Skip to main content

Text 95

Text 95

Verš

Text

vraja-vāsī lokera kṛṣṇe sahaja pirīti
gopālera sahaja-prīti vraja-vāsi-prati
vraja-vāsī lokera kṛṣṇe sahaja pirīti
gopālera sahaja-prīti vraja-vāsi-prati

Synonyma

Synonyms

vraja-vāsī — obyvatelé Vrindávanu (Vradžabhúmi); lokera — lidí; kṛṣṇe — k Pánu Śrī Kṛṣṇovi; sahaja — přirozená; pirīti — láska; gopālera — Pána Śrī Gopāla; sahaja — přirozená; prīti — láska; vraja-vāsi-prati — k obyvatelům Vradžabhúmi.

vraja-vāsī — the inhabitants of Vṛndāvana (Vrajabhūmi); lokera — of the people; kṛṣṇe — unto Lord Kṛṣṇa; sahaja — natural; pirīti — love; gopālera — of Lord Gopāla; sahaja — natural; prīti — love; vraja-vāsi-prati — toward the inhabitants of Vrajabhūmi.

Překlad

Translation

Ideálním místem k praktikování vědomí Kṛṣṇy je Vradžabhúmi neboli Vrindávan, kde mají lidé přirozený sklon milovat Kṛṣṇu a Kṛṣṇa přirozeně miluje je.

The ideal place to execute Kṛṣṇa consciousness is Vrajabhūmi, or Vṛndāvana, where the people are naturally inclined to love Kṛṣṇa and Kṛṣṇa is naturally inclined to love them.

Význam

Purport

V Bhagavad-gītě (4.11) se říká: ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham. Mezi Nejvyšším Pánem Kṛṣṇou a Jeho oddanými probíhá vzájemná spolupráce. Čím více oddaný Kṛṣṇu upřímně miluje, tím více to Kṛṣṇa opětuje, a to až do takové míry, že vysoce pokročilý oddaný může mluvit s Kṛṣṇou tváří v tvář. To Kṛṣṇa potvrzuje v Bhagavad-gītě (10.10):

In the Bhagavad-gītā (4.11) it is said, ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham. There is a responsive cooperation between the Supreme Lord Kṛṣṇa and His devotees. The more a devotee sincerely loves Kṛṣṇa, the more Kṛṣṇa reciprocates, so much so that a highly advanced devotee can talk with Kṛṣṇa face to face. Kṛṣṇa confirms this in the Bhagavad-gītā (10.10):

teṣāṁ satata-yuktānāṁ
bhajatāṁ prīti-pūrvakam
dadāmi buddhi-yogaṁ taṁ
yena mām upayānti te
teṣāṁ satata-yuktānāṁbhajatāṁ prīti-pūrvakam
dadāmi buddhi-yogaṁ taṁ
yena mām upayānti te

„Těm, kdo Mi neustále s láskou slouží, dávám poznání, se kterým ke Mně mohou dospět.“ Skutečným posláním lidského života je poznat Kṛṣṇu a vrátit se domů, zpátky k Bohu. Ten, kdo se upřímně věnuje službě Pánu s láskou a vírou, může s Kṛṣṇou mluvit a získat pokyny, díky kterým se může rychle vrátit domů, zpátky k Bohu. Dnes je mnoho učenců, kteří se zastávají vědy o náboženství a kteří mají nějaké pojetí Nejvyšší Osobnosti Božství, ale náboženství bez praktické realizace Nejvyšší Osobnosti Božství žádným náboženstvím není. Śrīmad-Bhāgavatam to popisuje jako určitý druh podvodu. Náboženství znamená řídit se pokyny Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství. Není-li člověk způsobilý s Ním mluvit a učit se od Něho, jak může chápat zásady náboženství? Bez vědomí Kṛṣṇy jsou řeči o náboženství či náboženských prožitcích jen zbytečnou ztrátou času.

“To those who are constantly devoted to serving Me with love, I give the understanding by which they can come to Me.” The actual mission of human life is to understand Kṛṣṇa and return home, back to Godhead. Therefore one who is sincerely engaged in the service of the Lord with love and faith can talk with Kṛṣṇa and receive instructions by which he can speedily return home, back to Godhead. Today many scholars defend the science of religion, and they have some conception of the Supreme Personality of Godhead, but religion without practical experience of the Supreme Personality of Godhead is no religion at all. Śrīmad-Bhāgavatam describes this as a form of cheating. Religion means abiding by the orders of Kṛṣṇa, the Supreme Personality of Godhead. If one is not qualified to talk with Him and take lessons from Him, how can one understand the principles of religion? Thus talks of religion or religious experience without Kṛṣṇa consciousness are a useless waste of time.