Text 127

Verš

Text

ihāte dṛṣṭānta — yaiche daridrera ghare
‘sarvajña’ āsi’ duḥkha dekhi’ puchaye tāhāre

Synonyma

Synonyms

ihāte — v této souvislosti; dṛṣṭānta — podobenství; yaiche — jako; daridrera ghare — do domu chudáka; sarva-jña — astrolog; āsi' — když přišel; duḥkha — utrpení; dekhi' — když viděl; puchaye tāhāre — ptá se ho.

ihāte — in this connection; dṛṣṭānta — the parable; yaiche — just as; daridrera ghare — in the house of a poor man; sarva-jña — an astrologer; āsi’ — coming; duḥkha — distressed condition; dekhi’ — seeing; puchaye tāhāre — inquires from him.

Překlad

Translation

„Můžeme uvést následující přirovnání. Jednou přišel do domu jednoho chudáka učený astrolog, a když viděl, v jakém utrpení žije, začal se ho ptát.

“The following parable may be given. Once a learned astrologer came to the house of a poor man and, seeing his distressed condition, questioned him.

Význam

Purport

Někdy, když máme nějaké těžkosti nebo chceme znát svou budoucnost, jdeme k astrologovi nebo věštci, který čte z ruky. Živá bytost je v podmíněném životě neustále sužována trojím utrpením hmotné existence. Za takových okolností se ptá na své postavení. Například Sanātana Gosvāmī přišel za Nejvyšší Osobností Božství, Śrī Caitanyou Mahāprabhuem, aby se Ho zeptal, proč se nachází v takové nešťastné situaci. To je postavení všech podmíněných duší. Neustále trpíme, a inteligentní člověk si přirozeně začne klást otázky. Tomu se říká brahma-jijñāsā. Athāto brahma-jijñāsā (Vedānta-sūtra 1.1.1). Slovo brahma zde označuje védskou literaturu. Pokud chce někdo vědět, proč musí podmíněná duše neustále trpět, musí se obrátit na védskou literaturu. Védská literatura je určená k tomu, aby podmíněnou duši vysvobodila ze strastiplných podmínek hmotné existence. V této kapitole se nachází velice poučný příběh astrologa Sarvajñi a chudáka.

Sometimes we go to an astrologer or palmist when we are in a distressed condition or when we want to know the future. The living entity in conditioned life is always distressed by the threefold miseries of material existence. Under the circumstances, he is inquisitive about his position. For instance, Sanātana Gosvāmī approached the Supreme Personality of Godhead, Śrī Caitanya Mahāprabhu, to ask Him why he was in a distressed condition. This is the position of all conditioned souls. We are always in a distressed condition, and an intelligent man naturally becomes inquisitive. This position is called brahma-jijñāsā. Athāto brahma-jijñāsā (Vedānta-sūtra 1.1.1). Brahma here refers to the Vedic literature. One should consult the Vedic literature to know why the conditioned soul is always in a distressed condition. The Vedic literatures are meant to free the conditioned soul from the miserable conditions of material existence. In this chapter, the story of the astrologer Sarvajña and the poor man is very instructive.