KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ
CAPÍTULO 16
Zábavy Pána v dětství a mládí
Los pasatiempos del Señor en Su niñez y Su juventud
Tato kapitola v úplnosti popisuje kaiśora-līlu Pána Caitanyi neboli Jeho činnosti bezprostředně před tím, než dosáhl mládí. V té době zaníceně studoval a vítězil nad velmi vzdělanými učenci. Během své kaiśora-līly se Pán také věnoval vodním zábavám. Poté odešel do Východního Bengálska, aby si vydělal peníze, rozvíjel poznání a zaváděl saṅkīrtanové hnutí. Tam potkal Tapanu Miśru, kterého poučil o duchovním pokroku a poslal ho do Váránasí. Zatímco Pán Caitanya Mahāprabhu cestoval po Východním Bengálsku, Jeho ženu Lakṣmīdevī uštkl had, či had odloučení, a opustila tento svět. Když se Pán vrátil domů, nalezl svou matku ztrápenou smrtí Lakṣmīdevī. Na její žádost se tedy později oženil se svojí druhou manželkou, Viṣṇupriyou devī. Tato kapitola také popisuje Pánovu debatu s Keśavou Kāśmīrīm, slavným učencem, a Pánovu kritiku jeho modliteb opěvujících matku Gangu. Pán v této modlitbě objevil pět druhů literárních ozdob a pět druhů literárních chyb, a tak paṇḍita porazil. Kāśmīrī Paṇḍita, známý svými vítězstvími po celé zemi, se obrátil na bohyni učenosti a na její pokyn se dalšího dne ráno sešel s Pánem Caitanyou Mahāprabhuem a odevzdal se Mu.
Este capítulo describe plenamente los kaiśora-līlā de Śrī Caitanya, es decir, las actividades que llevó a cabo hasta el momento de alcanzar la juventud. En esa época el Señor estudió intensamente y salió victorioso frente a grandes eruditos. Durante Sus kaiśora-līlā, el Señor también jugó en el agua. Fue a Bengala Oriental para obtener ayuda financiera, cultivar el conocimiento e introducir el movimiento de saṅkīrtana, y allí conoció a Tapana Miśra, al cual instruyó sobre el avance espiritual y ordenó que fuese a Vārāṇasī. Mientras Śrī Caitanya Mahāprabhu viajaba por Bengala Oriental, Su esposa, Lakṣmīdevī, sufrió la mordedura de una serpiente, la serpiente de la separación, y de esa manera, dejó este mundo. Cuando el Señor volvió a Su hogar, vio que Su madre estaba abrumada por el pesar que le causaba la muerte de Lakṣmīdevī. Ante el ruego de Su madre, Se casó, más adelante, con Viṣṇupriyā-devī, Su segunda esposa. Este capítulo también relata sobre el debate entre Señor y Keśava Kāśmīrī, el célebre erudito, y la crítica que el Señor expresó sobre su oración de glorificación a madre Ganges. En esa oración, el Señor encontró cinco clases de ornamentos literarios y cinco clases de defectos literarios, venciendo así al paṇḍita. Más tarde, Kāśmīrī Paṇḍita, conocido por haber sido siempre victorioso por todo el país, se sometió a la diosa de la erudición y, por su orden, a la mañana del día siguiente fue a ver a Śrī Caitanya Mahāprabhu y se rindió a Él.
- Text 1:
- Uctívám Pána Śrī Caitanyu Mahāprabhua, jehož nektarová milost teče jako velká řeka a zaplavuje celý vesmír. Stejně jako řeka teče směrem dolů, je i Pán Caitanya zvláště nakloněný pokleslým.
- Text 1:
- Yo adoro al Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu, cuya nectárea misericordia fluye como un gran río, inundando el universo entero. Al igual que un río fluye hacia abajo, Śrī Caitanya siente especial inclinación hacia los caídos.
- Text 3:
- Dlouhý život Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi v Jeho věku kaiśora! Uctívala Ho bohyně štěstí i bohyně učenosti. Bohyně učenosti Sarasvatī Ho uctívala při Jeho vítězství nad učencem, který porazil celý svět, a bohyně štěstí Lakṣmīdevī Ho uctívala doma. A jelikož je manželem neboli Pánem obou bohyní, skládám Mu své poklony.
- Text 3:
- ¡Viva Śrī Caitanya Mahāprabhu en Su edad kaiśora! Tanto la diosa de la fortuna como la diosa de la erudición Le adoraron. La diosa de la erudición, Sarasvatī, Le adoró en Su victoria sobre el erudito que había conquistado el mundo entero, y la diosa de la fortuna, Lakṣmīdevī, Le adoró en el hogar. Puesto que Él es, por tanto, el esposo o Señor de las dos diosas, yo Le ofrezco mis reverencias.
- Text 9:
- Mnoho stovek studentů přišlo za Pánem Śrī Caitanyou Mahāprabhuem a začali studovat pod Jeho vedením, protože žasli nad vlivem Jeho intelektuálních schopností.
- Text 9:
- Maravillados por la influencia de las proezas intelectuales de Śrī Caitanya Mahāprabhu, muchos cientos de estudiantes acudieron al Señor y comenzaron a estudiar bajo Su dirección.
- Text 11:
- Když se z člověka stane knihomol, který čte mnoho knih a písem a poslouchá mnoho výkladů a pokynů různých lidí, v jeho srdci se zrodí pochyby. Tímto způsobem se nedá zjistit, co je skutečným cílem života.
- Text 11:
- Si alguien es un ratón de biblioteca, y lee muchos libros y Escrituras y escucha muchos comentarios y las instrucciones de mucha gente, en su corazón aparecerá la duda. De esta manera no es posible averiguar la verdadera meta de la vida.
- Text 15:
- Pán byl spokojený, a tak ho poučil, co je konečným životním cílem a jak ho dosáhnout. Vysvětlil mu, že základem úspěchu je zpívat svaté jméno Pána (Hare Kṛṣṇa mahā-mantru).
- Text 15:
- El Señor, sintiéndose satisfecho, le instruyó sobre el objetivo de la vida y el proceso para alcanzarlo. Le enseñó que el principio básico del éxito consiste en cantar el santo nombre del Señor [el mahā-mantra Hare Kṛṣṇa].
- Text 18:
- Nepochopitelným zábavám Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua nerozumím, neboť i když chtěl Tapana Miśra žít s Pánem v Navadvípu, Pán mu řekl, aby šel do Váránasí.
- Text 18:
- Yo no puedo comprender los inconcebibles pasatiempos de Śrī Caitanya Mahāprabhu, porque a pesar de que Tapana Miśra quería vivir con Él en Navadvīpa, el Señor le aconsejó que se fuese a Vārāṇasī.
- Text 19:
- Takto Śrī Caitanya Mahāprabhu přinesl lidem Východního Bengálska ten největší prospěch, protože je zasvětil do hari-nāmu, zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry, a tím, že je učil, z nich udělal učence.
- Text 19:
- De este modo, Śrī Caitanya Mahāprabhu aportó el mayor de los beneficios para la gente de Bengala Oriental al iniciarlos en el hari-nāma, el canto del mahā-mantra Hare Kṛṣṇa, y al educarlos y hacer de ellos sabios eruditos.
- Text 20:
- Pán různými způsoby kázal ve Východním Bengálsku, ale Jeho žena Lakṣmīdevī byla kvůli odloučení od svého manžela doma velice nešťastná.
- Text 20:
- Puesto que el Señor estaba ocupado de diversas maneras en el trabajo de prédica en Bengala Oriental, Su esposa, Lakṣmīdevī, se sentía muy desdichada en el hogar, a causa de la separación de su esposo.
- Text 22:
- Pán Caitanya je osobně Nadduší, a proto věděl, že Lakṣmīdevī už není na tomto světě. Vrátil se tedy domů, aby utěšil svou matku Śacīdevī, která byla ze smrti snachy velice sklíčená.
- Text 22:
- Śrī Caitanya sabía de la partida de Lakṣmīdevī, pues Él es la Superalma. De manera que regresó a Su casa para consolar a Su madre, Śacīdevī, que se sentía muy desdichada por la muerte de su nuera.
- Text 23:
- Poté, co Pán s velkým bohatstvím a mnoha následovníky přišel opět domů, promluvil k Śacīdevī o transcendentálním poznání, aby utišil zármutek, který ji soužil.
- Text 23:
- Cuando el Señor regresó al hogar, llevando consigo gran riqueza y muchos seguidores, habló a Śacīdevī del conocimiento trascendental para aliviarla de la pena que sentía.
- Text 24:
- Po návratu z Východního Bengálska začal Śrī Caitanya Mahāprabhu znovu vyučovat. Byl velice pyšný, protože silou svého vzdělání pokořil každého.
- Text 24:
- Tras regresar de Bengala Oriental, Śrī Caitanya Mahāprabhu comenzó de nuevo a educar a los demás. Por la fuerza de Su educación conquistaba a todos, y Se sentía muy orgulloso de ello.
- Text 27:
- S poklonami Śrīlovi Vṛndāvanovi dāsovi Ṭhākurovi se pokusím popsat tu část Pánova rozboru, jejíž vyslechnutí přivedlo Digvijayīho k tomu, že se zastyděl.
- Text 27:
- Ofreciendo mis reverencias a Śrīla Vṛndāvana dāsa Ṭhākura, voy a intentar describir aquella parte del análisis del Señor que hizo que el Digvijayī , al oírla, se sintiese condenado.
- Text 31:
- Řekl: „Vím, že jsi učitel gramatiky a že se jmenuješ Nimāi Paṇḍita. Lidé si vysoce cení toho, jak učíš gramatiku pro začátečníky.“
- Text 31:
- «Tengo entendido que eres un maestro de gramática —dijo—, y que Tu nombre es Nimāi Paṇḍita. La gente habla muy bien de cómo enseñas gramática a los principiantes.
- Text 33:
- Pán řekl: „Ano, jsem známý jako učitel gramatiky, ale ve skutečnosti neumím své studenty učivem o gramatice zaujmout a oni Mi příliš nerozumí.“
- Text 33:
- El Señor dijo: «Sí, Me conocen como maestro de gramática, pero en realidad no puedo impresionar a Mis alumnos con conocimiento gramatical, ni pueden comprenderme muy bien.
- Text 34:
- „Můj milý pane, zatímco ty jsi nesmírně vzdělaný ve všech druzích písem a jsi velmi zběhlý ve skládání básní, Já jsem pouhý chlapec – začínající student, nic víc.“
- Text 34:
- «Mi querido señor, mientras usted es un gran erudito en toda clase de Escrituras y tiene mucha experiencia en componer poesía, Yo no soy más que un muchacho, un estudiante novato y nada más.
- Text 40:
- Digvijayī, Keśava Kāśmīrī, se zeptal, který verš má vysvětlit. Pán potom přednesl jeden ze sta veršů, které Keśava Kāśmīrī složil.
- Text 40:
- El Digvijayī, Keśava Kāśmīrī, preguntó qué verso quería que Le explicase. El Señor recitó entonces uno de los cien versos que Keśava Kāśmīrī había compuesto.
- Text 41:
- „Matka Ganga neustále září ve své vznešenosti. Je nejpožehnanější, protože vyvěrá z lotosových nohou Śrī Viṣṇua, Osobnosti Božství. Je druhou bohyní štěstí, a proto ji polobozi i lidé neustále uctívají. Obdařená všemi úžasnými vlastnostmi, vzkvétá na hlavě Pána Śivy.“
- Text 41:
- «“La grandeza de madre Ganges existe siempre con esplendor. Ella es la más afortunada, puesto que emanó de los pies de loto del Señor Viṣṇu, la Personalidad de Dios. Ella es una segunda diosa de la fortuna y, por tanto, recibe siempre adoración, tanto de los semidioses como de la humanidad. Dotada de todas las cualidades maravillosas, florece sobre la cabeza del Señor Śiva.”»
- Text 44:
- Pán odpověděl: „Milostí Pána se někdo může stát velkým básníkem a podobně se Jeho milostí může někdo jiný stát velkým śruti-dharou, který je schopen si vše okamžitě zapamatovat.“
- Text 44:
- El Señor respondió: «Por la gracia del Señor, uno puede llegar a ser un gran poeta, e igualmente por Su gracia, otro puede llegar a ser un gran śruti-dhara que puede memorizar cualquier cosa inmediatamente».
- Text 45:
- Brāhmaṇa (Keśava Kāśmīrī) byl s výrokem Pána Caitanyi Mahāprabhua spokojen a vysvětlil citovaný verš. Pán potom řekl: „Nyní prosím vylož konkrétní přednosti a nedostatky tohoto verše.“
- Text 45:
- Satisfecho con la declaración de Śrī Caitanya Mahāprabhu, el brāhmaṇa [Keśava Kāśmīrī] explicó el verso citado. Entonces el Señor dijo: «Ahora tenga la bondad de explicar las cualidades y defectos especiales de ese verso».
- Text 48:
- „Není pochyb o tom, že tvá poezie je velice důvtipná a že zajisté uspokojila Nejvyššího Pána. Pokud ji však podrobně rozebereme, najdeme v ní jak přednosti, tak i nedostatky.“
- Text 48:
- «No hay duda de que su poesía es muy ingeniosa, y es seguro que ha satisfecho al Señor Supremo. Pero si la estudiamos minuciosamente, podemos encontrar tanto buenas cualidades como defectos.»
- Text 51:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu zaujmul pokorné postavení a řekl: „Jelikož nejsem na tvé úrovni, požádal jsem tebe, abys mě poučil tak, že sám vysvětlíš nedostatky a přednosti své básně.“
- Text 51:
- Adoptando una actitud humilde, Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «Puesto que Yo no tengo su nivel, le he pedido que Me instruyera explicándome los defectos y las cualidades de su poesía.
- Text 52:
- „Umění literárních ozdob jsem jistě nestudoval, avšak slyšel jsem o něm z vyšších kruhů, a díky tomu mohu tento verš zhodnotit a najít v něm mnoho chyb a mnoho předností.“
- Text 52:
- «Es un hecho que no he estudiado el arte de los adornos literarios. Pero he escuchado hablar de ello en círculos muy elevados, de manera que puedo hacer la crítica de ese verso y encontrar en él muchos defectos y muchas buenas cualidades.»
- Text 54:
- „Můj milý pane, v tomto verši je pět chyb a pět literárních ozdob a Já se postupně zmíním o každé z nich. Vyslechni Mě prosím a potom vylož svůj názor.“
- Text 54:
- «Mi querido señor, en ese verso hay cinco defectos y cinco ornamentos literarios. Los enumeraré uno tras otro. Por favor, escúcheme y, después, déme su opinión.
- Text 55:
- „V tomto verši se dvakrát vyskytuje chyba avimṛṣṭa-vidheyāṁśa a po jedné jsou tam chyby viruddha-mati, bhagna-krama a punar-ātta.“
- Text 55:
- «En este verso, el defecto de avimṛṣṭa-vidheyāṁśa aparece dos veces, y los defectos de viruddha-mati, bhagna-kramay punar-ātta aparecen una vez cada uno.
- Text 56:
- „Oslavování matky Gangy (mahattvaṁ gaṅgāyāḥ) je hlavní neznámé téma tohoto verše a známé téma je vyjádřené slovem ,idam̀, které bylo umístěno až za neznámé.“
- Text 56:
- «La glorificación del Ganges [mahattvaṁ gaṅgāyāḥ] es el tema desconocido principal de este verso, y el tema conocido se indica mediante la palabra “idam”, que se ha colocado después del desconocido.
- Text 58:
- „,Nikdo by neměl uvádět neznámé, dokud se nejprve nezmíní o tom, co je známé, protože to, co nemá pevný základ, nelze nikam začlenit.̀“
- Text 58:
- «Si no se menciona primero lo que se conoce, no debe presentarse lo que no se conoce, porque lo que no tiene una base sólida no puede apoyarse en ningún lugar.
- Text 59:
- „Ve slově ,dvitīya-śrī-lakśmī̀ (,druhá bohyně štěstí, vlastnící veškeré bohatství̀) je charakteristika, že Ganga je druhou Lakṣmī, tím neznámým. Vytvořením takové složeniny se tento význam stal druhotným a původně zamýšlený smysl se vytratil.“
- Text 59:
- «En la palabra “dvitīya-śrī-lakṣmī” [“la segunda supremamente opulenta diosa de la fortuna”], la cualidad de ser una segunda Lakṣmī es lo que no se conoce. Al hacer esa palabra compuesta, el sentido se ha vuelto secundario, y se ha perdido el significado originalmente pretendido.
- Text 60:
- „Jelikož slovo ,dvitīyà (,druhá̀) je neznámé, jeho připojením do této složeniny se zamýšlený význam, že je rovna Lakṣmī, ztrácí.“
- Text 60:
- «Como la palabra “dvitīya” [“segunda”] es lo desconocido, al combinarla en esa palabra compuesta se pierde el significado pretendido de igualdad con Lakṣmī.
- Text 62:
- „Zde je další velká chyba – slova ,bhavānī-bhartṛ̀ jsi ke své naprosté spokojenosti sice postavil vedle sebe, ale prozrazují chybu nazývanou rozpor.“
- Text 62:
- «He aquí otro gran defecto. Usted se siente muy satisfecho de haber compuesto la palabra bhavānī-bhartṛ, pero se trata de un caso del defecto de contradicción.
- Text 64:
- „Je rozporuplné slyšet, že manželka Pána Śivy má ještě dalšího manžela. Použití takových slov v literatuře vytváří chybu nazývanou viruddha-mati-kṛt.“
- Text 64:
- «Resulta contradictorio escuchar que la esposa del Señor Śiva tenga otro esposo. El empleo de estas palabras en literatura crea el defecto llamado viruddha-mati-kṛt.
- Text 65:
- „Pokud někdo řekne: ,Tento milodar dej do ruky manžela brāhmaṇovy manželky,̀ budeme si po vyslechnutí takových rozporuplných slov myslet, že brāhmaṇova manželka má ještě dalšího manžela.“
- Text 65:
- «Si alguien dice: “Pon esta limosna en la mano del esposo de la esposa del brāhmaṇa”, al oír esas palabras contradictorias, entendemos inmediatamente que la esposa del brāhmaṇa tiene otro esposo.
- Text 66:
- „Použít slovo ,vibhavatì (,vzkvétá̀) je dostačující. Další vymezení přívlastkem ,adbhuta-guṇā̀ (,úžasné vlastnostì) vytváří chybu nadbytečnosti.“
- Text 66:
- «La palabra “vibhavati” [“florece”] expresa una idea completa. Al calificarla con el adjetivo “adbhuta-guṇā”[“cualidades maravillosas”] se incurre en el defecto de redundancia.
- Text 71:
- „,Stejně jako jediná skvrna bílé lepry činí tělo politováníhodným, i když je zkrášlené ozdobami, tak také jediná chyba znehodnotí celou báseň, i kdyby byla plná aliterací, přirovnání a metafor.̀“
- Text 71:
- «“Así como una sola mancha de lepra vuelve desafortunado un cuerpo aunque esté muy bien engalanado con ornamentos, un solo defecto inutiliza un poema entero, a pesar de aliteraciones, símiles y metáforas.’’
- Text 73:
- „Ve třech řádcích se objevuje zvukomalebná ozdoba aliterace a spojení slov ,śrī̀ a ,lakṣmī̀ vytváří ozdobu, kterou je nádech nadbytečnosti.“
- Text 73:
- «Hay un ornamento sonoro de aliteración en tres líneas. Y en la combinación de las palabras śrī y lakṣmī se crea el ornamento de una cierta redundancia.
- Text 77:
- „Popisovat Lakṣmī jako tu, která vlastní śrī (bohatství), nabízí jiný význam s nádechem opakování. To je druhý případ ozdobného použití slov.“
- Text 77:
- «Al describir a Lakṣmī como poseedora de śrī [opulencia], se ofrece una diferencia de significado con un cierto carácter de repetición. Ésta es la segunda utilización ornamental de palabras.
- Text 78:
- „Použitím slov ,lakṣmīr ivà (,jako Lakṣmī̀) vzniká významová ozdoba zvaná upamā (analogie). Je zde také další významová ozdoba, zvaná virodhābhāsa neboli náznak rozporu.“
- Text 78:
- «El uso de las palabras “lakṣmīr iva” [“como Lakṣmī”] manifiesta el ornamento de significado llamado upamā[analogía]. Además, también se encuentra el ornamento de significado llamado virodha-ābhāsa, o indicación contradictoria.
- Text 80:
- „Existence matky Gangy má svůj počátek v lotosových nohách Pána. I když je tvrzení, že voda vytéká z lotosu, rozporuplné, v souvislosti s Pánem Viṣṇuem se jedná o něco úžasného.“
- Text 80:
- «La existencia de madre Ganges comienza en los pies de loto del Señor. Aunque afirmar que el agua viene de una flor de loto es una contradicción, en relación con el Señor Viṣṇu es algo muy maravilloso.
- Text 82:
- „,Každý ví, že lotosy rostou z vody, ale voda z lotosu nikdy nevzniká. Všechny tyto rozpory jsou ovšem v Kṛṣṇovi jedinečně možné: velká řeka Ganga pramení z Jeho lotosových nohou.̀“
- Text 82:
- «“Todo el mundo sabe que las flores de loto nacen en el agua, pero el agua nunca nace de una flor de loto. Sin embargo, todas estas contradicciones son maravillosamente posibles en Kṛṣṇa. El gran río Ganges ha nacido de Sus pies de loto.”
- Text 84:
- „Rozebral jsem pět hrubých chyb a pět literárních ozdob toho verše, ale kdybychom šli do jemnějších podrobností, našli bychom nespočetně mnoho chyb.“
- Text 84:
- «He hablado solamente de los cinco defectos más evidentes y de los cinco adornos literarios de este verso, pero si lo estudiamos minuciosamente encontraremos un número ilimitado de defectos.
- Text 85:
- „Milostí tvé uctívané polobohyně jsi nabyl básnické představivosti a dovednosti. Poezie, která však nebyla důkladně zkontrolovaná, je bez pochyby předmětem kritiky.“
- Text 85:
- «Usted ha logrado ingenio e imaginación poética por la gracia del semidiós que usted adora. Pero toda poesía que no se revisa a fondo, será víctima segura de críticas.
- Text 87:
- Básnický přeborník po vyslechnutí výkladu Pána Caitanyi Mahāprabhua užasl. Jeho důvtip byl ochromen a nezmohl se ani na slovo.
- Text 87:
- Tras oír la explicación del Señor Caitanya Mahāprabhu, el poeta campeón quedó completamente atónito. Con la inteligencia aturdida, no pudo decir ni una palabra.
- Text 90:
- „Takový obdivuhodný výklad, jaký tento chlapec předložil, by žádná lidská bytost nemohla podat. Jeho ústy musela osobně promlouvat matka Sarasvatī.“
- Text 90:
- «La maravillosa explicación que ha dado el muchacho no hubiese sido posible para un ser humano. Por tanto, madre Sarasvatī debe haber hablado personalmente por Su boca.»
- Text 92:
- „Jsem překvapený – nejsi ani studentem literatury, ani nemáš dlouhodobé zkušenosti se studiem śāster. Jak to, že jsi dokázal vysvětlit všechny tyto kritické body?“
- Text 92:
- «Estoy sorprendido. Tú no estudias literatura ni tienes larga experiencia en el estudio de los śāstras. ¿Cómo has podido exponer todas estas críticas?»
- Text 95:
- Paṇḍita se poté, co vyslechl toto mínění Pána Caitanyi Mahāprabhua, s lítostí divil, proč ho chtěla matka Sarasvatí porazit skrze malého chlapce.
- Text 95:
- Cuando oyó esta apreciación de Śrī Caitanya Mahāprabhu, el paṇḍita se preguntó apenado por qué querría derrotarle madre Sarasvatī sirviéndose de un chiquillo.
- Text 96:
- Přeborník dospěl k tomuto závěru: „Budu se k bohyni učenosti modlit a meditovat o ní, a zeptám se jí, proč mě skrze tohoto chlapce tak těžce urazila.“
- Text 96:
- «Ofreceré oraciones y meditación a la diosa de la erudición —concluyó el campeón—, y le preguntaré por qué me ha insultado tan gravemente sirviéndose de este muchacho.»
- Text 97:
- Ve skutečnosti to byla Sarasvatī, která přeborníka přiměla složit verš nečistým způsobem, a při jeho rozebírání mu navíc zastřela inteligenci. Tak zvítězila inteligence Pána.
- Text 97:
- En efecto, Sarasvatī había inducido al campeón a componer su verso de una manera impura. Además, en el momento del debate ella cubrió su inteligencia, y de este modo triunfó la inteligencia del Señor.
- Text 98:
- Básnický mistr byl tedy poražen a všichni Pánovi žáci, kteří tam seděli, se mu začali hlasitě smát. Pán Caitanya Mahāprabhu je však požádal, aby s tím přestali, a oslovil básníka následovně.
- Text 98:
- Al ser derrotado de aquella manera el campeón de poesía, todos los discípulos del Señor que estaban allí sentados comenzaron a reír a carcajadas. Pero Śrī Caitanya Mahāprabhu les pidió que no lo hiciesen, y Se dirigió al poeta como sigue.
- Text 99:
- „Jsi nejvzdělanější učenec a největší ze všech velkých básníků, protože jak jinak by z tvých úst mohla plynout tak výborná poezie?“
- Text 99:
- «Usted es el erudito más culto y el más elevado de todos los grandes poetas, porque, de no ser así, ¿cómo podría provenir de sus labios una poesía tan exquisita?
- Text 106:
- Bohyně ho ve snu poučila o Pánově postavení a básnický přeborník pochopil, že Pán Caitanya Mahāprabhu je přímo Nejvyšší Osobnost Božství.
- Text 106:
- En un sueño, la diosa le informó de la posición del Señor, y el campeón de poesía pudo comprender que Śrī Caitanya Mahāprabhu es la misma Suprema Personalidad de Dios.
- Text 107:
- Další den ráno přišel básník za Pánem Caitanyou a odevzdal se Jeho lotosovým nohám. Pán mu prokázal milost a odsekl veškerá jeho pouta k hmotným slabostem.
- Text 107:
- A la mañana siguiente, el poeta fue ante el Señor Caitanya y se entregó a Sus pies de loto. El Señor le otorgó Su misericordia, y cortó todas las ataduras que le sujetaban al apego material.
- Text 108:
- Tento básnický přeborník byl jistě nesmírně požehnaný. Díky jeho obšírným vědomostem a odbornému vzdělání byl jeho život úspěšný, a tak dospěl do útočiště u Pána Caitanyi Mahāprabhua.
- Text 108:
- Sin duda, el campeón de poesía fue sumamente afortunado. Su vida fue un éxito por sus amplios conocimientos y gran erudición, y de esta manera alcanzó el refugio de Śrī Caitanya Mahāprabhu.
- Text 111:
- Já, Kṛṣṇadāsa, kráčím ve stopách Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha a vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.
- Text 111:
- Orando a los pies de loto de Śrī Rūpa y Śrī Raghunātha, deseando siempre su misericordia, yo, Kṛṣṇadāsa, narro el Śrī Caitanya-caritāmṛta siguiendo sus pasos.