Skip to main content

Text 42

Text 42

Verš

Texto

caitanya-gosāñike ācārya kare ‘prabhu’-jñāna
āpanāke karena tāṅra ‘dāsa’-abhimāna
caitanya-gosāñike ācārya kare ‘prabhu’-jñāna
āpanāke karena tāṅra ‘dāsa’-abhimāna

Synonyma

Palabra por palabra

caitanya-gosāñike — vůči Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi; ācārya — Advaita Ācārya; kare — činí; prabhu-jñāna — považování za svého Pána; āpanāke — sobě; karena — činí; tāṅra — Śrī Caitanyi Mahāprabhua; dāsa — jako služebník; abhimāna — pojetí.

caitanya-gosāñike—al Señor Caitanya Mahāprabhu; ācārya—Advaita Ācārya; kare—hace; prabhu-jñāna—considerando Su amo y Señor; āpanāke—así mismo; karena—hace; tāṅra—de Śrī Caitanya Mahāprabhu; dāsa—como un sirviente; abhimāna—concepto.

Překlad

Traducción

Śrī Advaita Ācārya však považuje Pána Śrī Caitanyu Mahāprabhua za svého Pána a sebe za Jeho služebníka.

Sin embargo, Śrī Advaita Ācārya considera al Señor Caitanya Mahāprabhu como Su amo y Señor, y Se considera a Sí mismo un sirviente de Śrī Caitanya Mahāprabhu.

Význam

Significado

V Bhakti-rasāmṛta-sindhu vysvětluje Rūpa Gosvāmī nesmírně vznešenou povahu oddané služby:

El Bhakti-rasāmṛta-sindhu de Rūpa Gosvāmī explica la muy excelente calidad del servicio devocional como sigue:

brahmānando bhaved eṣa
cet parārdha-guṇī-kṛtaḥ
naiti bhakti-sukhāmbhodheḥ
paramāṇu-tulām api
brahmānando bhaved eṣacet parārdha-guṇī-kṛtaḥ
naiti bhakti-sukhāmbhodheḥ
paramāṇu-tulām api

„I kdyby byla transcendentální blaženost z realizace neosobního Brahmanu znásobena miliardou, stále by se nemohla srovnat ani s atomem z oceánu bhakti neboli transcendentální služby.“ (B.r.s. 1.1.38) Podobně i Bhāvārtha-dīpika uvádí:

«Si se multiplica billones de veces el gozo trascendental que se deriva de la comprensión del Brahman impersonal, aún no podría compararse ni siquiera a una parte atómica del océano de bhakti, o servicio trascendental» (B.r.s. 1.1.38). Igualmente, el Bhāvārtha-dīpikā afirma:

tvat-kathāmṛta-pāthodhau
viharanto mahā-mudaḥ
kurvanti kṛtinaḥ kecic
catur-vargaṁ tṛṇopamam
tvat-kathāmṛta-pāthodhauviharanto mahā-mudaḥ
kurvanti kṛtinaḥ kecic
catur-vargaṁ tṛṇopamam

„Pro ty, kdo nacházejí potěšení v transcendentálních tématech pojednávajících o Nejvyšší Osobnosti Božství, nejsou čtyři stupně realizace – náboženství, ekonomický rozvoj, uspokojování smyslů a osvobození – dohromady ničím víc než stéblem slámy ve srovnání se štěstím z naslouchání o transcendentálních činnostech Pána.“ Ti, kdo se věnují transcendentální službě lotosovým nohám Śrī Kṛṣṇy, jsou lehčí o všechny hmotné požitky, a tak je vůbec nepřitahují hovory o neosobním monismu. V Padma Purāṇě je v souvislosti s popisem slávy měsíce Kārttiku řečeno, že oddaní se modlí takto:

«Para aquellos que se complacen en los temas trascendentales que tratan de la Suprema Personalidad de Dios, los cuatro logros progresivos de religiosidad, desarrollo económico, complacencia de los sentidos y liberación, todos ellos juntos, no se pueden comparar, más de lo que podría una brizna de paja, a la felicidad que se deriva de escuchar la narración de las actividades trascendentales del Señor». Aquellos que se ocupan en el servicio trascendental de los pies de loto de Kṛṣṇa, al ser liberados de todo disfrute material, no encuentran atractivo alguno en los temas del monismo impersonal. En el Padma Purāṇa, en relación con la glorificación del mes de Kārttika, se dice que los devotos oran cantando:

varaṁ deva mokṣaṁ na mokṣāvadhiṁ vā
na cānyaṁ vṛṇe 'haṁ vareśād apīha
idaṁ te vapur nātha gopāla-bālaṁ
sadā me manasy āvirāstāṁ kim anyaiḥ
varaṁ deva mokṣaṁ na mokṣāvadhiṁ vā
na cānyaṁ vṛṇe ’haṁ vareśād apīha
idaṁ te vapur nātha gopāla-bālaṁ

sadā me manasy āvirāstāṁ kim anyaiḥ
kuverātmajau baddha-mūrtyaiva yadvat tvayā mocitau bhakti-bhājau kṛtau ca
tathā prema-bhaktiṁ svakāṁ me prayaccha
na mokṣe graho me ’sti dāmodareha
kuverātmajau baddha-mūrtyaiva yadvat tvayā mocitau bhakti-bhājau kṛtau ca
tathā prema-bhaktiṁ svakāṁ me prayaccha
na mokṣe graho me ’sti dāmodareha

„Můj drahý Pane, neustále vzpomínat na Tvoje dětské zábavy ve Vrindávanu je pro nás mnohem lepší než se snažit splynout s neosobním Brahmanem. Během těchto zábav jsi osvobodil dva Kuverovy syny a učinil jsi z nich své velké oddané. A tak si i já přeji, abys mne místo osvobození obdaroval takovou oddaností Tobě.“ V písmu Hayaśīrṣīya-śrī-nārāyaṇa-vyūha-stava, v kapitole nazvané Nārāyaṇa-stotra, se píše:

«Amado Señor, recordar siempre Tus pasatiempos infantiles de Vṛndāvana es mejor para nosotros que aspirar a fundirnos en el Brahman impersonal. Durante Tus pasatiempos infantiles, liberaste a los dos hijos de Kuvera, y les convertiste en grandes devotos de Vuestra Señoría. Igualmente yo quisiera que, en lugar de darme la liberación, Tú me dieses una devoción semejante hacia Ti». En el Haya-śīrṣīya-śrī-nārāyaṇa-vyūha-stava, en el capítulo llamado Nārāyaṇa-stotra, se afirma:

na dharmaṁ kāmam arthaṁ vā
mokṣaṁ vā vara-deśvara
prārthaye tava pādābje
dāsyam evābhikāmaye
na dharmaṁ kāmam arthaṁ vāmokṣaṁ vā vara-deśvara
prārthaye tava pādābje
dāsyam evābhikāmaye

„Můj drahý Pane, nestojím o to být zbožným člověkem nebo pánem ekonomického rozvoje či smyslového požitku, a ani netoužím po osvobození. I když mi to vše můžeš dát, protože jsi ten nejvyšší dárce požehnání, o tyto věci se nemodlím. Modlím se pouze o to, abych mohl být vždy služebníkem Tvých lotosových nohou.“ Nṛsiṁhadeva nabídl Prahlādovi Mahārājovi veškerá požehnání, ale ten žádné z nich nepřijal, protože se chtěl věnovat pouze službě lotosovým nohám Pána. Každý čistý oddaný chce být požehnán stejně jako Prahlāda Mahārāja pouze oddanou službou. Oddaní také vzdávají úctu Hanumānovi, který vždy sloužil Pánu Rāmovi. Velký oddaný Hanumān se modlí:

«Mi amado Señor, yo no deseo llegar a ser un hombre de religión, ni un maestro en desarrollo económico o complacencia de los sentidos, ni tampoco deseo la liberación. Aunque puedo obtener todo ello de Ti, el supremo bendecidor, yo no pido nada de eso. Simplemente ruego poder estar siempre ocupado como un sirviente a Tus pies de loto». Nṛsiṁhadeva ofreció a Prāhlada Mahārāja toda clase de bendiciones, pero Prahlāda Mahārāja no aceptó ninguna, porque solamente deseaba estar ocupado al servicio de los pies de loto del Señor. Del mismo modo, el devoto puro desea ser bendecido como Mahārāja Prahlāda con el don del servicio devocional. Los devotos también ofrecen sus respetos a Hanumān, que permaneció siempre al servicio del Señor Rāma. El gran devoto Hanumān oraba:

bhava-bandha-cchide tasyai
spṛhayāmi na muktaye
bhavān prabhur ahaṁ dāsa
iti yatra vilupyate
bhava-bandha-cchide tasyaispṛhayāmi na muktaye
bhavān prabhur ahaṁ dāsa
iti yatra vilupyate

„Netoužím dosáhnout osvobození nebo splynout se září Brahmanu, protože tam je postavení Pánova služebníka zcela ztraceno.“ Podobně i v Nārada-pañcarātře se říká:

«Yo no quiero alcanzar la liberación ni fundirme en la refulgencia del Brahman, donde se pierde completamente la noción de ser un sirviente del Señor». Igualmente, en el Nārada-pañcarātra se afirma:

dharmārtha-kāma-mokṣeṣu
necchā mama kadācana
tvat-pāda-paṅkajasyādho
jīvitaṁ dīyatāṁ mama
dharmārtha-kāma-mokṣeṣunecchā mama kadācana
tvat-pāda-paṅkajasyādho
jīvitaṁ dīyatāṁ mama

„Nechci žádné ze čtyř vyhledávaných postavení. Jediné, po čem toužím, je být služebníkem lotosových nohou Pána.“ Král Kulaśekhara se ve své slavné knize Mukunda-mālā-stotra modlí:

«Yo no quiero ninguna de las cuatro situaciones deseables. Yo sólo quiero ocuparme sirviendo a los pies de loto del Señor». El rey Kulaśekhara, en su muy famoso libro Mukunda-mālā-stotra, ora:

nāhaṁ vande tava caraṇayor dvandvam advandva-hetoḥ
kumbhī-pākaṁ gurum api hare nārakaṁ nāpanetum
ramyā-rāmā-mṛdu-tanu-latā-nandane nābhirantuṁ
bhāve bhāve hṛdaya-bhavane bhāvayeyaṁ bhavantam
nāhaṁ vande tava caraṇayor dvandvam advandva-hetoḥ kumbhī-pākaṁ gurum api hare nārakaṁ nāpanetum
ramyā-rāmā-mṛdu-tanu-latā-nandane nābhirantuṁ
bhāve bhāve hṛdaya-bhavane bhāvayeyaṁ bhavantam

„Můj Pane, neuctívám Tě proto, abych byl vysvobozen z tohoto zajetí hmoty nebo abych se zachránil před pekelnými podmínkami hmotného bytí, ani se nikdy nemodlím o krásnou manželku, se kterou bych si užíval v příjemných zahradách. Přeji si jen, abych mohl neustále zakoušet úplnou extázi ve službě Tobě.“ (M.m.s. 4) Ve třetím a čtvrtém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu najdeme také mnoho případů, kdy se oddaní modlí k Pánu pouze o to, aby Mu mohli sloužit, a o nic víc (Bhāg. 3.4.15, 3.25.34, 3.25.36, 4.8.22, 4.9.10 a 4.20.24).

«Mi Señor, yo no Te adoro para que me liberes de este laberinto material, ni tampoco deseo salvarme de la condición infernal de la existencia material, ni rezo jamás para tener una bella esposa y disfrutar en un hermoso jardín. Mi único deseo es estar siempre en pleno éxtasis con el placer de servir a Vuestra Señoría» (M.m.s. 4). En el Śrīmad-Bhāgavatam, en los Cantos Tercero y Cuarto, hay también muchos ejemplos de devotos que ofrecen oraciones al Señor pidiéndole tan sólo ocuparse siempre en Su servicio y nada más (Bhāg. 3.4.15, 3.25.34, 3.25.36, 4.8.22, 4.9.10 y 4.20.24).