Text 53

Verš

Text

bhaṭṭera hṛdaye dṛḍha abhimāna jāni’
bhaṅgī kari’ mahāprabhu kahe eta vāṇī

Synonyma

Synonyms

bhaṭṭera hṛdaye — v srdci Vallabhy Bhaṭṭy; dṛḍha — upevněná; abhimāna — pýcha; jāni' — jelikož věděl; bhaṅgī kari' — naznačující; mahāprabhu — Śrī Caitanya Mahāprabhu; kahe — řekl; eta vāṇī — tato slova.

bhaṭṭera hṛdaye — in the heart of Vallabha Bhaṭṭa; dṛḍha — fixed; abhimāna — pride; jāni’ — understanding; bhaṅgī kari’ — making a hint; mahāprabhu — Śrī Caitanya Mahāprabhu; kahe — spoke; eta vāṇī — these words.

Překlad

Translation

Śrī Caitanya Mahāprabhu chtěl těmito slovy naznačit, jak se učit o oddané službě, protože věděl, že srdce Vallabhy Bhaṭṭy je plné pýchy.

Knowing that Vallabha Bhaṭṭa’s heart was full of pride, Śrī Caitanya Mahāprabhu spoke these words, hinting at how one can learn about devotional service.

Význam

Purport

Vallabha Bhaṭṭa byl nesmírně pyšný na své poznání o oddané službě, a chtěl proto hovořit o Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi, aniž by znal Jeho postavení. Pán proto různými způsoby naznačil, že pokud chce Vallabha Bhaṭṭa vědět, co opravdu je oddaná služba, musí se o tom učit od oddaných, které jmenoval, počínaje Advaitou Ācāryou, Pánem Nityānandou, Sārvabhaumou Bhaṭṭācāryou a Rāmānandou Rāyem. Svarūpa Dāmodara řekl, že pokud chce někdo poznat význam Śrīmad-Bhāgavatamu, musí se učit od realizované duše. Nikdo by si neměl pyšně myslet, že může transcendentální láskyplnou službu Pánu pochopit pouhým čtením knih. Musí se stát služebníkem vaiṣṇavy. Narottama dāsa Ṭhākura to potvrzuje: chāḍiyā vaiṣṇava-sevā nistāra peyeche kebā – nikdo nemůže být na transcendentální úrovni, pokud věrně neslouží čistému vaiṣṇavovi. Člověk musí přijmout vaiṣṇavského gurua (ādau gurv-āśrayam) a potom se pomocí otázek a odpovědí postupně naučit, co je to čistá oddaná služba Kṛṣṇovi. Tomu se říká paramparā.

Vallabha Bhaṭṭa was greatly proud of his knowledge in devotional service, and therefore he wanted to speak about Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu without understanding the Lord’s position. The Lord therefore hinted in many ways that if Vallabha Bhaṭṭa wanted to know what devotional service actually is, he would have to learn from all the devotees He mentioned, beginning with Advaita Ācārya, Lord Nityānanda, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya and Rāmānanda Rāya. As Svarūpa Dāmodara has said, if one wants to learn the meaning of Śrīmad-Bhāgavatam, one must take lessons from a realized soul. One should not proudly think that one can understand the transcendental loving service of the Lord simply by reading books. One must become a servant of a Vaiṣṇava. As Narottama dāsa Ṭhākura has confirmed, chāḍiyā vaiṣṇava-sevā nistāra peyeche kebā: one cannot be in a transcendental position unless one very faithfully serves a pure Vaiṣṇava. One must accept a Vaiṣṇava guru (ādau gurv-āśrayam), and then by questions and answers one should gradually learn what pure devotional service to Kṛṣṇa is. That is called the paramparā system.