Skip to main content

KAPITOLA ČTRNÁCTÁ

CAPÍTULO 14

Vrindávanské zábavy

La representación de los pasatiempos de Vṛndāvana

Mahārāja Pratāparudra sám vstoupil do zahrady v Balagandi oblečený jako vaiṣṇava a recitoval přitom verše ze Śrīmad-Bhāgavatamu. Tam také využil příležitosti masírovat lotosové nohy Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Pán ve své extázi lásky ke Kṛṣṇovi krále okamžitě obejmul a tak mu udělil svou milost. Když se v zahradě podávalo prasādam, Pán Caitanya je také přijal. Potom se stalo, že se ratha Pána Jagannātha zastavila. Král Pratāparudra nechal přivést mnoho slonů, aby vůz táhli, ale neuspěli. Jakmile to uviděl Caitanya, začal vůz tlačit zezadu vlastní hlavou a ten se rozjel. Oddaní pak už vůz táhli za provazy. Nedaleko chrámu Guṇḍici je místo zvané Áitóta, a to bylo upraveno k odpočinku Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Když Śrī Caitanya Mahāprabhu spatřil Pána Jagannātha usazeného v Sundaráčale, viděl toto místo jako Vrindávan. Ve vodách Indradyumnova jezera se pak věnoval mnoha zábavám. Devět dní během Ratha-yātry zůstal Pán v Sundaráčale a pátého dne Pán spolu se Svarūpou Dāmodarem sledovali zábavy Lakṣmī, bohyně štěstí. Tehdy hodně hovořili o zábavách gopī. Když byla ratha tažena zase zpátky a opět se začalo zpívat, dva oddaní z Kulína-grámu – Rāmānanda Vasu a Satyarāja Khān – byli požádáni, aby každý rok na Ratha-yātru přinášeli hedvábná lana.

Vestido como un vaiṣṇava, Mahārāja Pratāparudra entró solo en el jardín de Balagaṇḍi y comenzó a recitar versos del Śrīmad-Bhāgavatam. Entonces aprovechó la oportunidad para dar masaje a los pies de loto de Śrī Caitanya Mahāprabhu. El Señor, lleno de amor extático por Kṛṣṇa, abrazó inmediatamente al rey, concediéndole así Su misericordia. El Señor Caitanya participó también del prasādam que repartieron en el jardín. Después de esto, cuando el carro de ratha del Señor Jagannātha dejó de moverse, el rey Pratāparudra hizo traer muchos elefantes para que tirasen de él, pero no consiguieron moverlo. Al ver esto, el Señor Caitanya Se puso detrás del carro, empujando con la cabeza; el carro, entonces, se puso en marcha. Acto seguido, los devotos tiraron del carro con cuerdas. Cerca del templo de Guṇḍicā hay un lugar conocido con el nombre de Āiṭoṭā. Era el lugar previsto para que el Señor Caitanya descansase. Cuando el Señor Jagannātha Se instaló en Sundarācala, Śrī Caitanya Mahāprabhu veía el lugar como si fuese Vṛndāvana. En el lago Indradyumna disfrutó de pasatiempos jugando en el agua. Durante los nueve días del Ratha-yātrā, el Señor permaneció en Sundarācala; al quinto día, Él y Svarūpa Dāmodara observaron los pasatiempos de Lakṣmī, la diosa de la fortuna. En esa ocasión, los devotos hablaron mucho de los pasatiempos de las gopīs. Cuando se procedió a arrastrar de nuevo el ratha y se reanudó el canto, el Señor pidió a dos devotos de Kulīna-grāma —Rāmānanda Vasu y Satyarāja Khān—, que cada año trajesen cuerdas de seda para la ceremonia de Ratha-yātrā.

Text 1:
Śrī Caitanya Mahāprabhu šel v doprovodu svých osobních společníků na slavnost známou jako Lakṣmī-vijayotsava, kde vedl rozhovory o nejvyšší vznešenosti lásky gopī. Pouhé naslouchání o nich Jej nesmírně potěšilo a ve velké extázi lásky k Pánu se roztančil.
Text 1:
Acompañado de Sus devotos personales, Śrī Caitanya Mahāprabhu fue al festival de Lakṣmī-vijayotsava. Allí glorificó el sublime amor de las gopīs. Sólo por escuchar acerca de ellas, Se sintió muy complacido y danzó lleno de amor extático por el Señor.
Text 2:
Sláva Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi, známému jako Gauracandra! Sláva Pánu Nityānandovi Prabhuovi! Sláva Advaitovi Ācāryovi, který je tak vznešený!
Text 2:
¡Toda gloria a Śrī Caitanya Mahāprabhu, conocido como Gauracandra! ¡Toda gloria al Señor Nityānanda Prabhu! ¡Toda gloria a Advaita Ācārya, que es tan excelso!
Text 3:
Sláva všem oddaným, v čele se Śrīvāsem Ṭhākurem! Sláva čtenářům, pro které je Śrī Caitanya Mahāprabhu vlastním životem!
Text 3:
¡Toda gloria a todos los devotos, encabezados por Śrīvāsa Ṭhākura! ¡Toda gloria a los lectores que han hecho de Śrī Caitanya Mahāprabhu su misma vida!
Text 4:
Zatímco Śrī Caitanya Mahāprabhu v extázi lásky odpočíval, vstoupil do zahrady Mahārāja Pratāparudra.
Text 4:
Mientras Śrī Caitanya Mahāprabhu descansaba lleno de amor extático, Mahārāja Pratāparudra entró en el jardín.
Text 5:
Podle pokynů Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi král odložil svůj královský šat a vstoupil nyní do zahrady oblečený jako vaiṣṇava.
Text 5:
Siguiendo las instrucciones de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, el rey había abandonado sus vestimentas reales. Ahora entraba en el jardín vestido como un vaiṣṇava.
Text 6:
Mahārāja Pratāparudra byl tak pokorný, že si nejprve se sepjatýma rukama vyžádal svolení všech oddaných a potom s velkou smělostí padl na zem a dotkl se Pánových lotosových nohou.
Text 6:
Mahārāja Pratāparudra era tan humilde que primero pidió permiso, con las manos juntas, a todos los devotos. Después, armándose de valor, se postró y tocó los pies de loto del Señor.
Text 7:
Śrī Caitanya Mahāprabhu s očima zavřenýma v extázi lásky a emocí ležel na vyvýšeném místě a král Mu začal velmi dovedně masírovat nohy.
Text 7:
Mientras Śrī Caitanya Mahāprabhu estaba acostado en el suelo, con los ojos cerrados, lleno de amor y emoción extática, el rey, de forma muy experta, Le dio masaje en las piernas.
Text 8:
Král také začal recitovat verše ze Śrīmad-Bhāgavatamu týkající se rāsa-līly. Přednášel kapitolu začínající slovy „jayati te 'dhikam“.
Text 8:
El rey comenzó a recitar versos del Śrīmad-Bhāgavatam acerca del rāsa-līlā. Recitó el capítulo que comienza con las palabras «jayati te ’dhikam».
Text 9:
Śrī Caitanya Mahāprabhu byl po vyslechnutí těchto veršů nadmíru spokojený a znovu a znovu opakoval: „Pokračuj, pokračuj!“
Text 9:
Al escuchar aquellos versos, el placer de Śrī Caitanya Mahāprabhu no tenía límites. Una y otra vez decía: «Sigue recitando, sigue recitando».
Text 10:
Jakmile král recitoval verš začínající slovy „tava kathāmṛtam“, Pán se v extázi lásky zvedl a objal ho.
Text 10:
Cuando el rey recitó el verso que comienza con las palabras «tava kathāmṛtam», el Señor inmediatamente Se levantó, lleno de amor extático, y le abrazó.
Text 11:
Když Śrī Caitanya Mahāprabhu uslyšel verše, které král recitoval, řekl: „Dal jsi Mi nedocenitelné drahokamy, ale Já ti za ně nemám co dát, a proto tě pouze objímám.“
Text 11:
Al escuchar el verso que recitaba el rey, Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «Tú Me has dado las joyas más valiosas, pero Yo no tengo nada que darte a cambio. Por eso, simplemente te abrazo».
Text 12:
Poté, co Śrī Caitanya Mahāprabhu toto řekl, začal ten samý verš recitovat stále dokola. Král i Śrī Caitanya Mahāprabhu se třásli a z očí jim tekly proudy slz.
Text 12:
Tras decir esto, Śrī Caitanya Mahāprabhu comenzó a recitar el mismo verso una y otra vez. Tanto el rey como Śrī Caitanya Mahāprabhu temblaban, y las lágrimas fluían de sus ojos.
Text 13:
„  ,Můj Pane, nektar Tvých slov a popisy Tvých činností jsou životem těch, kdo jsou neustále soužení v tomto hmotném světě. Tato vyprávění jsou předávána vznešenými osobnostmi a odstraňují veškeré hříšné reakce. Každý, kdo těmto vyprávěním naslouchá, dosáhne veškerého štěstí. Tato vyprávění se šíří po celém světě a jsou plná duchovní síly. Ti, kdo hlásají toto poselství Boha, jsou zcela jistě těmi nejvelkodušnějšími pracovníky pro dobro druhých.̀  “
Text 13:
«”Mi Señor, el néctar de Tus palabras y los relatos de Tus actividades son la vida misma de quienes están siempre sufriendo en el mundo material. Esas narraciones las transmiten personalidades excelsas, y erradican todas las reacciones del pecado. Todo el que escucha esas narraciones alcanza toda buena fortuna. Esas narraciones se difunden por todo el mundo y están llenas de poder espiritual. Aquellos que propagan el mensaje de Dios son, sin duda, quienes realizan la labor benéfica más generosa.”»
Text 14:
Po přednesení tohoto verše Śrī Caitanya Mahāprabhu krále objal a volal: „Jsi ten nejvelkodušnější! Jsi nejvelkodušnější!“ V tuto chvíli ještě Śrī Caitanya Mahāprabhu nevěděl, že to je král.
Text 14:
Tras escuchar aquel verso, Śrī Caitanya Mahāprabhu inmediatamente abrazó a quien lo recitaba, el rey Pratāparudra, mientras gritaba: «¡Tú eres el más generoso! ¡Tú eres el más generoso!». En ese momento, Śrī Caitanya Mahāprabhu no sabía quién era el rey.
Text 15:
Milost Śrī Caitanyi Mahāprabhua byla probuzena královou dřívější službou. Pán se ho proto ani neptal, kdo je, a ihned mu udělil svou milost.
Text 15:
La misericordia de Śrī Caitanya Mahāprabhu surgió debido al servicio que el rey había ofrecido anteriormente. Por eso, sin ni siquiera preguntarle quien era, el Señor inmediatamente le concedió Su misericordia.
Text 16:
Jak mocná je milost Śrī Caitanyi Mahāprabhua! Ani se krále nezeptal, kdo je, a vše učinil úspěšným.
Text 16:
¡Qué poderosa es la misericordia de Śrī Caitanya Mahāprabhu! Sin ni siquiera preguntar acerca del rey, el Señor hizo que todo fuera un éxito.
Text 17:
Nakonec Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Kdo jsi? Tolik jsi pro Mne udělal. Najednou ses tu objevil a umožnil jsi Mi pít nektar zábav Pána Kṛṣṇy.“
Text 17:
Finalmente, Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «¿Quién eres? ¡Has hecho tanto por Mí! De pronto te has presentado aquí y Me has hecho beber el néctar de los pasatiempos del Señor Kṛṣṇa».
Text 18:
Král odpověděl: „Jsem ten nejposlušnější služebník Tvých služebníků. Přeji si, abys mne přijal jako služebníka Tvých služebníků.“
Text 18:
El rey contestó: «Mi Señor, yo soy el más obediente sirviente de Tus sirvientes. Mi deseo es que Tú me aceptes como sirviente de Tus sirvientes».
Text 19:
Śrī Caitanya Mahāprabhu tehdy králi ukázal některé ze svých božských majestátů a zakázal mu o tom s kýmkoliv mluvit.
Text 19:
En ese momento, Śrī Caitanya Mahāprabhu manifestó al rey algunas de Sus opulencias divinas, y Le prohibió que lo revelara a nadie.
Text 20:
Caitanya Mahāprabhu ve svém srdci dobře věděl o všem, co se děje, ale nedával to najevo. Nedal najevo, že ví, že mluví s králem Pratāparudrou.
Text 20:
Aunque en el corazón Caitanya Mahāprabhu sabía todo lo que ocurría, externamente no lo reveló. Ni reveló que sabía que estaba hablando con el rey Pratāparudra.
Text 21:
Když oddaní viděli, jak Pán králi Pratāparudrovi udělil zvláštní milost, opěvovali královo štěstí. Jejich mysli se otevřely a naplnily se radostí.
Text 21:
Al ver la misericordia especial que el Señor había concedido al rey Pratāparudra, los devotos alabaron la buena fortuna del rey, y su mente se llenó de bienaventuranza.
Text 22:
Král potom odešel ven. Se sepjatýma rukama se přitom pokorně modlil k oddaným a klaněl se Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi.
Text 22:
Tras ofrecer, con las manos juntas, sumisas oraciones a los devotos, y ofrecer reverencias a Śrī Caitanya Mahāprabhu, el rey salió del jardín.
Text 23:
Vāṇīnātha Rāya poté přinesl všemožné druhy prasādam a Śrī Caitanya Mahāprabhu s oddanými poobědval.
Text 23:
Después de esto, Vāṇīnātha Rāya trajo prasādam de todo tipo, y Śrī Caitanya Mahāprabhu almorzó con los devotos.
Text 24:
Rovněž král poslal velké množství prasādam po Sārvabhaumovi Bhaṭṭācāryovi, Rāmānandovi Rāyovi a Vāṇīnāthovi Rāyovi.
Text 24:
También el rey envió una gran cantidad de prasādam por medio de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, Rāmānanda Rāya y Vāṇīnātha Rāya.
Text 25:
Prasādam, které král poslal, bylo obětováno během slavnosti v Balagandi a obsahovalo nevařené mléčné výrobky a ovoce. Vše bylo té nejlepší kvality a nekonečné rozmanitosti.
Text 25:
El prasādam que el rey envió se había ofrecido en el festival de Balagaṇḍi, y consistía en fruta y productos lácteos sin cocinar. Era todo de la mejor calidad, y la variedad era ilimitada.
Text 26:
Byl tam tvaroh, ovocná šťáva, kokos, mango, sušený kokos, chlebovník, různé druhy banánů a semínka palmového ovoce.
Text 26:
Había cuajada, zumo de frutas, coco, mango, coco seco, fruta jack, bananas de varios tipos y semillas de palmera.
Text 27:
Byly tam také pomeranče, grepy, mandarinky, mandle, sušené ovoce, rozinky a datle.
Text 27:
También había naranjas, pomelos, mandarinas, almendras, frutas secas, uvas pasas y dátiles.
Text 28:
Dále tam byly stovky různých druhů sladkostí, jako je manoharā-lāḍu, amṛta-guṭikā a různé druhy svařeného mléka.
Text 28:
Había cientos de dulces distintos, como manoharā-lāḍu, amṛta-guṭikā y varios tipos de leche condensada.
Text 29:
Byly tam i papáji, pomeranče saravatī a rozmačkaná dýně, a také smetana, smažená smetana a určitý druh purī připravovaný se smetanou.
Text 29:
También había papayas y saravatī, una variedad de naranja, así como calabaza triturada. También había crema natural, nata frita y un tipo de purī hecho con nata.
Text 30:
Byly tam také sladkosti známé jako hari-vallabha a sladkosti z květin seṅoti, karpūra a mālatī. Dále tam byla granátová jablka, sladkosti s příměsí černého pepře, sladkosti s karamelem a amṛti-jilipi.
Text 30:
También había un dulce llamado hari-vallabha, y dulces hechos de flores seṅoti, flores karpurā y flores mālatī. Había granadas, dulces hechos con pimienta negra, dulces de azúcar fundido y amṛti-jilipi.
Text 31:
Byl tam i cukr z lotosových květů, chléb z urad dálu, křupavé sladkosti, cukrkandl, smažené rýžové sladkosti, sezamové sladkosti a sezamové sušenky.
Text 31:
Había azúcar de flor de loto, un tipo de pan hecho de urad-dāl, dulces crujientes, azúcar cande, dulces de arroz frito, y dulces y galletas de semilla de sésamo.
Text 32:
Byly tam také cukrkandlové sladkosti ve tvaru pomerančovníků, citroníků a mangovníků, ozdobené ovocem, květy a listy.
Text 32:
Había dulces en forma de naranjos, limoneros y mangos, con sus frutas, flores y hojas.
Text 33:
Dále tam byl jogurt, mléko, máslo, podmáslí, ovocná šťáva, jídlo ze smaženého jogurtu a cukrkandlu, a slaný naklíčený mung-dál se strouhaným zázvorem.
Text 33:
Había yogur, leche, mantequilla, suero de mantequilla, zumo de frutas, una preparación de yogur frito y azúcar cande, y brotes salados de mung-dāl con jengibre rallado.
Text 34:
Byly tam také citronové, bobulové i jiné druhy pickles. Ve skutečnosti tu rozmanitost jídla obětovaného Pánu Jagannāthovi nejsem schopen ani popsat.
Text 34:
Había también varios tipos de conservas en adobo: de limón, de bayas, etc. En verdad, no soy capaz de describir la gran diversidad de alimentos que se habían ofrecido al Señor Jagannātha.
Text 35:
Když Śrī Caitanya Mahāprabhu viděl půl zahrady zaplněné různými druhy prasādam, byl nesmírně spokojený.
Text 35:
Cuando Śrī Caitanya Mahāprabhu vio la mitad del jardín lleno de prasādam de todo tipo, Se sintió muy satisfecho.
Text 36:
Ve skutečnosti byl Śrī Caitanya Mahāprabhu plně uspokojen už jen pouhým pohledem na to, jak Pán Jagannātha všechno jídlo přijal.
Text 36:
En verdad, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se sintió completamente satisfecho sólo de ver que el Señor Jagannātha había aceptado todos aquellos alimentos.
Text 37:
Potom dorazilo pět či sedm balíků talířů vyrobených z listů stromu ketakī. Tyto talíře byly rozdány tak, že jich každý dostal deset.
Text 37:
Entonces trajeron cinco o siete grandes paquetes de platos hechos de hojas de árbol ketakī. Cada persona recibió diez de estos platos, y de ese modo se repartieron los platos hechos de hojas.
Text 38:
Śrī Caitanya Mahāprabhu věděl, jaké úsilí všichni kīrtanoví zpěváci vynaložili, a proto je dychtil bohatě nakrmit.
Text 38:
Śrī Caitanya Mahāprabhu era consciente del esfuerzo de todos los que habían cantado en el kīrtana; por eso estaba muy deseoso de alimentarles suntuosamente.
Text 39:
Všichni oddaní si sedli do řad a Śrī Caitanya Mahāprabhu začal osobně rozdávat prasādam.
Text 39:
Todos los devotos se sentaron formando hileras, y Śrī Caitanya Mahāprabhu en persona comenzó a servir el prasādam.
Text 40:
Svarūpa Gosvāmī však Śrī Caitanyu Mahāprabhua upozornil na to, že oddaní nebudou přijímat prasādam, dokud je nepřijme On.
Text 40:
Pero los devotos no iban a comer prasādam mientras no lo hiciese Caitanya Mahāprabhu. Svarūpa Gosvāmī informó al Señor de esto.
Text 41:
Svarūpa Dāmodara řekl: „Můj Pane, prosím sedni si. Nikdo nebude jíst, dokud nebudeš jíst Ty.“
Text 41:
Svarūpa Dāmodara dijo: «Mi Señor, por favor, siéntate. Nadie va a comer mientras Tú no empieces».
Text 42:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se posadil mezi své osobní společníky a nechal jim všem přidávat, dokud nebyli plní až po krk.
Text 42:
Entonces, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se sentó con Sus acompañantes personales e hizo que todos comieran suntuosamente, llenándoles de prasādam hasta la garganta.
Text 43:
Pán dojedl, umyl si ústa a posadil se. Zbylo tam tolik prasādam, že se rozdávalo ještě tisícům dalších lidí.
Text 43:
Cuando terminó, el Señor Se lavó la boca y Se sentó. Sobró tanto prasādam que fue suficiente para miles de personas.
Text 44:
Na pokyn Śrī Caitanyi Mahāprabhua zavolal Govinda, Jeho osobní služebník, všechny žebráky nešťastné ze své chudoby a dosyta je nakrmil.
Text 44:
Siguiendo las órdenes de Śrī Caitanya Mahāprabhu, Govinda, Su sirviente personal, llamó a todos los pobres y mendigos, que estaban tristes debido a su pobreza, y les dio de comer suntuosamente.
Text 45:
Když Śrī Caitanya Mahāprabhu viděl žebráky jíst prasādam, zpíval „Haribol!“ a dal jim pokyn, aby zpívali svaté jméno.
Text 45:
Al ver a los mendigos comer prasādam, Śrī Caitanya Mahāprabhu cantó: «¡Hari-bol!», y les ordenó que cantaran el santo nombre.
Text 46:
Jakmile začali žebráci zpívat svaté jméno, „Haribol“, okamžitě se pohroužili do extáze lásky k Bohu. Takto Śrī Caitanya Mahāprabhu prováděl své úžasné zábavy.
Text 46:
Al cantar el santo nombre, «¡Haribol!», los mendigos quedaron absortos en amor extático por Dios. De ese modo, Śrī Caitanya Mahāprabhu realizó pasatiempos maravillosos.
Text 47:
Přišel čas táhnout Jagannāthův vůz dál a před zahradou se o to všichni pomocníci zvaní gauḍové pokoušeli, ale ten se ani nepohnul.
Text 47:
Fuera del jardín, cuando llegó el momento de tirar del carro de Jagannātha, todos los trabajadores llamados gauḍas intentaron moverlo, pero el carro no avanzaba.
Text 48:
Když gauḍové viděli, že s vozem nepohnou, přestali se o to snažit. V doprovodu svých hodnostářů a přátel tam pak ve stavu velké úzkosti přišel král.
Text 48:
Al ver que no podían mover el carro, los gauḍas acabaron por desistir en su empeño. Entonces llegó el rey, lleno de ansiedad, acompañado por sus oficiales y amigos.
Text 49:
Král nechal zavolat mocné zápasníky, aby se pokusili vůz roztáhnout, a dokonce se připojil i sám, ale s vozem se nedalo ani pohnout.
Text 49:
El rey organizó entonces un grupo de grandes luchadores para que tratasen de mover el carro, y él mismo se unió al esfuerzo, pero no lograron moverlo.
Text 50:
S ještě větší obavou, aby se vůz rozjel, nechal král přivést a zapřáhnout do vozu velmi silné slony.
Text 50:
Todavía más ansioso de mover el carro, el rey hizo traer elefantes muy fuertes y los unció al carro.
Text 51:
Silní sloni tahali vší silou, ale vůz zůstal stát a nepohnul se ani o kousek.
Text 51:
Los poderosos elefantes tiraron con todas sus fuerzas, pero, a pesar de ello, el carro siguió parado, sin moverse ni un centímetro.
Text 52:
Jakmile se o tom Śrī Caitanya Mahāprabhu doslechl, šel se tam se všemi svými osobními společníky podívat. Stáli tam a dívali se, jak se sloni snaží táhnout vůz.
Text 52:
Cuando explicaron a Śrī Caitanya Mahāprabhu lo que estaba ocurriendo, el Señor fue allí con todos Sus acompañantes personales. Al llegar, vieron a los elefantes que trataban de tirar del carro.
Text 53:
Sloni pobízení bodci ryčeli, ale vůz se přesto nepohnul. Shromáždění lidé křičeli: „Běda!“
Text 53:
Los elefantes bramaban de tantos golpes de aguijada, pero el carro, a pesar de todo, no se movía. La gente allí reunida exclamaba: «¡Ay!».
Text 54:
Śrī Caitanya Mahāprabhu tehdy nechal všechny slony odvázat a lana od vozu dal do rukou svým lidem.
Text 54:
En ese momento, Śrī Caitanya Mahāprabhu dejó libres a los elefantes y puso las cuerdas del carro en manos de Sus propios hombres.
Text 55:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pak přešel za vůz a opřel se do něj svou hlavou. V tu chvíli se vůz s rachotem rozjel.
Text 55:
A continuación, Śrī Caitanya Mahāprabhu fue a la parte de atrás del carro y comenzó a empujar con la cabeza. El carro, entonces, con un fuerte traqueteo, comenzó a avanzar por el camino.
Text 56:
Vůz se ve skutečnosti pohyboval sám od sebe a oddaní pouze nesli lana v rukou. Protože se vůz pohyboval sám, nemuseli ho táhnout.
Text 56:
En verdad, el carro comenzó a moverse por sí solo, y los devotos simplemente sujetaban las cuerdas en la mano. Como el carro avanzaba sin ningún esfuerzo, no necesitaban tirar de él.
Text 57:
Když se vůz rozjel, začali všichni s velkou radostí volat „Sláva! Sláva!“ a „Sláva Pánu Jagannāthovi!“ Nic jiného nebylo slyšet.
Text 57:
Cuando el carro comenzó a avanzar, todos cantaron, muy complacidos: «¡Toda gloria! ¡Toda gloria!», y: «¡Toda gloria al Señor Jagannātha!». No se podía escuchar nada más.
Text 58:
Vůz byl v okamžiku u brány Guṇḍicina chrámu a všichni lidé žasli, když viděli neobyčejnou sílu Śrī Caitanyi Mahāprabhua.
Text 58:
En pocos instantes, el carro llegó a las puertas del templo de Guṇḍicā. Al ver la extraordinaria fuerza de Śrī Caitanya Mahāprabhu, toda la gente quedó maravillada.
Text 59:
Dav hřměl ohlušujícím jásotem „Jaya Gauracandra! Jaya Śrī Kṛṣṇa Caitanya!“ Potom lidé začali křičet „Úžasné, úžasné!“
Text 59:
De la multitud se elevó, con un gran tumulto, el canto de : «¡Jaya Gauracandra! ¡Jaya Śrī Kṛṣṇa Caitanya!». Después la gente se puso a cantar: «¡Maravilloso!, ¡maravilloso!».
Text 60:
Když Pratāparudra Mahārāja i jeho ministři a přátelé viděli vznešenost Śrī Caitanyi Mahāprabhua, byli tak dojati extatickou láskou, že se jim zježily chlupy na těle.
Text 60:
Al ver la grandeza de Śrī Caitanya Mahāprabhu, Pratāparudra Mahārāja y sus ministros y amigos estaban tan conmovidos de amor extático que el vello de sus cuerpos se erizó.
Text 61:
Všichni služebníci Pána Jagannātha Ho pak společně sundali z vozu a Pán si šel sednout na svůj trůn.
Text 61:
A continuación, los sirvientes del Señor Jagannātha Le bajaron del carro; así, el Señor fue a sentarse en Su trono.
Text 62:
Subhadrā a Balarāma se také usadili na své trůny. Následovalo koupání Pána Jagannātha a nakonec obětování jídla.
Text 62:
Subhadrā y Balarāma se sentaron también en sus respectivos tronos. Allí asistieron al baño del Señor Jagannātha y, finalmente, a la ofrenda de alimentos.
Text 63:
Zatímco Pán Jagannātha, Pán Balarāma a Subhadrā seděli na svých trůnech, Śrī Caitanya Mahāprabhu a Jeho oddaní začali s velkou radostí provádět saṅkīrtan. Zpívali a tančili na nádvoří chrámu.
Text 63:
Mientras el Señor Jagannātha, el Señor Balarāma y Subhadrā estaban sentados en sus respectivos tronos, Śrī Caitanya Mahāprabhu y Sus devotos iniciaron el saṅkīrtana en el patio del templo, cantando y danzado con gran placer.
Text 64:
Śrī Caitanya Mahāprabhu byl během tančení a zpívání přemožený extatickou láskou a všechny, kdo Ho viděli, také zaplavil oceán lásky k Bohu.
Text 64:
Śrī Caitanya Mahāprabhu, mientras cantaba y danzaba, Se vio abrumado de amor extático; toda la gente que Le vio, quedó sumergida también en el océano del amor por Dios.
Text 65:
Večer po tančení na dvoře Guṇḍicina chrámu Pán zhlédl ārati a pak odešel na místo zvané Áitóta, kde se uložil k nočnímu odpočinku.
Text 65:
Al anochecer, cuando terminó de danzar en el patio del templo de Guṇḍicā, el Señor observó la ceremonia de ārati. Acto seguido fue a descansar a un lugar llamado Āiṭoṭā, donde pasó la noche.
Text 66:
Devět dní mělo devět hlavních oddaných v čele s Advaitou Ācāryou příležitost pozvat Pána do svých domovů.
Text 66:
Durante nueve días, nueve devotos destacados, encabezados por Advaita Ācārya, tuvieron oportunidad de invitar al Señor a sus hogares.
Text 67:
Během čtyř měsíců období dešťů zvali Pána do svých domovů další oddaní, každý na jeden den. Tak se o pozvání dělili.
Text 67:
El resto de los devotos invitaron al Señor un día cada uno durante los cuatro meses de la estación de las lluvias. De ese modo se repartieron las invitaciones.
Text 68:
Po dobu čtyř měsíců se o každodenní pozvání dělili důležití oddaní. Zbytek oddaných nedostal příležitost k tomu, aby Pána pozvali.
Text 68:
Durante el período de cuatro meses, los devotos importantes se repartieron las ocasiones de invitar al Señor. El resto de los devotos no tuvieron oportunidad de invitarle.
Text 69:
Protože nemohl mít každý svůj den, zvali Pána v jeden den dva až tři oddaní společně. Takové jsou zábavy Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua, kdy přijímal pozvání do domů svých oddaných.
Text 69:
Como no podían invitarle un día cada uno, dos o tres devotos se unían para invitarle. Así fueron los pasatiempos en que el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu aceptó invitaciones de Sus devotos.
Text 70:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se časně ráno vykoupal a šel do chrámu zhlédnout Pána Jagannātha. Potom se svými oddanými vždy prováděl saṅkīrtan.
Text 70:
Después de bañarse por la mañana temprano, Śrī Caitanya Mahāprabhu iba a ver al Señor Jagannātha al templo. Allí hacía saṅkīrtana con Sus devotos.
Text 71:
Svým zpěvem a tancem Śrī Caitanya Mahāprabhu roztančil Advaitu Ācāryu. Někdy zase roztančil Nityānandu Prabhua, Haridāse Ṭhākura nebo Acyutānandu.
Text 71:
Con Su canto y Su danza, Śrī Caitanya Mahāprabhu hacía danzar a Advaita Ācārya. A veces también hacía danzar a Nityānanda Prabhu, a Haridāsa Ṭhākura y a Acyutānanda.
Text 72:
Někdy Śrī Caitanya Mahāprabhu zapojil do zpěvu a tance Vakreśvaru a další oddané. Tak prováděl saṅkīrtan na nádvoří Guṇḍicina chrámu třikrát denně – ráno, v poledne a večer.
Text 72:
A veces, Śrī Caitanya Mahāprabhu ocupaba a Vakreśvara y a otros devotos en cantar y danzar. Tres veces al día —por la mañana, al mediodía y al atardecer—, hacía saṅkīrtana en el patio del templo de Guṇḍicā.
Text 73:
Śrī Caitanya Mahāprabhu měl tehdy pocit, že se Pán Kṛṣṇa vrátil do Vrindávanu, a díky takovým myšlenkám Jeho pocity odloučení od Kṛṣṇy ustoupily.
Text 73:
En esos días, Śrī Caitanya Mahāprabhu sentía que el Señor Kṛṣṇa había regresado a Vṛndāvana. Pensando así, Sus sentimientos de separación por Kṛṣṇa se aplacaron.
Text 74:
Śrī Caitanya Mahāprabhu neustále myslel na zábavy Rādhy a Kṛṣṇy a osobně zůstával pohroužený v tomto vědomí.
Text 74:
Śrī Caitanya Mahāprabhu estaba siempre pensando en los pasatiempos de Rādhā y Kṛṣṇa, y Su conciencia se mantenía absorta en esos pensamientos.
Text 75:
V blízkosti Guṇḍicina chrámu bylo mnoho zahrad a Śrī Caitanya Mahāprabhu se v každé z nich se svými oddanými věnoval různým vrindávanským zábavám. V jezeře pojmenovaném po Indradyumnovi si užíval vodních her.
Text 75:
Cerca del templo de Guṇḍicā había muchos jardines, y Śrī Caitanya Mahāprabhu y Sus devotos solían representar los pasatiempos de Vṛndāvana en cada uno de ellos. En el lago Indradyumna, jugó en el agua.
Text 76:
Pán všechny oddané postříkal vodou a oddaní Jej obklopili ze všech stran a také na Něj stříkali.
Text 76:
El Señor salpicó personalmente con agua a todos los devotos, y los devotos, rodeándole por todos lados, también salpicaron al Señor.
Text 77:
Oddaní ve vodě vytvářeli někdy jeden a někdy mnoho kruhů. Také ve vodě hráli na činelky a napodobovali kvákání žab.
Text 77:
En el agua, unas veces formaban un círculo, y otras, muchos círculos; dentro del agua solían tocar los címbalos e imitar el croar de las ranas.
Text 78:
Někdy oddaní ve vodě utvořili dvojice a zápasili spolu. Jeden zvítězil, druhý prohrál, a Pán se na celé to veselí díval.
Text 78:
A veces dos devotos se emparejaban para luchar en el agua. Uno salía victorioso y el otro era vencido. El Señor contemplaba toda la diversión.
Text 79:
První hra proběhla mezi Advaitou Ācāryou a Nityānandou Prabhuem, kteří po sobě cákali vodu. Advaita Ācārya byl poražen a pak začal Nityānandu Prabhua obviňovat a nadávat Mu.
Text 79:
El primer combate fue entre Advaita Ācārya y Nityānanda Prabhu, que se lanzaron agua el uno al otro. Más tarde, Advaita Ācārya, que salió derrotado, Se puso a reñir a Nityānanda Prabhu, lanzándole todo tipo de improperios.
Text 80:
Svarūpa Dāmodara a Vidyānidhi po sobě také cákali a Murāri Gupta s Vāsudevou Dattou se bavili stejně.
Text 80:
Svarūpa Dāmodara y Vidyānidhi también se lanzaron agua el uno al otro. También Murāri Gupta y Vāsudeva Datta jugaron de ese modo.
Text 81:
Další souboj se odehrál mezi Śrīvāsem Ṭhākurem a Gadādharem Paṇḍitem a ještě další mezi Rāghavou Paṇḍitem a Vakreśvarou Paṇḍitem. Všichni tak po sobě cákali vodu.
Text 81:
En otro duelo, se enfrentaron Śrīvāsa Ṭhākura y Gadādhara Paṇḍita; lo mismo hicieron Rāghava Paṇḍita y Vakreśvara Paṇḍita. De ese modo, todos ellos jugaron a lanzarse agua.
Text 82:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya ve vodě dováděl se Śrī Rāmānandou Rāyem. Oba pozbyli své vážnosti a chovali se jako malé děti.
Text 82:
Hasta Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se puso a jugar en el agua con Śrī Rāmānanda Rāya. En verdad, ambos perdieron su compostura y jugaron como niños.
Text 83:
Když Śrī Caitanya Mahāprabhu uviděl rozpustilost Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi a Rāmānandy Rāye, s úsměvem promluvil ke Gopīnāthovi Ācāryovi.
Text 83:
Śrī Caitanya Mahāprabhu, cuando vio aquel derroche de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya y Rāmānanda Rāya, sonrió y dijo lo siguiente a Gopīnātha Ācārya.
Text 84:
„Řekni Bhaṭṭācāryovi a Rāmānandovi Rāyovi, ať si přestanou hrát jako malé děti. Vždyť jsou oba učenci a velmi vážené a vznešené osobnosti.“
Text 84:
«Di al Bhaṭṭācārya y a Rāmānanda Rāya que dejen de jugar como niños; ambos son sabios eruditos y personalidades muy serias y elevadas.»
Text 85:
Gopīnātha Ācārya odpověděl: „Věřím, že na ně dopadla jedna kapka z oceánu Tvé velké milosti.“
Text 85:
Gopīnātha Ācārya contestó: «Creo que les ha caído encima una gota del océano de Tu gran misericordia.
Text 86:
„Kapka z oceánu Tvé milosti zaplaví i velké hory, jako je Sumeru a Mandara. Protože jsou tito dva urození pánové v porovnání s nimi pouze malé hory, není divu, že se topí v oceánu Tvé milosti.“
Text 86:
«En una gota del océano de Tu misericordia pueden quedar sumergidas grandes montañas como Sumeru y Mandara. Puesto que estos dos caballeros, por comparación, son como pequeñas colinas, no es sorprendente que hayan quedado cubiertos por el océano de Tu misericordia.
Text 87:
„Logika je jako suchá semena po vylisování oleje. Bhaṭṭācārya svůj život strávil jedením takových suchých pokrutin, ale Ty jsi mu dal nyní napít nektaru Tvých transcendentálních zábav. Tím jsi mu jistě prokázal velkou milost.“
Text 87:
«La lógica es como una torta de aceite a la que se ha extraído todo el aceite. El Bhaṭṭācārya se ha pasado la vida comiendo esa clase de tortas secas, pero ahora Tú le has hecho beber el néctar de los pasatiempos trascendentales. Ciertamente, ésa es Tu gran misericordia hacia él».
Text 88:
Poté, co Gopīnātha Ācārya domluvil, se Śrī Caitanya Mahāprabhu usmál a zavolal Advaitu Ācāryu, aby se stal lůžkem jako Śeṣa-nāga.
Text 88:
Cuando Gopīnātha Ācārya terminó de hablar, Śrī Caitanya Mahāprabhu sonrió y, llamando a Advaita Ācārya, Le pidió que hiciera de cama Śeṣa Nāga.
Text 89:
Śrī Caitanya Mahāprabhu si lehl na Advaitu Ācāryu, který se vznášel na hladině a předvedl tak zábavu Śeṣaśāyī Viṣṇua.
Text 89:
Acostado sobre Advaita Prabhu, que flotaba en el agua, Śrī Caitanya Mahāprabhu manifestó el pasatiempo de Śeṣaśāyī Viṣṇu.
Text 90:
Advaita Ācārya projevil svoji osobní energii, a díky ní plul po vodě a přitom nesl Śrī Caitanyu Mahāprabhua.
Text 90:
Manifestando Su potencia personal, Advaita Ācārya flotó sobre el agua, con Śrī Caitanya Mahāprabhu encima.
Text 91:
Poté, co Śrī Caitanya Mahāprabhu nějakou dobu dováděl ve vodě, vrátil se v doprovodu svých oddaných na místo zvané Áitóta.
Text 91:
Después de jugar en el agua durante un tiempo, Śrī Caitanya Mahāprabhu regresó a Su morada en Āiṭoṭā, acompañado de Sus devotos.
Text 92:
Paramānanda Purī, Brahmānanda Bhāratī a všichni ostatní hlavní oddaní Śrī Caitanyi Mahāprabhua přijali od Advaity Ācāryi pozvání na oběd.
Text 92:
Paramānanda Purī, Brahmānanda Bhāratī y los principales devotos de Śrī Caitanya Mahāprabhu aceptaron la invitación de Advaita Ācārya de almorzar.
Text 93:
Veškeré prasādam, které Vāṇīnātha Rāya přinesl navíc, snědli ostatní společníci Śrī Caitanyi Mahāprabhua.
Text 93:
Los demás devotos de Śrī Caitanya Mahāprabhu tomaron el resto del prasādam que trajo Vāṇīnātha Rāya.
Text 94:
Odpoledne šel Śrī Caitanya Mahāprabhu do Guṇḍicina chrámu navštívit Pána a tančit. Večer se vrátil do zahrady, aby si odpočinul.
Text 94:
Por la tarde, el Señor fue al templo de Guṇḍicā para visitar al Señor y danzar. Por la noche, fue a descansar al jardín.
Text 95:
Dalšího dne šel Śrī Caitanya Mahāprabhu také zhlédnout Pána do chrámu Guṇḍici. Nějakou dobu tam zpíval a tančil na dvoře.
Text 95:
Al día siguiente, Śrī Caitanya Mahāprabhu también fue al templo de Guṇḍicā a ver al Señor. Después cantó y danzó en el patio por algún tiempo.
Text 96:
V doprovodu svých oddaných pak šel Śrī Caitanya Mahāprabhu do zahrady, kde si užíval vrindávanských zábav.
Text 96:
Acompañado por Sus devotos, Śrī Caitanya Mahāprabhu fue entonces al jardín y disfrutó de los pasatiempos de Vṛndāvana.
Text 97:
Různé druhy stromů a popínavých rostlin rostoucích v zahradě se radovaly z pohledu na Śrī Caitanyu Mahāprabhua. Ptáci zpívali, čmeláci bzučeli a vál chladivý vánek.
Text 97:
En el jardín había árboles y enredaderas de todo tipo, todos los cuales estaban llenos de júbilo de ver a Śrī Caitanya Mahāprabhu. En verdad, los pájaros gorjeaban, las abejas susurraban y soplaba una brisa fresca.
Text 98:
Śrī Caitanya Mahāprabhu tančil pod každým stromem a Vāsudeva Datta při tom sám zpíval.
Text 98:
Mientras Śrī Caitanya Mahāprabhu danzaba bajo cada árbol, Vāsudeva Datta cantaba solo.
Text 99:
Vāsudeva Datta zpíval pod každým stromem jinou píseň a Śrī Caitanya Mahāprabhu tam sám ve velké extázi tančil.
Text 99:
Mientras Vāsudeva Datta cantaba una canción distinta bajo cada árbol, Śrī Caitanya Mahāprabhu danzaba solo, lleno de éxtasis.
Text 100:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom nařídil Vakreśvarovi Paṇḍitovi, aby tančil, a sám přitom začal zpívat.
Text 100:
Śrī Caitanya Mahāprabhu ordenó entonces a Vakreśvara Paṇḍita que danzase; cuando Vakreśvara Paṇḍita comenzó a danzar, el Señor comenzó a cantar.
Text 101:
Oddaní jako Svarūpa Dāmodara a další kīrtanoví zpěváci začali zpívat se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem. Zaplaveni extází lásky ztratili zcela ponětí o času a okolnostech.
Text 101:
Entonces, devotos como Svarūpa Dāmodara y otros líderes de kīrtana cantaron con Śrī Caitanya Mahāprabhu. Inundados por el amor extático, perdieron toda noción del momento y el lugar.
Text 102:
Poté, co takto v zahradě nějakou dobu prováděli své zábavy, odešli všichni k jezeru zvanému Naréndra-saróvara a tam se bavili dováděním ve vodě.
Text 102:
Después de realizar esos pasatiempos en el jardín durante algún tiempo, fueron todos al lago Narendra-sarovara, donde disfrutaron jugando en el agua.
Text 103:
Po skončení vodních radovánek se Śrī Caitanya Mahāprabhu vrátil do zahrady a s oddanými přijal prasādam.
Text 103:
Después de jugar en el agua, Śrī Caitanya Mahāprabhu regresó al jardín y tomó prasādam con los devotos.
Text 104:
Pán Śrī Jagannātha-deva zůstal v chrámu Guṇḍici devět dní. Śrī Caitanya Mahāprabhu tam po tu dobu také zůstal a prováděl se svými oddanými výše zmíněné zábavy.
Text 104:
Durante nueve días seguidos, Su Señoría Śrī Jagannātha-deva permaneció en el templo de Guṇḍicā. Śrī Caitanya Mahāprabhu pasó también allí ese período, y disfrutó con Sus devotos de los pasatiempos que se acaban de narrar.
Text 105:
Zahrada, kde Śrī Caitanya Mahāprabhu prováděl své zábavy, byla velmi rozlehlá a jmenovala se Džagannáth-vallabha. Tam také devět dní odpočíval.
Text 105:
El jardín de Sus pasatiempos, Jagannātha-vallabha, era muy grande. Śrī Caitanya Mahāprabhu descansó allí nueve días.
Text 106:
Král Pratāparudra věděl, že se blíží den Herā-pañcamī, a tak starostlivě promluvil s Kāśīm Miśrou.
Text 106:
Sabiendo que se acercaba el festival de Herā-pañcamī, el rey Pratāparudra habló con gran atención con Kāśī Miśra.
Text 107:
„Zítra bude slavnost Herā-pañcamī neboli Lakṣmī-vijaya. Připrav prosím takovou slavnost, jaká tu ještě nebyla.“
Text 107:
«Mañana se celebrará la ceremonia de Herā-pañcamī, también llamada Lakṣmī-vijaya. Organiza un festival como nunca antes se haya celebrado.»
Text 108:
Král Pratāparudra řekl: „Uspořádej tuto slavnost tak velkolepě, aby byl Śrī Caitanya Mahāprabhu naprosto spokojený a ohromený, až ji uvidí.“
Text 108:
El rey Pratāparudra dijo: «Organiza el festival de un modo tan suntuoso que Śrī Caitanya Mahāprabhu, al verlo, quede maravillado y plenamente complacido.
Text 109:
„Vezmi všechny potištěné látky, zvonečky, slunečníky a cāmary, jež jsou v mém skladu i ve skladu Božstev.“
Text 109:
«Usa tantas telas estampadas, campanillas, sombrillas y cāmaras como puedas encontrar, tanto en mi almacén como en el almacén de la Deidad.
Text 110:
„Shromáždi všechny druhy malých i velkých vlajek a zvonků. Ozdob nosítka a zařiď, ať je doprovázejí různé hudební i taneční skupiny. Celá nosítka tak přitažlivě ozdob.“
Text 110:
«Reúne todo tipo de banderas y campanillas, grandes y pequeñas. Después adorna el palanquín y dispón varios grupos de música y de danza que lo acompañen. De esa forma, decora el palanquín de forma muy atractiva.
Text 111:
„Měl bys také zdvojnásobit množství prasādam. Připrav ho tolik, že to předčí i Ratha-yātru.“
Text 111:
«También debes doblar la cantidad de prasādam. Haz una cantidad que sobrepase incluso la del festival de Ratha-yātrā.
Text 112:
„Zařiď celou slavnost tak, aby mohl Śrī Caitanya Mahāprabhu se svými oddanými bez potíží jít navštívit Božstvo.“
Text 112:
«Organiza el festival de manera que Śrī Caitanya Mahāprabhu pueda ir con Sus devotos a visitar a la Deidad libremente y sin dificultad.»
Text 113:
Ráno vzal Śrī Caitanya Mahāprabhu své osobní společníky a všichni šli do Sundaráčaly navštívit Pána Jagannātha.
Text 113:
Por la mañana, Śrī Caitanya Mahāprabhu fue con Sus devotos personales a ver al Señor Jagannātha en Sundarācala.
Text 114:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se pak se svými oddanými vrátil do Níláčaly, neboť velmi dychtil zhlédnout slavnost Herā-pañcamī.
Text 114:
A continuación, Śrī Caitanya Mahāprabhu y Sus devotos personales regresaron a Nīlācala llenos de ansiedad por ver el festival de Herā-pañcamī.
Text 115:
Kāśī Miśra s velkou úctou Caitanyu Mahāprabhua přivítal a vzal Jej i s Jeho společníky na velmi pěkné místo, kde je usadil.
Text 115:
Kāśī Miśra recibió a Caitanya Mahāprabhu con mucho respeto y, llevando al Señor y a Sus acompañantes a un lugar escogido, les hizo sentarse.
Text 116:
Poté, co se Śrī Caitanya Mahāprabhu posadil, chtěl naslouchat o určité náladě oddané služby, a proto se s lehkým úsměvem zeptal Svarūpy Dāmodara.
Text 116:
Después de sentarse, Śrī Caitanya Mahāprabhu quiso escuchar acerca de una determinada melosidad de servicio devocional; por eso, sonriendo dulcemente, comenzó a hacer preguntas a Svarūpa Dāmodara.
Text 117-118:
„I když si Pán Jagannātha užívá svých zábav ve Dváraka-dhámu a přirozeně tam projevuje svoji vznešenou velkorysost, je přesto jednou za rok nekonečně dychtivý spatřit Vrindávan.“
Texts 117-118:
«Aunque el Señor Jagannātha disfruta de Sus pasatiempos en Dvārakā-dhāma, y aunque allí, de modo natural, manifiesta una generosidad sublime, una vez al año tiene ilimitados deseos de ver Vṛndāvana.»
Text 119:
Śrī Caitanya Mahāprabhu ukázal na okolní zahrady a řekl: „Všechny tyto zahrady dokonale připomínají Vrindávan, a Pán Jagannātha si je proto velmi přeje znovu spatřit.“
Text 119:
Señalando los jardines vecinos, Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «Todos esos jardines son exactamente como Vṛndāvana; por eso el Señor Jagannātha siente un gran deseo de verlos de nuevo.
Text 120:
„Navenek používá záminku, že se chce zúčastnit slavnosti Ratha-yātrā, ale ve skutečnosti chce opustit Džagannáth Purí a odejít do Sundaráčaly, chrámu Guṇḍici, který je napodobeninou Vrindávanu.“
Text 120:
«Externamente da la excusa de que quiere participar en el festival de Ratha-yātrā, pero en realidad quiere marcharse de Jagannātha Purī para ir a Sundarācala, al templo de Guṇḍicā, una réplica de Vṛndāvana.
Text 121:
„Pán se tam v různých květinových zahradách dnem i nocí těší z různých zábav. Proč s sebou ale nevezme Lakṣmīdevī, bohyni štěstí?“
Text 121:
«Allí, en los floridos jardines, el Señor disfruta noche y día de Sus pasatiempos. Pero, ¿por qué no lleva consigo a Lakṣmīdevī, la diosa de la fortuna?
Text 122:
Svarūpa Dāmodara odpověděl: „Můj drahý Pane, slyš prosím, jaký to má důvod. Lakṣmīdevī, bohyně štěstí, nemá do vrindávanských zábav přístup.“
Text 122:
Svarūpa Dāmodara contestó: «Mi querido Señor, por favor, escucha la razón de eso. Lakṣmīdevī, la diosa de la fortuna, no puede ser admitida en los pasatiempos de Vṛndāvana.
Text 123:
„Ve vrindávanských zábavách jsou jedinými pomocnicemi gopī. Nikdo jiný než ony nemůže upoutat Kṛṣṇovu mysl.“
Text 123:
«En los pasatiempos de Vṛndāvana, las únicas que asisten a Kṛṣṇa son las gopīs. Excepto las gopīs, nadie puede atraer Su mente.»
Text 124:
Pán řekl: „Kṛṣṇa na to místo pod záminkou slavnosti vozů odchází se Subhadrou a Baladevou.“
Text 124:
El Señor dijo: «Poniendo como excusa el festival de los carros, Kṛṣṇa va allí con Subhadrā y Baladeva.
Text 125:
„Veškeré zábavy s gopīmi, které se v těchto zahradách odehrávají, jsou velmi důvěrné extáze Pána Kṛṣṇy a nikdo je nezná.“
Text 125:
«Todos los pasatiempos con las gopīs que tienen lugar en estos jardines son éxtasis muy íntimos del Señor Kṛṣṇa. Nadie los conoce.
Text 126:
„Na zábavách Pána Kṛṣṇy není nic špatného. Proč se tedy bohyně štěstí tak zlobí?“
Text 126:
«En los pasatiempos de Kṛṣṇa no hay nada de malo. Siendo así, ¿por qué se enfada la diosa de la fortuna?»
Text 127:
Svarūpa Dāmodara odpověděl: „Pro zamilovanou dívku je přirozené se okamžitě rozzlobit, když zjistí, že jí milenec nevěnuje plnou pozornost.“
Text 127:
Svarūpa Dāmodara contestó: «Cuando una muchacha se enamora, su naturaleza es enfadarse tan pronto como descubre alguna desatención por parte de su amado».
Text 128:
Zatímco takto Svarūpa Dāmodara a Śrī Caitanya Mahāprabhu rozmlouvali, procházel okolo průvod bohyně štěstí. Seděla na zlatých nosítkách nesených čtyřmi muži a ozdobených různými drahokamy.
Text 128:
Mientras Svarūpa Dāmodara y Śrī Caitanya Mahāprabhu hablaban, la procesión de la diosa de la fortuna pasó a su lado. Ella iba montada en un palanquín dorado llevado por cuatro hombres y adornado con muchas joyas.
Text 129:
Nosítka byla obklopená lidmi, kteří nesli slunečníky, cāmary a vlajky, a před nimi šli hudebníci a tanečnice.
Text 129:
El palanquín iba rodeado también por personas con sombrillas, abanicos cāmara y banderas; iba precedido por músicos y bailarinas.
Text 130:
Služebnice nesly džbány s vodou, cāmary a krabice s betelem. Byly jich stovky, všechny byly přitažlivě oblečené a ozdobené vzácnými náhrdelníky.
Text 130:
Las sirvientas llevaban cántaros de agua, abanicos cāmara y cajas para nueces de betel. Había cientos de sirvientas, todas ellas vestidas de forma muy atractiva y con collares muy valiosos.
Text 131:
Rozhněvaná bohyně štěstí dorazila v doprovodu mnoha členů své rodiny, oplývajících neobyčejným bohatstvím, k hlavní bráně chrámu.
Text 131:
Con actitud airada, la diosa de la fortuna llegó a la puerta principal del templo acompañada de muchos miembros de su familia, todos los cuales exhibían una opulencia extraordinaria.
Text 132:
Jakmile průvod dorazil na místo, začaly služebnice bohyně štěstí zatýkat všechny hlavní služebníky Pána Jagannātha.
Text 132:
Cuando llegó la procesión, las sirvientas de la diosa de la fortuna comenzaron a apresar a los principales sirvientes del Señor Jagannātha.
Text 133:
Služebnice Jagannāthovy služebníky svázaly, na ruce jim nasadily pouta a přinutily je padnout na zem k lotosovým nohám bohyně štěstí. Tito služebníci byli zatýkáni jako zloději, kterým se odebírá veškeré bohatství.
Text 133:
Las sirvientas ataron a los sirvientes de Jagannātha, les esposaron y les hicieron postrarse a los pies de loto de la diosa de la fortuna. En verdad, les arrestaron como a ladrones a quienes se despoja de todas sus riquezas.
Text 134:
Když služebníci padli k lotosovým nohám bohyně štěstí, byli téměř v bezvědomí. Byli zbiti a stali se terčem posměšků a nadávek.
Text 134:
Cuando se postraron a los pies de loto de la diosa de la fortuna, los sirvientes quedaron casi inconscientes. Castigados, fueron objeto de bromas y de lenguaje soez.
Text 135:
Společníky Śrī Caitanyi Mahāprabhua rozesmálo, když viděli drzost služebnic bohyně štěstí, a tak si rukama zakryli tváře.
Text 135:
Cuando los acompañantes de Śrī Caitanya Mahāprabhu vieron a las sirvientas de la diosa de la fortuna mostrarse tan desvergonzadas, se cubrieron la cara con las manos y sonrieron.
Text 136:
Svarūpa Dāmodara řekl: „Taková sobecká pýcha neexistuje nikde ve třech světech. Alespoň já jsem nic takového neviděl ani neslyšel.“
Text 136:
Svarūpa Dāmodara dijo: «En los tres mundos no hay orgullo egoísta como éste. Yo, por lo menos, nunca he visto ni oído nada semejante.
Text 137:
„Je-li žena zanedbávaná a zklamaná, odloží ze sobecké pýchy své ozdoby, sedne si mrzutě na zem a kreslí do ní čáry svými nehty.“
Text 137:
«Una mujer que se siente olvidada y desengañada, por orgullo egoísta se quita todas las alhajas y, muy triste, se sienta en el suelo, haciendo rayas con las uñas de los pies.
Text 138:
„Slyšel jsem, že se tento druh pýchy projevuje u Satyabhāmy, Kṛṣṇovy nejpyšnější královny, a také u gopī z Vrindávanu, které jsou studnicí všech transcendentálních nálad.“
Text 138:
«He escuchado que Satyabhāmā, la más orgullosa de las reinas de Kṛṣṇa, mostraba ese tipo de orgullo y también las gopīs de Vṛndāvana, que son el receptáculo de todas las melosidades trascendentales.
Text 139:
„V případě bohyně štěstí však vidím jiný druh pýchy. Ona vystavuje na odiv své bohatství, a dokonce jde v doprovodu vojáků napadnout svého manžela.“
Text 139:
«Pero, en el caso de la diosa de la fortuna, veo un tipo de orgullo distinto. Ella manifiesta sus propias opulencias, e incluso va con sus soldados a atacar a su esposo.»
Text 140:
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Řekni Mi prosím o druzích sobecké pýchy projevených ve Vrindávanu.“
Text 140:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «Por favor, háblame de los distintos tipos de orgullo egoísta que se manifiestan en Vṛndāvana».
Text 141:
„Znaky a způsoby lásky se u různých žen liší. Jejich žárlivý hněv nabývá různých podob a vlastností.“
Text 141:
«Las características y las modalidades del amor son distintas en distintas mujeres. El enfado debido a los celos también adopta diversas formas y cualidades.
Text 142:
„Tyto různé druhy žárlivého hněvu gopī není možné zcela popsat. Mohu však uvést několik příkladů, abych naznačil, o co se jedná.“
Text 142:
«No es posible una exposición completa de los distintos tipos de enfado por celos que manifiestan las gopīs, pero unos cuantos principios pueden servir de guía.
Text 143:
„Co se týče žárlivého hněvu, existují tři druhy žen: rozvážné, prchlivé a ženy projevující oboje – rozvahu i prchlivost.“
Text 143:
«Tres son los tipos de mujeres que sienten ese enfado debido a los celos: las mujeres sobrias, las mujeres inquietas, y las mujeres sobrias y, a la vez, inquietas.
Text 144:
„Když rozvážná hrdinka vidí v dálce přicházet svého hrdinu, okamžitě vstane, aby ho přivítala, a po jeho příchodu mu ihned nabídne místo k sezení.“
Text 144:
«La heroína sobria, cuando ve a su héroe acercarse en la distancia, inmediatamente se levanta para recibirle. Cuando él está cerca, inmediatamente le ofrece un lugar para sentarse.
Text 145:
„Taková rozvážná žena ukrývá hněv ve svém srdci a navenek říká sladká slova. Když ji milý obejme, obejme ho také.“
Text 145:
«La heroína sobria oculta su enfado en el corazón, y por fuera habla con palabras dulces. Cuando su amado la abraza, ella le devuelve el abrazo.
Text 146:
„Rozvážná žena je ve svém chování prostá. Žárlivý hněv zadržuje ve svém srdci, ale zároveň milými slovy a úsměvy svého naléhajícího milence odmítá.“
Text 146:
«La amante sobria tiene un comportamiento muy simple. Oculta el enfado producto de los celos en el corazón, pero, con sonrisas y palabras dulces, rechaza las insinuaciones de su amado.
Text 147:
„Neklidná žena však svému milenci někdy vyčiní krutými slovy, někdy ho tahá za ucho a někdy ho sváže květinovou girlandou.“
Text 147:
«En cambio, la heroína inquieta a veces riñe a su amado con palabras crueles, a veces le tira de las orejas y a veces le ata con un collar de flores.
Text 148:
„Žena, která je směsí rozvahy a prchlivosti, dělá neustále dvojsmyslné žerty. Někdy svého milence chválí, někdy ho uráží a jindy zůstává lhostejná.“
Text 148:
«La heroína en quien se combinan sobriedad e inquietud, siempre hace bromas con palabras equívocas. A veces alaba a su amado, a veces le insulta, y a veces permanece indiferente.
Text 149:
„Ženy se dále mohou dělit na uchvácené, střední a nestoudné. Ty uchvácené se ve vychytralých způsobech projevování žárlivého hněvu příliš nevyznají.“
Text 149:
«También se puede clasificar a las heroínas en cautivadas, intermedias y desvergonzadas. La heroína cautivada no sabe mucho de las enrevesadas complejidades del enfado que se debe a los celos.
Text 150:
„Uchvácená žena si jednoduše zakryje tvář a pláče. Když od svého milence slyší nějaká sladká slova, je spokojená.“
Text 150:
«La heroína cautivada, simplemente se cubre la cara y llora sin parar. Cuando su amado le dice unas palabras dulces, vuelve a sentirse satisfecha.
Text 151:
„Jak střední, tak nestoudné ženy mohou být rozděleny na rozvážné, prchlivé a rozvážné i prchlivé zároveň. Veškeré jejich znaky mohou být dále rozděleny do tří skupin.“
Text 151:
«Las heroínas intermedia y desvergonzada pueden dividirse en sobrias, inquietas, o sobrias e inquietas a la vez. Todavía pueden hacerse otras tres divisiones de sus características.
Text 152:
„Některé z těchto žen jsou upovídané, některé jemné a některé jsou vyrovnané. Každá z nich svými vlastnostmi zvětšuje extázi lásky Śrī Kṛṣṇy.“
Text 152:
«Algunas de esas heroínas son muy habladoras, otras son mansas y otras equilibradas. Cada heroína, conforme a su propio carácter, aumenta el éxtasis amoroso de Śrī Kṛṣṇa.
Text 153:
„I když jsou některé z gopī upovídané, některé milé a jiné zase vyrovnané, všechny jsou transcendentální a bezchybné. Svými jedinečnými vlastnostmi přinášejí Kṛṣṇovi potěšení.“
Text 153:
«Las gopīs, aunque unas son habladoras, otras mansas y otras equilibradas, son todas trascendentales e intachables. Ellas complacen a Kṛṣṇa con sus características particulares.»
Text 154:
Śrī Caitanya Mahāprabhu při poslechu těchto popisů prožíval neomezené štěstí a opakovaně Svarūpu Dāmodara žádal, aby mluvil dál.
Text 154:
Escuchando las palabras de Svarūpa Dāmodara, Śrī Caitanya Mahāprabhu sintió una felicidad ilimitada; una y otra vez le pedía que continuase hablando.
Text 155:
Dāmodara Gosvāmī řekl: „Kṛṣṇa je pánem všech transcendentálních nálad a také tím, kdo všechny tyto transcendentální nálady vychutnává. Jeho tělo je tvořené transcendentální blažeností.“
Text 155:
Dāmodara Gosvāmī dijo: «Kṛṣṇa es el amo y señor de todas las melosidades trascendentales, y es quien saborea todas las melosidades trascendentales, y Su cuerpo está hecho de bienaventuranza trascendental.
Text 156:
„Kṛṣṇa je plný extatické lásky a vždy podřízený lásce svých oddaných. Gopī mají velké zkušenosti s čistou láskou a jednáním v transcendentálních náladách.“
Text 156:
«Kṛṣṇa está lleno de amor extático y siempre subordinado al amor de Sus devotos. Las gopīs son muy expertas en el amor puro y en los intercambios de melosidad trascendental.
Text 157:
„V lásce gopī se nenachází nic, co by tam nepatřilo, a proto Kṛṣṇovi přinášejí to nejvyšší uspokojení.“
Text 157:
«En el amor de las gopīs no hay defecto ni adulteración; por eso, ellas dan a Kṛṣṇa el placer más elevado.
Text 158:
„  ,Pán Śrī Kṛṣṇa, který je Absolutní Pravdou, si každé podzimní noci užíval tance rāsa. Tančil v měsíčním světle, se všemi transcendentálními náladami. Používal poetické výrazy a obklopil se ženami, které k Němu byly velmi přitahovány.̀  “
Text 158:
«“El Señor Śrī Kṛṣṇa, que es la Verdad Absoluta, disfrutó de Su danza rāsa cada noche durante la estación del otoño. Él realizaba esta danza bajo la luz de la Luna, con plenitud de melosidades trascendentales. Empleaba palabras poéticas y Se rodeaba de mujeres que sentían muchísima atracción por Él.”
Text 159:
„Gopī lze rozdělit na levé a pravé křídlo. Obě křídla svými různými projevy extatické lásky přivádějí Kṛṣṇu k vychutnávání transcendentálních nálad.“
Text 159:
«Las gopīs pueden dividirse en dos grupos: el ala derecha y el ala izquierda. Las dos alas llevan a Kṛṣṇa a saborear melosidades trascendentales con diversas manifestaciones de amor extático.
Text 160:
„Ze všech gopī je Śrīmatī Rādhārāṇī tou nejpřednější. Je nalezištěm drahokamů extatické lásky a zdrojem všech očištěných transcendentálních milostných nálad.“
Text 160:
«De todas las gopīs, Śrīmatī Rādhārāṇī es la principal. Ella es una mina de joyas de amor extático y la fuente de todas las melosidades conyugales trascendentales purificadas.
Text 161:
„Rādhārāṇī je dospělá a má vyrovnanou povahu. Vždy je hluboce pohroužená v extatické lásce a Její pocity jsou v náladě gopī levého křídla.“
Text 161:
«Rādhārāṇī es adolescente, y Su carácter es equilibrado. Ella está siempre profundamente absorta en amor extático y siempre siente con la actitud de una gopī del ala izquierda.
Text 162:
„Protože patří ke gopīm levého křídla, neustále se v Ní probouzí ženský hněv. Kṛṣṇa však z Jejích činností získává transcendentální blaženost.“
Text 162:
«Como es una gopī del ala izquierda, tiene siempre a flor de piel Su genio de mujer, pero Kṛṣṇa obtiene bienaventuranza trascendental de Sus actividades.
Text 163:
„  ,Vývoj milostných vztahů mezi mladým chlapcem a mladou dívkou je svou povahou křivolaký jako pohyb hada. Proto mezi nimi vznikají dva druhy hněvu – hněv, který má příčinu, a hněv bez příčiny.̀  “
Text 163:
«“El curso de los amoríos entre un chico y una chica es por naturaleza retorcido, como los movimientos de una serpiente. Debido a ello, entre un chico y una chica surgen dos tipos de enfado: enfado con causa, y enfado sin causa.”»
Text 164:
Když Śrī Caitanya Mahāprabhu vyslechl tato slova, zvětšil se Jeho oceán transcendentální blaženosti. Proto řekl Svarūpovi Dāmodarovi: „Mluv dál, mluv dál!“ Svarūpa Dāmodara tedy pokračoval.
Text 164:
Escuchando estas explicaciones, Śrī Caitanya Mahāprabhu veía crecer el océano de Su bienaventuranza trascendental. Por eso dijo a Svarūpa Dāmodara: «Sigue hablando, sigue hablando». Así, Svarūpa Dāmodara continuó.
Text 165:
„Láska Śrīmatī Rādhārāṇī je vysoce pokročilá extáze. Veškeré Její jednání je naprosto čisté a nedotčené hmotou. Její jednání je ve skutečnosti desetkrát čistější než zlato.“
Text 165:
«El amor de Śrīmatī Rādhārāṇī es un éxtasis muy avanzado. Todos Sus tratos son completamente puros y están libres de todo rastro material. En verdad, Sus tratos son diez veces más puros que el oro.
Text 166:
„Jakmile má Rādhārāṇī možnost vidět Kṛṣṇu, Její tělo se okamžitě přikrášlí různými extatickými ozdobami.“
Text 166:
«Cuando Rādhārāṇī tiene oportunidad de ver a Kṛṣṇa, Su cuerpo se adorna de repente con diversas alhajas de éxtasis.
Text 167:
„Mezi transcendentální ozdoby těla Śrīmatī Rādhārāṇī patří osm sāttvik neboli transcendentálních příznaků, třicet tři vyabhicārī-bhāv počínaje harṣou neboli radostí v přirozené lásce a dvacet bhāv neboli extatických emocionálních ozdob.“
Text 167:
«Entre los ornamentos trascendentales del cuerpo de Śrīmatī Rādhārāṇī están los ocho signos trascendentales, sāttvikas, los treinta y tres vyabhicārī-bhāvas, comenzando con harṣa, el júbilo de amor natural, y los veinte bhāvas o adornos emocionales extáticos.
Text 168:
„Některé z příznaků (kriticky vysvětlené v následujících verších) jsou kila-kiñcita, kuṭṭamita, vilāsa, lalita, vivvoka, moṭṭāyita, maugdhya a cakita.“
Text 168:
«Algunos de los signos cuya explicación crítica se da en los versos siguientes son kila-kiñcita, kuṭṭamita, vilāsa, lalita, vivvoka, moṭṭāyita, maugdhya y cakita.
Text 169:
„Jakmile tělo Śrīmatī Rādhārāṇī projeví ozdoby mnoha extatických příznaků, v oceánu Kṛṣṇova štěstí se okamžitě vzedmou transcendentální vlny.“
Text 169:
«Cuando el cuerpo de Śrīmatī Rādhārāṇī manifiesta los adornos de muchos signos extáticos, en el océano de la felicidad de Kṛṣṇa inmediatamente se manifiestan olas trascendentales.
Text 170:
„Vyslechni si prosím nyní popis různých extází, počínaje extází kila-kiñcita. Těmito extatickými ozdobami Śrīmatī Rādhārāṇī okouzluje Kṛṣṇovu mysl.“
Text 170:
«Escucha ahora una explicación de algunos éxtasis, comenzando con kila-kiñcita. Con esos adornos extáticos, Śrīmatī Rādhārāṇī encanta la mente de Kṛṣṇa.
Text 171:
„Když Śrī Kṛṣṇa vidí Śrīmatī Rādhārāṇī a chce se dotknout Jejího těla, zabrání Jí jít k přívozu přes řeku Jamunu.“
Text 171:
«Cuando Śrī Kṛṣṇa ve a Śrīmatī Rādhārāṇī y quiere tocar Su cuerpo, Le prohibe ir al lugar por donde se cruza el río Yamunā.
Text 172:
„Kṛṣṇa se přiblíží ke Śrīmatī Rādhārāṇī a zakáže Jí trhat květiny. Také se Jí může před Jejími přítelkyněmi dotknout.“
Text 172:
«Acercándose a Ella, Kṛṣṇa prohibe a Śrīmatī Rādhārāṇī recoger flores. A veces también La toca frente a Sus amigas.
Text 173:
„Tehdy se probudí extatické příznaky kila-kiñcita. Jako první se objeví radost z extatické lásky, která je původní příčinou těchto příznaků.“
Text 173:
«En esas ocasiones, surgen los signos extáticos de kila-kiñcita. Primero hay júbilo de amor extático, que es la causa original de esos signos.
Text 174:
„  ,Pýcha, ctižádost, pláč, úsměv, závist, strach a hněv je sedm příznaků extáze lásky projevujících se přikrčením s pocity radosti. Těmto příznakům se říká kila-kiñcita-bhāva.̀  “
Text 174:
«“Orgullo, ambición, sollozos, sonrisas, envidia, temor y enfado son los siete signos de éxtasis amoroso que se manifestaron en un jubiloso echarse atrás. Esos signos reciben el nombre de kila-kiñcita-bhāva”.
Text 175:
„Existuje sedm dalších transcendentálních extatických příznaků, a když se spojí na úrovni radosti, tomuto spojení se potom říká mahā-bhāva.“
Text 175:
«Hay otros siete signos de éxtasis trascendental; cuando se combinan en el plano del júbilo, el conjunto recibe el nombre de mahā-bhāva.
Text 176:
„Sedmi spojenými příměsemi mahā-bhāvy jsou pýcha, ctižádost, strach, suchý, umělý pláč, hněv, závist a mírný úsměv.“
Text 176:
«Lo siete elementos que componen mahā-bhāva son: orgullo, ambición, miedo, llanto artificial seco, enfado, envidia y dulces sonrisas.
Text 177:
„Na úrovni transcendentální radosti existuje osm příznaků extatické lásky, a když se spojí a Kṛṣṇa si je vychutnává, Jeho mysl je naprosto spokojená.“
Text 177:
«Hay ocho signos de amor extático en el plano del júbilo trascendental; cuando se combinan y Kṛṣṇa los saborea, la mente del Señor está completamente satisfecha.
Text 178:
„Však jsou také přirovnány ke směsi jogurtu, cukrkandlu, ghí, medu, černého pepře, kafru a kardamomu, která je velmi chutná a sladká.“
Text 178:
«En verdad, se los compara a una combinación de yogur, azúcar cande, ghī, miel, pimienta negra, alcanfor y cardamomo, que, cuando se mezclan, son muy dulces y sabrosos.
Text 179:
„Když Pán Śrī Kṛṣṇa vidí tvář Śrīmatī Rādhārāṇī zářící touto směsí extatické lásky, přináší Mu to tisícekrát větší spokojenost, než kdyby Ji přímo objímal.“
Text 179:
«El Señor Śrī Kṛṣṇa Se siente miles de miles de veces más satisfecho cuando ve la cara de Rādhārāṇī iluminada con esa combinación de amor extático que cuando Se une directamente con Ella.
Text 180:
„  ,Nechť vám pohled na Śrīmatī Rādhārāṇī v extázi kila-kiñcita, který se podobá kytici květů, všem přinese štěstí. Když Śrī Kṛṣṇa zatarasil Śrīmatī Rādhārāṇī cestu k dāna-ghāṭi, v srdci se usmívala. Oči se Jí rozzářily a zčervenaly kvůli čerstvým slzám, které z nich kanuly. Díky sladkému vztahu s Kṛṣṇou byly Její oči nadšené, a když přestala plakat, vypadala ještě krásnější.̀  “
Text 180:
«“Que la visión del éxtasis kila-kiñcita de Śrīmatī Rādhārāṇī, que es como un ramo de flores, traiga buena fortuna a todos. Cuando Śrī Kṛṣṇa obstruyó el paso de Rādhārāṇī al dāna-ghāṭi, en el corazón de Ella surgió la risa. Sus ojos, de pronto brillantes, derramaron lágrimas frescas quedando así enrojecidos. Debido a Su dulce relación con Kṛṣṇa, Sus ojos estaban llenos de entusiasmo, y cuando Su llanto se apagó, parecía aun más hermosa.”
Text 181:
„  ,Oči Śrīmatī Rādhārāṇī podrážděné slzami zčervenaly jako obzor při východu slunce. Radost a chtivé touhy pohybovaly Jejími rty. Obočí se Jí prohnulo do oblouku a Její lotosu podobná tvář se lehce usmívala. Když Pán Śrī Kṛṣṇa uviděl, jak tvář Śrīmatī Rādhārāṇī vyjadřuje tyto pocity, byl miliónkrát šťastnější, než když Ji objímá. Štěstí Pána Kṛṣṇy není v žádném případě světské.̀  “
Text 181:
«“Agitada por las lágrimas, Śrīmatī Rādhārāṇī tenía los ojos teñidos de rojo, como el horizonte oriental al salir el Sol. Sus labios comenzaron a moverse con júbilo y deseo lujurioso. Sus cejas se curvaron, y Su cara de loto sonrió dulcemente. Al ver aquella emoción manifestada en la cara de Rādhārāṇī, el Señor Śrī Kṛṣṇa Se sintió un millón de veces más feliz que cuando La abrazaba. En verdad, la felicidad del Señor Śrī Kṛṣṇa no tiene nada de mundano.”»
Text 182:
Śrī Caitanya Mahāprabhu prožíval velké štěstí, když to slyšel, a pohroužený v tomto štěstí Svarūpu Dāmodara Gosvāmīho obejmul.
Text 182:
Al escuchar esto, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se sintió muy feliz, y, absorto en esa felicidad, abrazó a Svarūpa Dāmodara Gosvāmī.
Text 183:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom Svarūpu Dāmodara požádal: „Mluv prosím o extatických ozdobách zkrášlujících tělo Śrīmatī Rādhārāṇī, kterými okouzluje mysl Śrī Govindy.“
Text 183:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pidió entonces a Svarūpa Dāmodara: «Por favor, habla de los adornos extáticos que embellecen el cuerpo de Śrīmatī Rādhārāṇī, con los cuales encanta la mente de Śrī Govinda».
Text 184:
Svarūpa Dāmodara tedy začal hovořit. Všichni oddaní Śrī Caitanyi Mahāprabhua byli nadmíru šťastní, že jej slyší.
Text 184:
Ante este ruego, Svarūpa Dāmodara siguió hablando. Todos los devotos de Śrī Caitanya Mahāprabhu se sintieron muy felices de escucharle.
Text 185:
„Někdy, když Śrīmatī Rādhārāṇī sedí nebo jde do Vrindávanu, najednou spatří Kṛṣṇu.“
Text 185:
«A veces, cuando está sentada o cuando va a Vṛndāvana, Śrīmatī Rādhārāṇī ve a Kṛṣṇa.
Text 186:
„Příznaky různých extází, které se tehdy projeví, se nazývají vilāsa.“
Text 186:
«Los diversos signos de éxtasis que se manifiestan en ese momento se denominan vilāsa.
Text 187:
„  ,Různé příznaky projevující se na tváři, očích a ostatních částech těla ženy či na způsobu, jakým se pohybuje, stojí nebo sedí, když potká svého milého, se nazývají vilāsa.̀  “
Text 187:
«“Los diversos signos de éxtasis que se manifiestan en la cara, los ojos y las demás partes del cuerpo de la mujer, así como la manera en que se mueve, está de pie o se sienta cuando se encuentra con su amado, se denominan vilāsa.”»
Text 188:
Svarūpa Dāmodara řekl: „Ostýchavost, radost, ctižádost, úcta, strach a vlastnosti gopī levého křídla jsou příznaky extáze, které se spojují, aby rozrušily Śrīmatī Rādhārāṇī.“
Text 188:
Svarūpa Dāmodara dijo: «Timidez, júbilo, ambición, respeto, temor y las características de las gopīs del ala izquierda son signos de éxtasis que se combinan para agitar a Śrīmatī Rādhārāṇī.
Text 189:
„  ,Jakmile před sebou Śrīmatī Rādhārāṇī uviděla Śrī Kṛṣṇu, zastavila se a zaujala vzpurný postoj. I když byla Její tvář lehce zakrytá modrou látkou, Její oči podobné hvězdám, široké a prohnuté, zneklidněly. Tak byla okrášlena ozdobami druhu vilāsa a Její krása se zvětšila, aby přinesla radost Śrī Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství.̀  “
Text 189:
«“Cuando Śrīmatī Rādhārāṇī vio al Señor Kṛṣṇa directamente ante Ella, detuvo Su paso y adoptó una actitud de enfrentamiento. Aunque escondía Su rostro tras el ligero velo azul de Su vestido, Sus ojos, grandes, curvados y resplandecientes, se turbaron. Así Se adornó con las galas de vilāsa, y Su belleza aumentó para dar placer a Śrī Kṛṣṇa, la Suprema Personalidad de Dios.”
Text 190:
„Stojí-li Śrīmatī Rādhārāṇī před Kṛṣṇou, je prohnutá na třech místech – v oblasti krku, v pase a v nohou – a Její obočí tančí.“
Text 190:
«Cuando Śrīmatī Rādhārāṇī está ante Kṛṣṇa, Su figura aparece doblada en tres lugares: el cuello, la cintura y las piernas, y Sus cejas danzan.
Text 191:
„Ozdoba lalita se projeví, když se na tváři a v očích Śrīmatī Rādhārāṇī probudí různé extatické rysy pojící se s okouzlujícím ženským způsobem myšlení.“
Text 191:
«Cuando la cara y los ojos de Śrīmatī Rādhārāṇī reflejan un despertar de los diversos rasgos extáticos apropiados para una actitud femenina encantadora, se manifiesta el adorno lalita.
Text 192:
„  ,Ozdoba ženského šarmu zvaná lalita alaṅkāra se projeví, jsou-li tělesné rysy jemné, umělecky prohnuté a obočí je překrásně neklidné.̀  “
Text 192:
«“Cuando los rasgos corporales se curvan de forma delicada y experta, y cuando las cejas están muy inquietas y hermosas, el adorno que se manifiesta es el encanto femenino, que recibe el nombre de lalita-alaṅkāra.”
Text 193:
„Pokud se stane, že Pán Śrī Kṛṣṇa vidí Śrīmatī Rādhārāṇī okrášlenou ozdobami lalita, začnou oba velmi dychtit po vzájemném setkání.“
Text 193:
«Si ocurre que el Señor Śrī Kṛṣṇa ve a Śrīmatī Rādhārāṇī embellecida con esos adornos lalita, los dos desean ansiosamente estar juntos.
Text 194:
„  ,Śrīmatī Rādhārāṇī byla okrášlena ozdobou lalita alaṅkāra jen proto, aby zvětšila lásku Śrī Kṛṣṇy, a na Jejím krku, kolenou a pase se projevily překrásné křivky. To se stalo díky Její stydlivosti a zdánlivé touze vyhnout se Kṛṣṇovi. Rozechvělé pohyby Jejího obočí by porazily i mocný Amorův luk. Pro potěšení svého milého měla tělo okrášlené ozdobami lalita alaṅkāry.̀  “
Text 194:
«“Cuando Śrīmatī Rādhārāṇī estaba engalanada con el adorno de lalita-alaṅkāra, en Su cuello, Sus rodillas y Su cintura se manifestó una atractiva curva, sólo para aumentar el amor de Śrī Kṛṣṇa. La causa de ello fue Su timidez y Su aparente deseo de evitar a Kṛṣṇa. Los inquietos movimientos de Sus cejas podrían vencer al poderoso arco de Cupido. Para aumentar la alegría de Su amado, Su cuerpo estaba embellecido con los adornos de lalita-alaṅkāra.”
Text 195:
„Śrīmatī Rādhārāṇī cítí v nitru velkou radost, když k Ní Kṛṣṇa přijde a chtivě Ji tahá za sárí, ale navenek se Ho snaží zastavit.“
Text 195:
«Cuando Kṛṣṇa avanza hacia Ella y sujeta ávidamente el borde de Su sārī, Śrīmatī Rādhārāṇī en realidad Se siente muy complacida, pero externamente trata de impedírselo.
Text 196:
„Tento extatický postoj Śrīmatī Rādhārāṇī se nazývá kuṭṭamita. Když se tato extatická ozdoba projeví, Rādhārāṇī se navenek Kṛṣṇovi vyhýbá a zdánlivě se zlobí, ale v nitru je velmi šťastná.“
Text 196:
«Esa actitud extática de Śrīmatī Rādhārāṇī se denomina kuṭṭamita. Cuando se manifiesta ese adorno extático, Ella externamente trata de evitar a Kṛṣṇa y aparenta estar enfadada, pero por dentro Se siente muy feliz.
Text 197:
„  ,Když je chycena za okraj sárí a za látku zahalující Její tvář, navenek vypadá, že je uražená a že se zlobí, v srdci je však šťastná. Učenci tento postoj nazývají kuṭṭamita.̀  “
Text 197:
«“Cuando Kṛṣṇa Se aferra al borde de Su sārī y al velo que Le cubre la cara, Ella externamente parece ofendida y enfadada, pero en el corazón Se siente muy feliz. Los sabios eruditos llaman kuṭṭamita a esa actitud.”
Text 198:
„Śrīmatī Rādhārāṇī se sice Kṛṣṇu snažila rukou zastavit, ale v duchu si říkala: ,Ať Kṛṣṇa uspokojí své touhy.̀ I když tedy navenek projevovala odpor a hněv, v srdci se radovala.“
Text 198:
«Aunque Śrīmatī Rādhārāṇī contenía a Kṛṣṇa con la mano, internamente pensaba: “Que Kṛṣṇa satisfaga Sus deseos”. De ese modo, por dentro estaba muy complacida, aunque por fuera mostraba enfado y oposición.
Text 199:
„Navenek Śrīmatī Rādhārāṇī předvádí pláč, jako kdyby byla uražená. Potom se lehce usměje a Pána Kṛṣṇu pokárá.“
Text 199:
«Śrīmatī Rādhārāṇī manifiesta externamente un tipo de llanto sin lágrimas, como si estuviese ofendida. Luego sonríe dulcemente y reprende al Señor Kṛṣṇa.
Text 200:
„  ,Śrīmatī Rādhārāṇī, jejíž stehna jsou jako chobot slůněte, Kṛṣṇův pokus dotknout se Jí rukou ve skutečnosti ani zastavit nechce, ale přesto se Jeho útokům brání a se sladkým úsměvem Ho kárá. Tehdy pláče, aniž by se na Její okouzlující tváři objevily slzy.̀  “
Text 200:
«“En realidad, Ella no desea detener los esfuerzos de Kṛṣṇa por tocar Su cuerpo con las manos; aun así, Śrīmatī Rādhārāṇī, cuyos muslos son como la trompa de un bebé elefante, protesta ante Su atrevimiento y, sonriendo dulcemente, Le reprende. En esas ocasiones, llora sin que ninguna lágrima corra por Su encantador rostro.”
Text 201:
„Śrīmatī Rādhārāṇī je tak ozdobena různými příznaky extáze, které přitahují mysl Śrī Kṛṣṇy.“
Text 201:
«De ese modo, Śrīmatī Rādhārāṇī Se adorna y embellece con diversos signos de éxtasis, que atraen la mente de Śrī Kṛṣṇa.
Text 202:
„Popsat neomezené zábavy Śrī Kṛṣṇy je zhola nemožné, i když On sám je popisuje ve své inkarnaci Sahasra-vadany, Śeśa-nāgy, který má tisíce úst.“
Text 202:
«No es en absoluto posible narrar los ilimitados pasatiempos de Śrī Kṛṣṇa, aunque Él mismo trata de hacerlo en Su encarnación de Sahasra-vadana, Śeṣa Nāga, el de las mil bocas.»
Text 203:
Tehdy se Śrīvāsa Ṭhākura usmál a řekl Svarūpovi Dāmodarovi: „Můj drahý pane, prosím poslouchej! Jen se podívej, jak bohatá je moje bohyně štěstí!“
Text 203:
En ese momento, Śrīvāsa Ṭhākura sonrió y dijo a Svarūpa Dāmodara: «Mi querido señor, escucha, por favor. ¡Mira la gran opulencia de mi diosa de la fortuna!
Text 204:
„Celé bohatství Vrindávanu se skládá z několika květů a větviček, několika minerálů z kopců, nějakých pavích per a rostliny guñjā.“
Text 204:
«En lo que a opulencia se refiere, en Vṛndāvana no hay más que unas pocas flores y ramitas, algunos minerales de las colinas, unas plumas de pavo real y la planta guñjā.
Text 205:
„Jagannātha se rozhodl navštívit Vrindávan a vydal se tam. Když se to dozvěděla bohyně štěstí, zachvátil ji neklid a žárlivost.“
Text 205:
«Jagannātha decidió visitar Vṛndāvana, y así lo hizo. Al saberlo, la diosa de la fortuna sintió inquietud y celos.
Text 206:
„Divila se: ,Proč se Pán Jagannātha vzdal takového bohatství a odešel do Vrindávanu?̀ Aby Ho bohyně štěstí zesměšnila, zařídila bohatou výzdobu.“
Text 206:
«Ella se preguntaba: “¿Por qué el Señor Jagannātha abandona toda esta opulencia para ir a Vṛndāvana?”. Para hacer de Él el hazmerreír de todos, la diosa de la fortuna dispuso una decoración muy suntuosa.
Text 207:
„Služebnice bohyně štěstí potom řekly služebníkům Pána Jagannātha: ,Proč váš Pán Jagannātha opustil tak velké bohatství bohyně štěstí a kvůli nějakému listí, ovoci a květům odešel do květinové zahrady Śrīmatī Rādhārāṇī?̀  “
Text 207:
«Entonces, las sirvientas de la diosa de la fortuna dijeron a los sirvientes del Señor Jagannātha: “¿Por qué abandona vuestro Señor Jagannātha la gran opulencia de la diosa de la fortuna, y, por unas cuantas hojas, flores y frutas, Se va a ver el jardín de flores de Śrīmatī Rādhārāṇī?
Text 208:
„  ,Váš pán je ve všem tak zkušený, proč tedy dělá takové věci? Přiveďte Jej nyní před bohyni štěstí.̀  “
Text 208:
«“Vuestro amo es tan experto en todo... ¿Por qué hace estas cosas? Ahora traed a vuestro amo ante la diosa de la fortuna.”
Text 209:
„Služebnice bohyně štěstí tak zajaly Jagannāthovy služebníky, svázaly je okolo pasu a přivedly před bohyni štěstí.“
Text 209:
«De ese modo, las sirvientas de la diosa de la fortuna apresaron a los sirvientes de Jagannātha, les ataron por la cintura y les llevaron ante la diosa de la fortuna.
Text 210:
„Jakmile služebnice přivedly služebníky Pána Jagannātha k lotosovým nohám bohyně štěstí, vybraly od nich pokutu a donutily je podřídit se.“
Text 210:
«Cuando las sirvientas de la diosa de la fortuna llevaron a los sirvientes del Señor Jagannātha ante los pies de loto de su ama, los sirvientes del Señor fueron multados y obligados a someterse.
Text 211:
„Všechny služebnice začaly tlouci holemi do rathy (vozu) a se služebníky Pána Jagannātha zacházely téměř jako se zloději.“
Text 211:
«Las sirvientas la emprendieron a bastonazos con el carro del Ratha, y trataron a los sirvientes del Señor Jagannātha prácticamente como a ladrones.
Text 212:
„Služebníci Pána Jagannātha nakonec před bohyní štěstí se sepjatýma rukama přislíbili, že Jí hned druhý den Pána Jagannātha přivedou.“
Text 212:
«Finalmente, todos los sirvientes del Señor Jagannātha se sometieron a la diosa de la fortuna con las manos juntas, asegurándole que al día siguiente traerían al Señor Jagannātha ante ella.
Text 213:
„To bohyni štěstí uklidnilo a vrátila se do svého sídla. Jen se podívejte! Moje bohyně štěstí je tak bohatá, že se to nedá popsat.“
Text 213:
«Así apaciguada, la diosa de la fortuna regresó a sus habitaciones. ¡No tenéis más que ver! La opulencia de mi diosa de la fortuna está más allá de toda descripción.»
Text 214:
Śrīvāsa Ṭhākura dále promlouval ke Svarūpovi Dāmodarovi: „Tvoje gopī vaří mléko a stloukají z něho jogurt, ale moje paní, bohyně štěstí, sedí na trůnu z drahokamů.“
Text 214:
Śrīvāsa Ṭhākura se dirigió entonces a Svarūpa Dāmodara: «Tus gopīs se dedican a hervir leche y a batirla para hacer yogur, pero mi señora, la diosa de la fortuna, se sienta en un trono de joyas y piedras preciosas».
Text 215:
Śrīvāsa Ṭhākura si vychutnával náladu Nārady Muniho a tímto způsobem žertoval. Když ho slyšeli osobní služebníci Śrī Caitanyi Mahāprabhua, začali se smát.
Text 215:
Śrīvāsa Ṭhākura, que disfrutaba de los sentimientos de Nārada Muni, bromeó de esta forma. Al escucharle, todos los sirvientes personales de Śrī Caitanya Mahāprabhu sonrieron.
Text 216:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom Śrīvāsovi Ṭhākurovi řekl: „Můj drahý Śrīvāsi, ty máš úplně stejnou povahu jako Nārada Muni. Bohatství Nejvyšší Osobnosti Božství má na tebe přímý vliv.“
Text 216:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo entonces a Śrīvāsa Ṭhākura: «Mi querido Śrīvāsa, tu naturaleza es idéntica a la de Nārada Muni. Te está influenciando directamente la opulencia de la Suprema Personalidad de Dios.
Text 217:
„Svarūpa Dāmodara je čistý oddaný z Vrindávanu. On ani neví, co bohatství je, protože je pohroužený pouze v čisté oddané službě.“
Text 217:
«Svarūpa Dāmodara es un devoto puro de Vṛndāvana. Él ni siquiera sabe qué es la opulencia, pues está simplemente absorto en servicio devocional puro.»
Text 218:
Svarūpa Dāmodara ostře odvětil: „Můj drahý Śrīvāsi, poslouchej mě prosím pozorně. Zapomněl jsi na transcendentální bohatství Vrindávanu.“
Text 218:
Svarūpa Dāmodara replicó entonces: «Mi querido Śrīvāsa, por favor, escúchame con atención. Tú has olvidado la opulencia trascendental de Vṛndāvana.
Text 219:
„Přirozené bohatství Vrindávanu je jako oceán. Bohatství Dváraky a Vaikuṇṭhy se nedá přirovnat ani k jedné jeho kapce.“
Text 219:
«La opulencia natural de Vṛndāvana es como un océano. Frente a ella, la opulencia de Dvārakā y de Vaikuṇṭha no es ni una gota.
Text 220:
„Śrī Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství a oplývá všemi druhy bohatství, které jsou plně projevené pouze ve Vrindávan-dhámu.“
Text 220:
«Śrī Kṛṣṇa es la Suprema Personalidad de Dios, pleno de toda opulencia, y Sus opulencias sólo se manifiestan de forma completa en Vṛndāvana-dhāma.
Text 221:
„Vrindávan-dhám je vytvořený z transcendentálního zázračného kamene. Celý povrch Vrindávanu je zdrojem všech vzácných drahokamů a kámen cintāmaṇi se používá ke zdobení lotosových nohou vrindávanských služebnic.“
Text 221:
«Vṛndāvana-dhāma está hecho de piedra de toque trascendental. Toda su superficie es fuente de toda clase de piedras preciosas, y allí la piedra cintāmaṇi se usa para adornar los pies de loto de las sirvientas de Vṛndāvana.
Text 222:
„Vrindávan je přirozený les popínavých rostlin a stromů přání a jeho obyvatelé nechtějí nic jiného než ovoce a květy těchto stromů.“
Text 222:
«Vṛndāvana es un bosque natural de enredaderas y árboles de deseos; de esos árboles de deseos, los habitantes no quieren nada más que las frutas y las flores.
Text 223:
„Ve Vrindávanu žijí krávy, které plní všechna přání (kāma-dhenu), a je jich neomezeně mnoho. Pasou se v tamních lesích a dávají pouze mléko. Lidé tam nic jiného nechtějí.“
Text 223:
«En Vṛndāvana hay una ilimitada cantidad de vacas que satisfacen todos los deseos [kāma-dhenus]. Van pastando de bosque en bosque y solamente dan leche. La gente no quiere nada más.
Text 224:
„Ve Vrindávanu zní přirozená řeč lidí jako hudba a jejich přirozené pohyby se podobají tanci.“
Text 224:
«En Vṛndāvana, el habla natural de la gente suena como música, y su forma natural de moverse parece una danza.
Text 225:
„Voda ve Vrindávanu je nektar a záře brahmajyoti, plná transcendentální blaženosti, tam je vidět přímo ve své podobě.“
Text 225:
El agua de Vṛndāvana es néctar, y la refulgencia brahmajyoti, que rebosa bienaventuranza trascendental, se percibe allí directamente en su propia forma.
Text 226:
„Tamní gopī jsou také bohyně štěstí a dalece předčí bohyni štěstí sídlící na Vaikuṇṭě. Ve Vrindávanu Pán Kṛṣṇa neustále hraje na svou transcendentální flétnu, která je Jeho drahou společnicí.“
Text 226:
«Allí las gopīs también son diosas de la fortuna, y superan a la diosa de la fortuna que habita en Vaikuṇṭha. En Vṛndāvana, el Señor Kṛṣṇa está siempre tocando Su flauta trascendental, que es Su querida compañera.
Text 227:
„  ,Gopī, dívky z Vrindávanu, jsou nejvyšší bohyně štěstí. Tím, kdo si ve Vrindávanu užívá, je Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa. Všechny stromy tam jsou stromy přání a země je utvořená z transcendentálního zázračného kamene. Voda je nektar, řeč je zpěv, chůze tanec a Kṛṣṇovou neustálou společnicí je Jeho flétna. Všude lze vnímat záři transcendentální blaženosti. Vrindávan-dhám je proto jediným příjemným sídlem.̀  “
Text 227:
«“Las doncellas de Vṛndāvana, las gopīs, son diosas de la fortuna en grado sumo. El disfrutador de Vṛndāvana es la Suprema Personalidad de Dios, Kṛṣṇa. Allí los árboles son todos árboles cumplidores de deseos, y la tierra está hecha de piedra de toque trascendental. Toda el agua es néctar, hablar es una canción, caminar, una danza, y la compañía constante de Kṛṣṇa es Su flauta. La refulgencia de bienaventuranza trascendental se percibe por todas partes. Por lo tanto, Vṛndāvana-dhāma es la única morada digna de saborearse.”
Text 228:
„  ,Nákotníčky dívek z Vradža-bhúmi jsou zhotovené z kamene cintāmaṇi. Stromy tam plní veškerá přání a dávají květy, kterými se gopī zdobí. Jsou tam také krávy plnící všechna přání (kāma-dhenu), které dávají neomezené množství mléka. Tyto krávy jsou pokladem Vrindávanu. Takto blaženě se projevuje vrindávanské bohatství.̀  “
Text 228:
«“Las ajorcas tobilleras de las doncellas de Vraja-bhūmi están hechas de piedra cintāmaṇi. Los árboles son árboles cumplidores de deseos, y producen las flores con que se adornan las gopīs. También hay vacas cumplidoras de deseos [kāma-dhenus], que dan ilimitadas cantidades de leche. Esas vacas constituyen la riqueza de Vṛndāvana. De ese modo, la opulencia de Vṛndāvana se manifiesta en forma bienaventurada.”»
Text 229:
Śrīvāsa Ṭhākura potom začal tančit v extázi lásky. Plácáním dlaněmi do podpaží vytvářel zvuky a hlasitě se smál.
Text 229:
Śrīvāsa Ṭhākura comenzó entonces a danzar lleno de amor extático. Hacía ruidos con las palmas de las manos en las axilas, y se reía en voz muy alta.
Text 230:
Śrī Caitanya Mahāprabhu tak vyslechl tyto promluvy o čisté transcendentální náladě Śrīmatī Rādhārāṇī a pohroužený v transcendentální extázi začal tancovat.
Text 230:
De este modo, Śrī Caitanya Mahāprabhu escuchó esas disertaciones acerca de la melosidad trascendental pura de Śrīmatī Rādhārāṇī. Absorto en éxtasis trascendental, el Señor Se puso a danzar.
Text 231:
Zatímco Śrī Caitanya Mahāprabhu tančil v extázi lásky a Svarūpa Dāmodara zpíval, Pán říkal: „Zpívej dál! Zpívej dál!“ Pak napínal uši.
Text 231:
Mientras Śrī Caitanya Mahāprabhu danzaba con amor extático y Svarūpa Dāmodara cantaba, el Señor dijo: «¡Sigue cantando! ¡Sigue cantando!». Entonces, el Señor Se puso a escuchar con gran atención.
Text 232:
Díky naslouchání písním o Vrindávanu se ve Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi probudila extatická láska a tak zaplavil Purušóttamu, Džagannáth Purí, láskou k Bohu.“
Text 232:
Así pues, escuchando las canciones de Vṛndāvana, despertó el amor extático de Śrī Caitanya Mahāprabhu. De ese modo, el Señor inundó Puruṣottama, Jagannātha Purī, de amor por Dios.
Text 233:
Bohyně štěstí se nakonec vrátila do svého obydlí. Śrī Caitanya Mahāprabhu tančil, až přišlo odpoledne.
Text 233:
Finalmente, la diosa de la fortuna regresó a sus habitaciones. Mientras Śrī Caitanya Mahāprabhu danzaba, fue transcurriendo el tiempo y pasó el mediodía.
Text 234:
Všechny čtyři saṅkīrtanové skupiny byly dlouhým zpíváním unavené, ale extáze lásky Śrī Caitanyi Mahāprabhua se zdvojnásobila.
Text 234:
Después de tanto cantar, los cuatro grupos de saṅkīrtana se fueron sintiendo fatigados, pero el amor extático de Śrī Caitanya Mahāprabhu se había duplicado.
Text 235:
Zatímco Śrī Caitanya Mahāprabhu tančil ponořený v extázi lásky Śrīmatī Rādhārāṇī, nabyl Její podoby. Nityānanda Prabhu to z dálky spatřil a modlil se.
Text 235:
Mientras danzaba absorto en el amor extático de Śrīmatī Rādhārāṇī, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se manifestó en la forma de Rādhārāṇī. Al ver esto desde un lugar alejado, Nityānanda Prabhu ofreció oraciones.
Text 236:
Když Nityānanda Prabhu viděl extázi lásky Śrī Caitanyi Mahāprabhua, nešel k Němu blíž, ale zůstal opodál.
Text 236:
Al ver el amor extático de Śrī Caitanya Mahāprabhu, Nityānanda Prabhu, en lugar de acercarse a Él, Se quedó a una cierta distancia.
Text 237:
Jedině Nityānanda Prabhu mohl chytit Śrī Caitanyu Mahāprabhua, ale Pánova extatická nálada neodcházela. Zároveň již nebylo možné pokračovat s kīrtanem.
Text 237:
Solamente Nityānanda Prabhu podía sujetar a Śrī Caitanya Mahāprabhu, pero los sentimientos de éxtasis del Señor no se interrumpían. Al mismo tiempo, no se podía continuar con el kīrtana.
Text 238:
Svarūpa Dāmodara potom Pánu naznačil, že všichni oddaní jsou již unavení. Śrī Caitanya Mahāprabhu si uvědomil situaci a vrátil se k vnějšímu vědomí.
Text 238:
Svarūpa Dāmodara informó entonces al Señor de que todos los devotos estaban fatigados. Al ver esa situación, Śrī Caitanya Mahāprabhu recobró la conciencia externa.
Text 239:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom se všemi oddanými vstoupil do květinové zahrady a nějaký čas tam všichni společně odpočívali. Poté vykonal svou odpolední koupel.
Text 239:
Śrī Caitanya Mahāprabhu entró entonces en el jardín de flores con todos Sus devotos. Tras descansar allí durante algún tiempo, tomó Su baño del mediodía.
Text 240:
Bylo přivezeno obrovské množství prasādam obětovaného Śrī Jagannāthovi a také hodně toho, které bylo obětováno bohyni štěstí.
Text 240:
Entonces llegaron toda clase de alimentos ofrecidos a Śrī Jagannātha en grandes cantidades, así como muchos otros ofrecidos a la diosa de la fortuna.
Text 241:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dokončil oběd a po večerní koupeli šel navštívit Pána Jagannātha.
Text 241:
Śrī Caitanya Mahāprabhu terminó Su almuerzo. Al atardecer, después de bañarse, fue a ver al Señor Jagannātha.
Text 242:
Jakmile Śrī Caitanya Mahāprabhu spatřil Pána Jagannātha, začal zpívat a tančit. V doprovodu svých oddaných si pak užíval her v jezeře zvaném Naréndra-saróvara.
Text 242:
Al ver al Señor Jagannātha, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se puso inmediatamente a cantar y danzar. Después, acompañado por Sus devotos, el Señor disfrutó jugando en el lago Narendra-sarovara.
Text 243:
Poté Śrī Caitanya Mahāprabhu vstoupil do květinové zahrady a najedl se. Takto po osm dní bez ustání prováděl různé zábavy.
Text 243:
Después, Śrī Caitanya Mahāprabhu entró en el jardín de flores y comió. De ese modo, realizó continuamente todo tipo de pasatiempos durante ocho días.
Text 244:
Dalšího dne Pán Jagannātha vyšel z chrámu a na voze odjel zpět do svého sídla.
Text 244:
Al día siguiente, el Señor Jagannātha salió del templo y, montando en el carro, regresó a Su propia morada.
Text 245:
Stejně jako předtím Śrī Caitanya Mahāprabhu se svými oddanými s velkou radostí zpíval a tančil.
Text 245:
Como antes, Śrī Caitanya Mahāprabhu y Sus devotos volvieron a cantar y danzar con gran placer.
Text 246:
Během Pāṇḍu-vijayi Pána Jagannātha přenášeli a přitom praskl svazek hedvábných provazů.
Text 246:
Durante el Pāṇḍu-vijaya, transportaron al Señor Jagannātha a pulso; mientras Le llevaban, un haz de cuerdas de seda se rompió.
Text 247:
Při přenášení se Jagannāthovo Božstvo pokládá na polštáře vycpané bavlnou. Když praskly provazy, praskly pod tíhou Pána Jagannātha i tyto polštáře a do vzduchu vylétly chomáče bavlny.
Text 247:
Cuando Se traslada la Deidad de Jagannātha, cada cierta distancia se Le posa en cojines de algodón. Cuando se rompieron las cuerdas, los cojines de algodón se rompieron también con el peso del Señor Jagannātha, y el algodón salió despedido por el aire.
Text 248:
Byli tam přítomní Rāmānanda Vasu a Satyarāja Khān z Kulína-grámu a Śrī Caitanya Mahāprabhu jim dal s velkou úctou následující pokyny.
Text 248:
Rāmānanda Vasu y Satyarāja Khāna habían venido de Kulīna-grāma, y Śrī Caitanya Mahāprabhu, con mucho respeto, les dio las siguientes órdenes a.
Text 249:
Śrī Caitanya Mahāprabhu nařídil Rāmānandovi Vasuovi a Satyarājovi Khānovi, aby tyto provazy uctívali a každý rok aby přinášeli hedvábné provazy z jejich vesnice.
Text 249:
Śrī Caitanya Mahāprabhu ordenó a Rāmānanda Vasu y a Satyarāja Khān que adorasen aquellas cuerdas, y que, cada año, trajesen cuerdas de seda de su aldea.
Text 250:
Potom jim Śrī Caitanya Mahāprabhu ukázal přetržené hedvábné provazy a řekl: „Podívejte se na tento vzorek. Musíte vyrobit provazy, které budou mnohem pevnější.“
Text 250:
Tras decirles esto, Śrī Caitanya Mahāprabhu les mostró las cuerdas de seda rotas diciendo: «Tomadlas como muestra. Vosotros debéis hacer unas cuerdas mucho más fuertes».
Text 251:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom Rāmānandovi Vasuovi a Satyarājovi Khānovi řekl, že tento provaz je sídlem Pána Śeṣi, který se kvůli službě Nejvyšší Osobnosti Božství expanduje do deseti podob.
Text 251:
Śrī Caitanya Mahāprabhu informó entonces a Rāmānanda Vasu y a Satyarāja Khān de que aquella cuerda era la morada del Señor Śeṣa, que Se expande en diez formas y sirve a la Suprema Personalidad de Dios.
Text 252:
Požehnaní Satyarāja a Rāmānanda Vasu byli nesmírně šťastní, když dostali od Pána pokyny, jak mají sloužit.
Text 252:
Al recibir esas órdenes del Señor sobre cómo ofrecer aquel servicio, los afortunados Satyarāja y Rāmānanda Vasu se sintieron muy complacidos.
Text 253:
Satyarāja a Rāmānanda Vasu potom každý rok přicházeli s ostatními oddanými na slavnost čištění chrámu Guṇḍici a s velkou radostí přinášeli hedvábné provazy.
Text 253:
A partir de entonces, cada año, cuando se limpiaba el templo de Guṇḍicā, Satyarāja y Rāmānanda Vasu venían con los demás devotos y, muy complacidos, traían cuerdas de seda.
Text 254:
Pán Jagannātha se tak vrátil do svého chrámu, kde usedl na svůj trůn, a Śrī Caitanya Mahāprabhu se s oddanými vrátil do svého domu.
Text 254:
Fue así como el Señor Jagannātha regresó a Su templo y Se sentó en Su trono, mientras Śrī Caitanya Mahāprabhu regresaba con Sus devotos a Su alojamiento.
Text 255:
Takto Śrī Caitanya Mahāprabhu ukázal svým oddaným slavnost Ratha-yātrā a prováděl s nimi vrindávanské zábavy.
Text 255:
De ese modo, Śrī Caitanya Mahāprabhu mostró la ceremonia de Ratha-yātrā a Sus devotos y representó con ellos los pasatiempos de Vṛndāvana.
Text 256:
Zábavy Pána Caitanyi jsou neomezené a nekonečné. Ani Sahasra-vadana, Pán Śeṣa, nemůže dospět k jejich hranicím.
Text 256:
Los pasatiempos del Señor Caitanya son ilimitados y no tienen fin. Ni siquiera Sahasra-vadana, el Señor Śeṣa, puede encontrar el límite de Sus pasatiempos.
Text 257:
Já, Kṛṣṇadāsa, vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu po vzoru Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.
Text 257:
Orando a los pies de loto de Śrī Rūpa y Śrī Raghunātha, siempre deseando su misericordia, yo, Kṛṣṇadāsa, narro el Śrī Caitanya-caritāmṛta, siguiendo sus pasos.