Text 192

Verš

Text

parama-sundara, paṇḍita, nūtana-yauvana
nāmābhāse ‘mukti’ śuni’ nā ha-ila sahana

Synonyma

Synonyms

parama-sundara — velmi sličný; paṇḍita — učený; nūtana — svěží; yauvana — mládí; nāma-ābhāse — zábleskem probuzení čistého zpívání svatého jména; mukti — osvobození; śuni' — když slyšel; nā ha-ila sahana — nedokázal snést.

parama-sundara — very beautiful; paṇḍita — learned; nūtana — new; yauvana — youth; nāma-ābhāse — by the glimpse of awakening of pure chanting of the holy name; mukti — liberation; śuni’ — hearing; nā ha-ila sahana — could not tolerate.

Překlad

Translation

Měl sličnou postavu, byl učený a mladý, ale nedokázal snést výrok, že pouhým zábleskem probuzení Pánova svatého jména lze dosáhnout osvobození.

He had handsome bodily features, and he was learned and youthful, but he could not tolerate the statement that simply by glimpsing the awakening of the Lord’s holy name one can attain liberation.

Význam

Purport

VÝZNAM: Co se týče toho, jak může být někdo osvobozen pouhým nepatrným probuzením čistého zpívání svatého jména, vaiṣṇavové přísně následují pokyny śāster. Výroky śāster o tom, jak snadno lze dosáhnout osvobození, māyāvādī nedokáží tolerovat, protože jak říká Bhagavad-gītā (12.5): kleśo 'dhikataras teṣām avyaktāsakta-cetasāṁ – impersonalisté se musí po mnoho životů usilovně snažit, a teprve potom budou možná osvobozeni. Vaiṣṇavové ale vědí, že pouhým zpíváním svatého jména Pána bez přestupků přijde osvobození jako vedlejší produkt, a tak není třeba o ně usilovat zvlášť. Śrīla Bilvamaṅgala Ṭhākura řekl: muktiḥ svayaṁ mukulitāñjali sevate 'smān – osvobození stojí u dveří čistého oddaného, který má neochvějnou víru a úctu, aby mu mohlo různými způsoby sloužit. To māyāvādī nesnesou. Proto ārindā pradhāna, hlavní výběrčí daní, nedokázal snést výroky Haridāse Ṭhākura, i když byl velice učený, pohledný a mladý.

Vaiṣṇavas strictly follow the directions of the śāstras regarding how one can be liberated simply by a slight awakening of pure chanting of the holy name. Māyāvādīs cannot tolerate the statements of the śāstras about how easily liberation can be achieved, for, as stated in the Bhagavad-gītā (12.5), kleśo ’dhikaratas teṣām avyaktāsakta-cetasām: impersonalists must work hard for many, many births, and only then will they perhaps be liberated. Vaiṣṇavas know that simply by chanting the holy name of the Lord offenselessly, one achieves liberation as a by-product. Thus there is no need to endeavor separately for liberation. Śrīla Bilvamaṅgala Ṭhākura has said, muktiḥ svayaṁ mukulitāñjali sevate ’smān: liberation stands at one’s door, ready to render any kind of service, if one is a pure devotee with unflinching faith and reverence. This the Māyāvādīs cannot tolerate. Therefore the ārindā pradhāna, chief tax collector, although very learned, handsome and youthful, could not tolerate the statements of Haridāsa Ṭhākura.