Skip to main content

Text 8

Text 8

Verš

Texto

niṣkiñcanasya bhagavad-bhajanonmukhasya
pāraṁ paraṁ jigamiṣor bhava-sāgarasya
sandarśanaṁ viṣayiṇām atha yoṣitāṁ ca
hā hanta hanta viṣa-bhakṣaṇato ’py asādhu
niṣkiñcanasya bhagavad-bhajanonmukhasya
pāraṁ paraṁ jigamiṣor bhava-sāgarasya
sandarśanaṁ viṣayiṇām atha yoṣitāṁ ca
hā hanta hanta viṣa-bhakṣaṇato ’py asādhu

Synonyma

Palabra por palabra

niṣkiñcanasya — pro toho, kdo se zcela odpoutal od hmotného požitku; bhagavat — Nejvyšší Osobnosti Božství; bhajana — ve službě; unmukhasya — chce být zaměstnaný; pāram — na druhou stranu; param — vzdálenou; jigamiṣoḥ — kdo chce jít; bhava-sāgarasya — oceánu hmotné existence; sandarśanam — pohled (za nějakým světským účelem); viṣayiṇām — na lidi pohroužené do světských činností; atha — a také; yoṣitām — na ženy; ca — také; — běda; hanta hanta — výraz velkého nářku; viṣa-bhakṣaṇataḥ — než pití jedu; api — dokonce; asādhu — odpornější.

niṣkiñcanasya — de una persona que se ha desapegado por completo del disfrute material; bhagavat — la Suprema Personalidad de Dios; bhajana — en servir; unmukhasya — que está deseoso de ocuparse; pāram — al otro lado; param — distante; jigamiṣoḥ — que desea ir; bhava-sāgarasya — del océano de la existencia material; sandarśanam — el ver (con alguna finalidad material); viṣayiṇām — de personas ocupadas en actividades materiales; atha — así como; yoṣitām — de mujeres; ca — también; — ¡ay!; hanta hanta — expresión de gran lamentación; viṣa-bhakṣaṇataḥ — que el acto de beber veneno; api — incluso; asādhu — más abominable.

Překlad

Traducción

Pán potom za velkého bědování Sārvabhaumovi Bhaṭṭācāryovi řekl: „,Běda, pro toho, kdo chce vážně překročit hmotný oceán a zaměstnat se transcendentální láskyplnou službou Pánu bez hmotných úmyslů, je pohled na materialistu pohrouženého v uspokojování smyslů nebo na ženu s podobnými sklony odpornější než vědomé pití jedu.̀“

Lamentándose muchísimo, el Señor dijo a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya: «“¡Ay!, para la persona que desea sinceramente cruzar el océano material y ocuparse en el servicio amoroso trascendental del Señor sin motivaciones materiales, ver a un materialista dedicado a la complacencia de los sentidos, o ver a una mujer con ese mismo tipo de intereses, es más abominable que beber veneno a sabiendas”».

Význam

Significado

Toto je citát ze Śrī Caitanya-candrodaya-nāṭaky (8.23). Śrī Caitanya Mahāprabhu tak formuluje zásady pro sannyāsīho, který se zříká hmotného světa ve prospěch duchovního pokroku. Duchovní pokrok není určen pro nějaká kouzelnická představení nebo žonglérství, ale pro překonání hmotného světa a přemístění se do světa duchovního. Pāraṁ paraṁ jigamiṣoḥ znamená chtít se dostat na druhou stranu hmotného světa. Existuje řeka zvaná Vaitaraṇī, na jejíž jedné straně se nachází hmotný svět a na straně druhé svět duchovní. A protože je řeka Vaitaraṇī přirovnána k velkému oceánu, říká se jí bhava-sāgara, oceán opakovaného rození a umírání. Cílem duchovního života je ukončit tento koloběh zrození a smrti a vstoupit do duchovního světa, kde lze žít ve věčném poznání a blaženosti.

Esta cita pertenece al Śrī Caitanya-candrodaya-nāṭaka (8.23). Con estas palabras, Śrī Caitanya Mahāprabhu establece los principios que debe seguir el sannyāsī que renuncia al mundo material para avanzar espiritualmente. El avance espiritual no tiene por objeto la realización de espectáculos de magia y prestidigitación, sino cruzar el mundo material y elevarse al mundo espiritual. Pāraṁ paraṁ jigamiṣoḥ significa desear ir al otro lado del mundo material. Hay un río, el río Vaitaraṇī, cuyas dos orillas corresponden, la una al mundo material, y la otra al mundo espiritual. El río Vaitaraṇī se compara a un gran océano, y por ello recibe el nombre de bhava-sagāra, el océano del ciclo de nacimientos y muertes. La vida espiritual tiene por objeto detener ese ciclo de nacimientos y muertes y entrar en el mundo espiritual, donde podemos vivir eternamente llenos de conocimiento y bienaventuranza.

Obyčejní lidé však bohužel o duchovním životě či duchovním světě nic nevědí. O duchovním světě je zmínka v Bhagavad-gītě (8.20):

Por desgracia, la población, en general, no sabe nada de la vida espiritual o del mundo espiritual. El mundo espiritual se menciona en la Bhagavad-gītā (8.20):

paras tasmāt tu bhāvo 'nyo
'vyakto 'vyaktāt sanātanaḥ
yaḥ sa sarveṣu bhūteṣu
naśyatsu na vinaśyati
paras tasmāt tu bhāvo ’nyo’vyakto ’vyaktāt sanātanaḥ
yaḥ sa sarveṣu bhūteṣu
naśyatsu na vinaśyati

„Existuje však ještě jiná, neprojevená příroda, která je věčná a transcendentální vůči této projevené i neprojevené hmotě. Je svrchovaná a není nikdy zničena. Když je vše v tomto světě zničeno, tato část zůstává beze změny.“

«Sin embargo, existe otra naturaleza no manifiesta, que es eterna y trascendental a esta materia manifestada y no manifestada. Es suprema y nunca es aniquilada. Cuando todo en este mundo es aniquilado, esa parte permanece tal como es».

Nad tímto hmotným světem je tedy duchovní příroda, a ta existuje věčně. Duchovní pokrok znamená ukončit hmotné činnosti a přejít k činnostem duchovním. To je bhakti-yoga. V hmotném světě je prostředkem ke smyslovému požitku hlavně žena. Ten, kdo se vážně zajímá o duchovní život, by se měl ženám přísně vyhýbat. Sannyāsī by nikdy neměl žádného muže ani ženu navštěvovat s myšlenkou hmotného prospěchu. Rozhovory s materialistickými muži a ženami jsou také nebezpečné a přirovnávají se k pití jedu. Śrī Caitanya Mahāprabhu byl v této věci velmi nesmlouvavý, a proto odmítl setkání s králem Pratāparudrou, který byl přirozeně neustále zaměstnaný politickými a ekonomickými záležitostmi. Pán setkání s králem odmítl dokonce i přesto, že Ho o to požádala osobnost, jako byl Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, Pánův důvěrný přítel a oddaný.

Por lo tanto, más allá del mundo material existe una naturaleza espiritual, cuya existencia es eterna. Avance espiritual significa detener las actividades materiales y entrar en el ámbito de las actividades espirituales. Ése es el proceso del bhakti-yoga. En el mundo material, el instrumento para la complacencia de los sentidos es, principalmente, la mujer. Quien tenga un interés sincero en la vida espiritual debe evitar estrictamente el contacto con las mujeres. Un sannyāsī nunca debe ver a un hombre o a una mujer con intención de satisfacer algún interés material. Además, es peligroso también conversar con hombres y mujeres materialistas, y se compara a beber veneno. Śrī Caitanya Mahāprabhu era muy estricto en esta cuestión. Por eso Se negó a ver al rey Pratāparudra, que, como es natural, estaba siempre ocupado en asuntos políticos y económicos. El Señor Se negó a ver al rey incluso a pesar de que Se lo pedía una personalidad como Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, que era Su amigo íntimo y devoto.