaron de aquella discusión, Caitanya Mahāprabhu dijo a Sus devotos que Sārvabhauma era Su maestro espiritual y que todo lo que decía era una demostración de afecto y era beneficioso para todos.

Když se Sārvabhauma setkal se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem, vybídl Ho, aby od něj naslouchal vedāntské filosofii. Śrī Caitanya Mahāprabhu tento návrh přijal a po sedm dní nepřetržitě poslouchal, jak Sārvabhauma Bhaṭṭācārya vysvětluje Vedānta-sūtru. Pán však po celou tu dobu mlčel, a Bhaṭṭācārya se Ho proto zeptal, zda vedāntské filosofii rozumí. Pán mu na to řekl: „Pane, vedāntské filosofii rozumím velmi dobře, ale nechápu tvoje výklady.“ Bhaṭṭācārya potom se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem hovořil o autoritě védských písem, zvláště Upaniṣad a Vedānta-sūtry. Bhaṭṭācārya byl impersonalista, ale Śrī Caitanya Mahāprabhu dokázal, že Absolutní Pravda je Nejvyšší Osobnost Božství a že představy māyāvādských filosofů ohledně neosobní Absolutní Pravdy jsou mylné.

Sārvabhauma se entrevistó con Śrī Caitanya Mahāprabhu y Le pidió que escuchase su explicación de la filosofía vedānta. Śrī Caitanya Mahāprabhu aceptó el ofrecimiento y durante siete días seguidos escuchó a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya explicar el Vedānta-sūtra. El Señor, sin embargo, guardó absoluto silencio. Ante Su actitud, el Bhaṭṭācārya Le preguntó si comprendía la filosofía vedānta, y el Señor contestó: «Señor, la filosofía vedānta Me parece muy clara, y la entiendo perfectamente, pero tus explicaciones no puedo comprenderlas». Seguidamente, el Bhaṭṭācārya y Śrī Caitanya Mahāprabhu debatieron acerca de la autoridad de las Escrituras védicas, y, en particular, acerca de los Upaniṣads y el Vedānta-sūtra. El Bhaṭṭācārya era impersonalista, pero Śrī Caitanya Mahāprabhu demostró que la Verdad Absoluta es la Suprema Personalidad de Dios y que los conceptos de los filósofos māyāvādīs acerca del carácter impersonal de la Verdad Absoluta son incorrectos.

Absolutní Pravda není ani neosobní, ani bez energie. To je největší chyba, které se dopouštějí māyāvādští filosofové – myslet si, že Absolutní Pravda je neosobní a bez energie. Védy uznávají, že Absolutní Pravda má nespočetné energie a také transcendentální, blaženou, věčnou podobu. Podle Véd jsou Pán a živé bytosti kvalitativně stejní, ale kvantitou se liší. Skutečná filosofie Absolutní Pravdy říká, že Pán a Jeho stvoření jsou nepochopitelně totožní a zároveň odlišní. Závěr je takový, že māyāvādští filosofové jsou vlastně ateisté. Sārvabhauma a Caitanya Mahāprabhu o tomto tématu hodně diskutovali, ale Bhaṭṭācārya byl přes všechno své snažení nakonec poražen.

La Verdad Absoluta, ni es impersonal ni carece de poder. El grandísimo error de los filósofos māyāvādīs consiste en su idea de que la Verdad Absoluta es impersonal y sin energía. En todos los Vedas se establece que la Verdad Absoluta posee ilimitadas energías. También se establece que la Verdad Absoluta posee Su propia forma trascendental, bienaventurada y eterna. Según los Vedas, el Señor y la entidad viviente son cualitativamente iguales pero cuantitativamente distintos. La verdadera filosofía de la Verdad Absoluta explica que el Señor y Su creación son, inconcebible y simultáneamente, uno y diferentes. La conclusión es que los filósofos māyāvādīs en realidad son ateos. Sārvabhauma y Caitanya Mahāprabhu intercambiaron muchos argumentos sobre este tema, pero, a pesar de todos sus esfuerzos, el Bhaṭṭācārya fue finalmente derrotado.

Na žádost Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi vysvětlil Śrī Caitanya Mahāprabhu osmnácti různými způsoby verš ātmārāma ze Śrīmad-Bhāgavatamu. Když Bhaṭṭācārya přišel k rozumu, Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu mu vyjevil svoji skutečnou totožnost. Bhaṭṭācārya tehdy přednesl sto veršů oslavujících Pána Caitanyu Mahāprabhua a poklonil se Mu. Gopīnātha Ācārya a ostatní oddaní měli velkou radost, když viděli úžasnou moc Pána Caitanyi Mahāprabhua.

A pedido de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, Śrī Caitanya Mahāprabhu explicó el verso ātmārāma del Śrīmad-Bhāgavatam de dieciocho formas distintas. Cuando el Bhaṭṭācārya recobró el buen juicio, Śrī Caitanya Mahāprabhu le reveló Su verdadera identidad. El Bhaṭṭācārya recitó entonces cien versos de alabanza al Señor Caitanya Mahāprabhu y Le ofreció reverencias. A raíz de todo esto, Gopīnātha Ācārya y los demás se sintieron muy dichosos, habiendo visto las maravillosas potencias del Señor Caitanya Mahāprabhu.

One morning after this incident, Śrī Caitanya Mahāprabhu received some prasādam from Jagannātha and offered it to Sārvabhauma Bhaṭṭācārya. Without caring for formality, the Bhaṭṭācārya immediately partook of the mahā-prasādam. On another day, when the Bhaṭṭācārya asked Śrī Caitanya Mahāprabhu the best way to worship and meditate, the Lord advised him to chant the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra. On another day, the Bhaṭṭācārya wanted to change the reading of the tat te ’nukampām verse because he did not like the word mukti-pada. He wanted to substitute the word bhakti-pada. Śrī Caitanya Mahāprabhu advised Sārvabhauma not to change the reading of Śrīmad-Bhāgavatam, because mukti-pada indicated the lotus feet of the Supreme Personality of Godhead, Lord Kṛṣṇa. Having become a pure devotee, the Bhaṭṭācārya said, “Because the meaning is hazy, I still prefer bhakti-pada.” At this, Śrī Caitanya Mahāprabhu and the other inhabitants of Jagannātha Purī became very pleased. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya thus became a pure Vaiṣṇava, and the other learned scholars there followed him.

Una mañana, después de este incidente, Śrī Caitanya Mahāprabhu recibió un poco de prasādam de Jagannātha y se lo ofreció a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya. Sin preocuparse de formalidades, el Bhaṭṭācārya comió inmediatamente el mahā-prasādam. Otro día, cuando preguntó a Śrī Caitanya Mahāprabhu por la mejor manera de adorar y meditar, el Señor le aconsejó que cantase el mahā-mantra Hare Kṛṣṇa. Otro día, el Bhaṭṭācārya deseaba cambiar el texto del verso tat te nukampām (Bhag. 10.14.8), pues la palabra mukti-pade no era de su agrado. Quería, en su lugar, leer bhakti-pade. Śrī Caitanya Mahāprabhu aconsejó a Sārvabhauma que no cambiase el texto del Śrīmad-Bhāgavatam, ya que mukti-pade se refería a los pies de loto de la Suprema Personalidad de Dios, el Señor Kṛṣṇa. El Bhaṭṭācārya, convertido ya en devoto puro, dijo: «Como el significado se presta a confusión, sigo prefiriendo bhakti-pade». Ante esto, Śrī Caitanya Mahāprabhu y los demás habitantes de Jagannātha Purī Se sintieron muy complacidos. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se volvió entonces un vaiṣṇava puro, y los demás sabios eruditos del lugar le siguieron.

Text 1:
S úctou se klaním Pánu Gauracandrovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, který změnil Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu, schránku veškeré špatné logiky s tvrdým srdcem, ve velkého oddaného.
Text 1:
Ofrezco respetuosas reverencias al Señor Gauracandra, la Suprema Personalidad de Dios, que transformó el duro corazón de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, el receptáculo de toda mala lógica, e hizo de él un gran devoto.
Text 2:
Sláva Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi! Sláva Pánu Nityānandovi Prabhuovi! Sláva Advaitovi Ācāryovi! Sláva všem oddaným Pána Caitanyi Mahāprabhua!
Text 2:
¡Toda gloria al Señor Caitanya Mahāprabhu! ¡Toda gloria al Señor Nityānanda Prabhu! ¡Toda gloria a Advaita Ācārya! ¡Y toda gloria a todos los devotos del Señor Caitanya!
Text 3:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu šel v extázi z Átháranály do Jagannāthova chrámu. Po zhlédnutí Pána Jagannātha velmi zneklidněl díky lásce k Bohu.
Text 3:
En éxtasis, Śrī Caitanya Mahāprabhu fue desde Āṭhāranālā hasta el templo de Jagannātha. Al ver al Señor Jagannātha, el amor por Dios Le ocasionó gran desasosiego.
Text 4:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu spěchal, aby Pána Jagannātha objal. Po vstupu do chrámu byl však láskou k Bohu natolik zasažený, že se v mdlobách zhroutil k zemi.
Text 4:
El Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu corrió a toda prisa para abrazar al Señor Jagannātha, pero estaba tan abrumado de amor por Dios que, al entrar al templo, Se desmayó en el suelo.
Text 5:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya shodou okolností viděl, jak Śrī Caitanya Mahāprabhu upadl. Když chtěl chrámový dozorce Pána zbít, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya mu v tom ihned zabránil.
Text 5:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, vio el desvanecimiento de Śrī Caitanya Mahāprabhu. Cuando el vigilante hizo ademán de golpear al Señor, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se lo prohibió inmediatamente.
Text 6:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya byl velmi překvapený, když uviděl Pánovu krásu spolu s transcendentálními proměnami v Jeho těle vyvolané láskou k Bohu.
Text 6:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se sorprendió mucho de ver la belleza personal del Señor Caitanya Mahāprabhu, así como las transformaciones trascendentales que el amor por Dios había labrado en Su cuerpo.
Text 7:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu zůstával v bezvědomí dlouhou dobu. Mezitím nadešel čas obětování prasādam Pánu Jagannāthovi a Bhaṭṭācārya začal přemýšlet o pomoci.
Text 7:
Śrī Caitanya Mahāprabhu permaneció inconsciente durante mucho tiempo. Mientras tanto, había llegado el momento de la ofrenda de prasādam al Señor Jagannātha, y el Bhaṭṭācārya trató de pensar en una solución.
Text 8:
Zatímco byl Pán Caitanya Mahāprabhu v bezvědomí, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Ho za pomoci dozorce a několika žáků odnesl k sobě domů a uložil Ho do posvěcené místnosti.
Text 8:
Mientras el Señor Caitanya Mahāprabhu permanecía inconsciente, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, con ayuda del vigilante y de algunos discípulos, Le llevó a su casa y Le acostó en una habitación muy santificada.
Text 9:
Při prohlídce těla Śrī Caitanyi Mahāprabhua Sārvabhauma viděl, že se Jeho břicho nehýbe a že nedýchá. Měl tedy velké obavy.
Text 9:
Examinando el cuerpo de Śrī Caitanya Mahāprabhu, Sārvabhauma vio que Su abdomen no se movía, y que no respiraba. Al verle en ese estado, el Bhaṭṭācārya se llenó de ansiedad.
Text 10:
Bhaṭṭācārya vzal kousek vaty a podržel ji před Pánovými nosními dírkami. Uviděl, že se lehce pohybuje, a to mu dalo naději.
Text 10:
El Bhaṭṭācārya tomó entonces unas hebras muy finas de algodón y las puso ante la nariz del Señor. Al percibir que el algodón se movía ligeramente, cobró esperanzas.
Text 11:
Seděl vedle Śrī Caitanyi Mahāprabhua a přemýšlel: „Toto je transcendentální extatická proměna způsobená láskou ke Kṛṣṇovi.“
Text 11:
Sentado al lado de Śrī Caitanya Mahāprabhu, pensó: «Esto es una transformación de éxtasis trascendental debida al amor por Kṛṣṇa».
Text 12:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya viděl v těle Pána Caitanyi Mahāprabhua znaky sūddīpta-sāttviky a ihned porozuměl Jeho transcendentální extatické proměně. Takové příznaky se projevují pouze v tělech věčně osvobozených oddaných.
Text 12:
Al ver el signo de sūddīpta-sāttvika, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya pudo comprender inmediatamente la transformación de éxtasis trascendental en el cuerpo del Señor Caitanya Mahāprabhu. Ese signo sólo se manifiesta en el cuerpo de los devotos eternamente liberados.
Text 13:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya uvažoval: „V těle Śrī Caitanyi Mahāprabhua se projevují neobvyklé extatické příznaky adhirūḍha-bhāvy. To je úžasné! Jak je možné, že se vyskytují v těle lidské bytosti?“
Text 13:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya reflexionó: «En el cuerpo de Śrī Caitanya Mahāprabhu están apareciendo los excepcionales signos de éxtasis de adhirūḍha-bhāva. ¡Es maravilloso! ¿Cómo pueden manifestarse en el cuerpo de un ser humano?»
Text 14:
Zatímco Bhaṭṭācārya takto doma uvažoval, všichni oddaní Caitanyi Mahāprabhua v čele s Nityānandou Prabhuem dorazili ke vchodu do chrámu, jemuž se říká Simha-dvára.
Text 14:
Mientras el Bhaṭṭācārya reflexionaba así en su casa, todos los devotos de Caitanya Mahāprabhu, encabezados por Nityānanda Prabhu, llegaban a la Siṁha-dvāra [la puerta de entrada del templo].
Text 15:
Tam oddaní slyšeli, jak lidé mluví o potulném mnichovi, který přišel do Džagannáth Purí a zhlédl Božstvo Jagannātha.
Text 15:
Allí, los devotos escucharon a la gente hablar de un mendicante que había llegado a Jagannātha Purī y había visto la Deidad de Jagannātha.
Text 16:
Lidé hovořili o tom, jak onen sannyāsī po spatření Božstva Pána Jagannātha upadl do bezvědomí. Jelikož se z bezvědomí neprobral, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Ho odnesl k sobě domů.
Text 16:
La gente decía que el sannyāsī había quedado inconsciente apenas vió la Deidad del Señor Jagannātha. Como no recobraba el conocimiento, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Le había llevado a su casa.
Text 17:
Oddaní to slyšeli a bylo jim jasné, že lidé mluví o Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi. Právě tehdy tam přišel Śrī Gopīnātha Ācārya.
Text 17:
Al escuchar esto, los devotos comprendieron que estaban hablando del Señor Caitanya Mahāprabhu. Justo entonces llegó Śrī Gopīnātha Ācārya.
Text 18:
Gopīnātha Ācārya byl obyvatelem Nadie, zetěm Viśārady a oddaným Caitanyi Mahāprabhua, který znal Pánovu skutečnou totožnost.
Text 18:
Gopīnātha Ācārya era un habitante de Nadia; era yerno de Viśārada y devoto de Caitanya Mahāprabhu. Él conocía la verdadera identidad de Su Señoría.
Text 19:
Gopīnātha Ācārya a Mukunda Datta se seznámili už dříve, a tak byl Ācārya překvapený, že ho vidí v Džagannáth Purí.
Text 19:
Gopīnātha Ācārya ya conocía a Mukunda Datta de antes, y cuando el Ācārya le vio en Jagannātha Purī, se sorprendió mucho.
Text 20:
Jakmile se setkali, Mukunda Datta se Gopīnāthovi Ācāryovi poklonil. Ācārya potom Mukundu Dattu objal a zeptal se ho na novinky o Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi.
Text 20:
Al ver a Gopīnātha Ācārya, Mukunda Datta le ofreció reverencias. El Ācārya abrazó a Mukunda Datta, y le preguntó por Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 21:
Mukunda Datta odpověděl: „Pán sem už dorazil a my jsme přišli s Ním.“
Text 21:
Mukunda Datta contestó: «El Señor ya ha llegado aquí. Nosotros hemos venido con Él».
Text 22:
Jakmile Gopīnātha Ācārya uviděl Nityānandu Prabhua, poklonil se Mu. Takto se přivítal se všemi oddanými a znovu a znovu se ptal na novinky o Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi.
Text 22:
Apenas vió a Nityānanda Prabhu, Gopīnātha Ācārya Le ofreció reverencias. De ese modo, al encontrarse con los devotos, preguntaba una y otra vez por el Señor Caitanya Mahāprabhu.
Text 23:
Mukunda Datta pokračoval: „Poté, co Pán Caitanya Mahāprabhu přijal sannyās, šel do Džagannáth Purí a nás všechny vzal s sebou.“
Text 23:
Mukunda Datta continuó: «Tras aceptar la orden de sannyāsa, el Señor Caitanya Mahāprabhu ha venido a Jagannātha Purī y nos ha traído a nosotros con Él.»
Text 24:
„Pán Caitanya Mahāprabhu naši skupinu opustil a vydal se napřed zhlédnout Pána Jagannātha. My jsme právě přišli a teď Ho hledáme.“
Text 24:
«El Señor Caitanya Mahāprabhu dejó nuestra compañía y Se adelantó para ver al Señor Jagannātha. Acabamos de llegar y ahora Le estamos buscando.»
Text 25:
„Z toho, co si lidé povídají, jsme vyrozuměli, že Pán je nyní v domě Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi.“
Text 25:
«Por lo que la gente anda diciendo, hemos deducido que el Señor está ahora en casa de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya.»
Text 26:
„Caitanya Mahāprabhu se při spatření Pána Jagannātha dostal do extatické nálady a upadl do bezvědomí. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Ho v tomto stavu vzal k sobě domů.“
Text 26:
«Al ver al Señor Jagannātha, Caitanya Mahāprabhu Se llenó de éxtasis y cayó inconsciente. En ese estado, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se Lo llevó a su casa.»
Text 27:
„Shodou okolností se potkáváme právě ve chvíli, kdy jsem myslel na to, že bych tě chtěl potkat.“
Text 27:
«¡Qué casualidad! Nos hemos encontrado justo cuando estaba pensando en ti.»
Text 28:
„Pojďme se všichni nejdříve podívat na Śrī Caitanyu Mahāprabhua do domu Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi. Potom půjdeme zhlédnout Pána Jagannātha.“
Text 28:
«Primero vayamos a casa de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya y veamos a Caitanya Mahāprabhu. Más tarde vendremos a ver al Señor Jagannātha.»
Text 29:
Tento nápad se Gopīnāthovi Ācāryovi líbil, a tak okamžitě vzal všechny oddané a šli společně do domu Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi.
Text 29:
Muy complacido de escuchar esto, Gopīnātha Ācārya llevó inmediatamente a todos los devotos a casa de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya.
Text 30:
Oddaní přišli do Sārvabhaumova domu a tam uviděli Pána, jak leží v bezvědomí. Gopīnātha Ācārya byl nešťastný, že vidí Pána v tomto stavu, ale zároveň byl rád, že Ho vůbec může vidět.
Text 30:
Cuando llegaron a casa de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, vieron que el Señor yacía inconsciente. Al verle en aquel estado, Gopīnātha Ācārya se sintió muy triste, pero al mismo tiempo estaba feliz de poder ver al Señor.
Text 31:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya dovolil všem oddaným, aby vstoupili do jeho domu, a když spatřil Nityānandu Prabhua, poklonil se Mu.
Text 31:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya dejó entrar en su casa a todos los devotos; al ver a Nityānanda Prabhu, el Bhaṭṭācārya Le ofreció reverencias.
Text 32:
Sārvabhauma se se všemi oddanými přivítal, jak se sluší a patří, a oni měli radost, že vidí Pána Caitanyu Mahāprabhua.
Text 32:
Sārvabhauma recibió a todos los devotos y les ofreció la bienvenida adecuada. Todos estaban complacidos de ver al Señor Caitanya Mahāprabhu.
Text 33:
Poté je všechny poslal do chrámu, aby zhlédli Pána Jagannātha, a svého syna Candaneśvaru požádal, aby šel s nimi jako průvodce.
Text 33:
A continuación, el Bhaṭṭācārya les envió a todos a ver al Señor Jagannātha, y pidió a su propio hijo, Candaneśvara, que les acompañase como guía.
Text 34:
Oddaní byli šťastní, že vidí Božstvo Pána Jagannātha. Zvláště Pán Nityānanda byl dojatý extází.
Text 34:
Todos sintieron un gran placer de ver a la Deidad del Señor Jagannātha. El Señor Nityānanda estaba particularmente sobrecogido de éxtasis.
Text 35:
Pán Nityānanda Prabhu téměř omdlel, ale oddaní Ho zachytili a vrátili Mu rovnováhu. Kněz Pána Jagannātha tehdy přinesl girlandu obětovanou Božstvu a dal ji Nityānandovi Prabhuovi.
Text 35:
El Señor Nityānanda Prabhu estuvo a punto de desmayarse, pero los devotos Le sujetaron y Le ayudaron a sostenerse. En ese momento, el sacerdote del Señor Jagannātha trajo un collar de flores ofrecido a la Deidad y Se lo ofreció a Nityānanda Prabhu.
Text 36:
Všechny potěšilo, že dostali tuto girlandu, kterou měl na sobě Pán Jagannātha, a vrátili se na místo, kde byl Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 36:
Todos se sintieron complacidos de recibir el collar de flores que había llevado el Señor Jagannātha. Después de esto, regresaron al lugar en que Se encontraba el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 37:
Oddaní pak začali hlasitě zpívat Hare Kṛṣṇa mantru, až Pán těsně před polednem znovu nabyl vědomí.
Text 37:
Todos los devotos comenzaron entonces a cantar en voz alta el mantra Hare Kṛṣṇa. Poco antes del mediodía, el Señor recobró la conciencia.
Text 38:
Caitanya Mahāprabhu vstal a hlasitě vykřikl: „Hari! Hari!“ Sārvabhauma Bhaṭṭācārya byl velice rád, že se Pán probral, a vzal si prach z Jeho lotosových nohou.
Text 38:
Caitanya Mahāprabhu Se levantó y cantó en voz muy alta: «¡Hari! ¡Hari!». Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se sintió muy complacido de ver al Señor recobrar la conciencia, y tomó el polvo de los pies de loto del Señor.
Text 39:
Bhaṭṭācārya jim všem řekl: „Jděte prosím hned vykonat svou polední koupel. Dnes vám dám mahā-prasādam, zbytky jídla obětovaného Pánu Jagannāthovi.“
Text 39:
El Bhaṭṭācārya hizo el siguiente anuncio: «Por favor, aprovechad ahora para vuestro baño de mediodía. Hoy voy a ofreceros mahā-prasādam, los remanentes del alimento ofrecido al Señor Jagannātha».
Text 40:
Śrī Caitanya Mahāprabhu a Jeho oddaní se po koupeli v moři rychle vrátili. Pán si potom opláchl nohy a usedl na rohož, aby přijal oběd.
Text 40:
Poco después, tras haberse bañado en el mar, Śrī Caitanya Mahāprabhu y Sus devotos regresaron. El Señor entonces Se lavó los pies y Se sentó en una esterilla para almorzar.
Text 41:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya nechal z Jagannāthova chrámu přinést různé druhy mahā-prasādam a Śrī Caitanya Mahāprabhu s radostí poobědval.
Text 41:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya había hecho traer del templo de Jagannātha diversos tipos de mahā-prasādam. Śrī Caitanya Mahāprabhu tomó entonces el almuerzo muy feliz.
Text 42:
Caitanya Mahāprabhu dostal prvotřídní rýži a zeleninu na zlatých podnosech. Tak obědval ve společnosti svých oddaných.
Text 42:
Caitanya Mahāprabhu almorzó en compañía de Sus devotos. En platos de oro, Le sirvieron un arroz especial y hortalizas de primera calidad.
Text 43:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya osobně rozdával prasādam a Pán Caitanya Mahāprabhu ho požádal: „Dej Mi prosím jen vařenou zeleninu.“
Text 43:
Mientras Sārvabhauma Bhaṭṭācārya servía personalmente el prasādam, el Señor Caitanya Mahāprabhu le pidió: «Por favor, a Mí dame solamente hortalizas hervidas.
Text 44:
„Koláče a pochoutky ze zhuštěného mléka můžeš rozdat všem oddaným.“ Když to Bhaṭṭācārya slyšel, promluvil se sepjatýma rukama následovně:
Text 44:
«Los pasteles y los dulces de leche condensada puedes servírselos a los devotos.» Al escuchar esto, el Bhaṭṭācārya juntó las manos y dijo lo siguiente:
Text 45:
„Dnes se prosím snažte všichni vychutnat oběd tak, jak ho přijal Pán Jagannātha.“
Text 45:
«Hoy, por favor, os ruego que gustéis este almuerzo tal y como lo ha aceptado el Señor Jagannātha.»
Text 46:
Poté nechal všechny oddané sníst různé koláče a jídla ze svařeného mléka. Nakonec jim přinesl vodu na umytí rukou, nohou a úst.
Text 46:
Tras decir esto, hizo que todos comieran los diversos pasteles y dulces de leche condensada. Después de servirles, les ofreció agua para que se lavasen las manos, los pies y la boca.
Text 47:
Se svolením Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua a Jeho oddaných se pak šel Sārvabhauma Bhaṭṭācārya naobědvat s Gopīnāthem Ācāryou. Po obědě se vrátili k Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi.
Text 47:
Pidiendo permiso al Señor Caitanya Mahāprabhu y a Sus devotos, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya fue entonces a almorzar con Gopīnātha Ācārya. Cuando terminaron el almuerzo, regresaron con el Señor Caitanya Mahāprabhu.
Text 48:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se Caitanyovi Mahāprabhuovi poklonil se slovy: „Namo nārāyaṇāya“ („S úctou se klaním Nārāyaṇovi“).
Text 48:
Ofreciendo reverencias a Caitanya Mahāprabhu, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya dijo: «Namo nārāyaṇāya» [«Ofrezco reverencias a Nārāyaṇa»].
Text 49:
Z těchto slov Sārvabhauma Bhaṭṭācārya pochopil, že Pán Caitanya je vaiṣṇavský sannyāsī.
Text 49:
Al escuchar esas palabras, Sārvabhauma comprendió que el Señor Caitanya era un sannyāsī vaiṣṇava.
Text 50:
Sārvabhauma potom Gopīnāthovi Ācāryovi řekl: „Chtěl bych znát minulost Caitanyi Mahāprabhua.“
Text 50:
Sārvabhauma dijo entonces a Gopīnātha Ācārya: «Quiero saber acerca de la situación anterior de Caitanya Mahāprabhu».
Text 51:
Gopīnātha Ācārya odpověděl: „V Navadvípu bydlel muž jménem Jagannātha, jehož příjmení bylo Miśra Purandara.“
Text 51:
Gopīnātha Ācārya contestó: «Había un hombre llamado Jagannātha, que vivía en Navadvīpa. Su apellido era Miśra Purandara.»
Text 52:
„Pán Caitanya Mahāprabhu je synem tohoto Jagannātha Miśry a původně se jmenoval Viśvambhara Miśra. Je také vnukem Nīlāmbary Cakravartīho.“
Text 52:
«El Señor Caitanya es el hijo de ese Jagannātha Miśra; Su nombre anterior era Viśvambhara Miśra. Es, además, nieto de Nīlāmbara Cakravartī.»
Text 53:
Bhaṭṭācārya řekl: „Nīlāmbara Cakravartī byl spolužák mého otce Maheśvary Viśārady. Tak jsem ho znal.“
Text 53:
El Bhaṭṭācārya dijo: «Nīlāmbara Cakravartī era compañero de clase de mi padre, Maheśvara Viśārada. Por eso le conocí.»
Text 54:
„Můj otec si Jagannātha Miśry Purandary velice vážil. Díky jejich vztahu s mým otcem si tedy vážím jak Jagannātha Miśry, tak Nīlāmbary Cakravartīho.“
Text 54:
«Mi padre respetaba mucho a Jagannātha Miśra Purandara. Así, por su relación con mi padre, yo siento respeto por los dos, por Jagannātha Miśra y por Nīlāmbara Cakravartī.»
Text 55:
Jak Sārvabhauma Bhaṭṭācārya uslyšel, že Śrī Caitanya Mahāprabhu pochází z oblasti Nadie, velmi ho to potěšilo a oslovil Pána takto:
Text 55:
Al saber que Śrī Caitanya Mahāprabhu procedía del distrito de Nadia, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se sintió muy complacido y se dirigió al Señor con las siguientes palabras.
Text 56:
„Jsi přirozeně hoden úcty. Navíc jsi sannyāsī, a tak se chci stát Tvým osobním služebníkem.“
Text 56:
«Tú, además de ser respetable por naturaleza, eres un sannyāsī; por ello, deseo ser Tu sirviente personal.»
Text 57:
Jakmile to Caitanya Mahāprabhu od Bhaṭṭācāryi slyšel, začal ihned vzpomínat na Pána Viṣṇua a pokorně k němu promluvil.
Text 57:
En cuanto escuchó estas palabras, Caitanya Mahāprabhu recordó al Señor Viṣṇu y, con gran humildad, dijo lo siguiente al Bhaṭṭācārya.
Text 58:
„Jelikož jsi učitel vedānty, jsi učitel všech lidí na světě a jejich dobrodinec. Jsi také patron všech druhů sannyāsīch.“
Text 58:
«Como maestro de filosofía vedānta, eres el maestro del mundo entero y el bienqueriente de todos. Eres, además, el benefactor de toda clase de sannyāsīs.»
Text 59:
„Já jsem mladý sannyāsī a ve skutečnosti nevím, co je dobré a co špatné. Hledám u tebe proto útočiště a přijímám tě jako svého duchovního mistra.“
Text 59:
«Yo soy un sannyāsī joven, y en realidad no poseo conocimiento de lo que es bueno y lo que es malo. Por eso Me refugio en ti y te acepto como Mi maestro espiritual.»
Text 60:
„Přišel jsem jen proto, abych se s tebou mohl sdružovat, a nyní u tebe hledám ochranu. Postaráš se o Mne prosím ve všech ohledech?“
Text 60:
«He venido aquí sólo para tener tu compañía, y ahora Me refugio en ti. ¿Podrías, por favor, mantenerme en todo sentido?»
Text 61:
„To, co se Mi dnes přihodilo, bylo nebezpečné, ale ty jsi Mne milostivě zachránil.“
Text 61:
«El incidente de hoy ha sido un gran obstáculo para Mí, pero tú has sido muy amable y Me has asistido.»
Text 62:
Bhaṭṭācārya odpověděl: „Nechoď se na Božstvo do Jagannāthova chrámu dívat sám. Bude lepší, když půjdeš se mnou nebo s mými lidmi.“
Text 62:
El Bhaṭṭācārya contestó: «No vayas solo al templo de Jagannātha a ver a la Deidad. Mejor que vayas conmigo o con mis hombres.»
Text 63:
Pán řekl: „Do chrámu již nikdy nevkročím. Budu se na Pána vždy dívat od Garuḍa-stambhy.“
Text 63:
El Señor dijo: «Nunca entraré en el templo; para ver al Señor, Me pondré siempre al lado de la Garuḍa-stambha.»
Text 64:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya poté řekl Gopīnāthovi Ācāryovi: „Vezmi Gosvāmījīho a ukaž Mu Pána Jagannātha.“
Text 64:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya dijo entonces a Gopīnātha Ācārya: «Lleva a Gosvāmījī a ver al Señor Jagannātha.»
Text 65:
„Zařiď také vše potřebné, aby mohl bydlet v domě mé tety. Je to velmi klidné místo.“
Text 65:
«Encárgate también de alojarle en el apartamento de mi tía materna, que está en un lugar muy solitario.»
Text 66:
Gopīnātha Ācārya tedy vzal Pána Caitanyu Mahāprabhua do Jeho obydlí a ukázal Mu, kde najde vodu, kádě a konvice na vodu. Zařídil zkrátka vše potřebné.
Text 66:
Así, Gopīnātha Ācārya llevó al Señor Caitanya Mahāprabhu a Sus habitaciones y Le enseñó dónde encontrar agua, cubos y recipientes para el agua. En verdad, él se encargó de todo.
Text 67:
Dalšího dne vzal Gopīnātha Ācārya Pána Caitanyu Mahāprabhua s sebou, aby zhlédli ranní vstávání Pána Jagannātha.
Text 67:
Al día siguiente, muy temprano, Gopīnātha Ācārya llevó al Señor Caitanya Mahāprabhu a ver despertarse al Señor Jagannātha.
Text 68:
Gopīnātha Ācārya potom vzal Mukundu Dattu a šli spolu do domu Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi. Když tam přišli, Sārvabhauma Mukundu Dattu oslovil.
Text 68:
Acompañado de Mukunda Datta, Gopīnātha Ācārya fue entonces a casa de Sārvabhauma. Una vez allí, Sārvabhauma se dirigió a Mukunda Datta con las siguientes palabras.
Text 69:
„Tento sannyāsī má velice pokornou povahu a je krásný na pohled. Moje náklonnost k Němu proto stále jen roste.“
Text 69:
«Este sannyāsī es de una naturaleza muy mansa y humilde, y Su presencia es realmente hermosa. Esto hace aumentar mi afecto por Él.»
Text 70:
„Ve které sampradāyi přijal stav odříkání a jaké je Jeho jméno?“
Text 70:
«¿De qué sampradāya ha recibido la orden de sannyāsa, y cuál es Su nombre?»
Text 71:
Gopīnātha Ācārya odpověděl: „Pánovo jméno je Śrī Kṛṣṇa Caitanya a Jeho sannyās-guru je požehnaný Keśava Bhāratī.“
Text 71:
Gopīnātha Ācārya contestó: «El nombre del Señor es Śrī Kṛṣṇa Caitanya, y Su preceptor en la orden de sannyāsa es el muy afortunado Keśava Bhāratī».
Text 72:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya řekl: „Śrī Kṛṣṇa je velmi pěkné jméno, ale On patří ke společnosti Bhāratī, a proto je sannyāsīm střední třídy.“
Text 72:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya dijo: «“Śrī Kṛṣṇa” es un nombre muy bueno, pero, como miembro de la comunidad bhāratī, es un sannyāsī de segunda clase.»
Text 73:
Gopīnātha Ācārya odpověděl: „Śrī Kṛṣṇa Caitanya Mahāprabhu nezávisí na žádných vnějších formalitách. Nepotřebuje přijímat sannyās od nějaké vyšší sampradāyi.“
Text 73:
Gopīnātha Ācārya contestó: «Śrī Kṛṣṇa Caitanya Mahāprabhu no depende de ninguna formalidad externa. No necesita recibir la orden de sannyāsa de ninguna sampradāya superior».
Text 74:
Bhaṭṭācārya se zeptal: „Śrī Caitanya Mahāprabhu je v rozkvětu mládí. Jak může dodržovat zásady sannyāsu?“
Text 74:
El Bhaṭṭācārya preguntó: «Śrī Caitanya Mahāprabhu está en la flor de Su juventud. ¿Cómo puede mantener los principios de sannyāsa?»
Text 75:
„Budu tedy Caitanyovi Mahāprabhuovi neustále přednášet vedāntskou filosofii, aby zůstal pevný ve svém odříkání a mohl tak vstoupit na cestu monismu.“
Text 75:
«Yo recitaré continuamente la filosofía vedānta para Caitanya Mahāprabhu, de forma que pueda mantenerse fijo en Su renunciación, y de ese modo entrar en la senda del monismo.»
Text 76:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya pak navrhl: „Bude-li Śrī Caitanya Mahāprabhu chtít, dám Mu šafránové roucho a vykonám pro Něho znovu očistný obřad, čímž Ho mohu uvést do prvotřídní sampradāyi.“
Text 76:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya sugirió entonces: «Si Śrī Caitanya Mahāprabhu quisiera, yo podría elevarle a una sampradāya de primer orden, ofreciéndole ropas de color azafrán y celebrando de nuevo el proceso reformatorio».
Text 77:
Když to Gopīnātha Ācārya i Mukunda Datta slyšeli, byli z toho velice nešťastní. Gopīnātha Ācārya proto oslovil Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu následovně:
Text 77:
Al escuchar esto, Gopīnātha Ācārya y Mukunda Datta se sintieron muy afligidos. Por esa razón, Gopīnātha Ācārya se dirigió a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya con las siguientes palabras.
Text 78:
„Můj drahý Bhaṭṭācāryo, ty nevíš, jak vznešený Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu je. Nacházejí se v Něm v té nejvyšší míře všechny znaky Nejvyšší Osobnosti Božství.“
Text 78:
«Mi querido Bhaṭṭācārya, tú no conoces la grandeza del Señor Caitanya Mahāprabhu. En Él Se manifiestan en grado sumo todos los signos de la Suprema Personalidad de Dios.»
Text 79:
Gopīnātha Ācārya pokračoval: „Pán Caitanya Mahāprabhu je oslavovaný jako Nejvyšší Osobnost Božství. Ti, kdo si toho nejsou vědomi, těžko chápou výroky vzdělaných.“
Text 79:
Gopīnātha Ācārya continuó: «Al Señor Caitanya Mahāprabhu se Le reconoce como la Suprema Personalidad de Dios. Los que son ignorantes en relación con esto encuentran muy difícil comprender la conclusión de los hombres de conocimiento.»
Text 80:
Žáci Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi řekli: „Na základě jakých důkazů docházíš k závěru, že Śrī Caitanya Mahāprabhu je Nejvyšší Pán?“
Text 80:
Los discípulos de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya replicaron: «¿En qué evidencia te basas para concluir que Śrī Caitanya Mahāprabhu es el Señor Supremo?»
Text 81:
Bhaṭṭācāryovi žáci řekli: „My získáváme poznání o Absolutní Pravdě logickou úvahou.“
Text 81:
Los discípulos del Bhaṭṭācārya dijeron: «Nosotros adquirimos el conocimiento de la Verdad Absoluta mediante hipótesis lógicas.»
Text 82:
Gopīnātha Ācārya pokračoval: „Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, lze poznat jedině Jeho milostí, ne dohady nebo hypotézami.“
Text 82:
Gopīnātha Ācārya continuó: «Para comprender a la Suprema Personalidad de Dios, hay que recibir Su misericordia. De nada valen las indagaciones e hipótesis».
Text 83:
Ācārya pokračoval: „Jestliže díky oddané službě někdo obdrží byť jen zlomek Pánovy přízně, pak může poznat povahu Nejvyšší Osobnosti Božství.“
Text 83:
El ācārya continuó: «Aquel que, merced al servicio devocional, reciba una mínima muestra de la misericordia del Señor, podrá comprender la naturaleza de la Suprema Personalidad de Dios.»
Text 84:
„,Můj Pane, je-li někdo obdařen byť jen zlomkem milosti Tvých lotosových nohou, může porozumět velikosti Tvé osobnosti. Avšak ti, kdo se snaží pochopit Nejvyšší Osobnost Božství spekulací, Tě nepoznají, ani kdyby studovali Védy po mnoho let.“
Text 84:
«“Mi Señor, aquel que es favorecido por un ligero vestigio de la misericordia de Tus pies de loto, puede entender la grandeza de Tu personalidad. Pero aquellos que especulan para comprender a la Suprema Personalidad de Dios no pueden conocerte, aunque continúen estudiando los Vedas durante muchos años.”»
Text 85-86:
Gopīnātha Ācārya potom oslovil Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu: „Jsi nesmírně vzdělaný a jsi učitel mnoha žáků. Ve skutečnosti se ti žádný učenec na Zemi nevyrovná. Protože však nemáš ani trochu Pánovy milosti, nemůžeš Mu porozumět, ani když je přítomný ve tvém domě.“
Texts 85-86:
Gopīnātha Ācārya se dirigió entonces a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya: «Tú eres un gran erudito, el maestro de muchos discípulos. En verdad, no hay en la Tierra un erudito como tú. Aun así, como no has recibido ni una pizca de la misericordia del Señor, no puedes entenderle, aunque Le tienes en tu casa.»
Text 87:
„Není to tvoje chyba, je to výrok písem. Nejvyšší Osobnost Božství nemůžeš poznat pouhou učeností.“
Text 87:
«No es culpa tuya; es el veredicto de las Escrituras. No puedes entender a la Suprema Personalidad de Dios basándote sólo en la erudición.»
Text 88:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya odpověděl: „Můj drahý Gopīnāthe Ācāryo, dávej si prosím pozor na to, co říkáš. Co je důkazem toho, že ty jsi obdržel milost Pána?“
Text 88:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya contestó: «Mi querido Gopīnātha Ācārya, por favor presta mucha atención a lo que dices. ¿Cómo me demuestras que has recibido la misericordia del Señor?»
Text 89:
Gopīnātha Ācārya odpověděl: „Poznání nejvyššího dobra, Absolutní Pravdy, je důkazem milosti Nejvyššího Pána.“
Text 89:
Gopīnātha Ācārya contestó: «El conocimiento de la Verdad Absoluta es la prueba de la misericordia del Señor Supremo».
Text 90:
Gopīnātha Ācārya pokračoval: „Viděl jsi znaky Nejvyšší Osobnosti Božství na těle Śrī Caitanyi Mahāprabhua, když byl pohroužený v extatické náladě.“
Text 90:
Gopīnātha Ācārya continuó: «Cuando Śrī Caitanya Mahāprabhu estaba absorto en sentimientos de éxtasis, Tú has visto en Su cuerpo las características de la Suprema Personalidad de Dios.»
Text 91:
„Na těle Śrī Caitanyi Mahāprabhua můžeš přímo vidět příznaky Nejvyššího Pána, ale ty Ho ani tehdy nepoznáváš. Tomu se obyčejně říká iluze.“
Text 91:
«Pese a percibir directamente los signos del Señor Supremo en el cuerpo de Śrī Caitanya Mahāprabhu, no puedes comprenderle. Eso suele llamarse ilusión.»
Text 92:
„Ten, kdo je ovlivněný vnější energií, se nazývá bahirmukha jana, světský člověk, protože nemůže skutečnou podstatu pochopit ani navzdory svému vnímání.“ Když to Sārvabhauma Bhaṭṭācārya slyšel, usmál se a promluvil takto:
Text 92:
«A la persona que se halla bajo la influencia de la energía externa se la conoce con el nombre de bahirmukha jana, persona mundana, porque, pese a su percepción, no puede comprender la sustancia verdadera.» Al escuchar las palabras de Gopīnātha Ācārya, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya sonrió y respondió lo siguiente.»
Text 93:
Bhaṭṭācārya řekl: „Právě jsme s přáteli hovořili a uvažovali o těchto tématech popsaných v písmech. Nerozzlob se prosím, budu říkat jen to, co je v śāstrāch. Nechci tě urazit.“
Text 93:
El Bhaṭṭācārya dijo: «Esto no es más que una conversación entre amigos para analizar las afirmaciones de las Escrituras. No te enfades. Yo simplemente digo lo que dicen los śāstras. Por favor, no te sientas ofendido.»
Text 94:
„Śrī Caitanya Mahāprabhu je jistě velký a neobyčejný oddaný. Jako inkarnaci Pána Viṣṇua Ho však nemůžeme přijmout, protože podle śāster v tomto věku Kali žádná inkarnace není.“
Text 94:
«Ciertamente, Śrī Caitanya Mahāprabhu es un gran devoto, un devoto excepcional, pero no podemos aceptarle como encarnación del Señor Viṣṇu, porque, según el śāstra, en la era de Kali no hay ninguna encarnación.»
Text 95:
„Jiným jménem Pána Viṣṇua je Triyuga, protože v Kali-yuze se Pán Viṣṇu nezjevuje. Takové je tvrzení zjevených písem.“
Text 95:
«Al Señor Viṣṇu se Le conoce también con el nombre de Triyuga, porque en Kali-yuga no hay ninguna encarnación Suya. En verdad, ése es el veredicto de las Escrituras reveladas.»
Text 96:
Když to Gopīnātha Ācārya slyšel, vůbec z toho neměl radost. Promluvil tedy k Bhaṭṭācāryovi: „Považuješ se za znalce všech védských písem.“
Text 96:
Al escuchar esto, Gopīnātha Ācārya se puso muy triste y dijo al Bhaṭṭācārya: «Crees que conoces bien todas las Escrituras védicas.»
Text 97:
„Śrīmad-Bhāgavatam a Mahābhārata jsou dvě nejdůležitější védská písma, ale ty jejich výrokům nevěnuješ žádnou pozornost.“
Text 97:
«El Śrīmad-Bhāgavatam y el Mahābhārata son las dos Escrituras védicas más importantes, pero tú no has prestado atención a sus afirmaciones.»
Text 98:
„Ve Śrīmad-Bhāgavatamu i v Mahābhāratě je řečeno, že se Pán zjevuje přímo, ale ty říkáš, že v tomto věku se Pán Viṣṇu neprojevuje ani nesestupuje.“
Text 98:
«En el Śrīmad-Bhāgavatam y en el Mahābhārata se afirma que el Señor desciende directamente, pero tú dices que en esta era no hay ninguna manifestación o encarnación del Señor Viṣṇu.»
Text 99:
„V tomto věku Kali není žádný līlā-avatāra Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, a proto je Pán známý jako Triyuga. To je jedno z Jeho svatých jmen.“
Text 99:
«En la era de Kali no hay ningún līlā-avatāra de la Suprema Personalidad de Dios; por eso recibe el nombre de Triyuga. Ése es uno de Sus santos nombres.»
Text 100:
Gopīnātha Ācārya odpověděl: „Každý věk má jistě svoji inkarnaci, a ta se nazývá yuga-avatāra. Tvoje srdce však natolik ztvrdlo logikou a argumentováním, že nejsi schopen vzít všechny tyto skutečnosti v úvahu.“
Text 100:
Gopīnātha Ācārya continuó: «Por supuesto que en cada era hay una encarnación, y esa encarnación se denomina yuga-avatāra. Pero la lógica y los argumentos te han puesto el corazón tan duro que ni siquiera puedes plantearte estas cosas.»
Text 101:
„,V minulosti měl tvůj syn těla tří různých barev, podle toho, v jakém věku se zjevil. Byla to bílá, červená a žlutá barva. V tomto věku (Dvāpara-yuze) přijal tělo načernalé.̀“
Text 101:
«En el pasado, tu hijo ha tenido cuerpos de tres colores distintos, según la era. Sus colores fueron el blanco, el rojo y el amarillo. En esta era [Dvāpara-yuga] ha venido con un cuerpo negruzco.»
Text 102:
„,Ve věku Kali i ve Dvāpara-yuze se lidé modlí k Nejvyšší Osobnosti Božství pronášením různých manter a dodržováním usměrňujících zásad doplňkových védských textů. Poslechni si prosím, co ti o tom povím.̀“
Text 102:
«En la era de Kali, así como en Dvāpara-yuga, la gente ofrece oraciones a la Suprema Personalidad de Dios por medio de mantras y observa los principios regulativos de las Escrituras védicas complementarias. Ahora por favor escúchame acerca de esto.»
Text 103:
„,Ti, kdo jsou v tomto věku Kali inteligentní, uctívají společným zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, který během svého zjevení v tomto věku neustále opěvuje Kṛṣṇu. V této inkarnaci má žlutou barvu pleti a je neustále doprovázen svými úplnými expanzemi (jako je Śrī Nityānanda Prabhu), osobními expanzemi (jako je Gadādhara) a také svými oddanými a společníky (jako je Svarūpa Dāmodara).̀“
Text 103:
«En esta era de Kali, las personas inteligentes realizan el canto en congregación del mahā-mantra Hare Kṛṣṇa, adorando a la Suprema Personalidad de Dios, que en esta era adviene cantando sin cesar las glorias de Kṛṣṇa. Esa encarnación es de tez amarilla, y está siempre acompañado de Sus expansiones plenarias [como Śrī Nityānanda Prabhu], Sus expansiones personales [como Gadādhara], así como de devotos y Sus acompañantes [como Svarūpa Dāmodara.]»
Text 104:
„,Tento Pán (v inkarnaci Gaurasundary) má zlatou barvu pleti. Celé Jeho krásně stavěné tělo připomíná tekuté zlato a je potřené santálovou pastou. Přijme čtvrtý stav duchovního života (sannyās) a bude se dokonale ovládat. Od māyāvādských sannyāsīch se bude lišit neochvějností v oddané službě a tím, že bude šířit saṅkīrtanové hnutí.̀“
Text 104:
«El Señor [en la encarnación de Gaurasundara] es de tez dorada. En verdad, todo Su cuerpo, de hermosa constitución, es como el oro fundido. Todo Su cuerpo está ungido con pasta de sándalo. Él entrará en la cuarta orden de la vida espiritual [sannyāsa] y tendrá un gran dominio de Sí mismo. Se distinguirá de los sannyāsīs māyāvādīs por estar firmemente establecido en el servicio devocional y propagará el movimiento de saṅkīrtana.»
Text 105:
Gopīnātha Ācārya potom řekl: „Není třeba citovat tolik důkazů ze śāster, protože jsi suchý spekulant. Je zbytečné sít semena do neúrodné půdy.“
Text 105:
Gopīnātha Ācārya dijo entonces: «No es necesario presentar tantas citas de los śāstras, pues tú eres un árido especulador. ¿De qué sirve sembrar semillas en tierra estéril?»
Text 106:
„Když s tebou bude Pán spokojený, také tyto závěry pochopíš a budeš citovat ze śāster.“
Text 106:
«Cuando el Señor esté complacido contigo, tú también entenderás estas conclusiones y citarás los śāstras.»
Text 107:
„Falešné argumenty tvých žáků a jejich filosofické překrucování významu slov nejsou jejich chyba; jen dostali požehnání māyāvādské filosofie.“
Text 107:
«Los falsos argumentos y malabarismos filosóficos de tus discípulos no son culpa suya. Simplemente han recibido la bendición de la filosofía māyāvāda.»
Text 108:
,„S úctou se klaním Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, který oplývá neomezenými vlastnostmi a jehož různé energie způsobují souhlas a nesouhlas mezi těmi, kdo se přou. Takto matoucí energie znovu a znovu zakrývá jejich seberealizaci.̀“
Text 108:
«Ofrezco respetuosas reverencias a la Suprema Personalidad de Dios, que está lleno de ilimitadas cualidades, y por cuyas diversas potencias surgen el acuerdo y el desacuerdo entre quienes disputan. De ese modo, la energía ilusoria cubre una y otra vez la iluminación espiritual de quienes así discuten.»
Text 109:
„,Cokoliv řeknou učení brāhmaṇové, je téměř ve všech případech přijato. Nic totiž není nemožné pro toho, kdo se odevzdá Mé matoucí energii a mluví pod jejím vlivem.̀“
Text 109:
«Lo que los brāhmaṇas eruditos dicen, se acepta en casi todos los casos; nada hay de imposible para quien se refugia en Mi energía ilusoria y habla bajo su influencia.»
Text 110:
Když to Sārvabhauma Bhaṭṭācārya od Gopīnātha Ācāryi vyslechl, řekl: „Jdi za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem a mým jménem Ho sem pozvi i s Jeho společníky.“
Text 110:
Tras escuchar las palabras de Gopīnātha Ācārya, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya dijo: «Antes de seguir, ve a los aposentos de Śrī Caitanya Mahāprabhu e invítale a venir con Sus devotos. Pídeselo de mi parte.»
Text 111:
„Nejdříve vezmi jagannātha-prasādam a dej ho Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi a Jeho společníkům. Potom se sem vrať a uč mě.“
Text 111:
«Llévate jagannātha-prasādam y dáselo a Caitanya Mahāprabhu y a Sus devotos. Después, vuelve aquí e instrúyeme bien.»
Text 112:
Gopīnātha Ācārya byl švagrem Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi; jejich vzájemný vztah byl proto velmi sladký a důvěrný. Gopīnātha Ācārya ho tedy učil tak, že s ním někdy mluvil neuctivě, jindy ho vychvaloval a někdy se mu smál. Tak to probíhalo nějaký čas.
Text 112:
Gopīnātha Ācārya era el cuñado de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya; por esa razón, la relación entre ellos era muy dulce e íntima. En determinadas circunstancias, Gopīnātha Ācārya le instruía, a veces blasfemando contra él, a veces alabándole y a veces riéndose de él. Así ocurría desde hacía algún tiempo.
Text 113:
Śrīla Mukunda Datta se cítil velmi spokojeně, když slyšel závěry přednesené Gopīnāthem Ācāryou. Když ale slyšel argumenty Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi, byl z nich nešťastný a hněval se.
Text 113:
Śrīla Mukunda Datta se sintió muy satisfecho de escuchar las concluyentes afirmaciones de Gopīnātha Ācārya, pero los argumentos de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya le hicieron sentirse muy infeliz y le enfadaron.
Text 114:
Gopīnātha Ācārya tedy šel na pokyn Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi za Pánem Śrī Caitanyou Mahāprabhuem, aby Mu vyřídil Bhaṭṭācāryovo pozvání.
Text 114:
Siguiendo las instrucciones de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, Gopīnātha Ācārya fue a ver a Śrī Caitanya Mahāprabhu y Le invitó en nombre del Bhaṭṭācārya.
Text 115:
Výroky Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi se probíraly před Śrī Caitanyou Mahāprabhuem. Gopīnātha Ācārya a Mukunda Datta s Bhaṭṭācāryovými výroky nesouhlasili, protože jim působily mentální bolest.
Text 115:
Gopīnātha Ācārya y Mukunda Datta comentaron ante Śrī Caitanya Mahāprabhu las afirmaciones del Bhaṭṭācārya, y las rechazaron, porque daban sufrimiento a la mente.
Text 116:
Když to Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu slyšel, řekl: „Nemluvte tak. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Mi prokázal velkou náklonnost a milost.“
Text 116:
Al escuchar esto, Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «No habléis así. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se ha mostrado muy afectuoso y misericordioso conmigo.»
Text 117:
„Chová ke Mně rodičovské city a chce Mě ochránit, abych mohl dodržovat usměrňující zásady sannyāsīho. Co je na tom špatného?“
Text 117:
«Llevado del cariño paternal que le inspiro, desea protegerme y ver que sigo los principios regulativos de los sannyāsīs. ¿Qué tiene eso de malo?»
Text 118:
Druhý den ráno navštívil Śrī Caitanya Mahāprabhu se Sārvabhaumou Bhaṭṭācāryou chrám Pána Jagannātha. Oba byli ve velmi radostném rozpoložení.
Text 118:
A la mañana siguiente, Śrī Caitanya Mahāprabhu y Sārvabhauma Bhaṭṭācārya fueron juntos a visitar el templo del Señor Jagannātha. Ambos se mostraban muy alegres y complacientes.
Text 119:
Po vstupu do chrámu nabídl Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Caitanyovi Mahāprabhuovi sedátko a sám si z úcty k sannyāsīmu sedl na zem.
Text 119:
Cuando entraron en el templo, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya ofreció un asiento a Caitanya Mahāprabhu, mientras él mismo se sentaba en el suelo por el respeto debido a los sannyāsīs.
Text 120:
Potom začal Pána Caitanyu Mahāprabhua učit vedāntskou filosofii a s náklonností a oddaností k Pánu promluvil následovně:
Text 120:
Entonces comenzó a instruir al Señor Caitanya Mahāprabhu en la filosofía vedānta y, con sentimientos de cariño y devoción, dijo al Señor lo siguiente.
Text 121:
Bhaṭṭācārya řekl: „Poslouchat vedāntskou filosofii je hlavním zaměstnáním sannyāsīho. Měl bys proto bez váhání tuto filosofii studovat a neustále jí naslouchat od někoho pokročilejšího.“
Text 121:
El Bhaṭṭācārya dijo: «Escuchar la filosofía vedānta es la principal ocupación de los sannyāsīs. Por lo tanto, debes resolverte a estudiar la filosofía vedānta, escuchando continuamente las explicaciones de un superior».
Text 122:
Pán Caitanya odpověděl: „Jsi ke Mně velice milostivý, a proto si myslím, že je Mou povinností řídit se tvými pokyny.“
Text 122:
El Señor Caitanya contestó: «Tú eres muy misericordioso conmigo, y por eso pienso que es Mi deber obedecer tu orden».
Text 123:
Sedm dní bez přestání tak Śrī Caitanya Mahāprabhu poslouchal vedāntskou filosofii, jak ji Sārvabhauma Bhaṭṭācārya vysvětloval. Pán Caitanya Mahāprabhu však nic neříkal ani nenaznačoval, zda je to správné, či špatné. Jednoduše tam seděl a naslouchal Bhaṭṭācāryovi.
Text 123:
Así, durante siete días, Śrī Caitanya Mahāprabhu escuchó continuamente la exposición de filosofía vedānta de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya. Caitanya Mahāprabhu, sin embargo, no dijo nada, ni indicó si Le pareció o no correcta. Simplemente permaneció sentado escuchando al Bhaṭṭācārya.
Text 124:
Osmého dne Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Caitanyovi Mahāprabhuovi řekl: „Sedm dní po sobě ode mne posloucháš vedāntskou filosofii.“
Text 124:
Al octavo día, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya dijo a Caitanya Mahāprabhu: «Durante siete días seguidos has escuchado mis explicaciones de la filosofía vedānta.»
Text 125:
„Posloucháš a vůbec nemluvíš. A protože neříkáš, zda to pokládáš za správné, nebo za špatné, tak nevím, jestli filosofii vedānty rozumíš, nebo ne.“
Text 125:
«Simplemente Te has limitado a escuchar, fijo en Tu silencio. Como no dices si la consideras correcta o incorrecta, no puedo saber si de verdad comprendes o no comprendes la filosofía vedānta.»
Text 126:
Śrī Caitanya Mahāprabhu na to odpověděl: „Já jsem hlupák, a proto Vedānta-sūtru nestuduji. Jen se ti snažím naslouchat, protože jsi Mi to nařídil.“
Text 126:
Śrī Caitanya Mahāprabhu contestó: «Yo soy un tonto, y por eso no estudio el Vedānta-sūtra. Simplemente Me he puesto a escucharte porque tú Me lo has ordenado.»
Text 127:
„Poslouchám jen proto, abych splnil povinnosti sannyāsu, stavu odříkání. Naneštěstí však ani v nejmenším nechápu smysl toho, co tady vykládáš.“
Text 127:
«Me he puesto a escuchar sólo por cumplir con los deberes de la orden renunciante de sannyāsa. Por desgracia, no puedo comprender lo más mínimo de tu interpretación.»
Text 128:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya odpověděl: „To, že něčemu nerozumíš, je mi pochopitelné, ale i ten, kdo něčemu nerozumí, klade na dané téma dotazy.“
Text 128:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya contestó: «Yo admito que no entiendas, pero hasta los que no entienden preguntan al respecto.»
Text 129:
„Neustále posloucháš, a přitom neřekneš ani slovo. Nevím, co se ve Tvé mysli děje.“
Text 129:
«Tú escuchas y escuchas, pero guardas silencio. En verdad, no puedo comprender qué hay en Tu mente.»
Text 130:
Śrī Caitanya Mahāprabhu tedy řekl, co měl na mysli: „Zcela jasně chápu smysl každé sūtry, ale tvé výklady pouze rozrušily Moji mysl.“
Text 130:
Śrī Caitanya Mahāprabhu reveló entonces Su mente diciendo: «Yo comprendo con toda claridad el significado de los sūtras, pero tus explicaciones no han hecho más que agitar Mi mente.»
Text 131:
„Význam aforismů Vedānta-sūtry je sám o sobě jasný, ale další významy, které jsi předložil, zahalily smysl sūter jako mrak.“
Text 131:
«Los aforismos del Vedānta-sūtra llevan en sí mismos un significado muy claro; sin embargo, los significados que tú les has dado son como una nube que cubre el sentido de los sūtras.»
Text 132:
„Ty nevysvětluješ přímý význam Brahma-sūter. Spíše to vypadá, že se snažíš jejich skutečný význam zastřít.“
Text 132:
«Tú no explicas el significado directo de los Brahma-sūtras. En verdad, parece que te esfuerzas por cubrir su verdadero significado.»
Text 133:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Vedānta-sūtra je shrnutím všech Upaniṣad, a proto jsou veškeré přímé významy z Upaniṣad zaznamenány také ve Vedānta-sūtře neboli Vyāsa-sūtře.“
Text 133:
Caitanya Mahāprabhu continuó: «El Vedānta-sūtra es el resumen de todos los Upaniṣads; por lo tanto, todos los significados directos de los Upaniṣads aparecen también en el Vedānta-sūtra o Vyāsa-sūtra.»
Text 134:
„Každá sūtra má svůj přímý význam a ten je třeba bez jakýchkoliv výkladů přijmout. Ty se však přímému významu vyhýbáš a předkládáš svoje vymyšlené výklady.“
Text 134:
«El significado directo de cada sūtra debe aceptarse sin interpretarlo. Lo que tú haces, sin embargo, es abandonar el significado directo y desarrollar tu interpretación imaginada.»
Text 135:
„I když existují ještě jiné důkazy, sdělení Véd je třeba přijmout jako nejpřednější. Sdělení Véd chápaná přímo jsou prvotřídním důkazem.“
Text 135:
«Aunque hay otras fuentes de evidencia, la versión védica debe considerarse la evidencia más importante. La comprensión directa del testimonio védico es evidencia de primera clase.»
Text 136:
Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Lastury a kravský trus nejsou nic jiného než kosti a výkaly nějakých živých bytostí, a přesto jsou podle Véd považovány za velice čisté.“
Text 136:
Caitanya Mahāprabhu continuó: «Las caracolas y la bosta de vaca son simplemente los huesos y el excremento de determinadas entidades vivientes. Sin embargo, conforme al testimonio de los Vedas, se los considera muy puros.»
Text 137:
„Védské výroky jsou samy sobě důkazem. Cokoliv říkají, se musí přijmout. Pokud je vykládáme podle svých vlastních představ, autorita Véd se okamžitě ztrácí.“
Text 137:
«Las afirmaciones de los Vedas son probatorias en sí mismas. Todo lo que en ellos se afirma debe aceptarse. Si las interpretamos conforme a nuestra imaginación, los Vedas pierden su autoridad.»
Text 138:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Brahma-sūtra, kterou sestavil Śrīla Vyāsadeva, září jako slunce. Snaží-li se někdo vykládat její význam, pouze toto slunce zakrývá mrakem.“
Text 138:
Śrī Caitanya Mahāprabhu continuó: «El Brahma-sūtra de Śrīla Vyāsadeva es tan radiante como el Sol. Quien trata de interpretar su significado cubre ese brillo solar con una nube.»
Text 139:
„Všechny Védy a literatura napsaná v přísném souladu s védskými zásadami vysvětlují, že Nejvyšší Brahman je Absolutní Pravda, největší ze všech a jeden z rysů Nejvyššího Pána.“
Text 139:
«Todos los Vedas y Escrituras que siguen estrictamente los principios védicos, explican que el Brahman Supremo es la Verdad Absoluta, el más grande de todos, y que es un aspecto del Señor Supremo.»
Text 140:
„Nejvyšší Absolutní Pravda je ve skutečnosti osoba, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, oplývající všemi vznešenými atributy. Ty se Ho snažíš vysvětlit jako neosobního a beztvarého.“
Text 140:
«En realidad, la Verdad Absoluta Suprema es una persona, la Suprema Personalidad de Dios, pleno con toda opulencia. Tú tratas de explicar que Él es impersonal y sin forma.»
Text 141:
„Kdekoliv jsou ve Védách neosobní popisy, má to prokázat, že vše, co patří k Nejvyšší Osobnosti Božství, je transcendentální a bez světských vlastností.“
Text 141:
«Siempre que en los Vedas aparece una descripción impersonal, lo que los Vedas pretenden es establecer que todo lo relacionado con la Suprema Personalidad de Dios es trascendental y libre de características mundanas.»
Text 142:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „,Když védské mantry popisují Absolutní Pravdu neosobně, je to jen proto, aby nakonec dokázaly, že Absolutní Pravda je osoba. Nejvyššího Pána lze poznat ve dvou podobách – neosobní a osobní. Pokud tedy někdo uvažuje o Nejvyšší Osobnosti Božství v obou těchto rysech, pak může Absolutní Pravdě opravdu porozumět. Ví, že osobní pochopení je mocnější, protože vidíme, že vše je plné různorodosti. Nikdo nemůže vidět nic, co by nebylo plné různorodosti.̀“
Text 142:
Śrī Caitanya Mahāprabhu continuó: «Cualquier mantra védico que explique a la Verdad Absoluta de forma impersonal, en última instancia, sólo demuestra que la Verdad Absoluta es una persona. Al Señor Supremo podemos comprenderle en dos facetas: la personal y la impersonal. Quien tiene en cuenta ambos aspectos de la Suprema Personalidad de Dios puede comprender realmente a la Verdad Absoluta. Esa persona sabe que la comprensión personal es más fuerte, porque la diversidad está en todo lo que vemos. Nadie puede ver nada que no esté pleno de diversidades.»
Text 143:
„Všechno v tomto vesmírném projevu vychází z Absolutní Pravdy, spočívá v Absolutní Pravdě a po zničení do Absolutní Pravdy opět vstoupí.“
Text 143:
«Todo lo que existe en la manifestación cósmica emana de la Verdad Absoluta, permanece en la Verdad Absoluta y, tras la aniquilación, vuelve a entrar en la Verdad Absoluta.»
Text 144:
„Osobní rysy Nejvyšší Osobnosti Božství se třídí do tří pádů – ablativu, instrumentálu a lokativu.“
Text 144:
«Los casos ablativo, instrumental y locativo son las categorías en que se encuadran los rasgos personales de la Suprema Personalidad de Dios.»
Text 145-146:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Když si Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, přál stát se mnoha, pohlédl na hmotnou energii. Před stvořením žádné hmotné oči ani mysl neexistovaly; tímto je tedy potvrzena transcendentální povaha mysli a očí Absolutní Pravdy.“
Texts 145-146:
Śrī Caitanya Mahāprabhu continuó: «Cuando la Suprema Personalidad de Dios deseó volverse muchos, lanzó Su mirada sobre la energía material. Antes de la creación no había ojos ni mente mundanos; por lo tanto, esto confirma la naturaleza trascendental de los ojos y de la mente de la Verdad Absoluta.»
Text 147:
„Slovo ,Brahmaǹ poukazuje na úplnou Nejvyšší Osobnost Božství, kterou je Śrī Kṛṣṇa. To je konečný výrok všech védských písem.“
Text 147:
«La palabra “Brahman” se refiere a la Suprema Personalidad de Dios completa, que es Śrī Kṛṣṇa. Ése es el veredicto de todas las Escrituras védicas.»
Text 148:
„Prostí lidé mohou důvěrný význam Véd jen těžko pochopit, a proto tento význam doplňují slova Purāṇ.“
Text 148:
«No es fácil que los hombres comunes entiendan el significado confidencial de los Vedas; por esa razón, ese significado se complementa con las palabras de los Purāṇas.»
Text 149:
„,Jaké štěstí mají Nanda Mahārāja, pastevci a ostatní obyvatelé Vradžabhúmi! Jejich štěstí nezná hranic, protože Absolutní Pravda, zdroj transcendentální blaženosti, věčný Nejvyšší Brahman, se stal jejich přítelem.̀“
Text 149:
«¡Qué afortunados son Nanda Mahārāja, los pastores de vacas y todos los habitantes de Vrajabhūmi! Su fortuna no tiene límites, pues la Verdad Absoluta, la fuente de felicidad trascendental, el eterno Brahman Supremo, es su amigo!»
Text 150:
„Védská mantra ,apāṇi-pādà zamítá hmotné ruce a nohy, ale přesto zároveň tvrdí, že Pán velmi rychle chodí a přijímá vše, co je Mu obětováno.“
Text 150:
«El mantra védico “apāṇi-pāda” niega las manos y piernas materiales, pero afirma que el Señor camina muy rápido y acepta todo lo que se Le ofrece.»
Text 151:
„Všechny tyto mantry potvrzují osobní povahu Absolutní Pravdy, ale māyāvādī tento přímý význam ignorují a vykládají Absolutní Pravdu jako neosobní.“
Text 151:
«Todos esos mantras confirman que la Verdad Absoluta es personal, pero los māyāvādīs, rechazando el significado directo, interpretan que la Verdad Absoluta es impersonal.»
Text 152:
„Popisuješ snad jako beztvarého tohoto Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, jehož transcendentální podoba oplývá šesti transcendentálními vznešenými atributy?“
Text 152:
«¿Estás diciendo que no tiene forma esa Suprema Personalidad de Dios, cuya forma trascendental es completa con seis opulencias trascendentales?»
Text 153:
„Nejvyšší Osobnost Božství má tři hlavní energie. Chceš snad dokázat, že žádné nemá?“
Text 153:
«La Suprema Personalidad de Dios tiene tres potencias primarias. ¿Tratas de demostrar que no tiene potencias?
Text 154:
„,Śāstry potvrzují, že vnitřní energie Nejvyššího Pána Viṣṇua je duchovní. Potom je tu ještě další duchovní energie, známá jako kṣetra-jña neboli živé bytosti. Třetí energie, známá jako nevědomost, vede živou bytost k bezbožnosti a naplňuje ji ploduchtivým jednáním.̀“
Text 154:
«La potencia interna de Viṣṇu, el Señor Supremo, es espiritual, como se confirma en los śāstras. Existe además otra potencia espiritual, conocida con el nombre de kṣetra-jña, la entidad viviente. La tercera potencia, que se denomina nesciencia, vuelve atea a la entidad viviente y la llena de actividades fruitivas.»
Text 155:
„,Ó králi, kṣetra-jña-śakti je živá bytost. I když má možnost žít v hmotném i duchovním světě, trpí třemi druhy strádání hmotné existence, protože je ovlivněná energií avidyi (nevědomosti), která zahaluje její přirozené postavení.̀“
Text 155:
«¡Oh, rey!, la kṣetra-jña-śakti es la entidad viviente. Aunque tiene la posibilidad de vivir tanto en el mundo material como en el espiritual, sufre las tres miserias de la existencia material porque se halla bajo el influjo de la potencia avidyā [la nesciencia], que cubre su posición constitucional.»
Text 156:
„,Tato živá bytost, zahalená vlivem nevědomosti, existuje v hmotných podmínkách v různých podobách. Tak je, ó králi, přiměřeně více či méně osvobozená od vlivu hmotné energie.̀“
Text 156:
«Esa entidad viviente, cubierta por la influencia de la nesciencia, existe en diversas formas en el seno de la materia, ¡oh, rey!, y se halla proporcionalmente liberada de la influencia de la energía material, en mayor o menor grado.»
Text 157:
„,Nejvyšší Osobnost Božství je sac-cid-ānanda-vigraha, což znamená, že má původně tři energie – energii blaženosti, energii věčnosti a energii poznání. Ty se dohromady nazývají energie cit a jsou plně přítomné v Nejvyšším Pánu. Pro živé bytosti, které jsou nedílnými částmi Pána, je v hmotném světě tato energie blaženosti někdy nepříjemná a někdy smíšená. Tak tomu ale není u Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, protože On nespadá pod vliv hmotné přírody nebo jejích kvalit.̀“
Text 157:
«La Suprema Personalidad de Dios es sac-cid-ānanda-vigraha (Bs. 5.1). Esto significa que, en Su forma original, tiene tres potencias: la potencia de placer, la potencia de eternidad y la potencia de conocimiento. Juntas reciben el nombre de potencia cit, y se manifiestan en plenitud en el Señor Supremo. Para las entidades vivientes, que son partes integrales del Señor, la potencia de placer en el mundo material es a veces desagradable y a veces mixta. No ocurre lo mismo con la Suprema Personalidad de Dios, pues Él no Se halla bajo la influencia de la energía material ni de sus modalidades.»
Text 158:
„Nejvyšší Osobnost Božství ve své původní podobě oplývá věčností, poznáním a blažeností. Duchovní energie v těchto třech částech (sat, cit a ānanda) nabývá tří různých podob.“
Text 158:
«En Su forma original, la Suprema Personalidad de Dios está lleno de eternidad, conocimiento y bienaventuranza. La potencia espiritual en esas tres partes [sat, cit y ānanda] adopta tres formas diferentes.»
Text 159:
„Tyto tři části duchovní energie se nazývají hlādinī (část blaženosti), sandhinī (část věčnosti) a samvit (část poznání). Znalost těchto energií přijímáme jako úplné poznání Nejvyšší Osobnosti Božství.“
Text 159:
«Las tres partes de la potencia espiritual se denominan hlādinī [la parte de bienaventuranza], sandhinī [la parte de eternidad] y samvit [la parte de conocimiento]. Consideramos el conocimiento de estas tres partes conocimiento pleno de la Suprema Personalidad de Dios.»
Text 160:
„Duchovní energie Nejvyšší Osobnosti Božství se také objevuje ve třech stupních – jako vnitřní, okrajová a vnější. Ty všechny se s láskou věnují oddané službě Pánu.“
Text 160:
«La potencia espiritual de la Suprema Personalidad de Dios también aparece en tres fases: interna, marginal y externa. Todas ellas se ocupan en Su servicio devocional amoroso.»
Text 161:
„Nejvyšší Pán si ve své duchovní energii užívá šesti druhů majestátu. Ty však ve své velké nestoudnosti tuto duchovní energii neuznáváš.“
Text 161:
«En Su potencia espiritual, el Señor Supremo disfruta de seis tipos de opulencia. Tú no aceptas esa potencia espiritual, y eso se debe a tu gran insolencia.»
Text 162:
„Pán je vládcem všech energií a živá bytost je jejich služebníkem. To je rozdíl mezi Pánem a živou bytostí. Ty však prohlašuješ, že Pán a živé bytosti se od sebe neliší.“
Text 162:
«El Señor es el amo de las potencias, y la entidad viviente es el sirviente de esas potencias. Ésa es la diferencia entre el Señor y la entidad viviente. Tú, sin embargo, declaras que el Señor y las entidades vivientes son uno y son lo mismo.»
Text 163:
„V Bhagavad-gītě je živá bytost prohlášena za okrajovou energii Nejvyšší Osobnosti Božství, ale ty přitom říkáš, že je živá bytost od Nejvyššího Pána zcela odlišná.“
Text 163:
«En la Bhagavad-gītā se establece que la entidad viviente es la potencia marginal de la Suprema Personalidad de Dios. Pero tú dices que la entidad viviente es completamente distinta del Señor.»
Text 164:
„,Země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego – to je Mých osm oddělených energií.̀“
Text 164:
«La tierra, el agua, el fuego, el aire, el éter, la mente, la inteligencia y el ego falso son Mis ocho energías separadas.»
Text 165:
„,Vedle těchto nižších, hmotných energií je zde ještě další, duchovní energie, a tou je živá bytost, ó válečníku mocných paží. Živé bytosti udržují celý hmotný svět.̀“
Text 165:
«Además de estas energías inferiores, que son materiales, existe otra energía, una energía espiritual, que es el ser vivo, ¡oh, tú, el de poderosos brazos! Las entidades vivientes sostienen todo el mundo material.»
Text 166:
„Transcendentální podoba Nejvyšší Osobnosti Božství oplývá věčností, poznáním a blažeností. Ty však tuto transcendentální podobu popisuješ jako výtvor hmotného dobra.“
Text 166:
«La forma trascendental de la Suprema Personalidad de Dios es completa en eternidad, conocimiento y bienaventuranza. Tú, sin embargo, explicas que esa forma trascendental es un producto de la bondad material.»
Text 167:
„Ten, kdo nepřijímá Pánovu transcendentální podobu, je nepochybně agnostik a na takového člověka bychom neměli ani pohlédnout, ani se ho dotknout. Podléhá trestu od Yamarāje.“
Text 167:
«Quien no acepta la forma trascendental del Señor es ciertamente un agnóstico. Nadie debe mirar o tocar a una persona así. En verdad, esa persona está sujeta al castigo de Yamarāja.»
Text 168:
„Buddhisté neuznávají autoritu Véd, a proto jsou považováni za agnostiky. Avšak ti, kdo přijali útočiště u védských písem, a přesto káží agnosticismus v souladu s māyāvādskou filosofií, jsou ještě nebezpečnější než buddhisté.“
Text 168:
«Los budistas no reconocen la autoridad de los Vedas, y por ello se les considera agnósticos. Sin embargo, aquellos que, pese a haberse refugiado en las Escrituras védicas, predican el agnosticismo siguiendo la filosofía māyāvāda, son verdaderamente más peligrosos que los budistas.»
Text 169:
„Śrīla Vyāsadeva předložil filosofii Vedānty pro osvobození podmíněných duší. Pokud však někdo uslyší Śaṅkarācāryův komentář, bude vše zničeno.“
Text 169:
«Śrīla Vyāsadeva expuso la filosofía vedānta para liberar a las almas condicionadas; sin embargo, cuando alguien escucha el comentario de Śaṅkarācārya, todo se echa a perder.»
Text 170:
„Vedānta-sūtra má za cíl prokázat, že vesmírné stvoření vzniklo přeměnou nepochopitelné energie Nejvyšší Osobnosti Božství.“
Text 170:
«El propósito del Vedānta-sūtra es establecer que la manifestación cósmica debe su existencia a la transformación de la potencia inconcebible de la Suprema Personalidad de Dios.»
Text 171:
„Zázračný kámen vytvoří stykem se železem hromady zlata, aniž by se sám změnil. Podobně se Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, díky své nepochopitelné energii projevuje jako toto vesmírné stvoření, a přesto zůstává nezměněný ve své věčné transcendentální podobě.“
Text 171:
«La piedra de toque, después de tocar hierro, produce grandes cantidades de oro sin transformarse. Del mismo modo, la Suprema Personalidad de Dios Se manifiesta en la forma de la manifestación cósmica por Su potencia inconcebible, y, aun así, permanece inmutable en Su forma eterna trascendental.»
Text 172:
„V Śaṅkarācāryově teorii se říká, že Absolutní Pravda je přeměněná. Māyāvādští filosofové tuto teorii přijímají a tím snižují Śrīlu Vyāsadevu, neboť ho obviňují, že se dopustil chyby. Takto ve Vedānta-sūtře vyhledávají chyby a snaží se ji vysvětlovat tak, aby dokázali teorii iluze.“
Text 172:
«La teoría de Śaṅkarācārya afirma que la Verdad Absoluta Se ha transformado. Aceptando esa teoría, los filósofos māyāvādīs blasfeman contra Śrīla Vyāsadeva acusándole de estar equivocado. Así, hallan defectos en el Vedānta-sūtra y lo interpretan para tratar de establecer la teoría de la ilusión.»
Text 173:
„Teorie iluze se dá vztáhnout pouze na případ, že se živá bytost ztotožňuje s tělem. Vesmírný projev ale nelze nazvat neskutečným, i když je nepochybně dočasný.“
Text 173:
«La teoría de la ilusión sólo puede aplicarse cuando la entidad viviente se identifica con el cuerpo. Por lo que se refiere a la manifestación cósmica, no puede considerarse falsa, aunque, sin duda alguna, es temporal.»
Text 174:
„Transcendentální zvuk oṁkāra je zvukovou podobou Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství. Veškeré védské poznání i tento vesmírný projev pocházejí z tohoto zvukového zastoupení Nejvyššího Pána.“
Text 174:
«La vibración trascendental oṁkāra es la forma sonora de la Suprema Personalidad de Dios. Todo el conocimiento védico y esta manifestación cósmica se producen a partir de esa representación sonora del Señor Supremo.»
Text 175:
„Druhotná vibrace tat tvam asi („jsi to samé“) napomáhá tomu, aby živá bytost prohlédla, ale hlavní vibrací je oṁkāra. Śaṅkarācārya se však o oṁkāru nestaral a zdůrazňoval vibraci tat tvam asi.“
Text 175:
«La vibración secundaria tat tvam asi “Tú eres lo mismo” va dirigida a la comprensión de la entidad viviente, pero la vibración principal es oṁkāra. Sin prestar atención a oṁkāra, Śaṅkarācārya ha puesto especial énfasis en la vibración tat tvam asi.»
Text 176:
Pán Caitanya Mahāprabhu tak odsoudil Śaṅkarācāryovu Śārīraka-bhāṣyu jako výmysl a poukázal na stovky chyb, které v ní jsou. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya však na Śaṅkarācāryovu obranu předkládal nekonečné množství protiargumentů.
Text 176:
Con estas palabras, Śrī Caitanya Mahāprabhu criticó el Śārīraka-bhāṣya de Śaṅkarācārya por ser producto de la imaginación, y señaló en él cientos de errores. Pero para defender a Śaṅkarācārya, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya presentó innumerables argumentos.
Text 177:
Bhaṭṭācārya předkládal na základě pseudologiky různé druhy falešných argumentů a snažil se svého soupeře mnoha způsoby porazit. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu však všechny tyto argumenty vyvrátil a prosadil své vlastní přesvědčení.
Text 177:
El Bhaṭṭācārya presentó diversos tipos de argumentos falsos basados en lógicas falsas, y trató de vencer a su adversario de muchas maneras. Śrī Caitanya Mahāprabhu, sin embargo, refutó todos esos argumentos y estableció Su propia convicción.
Text 178:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Nejvyšší Osobnost Božství je středem všech vztahů, skutečným zaměstnáním živé bytosti je oddaně Mu sloužit a dosáhnout lásky k Bohu je konečný cíl života. Tato tři témata popisuje védská literatura.“
Text 178:
Śrī Caitanya Mahāprabhu continuó: «La Suprema Personalidad de Dios es el punto central de todas las relaciones. Actuar para Él con actitud de servicio devocional es nuestra verdadera ocupación, y el logro del amor por Dios es el objetivo supremo de la vida. Estos tres temas se explican en las Escrituras védicas.»
Text 179:
„Pokud se někdo snaží vysvětlit védskou literaturu jiným způsobem, pak jen pouští uzdu své fantazii. Jakékoliv výklady védského sdělení, které je důkazem samo sobě, jsou pouhý výmysl.“
Text 179:
«Quien trata de explicar las Escrituras védicas de modo diferente se dedica a fantasear. Toda interpretación del testimonio védico, que es evidente por sí solo, no es más que un producto de la imaginación.»
Text 180:
„Není to však chyba Śaṅkarācāryi. On jednoduše plnil pokyn Nejvyšší Osobnosti Božství. Musel vymyslet nějaký výklad, a proto vytvořil určitý druh védských textů, které jsou plné ateismu.“
Text 180:
«En realidad, Śaṅkarācārya no ha incurrido en falta alguna. Él simplemente cumplió la orden de la Suprema Personalidad de Dios. Su deber era imaginar cierto tipo de interpretación, y por ello presentó un tipo de escrituras védicas llenas de ateísmo.»
Text 181:
„(Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, oslovil Pána Śivu:) ,Vymysli si vlastní výklady Véd a tak prosím zařiď, aby na Mě lidé zanevřeli. Skryj Mne takovým způsobem, že se budou více zajímat o rozvoj hmotné civilizace plodící populaci bez duchovního poznání.̀“
Text 181:
«[Dirigiéndose al Señor Śiva, la Suprema Personalidad de Dios dijo:] “Por favor, usa tu imaginación para elaborar tu propia interpretación de los Vedas, de modo que la gente sienta aversión por Mí. Además, ocúltame de tal forma que se sientan más atraídos por el progreso de la civilización material, de modo que por todas partes se extienda una población privada de conocimiento espiritual.”»
Text 182:
„(Pán Śiva řekl bohyni Durze, která vládne hmotnému světu:) ,Ve věku Kali přijmu podobu brāhmaṇy a skrze falešná písma vyložím Védy ateistickým způsobem podobným buddhistické filosofii.̀“
Text 182:
«[El Señor Śiva dijo a la diosa Durgā, la dirigente suprema del mundo material:] “En la era de Kali, adoptaré la forma de un brāhmaṇa y, con escrituras falsas, haré una interpretación atea de los Vedas semejante a la filosofía budista.”»
Text 183:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya užasl, když to slyšel. Byl ohromený a nic neříkal.
Text 183:
Estas palabras dejaron estupefacto a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya. Quedó tan aturdido que no decía nada.
Text 184:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu mu potom řekl: „Nediv se. Oddaná služba Nejvyšší Osobnosti Božství je ve skutečnosti nejvyšší dokonalostí lidských činností.“
Text 184:
El Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu le dijo entonces: «No te asombres. En realidad, el servicio devocional que se ofrece a la Suprema Personalidad de Dios es la perfección suprema de la actividad humana.»
Text 185:
„Nejvyššímu Pánu slouží dokonce i mudrci spokojení sami v sobě. Takové jsou Jeho transcendentální vlastnosti. Jsou plné nepochopitelné duchovní energie.“
Text 185:
«Hasta los sabios satisfechos en sí mismos ofrecen servicio devocional al Señor Supremo. Así son las trascendentales cualidades del Señor. Están llenas de potencia espiritual inconcebible.»
Text 186:
„,K láskyplné službě Śrī Kṛṣṇovi, který má transcendentální vlastnosti a vykonává úžasné skutky, jsou přitahováni i ti, kdo jsou spokojení na úrovni vlastního já a jež nepřitahují vnější hmotné touhy. A protože má Hari, Osobnost Božství, takové transcendentálně přitažlivé rysy, říká se Mu Kṛṣṇa.̀“
Text 186:
«Quienes están satisfechos en el ser, libres de la atracción de los deseos materiales externos, sienten, sin embargo, atracción por el servicio amoroso de Śrī Kṛṣṇa, que posee cualidades trascendentales y que realiza actividades maravillosas. Hari, la Personalidad de Dios, Se llama Kṛṣṇa debido a que posee esos rasgos trascendentalmente atractivos.»
Text 187:
Po vyslechnutí verše ātmārāma ze Śrīmad-Bhāgavatamu Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Śrī Caitanyu Mahāprabhua oslovil: „Můj drahý Pane, vysvětli prosím tento verš. Velice si přeji slyšet Tvůj výklad.“
Text 187:
Al escuchar el verso ātmārāma, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se dirigió a Śrī Caitanya Mahāprabhu: «Mi querido señor, explica ese verso, por favor. Ardo en deseos de escuchar Tu explicación».
Text 188:
Pán odpověděl: „Nejdříve si poslechnu tvůj výklad a potom se pokusím vysvětlit to málo, co vím Já.“
Text 188:
El Señor contestó: «Antes quisiera oír tu explicación. Después trataré de explicar lo poco que sé.»
Text 189:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya tedy začal vysvětlovat verš ātmārāma a předkládal různá tvrzení podle zásad logiky.
Text 189:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya comenzó entonces a explicar el verso ātmārāma, y, conforme a los principios de la lógica, planteó varias explicaciones.
Text 190:
Bhaṭṭācārya vysvětlil verš ātmārāma devíti různými způsoby na základě písem. Po vyslechnutí jeho vysvětlení se Śrī Caitanya Mahāprabhu pousmál a začal hovořit.
Text 190:
Basándose en las Escrituras, el Bhaṭṭācārya explicó el verso ātmārama de nueve formas distintas. Tras escuchar su explicación, Śrī Caitanya Mahāprabhu, esbozando una sonrisa, comenzó a hablar.
Text 191:
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Můj drahý Bhaṭṭācāryo, jsi úplně jako Bṛhaspati, kněz nebeského království. Nikdo v tomto světě nedokáže vysvětlovat písma takovým způsobem.“
Text 191:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «Mi querido Bhaṭṭācārya, eres exactamente como Bṛhaspati, el sacerdote del reino celestial. En verdad, nadie en este mundo tiene la capacidad de explicar las Escrituras de esa forma.»
Text 192:
„Můj drahý Bhaṭṭācāryo, k vysvětlení tohoto verše jsi jistě použil veškerou svou učenost, ale měl bys vědět, že vedle tohoto učeného výkladu má verš ještě jiný význam.“
Text 192:
«Mi querido Bhaṭṭācārya, es indudable que, en virtud de tu vastísima erudición, has explicado este verso, pero debes saber que, además de esa explicación erudita, el verso tiene otro significado.»
Text 193:
Na žádost Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi začal Pán Caitanya Mahāprabhu tento verš vysvětlovat, aniž by se dotkl devíti výkladů uvedených Bhaṭṭācāryou.
Text 193:
Ante el ruego de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, el Señor Caitanya Mahāprabhu comenzó a explicar el verso sin tocar las nueve explicaciones del Bhaṭṭācārya.
Text 194:
Verš ātmārāma se skládá z jedenácti slov a Śrī Caitanya Mahāprabhu je vyložil jedno po druhém.
Text 194:
Śrī Caitanya Mahāprabhu explicó una por una las once palabras que forman el verso ātmārāma.
Text 195:
Pán Caitanya Mahāprabhu vzal každé slovo zvlášť a spojil je se slovem „ātmārāma“, které tak vysvětlil osmnácti různými způsoby.
Text 195:
El Señor Caitanya Mahāprabhu combinó cada palabra por separado con la palabra «ātmārāma». Así explicó la palabra «ātmārāma» de dieciocho formas distintas.
Text 196:
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Jeho různé energie a Jeho transcendentální vlastnosti mají nepochopitelnou moc. Není možné je vysvětlit úplně.“
Text 196:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «El poder de la Suprema Personalidad de Dios, de Sus diversas potencias y de Sus cualidades trascendentales es inconcebible. No es posible explicarlo completamente.»
Text 197:
„Tyto tři prvky přitahují mysl dokonalého studenta zabývajícího se duchovními činnostmi a převyšují všechny ostatní procesy duchovního rozvoje.“
Text 197:
«Esos tres aspectos atraen la mente del estudiante perfecto que se ocupa en actividades espirituales, y superan todos los demás procesos de actividad espiritual.»
Text 198:
Śrī Caitanya Mahāprabhu vyložil tento verš s odkazem na Śukadevu Gosvāmīho a čtyři mudrce Sanaku, Sanat-kumāru, Sanātanu a Sanandanu. Takto Pán předložil různé významy a vysvětlení.
Text 198:
Śrī Caitanya Mahāprabhu explicó el significado del verso poniendo como evidencia los ejemplos de Śukadeva Gosvāmī y los cuatro ṛṣis Sanaka, Sanat-kumāra, Sanātana y Sanandana. Así, el Señor dio varios significados y explicaciones.
Text 199:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya po vyslechnutí výkladu Caitanyi Mahāprabhua k verši ātmārāma užasl. Tehdy pochopil, že Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu je Kṛṣṇa osobně, a sám sebe začal odsuzovat.
Text 199:
Al escuchar la explicación del verso ātmārāma de labios de Caitanya Mahāprabhu, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya quedó maravillado. Entonces comprendió que el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu era Kṛṣṇa en persona, y se condenó a sí mismo con las siguientes palabras.
Text 200:
„Je jisté, že Caitanya Mahāprabhu je samotný Pán Kṛṣṇa. Protože jsem to nechápal a byl jsem pyšný na svoji učenost, dopustil jsem se mnoha přestupků.“
Text 200:
«Caitanya Mahāprabhu es ciertamente el Señor Kṛṣṇa mismo. Por no haberle podido comprender y por sentirme orgulloso de mi propia erudición, he cometido muchas ofensas.»
Text 201:
Když se Sārvabhauma Bhaṭṭācārya odsoudil za své přestupky a přijal u Pána útočiště, Pán se rozhodl, že mu prokáže svou milost.
Text 201:
Cuando Sārvabhauma Bhaṭṭācārya reconoció que era un ofensor y aceptó el refugio del Señor, el Señor deseó mostrarse misericordioso con él.
Text 202:
Śrī Caitanya Mahāprabhu mu milostivě dovolil zhlédnout Jeho podobu Viṣṇua a ihned projevil čtyři ruce.
Text 202:
Para mostrarle Su misericordia, Śrī Caitanya Mahāprabhu le permitió ver Su forma de Viṣṇu. Así, acto seguido, manifestó cuatro brazos.
Text 203:
Śrī Caitanya Mahāprabhu mu nejprve ukázal svoji čtyřrukou podobu a potom se před ním objevil ve své původní podobě Kṛṣṇy, s načernalou barvou pleti a flétnou na rtech.
Text 203:
Después de mostrarle la forma de cuatro brazos, Śrī Caitanya Mahāprabhu apareció ante él en Su forma original de Kṛṣṇa, de color negruzco y con una flauta en los labios.
Text 204:
Když Sārvabhauma Bhaṭṭācārya v Caitanyovi Mahāprabhuovi uviděl projevenou podobu Pána Kṛṣṇy, okamžitě padl na zem a složil Mu poklony. Potom vstal a se sepjatýma rukama se začal modlit.
Text 204:
Cuando vio la forma del Señor Kṛṣṇa manifestada en Caitanya Mahāprabhu, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya inmediatamente se lanzó al suelo ofreciendo reverencias. Al levantarse, juntó las manos y ofreció oraciones.
Text 205:
Pánovou milostí byly Sārvabhaumovi Bhaṭṭācāryovi vyjeveny všechny pravdy, a on tak mohl porozumět důležitosti zpívání svatého jména a šíření lásky k Bohu všude.
Text 205:
Por la misericordia del Señor, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya pudo entender la importancia de cantar el santo nombre y de llevar el amor por Dios a todas partes, pues le fueron reveladas todas las verdades.
Text 206:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya složil během krátké chvilky sto veršů. Tak rychle by verše nedokázal složit ani sám Bṛhaspati, kněz nebeských planet.
Text 206:
En un breve lapso de tiempo, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya compuso cien versos. En verdad, ni el propio Bṛhaspati, el sacerdote de los planetas celestiales, podría componer versos tan rápido.
Text 207:
Po vyslechnutí tohoto sta veršů Śrī Caitanya Mahāprabhu Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu s radostí objal. Ten byl okamžitě zaplaven extatickou láskou k Bohu a upadl do bezvědomí.
Text 207:
Tras escuchar los cien versos, Śrī Caitanya Mahāprabhu, muy feliz, abrazó a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, quien, de inmediato, se vio sobrecogido de amor extático por Dios y quedó inconsciente.
Text 208:
Bhaṭṭācārya začal v extázi lásky k Bohu ronit slzy a jeho tělo ztuhlo. Projevoval extatickou náladu, potil se, třásl a chvěl. Chvílemi tančil, chvílemi zpíval, chvílemi plakal a chvílemi padal na zem, aby se dotkl Pánových lotosových nohou.
Text 208:
El Bhaṭṭācārya derramaba lágrimas de amor extático por Dios, y tenía todo el cuerpo embotado. Mostrando una actitud extática, transpiraba, se sacudía y temblaba. A veces danzaba, a veces cantaba, a veces lloraba y a veces caía para tocar los pies de loto del Señor.
Text 209:
Extáze Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi udělala Gopīnāthovi Ācāryovi velkou radost. Všichni společníci Śrī Caitanyi Mahāprabhua se smáli, když viděli, jak Bhaṭṭācārya tančí.
Text 209:
Mientras Sārvabhauma Bhaṭṭācārya experimentaba ese éxtasis, Gopīnātha Ācārya se sentía muy complacido. Todos los devotos de Śrī Caitanya Mahāprabhu reían al ver la danza del Bhaṭṭācārya.
Text 210:
Gopīnātha Ācārya Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi řekl: „Pane, to, co se teď děje se Sārvabhaumou Bhaṭṭācāryou, je jen díky Tobě.“
Text 210:
Gopīnātha Ācārya dijo al Señor Caitanya Mahāprabhu: «Señor, Tú has concedido todo esto a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya».
Text 211:
Śrī Caitanya Mahāprabhu odpověděl: „Ty jsi oddaný. Díky tvé společnosti mu Pán Jagannātha prokázal milost.“
Text 211:
Śrī Caitanya Mahāprabhu contestó: «Tú eres un devoto. Gracias a tu compañía, el Señor Jagannātha le ha mostrado Su misericordia.»
Text 212:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Bhaṭṭācāryu uklidnil a ten Mu potom přednesl mnoho modliteb.
Text 212:
Después de esto, Śrī Caitanya Mahāprabhu calmó al Bhaṭṭācārya, quien, una vez sereno, ofreció muchas oraciones al Señor.
Text 213:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya řekl: „Můj drahý Pane, Ty jsi osvobodil celý svět, ale to není nic zvláštního. To, že jsi osvobodil i mě, je však důkazem velice úžasných schopností.“
Text 213:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya dijo: «Mi querido Señor, Tú has liberado al mundo entero, pero eso no supone mucho esfuerzo. Sin embargo, me has liberado a mí también, y eso, ciertamente, es obra de muchos poderes maravillosos.»
Text 214:
„Čtením příliš mnoha knih o logice jsem otupěl a byl jsem jako železná tyč. Ty jsi mne však roztavil, a proto je Tvůj vliv nezměrný.“
Text 214:
«De tanto leer libros de lógica, me había vuelto tan torpe e incapaz como una viga de hierro. A pesar de todo, Tú has logrado fundirme, de modo que Tu influencia es muy grande.»
Text 215:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se po vyslechnutí Bhaṭṭācāryových modliteb vrátil do svého sídla a Bhaṭṭācārya skrze Gopīnātha Ācāryu zařídil, aby tam Pán poobědval.
Text 215:
Tras escuchar las oraciones de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, Śrī Caitanya Mahāprabhu regresó a Su vivienda. El Bhaṭṭācārya, por intermedio de Gopīnātha Ācārya, hizo que el Señor almorzase allí.
Text 216:
Dalšího dne šel Śrī Caitanya Mahāprabhu časně ráno navštívit Pána Jagannātha v chrámu a zhlédl Pánovo vstávání z Jeho lůžka.
Text 216:
A la mañana siguiente, muy temprano, Śrī Caitanya Mahāprabhu fue a ver al Señor Jagannātha al templo, y Le vio levantarse de Su cama.
Text 217:
Místní kněz dal Pánu girlandy a prasādam obětované Pánu Jagannāthovi. To Caitanyu Mahāprabhua velice potěšilo.
Text 217:
El sacerdote Le obsequió collares de flores y prasādam ofrecido al Señor Jagannātha. Caitanya Mahāprabhu Se sintió muy complacido con ello.
Text 218:
Caitanya Mahāprabhu toto prasādam a girlandy pečlivě zavázal do cípu svého oděvu a pospíchal do domu Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi.
Text 218:
Liando cuidadosamente el prasādam y los collares de flores en un trozo de tela, Caitanya Mahāprabhu Se dio prisa por llegar a casa de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya.
Text 219:
Do Bhaṭṭācāryova domu dorazil krátce před východem slunce, právě když Bhaṭṭācārya vstával z postele.
Text 219:
Śrī Caitanya llegó a la casa del Bhaṭṭācārya un poco antes del amanecer, en el momento en que el Bhaṭṭācārya se levantaba de cama.
Text 220:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya při vstávání z postele zřetelně pronášel „Kṛṣṇa, Kṛṣṇa.“ Pán Caitanya měl velkou radost, že ho slyší zpívat Kṛṣṇovo svaté jméno.
Text 220:
Apenas se levantó de la cama, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya dijo de modo bien audible: «Kṛṣṇa, Kṛṣṇa». El Señor Caitanya Se sintió muy complacido de escucharle cantar el santo nombre de Kṛṣṇa.
Text 221:
Bhaṭṭācārya si všiml Śrī Caitanyi Mahāprabhua před domem. Přispěchal k Němu a přednesl modlitby u Jeho lotosových nohou.
Text 221:
El Bhaṭṭācārya se dio cuenta de que Śrī Caitanya Mahāprabhu esperaba fuera y, a toda prisa, corrió junto a Él y ofreció oraciones a Sus pies de loto.
Text 222:
Nabídl Pánovi rohož na sezení, na kterou se oba posadili. Śrī Caitanya Mahāprabhu rozbalil prasādam a dal je Bhaṭṭācāryovi do ruky.
Text 222:
El Bhaṭṭācārya ofreció una esterilla al Señor para que Se sentase, y ambos tomaron asiento. Seguidamente, Śrī Caitanya Mahāprabhu abrió el envoltorio del prasādam y lo puso en manos del Bhaṭṭācārya.
Text 223:
Bhaṭṭācārya si ještě ani neumyl ústa, nevykoupal se, ani nedokončil své ranní povinnosti, ale přesto s velkou radostí přijal prasādam Pána Jagannātha.
Text 223:
El Bhaṭṭācārya aún no se había lavado la boca, ni se había bañado, ni había cumplido con sus deberes matutinos. Sin embargo, se sintió muy complacido de recibir el prasādam del Señor Jagannātha.
Text 224:
Milostí Śrī Caitanyi Mahāprabhua zmizela z mysli Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi veškerá otupělost a on poté, co přednesl následující dva verše, snědl prasādam, které dostal.
Text 224:
Por la misericordia de Śrī Caitanya Mahāprabhu, de la mente de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya desapareció todo rastro de sopor. Tras recitar los dos versos siguientes, comió el prasādam que había recibido.
Text 225:
Bhaṭṭācārya řekl: „,Pánovo mahā-prasādam se musí sníst hned, když ho člověk dostane, a to i kdyby už bylo oschlé, okoralé nebo přinesené z daleké země. Čas ani místo se nemají brát v úvahu.̀“
Text 225:
El Bhaṭṭācārya dijo: «El mahā-prasādam del Señor se debe comer tan pronto como se recibe, aunque esté seco, insípido o lo hayan traído de un país lejano. No hay que considerar ni el momento ni el lugar.»
Text 226:
„,Kulturní člověk sní prasādam Pána Kṛṣṇy bez rozmýšlení, jakmile je obdrží. Neplatí zde žádná omezení ohledně času a místa. To je nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství.̀“
Text 226:
«Todo hombre de bien debe comer el prasādam del Señor Kṛṣṇa tan pronto como llega a sus manos, sin dudar. No hay principios que regulen el momento y el lugar. Ésa es la orden de la Suprema Personalidad de Dios.»
Text 227:
Śrī Caitanya Mahāprabhu měl z toho, co viděl, velkou radost. V extázi lásky k Bohu Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu obejmul.
Text 227:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Se sintió muy complacido de ver esto. Sintiendo el éxtasis del amor por Dios, abrazó a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya.
Text 228:
Pán a služebník se navzájem objali a začali tančit. Už jen to, že se jeden druhého dotkli, je uvádělo do extatického stavu.
Text 228:
El Señor y Su sirviente se abrazaron el uno al otro y se pusieron a danzar. Por el simple hecho de tocarse, se llenaron de éxtasis.
Text 229:
Když tak tancovali a objímali se, na jejich tělech se objevily duchovní příznaky, jako je pocení, chvění a ronění slz, a Pán ve své extázi začal hovořit.
Text 229:
Mientras danzaban y se abrazaban, en sus cuerpos se manifestaron signos de éxtasis espiritual. Transpiraban, temblaban y derramaban lágrimas. El Señor, en Su éxtasis, comenzó a hablar.
Text 230:
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Dnes jsem bez nesnází pokořil tři světy a vstoupil jsem do duchovního světa.“
Text 230:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «Hoy he conquistado los tres mundos sin dificultad. Hoy he ascendido al mundo espiritual.»
Text 231:
Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Myslím, že dnes se Mi splnily všechny Mé touhy, protože vidím, jak Sārvabhauma Bhaṭṭācārya získal víru v mahā-prasādam Pána Jagannātha.“
Text 231:
Caitanya Mahāprabhu continuó: «Siento que hoy se han cumplido todos Mis deseos, pues he visto que Sārvabhauma Bhaṭṭācārya ha adquirido fe en el mahā-prasādam del Señor Jagannātha.»
Text 232:
„Ve skutečnosti jsi dnes nepochybně přijal útočiště u Kṛṣṇových lotosových nohou a Kṛṣṇa k tobě začal být bezvýhradně milostivý.“
Text 232:
«En verdad, es indudable que hoy te has refugiado en los pies de loto de Kṛṣṇa, y que Kṛṣṇa, sin reserva alguna, Se ha mostrado muy misericordioso contigo.»
Text 233:
„Můj drahý Bhaṭṭācāryo, dnes jsi byl vysvobozen z otroctví hmoty daného tělesným pojetím života; rozsekal jsi na kusy okovy matoucí energie.“
Text 233:
«Mi querido Bhaṭṭācārya, hoy te has liberado del cautiverio material propio del concepto corporal de la vida; has cortado en pedazos los grilletes de la energía ilusoria.»
Text 234:
„Dnes tvá mysl dozrála k přijetí útočiště u lotosových nohou Kṛṣṇy, protože jsi zbytky jídla obětovaného Pánu snědl bez ohledu na usměrňující zásady Véd.“
Text 234:
«Hoy tu mente se ha capacitado para refugiarse en los pies de loto de Kṛṣṇa, pues, superando los principios regulativos védicos, has comido los remanentes del alimento ofrecido al Señor.»
Text 235:
„,Pokud někdo bez výhrad přijme útočiště u lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství, pak mu neomezený, milostivý Pán prokáže svou bezpříčinnou milost, a on tak může překonat nepřekonatelný oceán nevědomosti. Ti, jejichž inteligence je pohroužená v tělesném pojetí a kdo si myslí jsem toto tělo, jsou hodni pouze toho, aby se stali potravou psů a šakalů. Takovým lidem Nejvyšší Pán svou milost nikdy neudílí.̀“
Text 235:
«El Señor ilimitado y misericordioso concede Su misericordia sin causa a la persona que se refugia sin reservas en los pies de loto de la Suprema Personalidad de Dios. De ese modo, esa persona puede atravesar el insondable océano de la nesciencia. Aquellos que tienen la inteligencia fija en el concepto corporal y piensan: “Yo soy este cuerpo” son el alimento ideal para los perros y chacales. El Señor Supremo nunca concede Su misericordia a ese tipo de personas.»
Text 236:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se po tomto rozhovoru vrátil do svého sídla. Od toho dne byl Bhaṭṭācārya osvobozený, protože byla rozdrcena jeho falešná pýcha.
Text 236:
Tras decir estas palabras a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, Śrī Caitanya Mahāprabhu regresó a Sus habitaciones. A partir de ese día, el Bhaṭṭācārya fue libre, pues todo su orgullo falso había quedado destruido.
Text 237:
Od toho dne Sārvabhauma Bhaṭṭācārya neznal nic jiného než lotosové nohy Pána Caitanyi Mahāprabhua a zjevená písma nedokázal vysvětlovat jinak než v souladu s oddanou službou.
Text 237:
A partir de ese día, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya no conocía nada aparte de los pies de loto del Señor Caitanya Mahāprabhu; desde ese día solamente supo explicar las Escrituras reveladas conforme al proceso de servicio devocional.
Text 238:
Když Gopīnātha Ācārya, švagr Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi, viděl, že Bhaṭṭācārya získal pevnou víru ve vaiṣṇavské učení, začal tančit, tleskat a volat „Hari! Hari!“
Text 238:
Al ver que Sārvabhauma Bhaṭṭācārya estaba firmemente establecido en el culto vaiṣṇava, Gopīnātha Ācārya, su cuñado, se puso a danzar, tocando las palmas y cantando: «¡Hari! ¡Hari!»
Text 239:
Dalšího dne šel Bhaṭṭācārya do chrámu Pána Jagannātha, ale ještě předtím šel navštívit Caitanyu Mahāprabhua.
Text 239:
Al día siguiente, el Bhaṭṭācārya fue a visitar el templo del Señor Jagannātha, pero, antes de llegar al templo, fue a ver a Caitanya Mahāprabhu.
Text 240:
Bhaṭṭācārya padl před Pánem Caitanyou Mahāprabhuem na zem, aby Mu vzdal úctu. Poté, co přednesl různé modlitby, hovořil s velkou pokorou o své dřívější špatné povaze.
Text 240:
Al llegar ante el Señor Caitanya Mahāprabhu, el Bhaṭṭācārya se tendió ante Él para presentarle sus respetos. Tras ofrecerle varias oraciones, habló con gran humildad de la mala actitud que antes había mostrado.
Text 241:
Potom se Bhaṭṭācārya Caitanyi Mahāprabhua zeptal: „Co je nejdůležitější činností oddané služby?“ Pán odpověděl, že nejdůležitější je zpívat svaté jméno Pána.
Text 241:
A continuación, el Bhaṭṭācārya preguntó a Caitanya Mahāprabhu: «¿Cuál es el factor más importante en la práctica del servicio devocional?» El Señor contestó que el factor más importante era el canto del santo nombre del Señor.
Text 242:
„,Jediným způsobem osvobození v tomto věku hádek a pokrytectví je zpívání svatých jmen Pána. Není jiná cesta. Není jiná cesta. Není jiná cesta.̀“
Text 242:
«En esta era de riñas e hipocresía, el único medio para alcanzar la liberación es el canto del santo nombre del Señor. No hay otra manera. No hay otra manera. No hay otra manera.»
Text 243:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu vysvětlil verš harer nāma z Bṛhan-nāradīya Purāṇy tak obšírně, že Sārvabhauma Bhaṭṭācārya po vyslechnutí Jeho výkladu nevycházel z údivu.
Text 243:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dio una detallada explicación del verso harer nāma del Bṛhan-nāradīya Purāṇa. Escuchando Su explicación, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya quedó muy asombrado.
Text 244:
Gopīnātha Ācārya Sārvabhaumovi Bhaṭṭācāryovi připomněl: „Nyní se stalo to, co jsem ti předpověděl, můj drahý Bhaṭṭācāryo.“
Text 244:
Gopīnātha Ācārya recordó a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya: «Mi querido Bhaṭṭācārya, ahora ha ocurrido lo que yo te había predicho».
Text 245:
Bhaṭṭācārya se Gopīnāthovi Ācāryovi poklonil a řekl: „Pán mi prokázal svoji milost díky tvé milosti, protože jsem tvůj příbuzný a ty jsi oddaný.“
Text 245:
Ofreciendo reverencias a Gopīnātha Ācārya, el Bhaṭṭācārya dijo: «Debido a mi parentesco contigo, que eres un devoto, y por tu misericordia, el Señor ha sido misericordioso conmigo.
Text 246:
„Jsi prvotřídní oddaný, ale já žiji v temnotě logických argumentů. Pán mi udělil požehnání jen proto, že ty s Ním máš vztah.“
Text 246:
«Tú eres un devoto de primera clase, mientras que yo estoy sumido en la oscuridad de los argumentos lógicos. Debido a tu relación con el Señor, el Señor me ha concedido Su bendición.»
Text 247:
Śrī Caitanya Mahāprabhu měl z tohoto Bhaṭṭācāryova pokorného výroku velkou radost. Obejmul ho a řekl: „Nyní se jdi do chrámu podívat na Pána Jagannātha.“
Text 247:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Se sintió muy complacido con aquella expresión de humildad. Tras abrazar al Bhaṭṭācārya, dijo: «Ahora ve a ver al Señor Jagannātha al templo.»
Text 248:
Po návštěvě chrámu Pána Jagannātha se Sārvabhauma Bhaṭṭācārya vrátil domů s Jagadānandou a Dāmodarem.
Text 248:
Tras visitar el templo del Señor Jagannātha, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya regresó a su casa acompañado de Jagadānanda y Dāmodara.
Text 249:
Bhaṭṭācārya přinesl velké množství prvotřídního jídla požehnaného Pánem Jagannāthem a svěřil je svému brāhmanskému služebníkovi, Jagadānandovi a Dāmodarovi.
Text 249:
El Bhaṭṭācārya trajo grandes cantidades de alimentos excelentes bendecidos por el Señor Jagannātha. Todos aquellos remanentes prasāda le fueron dados a su sirviente brāhmaṇa, a Jagadānanda y a Dāmodara.
Text 250:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya potom složil dva verše a napsal je na palmový list. Ten dal Jagadānandovi Prabhuovi a požádal ho o předání Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi.
Text 250:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya compuso entonces dos versos en una hoja de palmera. Dando la hoja a Jagadānanda Prabhu, le pidió que Se la entregase a Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 251:
Jagadānanda a Dāmodara se pak vrátili za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem a donesli Mu jak prasādam, tak palmový list s napsanými verši. Než však mohl Jagadānanda list předat Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi, Mukunda Datta mu ho vzal z rukou.
Text 251:
Jagadānanda y Dāmodara fueron entonces a ver a Śrī Caitanya Mahāprabhu, llevándole el prasādam y la hoja de palma con los versos escritos. Sin embargo, antes de que Jagadānanda pudiera entregar a Śrī Caitanya Mahāprabhu la hoja de palma, Mukunda Datta se la quitó de las manos.
Text 252:
Mukunda Datta oba verše opsal venku na zeď a potom si Jagadānanda vzal list zpátky a předal ho Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi.
Text 252:
Mukunda Datta copió entonces los dos versos en la pared externa de la habitación. Cuando Mukunda Datta hubo terminado, Jagadānanda tomó la hoja de palma y Se la entregó al Señor Caitanya Mahāprabhu.
Text 253:
Jakmile si Pán Caitanya Mahāprabhu ty dva verše přečetl, okamžitě palmový list roztrhal. Všichni oddaní však tyto verše četli venku na zdi, a tak si je uchovali v srdci. Verše znějí takto:
Text 253:
Después de leer los dos versos, el Señor Caitanya Mahāprabhu rasgó la hoja de palma en pedazos. Los devotos, sin embargo, leyeron los versos en la pared exterior y los guardaron en su corazón. Los versos eran los siguientes:
Text 254:
„Přijímám útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství, Śrī Kṛṣṇy, který sestoupil v podobě Pána Caitanyi Mahāprabhua, aby nás učil skutečnému poznání, oddané službě Jemu a odpoutanosti od všeho, co není příznivé pro vědomí Kṛṣṇy. Sestoupil proto, že je oceánem transcendentální milosti. Odevzdávám se Jeho lotosovým nohám.“
Text 254:
«Yo me refugio en la Suprema Personalidad de Dios, Śrī Kṛṣṇa, que ha descendido en la forma del Señor Caitanya Mahāprabhu para enseñarnos el conocimiento verdadero, Su servicio devocional, y el desapego de todo aquello que no favorece el cultivo de conciencia de Kṛṣṇa. Él ha descendido porque es un océano de misericordia trascendental. Yo me entrego a Sus pies de loto.»
Text 255:
„Nechť mé vědomí podobné včele vyhledá útočiště u lotosových nohou Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, který se nyní zjevil jako Śrī Kṛṣṇa Caitanya Mahāprabhu. Sestoupil, aby učil dávnému umění oddané služby Jemu, jež bylo vlivem času téměř ztraceno.“
Text 255:
«Que mi conciencia, como una abeja, se refugie en los pies de loto de la Suprema Personalidad de Dios, que ha descendido en la forma de Śrī Kṛṣṇa Caitanya Mahāprabhu para enseñar el antiguo sistema del servicio devocional a Su persona. Por la influencia del tiempo, ese sistema se había perdido casi por completo.»
Text 256:
Tyto dva verše od Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi budou navždy zvučně jako buben hlásat jeho jméno a slávu, protože se staly perlovými náhrdelníky okolo krků všech oddaných.
Text 256:
Estos dos versos de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya proclamarán siempre su nombre y su fama con tanta fuerza como un batir de tambores, pues todos los devotos los llevan en torno al cuello como collares de perlas.
Text 257:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se skutečně stal ryzím oddaným Caitanyi Mahāprabhua a neznal nic než službu Pánu.
Text 257:
En verdad, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se convirtió en un devoto puro de Caitanya Mahāprabhu; no conocía nada que no fuera el servicio del Señor.
Text 258:
Bhaṭṭācārya stále zpíval svaté jméno Śrī Kṛṣṇy Caitanyi, syna matky Śacī a studnicí všech dobrých vlastností. Zpívání svatých jmen se stalo jeho meditací.
Text 258:
El Bhaṭṭācārya siempre cantaba el santo nombre de Śrī Kṛṣṇa Caitanya, que es el hijo de madre Śacī y el receptáculo de todas las buenas cualidades. En verdad, el canto de los santos nombres era su meditación.
Text 259:
Jednoho dne Sārvabhauma Bhaṭṭācārya přišel za Caitanyou Mahāprabhuem, poklonil se a začal recitovat jeden verš.
Text 259:
Un día, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya fue a ver a Caitanya Mahāprabhu y, tras ofrecerle reverencias, recitó un verso.
Text 260:
Recitoval jednu z modliteb Pána Brahmy ze Śrīmad-Bhāgavatamu, ale dvě slabiky na konci verše změnil.
Text 260:
Comenzó a citar una de las oraciones del Señor Brahmā en el Śrīmad-Bhāgavatam, pero al final del verso cambió dos sílabas.
Text 261:
Bhaṭṭācārya recitoval: „Ten, kdo s nadějí ve Tvůj soucit snáší vše nepříznivé, co ho potká kvůli karmě za jeho dřívější jednání, vždy Ti oddaně slouží svou myslí, slovy a tělem a neustále se Ti klaní, je jistě vhodným uchazečem o postavení Tvého čistého oddaného.“
Text 261:
[El verso decía:] «Aquel que, buscando Tu compasión, tolera todo tipo de circunstancias adversas debidas al karma de sus actos pasados, y se ocupa siempre en Tu servicio devocional con la mente, el cuerpo y las palabras y ofreciéndote siempre reverencias, es, ciertamente, un candidato genuino para ser Tu devoto puro.»
Text 262:
Śrī Caitanya Mahāprabhu okamžitě poznamenal: „Správně je v tom verši slovo ,mukti-padè, ale tys ho změnil na ,bhakti-padè. Co tím zamýšlíš?“
Text 262:
Śrī Caitanya Mahāprabhu señaló inmediatamente: «En ese verso, la palabra es “mukti-pade”, pero tú la has cambiado por “bhakti-pade”. ¿Qué pretendes?»
Text 263:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya odvětil: „Probuzení čisté lásky k Bohu, které je výsledkem oddané služby, dalece předčí vysvobození z hmotných pout. Splynutí s Brahmanem je druhem trestu pro ty, kdo oddanou službu odmítají.“
Text 263:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya contestó: «El despertar del amor puro por Dios, que es el resultado del servicio devocional, supera por mucho la liberación del cautiverio material. Fundirse en la refulgencia del Brahman es un tipo de castigo para quienes están en contra del servicio devocional.»
Text 264-265:
Bhaṭṭācārya pokračoval: „Splynutím se září Brahmanu jsou potrestáni impersonalisté, protože neuznávají transcendentální podobu Śrī Kṛṣṇy, a démoni, kteří Pána neustále pomlouvají a bojují s Ním. To se však tomu, kdo je zapojený do oddané služby Pánu, nemůže stát.“
Texts 264-265:
El Bhaṭṭācārya continuó: «Los impersonalistas, que no aceptan la forma trascendental del Señor Śrī Kṛṣṇa, y los demonios, que siempre se dedican a blasfemar contra Él y a combatirle, reciben el castigo de fundirse en la refulgencia Brahman. Eso no le ocurre a la persona que se ocupa en el servicio devocional del Señor.»
Text 266:
„Existuje pět druhů osvobození: sālokya, sāmīpya, sārūpya, sārṣṭi a sāyujya.“
Text 266:
«Hay cinco clases de liberación: sālokya, sāmīpya, sārūpya, sārṣṭi y sāyujya.»
Text 267:
„Je-li možnost sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství, čistý oddaný někdy přijme osvobození sālokya, sārūpya, sāmīpya nebo sārṣṭi, ale nikdy ne sāyujya.“
Text 267:
«A veces, si hay posibilidad de servir a la Suprema Personalidad de Dios, el devoto puro puede aceptar las formas de liberación sālokya, sārūpya, sāmīpya o sārṣṭi, pero nunca acepta sāyujya.»
Text 268:
„Čistý oddaný nechce o sāyujya-mukti ani slyšet; probouzí v něm strach a nenávist. Čistý oddaný by šel raději do pekla, než aby splynul s Pánovou září.“
Text 268:
«El devoto puro no quiere ni oír hablar de sāyujya-mukti, que le inspira miedo y aborrecimiento. En verdad, el devoto puro preferiría el infierno a fundirse en la refulgencia del Señor.»
Text 269:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya pokračoval: „Existují dva druhy sāyujya-mukti: splynutí se září Brahmanu a splynutí s tělem Pána. Splynutí s Pánovým tělem je ještě odpornější než splynutí s Jeho září.“
Text 269:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya continuó: «Hay dos tipos de sāyujya-mukti: fundirse en la refulgencia Brahman y fundirse en el cuerpo personal del Señor. Fundirse en el cuerpo del Señor es aún más abominable que fundirse en Su refulgencia.»
Text 270:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya na závěr řekl: „Čistý oddaný nepřijme žádný druh osvobození, i když mu jsou nabídnuty. Je naprosto spokojený se službou Pánu.“
Text 270:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya concluyó: «El devoto puro, aunque se le ofrezcan todas las clases de liberación, no las acepta. Está plenamente satisfecho ocupándose en el servicio del Señor.»
Text 271:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu odpověděl: „Slovo ,mukti-padè má další význam. ,Mukti-padà se přímo vztahuje na Nejvyšší Osobnost Božství.“
Text 271:
El Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu contestó: «La palabra “mukti-pade” tiene otro significado. Mukti-pada se refiere directamente a la Suprema Personalidad de Dios.»
Text 272:
„Všechny druhy osvobození se nacházejí u nohou Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, který je proto známý jako mukti-pada. Další význam je, že osvobození je deváté téma a Nejvyšší Osobnost Božství je jeho útočištěm.“
Text 272:
«Todas las clases de liberación existen bajo los pies de la Suprema Personalidad de Dios; Él recibe, por ello, el nombre de mukti-pada. Según otro significado, mukti es el noveno tema, y la Suprema Personalidad de Dios es el refugio de la liberación.»
Text 273:
Caitanya Mahāprabhu řekl: „Podle těchto dvou vysvětlení chápu, že se jedná o Kṛṣṇu, tak proč tento verš měnit?“
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya odpověděl: „Takový význam jsem nebyl schopný tomuto verši dát.“
Text 273:
Caitanya Mahāprabhu dijo: «Con cualquiera de estos dos significados, lo que entiendo es “Kṛṣṇa”. Así pues, ¿qué sentido tiene cambiar el verso?»
Text 274:
„I když je Tvé vysvětlení správné, nemělo by se používat, protože slovo ,mukti-padà je dvojznačné.“
Text 274:
«Tu explicación es correcta, pero, aun así, no debe emplearse, pues la palabra “mukti-pada” se presta a ambigüedad.»
Text 275:
„Slovo ,muktì sice znamená pět druhů osvobození, ale jeho přímý význam běžně vyjadřuje představu splynutí s Pánem.“
Text 275:
«La palabra “mukti” se refiere a los cinco tipos de liberación. Pero, su significado directo normalmente transmite la idea de volverse uno con el Señor.»
Text 276:
„Už samotný zvuk slova ,muktì probouzí okamžitě odpor a strach, ale když řekneme ,bhaktì, přirozeně v mysli cítíme transcendentální blaženost.“
Text 276:
«Con tan sólo escuchar su sonido, la palabra “mukti” nos hace sentir miedo y repulsión, pero cuando decimos la palabra “bhakti”, de modo natural sentimos en la mente bienaventuranza trascendental.»
Text 277:
Když Pán uslyšel toto vysvětlení, začal se smát a s velkou radostí Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu okamžitě pevně obejmul.
Text 277:
Al escuchar esta explicación, el Señor Se echó a reír y, muy complacido, dio un fuerte abrazo a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya.
Text 278:
Ta samá osoba, která studovala a učila māyāvādskou filosofii, nyní dokonce nenávidí slovo „mukti“. To bylo možné jedině milostí Śrī Caitanyi Mahāprabhua.
Text 278:
En verdad, aquella misma persona que estaba acostumbrada a leer y enseñar filosofía māyāvāda llegaba ahora a aborrecer la palabra «mukti». Esto fue posible sólo por la misericordia de Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 279:
Zázračný kámen zůstane nerozpoznaný, dokud svým dotekem nezmění železo ve zlato.
Text 279:
El contacto de la piedra de toque transforma el hierro en oro, pero nadie sabe reconocerla mientras no la ve actuar.
Text 280:
Poté, co všichni uviděli transcendentální vaiṣṇavismus Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi, bylo jim jasné, že Pán Caitanya není nikdo jiný než Kṛṣṇa, syn Nandy Mahārāje.
Text 280:
Al ver el trascendental vaiṣṇavismo de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, todos pudieron comprender que el Señor Caitanya no era otro que Kṛṣṇa, el hijo de Nanda Mahārāja.
Text 281:
Po této události přišli všichni obyvatelé Džagannáth Purí v čele s Kāśīm Miśrou přijmout útočiště u Pánových lotosových nohou.
Text 281:
Después de lo ocurrido, todos los habitantes de Jagannātha Purī, con Kāśī Miśra al frente, fueron a refugiarse a los pies de loto del Señor.
Text 282:
Později popíši, jak se Sārvabhauma Bhaṭṭācārya neustále věnoval službě Pánu.
Text 282:
Más adelante hablaré de cómo Sārvabhauma Bhaṭṭācārya permanecía siempre ocupado en el servicio del Señor.
Text 283:
Dopodrobna také popíši, jak Sārvabhauma Bhaṭṭācārya dokonale sloužil Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi tím, že Mu dával milodary.
Text 283:
También hablaré con todo detalle de la perfección del servicio que rindió a Śrī Caitanya Mahāprabhu ofreciéndole caridad.
Texts 284-285:
If one hears with faith and love these pastimes concerning Lord Caitanya Mahāprabhu’s meeting with Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, he very soon is freed from the net of speculation and fruitive activity and attains the shelter of Śrī Caitanya Mahāprabhu’s lotus feet.
Texts 284-285:
Quien escucha con fe y amor estos pasatiempos que tratan del encuentro del Señor Caitanya Mahāprabhu con Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, muy pronto se libera de las redes de la especulación y las actividades fruitivas y alcanza el refugio de los pies de loto de Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 286:
Praying at the lotus feet of Śrī Rūpa and Śrī Raghunātha, always desiring their mercy, I, Kṛṣṇadāsa, narrate Śrī Caitanya-caritāmṛta, following in their footsteps.
Text 286:
Orando a los pies de loto de Śrī Rūpa y Śrī Raghunātha, deseando siempre su misericordia, yo, Kṛṣṇadāsa, narro el Śrī Caitanya-caritāmṛta, siguiendo sus pasos.