Text 72

Verš

Texto

stambha, kampa, prasveda, vaivarṇya, aśru, svara-bheda,
deha haila pulake vyāpita
hāse, kānde, nāce, gāya, uṭhi’ iti uti dhāya,
kṣaṇe bhūme paḍiyā mūrcchita

Synonyma

Palabra por palabra

stambha — znehybnění; kampa — třes; prasveda — pocení; vaivarṇya — blednutí; aśru — slzy; svara-bheda — zalykání hlasu; deha — tělo; haila — bylo; pulake — blažeností; vyāpita — prostoupené; hāse — směje se; kānde — pláče; nāce — tančí; gāya — zpívá; uṭhi' — vstávající; iti uti — sem a tam; dhāya — běhá; kṣaṇe — někdy; bhūme — na zem; paḍiyā — padající; mūrcchita — v bezvědomí.

stambha — estar aturdido; kampa — temblar; prasveda — sudor; vaivarṇya — palidecer; aśru — lágrimas; svara-bheda — ahogarse la voz; deha — el cuerpo; haila — era; pulake — de júbilo; vyāpita — penetrado; hāse — ríe; kānde — llora; nāce — danza; gāya — canta; uṭhi’ — levantándose; iti uti — de un lado a otro; dhāya — corre; kṣaṇe — a veces; bhūme — al suelo; paḍiyā — caer; mūrcchita — inconsciente.

Překlad

Traducción

V těle Pána Caitanyi Mahāprabhua docházelo k různým proměnám: ke znehybnění, třesu, pocení, blednutí, pláči a zalykání hlasu. Jeho celé tělo tak bylo prostoupené transcendentální blažeností, což způsobilo, že se Caitanya Mahāprabhu někdy smál, někdy plakal, někdy tančil a někdy zpíval. Někdy vstal a běhal sem a tam a někdy upadl v bezvědomí na zem.

El cuerpo del Señor Caitanya Mahāprabhu pasó por diversas transformaciones: aturdimiento, temblor, sudor, palidez, llanto y ahogo de la voz. De ese modo, todo Su cuerpo fue penetrado del júbilo trascendental. Como resultado, Caitanya Mahāprabhu unas veces reía y otras lloraba, a veces danzaba y a veces cantaba. A veces Se levantaba y corría de un lado a otro, y a veces caía al suelo y quedaba inconsciente.

Význam

Significado

V Bhakti-rasāmṛta-sindhu je popsáno osm transcendentálních tělesných proměn. Stambha neboli znehybnění označuje stav, kdy je mysl transcendentálně pohroužená. Uklidněná mysl tehdy spočívá na životním vzduchu a projevují se různé tělesné proměny. Tyto příznaky lze pozorovat na těle pokročilého oddaného. Je-li životní vzduch téměř nečinný, říká se tomu „znehybnění“. Výslednými emocemi jsou radost, strach, úžas, mrzutost a hněv. Dochází ke ztrátě řeči a ruce ani nohy se nehýbou. Znehybnění je jinak mentální stav. Na začátku je po celém těle vidět mnoho dalších příznaků, které jsou velice subtilní, ale postupně jsou čím dál očividnější. Když člověk nemůže mluvit, jeho činné smysly přirozeně ustrnou a poznávací smysly přestávají vnímat. Kampa, třes těla, je v Bhakti-rasāmṛta-sindhu popsán jako výsledek zvláštního druhu strachu, hněvu a radosti. Tomu se říká vepathu či kampa. Začne-li se tělo společným vlivem radosti, strachu a hněvu potit, říká se tomu sveda. Vaivarṇya je popsáno jako změna barvy kůže zapříčiněná spojením mrzutosti, hněvu a strachu. Při těchto emocích člověk zbledne a tělo zhubne. Aśru je v Bhakti-rasāmṛta-sindhu popsáno jako spojení radosti, hněvu a mrzutosti, což způsobuje, že z očí samovolně vytékají slzy. Pocházejí-li slzy z radosti, jsou studené, ale pocházejí-li z hněvu, jsou horké. V obou případech jsou oči neklidné, zarudlé a svědí. To vše jsou příznaky aśru. Dojde-li ke spojení mrzutosti, údivu, hněvu, radosti a strachu, zalkne se hlas. Tomuto zalknutí se říká gadgada. Śrī Caitanya Mahāprabhu hovoří o gadgada-ruddhayā girā neboli „zajíkání se“. Pulaka je v Bhakti-rasāmṛta-sindhu popsáno jako spojení radosti, povzbuzení a strachu, které způsobuje zježení chlupů na těle. Tomuto tělesnému stavu se říká pulaka.

En el Bhakti-rasāmṛta-sindhu se describen ocho tipos de cambios trascendentales que se producen en el cuerpo. Stambha, estar aturdido, se refiere a la absorción de la mente en el plano trascendental. En ese estado, la mente pacífica se sitúa en el aire vital, y el cuerpo manifiesta diversas transformaciones. Esos signos pueden verse en el cuerpo del devoto avanzado. El estado en que la vida es prácticamente inactiva, se denomina «aturdimiento». Las emociones derivadas de ese estado son el júbilo, el miedo, el asombro, la tristeza y la ira. En ese estado, se pierde el habla, y brazos y piernas quedan inmóviles. Dejando eso a un lado, estar aturdido es un estado de la mente. En el comienzo, pueden verse muchos otros signos en el cuerpo entero. Son muy sutiles, pero poco a poco se hacen bien visibles. Cuando no se puede hablar, los sentidos activos quedan de modo natural imposibilitados, y los sentidos para adquirir conocimiento quedan inoperantes. El Bhakti-rasāmṛta-sindhu explica que kampa, el temblor del cuerpo, es resultado de un tipo especial de temor, ira y júbilo. Eso se denomina vepathu, o kampa. Sveda es el estado en que el cuerpo comienza a sudar debido al júbilo, el miedo y la ira combinados. Vaivarṇya se explica como un cambio en el color del cuerpo. Su causa es una combinación de tristeza, ira y miedo. Cuando se experimentan esas emociones, el cuerpo entero palidece, y queda muy delgado. El Bhakti-rasāmṛta-sindhu explica que aśru es una combinación de júbilo, ira y tristeza que hace que el agua fluya de los ojos sin esfuerzo. Cuando las lágrimas se deben al júbilo, su temperatura es fría, pero cuando hay ira, son calientes. En ambos casos, los ojos están inquietos, los globos oculares enrojecen y hay picor. Todo ello son signos de aśru. Cuando hay una combinación de tristeza, asombro, ira, júbilo y temor, la voz se ahoga. Ese ahogo se denomina gadgada. Śrī Caitanya Mahāprabhu habla de gadgada-ruddhayā girā, «una voz entrecortada». En el Bhakti-rasāmṛta-sindhu, pulaka se explica como júbilo, entusiasmo y miedo. Su combinación hace que los vellos del cuerpo se ericen. Ese estado se denomina pulaka.