Text 59
Text 59
Verš
Text
pādāravinda-vimukhāt śva-pacaṁ variṣṭham
manye tad-arpita-mano-vacanehitārtha-
prāṇaṁ punāti sa kulaṁ na tu bhūri-mānaḥ
pādāravinda-vimukhāt śva-pacaṁ variṣṭham
manye tad-arpita-mano-vacanehitārtha-
prāṇaṁ punāti sa kulaṁ na tu bhūri-mānaḥ
Synonyma
Synonyms
viprāt — než brāhmaṇa; dvi-ṣaṭ-guṇa-yutāt — vlastnící dvanáct brāhmaṇských vlastností; aravinda-nābha — Pán Viṣṇu, z jehož pupku vyrůstá lotos; pāda-aravinda — lotosovým nohám; vimukhāt — než ten, kdo není oddaný; śva-pacam — caṇḍālu nebo člověka zvyklého jíst psy; variṣṭham — za slavnějšího; manye — považuji; tat-arpita — zasvěcené Jemu; manaḥ — mysl; vacana — slova; īhita — činnosti; artha — bohatství; prāṇam — život; punāti — očistí; saḥ — on; kulam — svou rodinu; na tu — ne; bhūri-mānaḥ — brāhmaṇa pyšný na své vlastnosti.
viprāt — than a brāhmaṇa; dvi-ṣaṭ-guṇa-yutāt — who is qualified with twelve brahminical qualifications; aravinda-nābha — of Lord Viṣṇu, who has a lotuslike navel; pāda-aravinda — unto the lotus feet; vimukhāt — than a person bereft of devotion; śva-pacam — a caṇḍāla, or a person accustomed to eating dogs; variṣṭham — more glorified; manye — I think; tat-arpita — dedicated unto Him; manaḥ — mind; vacana — words; īhita — activities; artha — wealth; prāṇam — life; punāti — purifies; saḥ — he; kulam — his family; na tu — but not; bhūri-mānaḥ — a brāhmaṇa proud of possessing such qualities.
Překlad
Translation
„ ,Pokud se někdo narodí v rodině brāhmaṇů a má všech dvanáct brāhmaṇských vlastností, ale není oddaný lotosovým nohám Pána Kṛṣṇy, jenž má lotosu podobný pupek, nevyrovná se caṇḍālovi, který svoji mysl, slova, činy, majetek a život zasvětil službě Pánu. Pouze se narodit v rodině brāhmaṇů nebo mít brāhmaṇské vlastnosti nestačí. Člověk se musí stát čistým oddaným Pána. Śva-paca neboli caṇḍāla, který je oddaným, osvobodí nejen sebe, ale celou svoji rodinu, kdežto neoddaný brāhmaṇa, který má jen brāhmaṇské vlastnosti, neočistí ani sebe, natož svoji rodinu.̀ “
“ ‘One may be born in a brāhmaṇa family and have all twelve brahminical qualities, but if he is not devoted to the lotus feet of Lord Kṛṣṇa, who has a navel shaped like a lotus, he is not as good as a caṇḍāla who has dedicated his mind, words, activities, wealth and life to the service of the Lord. Simply to take birth in a brāhmaṇa family or to have brahminical qualities is not sufficient. One must become a pure devotee of the Lord. If a śva-paca or caṇḍāla is a devotee, he delivers not only himself but his whole family, whereas a brāhmaṇa who is not a devotee but simply has brahminical qualifications cannot even purify himself, what to speak of his family.’ ”
Význam
Purport
Tento verš vyslovil ve Śrīmad-Bhāgavatamu (7.9.10) Prahlāda Mahārāja. Brāhmaṇa by měl mít dvanáct vlastností. V Mahābhāratě se uvádí:
This verse is spoken by Prahlāda Mahārāja in Śrīmad-Bhāgavatam (7.9.10). A brāhmaṇa is supposed to be qualified with twelve qualities. As stated in the Mahābhārata:
amātsaryaṁ hrīs titikṣānasūyā
yajñaś ca dānaṁ ca dhṛtiḥ śrutaṁ ca
vratāni vai dvādaśa brāhmaṇasya
amātsaryaṁ hrīs titikṣānasūyā
yajñaś ca dānaṁ ca dhṛtiḥ śrutaṁ ca
vratāni vai dvādaśa brāhmaṇasya
„Brāhmaṇa musí být dokonale zbožný, pravdomluvný a musí být schopný ovládat svoje smysly. Musí konat přísnou askezi a být odpoutaný, pokorný a snášenlivý. Nesmí nikomu závidět a musí být zběhlý v provádění obětí a rozdávání všeho, co má, v podobě milodarů. Musí být neochvějný v oddané službě a dobře obeznámený s poznáním Véd. To je dvanáct vlastností brāhmaṇy.“
“A brāhmaṇa must be perfectly religious. He must be truthful, and he must be able to control his senses. He must execute severe austerities, and he must be detached, humble and tolerant. He must not envy anyone, and he must be expert in performing sacrifices and giving whatever he has in charity. He must be fixed in devotional service and expert in the knowledge of the Vedas. These are the twelve qualifications for a brāhmaṇa.”
Bhagavad-gītā (18.42) popisuje vlastnosti brāhmaṇy takto:
The Bhagavad-gītā (18.42) describes the brahminical qualities in this way:
kṣāntir ārjavam eva ca
jñānaṁ vijñānam āstikyaṁ
brahma-karma svabhāva-jam
jñānaṁ vijñānam āstikyaṁ brahma-karma svabhāva-jam
„Mírumilovnost, sebeovládání, askeze, čistota, snášenlivost, čestnost, poznání, moudrost a zbožnost jsou přirozené vlastnosti, kterými se vyznačují brāhmaṇové.“
“Peacefulness, self-control, austerity, purity, tolerance, honesty, knowledge, wisdom and religiousness — these are the natural qualities by which the brāhmaṇas work.”
Muktāphala-ṭīkā uvádí:
In the Muktāphala-ṭīkā, it is said:
kṣānty-ārjava-viraktayaḥ
jñāna-vijñāna-santoṣāḥ
satyāstikye dvi-ṣaḍ guṇāḥ
jñāna-vijñāna-santoṣāḥ satyāstikye dvi-ṣaḍ guṇāḥ
„Vyrovnanost mysli, ovládání smyslů, odříkání, čistotnost, snášenlivost, upřímnost, odpoutanost, teoretické i praktické poznání, spokojenost, pravdomluvnost a pevná víra ve Védy je dvanáct vlastností brāhmaṇy.“
“Mental equilibrium, sense control, austerity, cleanliness, tolerance, simplicity, detachment, theoretical and practical knowledge, satisfaction, truthfulness and firm faith in the Vedas are the twelve qualities of a brāhmaṇa.”