Text 359

Verš

Text

janmādy asya yato ’nvayād itarataś cārtheṣv abhijñaḥ svarāṭ
tene brahma hṛdā ya ādi-kavaye muhyanti yat sūrayaḥ
tejo-vāri-mṛdāṁ yathā vinimayo yatra tri-sargo ’mṛṣā
dhāmnā svena sadā nirasta-kuhakaṁ satyaṁ paraṁ dhīmahi

Synonyma

Synonyms

janma-ādi — stvoření, udržování a zničení; asya — tohoto (vesmíru); yataḥ — od koho; anvayāt — přímo, skrze duchovní spojení; itarataḥ — nepřímo, bez styku s hmotou; ca — také; artheṣu — ve všech ohledech; abhijñaḥ — dokonale vědomý; sva-rāṭ — nezávislý; tene — sdělil; brahma — Absolutní Pravdu; hṛdā — skrze srdce; yaḥ — kdo; ādi-kavaye — Pánu Brahmovi; muhyanti — jsou zmateni; yat — v kom; sūrayaḥ — velké osobnosti jako Pán Brahmā a další polobozi nebo velcí brāhmaṇové; tejaḥ-vāri-mṛdām — ohně, vody a vzduchu; yathā — jako; vinimayaḥ — záměna; yatra — v němž; tri-sargaḥ — hmotné stvoření tří kvalit; amṛṣā — skutečné; dhāmnā — se sídlem; svena — svým vlastním; sadā — vždy; nirasta-kuhakam — prostým iluze; satyam — pravdě; param — absolutní; dhīmahi — meditujme o.

janma-ādi — creation, maintenance and dissolution; asya — of this (the universe); yataḥ — from whom; anvayāt — directly from the spiritual connection; itarataḥ — indirectly from the lack of material contact; ca — also; artheṣu — in all affairs; abhijñaḥ — perfectly cognizant; sva-rāṭ — independent; tene — imparted; brahma — the Absolute Truth; hṛdā — through the heart; yaḥ — who; ādi-kavaye — unto Lord Brahmā; muhyanti — are bewildered; yat — in whom; sūrayaḥ — great personalities like Lord Brahmā and other demigods or great brāhmaṇas; tejaḥ-vāri-mṛdām — of fire, water and earth; yathā — as; vinimayaḥ — the exchange; yatra — in whom; tri-sargaḥ — the material creation of three modes; amṛṣā — factual; dhāmnā — with the abode; svena — His own personal; sadā — always; nirasta-kuhakam — devoid of all illusion; satyam — the truth; param — absolute; dhīmahi — let us meditate upon.

Překlad

Translation

„ ,Ó můj Pane, Śrī Kṛṣṇo, synu Vasudevy, ó všudypřítomná Osobnosti Božství, s úctou se Ti klaním. Medituji o Śrī Kṛṣṇovi, neboť On je Absolutní Pravda a původní příčina všech příčin stvoření, udržování a ničení projevených vesmírů. Je si přímo i nepřímo vědom všech projevů a je nezávislý, protože nad Ním žádná jiná příčina není. Byl to právě On jediný, kdo předal védské poznání do srdce Brahmy, původní živé bytosti. To On způsobuje, že i velcí světci a polobozi podléhají iluzi jako člověk zmatený klamnou vidinou vody v ohni nebo pevniny na vodě. Pouze díky Němu se hmotné vesmíry, dočasně projevené třemi kvalitami hmotné přírody, zdají být skutečné, i když skutečné nejsou. Medituji proto o Něm, Pánu Śrī Kṛṣṇovi, který věčně přebývá ve svém transcendentálním sídle, které je věčně prosté klamných projevů hmotného světa. Medituji o Něm, protože On je Absolutní Pravda.“

“ ‘O my Lord, Śrī Kṛṣṇa, son of Vasudeva, O all-pervading Personality of Godhead, I offer my respectful obeisances unto You. I meditate upon Lord Śrī Kṛṣṇa because He is the Absolute Truth and the primeval cause of all causes of the creation, sustenance and destruction of the manifested universes. He is directly and indirectly conscious of all manifestations, and He is independent because there is no other cause beyond Him. It is He only who first imparted the Vedic knowledge unto the heart of Brahmājī, the original living being. By Him even the great sages and demigods are placed into illusion, as one is bewildered by the illusory representations of water seen in fire, or land seen on water. Only because of Him do the material universes, temporarily manifested by the reactions of the three modes of nature, appear factual, although they are unreal. I therefore meditate upon Him, Lord Śrī Kṛṣṇa, who is eternally existent in the transcendental abode, which is forever free from the illusory representations of the material world. I meditate upon Him, for He is the Absolute Truth.’

Význam

Purport

Tento verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (1.1.1) spojuje Śrīmad-Bhāgavatam s Vedānta-sūtrou slovy janmādy asya yataḥ. Je řečeno, že Nejvyšší Osobnost Božství, Vāsudeva, je Absolutní Pravda nad tímto hmotným stvořením. Všichni ācāryové to uznávají. Dokonce i Śaṅkarācārya, nejvznešenější impersonalista, na začátku svého komentáře k Bhagavad-gītě říká: nārāyaṇaḥ paro 'vyaktāt. Ve stavu, kdy ještě hmotné stvoření není projeveno z mahat-tattvy, se nazývá avyakta, a po projevení z úhrnu energie se nazývá vyakta. Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, se nachází nad touto projevenou a neprojevenou (vyakta-avyakta) hmotnou přírodou. To je hlavní kvalifikací Nejvyšší Osobnosti Božství, když sestoupí jako určitá inkarnace. Kṛṣṇa říká Arjunovi, že oba se již mnohokrát předtím narodili, a On, Kṛṣṇa, si na vše o svých předešlých zjeveních pamatuje, kdežto Arjuna ne. Jelikož se Kṛṣṇa nachází nad tímto vesmírným projevem, má vznešené postavení, kdy si dokáže pamatovat vše, co se stalo v minulosti. Vše v tomto hmotném stvoření má své hmotné tělo, ale Kṛṣṇa je nad tímto hmotným vesmírným stvořením, a proto má vždy tělo duchovní. Do Brahmova srdce vložil védské poznání. Přestože je Brahmā nejdůležitější a nejvznešenější osobností v tomto vesmíru, nedokázal si vzpomenout, co dělal ve svém minulém životě, a Kṛṣṇa mu to musel ze srdce připomenout. S touto inspirací byl potom schopen stvořit celý vesmír. Schopnost pamatovat si vše z minulosti a inspirování Brahmy k tvoření jsou jasné příklady znaků zvaných svarūpa-lakṣaṇa a taṭastha-lakṣaṇa.

This verse, quoted from Śrīmad-Bhāgavatam (1.1.1), links the Śrīmad-Bhāgavatam with the Vedānta-sūtra with the words janmādy asya yataḥ. It is stated that the Supreme Personality of Godhead, Vāsudeva, is the Absolute Truth beyond the material creation. This has been accepted by all ācāryas. Even Śaṅkarācārya, the most elevated impersonalist, says in the beginning of his commentary on the Bhagavad-gītā: nārāyaṇaḥ paro ’vyaktāt. When this material creation is not yet manifested from the mahat-tattva, it is called avyakta, and when it is demonstrated from that total energy, it is called vyakta. Nārāyaṇa, the Supreme Personality of Godhead, is beyond this vyakta-avyakta, manifested and unmanifested material nature. This is the chief qualification of the Supreme Personality of Godhead when He assumes a particular incarnation. Kṛṣṇa tells Arjuna that although they both took birth many, many times before, Kṛṣṇa remembers everything about His previous appearances but Arjuna does not remember. Since Kṛṣṇa is beyond the cosmic creation, He is in the exalted position of being able to remember everything in the past. Everything within the cosmic creation has a material body, but Kṛṣṇa, being beyond the material cosmic creation, always has a spiritual body. He imparted Vedic knowledge into the heart of Brahmā. Although Brahmā is the most important and exalted personality within this universe, he could not remember what he did in his past life. Kṛṣṇa had to remind him through the heart. When Lord Brahmā was thus inspired, he was able to create the entire universe. Remembering everything about the past and inspiring Lord Brahmā to create are vivid examples of the characteristics called svarūpa-lakṣaṇa and taṭastha-lakṣaṇa.