Text 158

Verš

Text

daṇḍa-bhaṅga-līlā ei — parama gambhīra
sei bujhe, duṅhāra pade yāṅra bhakti dhīra

Synonyma

Synonyms

daṇḍa-bhaṅga-līlā — zábava týkající se zlomení tyče; ei — tato; parama — velmi; gambhīra — hluboká; sei bujhe — člověk může pochopit; duṅhāra — obou; pade — lotosovým nohám; yāṅra — jehož; bhakti — oddaná služba; dhīra — neochvějná.

daṇḍa-bhaṅga-līlā — the pastime of breaking the staff; ei — this; parama — very; gambhīra — grave; sei bujhe — one can understand; duṅhāra — of both of Them; pade — to the lotus feet; yāṅra — whose; bhakti — devotional service; dhīra — fixed.

Překlad

Translation

Tato zábava se zlomenou tyčí je velmi hluboká. Pochopit ji může jedině ten, kdo je obdařen neochvějnou oddaností lotosovým nohám těchto dvou Pánů.

The pastime of the breaking of the staff is very deep. Only one whose devotion is fixed upon the lotus feet of the two Lords can understand it.

Význam

Purport

Ten, kdo opravdu zná Śrī Caitanyu Mahāprabhua a Nityānandu Prabhua, může pochopit Jejich totožnost i to, proč došlo ke zlomení tyče. Všichni předchozí ācāryové, plně zaměstnaní oddanou službou Pánu, se vzdali připoutanosti k hmotnému životu a přijali tyč, která vyjadřuje úplné zapojení mysli, slov a těla ve službě Pánu. Śrī Caitanya Mahāprabhu přijal usměrňující zásady stavu odříkání. To je zcela jasné. Na úrovni paramahaṁsy však není nutné daṇḍu (tyč) přijímat a Śrī Caitanya Mahāprabhu na této úrovni bezpochyby byl. Avšak dokonce i paramahaṁsové jako Śrī Caitanya Mahāprabhu a Jeho důvěrní oddaní striktně následují usměrňující zásady, aby poukázali na to, že na konci života by měl každý přijmout sannyās, aby se mohl zcela zapojit do služby Pánu. O to Mu ve skutečnosti šlo. Nityānanda Prabhu, Jeho věčný služebník, byl přesvědčený, že Śrī Caitanya Mahāprabhu tyč nosit nemusí. Aby tedy celému světu ukázal, že Śrī Caitanya Mahāprabhu stojí mimo veškerá usměrnění, zlomil ji na tři kusy. Takto vysvětluje zábavu daṇḍa-bhaṅga-līlā Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura.

One who understands Śrī Caitanya Mahāprabhu and Nityānanda Prabhu in reality can understand Their identity as well as the breaking of the staff. All the previous ācāryas, being induced to engage themselves fully in the service of the Lord, gave up attachment for material life and thus accepted the staff, which signifies full engagement of the mind, speech and body in the service of the Lord. Śrī Caitanya Mahāprabhu accepted the regulative principles of the renounced order of life. That is completely clear. However, in the paramahaṁsa stage there is no need to accept a daṇḍa (staff), and Śrī Caitanya Mahāprabhu was certainly in the paramahaṁsa stage. Nonetheless, to indicate that everyone should take sannyāsa at the end of life in order to engage fully in the service of the Lord, even paramahaṁsas like Śrī Caitanya Mahāprabhu and His confidential devotees follow the regulative principles unfailingly. Indeed, that was His purpose. Nityānanda Prabhu, who was His eternal servitor, believed that there was no need for Śrī Caitanya Mahāprabhu to carry the staff, and to declare to the world that Śrī Caitanya Mahāprabhu was above all regulations, He broke it into three pieces. The pastime known as daṇḍa-bhaṅga-līlā is thus explained by Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura.