Skip to main content

KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ

CHAPTER SIXTEEN

Pánův pokus jít do Vrindávanu

The Lord’s Attempt to Go to Vṛndāvana

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura ve své Amṛta-pravāha-bhāṣyi předkládá následující shrnutí této kapitoly. Když chtěl jít Śrī Caitanya Mahāprabhu do Vrindávanu, Rāmānanda Rāya a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya nepřímo vytvářeli mnoho překážek. Potom nastala doba, kdy všichni oddaní z Bengálska potřetí navštívili Džagannáth Purí. Tentokrát s sebou všechny ženy vaiṣṇavů přinesly mnoho druhů jídel se záměrem předložit v Džagannáth Purí Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi pozvání. Jakmile oddaní přišli, Caitanya Mahāprabhu jim poslal požehnání v podobě girland. Toho roku se také čistil Guṇḍicin chrám a po skončení období Cāturmāsyi se všichni oddaní vrátili do svých domovů v Bengálsku. Caitanya Mahāprabhu zakázal Nityānandovi Prabhuovi navštěvovat Níláčalu každý rok a na dotazy obyvatel Kulína-grámu znovu zopakoval znaky vaiṣṇavy. Do Džagannáth Purí přišel také Vidyānidhi a zhlédl slavnost Oḍana-ṣaṣṭhī. Když se oddaní s Pánem rozloučili, Pán byl odhodlaný jít do Vrindávanu a na Vijaya-daśamī se vydal na cestu.

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura gives the following summary of this chapter in his Amṛta-pravāha-bhāṣya. When Śrī Caitanya Mahāprabhu wanted to go to Vṛndāvana, Rāmānanda Rāya and Sārvabhauma Bhaṭṭācārya indirectly presented many obstructions. In due course of time, all the devotees of Bengal visited Jagannātha Purī for the third year. This time, all the wives of the Vaiṣṇavas brought many types of food, intending to extend invitations to Śrī Caitanya Mahāprabhu at Jagannātha Purī. When the devotees arrived, Caitanya Mahāprabhu sent His blessings in the form of garlands. In that year also, the Guṇḍicā temple was cleansed, and when the Cāturmāsya period was over, all the devotees returned to their homes in Bengal. Caitanya Mahāprabhu forbade Nityānanda to visit Nīlācala every year. Questioned by the inhabitants of Kulīna-grāma, Caitanya Mahāprabhu again repeated the symptoms of a Vaiṣṇava. Vidyānidhi also came to Jagannātha Purī and saw the festival of Oḍana-ṣaṣṭhī. When the devotees bade farewell to the Lord, the Lord was determined to go to Vṛndāvana, and on the day of Vijaya-daśamī, He departed.

Mahārāja Pratāparudra zařídil pro cestu Śrī Caitanyi Mahāprabhua do Vrindávanu mnoho potřebných věcí. Rāmānanda Rāya, Mardarāja a Haricandana šli s Pánem i potom, co překročil řeku Čitrótpala. Śrī Caitanya Mahāprabhu požádal Gadādhara Paṇḍita, aby se vrátil do Níláčaly, Džagannáth Purí, avšak ten Ho neposlechl. V Kataku Śrī Caitanya Mahāprabhu znovu požádal Gadādhara Paṇḍita, aby se vrátil do Níláčaly, a v Bhadraku se rozloučil s Rāmānandou Rāyem. Potom Śrī Caitanya Mahāprabhu překročil hranice státu Urísa a do Pániháti připlul lodí. Nato navštívil dům Rāghavy Paṇḍita a odtamtud šel do Kumárhatty a nakonec do Kuliji, kde odpustil mnoha provinilcům. Odtud šel do Rámakéli, kde se setkal se Śrī Rūpou a Sanātanou a přijal je jako své hlavní žáky. Po návratu z Rámakéli potkal Raghunātha dāse, a když jej poučil, poslal ho zpátky domů. Nakonec se Pán vrátil do Níláčaly a začal plánovat cestu do Vrindávanu bez doprovodu.

Mahārāja Pratāparudra made various arrangements for Śrī Caitanya Mahāprabhu’s trip to Vṛndāvana. When He crossed the river Citrotpalā, Rāmānanda Rāya, Mardarāja and Haricandana went with Him. Śrī Caitanya Mahāprabhu requested Gadādhara Paṇḍita to return to Nīlācala, Jagannātha Purī, but he did not abide by this order. From Kaṭaka (Cuttack), Śrī Caitanya Mahāprabhu again requested Gadādhara Paṇḍita to return to Nīlācala, and He bade farewell to Rāmānanda Rāya from Bhadraka. After this, Śrī Caitanya Mahāprabhu crossed the border of Orissa state, and He arrived at Pānihāṭi by boat. Thereafter He visited the house of Rāghava Paṇḍita, and from there He went to Kumārahaṭṭa and eventually to Kuliyā, where He excused many offenders. From there He went to Rāmakeli, where He saw Śrī Rūpa and Sanātana and accepted them as His chief disciples. Returning from Rāmakeli, He met Raghunātha dāsa and after giving him instructions sent him back home. Thereafter the Lord returned to Nīlācala and began to make plans to go to Vṛndāvana without a companion.

Text 1:
Mrak známý jako Śrī Caitanya Mahāprabhu nektarem svého pohledu zaléval vodou zahradu zvanou Gaudadéš, čímž oživil lidi, kteří byli jako rostliny spalované lesním požárem hmotné existence.
Text 1:
By the nectar of His personal glance, the cloud known as Śrī Caitanya Mahāprabhu poured water upon the garden of Gauḍa-deśa and revived the people, who were like creepers and plants burning in the forest fire of material existence.
Text 2:
Sláva Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi! Sláva Pánu Nityānandovi! Sláva Advaitacandrovi! Sláva všem oddaným Pána!
Text 2:
All glories to Śrī Caitanya Mahāprabhu! All glories to Lord Nityānanda! All glories to Advaitacandra! And all glories to all the devotees of the Lord!
Text 3:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se rozhodl jít do Vrindávanu. Jakmile se to dozvěděl Mahārāja Pratāparudra, byl velice mrzutý.
Text 3:
Śrī Caitanya Mahāprabhu decided to go to Vṛndāvana, and Mahārāja Pratāparudra became very morose upon hearing this news.
Text 4:
Král proto zavolal Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu a Rāmānandu Rāye a s pokorou k nim promluvil.
Text 4:
The King therefore called for Sārvabhauma Bhaṭṭācārya and Rāmānanda Rāya, and he spoke the following submissive words to them.
Text 5:
Pratāparudra Mahārāja řekl: „Snažte se prosím udržet Śrī Caitanyu Mahāprabhua zde v Džagannáth Purí, protože On teď přemýšlí o tom, že půjde jinam.“
Text 5:
Pratāparudra Mahārāja said, “Please endeavor to keep Śrī Caitanya Mahāprabhu here at Jagannātha Purī, for now He is thinking of going elsewhere.
Text 6:
„Bez Śrī Caitanyi Mahāprabhua mě toto království netěší. Snažte se proto prosím vymyslet něco, co by zde Pána udrželo.“
Text 6:
“Without Śrī Caitanya Mahāprabhu, this kingdom is not pleasing to me. Therefore please try to devise some plan to enable the Lord to stay here.”
Text 7:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se potom radil s Rāmānandou Rāyem a Sārvabhaumou Bhaṭṭācāryou a prohlásil: „Půjdu do Vrindávanu.“
Text 7:
After this, Śrī Caitanya Mahāprabhu Himself consulted Rāmānanda Rāya and Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, saying, “I shall go to Vṛndāvana.”
Text 8:
Rāmānanda Rāya i Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Pána požádali, aby se nejprve zúčastnil slavnosti Ratha-yātrā. Pak bude moci jít do Vrindávanu, až nastane měsíc Kārtik.
Text 8:
Rāmānanda Rāya and Sārvabhauma Bhaṭṭācārya requested the Lord to first observe the Ratha-yātrā festival. Then when the month of Kārttika arrived, He could go to Vṛndāvana.
Text 9:
Když však přišel měsíc Kārtik, oba Pánu řekli: „Nyní je velmi chladno. Bude lepší počkat na slavnost Dola-yātrā a jít až potom. Tak to bude mnohem lepší.“
Text 9:
However, when the month of Kārttika came, they both told the Lord, “Now it is very cold. It is better that You wait to see the Dola-yātrā festival and then go. That will be very nice.”
Text 10:
Oba tak kladli mnoho překážek, čímž nepřímo vyjadřovali, že nesouhlasí s Pánovým odchodem do Vrindávanu. Dělali to proto, že se báli odloučení od Něho.
Text 10:
In this way they both presented many impediments, indirectly not granting the Lord permission to go to Vṛndāvana. They did this because they were afraid of separation from Him.
Text 11:
I když je Pán zcela nezávislý a nikdo Jej nemůže zastavit, bez svolení svých oddaných přesto neodešel.
Text 11:
Although the Lord is completely independent and no one can check Him, He still did not go without the permission of His devotees.
Text 12:
Třetí rok se pak všichni oddaní z Bengálska chtěli zase znovu vrátit do Džagannáth Purí.
Text 12:
Then, for the third year, all the devotees of Bengal wanted to return again to Jagannātha Purī.
Text 13:
Všichni bengálští oddaní se shromáždili okolo Advaity Ācāryi, který se s velkou radostí vydal na cestu do Džagannáth Purí, aby mohl vidět Śrī Caitanyu Mahāprabhua.
Text 13:
All the Bengali devotees gathered around Advaita Ācārya, and in great jubilation the Ācārya departed for Jagannātha Purī to see Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 14-15:
I když Nityānanda Prabhu dostal od Pána pokyn, aby zůstal v Bengálsku a šířil extatickou lásku k Bohu, šel také zhlédnout Caitanyu Mahāprabhua. Kdo je schopen pochopit extatickou lásku Nityānandy Prabhua?
Texts 14-15:
Although the Lord told Nityānanda Prabhu to stay in Bengal and spread ecstatic love of God, Nityānanda left to go see Caitanya Mahāprabhu. Who can understand Nityānanda Prabhu’s ecstatic love?
Text 16-17:
Na cestu se vydali všichni obyvatelé Navadvípu včetně Ācāryaratny, Vidyānidhiho, Śrīvāse, Rāmāie, Vāsudevy, Murāriho, Govindy a jeho dvou bratrů a Rāghavy Paṇḍita, který s sebou vzal balíčky plné různých druhů jídel. Obyvatelé Kulína-grámu nesoucí hedvábné provazy také vyrazili na cestu.
Texts 16-17:
All the devotees of Navadvīpa departed, including Ācāryaratna, Vidyānidhi, Śrīvāsa, Rāmāi, Vāsudeva, Murāri, Govinda and his two brothers and Rāghava Paṇḍita, who took bags of assorted foods. The inhabitants of Kulīna-grāma, carrying silken ropes, also departed.
Text 18:
Narahari a Śrī Raghunandana z vesnice Khanda a mnoho dalších oddaných se také vydalo na cestu. Kdo je všechny dokáže spočítat?
Text 18:
Narahari and Śrī Raghunandana, who were from the village of Khaṇḍa, and many other devotees also departed. Who can count them?
Text 19:
Śivānanda Sena měl skupinu na starosti a zařizoval placení mýtného. Staral se o všechny oddané a radostně s nimi cestoval.
Text 19:
Śivānanda Sena, who was in charge of the party, made arrangements to clear the tax collecting centers. He took care of all the devotees and happily traveled with them.
Text 20:
Śivānanda Sena se staral o vše, co oddaní potřebovali. Zvláště zařizoval ubytování a také znal cesty v Uríse.
Text 20:
Śivānanda Sena took care of all the necessities the devotees required. In particular, he made arrangements for residential quarters, and he knew the roads of Orissa.
Text 21:
Toho roku šly Śrī Caitanyu Mahāprabhua navštívit také manželky všech oddaných (ṭhākurāṇī). S Advaitou Ācāryou šla Sītādevī, matka Acyutānandy.
Text 21:
That year all the devotees’ wives [ṭhākurāṇīs] also went to see Śrī Caitanya Mahāprabhu. Sītādevī, the mother of Acyutānanda, went with Advaita Ācārya.
Text 22:
Śrīvāsa Paṇḍita s sebou vzal svoji ženu Mālinī a také Śivānandu Senu doprovázela jeho žena.
Text 22:
Śrīvāsa Paṇḍita also took his wife, Mālinī, and the wife of Śivānanda Sena also went with her husband.
Text 23:
S velkou radostí je na cestě za Pánem doprovázel i Caitanya dāsa, syn Śivānandy Seny.
Text 23:
Caitanya dāsa, the son of Śivānanda Sena, also jubilantly accompanied them as they went to see the Lord.
Text 24:
Na cestu se vydala i žena Candraśekhara (Ācāryaratny). Velikost Candraśekharovy lásky k Pánu nejsem schopen vyjádřit.
Text 24:
The wife of Candraśekhara [Ācāryaratna] also went. I cannot describe the greatness of Candraśekhara’s love for the Lord.
Text 25:
Manželky všech velkých oddaných s sebou pro Śrī Caitanyu Mahāprabhua vzaly z domova různé druhy Jeho oblíbených jídel.
Text 25:
To offer Śrī Caitanya Mahāprabhu various types of food, all the wives of the great devotees brought from home various dishes that pleased Caitanya Mahāprabhu.
Text 26:
Jak již bylo řečeno, Śivānanda Sena se staral o vše potřebné pro celou skupinu. Zvláště upokojoval výběrčí mýtného a každému přiděloval místo na spaní.
Text 26:
As stated, Śivānanda Sena made all arrangements for the party’s necessities. In particular, he pacified the men in charge of levying taxes and found resting places for everyone.
Text 27:
Śivānanda Sena také všem oddaným zajišťoval jídlo a celou cestu se o ně staral. S pocity velkého štěstí tak šel do Džagannáth Purí navštívit Śrī Caitanyu Mahāprabhua.
Text 27:
Śivānanda Sena also supplied food to all the devotees and took care of them along the way. In this way, feeling great happiness, he went to see Śrī Caitanya Mahāprabhu at Jagannātha Purī.
Text 28:
Po příchodu do Remuny se všichni vydali navštívit Pána Gopīnātha. Advaita Ācārya tam v chrámu tančil a zpíval.
Text 28:
When they all arrived at Remuṇā, they went to see Lord Gopīnātha. In the temple there, Advaita Ācārya danced and chanted.
Text 29:
Všichni chrámoví kněží znali Śrī Nityānandu Prabhua z dřívějška, a tak přišli, aby Pánu projevili hlubokou úctu.
Text 29:
All the priests of the temple had been previously acquainted with Śrī Nityānanda Prabhu; therefore they all came to offer great respects to the Lord.
Text 30:
Tu noc zůstali všichni tito velcí oddaní v chrámu. Kněží přinesli dvanáct nádob se svařeným mlékem a postavili je před Pána Nityānandu Prabhua.
Text 30:
That night, all the great devotees remained in the temple, and the priests brought twelve pots of condensed milk, which they placed before Lord Nityānanda Prabhu.
Text 31:
Nityānanda Prabhu rozdělil prasādam ze svařeného mléka všem, což zvětšilo jejich transcendentální blaženost.
Text 31:
When the condensed milk was placed before Nityānanda Prabhu, He distributed the prasādam to everyone, and thus everyone’s transcendental bliss increased.
Text 32:
Potom všichni hovořili o tom, jak Śrī Mādhavendra Purī instaloval Božstvo Gopāla a jak od něho Gopāla žebral santálové dřevo.
Text 32:
They then all discussed the story of Śrī Mādhavendra Purī’s installation of the Gopāla Deity, and they discussed how Gopāla begged sandalwood from him.
Text 33:
Byl to právě Gopīnātha, kdo pro Mādhavendru Purīho ukradl svařené mléko. Předtím o tom vyprávěl samotný Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 33:
It was Gopīnātha who stole condensed milk for the sake of Mādhavendra Purī. This incident had been previously related by Śrī Caitanya Mahāprabhu Himself.
Text 34:
Ten samý příběh potom všem oddaným znovu vyprávěl Pán Nityānanda. Když oddaní vyslechli příběh podruhé, jejich transcendentální blaženost vzrostla.
Text 34:
This same narration was again related by Lord Nityānanda to all the devotees, and their transcendental bliss increased as they heard the story again.
Text 35:
Tak oddaní šli a šli, až došli do města Kataku, kde ten den zůstali a navštívili chrám Sākṣi-gopāla.
Text 35:
Walking and walking in this way, the devotees arrived at the city of Kaṭaka, where they remained for a day and saw the temple of Sākṣi-gopāla.
Text 36:
Když Nityānanda Prabhu popisoval všechny činnosti Sākṣi-gopāla, v myslích všech vaiṣṇavů sílila transcendentální blaženost.
Text 36:
When Nityānanda Prabhu described all the activities of Sākṣi-gopāla, transcendental bliss increased in the minds of all the Vaiṣṇavas.
Text 37:
Každý z nich v srdci velmi dychtil spatřit Caitanyu Mahāprabhua, a proto spěchali do Džagannáth Purí.
Text 37:
Everyone in the party was very anxious at heart to see Caitanya Mahāprabhu; therefore they hastily went on to Jagannātha Purī.
Text 38:
Když dorazili k mostu zvanému Átháranála, doslechl se o jejich příchodu Śrī Caitanya Mahāprabhu a poslal jim po Govindovi dvě girlandy.
Text 38:
When they all arrived at a bridge called Āṭhāranālā, Śrī Caitanya Mahāprabhu, hearing the news of their arrival, sent two garlands with Govinda.
Text 39:
Govinda dal girlandy Advaitovi Ācāryovi a Nityānandovi Prabhuovi a Ti z toho měli oba velkou radost.
Text 39:
Govinda offered the two garlands to Advaita Ācārya and Nityānanda Prabhu, and They both became very happy.
Text 40:
Přímo na tom místě začali oba zpívat svaté jméno Kṛṣṇy. Za neustálého tančení tak přišli do Džagannáth Purí.
Text 40:
Indeed, They began chanting the holy name of Kṛṣṇa on that very spot, and in this way, dancing and dancing, Advaita Ācārya and Nityānanda Prabhu reached Jagannātha Purī.
Text 41:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom poslal další girlandy po Svarūpovi Dāmodarovi a dalších osobních služebnících. A tak se vydali na cestu, vysláni synem matky Śacī.
Text 41:
Then, for the second time, Śrī Caitanya Mahāprabhu sent garlands through Svarūpa Dāmodara and other personal associates. Thus they went forward, sent by the son of mother Śacī.
Text 42:
U jezera Naréndra se Svarūpa Dāmodara a ostatní setkali s oddanými z Bengálska a dali jim girlandy od Śrī Caitanyi Mahāprabhua.
Text 42:
When the devotees from Bengal reached Lake Narendra, Svarūpa Dāmodara and the others met them and offered them the garlands given by Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 43:
Když oddaní konečně dospěli ke lví bráně, Śrī Caitanya Mahāprabhu o tom slyšel zprávu a šel je osobně přivítat.
Text 43:
When the devotees finally reached the lion gate, Śrī Caitanya Mahāprabhu heard the news and personally went to meet them.
Text 44:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom se všemi svými oddanými navštívil Pána Jagannātha a nakonec se v jejich doprovodu vrátil do svého obydlí.
Text 44:
Then Śrī Caitanya Mahāprabhu and all His devotees visited Lord Jagannātha. Finally, accompanied by them all, He returned to His own residence.
Text 45:
Vāṇīnātha Rāya a Kāśī Miśra přinesli velké množství prasādam a Śrī Caitanya Mahāprabhu vše vlastní rukou rozdal a každého nakrmil.
Text 45:
Vāṇīnātha Rāya and Kāśī Miśra then brought a large quantity of prasādam, and Śrī Caitanya Mahāprabhu distributed it with His own hand and fed them all.
Text 46:
Minulý rok měl každý své ubytování a to samé dostali k dispozici i tento rok. Tak si šli všichni odpočinout.
Text 46:
In the previous year, everyone had his own particular residence, and the same residences were again offered. Thus they all went to take rest.
Text 47:
Oddaní tam zůstali nepřetržitě po čtyři měsíce a užívali si zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry ve společnosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua.
Text 47:
For four continuous months all the devotees remained there and enjoyed chanting the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra with Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 48:
Když nadešel čas Ratha-yātry, stejně jako v minulém roce i tentokrát všichni umývali chrám Guṇḍici.
Text 48:
As in the previous year, they all washed the Guṇḍicā temple when the time for Ratha-yātrā arrived.
Text 49:
Obyvatelé Kulína-grámu darovali Pánu Jagannāthovi hedvábné provazy a stejně jako dříve tančili před Pánovým vozem.
Text 49:
The inhabitants of Kulīna-grāma delivered silken ropes to Lord Jagannātha, and, as previously, they all danced before the Lord’s car.
Text 50:
Po velkém tančení odešli do nedaleké zahrady, aby si tam na břehu jezera odpočinuli.
Text 50:
After dancing a great deal, they all went to a nearby garden and took rest beside a lake.
Text 51:
Jeden služebník Pána Nityānandy, brāhmaṇa Kṛṣṇadāsa z Rádhadéše, byl velmi požehnaný.
Text 51:
A brāhmaṇa named Kṛṣṇadāsa, who was a resident of Rāḍha-deśa and a servant of Lord Nityānanda’s, was a very fortunate person.
Text 52:
Byl to právě Kṛṣṇadāsa, který naplnil velkou nádobu vodou a poléval s ní při koupeli Pána, který tím byl nadmíru potěšen.
Text 52:
It was Kṛṣṇadāsa who filled a great waterpot and poured it over the Lord while He was taking His bath. The Lord was greatly satisfied by this.
Text 53:
Potom bylo přivezeno obrovské množství zbytků jídla obětovaného Pánu u Balagandi a Śrī Caitanya Mahāprabhu je spolu se všemi svými oddanými jedl.
Text 53:
The remnants of food offered to the Lord at Balagaṇḍi then arrived in great quantity, and Śrī Caitanya Mahāprabhu and all His devotees ate it.
Text 54:
Pán a všichni Jeho oddaní zhlédli, tak jako v předešlém roce, slavnosti Ratha-yātrā a Herā-pañcamī.
Text 54:
As in the previous year, the Lord, with all the devotees, saw the Ratha-yātrā festival and the Herā-pañcamī festival as well.
Text 55:
Advaita Ācārya pak pozval Śrī Caitanyu Mahāprabhua. Tato událost je spojená s průtrží mračen.
Text 55:
Advaita Ācārya then extended an invitation to Śrī Caitanya Mahāprabhu, and there was a great rainstorm connected with that incident.
Text 56:
Všechny tyto epizody obšírně popsal Śrīla Vṛndāvana dāsa Ṭhākura. Jednoho dne pak Pána pozval Śrīvāsa Ṭhākura.
Text 56:
All these episodes have been elaborately described by Śrīla Vṛndāvana dāsa Ṭhākura. Then one day Śrīvāsa Ṭhākura extended an invitation to the Lord.
Text 57:
Mālinīdevī, žena Śrīvāse Ṭhākura, uvařila veškeré druhy zeleniny, které měl Pán v oblibě. Oddaně se považovala za služku Śrī Caitanyi Mahāprabhua, ale náklonnost k Němu chovala jako matka.
Text 57:
The Lord’s favorite vegetables were cooked by Mālinīdevī, the wife of Śrīvāsa Ṭhākura. She devotedly considered herself a maidservant of Śrī Caitanya Mahāprabhu, but in affection she was just like a mother.
Text 58:
Śrī Caitanyu Mahāprabhua pravidelně zvali všichni hlavní oddaní, v čele s Candraśekharem (Ācāryaratnou).
Text 58:
All the chief devotees, headed by Candraśekhara [Ācāryaratna], used to extend invitations to Śrī Caitanya Mahāprabhu periodically.
Text 59:
Caitanya Mahāprabhu na konci čtvrtého měsíce Cāturmāsyi znovu každý den v ústraní hovořil s Nityānandou Prabhuem. Nikdo netušil, o čem si Ti dva povídali.
Text 59:
At the end of the four-month Cāturmāsya period, Caitanya Mahāprabhu again consulted with Nityānanda Prabhu daily in a solitary place. No one could understand what Their consultation was about.
Text 60:
Śrīla Advaita Ācārya potom Caitanyovi Mahāprabhuovi něco naznačoval posunky a četl jakousi poezii, které nikdo nerozuměl.
Text 60:
Then Śrīla Advaita Ācārya said something to Caitanya Mahāprabhu through gestures and read some poetic passages, which no one understood.
Text 61:
Když Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu viděl tvář Advaity Ācāryi, usmál se. Advaita Ācārya pochopil, že Pán návrh přijal, a začal tančit.
Text 61:
Seeing the face of Advaita Ācārya, Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu smiled. Understanding that the Lord had accepted the proposal, Advaita Ācārya started to dance.
Text 62:
Nikdo nevěděl, o co Advaita Ācārya žádal nebo co Pán nařídil. Śrī Caitanya Mahāprabhu Ācāryu obejmul a rozloučil se s Ním.
Text 62:
No one knew what Advaita Ācārya requested or what the Lord ordered. After embracing the Ācārya, Śrī Caitanya Mahāprabhu bade Him farewell.
Text 63:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom řekl Nityānandovi Prabhuovi: „Poslouchej prosím, ó svatý muži, o něco Tě teď požádám. Slib Mi laskavě, že to vykonáš.“
Text 63:
Śrī Caitanya Mahāprabhu then told Nityānanda Prabhu, “Please hear Me, O holy man: I now request something of You. Kindly grant My request.
Text 64:
„Nechoď každý rok do Džagannáth Purí. Zůstaň v Bengálsku a splň Moji touhu.“
Text 64:
“Do not come to Jagannātha Purī every year, but stay in Bengal and fulfill My desire.”
Text 65:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Ty můžeš udělat to, co ani Já nedokážu. V celé Gaudadéši nenacházím nikoho jiného než Tebe, kdo by mohl splnit Mou misi.“
Text 65:
Śrī Caitanya Mahāprabhu continued, “You can perform a task that even I cannot do. But for You, I cannot find anyone in Gauḍa-deśa who can fulfill My mission there.”
Text 66:
Nityānanda Prabhu odpověděl: „Ó Pane, Ty jsi život a Já jsem tělo. Mezi tělem a životem samotným není rozdíl, ale život je důležitější než tělo.“
Text 66:
Nityānanda Prabhu replied, “O Lord, You are the life, and I am the body. There is no difference between the body and life itself, but life is more important than the body.
Text 67:
„Svou nepochopitelnou energií můžeš dělat, co se Ti zlíbí, a Já bez jakýchkoliv omezení dělám vše, co po Mně chceš.“
Text 67:
“By Your inconceivable energy, You can do whatever You like, and whatever You make Me do, I do without restriction.”
Text 68:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Nityānandu Prabhua obejmul a rozloučil se s Ním. Potom se rozloučil se všemi ostatními oddanými.
Text 68:
In this way, Śrī Caitanya Mahāprabhu embraced Nityānanda Prabhu and bade Him farewell. He then bade farewell to all the other devotees.
Text 69:
Stejně jako minulý rok předložil jeden z obyvatel Kulína-grámu Pánovi žádost: „Řekni mi prosím, můj Pane, co je mou povinností a jak ji mám plnit.“
Text 69:
As in the previous year, one of the inhabitants of Kulīna-grāma submitted a petition to the Lord, saying, “My Lord, kindly tell me what my duty is and how I should execute it.”
Text 70:
Pán odpověděl: „Měl bys sloužit Kṛṣṇovým služebníkům a neustále zpívat svaté jméno Kṛṣṇy. Když budeš dělat tyto dvě věci, velmi brzy získáš útočiště u Kṛṣṇových lotosových nohou.“
Text 70:
The Lord replied, “You should engage yourself in the service of the servants of Kṛṣṇa and always chant the holy name of Kṛṣṇa. If you do these two things, you will very soon attain shelter at Kṛṣṇa’s lotus feet.”
Text 71:
Onen obyvatel Kulína-grámu řekl: „Pověz mi prosím, kdo je opravdu vaiṣṇava a podle čeho se pozná.“ Śrī Caitanya Mahāprabhu věděl, co má na mysli, a tak se usmál a odpověděl následovně:
Text 71:
The inhabitant of Kulīna-grāma said, “Please let me know who is actually a Vaiṣṇava and what his symptoms are.” Understanding his mind, Śrī Caitanya Mahāprabhu smiled and gave the following reply.
Text 72:
„Ten, kdo neustále zpívá Pánovo svaté jméno, má být považován za prvotřídního vaiṣṇavu a tvou povinností je sloužit jeho lotosovým nohám.“
Text 72:
“A person who is always chanting the holy name of the Lord is to be considered a first-class Vaiṣṇava, and your duty is to serve his lotus feet.”
Text 73:
V dalším roce položili obyvatelé Kulína-grámu Pánovi stejnou otázku a Śrī Caitanya Mahāprabhu je znovu učil o různých druzích vaiṣṇavů.
Text 73:
The following year, the inhabitants of Kulīna-grāma again asked the Lord the same question. Hearing this question, Śrī Caitanya Mahāprabhu again taught them about the different types of Vaiṣṇavas.
Text 74:
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Prvotřídní vaiṣṇava je ten, kdo pouhou svou přítomností inspiruje druhé ke zpívání svatého jména Kṛṣṇy.“
Text 74:
Śrī Caitanya Mahāprabhu said, “A first-class Vaiṣṇava is he whose very presence makes others chant the holy name of Kṛṣṇa.”
Text 75:
Takto Śrī Caitanya Mahāprabhu učil rozdíly mezi různými druhy vaiṣṇavů – vaiṣṇava, vaiṣṇavatara a vaiṣṇavatama. Obyvatelům Kulína-grámu tak postupně vysvětlil veškeré znaky vaiṣṇavy.
Text 75:
In this way, Śrī Caitanya Mahāprabhu taught the distinctions between different types of Vaiṣṇavas — the Vaiṣṇava, Vaiṣṇavatara and Vaiṣṇavatama. He thus successively explained all the symptoms of a Vaiṣṇava to the inhabitants of Kulīna-grāma.
Text 76:
Nakonec se všichni vaiṣṇavové vrátili do Bengálska, ale Puṇḍarīka Vidyānidhi toho roku zůstal v Džagannáth Purí.
Text 76:
Finally all the Vaiṣṇavas returned to Bengal, but that year Puṇḍarīka Vidyānidhi remained at Jagannātha Purī.
Text 77:
Svarūpa Dāmodara Gosvāmī měl s Puṇḍarīkou Vidyānidhim důvěrný přátelský vztah a v rozhovorech o Kṛṣṇovi byli oba na stejné úrovni.
Text 77:
Svarūpa Dāmodara Gosvāmī and Puṇḍarīka Vidyānidhi had a friendly, intimate relationship, and as far as discussing topics about Kṛṣṇa, they were situated on the same platform.
Text 78:
Puṇḍarīka Vidyānidhi podruhé zasvětil Gadādhara Paṇḍita a v den Oḍana-ṣaṣṭhī zhlédl slavnostní obřad.
Text 78:
Puṇḍarīka Vidyānidhi initiated Gadādhara Paṇḍita for the second time, and on the day of Oḍana-ṣaṣṭhī Puṇḍarīka Vidyānidhi saw the festival.
Text 79:
Když Puṇḍarīka Vidyānidhi viděl, že Pán Jagannātha dostal naškrobenou látku, trochu se mu to protivilo, což znečistilo jeho mysl.
Text 79:
When Puṇḍarīka Vidyānidhi saw that Lord Jagannātha was given a starched garment, he became a little hateful. In this way his mind was polluted.
Text 80:
Té noci přišli za Puṇḍarīkou Vidyānidhim bratři – Pán Jagannātha a Balarāma – a s úsměvem ho pohlavkovali.
Text 80:
That night the brothers Lord Jagannātha and Balarāma came to Puṇḍarīka Vidyānidhi and, smiling, began to slap him.
Text 81:
I když mu z pohlavkování otekly tváře, Puṇḍarīka Vidyānidhi se v srdci radoval. Tuto událost obšírně popsal Ṭhākura Vṛndāvana dāsa.
Text 81:
Although his cheeks were swollen from the slapping, Puṇḍarīka Vidyānidhi was very happy within. This incident has been elaborately described by Ṭhākura Vṛndāvana dāsa.
Text 82:
Oddaní z Bengálska přicházeli a zůstávali se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem každý rok, aby zhlédli slavnost Ratha-yātrā.
Text 82:
Every year the devotees of Bengal would come and stay with Śrī Caitanya Mahāprabhu to see the Ratha-yātrā festival.
Text 83:
Události hodné pozornosti, které se odehrály během těchto let, popíši později.
Text 83:
Whatever happened during those years that is worth noting shall be described later.
Text 84:
Tak prožil Śrī Caitanya Mahāprabhu čtyři roky. První dva roky strávil na svých cestách jižní Indií.
Text 84:
Thus Śrī Caitanya Mahāprabhu passed four years. He spent the first two years on His tour in South India.
Text 85:
Další dva roky chtěl Śrī Caitanya Mahāprabhu jít do Vrindávanu, ale kvůli manévrům Rāmānandy Rāye se Mu nepodařilo Džagannáth Purí opustit.
Text 85:
The other two years, Śrī Caitanya Mahāprabhu wanted to go to Vṛndāvana, but He could not leave Jagannātha Purī because of Rāmānanda Rāya’s tricks.
Text 86:
Pátý rok se oddaní z Bengálska přišli podívat na slavnost Ratha-yātrā. Tentokrát však po jejím zhlédnutí nezůstali, ale vrátili se do Bengálska.
Text 86:
During the fifth year, the devotees from Bengal came to see the Ratha-yātrā festival. After seeing it, they did not stay but returned to Bengal.
Text 87:
Tehdy Śrī Caitanya Mahāprabhu předložil Sārvabhaumovi Bhaṭṭācāryovi a Rāmānandovi Rāyovi určitý návrh. Obejmul je a promluvil sladkými slovy.
Text 87:
Then Śrī Caitanya Mahāprabhu placed a proposal before Sārvabhauma Bhaṭṭācārya and Rāmānanda Rāya. He embraced them and spoke sweet words.
Text 88:
Caitanya Mahāprabhu řekl: „Moje touha jít do Vrindávanu nesmírně vzrostla. Kvůli vašim manévrům se mi tam minulé dva roky nepodařilo odejít.“
Text 88:
Caitanya Mahāprabhu said, “My desire to go to Vṛndāvana has very much increased. Because of your tricks, I have not been able to go there for the past two years.
Text 89:
„Tentokrát už musím jít. Dáte Mi prosím svolení? Mimo vás dvou nemám jiné útočiště.“
Text 89:
“This time I must go. Will you please give Me permission? Save for you two, I have no other resort.
Text 90:
„V Bengálsku mám dvě opory – svou matku a řeku Gangu. Obě jsou nesmírně milostivé.“
Text 90:
“In Bengal I have two shelters — My mother and the river Ganges. Both of them are very merciful.
Text 91:
„Půjdu do Vrindávanu přes Bengálsko a navštívím svou matku i řeku Gangu. Dáte Mi k tomu oba své laskavé svolení?“
Text 91:
“I shall go to Vṛndāvana through Bengal and see both My mother and the river Ganges. Now would you two be pleased to give Me permission?”
Text 92:
Když Sārvabhauma Bhaṭṭācārya a Rāmānanda Rāya slyšeli tato slova, zamysleli se nad tím, že nebylo vůbec správné Pána tolikrát podvést.
Text 92:
When Sārvabhauma Bhaṭṭācārya and Rāmānanda Rāya heard these words, they began to consider that it was not at all good that they had played so many tricks on the Lord.
Text 93:
Oba řekli: „Nyní je období dešťů, takže se Ti bude špatně cestovat. Bude mnohem lepší, když s odchodem do Vrindávanu počkáš na Vijayā-daśamī.“
Text 93:
They both said, “Now that the rainy season is here, it will be difficult for You to travel. It is better to wait for Vijayā-daśamī before departing for Vṛndāvana.”
Text 94:
Śrī Caitanya Mahāprabhu byl nesmírně šťastný, že dostal jejich svolení. Počkal, až skončilo období dešťů, a potom se na Vijayā-daśamī vydal do Vrindávanu.
Text 94:
Śrī Caitanya Mahāprabhu was very pleased to thus receive their permission. He waited until the rainy season passed, and when the day of Vijayā-daśamī arrived, He departed for Vṛndāvana.
Text 95:
Pán shromáždil veškeré zbytky jídla Pána Jagannātha a také zbytky Pánovy masti kaḍāra, santálového dřeva i provazů a vše vzal s sebou.
Text 95:
The Lord collected whatever remnants of food were left by Lord Jagannātha. He also took remnants of the Lord’s kaḍāra ointment, sandalwood and ropes with Him.
Text 96:
Śrī Caitanya Mahāprabhu časně ráno požádal Pána Jagannātha o svolení a vydal se na cestu. Všichni oddaní z Urísy Ho následovali.
Text 96:
After taking Lord Jagannātha’s permission early in the morning, Śrī Caitanya Mahāprabhu departed, and all the devotees of Orissa began following Him.
Text 97:
Caitanya Mahāprabhu velmi citlivě zakázal oddaným z Urísy jít za Ním. V doprovodu svých osobních společníků pak šel nejprve do Bhavánípuru.
Text 97:
With great care Caitanya Mahāprabhu forbade the Orissan devotees to follow Him. Then, accompanied by His personal associates, He first went to Bhavānīpura.
Text 98:
Když Pán Caitanya došel do Bhavánípuru, dorazil tam na svém palankýnu Rāmānanda Rāya. Vāṇīnātha Rāya poslal Pánu velké množství prasādam.
Text 98:
After Lord Caitanya reached Bhavānīpura, Rāmānanda Rāya arrived on his palanquin, and Vāṇīnātha Rāya had a large quantity of prasādam sent to the Lord.
Text 99:
Śrī Caitanya Mahāprabhu přijal prasādam a zůstal tam přes noc. Časně ráno se vydal na cestu, až došel do Bhuvanéšvaru.
Text 99:
After taking prasādam, Śrī Caitanya Mahāprabhu remained there for the night. Early in the morning He began walking, and finally He reached Bhuvaneśvara.
Text 100:
Po příchodu do Kataku zhlédl chrám Gopāla a místní brāhmaṇa jménem Svapneśvara Pána pozval na jídlo.
Text 100:
After reaching the city of Kaṭaka, He saw the temple of Gopāla, and a brāhmaṇa there named Svapneśvara invited the Lord to eat.
Text 101:
Rāmānanda Rāya pozval k jídlu všechny ostatní a Śrī Caitanya Mahāprabhu si odpočinul v zahradě před chrámem.
Text 101:
Rāmānanda Rāya invited all the others for their meals, and Śrī Caitanya Mahāprabhu made His resting place in a garden outside the temple.
Text 102:
Zatímco Śrī Caitanya Mahāprabhu odpočíval pod bakulovým stromem, Rāmānanda Rāya šel okamžitě za Mahārājem Pratāparudrou.
Text 102:
While Śrī Caitanya Mahāprabhu was taking rest beneath a bakula tree, Rāmānanda Rāya immediately went to Mahārāja Pratāparudra.
Text 103:
Králi udělalo velkou radost, když se dozvěděl tu novinu, a rychle se tam vydal. Jakmile Pána uviděl, padl na zem, aby se Mu poklonil.
Text 103:
The King was very happy to hear the news, and he hastily went there. Upon seeing the Lord, he fell flat to offer Him obeisances.
Text 104:
Král přemožený láskou znovu a znovu vstával a padal k zemi. Jak přednášel modlitby, třáslo se mu celé tělo a z očí mu kanuly slzy.
Text 104:
Being overwhelmed with love, the King again and again got up and fell down. When he offered prayers, his whole body shivered, and tears fell from his eyes.
Text 105:
Śrī Caitanyu Mahāprabhua králova oddanost velice potěšila, a proto vstal a obejmul ho.
Text 105:
Śrī Caitanya Mahāprabhu was very pleased to see the devotion of the King, and He therefore stood up and embraced him.
Text 106:
Když Pán krále objal, král se znovu a znovu modlil a klaněl. Pánova milost tak králi vehnala do očí slzy, které pak omývaly Pánovo tělo.
Text 106:
When the Lord embraced the King, the King again and again offered prayers and obeisances. In this way, the Lord’s mercy brought tears from the King, and the Lord’s body was bathed with these tears.
Text 107:
Rāmānanda Rāya nakonec krále uklidnil a přiměl ho, aby se posadil. Pán mu pak udělil milost svým tělem, myslí i slovy.
Text 107:
Finally Rāmānanda Rāya pacified the King and made him sit down. The Lord bestowed mercy upon him through His body, mind and words.
Text 108:
Śrī Caitanya Mahāprabhu králi prokázal takovou milost, že od toho dne začal být známý jako Pratāparudra-santrātā neboli ten, kdo osvobodil Mahārāje Pratāparudru.
Text 108:
Śrī Caitanya Mahāprabhu showed such mercy to the King that from that day on the Lord became known as Pratāparudra-santrātā, the deliverer of Mahārāja Pratāparudra.
Text 109:
Všichni vládní úředníci Pánu také projevili úctu a syn matky Śacī se s nimi i s králem nakonec rozloučil.
Text 109:
All the governmental officers also paid their respects to the Lord, and finally the King and his men were bade farewell by the son of mother Śacī.
Text 110:
Král potom vyšel ven a nechal napsat a poslat rozkazy pro vládní služebníky ve svém království.
Text 110:
The King then went outside and had orders written down and sent to the government servants within his kingdom.
Text 111:
Jeho nařízení znělo: „V každé vesnici postavte nové obytné domy a v pěti nebo sedmi nových domech uskladněte všemožné druhy jídel.“
Text 111:
His orders read: “In every village you should construct new residences, and in five or seven new houses you should store all kinds of food.
Text 112:
„Osobně Pána do těchto nově postavených domů doveďte a dnem i nocí Mu služte s holí v ruce.“
Text 112:
“You should personally take the Lord to these newly constructed houses. Day and night you should engage in His service with a stick in your hands.”
Text 113:
Král nařídil Haricandanovi a Mardarājovi, dvěma ctihodným úředníkům, aby udělali vše potřebné pro vykonání těchto rozkazů.
Text 113:
The King ordered two respectable officers named Haricandana and Mardarāja to do whatever was necessary to carry out these orders.
Text 114-115:
Král jim také nařídil, aby zajistili novou loď a ponechali ji u břehu řeky. Kdekoliv se Śrī Caitanya Mahāprabhu vykoupe nebo překročí řeku, tam by měli vztyčit pamětní sloup a udělat z toho místa velké poutní místo. „Já se tam budu koupat,“ řekl král, „a také tam chci zemřít.“
Texts 114-115:
The King also ordered them to maintain a new boat on the banks of the river, and wherever Śrī Caitanya Mahāprabhu took His bath or crossed to the other side of the river, they should establish a memorial column and make that place a great place of pilgrimage. “Indeed,” said the King, “I will take my bath there. And let me also die there.”
Text 116:
Král pokračoval: „Ve vesnici zvané Čaturdvár postavte nové obytné budovy. Nyní se, Rāmānando, můžeš vrátit za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem.“
Text 116:
The King continued, “At Caturdvāra, please construct new residential quarters. Now, Rāmānanda, you can return to Śrī Caitanya Mahāprabhu.”
Text 117:
Když se král dozvěděl, že ten večer Pán odchází, nechal okamžitě přivést několik slonů s malými stany na zádech, do kterých nastoupily všechny dámy z paláce.
Text 117:
When the King heard that the Lord was leaving that evening, he immediately made arrangements for some elephants with small tents on their backs to be brought there. Then all the ladies of the palace got on the elephants.
Text 118:
Potom se vydaly k cestě, kudy měl Pán jít, a zůstaly tam v řadě stát. Večer Pán se svými oddanými odešel.
Text 118:
All these ladies went to the road the Lord was taking and remained there in a line. That evening, the Lord departed with His devotees.
Text 119:
Když šel Śrī Caitanya Mahāprabhu k řece Čitrótpala, aby se vykoupal, všechny královny a ženy z paláce se Mu poklonily.
Text 119:
When Śrī Caitanya Mahāprabhu went to the bank of the river Citrotpalā to take His bath, all the queens and ladies of the palace offered their obeisances to Him.
Text 120:
Po spatření Pána se všechny cítily přemoženy láskou k Bohu a se slzami tekoucími z očí začaly volat svaté jméno „Kṛṣṇa! Kṛṣṇa!“
Text 120:
Upon seeing the Lord, they all felt themselves overwhelmed with love of Godhead, and, tears pouring from their eyes, they began to chant the holy name, “Kṛṣṇa! Kṛṣṇa!”
Text 121:
Ve všech třech světech není nikdo tak milostivý jako Śrī Caitanya Mahāprabhu. Když Ho člověk jen z dálky zahlédne, zaplaví ho láska k Bohu.
Text 121:
There is no one as merciful as Śrī Caitanya Mahāprabhu within all three worlds. Simply by seeing Him from a distance, one is overwhelmed with love of Godhead.
Text 122:
Pán se potom na nové lodi přeplavil na druhý břeh. Pokračoval v cestě za světla úplňku, až došel do města známého jako Čaturdvár.
Text 122:
The Lord then got into a new boat and crossed the river. Walking in the full moonlight, He finally reached the town known as Caturdvāra.
Text 123:
Tam Pán strávil noc a ráno se vykoupal. Tehdy tam dorazily zbytky jídla Pána Jagannātha.
Text 123:
The Lord spent the night there and in the morning took His bath. At that time, remnants of Lord Jagannātha’s food arrived.
Text 124:
Na králův pokyn posílal dozorce chrámu každý den velké množství prasādam, které neslo mnoho lidí.
Text 124:
Following the King’s orders, the superintendent of the temple sent large quantities of prasādam every day, and it was carried by many persons.
Text 125:
Po přijetí prasādam Śrī Caitanya Mahāprabhu vstal a s voláním svatých jmen „Hari! Hari!“ se vydal na cestu.
Text 125:
After accepting the prasādam, Śrī Caitanya Mahāprabhu stood up and started to go, chanting the holy names, “Hari! Hari!”
Text 126:
Rāmānanda Rāya, Mardarāja a Śrī Haricandana neustále doprovázeli Śrī Caitanyu Mahāprabhua a všemožně Mu sloužili.
Text 126:
Rāmānanda Rāya, Mardarāja and Śrī Haricandana always went with Śrī Caitanya Mahāprabhu and rendered various services.
Text 127-129:
Pána doprovázel Paramānanda Purī Gosvāmī, Svarūpa Dāmodara, Jagadānanda, Mukunda, Govinda, Kāśīśvara, Haridāsa Ṭhākura, Vakreśvara Paṇḍita, Gopīnātha Ācārya, Dāmodara Paṇḍita, Rāmāi, Nandāi a mnoho dalších oddaných. Zmínil jsem pouze ty hlavní, protože všechny je nikdo nevyjmenuje.
Texts 127-129:
Paramānanda Purī Gosvāmī, Svarūpa Dāmodara, Jagadānanda, Mukunda, Govinda, Kāśīśvara, Haridāsa Ṭhākura, Vakreśvara Paṇḍita, Gopīnātha Ācārya, Dāmodara Paṇḍita, Rāmāi, Nandāi and many other devotees accompanied the Lord. I have mentioned only the chief devotees. No one can describe the total number.
Text 130:
Gadādhara Paṇḍita se vydal na cestu s Pánem také, ale bylo mu to zakázáno a byl požádán, aby se nevzdával slibu kṣetra-sannyāsu.
Text 130:
When Gadādhara Paṇḍita started to go with the Lord, he was forbidden to come and was asked not to give up the vow of kṣetra-sannyāsa.
Text 131:
Když Gadādhara Paṇḍita slyšel prosbu, aby se vrátil do Džagannáth Purí, řekl Pánu: „Kdekoliv jsi Ty, tam je Džagannáth Purí. K čertu s mým kṣetra-sannyāsem.“
Text 131:
When he was requested to return to Jagannātha Purī, Gadādhara Paṇḍita told the Lord, “Wherever You are staying is Jagannātha Purī. Let my so-called kṣetra-sannyāsa go to hell.”
Text 132:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu žádal Gadādhara Paṇḍita, aby zůstal v Džagannáth Purí a věnoval se službě Gopīnāthovi. Gadādhara Paṇḍita na to odpověděl: „Pouhým spatřením Tvých lotosových nohou člověk poslouží Gopīnāthovi miliónkrát.“
Text 132:
When Śrī Caitanya Mahāprabhu asked Gadādhara Paṇḍita to remain at Jagannātha Purī and engage in Gopīnātha’s service, Gadādhara Paṇḍita replied, “One renders service to Gopīnātha a million times simply by seeing Your lotus feet.”
Text 133:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom řekl: „Pokud Mu přestaneš sloužit, bude to Moje chyba. Raději zde zůstaň a služ. Tak budu spokojený.“
Text 133:
Śrī Caitanya Mahāprabhu then said, “If you abandon His service, it will be My fault. It is better that you remain here and render service. That will be My satisfaction.”
Text 134:
Paṇḍita odpověděl: „Neboj se, všechny chyby padnou na mou hlavu. Nebudu Tě doprovázet, půjdu sám.“
Text 134:
The Paṇḍita replied, “Do not worry. All the faults will be on my head. I shall not accompany You but shall go alone.
Text 135:
„Půjdu navštívit Śacīmātu, ale nepůjdu kvůli Tobě. Já ponesu zodpovědnost za nedodržení slibu a zanedbání služby Gopīnāthovi.“
Text 135:
“I shall go to see Śacīmātā, but I shall not go for Your sake. I shall be responsible for the abandoning of my vow and service to Gopīnātha.”
Text 136:
Gadādhara Paṇḍita Gosvāmī tak cestoval sám, ale když přišli do Kataku, Śrī Caitanya Mahāprabhu si ho zavolal k sobě.
Text 136:
Thus Gadādhara Paṇḍita Gosvāmī traveled alone, but when they all arrived at Kaṭaka, Śrī Caitanya Mahāprabhu called him, and he went into the Lord’s company.
Text 137:
Láskyplnou důvěrnost mezi Gadādharem Paṇḍitem a Śrī Caitanyou Mahāprabhuem nemůže nikdo chápat. Gadādhara Paṇḍita opustil svůj slib a službu Gopīnāthovi stejně, jako se člověk vzdá stébla trávy.
Text 137:
No one can understand the loving intimacy between Gadādhara Paṇḍita and Śrī Caitanya Mahāprabhu. Gadādhara Paṇḍita gave up his vow and service to Gopīnātha just as one gives up a piece of straw.
Text 138:
V srdci byl Śrī Caitanya Mahāprabhu s chováním Gadādhara Paṇḍita velmi spokojený. Přesto ho však vzal za ruku a s láskyplným hněvem k němu promluvil.
Text 138:
Gadādhara Paṇḍita’s behavior was very pleasing to Śrī Caitanya Mahāprabhu’s heart. Nevertheless, the Lord took his hand and spoke to him, displaying the anger of love.
Text 139:
„Zanechal jsi služby Gopīnāthovi a porušil svůj slib žít v Purí. To vše už se nyní naplnilo, protože jsi došel tak daleko.“
Text 139:
“You have abandoned Gopīnātha’s service and broken your vow to live in Purī. All that is now complete because you have come so far.
Text 140:
„To, že se Mnou chceš jít, je pouze touha po uspokojení smyslů. Kvůli tomu porušuješ dvě náboženské zásady, a to Mne velmi rmoutí.“
Text 140:
“Your wanting to go with Me is simply a desire for sense gratification. In this way, you are breaking two religious principles, and because of this I am very unhappy.
Text 141:
“If you want My happiness, please return to Nīlācala. You will simply condemn Me if you say any more about this matter.”
Text 141:
“If you want My happiness, please return to Nīlācala. You will simply condemn Me if you say any more about this matter.”
Text 142:
Když to Śrī Caitanya Mahāprabhu dořekl, nastoupil na loď a Gadādhara Paṇḍita se okamžitě v mdlobách zhroutil k zemi.
Text 142:
Saying this, Śrī Caitanya Mahāprabhu got into a boat, and Gadādhara Paṇḍita immediately fell down unconscious.
Text 143:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Sārvabhaumovi Bhaṭṭācāryovi nařídil, aby vzal Gadādhara Paṇḍita s sebou. Bhaṭṭācārya řekl Gadādharovi Paṇḍitovi: „Vstaň! Takové jsou zábavy Śrī Caitanyi Mahāprabhua.“
Text 143:
Śrī Caitanya Mahāprabhu ordered Sārvabhauma Bhaṭṭācārya to take Gadādhara Paṇḍita with him. The Bhaṭṭācārya told Gadādhara Paṇḍita, “Get up! Such are the pastimes of Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 144:
„Vždyť víš, že sám Pán Kṛṣṇa porušil vlastní slib, jen aby zachoval slib praotce Bhīṣmy.“
Text 144:
“You should know that Lord Kṛṣṇa Himself violated His own promise just to keep the promise of Grandfather Bhīṣma.
Text 145:
„  ,Pán Kṛṣṇa porušil svůj slib, že na Kurukšétře nepozvedne zbraň, jen proto, aby zachránil můj slib. Pán Śrī Kṛṣṇa seskočil z vozu, zvedl kolo a rozběhl se ke mně, aby mne zabil, a přitom Mu spadl Jeho svrchní oděv. Hnal se ke mně jako lev chystající se zabít slona, až se celá země otřásala.̀  “
Text 145:
“ ‘Intending to make my promise true, Lord Kṛṣṇa broke His own promise not to take up a weapon at Kurukṣetra. With His outer garment falling off, Lord Śrī Kṛṣṇa jumped from His chariot, picked up a wheel and came running at me to kill me. Indeed, He rushed at me like a lion going to kill an elephant, and He caused the whole earth to tremble.’
Text 146:
„Śrī Caitanya Mahāprabhu s podobně velkým úsilím toleruje odloučení od tebe jen proto, aby ochránil tvůj slib.“
Text 146:
“Similarly, tolerating separation from you, Śrī Caitanya Mahāprabhu has protected your vow with great endeavor.”
Text 147:
Takto Sārvabhauma Bhaṭṭācārya vzkřísil Gadādhara Paṇḍita. Oba se potom s velkým zármutkem vrátili do Džagannáth Purí, do Níláčaly.
Text 147:
In this way Sārvabhauma Bhaṭṭācārya revived Gadādhara Paṇḍita. Then both of them, very much grief-stricken, returned to Jagannātha Purī, Nīlācala.
Text 148:
Všichni oddaní by se kvůli Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi vzdali veškerých povinností, ale to se Pánovi nelíbilo.
Text 148:
All the devotees would abandon all kinds of duties for Śrī Caitanya Mahāprabhu’s sake, yet the Lord did not like the devotees’ giving up their promised duties.
Text 149:
Takové jsou zvraty v milostných vztazích. Každý, kdo těmto událostem naslouchá, získá velmi brzy útočiště u lotosových nohou Śrī Caitanyi Mahāprabhua.
Text 149:
All these are the misgivings of loving affairs. Whoever listens to these incidents gets the shelter of Śrī Caitanya Mahāprabhu’s lotus feet very soon.
Text 150:
Po příchodu Śrī Caitanyi Mahāprabhua a Jeho skupiny do Jádžapuru požádal Pán dva vládní úředníky, kteří s Ním šli, aby se vrátili.
Text 150:
When Śrī Caitanya Mahāprabhu and His party arrived at Yājapura, the Lord asked the two government officers who had come with Him to return.
Text 151:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se rozloučil s úředníky a Rāmānanda Rāya šel s Pánem dál. Pán dnem i nocí mluvil s Rāmānandou Rāyem o Śrī Kṛṣṇovi.
Text 151:
Śrī Caitanya Mahāprabhu bade farewell to the officers, and Rāya Rāmānanda continued on with the Lord. The Lord talked to Rāmānanda Rāya about Śrī Kṛṣṇa day and night.
Text 152:
V každé vesnici postavili vládní služebníci nové domy, jak jim král poručil, a každý z nich naplnili zásobami obilí. Tak sloužili Pánu.
Text 152:
In each and every village, in compliance with the King’s order, government officers constructed new houses and filled each of them with stocks of grain. Thus they served the Lord.
Text 153:
Śrī Caitanya Mahāprabhu nakonec došel do Remuny, kde se rozloučil i se Śrī Rāmānandou Rāyem.
Text 153:
Śrī Caitanya Mahāprabhu finally arrived at Remuṇā, where He bade farewell to Śrī Rāmānanda Rāya.
Text 154:
Když se Rāmānanda Rāya zhroutil k zemi a ztratil vědomí, Śrī Caitanya Mahāprabhu si ho vzal na klín a začal plakat.
Text 154:
When Rāmānanda Rāya fell to the ground and lost consciousness, Śrī Caitanya Mahāprabhu took him upon His lap and began to cry.
Text 155:
Pocity odloučení Caitanyi Mahāprabhua od Rāmānandy Rāye je nesmírně těžké popsat. V podstatě je téměř nesnesitelné o nich mluvit, a více už je proto popsat nemohu.
Text 155:
Caitanya Mahāprabhu’s feelings of separation from Rāmānanda Rāya are very difficult to describe. Indeed, it is almost intolerable to do so, and therefore I cannot describe them further.
Text 156:
Když Śrī Caitanya Mahāprabhu nakonec došel až k hranici státu Urísa, čekal tam na Něho jeden vládní úředník.
Text 156:
When Śrī Caitanya Mahāprabhu finally arrived at the border of the state of Orissa, a government officer came there to meet Him.
Text 157:
Dva až čtyři dny tento vládní úředník sloužil Pánu. Dopodrobna také Pánu vylíčil, co Ho čeká dál.
Text 157:
For two or four days, the government officer served the Lord. He also gave the Lord detailed information of what was ahead.
Text 158:
Vysvětlil Pánovi, že v oblasti, kam má namířeno, vládne muslimský král, který hodně pije. Ze strachu před ním tam nikdo nemůže volně cestovat.
Text 158:
He informed the Lord that the territory ahead was ruled by a Muslim governor who was a drunkard. Out of fear of this king, no one could walk the road freely.
Text 159:
Území ovládané touto muslimskou vládou sahá až k Pičhaladě. Ze strachu z muslimů zde nikdo nepřekročí řeku.
Text 159:
The jurisdiction of the Muslim government extended up to Pichaladā. Due to fear of the Muslims, no one would cross the river.
Text 160:
Úředník z vlády Mahārāje Pratāparudry Śrī Caitanyu Mahāprabhua dále informoval, že by měl zůstat ještě pár dní na hranicích Urísy, aby byl čas vyjednat s muslimským vládcem mírovou dohodu. Pán tak bude moci bez obav na lodi přeplout řeku.
Text 160:
Mahārāja Pratāparudra’s government officer further informed Śrī Caitanya Mahāprabhu that He should stay at the Orissa border for some days so that a peaceful agreement could be negotiated with the Muslim governor. In that way, the Lord would be able to cross the river peacefully in a boat.
Text 161:
Tehdy přišel do uríského tábora jeden převlečený následovník muslimského vládce.
Text 161:
At that time, a follower of the Muslim governor arrived at the Orissa encampment dressed in disguise.
Text 162-163:
Muslimský špeh viděl mnoho úžasných vlastností Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua, a když se vrátil k muslimskému vládci, řekl mu: „Z Džagannáth Purí přišel jakýsi žebravý mnich v doprovodu mnoha osvobozených osob.“
Texts 162-163:
The Muslim spy saw the wonderful characteristics of Śrī Caitanya Mahāprabhu, and when he returned to the Muslim governor, he told him, “A mendicant has come from Jagannātha Purī with many liberated persons.
Text 164:
„Všichni tito světci bez ustání zpívají Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, smějí se, tančí, zpívají a pláčou.“
Text 164:
“All these saintly people incessantly chant the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra, and they all laugh, dance, chant and cry.
Text 165:
„Přichází se na Něho podívat mnoho miliónů lidí, a když Ho spatří, nejsou už schopni vrátit se domů.“
Text 165:
“Many millions upon millions of people come to see Him, and after they see Him, they cannot return home.
Text 166:
„Všichni tito lidé jako by zešíleli. Jen zpívají svaté jméno Kṛṣṇy a tančí. Někdy dokonce pláčou a válejí se po zemi.“
Text 166:
“All these people become like madmen. They simply chant the holy name of Kṛṣṇa and dance. Sometimes they even cry and roll on the ground.
Text 167:
„Tyto věci jsou ve skutečnosti nepopsatelné. Dají se pochopit, jen když je člověk sám vidí. Pokud zvážím Jeho vliv, musím Ho přijmout jako Nejvyšší Osobnost Božství.“
Text 167:
“Actually these things cannot even be described. One can understand them only by seeing. Considering His influence, I accept Him as the Supreme Personality of Godhead.”
Text 168:
Jakmile posel domluvil, začal zpívat svatá jména Hariho a Kṛṣṇy. Smál se, plakal, tančil a zpíval jako blázen.
Text 168:
After saying this, the messenger began to chant the holy names of Hari and Kṛṣṇa. He also began to laugh and cry, dance and sing exactly like a madman.
Text 169:
Když to muslimský vládce uslyšel, jeho mysl se změnila. Poslal svého tajemníka k zástupci uríské vlády.
Text 169:
When the Muslim governor heard this, his mind changed. He then sent his secretary to the representative of the Orissan government.
Text 170:
Muslimský tajemník přišel navštívit Śrī Caitanyu Mahāprabhua. Poté, co se s úctou poklonil Pánovým lotosovým nohám a pronesl svaté jméno Pána, „Kṛṣṇa, Kṛṣṇa,“ zaplavila i jeho extatická láska.
Text 170:
The Muslim secretary came to see Śrī Caitanya Mahāprabhu. When he offered his respects to the Lord’s lotus feet and uttered the holy name of the Lord, “Kṛṣṇa, Kṛṣṇa,” he also was overwhelmed with ecstatic love.
Text 171:
Potom se muslimský tajemník uklidnil, uctivě se poklonil a řekl zástupci uríské vlády: „Posílá mne sem muslimský vládce.“
Text 171:
After calming down, the Muslim secretary offered his respects and informed the representative of the Orissan government, “The Muslim governor has sent me here.
Text 172:
„Pokud s tím budeš souhlasit, muslimský vládce sem přijde navštívit Śrī Caitanyu Mahāprabhua a pak se zase vrátí.“
Text 172:
“If you agree, the Muslim governor will come here to meet Śrī Caitanya Mahāprabhu and then return.
Text 173:
„Muslimský vládce po tom velmi dychtí a předložil tuto žádost s velkou úctou. Je to mírový návrh. Nemusíte se bát, že budeme bojovat.“
Text 173:
“The Muslim governor is very eager, and he has submitted this petition with great respect. It is a proposal for peace. You need not fear that we will fight.”
Text 174:
Zástupce uríské vlády, mahā-pātra, po vyslechnutí tohoto návrhu jen žasl. Pomyslel si: „Muslimský vládce je opilec. Kdo takto změnil jeho mysl?“
Text 174:
Upon hearing this proposal, the representative of the Orissan government, the mahā-pātra, was very much astonished. He thought, “The Muslim governor is a drunkard. Who has changed his mind?
Text 175:
„Musel to být samotný Śrī Caitanya Mahāprabhu, kdo změnil muslimovu mysl. Celý svět je díky Jeho přítomnosti, a dokonce i pouhým vzpomínáním na Něho osvobozen.“
Text 175:
“It must be Śrī Caitanya Mahāprabhu Himself who has changed the Muslim’s mind. Due to His presence and even due to His remembrance, the whole world is liberated.”
Text 176:
Po těchto úvahách mahā-pātra okamžitě muslimskému tajemníkovi řekl: „Je to pro tvého vládce velké požehnání. Nechť přijde Śrī Caitanyu Mahāprabhua navštívit.“
Text 176:
After thinking this, the mahā-pātra immediately informed the Muslim secretary, “It is a great fortune for your governor. Let him come visit Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 177:
„Musím však zdůraznit, aby přišel beze zbraní. Může si s sebou přivést pět nebo sedm služebníků.“
Text 177:
“However, let me make it understood that he should come here without weapons. He may bring with him five or seven servants.”
Text 178:
Tajemník se vrátil k muslimskému vládci a sdělil mu, co je nového. Muslimský vládce se pak oblékl jako hinduista a vydal se navštívit Śrī Caitanyu Mahāprabhua.
Text 178:
The secretary returned to the Muslim governor and informed him of this news. Dressing himself like a Hindu, the Muslim governor then came to see Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 179:
Jakmile muslimský vládce zdálky uviděl Śrī Caitanyu Mahāprabhua, padl na zem, aby se poklonil. Do očí se mu nahrnuly slzy a extatické pocity ho naplnily blažeností.
Text 179:
Upon seeing Śrī Caitanya Mahāprabhu from a distant place, the Muslim governor fell to the ground and offered obeisances. Tears came to his eyes, and he was jubilant with ecstatic emotions.
Text 180:
Mahā-pātra s velkou úctou přivedl muslimského vládce ke Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi. Vládce pak před Ním stál se sepjatýma rukama a zpíval svaté jméno Kṛṣṇy.
Text 180:
Arriving in that way, the Muslim governor was respectfully brought before Śrī Caitanya Mahāprabhu by the mahā-pātra. The governor then stood before the Lord with folded hands, and he chanted the holy name of Kṛṣṇa.
Text 181:
Potom se vládce pokorně zeptal: „Proč jsem se narodil v rodině muslimů? Toto zrození je považováno za nízké. Proč mi svrchovaná Prozřetelnost neumožnila zrození v hinduistické rodině?“
Text 181:
The governor then submissively asked, “Why was I born in a Muslim family? This is considered a low birth. Why didn’t supreme Providence grant me a birth in a Hindu family?
Text 182:
„Kdybych se býval narodil v rodině hinduistů, bylo by pro mě snadné zůstat v blízkosti Tvých lotosových nohou. Nyní je moje tělo k ničemu, a tak si přeji okamžitě zemřít.“
Text 182:
“If I had taken birth in a Hindu family, it would have been easy for me to remain near Your lotus feet. Since my body is now useless, let me die immediately.”
Text 183:
Když mahā-pātra slyšel vládcova pokorná slova, zaplavila ho blaženost. Uchopil nohy Śrī Caitanyi Mahāprabhua a začal pronášet následující modlitby.
Text 183:
Upon hearing the governor’s submissive statement, the mahā-pātra was overwhelmed with joy. He clasped the lotus feet of Śrī Caitanya Mahāprabhu and began to offer the following prayers.
Text 184:
„I caṇḍāla, nejnižší z lidí, může být očištěn pouhým zaslechnutím Tvého svatého jména. A tato podmíněná duše se teď s Tebou mohla osobně setkat.“
Text 184:
“Simply by hearing Your holy name, a caṇḍāla, the lowest of men, can be purified. Now this conditioned soul has received Your personal interview.
Text 185:
„Není se co divit, že tento muslimský vládce dosáhl takových výsledků. To vše je možné, když Tě člověk jen zahlédne.“
Text 185:
“It is no wonder that this Muslim governor has attained such results. Simply by seeing You, all this is possible.
Text 186:
„  ,Co říci o duchovním pokroku osob, které vidí Nejvyšší Osobu tváří v tvář, když dokonce i člověk narozený v rodině pojídačů psů je okamžitě uschopněn provádět védské oběti, pokud jen jednou vysloví jméno Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, nebo Ho opěvuje, naslouchá o Jeho zábavách, klaní se Mu či na Něho pouze vzpomíná!̀  “
Text 186:
“ ‘To say nothing of the spiritual advancement of persons who see the Supreme Person face to face, even a person born in a family of dog-eaters becomes immediately eligible to perform Vedic sacrifices if he once utters the holy name of the Supreme Personality of Godhead or chants about Him, hears about His pastimes, offers Him obeisances or even remembers Him.’ ”
Text 187:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom na muslimského vládce milostivě pohlédl. Povzbudil ho a požádal, aby zpíval svatá jména „Kṛṣṇa“ a „Hari“.
Text 187:
Śrī Caitanya Mahāprabhu then glanced with mercy at the Muslim governor. Giving him assurance, He asked him to chant the holy names “Kṛṣṇa” and “Hari.”
Text 188:
Muslimský vládce pak řekl: „Když jsi mě tak milostivě přijal, dej mi prosím nějaký pokyn, abych Ti mohl nějak sloužit.“
Text 188:
The Muslim governor then said, “Since You have so kindly accepted me, please give me some order so that I can render You some service.”
Text 189:
Muslimský vládce se potom modlil o osvobození od neomezených hříšných reakcí, kterých v minulosti nabyl svou závistí vůči brāhmaṇům a vaiṣṇavům a zabíjením krav.
Text 189:
The Muslim governor then prayed for liberation from the unlimited sinful reactions he had previously incurred by being envious of brāhmaṇas and Vaiṣṇavas and killing cows.
Text 190:
Mukunda Datta tehdy muslimskému vládci řekl: „Můj drahý pane, prosím poslouchej. Śrī Caitanya Mahāprabhu si přeje jít ke Ganze.“
Text 190:
Mukunda Datta then told the Muslim governor, “My dear sir, please hear. Śrī Caitanya Mahāprabhu wishes to go to the bank of the Ganges.
Text 191:
„Poskytni Mu prosím veškerou pomoc, aby tam mohl jít. To je tvůj první velký pokyn, a pokud ho dokážeš splnit, prokážeš tím velkou službu.“
Text 191:
“Please give Him all assistance so that He can go there. This is your first great order, and if you can comply, you will render a great service.”
Text 192:
Muslimský vládce potom přednesl modlitby u lotosových nohou Śrī Caitanyi Mahāprabhua i všech Jeho oddaných. Pak odešel, naplněný radostí.
Text 192:
After this, the Muslim governor offered prayers to the lotus feet of Śrī Caitanya Mahāprabhu, as well as to the lotus feet of all His devotees. After that, the governor departed. Indeed, he was very pleased.
Text 193:
Než vládce odešel, mahā-pātra ho obejmul a dal mu různé dárky. Tak se s ním spřátelil.
Text 193:
Before the governor left, the mahā-pātra embraced him and offered him many gifts. He thus established a friendship with him.
Text 194:
Nadcházejícího rána vládce poslal svého tajemníka a mnoho hezky ozdobených lodí, aby převezl Śrī Caitanyu Mahāprabhua na druhý břeh řeky.
Text 194:
The next morning the governor sent his secretary with many nicely decorated boats to bring Śrī Caitanya Mahāprabhu to the other side of the river.
Text 195:
Mahā-pātra se přeplavil přes řeku se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem. Na druhém břehu Pána osobně přijal muslimský vládce a uctíval Jeho lotosové nohy.
Text 195:
The mahā-pātra crossed the river with Śrī Caitanya Mahāprabhu, and when they reached the other shore, the Muslim governor personally received the Lord and worshiped His lotus feet.
Text 196:
Jedna z lodí byla nově postavená a měla uprostřed paluby kajutu. Na tuto loď uvedli Śrī Caitanyu Mahāprabhua a Jeho společníky.
Text 196:
One of the boats had been newly constructed, and it had a room in the middle. It was on this boat that they put Śrī Caitanya Mahāprabhu and His associates.
Text 197:
Nakonec se Śrī Caitanya Mahāprabhu rozloučil i s mahā-pātrou. Ten stál na břehu, a jak sledoval loď, dal se do pláče.
Text 197:
Finally Śrī Caitanya Mahāprabhu bade farewell to the mahā-pātra. Standing on the riverbank and looking at the boat, the mahā-pātra began to cry.
Text 198:
Muslimský vládce pak Śrī Caitanyu Mahāprabhua osobně doprovázel. Kvůli pirátům vzal ještě deset lodí plných vojáků.
Text 198:
The Muslim governor then personally accompanied Śrī Caitanya Mahāprabhu. Because of pirates, the governor took ten boats full of many soldiers.
Text 199:
Muslimský vládce doprovázel Śrī Caitanyu Mahāprabhua skrze Mantréšvar. Toto místo bylo kvůli pirátům velmi nebezpečné. Vzal Pána až k místu zvanému Pičhalda nedaleko Mantréšvaru.
Text 199:
The Muslim governor accompanied Śrī Caitanya Mahāprabhu past Mantreśvara. This place was very dangerous due to pirates. He took the Lord to a place named Pichaldā, which was near Mantreśvara.
Text 200:
Finally Śrī Caitanya Mahāprabhu bade the governor farewell. The intense ecstatic love exhibited by the governor cannot be described.
Text 200:
Finally Śrī Caitanya Mahāprabhu bade the governor farewell. The intense ecstatic love exhibited by the governor cannot be described.
Text 201:
Veškeré zábavy Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua jsou neobyčejné. Každý, kdo o Jeho činnostech naslouchá, se proslaví a jeho život bude dokonalý.
Text 201:
Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu’s pastimes are all uncommon. Whoever listens to His activities becomes glorious, and his life becomes perfect.
Text 202:
Pán nakonec doplul do Pániháti a jako výraz zvláštní milosti dal kapitánovi lodi jeden ze svých oděvů.
Text 202:
The Lord finally reached Pānihāṭi, and as an act of mercy He gave the captain of the boat one of His personal garments.
Text 203:
Místo zvané Pániháti leželo na břehu Gangy. Když se dozvěděli, že připlul Śrī Caitanya Mahāprabhu, seběhli se tam všemožní lidé a shromáždili se na břehu i ve vodě.
Text 203:
The place called Pānihāṭi was located on the bank of the Ganges. After hearing that Śrī Caitanya Mahāprabhu had arrived, all kinds of men assembled both on land and on the water.
Text 204:
Nakonec Śrī Caitanyu Mahāprabhua odvedl Rāghava Paṇḍita. Na cestě byly davy lidí a Pán se dostal do domu Rāghavy Paṇḍita jen s velkými obtížemi.
Text 204:
At length Śrī Caitanya Mahāprabhu was taken away by Rāghava Paṇḍita. There was a great crowd assembled along the way, and the Lord reached Rāghava Paṇḍita’s residence with great difficulty.
Text 205:
V domě Rāghavy Paṇḍita zůstal Pán pouze jeden den. Další den ráno odešel do Kumárhatty, kde žil Śrīvāsa Ṭhākura.
Text 205:
The Lord stayed at Rāghava Paṇḍita’s place for only one day. The next morning, He went to Kumārahaṭṭa, where Śrīvāsa Ṭhākura lived.
Text 206:
Z domu Śrīvāse Ṭhākura šel Pán do domu Śivānandy Seny a potom do domu Vāsudevy Datty.
Text 206:
From the house of Śrīvāsa Ṭhākura, the Lord went to the house of Śivānanda Sena and then to the house of Vāsudeva Datta.
Text 207:
Pán zůstal nějakou dobu v domě Vidyā-vācaspatiho, ale potom kvůli davům lidí odešel do Kuliji.
Text 207:
The Lord remained some time at the house of Vidyā-vācaspati, but then, because it was too crowded, He went to Kuliyā.
Text 208:
Během Pánova pobytu v domě Mādhavy dāse Ho přišlo navštívit mnoho set tisíc lidí.
Text 208:
When the Lord stayed at the house of Mādhava dāsa, many hundreds of thousands of people came to see Him.
Text 209:
Pán tam zůstal po sedm dní a osvobodil nejrůznější rouhače a hříšníky.
Text 209:
The Lord stayed there for seven days and delivered all kinds of offenders and sinners.
Text 210:
Po opuštění Kuliji Śrī Caitanya Mahāprabhu navštívil dům Advaity Ācāryi v Šántipuru. Tam se s Ním setkala Jeho matka Śacīmātā, a tak se jí ulevilo od velkého soužení.
Text 210:
After leaving Kuliyā, Śrī Caitanya Mahāprabhu visited the house of Advaita Ācārya at Śāntipura. It was there that the Lord’s mother, Śacīmātā, met Him and was thus relieved of her great unhappiness.
Text 211:
Potom Pán navštívil vesnici jménem Rámakéli a místo zvané Kánái Nátašála, odkud se vrátil zpět do Šántipuru.
Text 211:
The Lord then visited the village known as Rāmakeli and the place known as Kānāi Nāṭaśālā. From there He returned to Śāntipura.
Text 212:
Śrī Caitanya Mahāprabhu zůstal deset dní v Šántipuru. To již obšírně popsal Vṛndāvana dāsa Ṭhākura.
Text 212:
Śrī Caitanya Mahāprabhu stayed in Śāntipura for ten days. This has all been described very elaborately by Vṛndāvana dāsa Ṭhākura.
Text 213:
Já tyto události vyprávět nebudu, protože je již popsal Vṛndāvana dāsa Ṭhākura. Není třeba opakovat to samé, protože by to neomezeně zvětšovalo rozsah této knihy.
Text 213:
I will not narrate these incidents because they have already been described by Vṛndāvana dāsa Ṭhākura. There is no need to repeat the same information, for such repetition would unlimitedly increase the size of this book.
Text 214-215:
Tyto příběhy vyprávějí o tom, jak Śrī Caitanya Mahāprabhu potkal bratry Rūpu a Sanātanu a jak Nṛsiṁhānanda zdobil cestu. Stručně jsem je již popsal dříve, a proto je zde nebudu opakovat.
Texts 214-215:
Those narrations tell how Śrī Caitanya Mahāprabhu met the brothers Rūpa and Sanātana and how Nṛsiṁhānanda decorated the road. I have already described these in an earlier synopsis of this book; therefore I will not repeat the narrations here.
Text 216:
Když se Śrī Caitanya Mahāprabhu vrátil do Šántipuru, přišel Ho navštívit Raghunātha dāsa.
Text 216:
When Śrī Caitanya Mahāprabhu returned to Śāntipura, Raghunātha dāsa came to meet Him.
Text 217:
Dva bratři, kteří se jmenovali Hiraṇya a Govardhana a žili v Saptagrámu, měli roční příjem 1 200 000 rupií.
Text 217:
Two brothers named Hiraṇya and Govardhana, who were residents of Saptagrāma, had an annual income of 1,200,000 rupees.
Text 218:
Hiraṇya Majumadāra i Govardhana Majumadāra byli nesmírně bohatí a velkomyslní. Vyznačovali se dobrým chováním a oddaností brāhmaṇské kultuře. Náleželi k aristokratické rodině a vynikali mezi zbožnými lidmi.
Text 218:
Both Hiraṇya Majumadāra and Govardhana Majumadāra were very opulent and magnanimous. They were well behaved and devoted to brahminical culture. They belonged to an aristocratic family, and among religionists they were predominant.
Text 219:
Prakticky všichni brāhmaṇové pobývající v Nadii záviseli na milodarech Hiraṇyi a Govardhana, kteří jim dávali peníze, půdu a vesnice.
Text 219:
Practically all the brāhmaṇas residing in Nadia were dependent on the charity of Hiraṇya and Govardhana, who gave them money, land and villages.
Text 220:
Nīlāmbara Cakravartī, the grandfather of Śrī Caitanya Mahāprabhu, was much worshiped by the two brothers, but Nīlāmbara Cakravartī used to treat them as his own brothers.
Text 220:
Nīlāmbara Cakravartī, the grandfather of Śrī Caitanya Mahāprabhu, was much worshiped by the two brothers, but Nīlāmbara Cakravartī used to treat them as his own brothers.
Text 221:
Oba dříve prokázali mnoho služeb Miśrovi Purandarovi, otci Śrī Caitanyi Mahāprabhua, a Pán je proto dobře znal.
Text 221:
Formerly, these two brothers had rendered much service to Miśra Purandara, the father of Śrī Caitanya Mahāprabhu. Because of this, the Lord knew them very well.
Text 222:
Raghunātha dāsa byl synem Govardhana Majumadāry. Už od dětství se nezajímal o hmotný požitek.
Text 222:
Raghunātha dāsa was the son of Govardhana Majumadāra. From childhood, he was uninterested in material enjoyment.
Text 223:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se po přijetí sannyāsu vrátil do Šántipuru, a tam se s Ním Raghunātha dāsa setkal.
Text 223:
When Śrī Caitanya Mahāprabhu returned to Śāntipura after accepting the renounced order, Raghunātha dāsa met Him.
Text 224:
Když Raghunātha dāsa přišel za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem, padl v extázi lásky k Jeho lotosovým nohám. Pán mu projevil milost tím, že se ho svýma nohama dotkl.
Text 224:
When Raghunātha dāsa went to see Śrī Caitanya Mahāprabhu, he fell at the Lord’s lotus feet in ecstatic love. Showing him mercy, the Lord touched him with His feet.
Text 225:
Govardhana, otec Raghunātha dāse, vždy prokazoval mnoho služby Advaitovi Ācāryovi. Advaita Ācārya byl proto s celou jejich rodinou velmi spokojený.
Text 225:
Raghunātha dāsa’s father, Govardhana, always rendered much service to Advaita Ācārya. Consequently Advaita Ācārya was very pleased with the family.
Text 226:
Advaita Ācārya dával Raghunāthovi dāsovi po dobu jeho pobytu zbytky Pánova jídla. Raghunātha dāsa tak pět až sedm dní sloužil Pánovým lotosovým nohám.
Text 226:
When Raghunātha dāsa was there, Advaita Ācārya favored him by giving him the food remnants left by the Lord. Raghunātha dāsa was thus engaged for five or seven days in rendering service to the Lord’s lotus feet.
Text 227:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se pak s Raghunāthem dāsem rozloučil a vrátil se do Džagannáth Purí. Raghunātha dāsa po návratu domů šílel extází lásky.
Text 227:
After bidding farewell to Raghunātha dāsa, Śrī Caitanya Mahāprabhu returned to Jagannātha Purī. After returning home, Raghunātha dāsa became mad with ecstatic love.
Text 228:
Raghunātha dāsa se opakovaně pokoušel o útěk do Džagannáth Purí, ale jeho otec ho pokaždé svázal a přivedl zpět.
Text 228:
Raghunātha dāsa used to run away from home again and again to go to Jagannātha Purī, but his father kept binding him and bringing him back.
Text 229:
Otec dokonce najal pět strážců, aby ho ve dne v noci hlídali. O jeho pohodlí dbali čtyři osobní služebníci a dva brāhmaṇové mu vařili.
Text 229:
His father even had five watchmen guard him day and night. Four personal servants were employed to look after his comfort, and two brāhmaṇas were employed to cook for him.
Text 230:
Raghunātha dāse tak neustále hlídalo jedenáct lidí. Proto nemohl odejít do Džagannáth Purí, a byl tudíž nesmírně zkroušený.
Text 230:
In this way, eleven people were incessantly keeping Raghunātha dāsa under control. Thus he could not go to Jagannātha Purī, and because of this he was very unhappy.
Text 231:
Jakmile se Raghunātha dāsa dozvěděl, že Śrī Caitanya Mahāprabhu přišel do Šántipuru, přednesl svému otci žádost.
Text 231:
When Raghunātha dāsa learned that Śrī Caitanya Mahāprabhu had arrived at Śāntipura, he submitted a request to his father.
Text 232:
Raghunātha dāsa svého otce prosil: „Dovol mi prosím jít spatřit lotosové nohy Pána. Jestliže mi to nedovolíš, můj život nezůstane v tomto těle.“
Text 232:
Raghunātha dāsa asked his father, “Please give me permission to go see the lotus feet of the Lord. If you do not, my life will not remain within this body.”
Text 233:
Otec Raghunātha dāse s prosbou souhlasil. Dal mu s sebou mnoho služebníků i různých věcí a požádal ho, aby se po návštěvě Śrī Caitanyi Mahāprabhua brzy vrátil.
Text 233:
Hearing this request, Raghunātha dāsa’s father agreed. Giving him many servants and materials, the father sent him to see Śrī Caitanya Mahāprabhu, requesting him to return soon.
Text 234:
Sedm dní se Raghunātha dāsa v Šántipuru sdružoval se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem. Během těch dní a nocí se mu hlavou honily následující myšlenky.
Text 234:
For seven days Raghunātha dāsa associated with Śrī Caitanya Mahāprabhu in Śāntipura. During those days and nights, he had the following thoughts.
Text 235:
Raghunātha uvažoval: „Jak se mám vysvobodit z rukou těch hlídačů? Jak to udělat, abych mohl jít se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem do Níláčaly?“
Text 235:
Raghunātha dāsa thought, “How shall I be able to get free from the hands of the watchmen? How shall I be able to go with Śrī Caitanya Mahāprabhu to Nīlācala?”
Text 236:
Śrī Caitanya Mahāprabhu je vševědoucí, a proto věděl, na co Raghunātha dāsa myslí. Slovy plnými naděje mu proto dal následující pokyn.
Text 236:
Since Śrī Caitanya Mahāprabhu was omniscient, He could understand Raghunātha dāsa’s mind. The Lord therefore instructed him with the following reassuring words.
Text 237:
„Buď trpělivý a vrať se domů. Nebuď blázen. Postupně překonáš oceán hmotné existence.“
Text 237:
“Be patient and return home. Don’t be a crazy fellow. By and by you will be able to cross the ocean of material existence.
Text 238:
„Neměl by sis hrát na oddaného a uměle si odříkat. Prozatím si vhodným způsobem užívej hmotného světa, ale nepřipoutej se k němu.“
Text 238:
“You should not make yourself a showbottle devotee and become a false renunciant. For the time being, enjoy the material world in a befitting way and do not become attached to it.”
Text 239:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „V srdci si udržuj velkou víru, ale navenek se chovej jako obyčejný člověk. Tak s tebou bude Kṛṣṇa brzy spokojen a vysvobodí tě ze spárů māyi.“
Text 239:
Śrī Caitanya Mahāprabhu continued, “Within your heart you should keep yourself very faithful, but externally you may behave like an ordinary man. Thus Kṛṣṇa will soon be very pleased and deliver you from the clutches of māyā.
Text 240:
„Až se po návštěvě Vrindávanu vrátím do Džagannáth Purí, můžeš Mě tam navštívit. Do té doby můžeš přemýšlet nad nějakou záminkou, jak uniknout.“
Text 240:
“You may see Me at Nīlācala, Jagannātha Purī, when I return after visiting Vṛndāvana. By that time you can think of some trick to escape.
Text 241:
„Kṛṣṇa ti pak vyjeví, jaké prostředky použít. Toho, kdo má Kṛṣṇovu milost, nemůže nikdo zastavit.“
Text 241:
“What kind of means you will have to use at that time will be revealed by Kṛṣṇa. If one has Kṛṣṇa’s mercy, no one can check him.”
Text 242:
Takto se Śrī Caitanya Mahāprabhu rozloučil s Raghunāthem dāsem, a ten se vrátil domů a jednal přesně tak, jak mu Pán řekl.
Text 242:
In this way, Śrī Caitanya Mahāprabhu bade farewell to Raghunātha dāsa, who returned home and did exactly what the Lord told him.
Text 243:
Po návratu domů Raghunātha dāsa zanechal poblázněnosti i umělého vnějšího odříkání a s odpoutaností se věnoval svým povinnostem hospodáře.
Text 243:
After returning home, Raghunātha dāsa gave up all craziness and external pseudo renunciation and engaged in his household duties without attachment.
Text 244:
Když otec i matka Raghunātha dāse viděli, že se jejich syn chová jako hospodář, udělalo jim to velkou radost. Polevili proto ve svém dohledu.
Text 244:
When Raghunātha dāsa’s father and mother saw that their son was acting like a householder, they became very happy. Because of this, they slackened their guard.
Text 245-246:
V Šántipuru mezitím Śrī Caitanya Mahāprabhu shromáždil všechny své oddané v čele s Advaitou Ācāryou a Nityānandou Prabhuem, každého z nich obejmul a požádal je o svolení k návratu do Džagannáth Purí.
Texts 245-246:
Meanwhile, at Śāntipura, Śrī Caitanya Mahāprabhu assembled all His devotees — headed by Advaita Ācārya and Nityānanda Prabhu — embraced them all and asked their permission to return to Jagannātha Purī.
Text 247:
Protože se už se všemi setkal v Šántipuru, požádal je, aby tento rok nechodili do Džagannáth Purí.
Text 247:
Because He had met them all at Śāntipura, Śrī Caitanya Mahāprabhu requested all the devotees not to go to Jagannātha Purī that year.
Text 248:
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Určitě půjdu z Džagannáth Purí do Vrindávanu. Pokud Mi to všichni dovolíte, bez nesnází se sem opět vrátím.“
Text 248:
Śrī Caitanya Mahāprabhu said, “I shall certainly go to Vṛndāvana from Jagannātha Purī. If all of you give Me permission, I shall return here again without difficulty.”
Text 249:
Śrī Caitanya Mahāprabhu uchopil nohy své matky a s velkou pokorou ji požádal o svolení. Tak Mu dala svůj souhlas k cestě do Vrindávanu.
Text 249:
Clasping the feet of His mother, Śrī Caitanya Mahāprabhu very humbly requested her permission. Thus she gave Him leave to go to Vṛndāvana.
Text 250:
Śrīmatī Śacīdevī byla poslána zpátky do Navadvípu a Pán se vydal se svými oddanými do Džagannáth Purí neboli Níládri.
Text 250:
Śrīmatī Śacīdevī was sent back to Navadvīpa, and the Lord and His devotees started for Jagannātha Purī, Nīlādri.
Text 251:
Oddaní, kteří Śrī Caitanyu Mahāprabhua doprovázeli, Mu cestou do Níláčaly, Džagannáth Purí, všemožně sloužili. Tak se Pán s velkou radostí vrátil.
Text 251:
The devotees who accompanied Śrī Caitanya Mahāprabhu rendered all kinds of service on the way to Nīlācala, Jagannātha Purī. Thus in great happiness the Lord returned.
Text 252:
Po příchodu do Džagannáth Purí navštívil Śrī Caitanya Mahāprabhu Pánův chrám. Městem se hned rozšířila zpráva, že je zase zpátky.
Text 252:
When Śrī Caitanya Mahāprabhu arrived in Jagannātha Purī, He visited the temple of the Lord. News then spread all over the city that He had returned.
Text 253:
Všichni oddaní pak přišli, aby se s Pánem šťastně setkali. Pán každého obejmul ve velké extázi lásky.
Text 253:
All the devotees then came and met the Lord with great happiness. The Lord embraced each of them in great ecstatic love.
Text 254:
Se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem se přivítali Kāśī Miśra, Rāmānanda Rāya, Pradyumna, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, Vāṇīnātha Rāya, Śikhi Māhiti a všichni ostatní oddaní.
Text 254:
Kāśī Miśra, Rāmānanda Rāya, Pradyumna, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, Vāṇīnātha Rāya, Śikhi Māhiti and all the other devotees met Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 255:
Přišel také Gadādhara Paṇḍita a setkal se s Pánem. Śrī Caitanya Mahāprabhu potom před všemi oddanými promluvil následovně.
Text 255:
Gadādhara Paṇḍita also came and met the Lord. Then, before all the devotees, Śrī Caitanya Mahāprabhu began to speak as follows.
Text 256:
„Rozhodl jsem se jít do Vrindávanu přes Bengálsko, abych viděl svou matku a řeku Gangu.“
Text 256:
“It was My decision to go to Vṛndāvana through Bengal in order to see My mother and the river Ganges.
Text 257:
„Šel jsem tedy do Bengálska, ale následovaly Mne tisíce oddaných.“
Text 257:
“Thus I went to Bengal, but thousands of devotees began to follow Me.
Text 258:
„Mnoho set tisíc lidí se na Mne ze zvědavosti přicházelo podívat a Já jsem kvůli tomu velkému davu nemohl volně cestovat.“
Text 258:
“Many hundreds of thousands of people came to see Me out of curiosity, and due to such a large crowd I could not travel very freely on the road.
Text 259:
„Vždyť ten dav byl tak velký, že dům, ve kterém jsem přebýval, i zeď okolo jeho pozemku byly zničeny, a kamkoliv jsem se podíval, všude jsem viděl jen obrovské davy.“
Text 259:
“Indeed, the crowd was so large that the house and the boundary walls of the house where I stayed were destroyed, and wherever I looked I could see only large crowds.
Text 260:
„S velkými nesnázemi jsem se dostal do vesnice Rámakéli, kde jsem potkal dva bratry se jmény Rūpa a Sanātana.
Text 260:
“With great difficulty I went to the town of Rāmakeli, where I met two brothers named Rūpa and Sanātana.
Text 261:
„Tito dva bratři jsou velcí oddaní a vhodní příjemci Kṛṣṇovy milosti, ale v běžném životě jsou to vládní úředníci, královi ministři.“
Text 261:
“These two brothers are great devotees and suitable recipients of Kṛṣṇa’s mercy, but in their ordinary dealings they are government officials, ministers to the King.
Text 262:
„Śrīla Rūpa a Sanātana jsou velmi zkušení, co se týče vzdělání, oddané služby, inteligence i moci, a přesto se považují za podřadnější než tráva na ulici.“
Text 262:
“Śrīla Rūpa and Sanātana are very much experienced in education, devotional service, intelligence and strength, yet they think themselves inferior to straw in the street.
Text 263-264:
„Z pokory těchto dvou bratrů by se i kámen roztekl. Byl jsem s jejich chováním velmi spokojený, a tak jsem jim řekl: ,I když jste oba velmi vznešení, považujete se za nízké, a Kṛṣṇa vás proto velmi brzy osvobodí.̀  “
Texts 263-264:
“Indeed, the humility of these two brothers could even melt stone. Because I was very pleased with their behavior, I told them, ‘Although you are both very much exalted, you consider yourselves inferior, and because of this, Kṛṣṇa will very soon deliver you.’
Text 265-266:
„Poté, co jsem k nim takto promluvil, jsem se s nimi rozloučil. Když jsem odcházel, Sanātana Mi řekl: ,Není správné, aby člověka do Vrindávanu doprovázel tisícihlavý zástup.̀  “
Texts 265-266:
“After speaking to them in this way, I bade them farewell. As I was leaving, Sanātana told Me, ‘It is not appropriate for one to be followed by a crowd of thousands when going to Vṛndāvana.’
Text 267:
„I když jsem to slyšel, nevěnoval jsem tomu pozornost a ráno jsem odešel do Kánái Nátašály.“
Text 267:
“Although I heard this, I did not pay it any attention, and in the morning I went to the place named Kānāi Nāṭaśālā.
Text 268:
„V noci jsem však o tom, co Mi řekl Sanātana, přemýšlel.“
Text 268:
“At night, however, I considered what Sanātana had told Me.
Text 269:
„Došel jsem k závěru, že to, co Sanātana řekl, byla pravda. Rozhodně Mě následoval velký dav, a když ho lidé uvidí, zajisté Mě budou kritizovat a říkat: ,Zde je další podvodník.̀  “
Text 269:
“I decided that Sanātana had spoken very well. I was certainly being followed by a large crowd, and when people would see so many men, they would surely rebuke Me, saying, ‘Here is another imposter.’
Text 270:
„Začal jsem uvažovat o tom, že Vrindávan je osamělé místo. Je nedostupné a je velmi těžké se tam dostat. Rozhodl jsem se proto jít tam sám nebo nanejvýš v doprovodu jedné osoby.“
Text 270:
“I then began to consider that Vṛndāvana is a very solitary place. It is invincible and very difficult to attain. I therefore decided to go there alone or, at the utmost, with only one person.
Text 271:
„Mādhavendra Purī šel do Vrindávanu sám a Kṛṣṇa se mu tam přímo zjevil pod záminkou darování mléka.“
Text 271:
“Mādhavendra Purī went to Vṛndāvana alone, and Kṛṣṇa, on the pretext of giving him milk, granted him an audience.
Text 272:
„Potom jsem pochopil, že jsem putoval do Vrindávanu jako kouzelník se svým představením, což jistě není správné. Do Vrindávanu by nikdo neměl chodit v doprovodu tolika lidí.“
Text 272:
“I then understood that I was going to Vṛndāvana like a magician with his show, and this is certainly not good. No one should go to Vṛndāvana with so many men.
Text 273:
„Rozhodl jsem se tedy, že půjdu sám nebo nanejvýš s jedním služebníkem. Tak bude Má cesta do Vrindávanu krásná.“
Text 273:
“I have therefore resolved to go alone or, at the utmost, with one servant. In this way, My journey to Vṛndāvana will be beautiful.
Text 274:
„Pomyslel jsem si: ,Místo, abych šel do Vrindávanu sám, jdu v doprovodu vojáků a za dunění bubnů.̀  “
Text 274:
“I thought, ‘Instead of going to Vṛndāvana alone, I am going with soldiers and the beating of drums.’
Text 275:
„Řekl jsem si proto ,Styď se!̀ a velmi rozrušený jsem se vrátil ke břehům Gangy.“
Text 275:
“I therefore said, ‘Fie upon Me!’ and being very much agitated, I returned to the banks of the Ganges.
Text 276:
„Všechny oddané jsem tehdy nechal tam a vzal s sebou pouze pět nebo šest osob.“
Text 276:
“I then left all the devotees there and brought only five or six persons with Me.
Text 277:
„Nyní si přeji, abyste Mi laskavě dali dobrou radu. Řekněte Mi, jak se bez překážek dostanu do Vrindávanu.“
Text 277:
“Now I wish that you all will be pleased with Me and give Me good consultation. Tell Me how I shall be able to go to Vṛndāvana without impediments.
Text 278:
„Gadādhara Paṇḍita jsem nechal zde a jeho to nesmírně mrzelo. To je důvod, proč jsem nemohl jít do Vrindávanu.“
Text 278:
“I left Gadādhara Paṇḍita here, and he became very unhappy. For this reason I could not go to Vṛndāvana.”
Text 279:
Gadādhara Paṇḍita povzbudila slova Śrī Caitanyi Mahāprabhua a upadl do extáze lásky. Okamžitě uchopil lotosové nohy Pána a s velkou pokorou promluvil.
Text 279:
Being encouraged by Śrī Caitanya Mahāprabhu’s words, Gadādhara Paṇḍita became absorbed in ecstatic love. Immediately clasping the lotus feet of the Lord, he began to speak with great humility.
Text 280:
Gadādhara Paṇḍita řekl: „Kdekoliv jsi Ty, tam je Vrindávan, řeka Jamuna, řeka Ganga i všechna ostatní poutní místa.“
Text 280:
Gadādhara Paṇḍita said, “Wherever You stay is Vṛndāvana, as well as the river Yamunā, the river Ganges and all other places of pilgrimage.
Text 281:
„I když je Vrindávan všude, kde jsi Ty, přesto půjdeš do Vrindávanu, jen abys poučil lidstvo. Uděláš to, co budeš považovat za nejlepší.“
Text 281:
“Although wherever You stay is Vṛndāvana, You will still go to Vṛndāvana just to instruct people. Otherwise, You will do whatever You think best.”
Text 282:
Gadādhara Paṇḍita využil této příležitosti a řekl: „Právě začínají čtyři měsíce období dešťů. Měl bys je proto strávit v Džagannáth Purí.“
Text 282:
Taking this opportunity, Gadādhara Paṇḍita said, “Just now the four months of the rainy season have begun. You should therefore spend the next four months in Jagannātha Purī.
Text 283:
„Po těchto čtyřech měsících můžeš udělat, co uznáš za vhodné. Ve skutečnosti Ti nikdo nezabrání v tom, abys odešel, či zůstal.“
Text 283:
“After remaining here for four months, You will be free to do as You like. Actually, no one can stop You from going or remaining.”
Text 284:
Když oddaní shromáždění u lotosových nohou Śrī Caitanyi Mahāprabhua vyslechli tento výrok, řekli, že Gadādhara Paṇḍita správně přednesl jejich touhu.
Text 284:
Upon hearing this statement, the devotees present at the lotus feet of Śrī Caitanya Mahāprabhu stated that Gadādhara Paṇḍita had properly presented their desire.
Text 285:
Śrī Caitanya Mahāprabhu na žádost všech oddaných souhlasil, že čtyři měsíce zůstane v Džagannáth Purí. Jakmile to uslyšel král Pratāparudra, měl velkou radost.
Text 285:
Being requested by all the devotees, Śrī Caitanya Mahāprabhu agreed to remain at Jagannātha Purī for four months. Hearing this, King Pratāparudra became very happy.
Text 286:
Ten den Gadādhara Paṇḍita pozval Śrī Caitanyu Mahāprabhua a Pán u něho spolu s ostatními oddanými poobědval.
Text 286:
That day Gadādhara Paṇḍita extended an invitation to Śrī Caitanya Mahāprabhu, and the Lord took His lunch at his place with the other devotees.
Text 287:
Pro žádnou obyčejnou živou bytost není možné, aby popsala, s jakou láskou Gadādhara Paṇḍita jídla nabízel nebo jak Śrī Caitanya Mahāprabhu toto jídlo vychutnával.
Text 287:
No ordinary human being can possibly describe Gadādhara Paṇḍita’s affectionate presentation of food or Śrī Caitanya Mahāprabhu’s tasting this food.
Text 288:
Takto provádí Śrī Caitanya Mahāprabhu své nekonečné, bezmezné zábavy. Nějak jsem je v krátkosti popsal, ale popsat je obšírně není možné.
Text 288:
In this way, Śrī Caitanya Mahāprabhu performs His pastimes, which are unlimited and unfathomable. Somehow or other, these have briefly been described. It is not possible to describe them elaborately.
Text 289:
I když Pán Anantadeva neustále popisuje Pánovy zábavy tisíci svých úst, nemůže se dobrat konce ani jedné z nich.
Text 289:
Although Lord Anantadeva is always describing the pastimes of the Lord with His thousands of mouths, He cannot reach the end of even one of the Lord’s pastimes.
Text 290:
Já, Kṛṣṇadāsa, vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu po vzoru Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.
Text 290:
Praying at the lotus feet of Śrī Rūpa and Śrī Raghunātha, always desiring their mercy, I, Kṛṣṇadāsa, narrate Śrī Caitanya-caritāmṛta, following in their footsteps.