Text 40

Verš

Text

kali-yuge yuga-dharma — nāmera pracāra
tathi lāgi’ pīta-varṇa caitanyāvatāra

Synonyma

Synonyms

kali-yuge — ve věku Kali; yuga-dharma — náboženství daného věku; nāmera — svatého jména; pracāra — šíření; tathi — toto; lāgi' — pro; pīta-varṇa — se žlutou barvou; caitanya-avatāra — inkarnace Pána Caitanyi.

kali-yuge — in the Age of Kali; yuga-dharma — the religious practice for the age; nāmera — of the holy name; pracāra — propagation; tathi — this; lāgi’ — for; pīta-varṇa — having a yellow color; caitanya-avatāra — the incarnation of Lord Caitanya.

Překlad

Translation

Náboženstvím věku Kali je šířit slávu svatého jména. Jen proto Pán sestoupil se žlutou barvou pleti jako Pán Caitanya.

The religious practice for the Age of Kali is to broadcast the glories of the holy name. Only for this purpose has the Lord, in a yellow color, descended as Lord Caitanya.

Význam

Purport

Praktickým náboženským systémem pro každého je v současném věku Kali zpívání jmen Boha. To v tomto věku zavedl Pán Caitanya. Bhakti-yoga ve skutečnosti začíná zpíváním svatých jmen, jak potvrzuje Madhvācārya ve svém komentáři k Muṇḍaka Upaniṣadě, v němž cituje verš z Nārāyaṇa-saṁhity:

In this Age of Kali the practical system of religion for everyone is the chanting of the name of Godhead. This was introduced in this age by Lord Caitanya. Bhakti-yoga actually begins with the chanting of the holy name, as confirmed by Madhvācārya in his commentary on the Muṇḍaka Upaniṣad. He quotes this verse from the Nārāyaṇa-saṁhitā:

dvāparīyair janair viṣṇuḥ
pañcarātrais tu kevalaiḥ
kalau tu nāma-mātreṇa
pūjyate bhagavān hariḥ

dvāparīyair janair viṣṇuḥ pañcarātrais tu kevalaiḥ
kalau tu nāma-mātreṇa pūjyate bhagavān hariḥ

„Ve Dvāpara-yuze by lidé měli uctívat Pána Viṣṇua výhradně podle usměrňujících zásad Nārada-pañcarātry a dalších takových autorizovaných knih. Ve věku Kali by však měli pouze zpívat svatá jména Nejvyšší Osobnosti Božství.“ O Hare Kṛṣṇa mantře je konkrétní zmínka v mnoha Upaniṣadách, například v Kalisantaraṇa Upaniṣadě, kde stojí:

“In the Dvāpara-yuga people should worship Lord Viṣṇu only by the regulative principles of the Nārada-pañcarātra and other such authorized books. In the Age of Kali, however, people should simply chant the holy names of the Supreme Personality of Godhead.” The Hare Kṛṣṇa mantra is specifically mentioned in many Upaniṣads, such as the Kali-santaraṇa Upaniṣad, where it is said:

hare kṛṣṇa hare kṛṣṇa
kṛṣṇa kṛṣṇa hare hare
hare rāma hare rāma
rāma rāma hare hare

hare kṛṣṇa hare kṛṣṇa kṛṣṇa kṛṣṇa hare hare
hare rāma hare rāma rāma rāma hare hare

iti ṣoḍaśakaṁ nāmnāṁ kali-kalmaṣa-nāśanaṁ
nātaḥ parataropāyaḥ sarva-vedeṣu dṛśyate

„Když prozkoumáme celou védskou literaturu, nenajdeme pro tento věk vznešenější náboženský proces, než je zpívání Hare Kṛṣṇa.“

“After searching through all the Vedic literature, one cannot find a method of religion more sublime for this age than the chanting of Hare Kṛṣṇa.”