Skip to main content

Text 10

Text 10

Verš

Texto

ekale īśvara-tattva caitanya-īśvara
bhakta-bhāvamaya tāṅra śuddha kalevara
ekale īśvara-tattva caitanya-īśvara
bhakta-bhāvamaya tāṅra śuddha kalevara

Synonyma

Palabra por palabra

ekale — pouze jediná osoba; īśvara-tattva — nejvyšší vládce; caitanya — nejvyšší životní síla; īśvara — vládce; bhakta-bhāva-maya — v extázi oddaného; tāṅra — Jeho; śuddha — transcendentální; kalevara — tělo.

ekale—sólo una persona; īśvara-tattva—el controlador supremo; caitanya—la fuerza vital suprema; īśvara—controlador; bhakta-bhāva-maya—con el éxtasis de un devoto; tāṅra—Su; śuddha—trascendental; kalevara—cuerpo.

Překlad

Traducción

Nejvyšší vládce, jediná Osobnost Božství, Śrī Caitanya Mahāprabhu, se stal extatickým způsobem oddaným, ale Jeho tělo je přesto transcendentální a nedotčené hmotou.

Śrī Caitanya Mahāprabhu, que es el controlador supremo, la Personalidad de Dios, lleno de éxtasis ha tomado el papel de devoto, pero Su cuerpo es trascendental, y no tiene vestigio material alguno.

Význam

Significado

Existují různé tattvy neboli pravdy, jako īśa-tattva, jīva-tattva a śakti-tattva. Īśa-tattva je Nejvyšší Osobnost Božství Viṣṇu, který je svrchovanou životní silou. V Kaṭha Upaniṣadě je řečeno: nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām – Nejvyšší Osobnost Božství je nejvyšší mezi věčnými a nejvyšší životní síla. Živé bytosti jsou také věčné a také jsou životní silou, ale co do velikosti jsou nepatrné, kdežto Nejvyšší Pán je nejvyšší životní síla a nejvyšší věčný. Tento nejvyšší věčný nikdy nepřijímá tělo složené z dočasné hmotné energie, kdežto živé bytosti jako nedílné části nejvyššího věčného tento sklon mají. Podle védských manter je tedy Nejvyšší Pán svrchovaným vládcem nesčetně mnoha živých bytostí.

Hay diferentes tattvas o verdades, entre las que se cuentan: īśa-tattva, jīva-tattva y śakti-tattva. Īśa-tattva se refiere a la Suprema Personalidad de Dios, Viṣṇu, que es la fuerza vital suprema. En el Kaṭha Upaniṣad se dice: nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām: La Suprema Personalidad de Dios es el eterno supremo y la fuerza vital suprema. Las entidades vivientes son también eternas y también son fuerzas vitales, pero cuantitativamente, son insignificantes, mientras que el Señor Supremo es la fuerza vital suprema y el eterno supremo. El eterno supremo no acepta jamás un cuerpo de naturaleza material temporal, mientras que las entidades vivientes, que son partes integrales del eterno supremo, tienden a hacerlo. Así pues, según los mantras védicos, el Señor Supremo es el amo supremo de innumerables entidades vivientes.

Māyāvādští filosofové se však nepatrnou živou bytost snaží ztotožňovat s nejvyšší živou bytostí. Protože mezi nimi neuznávají žádný rozdíl, nazývá se jejich filosofie advaita-vāda neboli monismus. Rozdíly tu však ve skutečnosti jsou. Tento verš je zvláště určen k tomu, aby māyāvādským filosofům vštípil pochopení, že Nejvyšší Osobnost Božství je svrchovaný vládce. Tímto svrchovaným vládcem, Osobností Božství, je samotný Śrī Kṛṣṇa, ale v rámci transcendentální zábavy přijal podobu oddaného, Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua.

Los filósofos māyāvādīs, sin embargo, intentan equiparar a las insignificantes entidades vivientes con la entidad viviente suprema. Como no reconocen distinciones entre ellas, su filosofía se llama Advaita-vāda, o monismo. Sin embargo, de hecho, hay una distinción. Este verso está especialmente concebido para enseñar al filósofo māyāvādī la comprensión de que la Suprema Personalidad de Dios es el controlador supremo. El controlador supremo, la Personalidad de Dios, es Kṛṣṇa mismo, pero como pasatiempo trascendental ha aceptado la forma de un devoto, Śrī Caitanya Mahāprabhu.

V Bhagavad-gītě je řečeno, že když Nejvyšší Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa přijde na tuto planetu a vypadá přesně jako lidská bytost, někteří darebáci Jej považují za jednoho z obyčejných lidí. Ten, kdo takto chybně uvažuje, je popsán jako mūḍha neboli hlupák. Neměli bychom tedy Caitanyu Mahāprabhua hloupě považovat za obyčejnou lidskou bytost. I když přijal extázi oddaného, zůstává i nadále Nejvyšší Osobností Božství. Od dob Caitanyi Mahāprabhua už zde bylo mnoho napodobenin Kṛṣṇových inkarnací, které nemohly pochopit, že Caitanya Mahāprabhu je samotný Kṛṣṇa, a ne obyčejná lidská bytost. Méně inteligentní lidé si vytvářejí své vlastní „Bohy“ tak, že za Boha vydávají nějakého člověka. To je jejich chyba. Slova tāṅra śuddha kalevara v tomto verši nás proto upozorňují na to, že tělo Caitanyi Mahāprabhua není hmotné, ale čistě duchovní. Caitanyu Mahāprabhua bychom tedy neměli považovat za obyčejného oddaného, přestože podobu oddaného přijal. Zároveň však musíme s jistotou vědět, že i když je Śrī Caitanya Mahāprabhu Nejvyšší Osobnost Božství, přijal extázi oddaného, a proto bychom neměli mylně chápat Jeho zábavy a stavět Ho do stejné role jako Śrī Kṛṣṇu. Právě z tohoto důvodu si Śrī Kṛṣṇa Caitanya Mahāprabhu zakrýval uši vždy, když byl osloven jako Viṣṇu nebo Kṛṣṇa, protože nechtěl být oslovován jako Nejvyšší Osobnost Božství. Existuje skupina oddaných zvaných Gaurāṅga-nāgarī, kteří hrají divadelní hry o Kṛṣṇových zábavách a používají k tomu vigrahu neboli podobu Śrī Caitanyi Mahāprabhua. To je chyba, která se odborně nazývá rasābhāsa. Když se Caitanya Mahāprabhu chce bavit jako oddaný, neměli bychom Ho rušit tím, že Ho budeme oslovovat jako Nejvyšší Osobnost Božství.

Como se afirma en la Bhagavad-gītā, cuando la Suprema Personalidad de Dios, Kṛṣṇa, viene a este planeta exactamente como un ser humano, algunos bribones Le consideran como si fuese un ser humano corriente. Quien piensa de esta manera equivocada recibe el nombre de mūḍha, necio. Por tanto, no se debe ser necio y considerar a Śrī Caitanya Mahāprabhu como un ser humano corriente. Él ha aceptado el éxtasis de un devoto, pero es la Suprema Personalidad de Dios. Desde el tiempo de Śrī Caitanya Mahāprabhu ha habido muchas imitaciones de encarnaciones de Kṛṣṇa que no pueden comprender que el Señor Caitanya Mahāprabhu es el mismo Kṛṣṇa y no un ser humano corriente. Los hombres poco inteligentes crean sus propios dioses al anunciar a un ser humano como Dios. Éste es su error. Por tanto, las palabras tāṅra śuddha kalevara de este verso advierten que el cuerpo de Śrī Caitanya Mahāprabhu no es material, sino puramente espiritual. Así pues, no debe tomarse a Śrī Caitanya Mahāprabhu por un devoto corriente, aunque Él haya adoptado la forma de un devoto. Aun así, hay que saber, sin lugar a duda, que aunque Caitanya Mahāprabhu es la Suprema Personalidad de Dios, debido a que ha asumido el éxtasis de un devoto, no hay que interpretar equivocadamente Sus pasatiempos y colocarle exactamente en la misma posición de Kṛṣṇa. Es tan sólo por esta razón que Śrī Kṛṣṇa Caitanya Mahāprabhu Se tapaba los oídos cuando se Le daba tratamiento de Kṛṣṇa o Viṣṇu, porque no quería oír que se dirigieran a Él como Suprema Personalidad de Dios. Hay una clase de devotos, llamados Gaurāṅga-nāgarīs, que representan obras teatrales de los pasatiempos de Kṛṣṇa utilizando un vigraha o forma de Caitanya Mahāprabhu. Esto es un error que técnicamente se llama rasābhāsa. Cuando Śrī Caitanya Mahāprabhu trata de disfrutar como devoto, no hay que molestarle dándole el tratamiento de Suprema Personalidad de Dios.