Skip to main content

Text 147

Texto 147

Verš

Texto

dharmācāri-madhye bahuta ‘karma-niṣṭha’
koṭi-karma-niṣṭha-madhye eka ‘jñānī’ śreṣṭha
dharmācāri-madhye bahuta ‘karma-niṣṭha’
koṭi-karma-niṣṭha-madhye eka ‘jñānī’ śreṣṭha

Synonyma

Palabra por palabra

dharma-ācāri-madhye — z těch, kdo opravdu následují védské zásady nebo náboženský systém; bahuta — mnoho z nich; karma-niṣṭha — připoután k plodonosným činnostem; koṭi-karma-niṣṭha-madhye — z mnoha miliónů těch, kdo konají plodonosné činnosti podle védských zásad; eka — jeden; jñānī — moudrý člověk; śreṣṭha — hlavní.

dharma-ācāri-madhye — de entre las personas que siguen realmente los principios védicos o el sistema religioso; bahuta — muchos de ellos; karma-niṣṭha — atraídos por las actividades fruitivas; koṭi-karma-niṣṭha-madhye — entre millones de personas que realizan actividades fruitivas conforme a los principios védicos; eka — uno; jñānī — sabio; śreṣṭha — el principal.

Překlad

Traducción

„Většina z těch, kdo se řídí védským poznáním, následuje proces plodonosných činností a rozlišuje mezi dobrými a špatnými skutky. Mezi mnoha takovými upřímnými ploduchtivými pracovníky může být jeden, který je opravdu moudrý.“

«De entre los seguidores del conocimiento védico, la mayoría siguen el proceso de las actividades fruitivas y hacen diferencia entre buenas obras y malas obras. De entre muchos de esos trabajadores fruitivos sinceros, tal vez uno sea realmente sabio.

Význam

Significado

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura říká, že slovo karma-niṣṭha označuje toho, kdo si chce užívat výsledků svých dobrých skutků a zbožných činností. Někteří následovníci védských zásad obětují vše Absolutní Pravdě a nemají za cíl užívat si výsledků svých zbožných činností. Ti jsou také považováni za karma-niṣṭhy. Někdy vidíme, jak zbožní lidé těžce vydělají nějaké peníze a potom je věnují na nějakou zbožnou věc zakládáním charit, škol a nemocnic. Ať člověk vydělává peníze pro sebe, či pro veřejný prospěch, nazývá se karma-niṣṭha. Mezi mnoha milióny karma-niṣṭḥů se najde možná jeden, který je moudrý. Ti, kdo se snaží vyhýbat plodonosným činnostem, a proto umlknou, aby splynuli s duchovní Absolutní Pravdou, se obvykle nazývají jñānī neboli moudří lidé. Nezajímají je plodonosné činnosti, ale splynutí s Nejvyšším. Karma-niṣṭhové i jñānī se však zajímají o osobní prospěch. Karmī mají zájem přímo o osobní prospěch v tomto hmotném světě a jñānī se zajímají o splynutí s Nejvyšším. Jñānī tvrdí, že plodonosné jednání je nedokonalé. Pro ně je dokonalostí vzdát se činností a splynout s Nejvyšším. To je jejich životní cíl. Jñānī chce odstranit rozdíl mezi poznáním, znalcem a poznávaným. Této filosofii se říká monismus neboli jednota a je charakteristická duchovním mlčením.

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura explica que la palabra karma-niṣṭha se refiere a quien aspira a los resultados de sus buenas obras y de sus actividades piadosas. Algunos seguidores de los principios védicos lo ofrecen todo a la Verdad Absoluta y no aspiran a disfrutar de los resultados de sus actos piadosos. También a ellos se les incluye entre los karma-niṣṭhas. A veces vemos personas piadosas que, después de ganar dinero con grandes esfuerzos, lo gastan en alguna causa piadosa, como abrir instituciones de caridad pública, escuelas u hospitales. Tanto el que gana dinero para sí mismo como el que lo hace para beneficio público reciben el nombre de karma-niṣṭhas. De entre muchos millones de karma-niṣṭhas, puede que uno sea sabio. Quienes tratan de evitar las actividades fruitivas y guardan silencio a fin de fundirse en la existencia espiritual de la Verdad Absoluta son generalmente conocidos como jñānīs, personas sabias. No sienten interés en las actividades fruitivas, sino que aspiran a fundirse en el Supremo. En ambos casos, son personas que aspiran a su propio beneficio personal. Los karmīs están directamente interesados en su propio beneficio en el mundo material, y los jñānīs aspiran a fundirse en la existencia del Supremo. Los jñānīs sostienen que las actividades fruitivas son imperfectas. Para ellos, la perfección está en cesar (o dejar) las actividades y fundirse en la existencia suprema. Ése es su objetivo en la vida. El jñānī desea acabar con la diferencia entre el conocimiento, el conocedor y el objetivo del conocimiento. Esa filosofía se denomina monismo, unidad, y se caracteriza por el silencio espiritual.