Text 99

Verš

Text

jīvājñāna-kalpita īśvare, sakala-i ajñāna
yāhāra śravaṇe bhaktera phāṭe mana prāṇa”

Synonyma

Synonyms

jīva — obyčejná živá bytost; ajñāna — v nevědomosti; kalpita — představovaná; īśvare — v Nejvyšším Pánu; sakala-i ajñāna — veškerá nevědomost; yāhāra śravaṇe — když to poslouchá; bhaktera — oddaného; phāṭe — zlomí; mana prāṇa — mysl a život.

jīva — the ordinary living being; ajñāna — by ignorance; kalpita — imagined; īśvare — in the Supreme Lord; sakala-i ajñāna — all ignorance; yāhāra śravaṇe — hearing of which; bhaktera — of the devotee; phāṭe — breaks; mana prāṇa — mind and life.

Překlad

Translation

„Māyāvādský filosof se snaží prosadit názor, že živá bytost je pouze výplodem představivosti a že Nejvyšší Osobnost Božství je pod vlivem māyi. Poslech takového komentáře zničí srdce i život oddaného.“

“The Māyāvādī philosopher tries to establish that the living entity is only imaginary and that the Supreme Personality of Godhead is under the influence of māyā. Hearing this kind of commentary breaks the heart and life of a devotee.”

Význam

Purport

Śrīla Svarūpa Dāmodara Gosvāmī chtěl Bhagavānovi Ācāryovi zdůraznit, že ten, kdo je zcela upevněný v oddanosti službě Kṛṣṇovi, sice poslechem māyāvādské bhāṣyi sveden být nemusí, ale že tato bhāṣya je nicméně plná neosobních slov a pojetí, jako třeba Brahman, která představují poznání, ale jsou neosobní. Māyāvādī říkají, že svět stvořený māyou je neskutečný a že živá bytost ve skutečnosti neexistuje – existuje pouze jedna duchovní záře. Dále říkají, že Bůh je představa a že lidé na Boha myslí jen z nevědomosti, a že když je Nejvyšší Absolutní Pravda zmatena vnější energií māyou, stane se jīvou neboli živou bytostí. Při poslechu všech těchto nesmyslů od neoddaného oddaný velmi trpí, jako kdyby mu pukalo srdce i duše.

Śrīla Svarūpa Dāmodara Gosvāmī wanted to impress upon Bhagavān Ācārya that even though someone firmly fixed in devotion to Kṛṣṇa’s service might not be deviated by hearing the Māyāvāda bhāṣya, that bhāṣya is nevertheless full of impersonal words and ideas — such as Brahman — which represent knowledge but which are impersonal. The Māyāvādīs say that the world created by māyā is false and that actually there is no living entity but only one spiritual effulgence. They further say that God is imaginary, that people think of God only because of ignorance, and that when the Supreme Absolute Truth is befooled by the external energy, māyā, He becomes a jīva, or living entity. Upon hearing all these nonsensical ideas from the nondevotee, a devotee is greatly afflicted, as if his heart and soul were broken.