Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Antya-līlā » KAPITOLA PÁTÁ

Text 107

Text 107

Verš

Text

grāmya-kavira kavitva śunite haya ‘duḥkha’
vidagdha-ātmīya-vākya śunite haya ‘sukha’
grāmya-kavira kavitva śunite haya ‘duḥkha’
vidagdha-ātmīya-vākya śunite haya ‘sukha’

Synonyma

Synonyms

grāmya-kavira — básníka, který píše poezii o mužích a ženách; kavitva — poezii; śunite — poslouchat; haya — je; duḥkha — neštěstí; vidagdha-ātmīya — oddaného zcela pohrouženého v extázi lásky; vākya — slova; śunite — poslouchat; haya — je; sukha — štěstí.

grāmya-kavira — of a poet who writes poetry concerning man and woman; kavitva — poetry; śunite — to hear; haya — there is; duḥkha — unhappiness; vidagdha-ātmīya — of a devotee fully absorbed in ecstatic love; vākya — the words; śunite — to hear; haya — there is; sukha — happiness.

Překlad

Translation

„Poslouchat básně člověka, který nemá transcendentální poznání a píše o vztazích mezi mužem a ženou, přináší pouze neštěstí, kdežto poslech slov oddaného zcela pohrouženého v extázi lásky je příčinou velkého štěstí.“

“Hearing the poetry of a person who has no transcendental knowledge and who writes about the relationships between man and woman simply causes unhappiness, whereas hearing the words of a devotee fully absorbed in ecstatic love causes great happiness.

Význam

Purport

Grāmya-kavi je básník nebo autor románů či jiné beletrie pojednávající pouze o vztazích mezi mužem a ženou. Vidagdha-ātmīya-vākya však označuje slova napsaná oddaným, který zcela porozuměl čisté oddané službě. Tito oddaní, následující systém parampary, jsou někdy popsáni jako sajātīyāśaya-snigdha neboli „ti, kdo přinášejí radost stejnému druhu lidí“. Jedině od těchto oddaných přijímají oddaní poezii a jiná díla s velkou radostí.

Grāmya-kavi refers to a poet or writer such as the authors of novels and other fiction who write only about the relationships between man and woman. Vidagdha-ātmīya-vākya, however, refers to words written by a devotee who fully understands pure devotional service. Such devotees, who follow the paramparā system, are sometimes described as sajātīyāśaya-snigdha, or “pleasing to the same class of people.” Only the poetry and other writings of such devotees are accepted with great happiness by devotees.