Skip to main content

Text 11

Text 11

Verš

Texto

vadanti tat tattva-vidas
tattvaṁ yaj jñānam advayam
brahmeti paramātmeti
bhagavān iti śabdyate
vadanti tat tattva-vidas
tattvaṁ yaj jñānam advayam
brahmeti paramātmeti
bhagavān iti śabdyate

Synonyma

Palabra por palabra

vadanti — říkají; tat — že; tattva-vidaḥ — učené duše; tattvam — Absolutní Pravda; yat — jež; jñānam — poznání; advayam — nedvojné; brahma — Brahman; iti — takto; paramātmā — Paramātmā; iti — takto; bhagavān — Bhagavān; iti — takto; śabdyate — je známá.

vadanti—dicen; tat—que; tattva-vidaḥ—las almas eruditas; tattvam—la Verdad Absoluta; yat—la cual; jñanam—conocimiento; advayam—no dual; brahma—Brahman; iti—así pues; paramātmā—Paramātmā; iti—así pues; bhagavān—Bhagavān; iti—así pues; śabdyate—se conoce.

Překlad

Traducción

„Učení transcendentalisté, kteří znají Absolutní Pravdu, říkají, že se jedná o nedvojné poznání, které se nazývá neosobní Brahman, lokalizovaná Paramātmā a Osobnost Božství.“

«Los trascendentalistas eruditos que conocen la Verdad Absoluta dicen que es un conocimiento no dual y que se llama Brahman impersonal, Paramātmā localizado y Personalidad de Dios.»

Význam

Significado

Tento sanskrtský verš se objevuje jako jedenáctý ve druhé kapitole prvního zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, kde Sūta Gosvāmí odpovídá na otázky mudrců vedených Śaunakou Ṛṣim, kteří se ho ptali, co je podstatou všech pokynů písem. Slova tattva-vidaḥ označují osoby, jež mají poznání o Absolutní Pravdě, a protože jsou na duchovní úrovni, mohou toto poznání prosté protikladů pochopit. Absolutní Pravda je známá někdy jako Brahman, někdy jako Paramātmā a někdy jako Bhagavān. Ti, kdo znají pravdu, vědí, že člověk, který se snaží přiblížit k Absolutnímu pouze mentální spekulací, realizuje neosobní Brahman a ten, kdo se snaží přiblížit k Absolutnímu pomocí yogy, může realizovat Paramātmu. Ti však, jejichž poznání a duchovní pochopení jsou úplné, realizují duchovní podobu Bhagavāna, Osobnosti Božství.

Este verso sánscrito aparece como el verso 11 del Capítulo Segundo del Canto Primero del Śrīmad-Bhāgavatam, en el que Sūta Gosvāmī responde a las preguntas de los sabios dirigidos por Śaunaka Ṛṣi referentes a la esencia de todas las instrucciones de las Escrituras. Tattva-vidaḥ se refiere a aquellos que poseen conocimiento sobre la Verdad Absoluta. Ellos pueden comprender con certeza el conocimiento, sin dualidad, porque están situados en el nivel espiritual. La Verdad Absoluta se conoce a veces como Brahman, a veces como Paramātmā, y a veces como Bhagavān. Aquellos que están en posesión de la verdad saben que quien intente acercarse al Absoluto sólo por la especulación mental alcanzará finalmente el Brahman impersonal, y que quien intente acercarse al Absoluto por la práctica del yoga podrá tener una experiencia de Paramātmā, pero que quien tiene conocimiento completo y entendimiento espiritual llega a conocer la forma espiritual de Bhagavān, la Personalidad de Dios.

Oddaní Osobnosti Božství vědí, že Śrī Kṛṣṇa, syn krále Vradži, je Absolutní Pravda, a nedělají rozdíly mezi Jeho jménem, podobou, vlastnostmi a zábavami. Pokud se někdo snaží oddělovat Pánovo absolutní jméno, podobu a vlastnosti od Pána samotného, znamená to, že postrádá absolutní poznání. Čistý oddaný ví, že když zpívá transcendentální jméno „Kṛṣṇa“, Śrī Kṛṣṇa je přítomen v podobě transcendentálního zvuku. Zpívá proto s naprostou vážností a úctou. Když vidí podoby Śrī Kṛṣṇy, nevidí nic, co by bylo od Pána oddělené. Vidí-li je někdo jinak, musí být považován za člověka, který není zběhlý v absolutním poznání. Tento nedostatek absolutního poznání se nazývá māyā. Ten, kdo si není vědom Kṛṣṇy, je ovládán kouzelnou mocí māyi, což znamená, že v poznání vidí protiklady. Na absolutní úrovni se od sebe žádné expanze Nejvyššího Pána neliší, stejně jako se od sebe neliší různé podoby Viṣṇua, vládce māyi. Empiričtí filosofové, jejichž cílem je neosobní Brahman, přijímají pouze to, že osobnost živé bytosti se neliší od osobnosti Nejvyššího Pána, a mystičtí yogī, jež se snaží nalézt Paramātmu, přijímají pouze poznání, že čistá duše se neliší od Nadduše. Absolutní pojetí čistého oddaného však zahrnuje vše ostatní. Oddaný vidí vše pouze ve vztahu ke Kṛṣṇovi, a proto je jeho realizace ze všech nejdokonalejší.

Los devotos de la Personalidad de Dios saben que Śrī Kṛṣṇa, el hijo del rey de Vraja, es la Verdad Absoluta, y no hacen discriminaciones entre el nombre de Śrī Kṛṣṇa, Su forma, cualidades y pasatiempos. Se debe entender que quien quiere separar del Señor Su nombre, forma y cualidades, que son absolutos, carece de conocimiento absoluto. Un devoto puro sabe que, cuando pronuncia el nombre trascendental «Kṛṣṇa», Śrī Kṛṣṇa está presente como sonido trascendental, y por ello lo pronuncia con todo respeto y veneración. Cuando ve las imágenes de Śrī Kṛṣṇa, no ve nada diferente del Señor. Si alguien lo ve de otra manera, debe ser considerado incompetente en cuanto a conocimiento absoluto. Esta falta de conocimiento absoluto se llama māyā. Aquel que no es consciente de Kṛṣṇa está gobernado por el hechizo de māyā, bajo el control de una dualidad de conocimiento. En el Absoluto, todas las manifestaciones del Señor Supremo son no duales, del mismo modo que las múltiples y variadas formas de Viṣṇu, el controlador de māyā, son no duales. Los filósofos empíricos que buscan el Brahman impersonal sólo admiten que la personalidad de la entidad viviente no es diferente de la Personalidad del Señor Supremo, y los yogīs místicos que tratan de localizar a Paramātmā sólo admiten que el alma pura no es diferente de la Superalma. Sin embargo, el concepto absoluto del devoto puro incluye todas las demás. El devoto lo ve todo sólo en relación con Kṛṣṇa y, por tanto, su comprensión es la más perfecta.