Skip to main content

Text 192

Texto 192

Verš

Texto

parama-sundara, paṇḍita, nūtana-yauvana
nāmābhāse ‘mukti’ śuni’ nā ha-ila sahana
parama-sundara, paṇḍita, nūtana-yauvana
nāmābhāse ‘mukti’ śuni’ nā ha-ila sahana

Synonyma

Palabra por palabra

parama-sundara — velmi sličný; paṇḍita — učený; nūtana — svěží; yauvana — mládí; nāma-ābhāse — zábleskem probuzení čistého zpívání svatého jména; mukti — osvobození; śuni' — když slyšel; ha-ila sahana — nedokázal snést.

parama-sundara — muy hermoso; paṇḍita — erudito; nūtana — nueva; yauvana — juventud; nāma-ābhāse — por el atisbo del despertar del canto puro del santo nombre; mukti — la liberación; śuni’ — al escuchar; ha-ila sahana — no pudo tolerar.

Překlad

Traducción

Měl sličnou postavu, byl učený a mladý, ale nedokázal snést výrok, že pouhým zábleskem probuzení Pánova svatého jména lze dosáhnout osvobození.

Era culto, joven y físicamente agraciado, pero la afirmación de que un simple atisbo del despertar del santo nombre del Señor bastase para alcanzar la liberación, le resultó intolerable.

Význam

Significado

VÝZNAM: Co se týče toho, jak může být někdo osvobozen pouhým nepatrným probuzením čistého zpívání svatého jména, vaiṣṇavové přísně následují pokyny śāster. Výroky śāster o tom, jak snadno lze dosáhnout osvobození, māyāvādī nedokáží tolerovat, protože jak říká Bhagavad-gītā (12.5): kleśo 'dhikataras teṣām avyaktāsakta-cetasāṁ – impersonalisté se musí po mnoho životů usilovně snažit, a teprve potom budou možná osvobozeni. Vaiṣṇavové ale vědí, že pouhým zpíváním svatého jména Pána bez přestupků přijde osvobození jako vedlejší produkt, a tak není třeba o ně usilovat zvlášť. Śrīla Bilvamaṅgala Ṭhākura řekl: muktiḥ svayaṁ mukulitāñjali sevate 'smān – osvobození stojí u dveří čistého oddaného, který má neochvějnou víru a úctu, aby mu mohlo různými způsoby sloužit. To māyāvādī nesnesou. Proto ārindā pradhāna, hlavní výběrčí daní, nedokázal snést výroky Haridāse Ṭhākura, i když byl velice učený, pohledný a mladý.

Los vaiṣṇavas siguen estrictamente las indicaciones de los śāstras acerca de cómo liberarse con un leve atisbo del canto puro del santo nombre. Los māyāvādīs no pueden tolerar las afirmaciones de los śāstras acerca de lo fácil que puede resultar la liberación, pues, como se afirma en la Bhagavad-gītā (12.5): kleśo ‘dhikataras teṣām avyaktāsakta-cetasām, los impersonalistas, antes de llegar a tener una remota posibilidad de liberarse, deben esforzarse arduamente durante muchísimas vidas. Los vaiṣṇavas saben que por el simple hecho de cantar el santo nombre del Señor sin ofensas se obtiene, como subproducto, la liberación. Por lo tanto, no hay necesidad de esfuerzos adicionales para obtener la liberación. Śrīla Bilvamaṅgala Ṭhākura ha dicho: muktiḥ svayaṁ mukulitāñjali sevate ‘smān, la liberación espera a nuestra puerta, dispuesta a ofrecernos toda clase de servicios, si somos devotos puros y poseemos una fe y una reverencia inquebrantables. Esto, los māyāvādīs no pueden tolerarlo. Por eso, el ārindā pradhāna, el recaudador en jefe de los impuestos, aunque era muy culto, hermoso y joven, no pudo tolerar las palabras de Haridāsa Ṭhākura.