Skip to main content

Text 202

Text 202

Verš

Text

tasyāḥ su-duḥkha-bhaya-śoka-vinaṣṭa-buddher
hastāc chlathad-valayato vyajanaṁ papāta
dehaś ca viklava-dhiyaḥ sahasaiva muhyan
rambheva vāta-vihatā pravikīrya keśān
tasyāḥ su-duḥkha-bhaya-śoka-vinaṣṭa-buddher
hastāc chlathad-valayato vyajanaṁ papāta
dehaś ca viklava-dhiyaḥ sahasaiva muhyan
rambheva vāta-vihatā pravikīrya keśān

Synonyma

Synonyms

tasyāḥ — jejího; su-duḥkha-bhaya — z velkého neštěstí a strachu; śoka — a nářku; vinaṣṭa — ztracená; buddheḥ — inteligence; hastāt — z ruky; ślathat — uvolněné; valayataḥ — náramky; vyajanam — vějíř; papāta — upadl; dehaḥ — tělo; ca — také; viklava — ochromené strachem; dhiyaḥ — jejíž pochopení; sahasā eva — najednou; muhyan — poté, co omdlela; rambhā iva — jako banánovník; vāta-vihatā — sražený prudkým větrem; pravikīrya — poté, co se rozcuchaly; keśān — vlasy.

tasyāḥ — of her; su-duḥkha-bhaya — due to great distress and fear; śoka — and lamentation; vinaṣṭa — lost; buddheḥ — whose intelligence; hastāt — from the hand; ślathat — being loose; valayataḥ — bangles; vyajanam — the fan; papāta — fell down; dehaḥ — body; ca — also; viklava — paralyzed by fear; dhiyaḥ — whose understanding; sahasā eva — suddenly; muhyan — fainting; rambhā iva — like a banana tree; vāta-vihatā — dashed by a high wind; pravikīrya — scattering; keśān — the hair.

Překlad

Translation

„  ,Když Kṛṣṇa ve Dvárace žertoval s Rukmiṇī, zmocnilo se jí neštěstí, strach a nářek, a také ztratila veškerou inteligenci. Z rukou jí spadly náramky, upustila vějíř, kterým ovívala Pána, a s rozcuchanými vlasy upadla v bezvědomí na zem jako banánovník sražený prudkým větrem.̀  “

“ ‘While Kṛṣṇa was joking with Rukmiṇī in Dvārakā, she was full of distress, fear and lamentation. She had also lost her intelligence. She dropped her hand bangles and the fan she was using to fan the Lord. Her hair became disarrayed, and she fainted and fell suddenly, appearing like a banana tree knocked down by high winds.’

Význam

Purport

Tento verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.60.24) pochází z Kṛṣṇova rozhovoru s Rukmiṇī v Jeho ložnici. Aby vyzkoušel její upřímnost, hovořil o sobě jako o ubohém a neschopném muži, který není hoden být jejím milencem. Rukmiṇī však nepochopila, že to je pouze žert, vzala Ho vážně a myslela si, že ji chce opustit. Byla z toho nesmírně nešťastná, a to se projevilo i na celém jejím těle. Její vějíř a náramky spadly na zem a ona se také zhroutila, jako banánovník sražený prudkým větrem.

This verse from Śrīmad-Bhāgavatam (10.60.24) refers to Kṛṣṇa’s speaking to Rukmiṇī in His bedroom. Just to test her sincerity, He began to joke with her, presenting Himself as poor, incapable and unfit to be her lover. Not understanding that He was joking, Rukmiṇī took Him seriously and thought that He wanted to leave her company. This misunderstanding made her very unhappy, and her whole body was affected. Her fan and bangles fell to the floor, and she also fell down like a banana tree knocked down by high winds.