Text 113
Text 113
Verš
Text
tāṅre kahe — prākṛta-sattvera vikāra
tāṅre kahe — prākṛta-sattvera vikāra
Synonyma
Synonyms
Překlad
Translation
„Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, oplývá duchovními energiemi. Proto i Jeho tělo, jméno, sláva a doprovod jsou duchovní. Māyāvādský filosof z nevědomosti říká, že to vše jsou jen proměny hmotné kvality dobra.“
“The Supreme Personality of Godhead is full of spiritual potencies. Therefore His body, name, fame and entourage are all spiritual. The Māyāvādī philosopher, due to ignorance, says that these are all merely transformations of the material mode of goodness.
Význam
Purport
V sedmé kapitole Bhagavad-gīty Nejvyšší Pán rozdělil své energie do dvou skupin, prākṛta a aprākṛta neboli parā-prakṛti a aparā-prakṛti. Viṣṇu Purāṇa je rozděluje stejně. Māyāvādští filosofové tyto dvě prakṛti neboli hmotnou a duchovní přírodu nechápou, ale ten, kdo je skutečně inteligentní, tomu rozumí. Vezmeme-li v úvahu mnohé rozmanitosti a činnosti hmotné přírody, proč by měli māyāvādští filosofové popírat duchovní různorodost duchovního světa? Bhāgavatam (10.2.32) říká:
In the Seventh chapter of the Bhagavad-gītā the Supreme Personality of Godhead has classified His energies in two distinct divisions — namely, prākṛta and aprākṛta, or parā-prakṛti and aparā-prakṛti. In the Viṣṇu Purāṇa the same distinction is made. The Māyāvādī philosophers cannot understand these two prakṛtis, or natures — material and spiritual — but one who is actually intelligent can understand them. Considering the many varieties and activities in material nature, why should the Māyāvādī philosophers deny the spiritual varieties of the spiritual world? The Bhāgavatam (10.2.32) says:
tvayy asta-bhāvād aviśuddha-buddhayaḥ
Inteligence těch, kteří se považují za vysvobozené, aniž by měli informace o duchovním světě, není čistá. Slova aviśuddha-buddhayaḥ v tomto verši označují nečistou inteligenci. Následkem nečisté inteligence či chabého poznání māyāvādští filosofové nemohou pochopit rozdíl mezi hmotnou a duchovní různorodostí, a proto na duchovní různorodost nejsou schopni ani pomyslet, neboť pokládají za samozřejmé, že veškerá různorodost je pouze hmotná.
The intelligence of those who think themselves liberated but have no information of the spiritual world is not yet clear. In this verse the term aviśuddha-buddhayaḥ refers to unclean intelligence. Due to unclean intelligence or a poor fund of knowledge, the Māyāvādī philosophers cannot understand the distinction between material and spiritual varieties; therefore they cannot even think of spiritual varieties because they take it for granted that all variety is material.
Śrī Caitanya Mahāprabhu tedy v tomto verši vysvětluje, že Kṛṣṇa – Nejvyšší Osobnost Božství neboli Absolutní Pravda – má duchovní tělo, které se liší od hmotných těl, a Jeho jméno, sídlo, doprovod i vlastnosti jsou proto duchovní. Hmotná kvalita dobra nemá s duchovní různorodostí nic společného. Māyāvādští filosofové nicméně nejsou schopni duchovní různorodost jasně pochopit, a tak si představují, že duchovní svět je pravým opakem světa hmotného. Hmotné kvality dobra, vášně a nevědomosti v duchovním světě nemohou působit; z toho důvodu se nazývá nirguṇa, jak je jasně uvedeno v Bhagavad-gītě (trai-guṇya-viṣayā vedā nistrai-guṇyo bhavārjuna). Hmotný svět je projevem tří kvalit hmotné přírody, ale abychom mohli vstoupit do duchovního světa, kde se jejich vliv nenachází, musíme se od nich osvobodit. V příštím verši Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu ukáže, jak se Pán Śiva neztotožňuje s māyāvādskou filosofií.
Śrī Caitanya Mahāprabhu, therefore, explains in this verse that Kṛṣṇa — the Supreme Personality of Godhead, or the Absolute Truth — has a spiritual body that is distinct from material bodies, and thus His name, abode, entourage and qualities are all spiritual. The material mode of goodness has nothing to do with spiritual varieties. Māyāvādī philosophers, however, cannot clearly understand spiritual varieties; therefore they imagine a negation of the material world to be the spiritual world. The material qualities of goodness, passion and ignorance cannot act in the spiritual world, which is therefore called nirguṇa, as clearly indicated in the Bhagavad-gītā (trai-guṇya-viṣayā vedā nistrai-guṇyo bhavārjuna). The material world is a manifestation of the three modes of material nature, but one has to become free from these modes to come to the spiritual world, where their influence is completely absent. Now Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu will disassociate Lord Śiva from Māyāvāda philosophy in the following verse.