Skip to main content

KAPITOLA JEDENÁCTÁ

Beḍā-kīrtanové zábavy Śrī Caitanyi Mahāprabhua

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura shrnuje jedenáctou kapitolu ve své Amṛta-pravāha-bhāṣyi. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se snažil, jak nejlépe uměl, zařídit setkání Śrī Caitanyi Mahāprabhua s králem Pratāparudrou, ale Pán jeho žádost rezolutně zamítl. Tehdy se ze své vládní služby vrátil Śrī Rāmānanda Rāya a v přítomnosti Pána Caitanyi velmi vychvaloval krále Pratāparudru, což Pána trochu obměkčilo. Král dal jisté sliby Sārvabhaumovi Bhaṭṭācāryovi, který mu naznačil, jak by se mohl s Pánem setkat. Śrī Caitanya Mahāprabhu během Anavasary odešel do Álálanáthu, protože nemohl vidět Pána Jagannātha, který v té době patnáct dní odpočíval. Do Džagannáth Purí se Śrī Caitanya Mahāprabhu vrátil později, když Ho přišli navštívit oddaní z Bengálska. Svarūpa Dāmodara a Govinda, osobní služebníci Śrī Caitanyi Mahāprabhua, šli Advaitu Ācāryu a ostatní oddané přicházející do Džagannáth Purí přivítat s girlandami. Ze střechy paláce viděl oddané přícházet i král Pratāparudra. Na střeše s ním stál Gopīnātha Ācārya, který mu na pokyn Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi každého oddaného představil. Král mluvil s Gopīnāthem Ācāryou o oddaných a zmínil se o tom, že přijímali prasādam bez dodržování usměrňujících zásad pro poutní cesty. Přijímali prasādam, aniž by se po příchodu na svaté místo oholili a drželi půst. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya potom králi vysvětlil, proč oddaní zdánlivě porušili nařízení písem týkající se návštěv poutních míst. Král pro všechny oddané zařídil ubytování a dohlédl, aby měli dostatek prasādam. Śrī Caitanya Mahāprabhu s velkou radostí hovořil s Vāsudevou Dattou a dalšími oddanými. Přišel i Haridāsa Ṭhākura a Śrī Caitanya Mahāprabhu mu pro jeho pokorný a podřízený postoj dal hezké osamělé místo nedaleko chrámu. Pán potom oddané rozdělil do čtyř skupin a zahájil saṅkīrtan. Po saṅkīrtanu se všichni oddaní rozešli do svých obydlí.

Text 1:
Śrī Caitanya Mahāprabhu překrásně tančil v chrámu Pána Jagannātha, a celý svět tak ponořil do oceánu extatické lásky. Tančil úžasně a skákal přitom vysoko do výšky.
Text 2:
Sláva Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi! Sláva Pánu Nityānandovi Prabhuovi! Sláva Śrī Advaitovi Prabhuovi! Sláva všem oddaným Śrī Caitanyi Mahāprabhua!
Text 3:
Dalšího dne se Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua zeptal, jestli Mu může bez obav něco říci.
Text 4:
Pán Bhaṭṭācāryu ujistil, že může promluvit beze strachu, ale dodal, že vhodný výrok přijme, a nevhodný odmítne.
Text 5:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya řekl: „Je tu král jménem Pratāparudra, který velmi dychtí po setkání s Tebou, a tak Tě žádá o svolení.“
Text 6:
Jakmile Śrī Caitanya Mahāprabhu jeho návrh uslyšel, okamžitě si zakryl uši a řekl: „Můj drahý Sārvabhaumo, proč po Mně chceš něco tak nevhodného?“
Text 7:
„Jelikož jsem ve stavu odříkání, je pro Mne setkání s králem stejně nebezpečné jako setkání s nějakou ženou. Stýkat se s kýmkoliv z nich by se rovnalo pití jedu.“
Text 8:
Pán potom za velkého bědování Sārvabhaumovi Bhaṭṭācāryovi řekl: „,Běda, pro toho, kdo chce vážně překročit hmotný oceán a zaměstnat se transcendentální láskyplnou službou Pánu bez hmotných úmyslů, je pohled na materialistu pohrouženého v uspokojování smyslů nebo na ženu s podobnými sklony odpornější než vědomé pití jedu.̀“
Text 9:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya odpověděl: „Můj drahý Pane, to, co jsi řekl, je pravda, ale tento král není obyčejný král. Je to velký oddaný a služebník Pána Jagannātha.“
Text 10:
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „To je sice pravda, že tento král je oddaný, ale přesto má být považován za jedovatého hada. Je to stejné jako se ženou. Když se jí člověk dotkne, vzruší ho to, i kdyby byla ze dřeva.“
Text 11:
„,Jako se člověk lekne, když uvidí živého hada, nebo dokonce jen jeho podobu, měl by se ten, kdo usiluje o seberealizaci, stejně bát materialistů a žen. Na jejich tělesné rysy by se neměl po pravdě řečeno ani podívat.̀“
Text 12:
„Bhaṭṭācāryo, jestli budeš takto mluvit i nadále, už Mě tu nikdy víckrát neuvidíš. Nikdy proto nenech takovou žádost vyjít ze svých úst.“
Text 13:
Sārvabhauma dostal strach. Vrátil se domů a začal o celé věci přemýšlet.
Text 14:
Tehdy do Džagannáth Purí, Purušóttamy, přijel Mahārāja Pratāparudra a v doprovodu svých tajemníků, ministrů a vojevůdců šel navštívit chrám Pána Jagannātha.
Text 15:
S králem Pratāparudrou se do Džagannáth Purí vrátil i Rāmānanda Rāya, který šel okamžitě s velkou radostí navštívit Pána Śrī Caitanyu Mahāprabhua.
Text 16:
Hned po příchodu se Rāmānanda Rāya Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi poklonil. Pán ho objal, a oba začali ve velké extázi lásky plakat.
Text 17:
Všichni oddaní jen žasli, když viděli důvěrné jednání Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua s Rāmānandou Rāyem.
Text 18:
Rāmānanda Rāya řekl: „Pověděl jsem králi Pratāparudrovi o tom, že jsi mi nařídil vzdát se služby. Díky Tvé milosti mě král s radostí z těchto světských činností uvolnil.“
Text 19:
„Řekl jsem: ,Veličenstvo, nyní se nechci zabývat politikou. Chtěl bych být pouze u lotosových nohou Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Dejte mi prosím svolení.̀“
Text 20:
„Když jsem to řekl, krále velice potěšilo, že zaslechl Tvé jméno. Okamžitě vstal ze svého trůnu a objal mě.“
Text 21:
„Můj drahý Pane, jakmile král uslyšel Tvé svaté jméno, okamžitě ho zaplavila velká extatická láska. Uchopil mne za ruku a projevil všechny příznaky lásky.“
Text 22:
„Po vyslechnutí mé žádosti mi ihned přidělil výslužné ve výši plného platu a požádal mne, abych se bezstarostně věnoval službě Tvým lotosovým nohám.“
Text 23:
„Mahārāja Pratāparudra potom velice pokorně řekl: ,Já jsem velice pokleslý a odporný a nejsem hoden mít rozhovor s Pánem. Život toho, kdo Mu slouží, je úspěšný.̀“
Text 24:
„Král dále řekl: ,Śrī Caitanya Mahāprabhu je Kṛṣṇa, syn Mahārāje Nandy. Je velice milostivý a já doufám, že mi v některém z budoucích životů dovolí, abych s Ním promluvil.̀“
Text 25:
„Můj Pane, myslím si, že v sobě nemám ani zlomek láskyplné extáze Mahārāje Pratāparudry.“
Text 26:
Śrī Caitanya Mahāprabhu nato řekl: „Můj drahý Rāmānando Rāyi, ty jsi nejpřednější ze všech oddaných Kṛṣṇy a každý, kdo tě má rád, má velké štěstí.“
Text 27:
„Protože ti král projevil tolik lásky, Pán Kṛṣṇa ho zajisté přijme.“
Text 28:
„(Pán Kṛṣṇa řekl Arjunovi:) ,Ti, kdo jsou Moji přímí oddaní, ve skutečnosti nejsou Mými oddanými. Moji opravdoví oddaní jsou ti, kdo jsou oddanými Mých služebníků.̀“
Text 29-30:
„,Moji oddaní Mi slouží s velkou péčí a úctou. Klaní se Mi celým svým tělem, uctívají druhé oddané a vidí, že všechny živé bytosti ke Mně mají vztah. Veškerou tělesnou energii používají pro Mě a svou řečí opěvují Mé vlastnosti a podobu. Zasvěcují Mi také svou mysl a snaží se vzdát veškerých hmotných tužeb. Tak lze rozpoznat Mé oddané.̀“
Text 31:
„(Pán Śiva řekl bohyni Durze:) ,Moje drahá Devī, i když Védy doporučují uctívání polobohů, uctívání Pána Viṣṇua je nejvyšší. Ještě vyšší než uctívání Pána Viṣṇua je však sloužení vaiṣṇavům, protože ti k Pánu Viṣṇuovi patří.̀“
Text 32:
„,Ti, kdo si nedostatečně odříkají, mohou těžko dosáhnout služby čistým oddaným na cestě zpátky na Vaikuṇṭhy, do království Boha. Čistí oddaní se stoprocentně zabývají oslavováním Nejvyššího Pána, který je Pánem polobohů a vládcem všech živých bytostí.̀“
Text 33:
S Pánem v té době byli Paramānanda Purī, Brahmānanda Bhāratī Gosāñi, Svarūpa Dāmodara Gosāñi, Pán Nityānanda, Jagadānanda, Mukunda a další.
Text 34:
Śrī Rāmānanda Rāya proto všem oddaným Pána, a zvláště těmto čtyřem duchovním mistrům, složil své poklony, a tak se s nimi náležitě přivítal.
Text 35:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se dále Rāmānandy Rāye zeptal: „Byl jsi už navštívit chrám Pána Jagannātha s lotosovýma očima?“
Text 36:
Śrī Caitanya Mahāprabhu odpověděl: „Co jsi to, Můj drahý Rāyi, udělal? Proč jsi nešel nejdříve navštívit Pána Jagannātha? Proč jsi přišel nejdříve sem?“
Text 37:
Rāmānanda Rāya řekl: „Nohy jsou jako vůz a srdce je jako kočí. Živá bytost musí jít tam, kam ji nese její srdce.“
Text 38:
Śrī Rāmānanda Rāya pokračoval: „Co mám dělat? Moje mysl mě přivedla sem a ani mě nenapadlo jít nejdříve do chrámu Pána Jagannātha.“
Text 39:
Śrī Caitanya Mahāprabhu mu řekl: „Okamžitě jdi do chrámu Pána Jagannātha podívat se na Pána a potom jdi domů setkat se s rodinou.“
Text 40:
Rāmānanda Rāya tedy se svolením Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua rychle odešel do chrámu Pána Jagannātha. Kdo může pochopit oddanou službu Rāmānandy Rāye?
Text 41:
Král Pratāparudra nechal po svém příjezdu do Džagannáth Purí zavolat Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu. Když Bhaṭṭācārya přišel, král se mu poklonil a položil mu následující otázky.
Text 42:
Král se zeptal: „Předložil jsi Pánu moji žádost?“
Text 43:
„Přes veškerou mou snahu však Pán s návštěvou krále nesouhlasil a řekl, že pokud Jej o to ještě jednou požádám, opustí Džagannáth Purí a půjde někam jinam.“
Text 44:
Když to král uslyšel, velice ho to zarmoutilo a s velkým nářkem promluvil následovně.
Text 45:
Král řekl: „Śrī Caitanya Mahāprabhu sestoupil proto, aby osvobodil všechny druhy hříšných a lidí nízkého původu. Osvobodil tedy i hříšníky, jako byl Jagāi a Mādhāi.“
Text 46:
„Běda, zjevil se snad Śrī Caitanya Mahāprabhu proto, aby osvobodil všechny druhy hříšníků s výjimkou krále jménem Mahārāja Pratāparudra?“
Text 47:
„,Běda, rozhodl se snad Śrī Caitanya Mahāprabhu, že sestoupí, aby osvobodil všechny vyjma mě? Věnuje svůj milostivý pohled mnoha nízkým lidem, na které se běžně nemá ani podívat.̀“
Text 48:
Mahārāja Pratāparudra pokračoval: „Pokud je Śrī Caitanya Mahāprabhu rozhodnutý, že mě nechce vidět, potom jsem já rozhodnutý vzdát se života, jestliže Ho nebudu moci spatřit.“
Text 49:
„Pokud se mi nedostane milosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua, jsou mé tělo i království zcela jistě k ničemu.“
Text 50:
Když Sārvabhauma Bhaṭṭācārya slyšel, jak je král Pratāparudra odhodlaný, zamyslel se. Královo odhodlání ho opravdu ohromilo.
Text 51:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya nakonec řekl: „Můj drahý králi, neměj obavy. Jsem si jistý, že díky svému pevnému odhodlání milost Śrī Caitanyi Mahāprabhua určitě získáš.“
Text 52:
Když Bhaṭṭācārya uviděl královo neochvějné odhodlání, prohlásil: „K Nejvyššímu Pánu se lze přiblížit jedině čistou láskou. Tvoje láska ke Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi je nesmírně hluboká, a proto k tobě bude nepochybně milostivý.“
Text 53:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya potom navrhl: „Je tu jeden způsob, jak Ho můžeš přímo vidět.“
Text 54:
„V den slavnosti vozů bude Śrī Caitanya Mahāprabhu ve velké extázi lásky tančit před Božstvem.“
Text 55:
„V ten den Ratha-yātry půjde Śrī Caitanya Mahāprabhu po tanci před Pánem do zahrady u Gundiči. Tehdy bys tam měl jít, sám a bez královských šatů.“
Text 56:
„Až Śrī Caitanya Mahāprabhu vstoupí do zahrady u Gundiči, jdi tam také a čti pět kapitol ze Śrīmad-Bhāgavatamu o tanci Pána Kṛṣṇy s gopīmi. Tak budeš moci uchopit Pánovy lotosové nohy.“
Text 57:
„Pán Caitanya Mahāprabhu bude v náladě extatické lásky bez vnějšího vědomí. Při tvém přednášení kapitol ze Śrīmad-Bhāgavatamu tě pak obejme, protože v tobě rozpozná čistého vaiṣṇavu.“
Text 58:
„Pán už svoje smýšlení změnil, když Mu Rāmānanda Rāya popsal tvoji čistou lásku k Němu.“
Text 59:
Mahārāja Pratāparudra přijal Bhaṭṭācāryovu radu a pevně se rozhodl následovat jeho pokyny. Cítil proto transcendentální štěstí.
Text 60:
Král se Bhaṭṭācāryi zeptal, kdy začne obřad koupele (snāna-yātrā) Pána Jagannātha, a Bhaṭṭācārya odpověděl, že do začátku slavnosti zbývají už jen tři dny.
Text 61:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya tak krále povzbudil a vrátil se domů. Když nadešel den obřadu koupele Pána Jagannātha, bylo srdce Śrī Caitanyi Mahāprabhua plné radosti.
Text 62:
Śrī Caitanya Mahāprabhu sledoval obřad koupele Pána Jagannātha a byl nesmírně šťastný. Po obřadu však Pán Jagannātha odešel do ústraní, a Pán Caitanya byl nešťastný, protože Jej nemohl vidět.
Text 63:
Śrī Caitanya Mahāprabhu prožíval v odloučení od Pána Jagannātha stejně velkou úzkost, jakou cítí gopī v odloučení od Kṛṣṇy. V tomto stavu se vyhýbal jakékoliv společnosti a odešel do Álálanáthu.
Text 64:
Oddaní, kteří Pána následovali, přišli za Ním a požádali Ho, aby se vrátil do Purí. Řekli Mu, že do Purušóttama-kšétry přicházejí oddaní z Bengálska.
Text 65:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya tak přivedl Pána Caitanyu zpátky do Džagannáth Purí. Potom šel za králem Pratāparudrou a řekl mu o Pánově příchodu.
Text 66:
Zatímco byl Sārvabhauma Bhaṭṭācārya u krále Pratāparudry, přišel tam Gopīnātha Ācārya. Jako brāhmaṇa králi požehnal a oslovil Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu.
Text 67:
„Z Bengálska přichází okolo dvou set oddaných. Všichni jsou velmi pokročilí a jsou zvláště oddaní Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi.“
Text 68:
„Už přišli na břeh jezera Naréndra a čekají tam. Chtěl bych pro ně zařídit ubytování a prasādam.“
Text 69:
Král odpověděl: „Poručím služebníkovi z chrámu, který pro všechny zařídí ubytování a prasādam, jak si budeš přát.“
Text 70:
„Sārvabhaumo Bhaṭṭācāryo, ukaž mi prosím jednoho po druhém všechny oddané Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua, kteří přicházejí z Bengálska.“
Text 71:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya krále požádal: „Vyjdi na střechu paláce. Gopīnātha Ācārya každého z těch oddaných zná, a tak ti je představí.“
Text 72:
„Já nikoho z nich neznám, ale chtěl bych je znát. Gopīnātha Ācārya je zná všechny, a řekne ti tedy jejich jména.“
Text 73:
Po těchto slovech Sārvabhauma vyšel s králem a Gopīnāthem Ācāryou na střechu paláce. Všichni vaiṣṇavští oddaní z Bengálska se v tu chvíli přiblížili k paláci.
Text 74:
Svarūpa Dāmodara a Govinda vzali květinové girlandy a prasādam Pána Jagannātha a šli na místo, kde všichni vaiṣṇavové stáli.
Text 75:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu poslal tyto dva napřed. Král se zeptal: „Řekni mi prosím, kdo jsou ti dva?“
Text 76:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya odpověděl: „Zde je Svarūpa Dāmodara, který je prakticky druhou expanzí těla Śrī Caitanyi Mahāprabhua.“
Text 77:
„Ten druhý je Govinda, osobní služebník Pána Caitanyi. Pán po těchto dvou osobách poslal girlandy a zbytky jídla Pána Jagannātha, aby uctil oddané z Bengálska.“
Text 78:
Svarūpa Dāmodara nejprve přistoupil k Advaitovi Ācāryovi a ověnčil Ho girlandou. Potom přišel Govinda a dal Advaitovi ještě druhou girlandu.
Text 79:
Když Govinda padl před Advaitou Ācāryou na zem, aby se Mu poklonil, Advaita Ācārya se zeptal Svarūpy Dāmodara, kdo to je, protože v té době Govindu ještě neznal.
Text 80:
Svarūpa Dāmodara Mu řekl: „Govinda byl služebníkem Śrī Īśvary Purīho. Je velmi schopný.“
Text 81:
„Īśvara Purī Govindovi nařídil, aby sloužil Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi, a tak si ho Pán drží po svém boku.“
Text 82:
Král se zeptal: „Komu to dali Svarūpa Dāmodara a Govinda dvě girlandy? Jeho tělo tak září, že to musí být nějaký velký oddaný. Řekni mi prosím, kdo to je.“
Text 83:
Gopīnātha Ācārya odpověděl: „Jmenuje se Advaita Ācārya. Uctívá Ho dokonce i Śrī Caitanya Mahāprabhu, a proto je tím největším oddaným.“
Text 84:
„Zde jsou Śrīvāsa Paṇḍita, Vakreśvara Paṇḍita, Vidyānidhi Ācārya a Gadādhara Paṇḍita.“
Text 85:
„Tady jsou Ācāryaratna, Purandara Paṇḍita, Gaṅgādāsa Paṇḍita a Śaṅkara Paṇḍita.“
Text 86:
„Zde je Murāri Gupta, Paṇḍita Nārāyaṇa a Haridāsa Ṭhākura, osvoboditel celého vesmíru.“
Text 87:
„Zde je Hari Bhaṭṭa a tam Nṛsiṁhānanda. Tady jsou Vāsudeva Datta a Śivānanda Sena.“
Text 88:
„Jsou zde také Govinda Ghoṣa, Mādhava Ghoṣa a Vāsudeva Ghoṣa. Saṅkīrtan neboli společné zpívání těchto tří bratrů Pánovi přináší velké potěšení.“
Text 89:
„Tady je Rāghava Paṇḍita, zde Nandana Ācārya, tam Śrīmān Paṇḍita a zde jsou Śrīkānta a Nārāyaṇa.“
Text 90:
Gopīnātha Ācārya ukazoval na další oddané: „Tady je Śuklāmbara. Podívej, tam je Śrīdhara. Zde je Vijaya a tam Vallabha Sena. Zde je Puruṣottama a tady Sañjaya.“
Text 91:
„A zde jsou všichni obyvatelé Kulína-grámu, jako Satyarāja Khān a Rāmānanda. Jsou zde úplně všichni, jen se podívej.“
Text 92:
„Zde jsou Mukunda dāsa, Narahari, Śrī Raghunandana, Cirañjīva a Sulocana – všichni jsou obyvateli Khandy.“
Text 93:
„Kolik ti jich mám ještě vyjmenovat? Všichni oddaní, které tu vidíš, jsou společníci Śrī Caitanyi Mahāprabhua, který je pro ně vším.“
Text 94:
Král řekl: „Když vidím všechny tyto oddané, nevycházím z úžasu, protože jsem ještě nikdy neviděl takovou záři.“
Text 95:
„Jejich záře je jako svit miliónů sluncí. Dosud nikdy jsem také neslyšel tak melodické zpívání Pánových jmen.“
Text 96:
„Nikdy předtím jsem neviděl takovou extázi lásky a neslyšel jsem svaté jméno Pána zpívat takovým způsobem. Ani jsem nikdy během saṅkīrtanu neviděl takový tanec.“
Text 97:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya odpověděl: „Tento sladký transcendentální zvuk je zvláštním výtvorem Pána známým pod jménem prema-saṅkīrtana, společné zpívání s láskou k Bohu.“
Text 98:
„Śrī Caitanya Mahāprabhu v tomto věku Kali sestoupil, aby kázal náboženství vědomí Kṛṣṇy. Zpívání svatých jmen Pána Kṛṣṇy je tedy náboženskou zásadou pro tento věk.“
Text 99:
„Každý, kdo společným zpíváním uctívá Pána Caitanyu Mahāprabhua, musí být považován za velice inteligentního. Ten, kdo to nedělá, musí být považován za oběť tohoto věku zbavenou veškeré inteligence.“
Text 100:
„,Ve věku Kali se inteligentní lidé věnují společnému zpívání, kterým uctívají inkarnaci Boha, jež neustále zpívá Kṛṣṇovo jméno. I když nemá načernalou pleť, je to samotný Kṛṣṇa. Přišel v doprovodu svých společníků, služebníků, zbraní a kruhu nejbližších přátel.̀“
Text 101:
Král řekl: „Podle důkazů zjevených písem je Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu samotný Pán Kṛṣṇa. Proč Ho tedy učenci někdy přehlížejí?“
Text 102:
Bhaṭṭācārya odpověděl: „Ten, kdo obdržel alespoň zlomek milosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua, může pochopit, že je to Pán Kṛṣṇa. Nikdo jiný to nepochopí.“
Text 103:
„Pokud někdo nedostane milost Śrī Caitanyi Mahāprabhua, nemůže Pána Caitanyu přijmout jako Nejvyšší Osobnost Božství, bez ohledu na to, jak velký učenec ta osoba může být nebo co viděla či slyšela.“
Text 104:
„(Pán Brahmā řekl:) ,Můj Pane, je-li někdo obdařen byť jen zlomkem milosti Tvých lotosových nohou, může porozumět velikosti Tvé osobnosti. Avšak ti, kdo se snaží poznat Nejvyšší Osobnost Božství spekulací, Tě nemohou poznat, ani když studují Védy po mnoho let.̀“
Text 105:
Král řekl: „Místo, aby navštívili chrám Pána Jagannātha, utíkali všichni oddaní k sídlu Śrī Caitanyi Mahāprabhua.“
Text 106:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya odpověděl: „To je spontánní láska. Všichni oddaní nesmírně touží po setkání s Pánem Śrī Caitanyou Mahāprabhuem.“
Text 107:
„Oddaní se nejdříve setkají s Pánem Śrī Caitanyou Mahāprabhuem a potom Ho vezmou s sebou do chrámu, aby se podívali na Pána Jagannātha.“
Text 108:
Král řekl: „Syn Bhavānandy Rāye Vāṇīnātha šel s pěti až sedmi dalšími muži pro zbytky jídla Pána Jagannātha.“
Text 109:
„Vāṇīnātha již ve skutečnosti odešel do sídla Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua s obrovským množstvím mahā-prasādam. Řekni mi prosím proč.“
Text 110:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya řekl: „Pán Śrī Caitanya věděl, že přišli všichni tito oddaní, a tak na Jeho znamení Vāṇīnātha a ostatní přinesli toto obrovské množství mahā-prasādam.“
Text 111:
Král se potom Bhaṭṭācāryi zeptal: „Proč oddaní nedodrželi pravidla pro návštěvu poutního místa, jako je držet půst, oholit se a tak dále? Proč nejdříve jedí prasādam?“
Text 112:
Bhaṭṭācārya králi řekl: „To, co jsi řekl, je správné podle usměrňujících zásad pro návštěvu posvátných míst. Je zde však ještě jiná cesta, cesta spontánní lásky. Podle těchto zásad má plnění náboženských pravidel jemné nuance.“
Text 113:
„Pokyny písem ohledně holení a držení půstu jsou nepřímá nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství. Pokud však Pán přímo nařídí přijmout prasādam, oddaní to přirozeně berou jako svou prvořadou povinnost.“
Text 114:
„Pokud není k dispozici mahā-prasādam, je třeba držet půst. Když však Nejvyšší Osobnost Božství někomu přímo nařídí přijmout prasādam, pak nevyužít takové příležitosti je přestupkem.“
Text 115:
„Kdo by nevyužil takové příležitosti, a držel raději půst, když Śrī Caitanya Mahāprabhu rozdává prasādam svou transcendentální rukou?“
Text 116:
„Jednou mi Pán časně ráno přinesl rýži – mahā-prasādam – a já jsem ji snědl vsedě na posteli, aniž bych si umyl ústa.“
Text 117:
„Člověk, kterému Pán prokáže svou milost tím, že ho inspiruje ze srdce, přijme útočiště pouze u Pána Kṛṣṇy a zanechá následování všech védských a společenských zvyků.“
Text 118:
„,Ten, koho Pán, jenž sídlí v srdci každého, inspiruje, se nestará o společenské zvyky či védské usměrňující zásady.̀“
Text 119:
Král Pratāparudra potom sešel ze střechy paláce dolů a nechal zavolat Kāśīho Miśru a dozorce chrámu.
Text 120-121:
Mahārāja Pratāparudra potom Kāśīmu Miśrovi i dozorci chrámu řekl: „Všem oddaným a společníkům Śrī Caitanyi Mahāprabhua dejte pohodlné ubytování, vhodné podmínky k přijímání prasādam a zařiďte, ať mohou pohodlně navštívit chrám tak, aby přitom nenastaly žádné problémy.“
Text 122:
„Nařízení Śrī Caitanyi Mahāprabhua musí být vykonána s veškerou péčí. I když vám Pán ani nedá přímé nařízení, snažte se pochopit Jeho náznaky a na základě toho splňte Jeho tužby.“
Text 123:
Poté, co král toto řekl, dovolil jim odejít. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya šel také navštívit shromáždění všech vaiṣṇavů.
Text 124:
Gopīnātha Ācārya a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya pak zpovzdálí sledovali setkání všech vaiṣṇavů se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem.
Text 125:
Všichni vaiṣṇavové se vydali od lví brány neboli hlavní brány chrámu doprava, směrem k domu Kāśīho Miśry.
Text 126:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se mezitím v doprovodu svých osobních společníků za velkého jásotu na cestě setkal se všemi vaiṣṇavy.
Text 127:
Advaita Ācārya nejprve u Pánových lotosových nohou přednesl modlitby a Pán Ho okamžitě v extázi lásky objal.
Text 128:
Śrī Caitanya Mahāprabhu a Advaita Ācārya ve skutečnosti projevili vzrušení způsobené extatickou láskou. Když však Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu posoudil čas a okolnosti, uklidnil se.
Text 129:
Potom se u lotosových nohou Pána modlili všichni oddaní v čele se Śrīvāsem Ṭhākurem a Pán každého s velkou láskou a extází objal.
Text 130:
Pán oddané jednoho po druhém oslovil a vzal je všechny s sebou do domu.
Text 131:
Všichni oddaní se v domě Kāśīho Miśry velice tísnili, protože tam bylo málo místa.
Text 132:
Śrī Caitanya Mahāprabhu usadil všechny oddané okolo sebe a vlastní rukou jim rozdával girlandy a santálovou pastu.
Text 133:
Gopīnātha Acārya a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se potom v sídle Śrī Caitanyi Mahāprabhua setkali se všemi oddanými, jak se sluší a patří.
Text 134:
Śrī Caitanya Mahāprabhu oslovil Advaitu Ācāryu Prabhua sladkými slovy: „Můj drahý Pane, dnes jsem díky tomu, že jsi přišel, dosáhl dokonalosti.“
Text 135-136:
Advaita Ācārya Prabhu odvětil: „To je přirozená vlastnost Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství. I když je sám naprosto úplný a oplývá všemi vznešenými vlastnostmi, transcendentálně se raduje ve společnosti svých oddaných, s nimiž se oddává různým věčným zábavám.“
Text 137:
Jakmile Śrī Caitanya Mahāprabhu uviděl Vāsudevu Dattu, staršího bratra Mukundy Datty, okamžitě se velmi zaradoval, položil svou ruku na jeho tělo a promluvil.
Text 138:
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „I když je Mukunda Mým přítelem z dětství, když vidím tebe, mám větší radost, než když vidím jeho.“
Text 139:
Vāsudeva odpověděl: „Mukunda na začátku získal Tvou společnost a přijal útočiště u Tvých lotosových nohou. To je jeho transcendentální znovuzrození.“
Text 140:
Vāsudeva Datta tak přiznal, že je Mukundovi, svému mladšímu bratrovi, podřízený. Řekl: „I když je Mukunda mladší než já, získal Tvou přízeň jako první, a tak se stal transcendentálně starším než já. Kromě toho jsi Mukundu obdařil velikou milostí. Je mi proto nadřazený ve všech dobrých vlastnostech.“
Text 141:
Pán řekl: „Jen kvůli tobě jsem z jižní Indie přinesl dvě knihy.“
Text 142:
„Má je u sebe Svarūpa Dāmodara a ty si je můžeš nechat opsat.“ Když to Vāsudeva uslyšel, měl velkou radost.
Text 143:
Tyto dvě knihy (Brahma-saṁhitu a Śrī Kṛṣṇa-karṇāmṛtu) si ve skutečnosti opsal úplně každý oddaný. Postupně se rozšířily po celé Indii.
Text 144:
Pán s velkou láskou a náklonností oslovil Śrīvāse a jeho bratry: „Vy čtyři jste si Mne koupili – tolik jsem vám zavázán.“
Text 145:
Śrīvāsa tehdy Pánu odpověděl: „Proč to obracíš? Ve skutečnosti sis nás čtyři bratry koupil Ty svou milostí.“
Text 146:
Když Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu uviděl Śaṅkaru, řekl Dāmodarovi: „Moje náklonnost k tobě je na úrovni úcty a bázně.“
Text 147:
„Drž si tedy svého mladšího bratra Śaṅkaru neustále u sebe, protože je se Mnou spojený čistou ryzí láskou.“
Text 148:
Dāmodara Paṇḍita odpověděl: „Śaṅkara je můj mladší bratr, ale ode dneška se stává mým starším bratrem díky zvláštní milosti, kterou jsi mu projevil.“
Text 149:
Potom se Pán obrátil k Śivānandovi Senovi a řekl: „Vím, že již od samého počátku byla tvoje náklonnost ke Mně nesmírně hluboká.“
Text 150:
Jakmile to Śivānanda Sena uslyšel, ihned se pohroužil do extáze lásky a padl na zem, aby se Pánu poklonil. Potom začal recitovat následující verš.
Text 151:
„,Ó můj Pane! Ó neomezený! I když jsem se dlouhou dobu topil v oceánu nevědomosti, nyní jsem dosáhl Tebe, stejně jako když člověk dosáhne pobřeží. Můj drahý Pane, ve mně jsi získal tu pravou osobu, které můžeš udělit svou bezpříčinnou milost.̀“
Text 152:
Murāri Gupta se nejdříve s Pánem nesetkal, ale zůstal venku, kde padl na zem jako tyč, aby se Pánovi poklonil.
Text 153:
Když Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu neviděl Murāriho mezi oddanými, zeptal se, kde je. Mnoho lidí se hned za Murārim rozběhlo, aby ho přivedli k Pánu.
Text 154:
Murāri Gupta vzal do zubů dva trsy trávy a s pokorou předstoupil před Śrī Caitanyu Mahāprabhua.
Text 155:
Když Śrī Caitanya Mahāprabhu viděl, že k Němu Murāri přichází, vstal a šel mu naproti. Murāri se však rozběhl pryč s těmito slovy:
Text 156:
„Můj Pane, prosím nedotýkej se mě. Jsem nanejvýš odporný a nejsem hoden Tvého doteku, protože moje tělo je hříšné.“
Text 157:
Pán řekl: „Můj drahý Murāri, prosím potlač svou zbytečnou pokoru. Moje mysl je rozrušená, když vidím tvou skromnost.“
Text 158:
Pán Murāriho objal a posadil si ho vedle sebe. Vlastníma rukama potom začal jeho tělo čistit.
Text 159-160:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu potom opakovaně objímal všechny oddané včetně Ācāryaratny, Vidyānidhiho, Paṇḍita Gadādhara, Gaṅgādāse, Hariho Bhaṭṭy a Ācāryi Purandary. Popisoval jejich dobré vlastnosti a znovu a znovu je opěvoval.
Text 161:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu tak uctil každého oddaného a to Jej velice rozradostnilo. Protože však neviděl Haridāse Ṭhākura, zeptal se: „Kde je Haridāsa?“
Text 162:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pak z dálky spatřil Haridāse Ṭhākura, jak leží na cestě a klaní se Mu.
Text 163:
Haridāsa Ṭhākura nepřišel na místo setkání s Pánem, ale zůstal ležet v dálce na veřejné cestě.
Text 164:
Všichni oddaní šli za Haridāsem Ṭhākurem a říkali: „Pán se s tebou chce setkat, okamžitě prosím pojď.“
Text 165:
Haridāsa Ṭhākura odpověděl: „Já se k chrámu nemohu přiblížit, protože jsem nízkého původu a jsem odporný. Nemám právo tam jít.“
Text 166:
Haridāsa Ṭhākura potom vyjádřil svou touhu: „Pokud bych dostal nějaké osamělé místo nedaleko chrámu, mohl bych tam v samotě žít a trávit svůj čas.“
Text 167:
„Nechci, aby se mě dotýkali služebníci Pána Jagannātha. Raději bych si přál zůstávat sám v zahradě.“
Text 168:
Když to lidé vyřídili Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi, měl velkou radost, že to slyší.
Text 169:
Tehdy přišel Kāśī Miśra společně s dozorcem chrámu a projevili svou úctu lotosovým nohám Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua.
Text 170:
Kāśī Miśra i dozorce byli velice šťastní, když viděli všechny oddané pohromadě. S velkou radostí se s oddanými přivítali, jak se sluší a patří.
Text 171:
Oba Pána Śrī Caitanyu Mahāprabhua požádali: „Dej nám prosím příkazy, ať můžeme všechny vaiṣṇavy vhodně ubytovat.“
Text 172:
„Ubytování pro všechny vaiṣṇavy již máme zajištěné a nyní nám dovol všem rozdat mahā-prasādam.“
Text 173:
Śrī Caitanya Mahāprabhu okamžitě řekl Gopīnāthovi Ācāryovi: „Jdi prosím a ubytuj všechny vaiṣṇavy v sídlech, která Kāśī Miśra a dozorce chrámu nabídnou.“
Text 174:
Pán potom řekl Kāśīmu Miśrovi a dozorci chrámu: „Co se týče zbytků jídla Pána Jagannātha, svěřte je Vāṇīnāthovi Rāyovi. On se o všechny vaiṣṇavy postará a mahā-prasādam jim rozdá.“
Text 175:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Nedaleko Mého sídla v té květinové zahradě je jedna zcela osamělá místnost.“
Text 176:
„Dejte Mi prosím tuto místnost, protože ji potřebuji. Na tomto osamělém místě se posadím a budu vzpomínat na lotosové nohy Pána.“
Text 177:
Kāśī Miśra pak Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi řekl: „Patří Ti všechno, tak proč prosíš? Pouhým svým přáním si můžeš vzít cokoliv, po čem toužíš.“
Text 178:
„Můj Pane, jsme Tvoji dva služebníci a jsme zde proto, abychom plnili Tvá nařízení. Buď milostivý a nařiď nám prosím vše, co si přeješ.“
Text 179:
Kāśī Miśra a dozorce chrámu potom odešli a s nimi i Gopīnātha a Vāṇīnātha.
Text 180:
Gopīnāthovi pak byla ukázána všechna místa vhodná k ubytování a Vāṇīnātha dostal obrovské množství jídla (mahā-prasādam) od Pána Jagannātha.
Text 181:
Vāṇīnātha Rāya se vrátil s obrovským množstvím zbytků jídla Pána Jagannātha, včetně koláčků a dalších lahůdek. Gopīnātha Ācārya uklidil všechna místa připravená k ubytování a pak se také vrátil.
Text 182:
Śrī Caitanya Mahāprabhu oslovil všechny vaiṣṇavy a požádal je o pozornost. Poté řekl: „Nyní můžete jít do svých pokojů.“
Text 183:
„Jděte k moři, vykoupejte se a dívejte se přitom na špici chrámu. Potom se prosím vraťte sem a naobědvejte se.“
Text 184:
Všichni oddaní se Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi poklonili a odešli se ubytovat. Gopīnātha Ācārya jim ukázal jejich pokoje.
Text 185:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pak šel navštívit Haridāse Ṭhākura a spatřil ho, jak v extázi lásky zpívá mahā-mantru. Haridāsa zpíval: „Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare  /  Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.“
Text 186:
Jakmile Haridāsa Ṭhākura Pána uviděl, ihned před Ním padl na zem jako tyč, aby se Mu poklonil. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu ho zvedl a objal.
Text 187:
Pán i Jeho služebník potom začali v láskyplné extázi plakat. Pána úplně proměnily vlastnosti Jeho služebníka a toho zase proměnily vlastnosti jeho Pána.
Text 188:
Haridāsa Ṭhākura řekl: „Můj drahý Pane, prosím nedotýkej se mne, protože jsem velmi pokleslý a nedotknutelný a jsem nejnižší z lidí.“
Text 189:
Pán řekl: „Chci se tě dotknout, abych se očistil, protože Tvoje očištěné činnosti ve Mně neexistují.“
Text 190:
Śrī Caitanya Mahāprabhu vyzdvihl vznešenost Haridāse Ṭhākura slovy: „V každém okamžiku se koupeš na všech posvátných poutních místech a v každém okamžiku konáš velké oběti, provádíš askezi a rozdáváš milodary.“
Text 191:
„Neustále studuješ čtyři Védy a jsi mnohem lepší než jakýkoliv brāhmaṇa či sannyāsī.“
Text 192:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom recitoval následující verš: „,Můj drahý Pane, ten, kdo na svém jazyku neustále uchovává Tvé svaté jméno, se stane vznešenější osobností než zasvěcený brāhmaṇa. I když může pocházet z rodiny pojídačů psů, a být tak podle hmotných měřítek nejnižším z lidí, je přesto slavný. Tak úžasně působí zpívání svatého jména Pána. Závěr tedy je, že ten, kdo zpívá svaté jméno Pána, již vykonal všechny druhy askeze a velkých obětí zmíněných ve Védách, vykoupal se na všech posvátných poutních místech, prostudoval všechny Védy a je opravdový Ārya.̀“
Text 193:
Śrī Caitanya Mahāprabhu domluvil, vzal Haridāse Ṭhākura do květinové zahrady a tam mu na jednom velice osamělém místě ukázal jeho obydlí.
Text 194:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Haridāse Ṭhākura požádal: „Zůstaň zde a zpívej Hare Kṛṣṇa mahā-mantru. Já tě sem budu chodit každý den navštěvovat.“
Text 195:
„V klidu zde přebývej, dívej se na cakru na vrcholu chrámu a klaň se jí. Co se týče tvého prasādam, zařídím, aby ti sem bylo posíláno.“
Text 196:
Když se Nityānanda Prabhu, Jagadānanda Prabhu, Dāmodara Prabhu a Mukunda Prabhu setkali s Haridāsem Ṭhākurem, měli z toho všichni velkou radost.
Text 197:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se po koupeli v moři vrátil do svého obydlí a potom se šli do moře vykoupat všichni oddaní v čele s Advaitou Prabhuem.
Text 198:
Po koupeli v moři se Advaita Prabhu a všichni ostatní oddaní vrátili a přitom hleděli na vrchol Jagannāthova chrámu. Potom šli na oběd do sídla Śrī Caitanyi Mahāprabhua.
Text 199:
Śrī Caitanya Mahāprabhu posadil všechny oddané jednoho po druhém na jejich příslušná místa a svou vlastní transcendentální rukou začal rozdávat prasādam.
Text 200:
Všichni oddaní dostávali prasādam na banánové listy a Śrī Caitanya Mahāprabhu dával na každý list porci pro dva až tři lidi, protože Jeho ruka nedokázala rozdávat méně.
Text 201:
Všichni oddaní drželi ruce nad prasādam, které dostali, protože nechtěli jíst, dokud nejprve nezačne jíst Pán.
Text 202:
Svarūpa Dāmodara Gosvāmī tehdy sdělil Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi: „Nikdo nezačne jíst, dokud si Ty nesedneš a nepřijmeš prasādam.“
Text 203:
„Gopīnātha Ācārya pozval všechny Tvé společníky sannyāsī, aby přišli přijmout prasādam.“
Text 204:
„Gopīnātha Ācārya už přišel a přinesl dostatek jídla pro všechny sannyāsī. A sannyāsī jako Paramānanda Purī a Brahmānanda Bhāratī na Tebe čekají.“
Text 205:
„Sedni si prosím a přijmi oběd s Nityānandou Prabhuem. Já budu rozdávat prasādam všem vaiṣṇavům.“
Text 206:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pak do Govindových rukou pečlivě svěřil prasādam pro Haridāse Ṭhākura.
Text 207:
Potom si Śrī Caitanya Mahāprabhu sedl, aby poobědval s ostatními sannyāsīmi, a Gopīnātha Ācārya začal s velkou radostí rozdávat prasādam.
Text 208:
Svarūpa Dāmodara Gosvāmī, Dāmodara Paṇḍita a Jagadānanda tehdy začali s velkou radostí rozdávat prasādam oddaným.
Text 209:
Jedli všemožné druhy koláčků a sladké rýže a naplnili se až po krk. Přitom chvílemi radostně vykřikovali svaté jméno Pána.
Text 210:
Po obědě si všichni umyli ústa a ruce a Śrī Caitanya Mahāprabhu každého osobně ozdobil květinovou girlandou a santálovou pastou.
Text 211:
Když takto přijali prasādam, šli si všichni odpočinout do svých obydlí. Večer se znovu přišli setkat se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem.
Text 212:
Tehdy tam přišel Śrī Caitanyu Mahāprabhua navštívit také Rāmānanda Rāya. Pán toho využil, aby ho představil všem oddaným.
Text 213:
Vznešená Osobnost Božství, Śrī Caitanya Mahāprabhu, potom vzal všechny oddané do Jagannāthova chrámu a tam započal společné zpívání svatého jména.
Text 214:
Po zhlédnutí Pánova dhūpa-ārati všichni zahájili společné zpívání. Pak přišel paḍichā, dozorce chrámu, a dal všem květinové girlandy a santálovou pastu.
Text 215:
Do čtyř stran potom byly rozmístěny čtyři skupiny, aby prováděly saṅkīrtan, a samotný Pán, syn matky Śacī, začal tančit v jejich středu.
Text 216:
V těchto čtyřech skupinách bylo osm mṛdaṅg a třicet dva činelů. Všichni společně začali vytvářet transcendentální zvuk a každý volal: „Výborně! Výborně!“
Text 217:
Jakmile se rozezněl hlasitý saṅkīrtan, pronikl celým vesmírem skrz čtrnáct planetárních soustav a okamžitě probudil veškeré štěstí.
Text 218:
Hned na začátku společného zpívání vše zaplavila extatická láska a sbíhali se všichni obyvatelé Džagannáth Purí.
Text 219:
Každý nad tím saṅkīrtanem žasl a všichni se shodovali na tom, že nikdy předtím se nekonal takový kīrtan a nebyly vidět takové projevy extatické lásky k Bohu.
Text 220:
Śrī Caitanya Mahāprabhu tehdy obcházel Jagannāthův chrám a neustále tančil po celém jeho okolí.
Text 221:
Při obcházení chrámu zpívaly vpředu i vzadu čtyři kīrtanové skupiny. Když Śrī Caitanya Mahāprabhu upadl na zem, Śrī Nityānanda Rāya Prabhu Ho zvedl.
Text 222:
Během kīrtanu se v těle Śrī Caitanyi Mahāprabhua projevily změny z extatické lásky, jako je záplava slz, jásot, třesení, pocení a hluboké zvuky. Lidé, kteří to viděli, nesmírně žasli.
Text 223:
Z Pánových očí prýštily slzy jako ze stříkačky a všichni lidé okolo jimi byli smáčeni.
Text 224:
Po obcházení chrámu Śrī Caitanya Mahāprabhu zůstal na nějakou dobu za chrámem a pokračoval ve svém saṅkīrtanu.
Text 225:
Na všech čtyřech stranách velmi hlasitě zpívaly čtyři saṅkīrtanové skupiny a uprostřed tančil Śrī Caitanya Mahāprabhu a skákal vysoko do výšky.
Text 226:
Śrī Caitanya Mahāprabhu tančil dlouhou dobu, ale potom se uklidnil a nařídil tančit čtyřem velkým osobnostem.
Text 227:
V jedné skupině začal tančit Nityānanda Prabhu a v druhé Advaita Ācārya.
Text 228:
Ve třetí skupině začal tančit Vakreśvara Paṇḍita a ve čtvrté Śrīvāsa Ṭhākura.
Text 229:
Śrī Caitanya Mahāprabhu sledoval probíhající tanec a předvedl jeden zázrak.
Text 230:
Śrī Caitanya Mahāprabhu stál uprostřed mezi tanečníky a všichni tanečníci na všech stranách viděli, že se Śrī Caitanya Mahāprabhu dívá právě na ně.
Text 231:
Protože chtěl Śrī Caitanya Mahāprabhu vidět tanec čtyř velkých osobností, projevil tento zázrak, že se díval na všechny zároveň.
Text 232:
Všichni, kdo viděli Śrī Caitanyu Mahāprabhua, věděli, že předvádí zázrak, ale nechápali, jak se může dívat do všech čtyř stran najednou.
Text 233:
Když při svých vrindávanských zábavách jedl Kṛṣṇa na břehu Jamuny a seděl uprostřed svých přátel, každý z pasáčků viděl, že se Kṛṣṇa dívá právě na něho. Stejně tak, když Caitanya Mahāprabhu sledoval tanec, také každý viděl, že je Caitanya Mahāprabhu obrácený tváří k němu.
Text 234:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pevně objal každého, kdo se k Němu při tanci přiblížil.
Text 235:
Všichni obyvatelé Džagannáth Purí při pohledu na velký tanec, velkou lásku a velký saṅkīrtan plavali v extatickém oceánu lásky.
Text 236:
Král Pratāparudra se doslechl o velikosti saṅkīrtanu, a tak vyšel na střechu svého paláce a se svými osobními společníky sledoval dění.
Text 237:
Král nesmírně žasl, když viděl kīrtan Śrī Caitanyi Mahāprabhua, a jeho touha setkat se s Pánem se neomezeně zvětšila.
Text 238:
Po skončení saṅkīrtanu Śrī Caitanya Mahāprabhu zhlédl obětování květin Božstvu Pána Jagannātha a potom se společně se všemi vaiṣṇavy vrátil do svého sídla.
Text 239:
Dozorce chrámu potom přinesl obrovské množství prasādam, které Śrī Caitanya Mahāprabhu osobně rozdal všem oddaným.
Text 240:
Nakonec si šli všichni odpočinout. Takto Śrī Caitanya Mahāprabhu, syn Śacīmāty, prováděl své zábavy.
Text 241:
Dokud oddaní pobývali se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem v Džagannáth Purí, každý den prováděli s velkou radostí tuto saṅkīrtanovou zábavu.
Text 242:
Takto jsem vysvětlil Pánovu saṅkīrtanovou zábavu a všem dávám toto požehnání: ten, kdo poslouchá toto vyprávění, se jistě stane služebníkem Śrī Caitanyi Mahāprabhua.
Text 243:
Já, Kṛṣṇadāsa, vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu po vzoru Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.