KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ
CHAPTER SIXTEEN
Zábavy Pána v dětství a mládí
The Pastimes of the Lord in His Childhood and Youth
Tato kapitola v úplnosti popisuje kaiśora-līlu Pána Caitanyi neboli Jeho činnosti bezprostředně před tím, než dosáhl mládí. V té době zaníceně studoval a vítězil nad velmi vzdělanými učenci. Během své kaiśora-līly se Pán také věnoval vodním zábavám. Poté odešel do Východního Bengálska, aby si vydělal peníze, rozvíjel poznání a zaváděl saṅkīrtanové hnutí. Tam potkal Tapanu Miśru, kterého poučil o duchovním pokroku a poslal ho do Váránasí. Zatímco Pán Caitanya Mahāprabhu cestoval po Východním Bengálsku, Jeho ženu Lakṣmīdevī uštkl had, či had odloučení, a opustila tento svět. Když se Pán vrátil domů, nalezl svou matku ztrápenou smrtí Lakṣmīdevī. Na její žádost se tedy později oženil se svojí druhou manželkou, Viṣṇupriyou devī. Tato kapitola také popisuje Pánovu debatu s Keśavou Kāśmīrīm, slavným učencem, a Pánovu kritiku jeho modliteb opěvujících matku Gangu. Pán v této modlitbě objevil pět druhů literárních ozdob a pět druhů literárních chyb, a tak paṇḍita porazil. Kāśmīrī Paṇḍita, známý svými vítězstvími po celé zemi, se obrátil na bohyni učenosti a na její pokyn se dalšího dne ráno sešel s Pánem Caitanyou Mahāprabhuem a odevzdal se Mu.
This chapter fully describes Lord Caitanya’s kaiśora-līlā, or the activities He performed just before attaining youth. During this time He studied deeply and was victorious over greatly learned scholars. During His kaiśora-līlā the Lord also sported in the water. He went to East Bengal to secure financial assistance, cultivate knowledge and introduce the saṅkīrtana movement, and there He met Tapana Miśra, whom He instructed about spiritual advancement and ordered to go to Vārāṇasī. While Lord Caitanya Mahāprabhu was touring East Bengal, His wife, Lakṣmīdevī, was bitten by a serpent or by the serpent of separation, and thus she left this world. When the Lord returned home, He saw that His mother was overwhelmed with grief because of Lakṣmīdevī’s death. Therefore at her request He later married His second wife, Viṣṇupriyā-devī. This chapter also describes the Lord’s argument with Keśava Kāśmīrī, the celebrated scholar, and the Lord’s criticism of his prayer glorifying mother Ganges. In this prayer the Lord found five kinds of literary ornaments and five kinds of literary faults, thus defeating the paṇḍita. Later the Kāśmīrī Paṇḍita, who was known to have been victorious all over the country, submitted himself to the goddess of learning, and by her order he met Lord Caitanya Mahāprabhu on the morning of the next day and surrendered unto Him.
- Text 1:
- Uctívám Pána Śrī Caitanyu Mahāprabhua, jehož nektarová milost teče jako velká řeka a zaplavuje celý vesmír. Stejně jako řeka teče směrem dolů, je i Pán Caitanya zvláště nakloněný pokleslým.
- Text 1:
- I worship Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu, whose nectarean mercy flows like a great river, inundating the entire universe. Just as a river flows downstream, Lord Caitanya especially extends Himself to the fallen.
- Text 3:
- Dlouhý život Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi v Jeho věku kaiśora! Uctívala Ho bohyně štěstí i bohyně učenosti. Bohyně učenosti Sarasvatī Ho uctívala při Jeho vítězství nad učencem, který porazil celý svět, a bohyně štěstí Lakṣmīdevī Ho uctívala doma. A jelikož je manželem neboli Pánem obou bohyní, skládám Mu své poklony.
- Text 3:
- Long live Lord Caitanya Mahāprabhu in His kaiśora age! Both the goddess of fortune and the goddess of learning worshiped Him. The goddess of learning, Sarasvatī, worshiped Him in His victory over the scholar who had conquered all the world, and the goddess of fortune, Lakṣmīdevī, worshiped Him at home. Since He is therefore the husband or Lord of both goddesses, I offer my obeisances unto Him.
- Text 9:
- Mnoho stovek studentů přišlo za Pánem Śrī Caitanyou Mahāprabhuem a začali studovat pod Jeho vedením, protože žasli nad vlivem Jeho intelektuálních schopností.
- Text 9:
- Struck with wonder by the influence of Lord Caitanya Mahāprabhu’s intellectual prowess, many hundreds of students came to the Lord and began studying under His direction.
- Text 11:
- Když se z člověka stane knihomol, který čte mnoho knih a písem a poslouchá mnoho výkladů a pokynů různých lidí, v jeho srdci se zrodí pochyby. Tímto způsobem se nedá zjistit, co je skutečným cílem života.
- Text 11:
- If one becomes a bookworm, reading many books and scriptures and hearing many commentaries and the instructions of many men, this will produce doubt within his heart. One cannot in this way ascertain the real goal of life.
- Text 15:
- Pán byl spokojený, a tak ho poučil, co je konečným životním cílem a jak ho dosáhnout. Vysvětlil mu, že základem úspěchu je zpívat svaté jméno Pána (Hare Kṛṣṇa mahā-mantru).
- Text 15:
- The Lord, being satisfied, instructed him about the object of life and the process for attaining it. He instructed him that the basic principle of success is to chant the holy name of the Lord [the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra].
- Text 18:
- Nepochopitelným zábavám Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua nerozumím, neboť i když chtěl Tapana Miśra žít s Pánem v Navadvípu, Pán mu řekl, aby šel do Váránasí.
- Text 18:
- I cannot understand the inconceivable pastimes of Lord Caitanya Mahāprabhu, for although Tapana Miśra wanted to live with Him in Navadvīpa, the Lord advised him to go to Vārāṇasī.
- Text 19:
- Takto Śrī Caitanya Mahāprabhu přinesl lidem Východního Bengálska ten největší prospěch, protože je zasvětil do hari-nāmu, zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry, a tím, že je učil, z nich udělal učence.
- Text 19:
- In this way Śrī Caitanya Mahāprabhu contributed the greatest benefit to the people of East Bengal by initiating them into hari-nāma, the chanting of the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra, and making them learned scholars by educating them.
- Text 20:
- Pán různými způsoby kázal ve Východním Bengálsku, ale Jeho žena Lakṣmīdevī byla kvůli odloučení od svého manžela doma velice nešťastná.
- Text 20:
- Because the Lord was engaged in various ways in preaching work in East Bengal, His wife, Lakṣmīdevī, was very unhappy at home in separation from her husband.
- Text 22:
- Pán Caitanya je osobně Nadduší, a proto věděl, že Lakṣmīdevī už není na tomto světě. Vrátil se tedy domů, aby utěšil svou matku Śacīdevī, která byla ze smrti snachy velice sklíčená.
- Text 22:
- Lord Caitanya knew about the disappearance of Lakṣmīdevī because He is the Supersoul Himself. Thus He returned home to solace His mother, Śacīdevī, who was greatly unhappy about the death of her daughter-in-law.
- Text 23:
- Poté, co Pán s velkým bohatstvím a mnoha následovníky přišel opět domů, promluvil k Śacīdevī o transcendentálním poznání, aby utišil zármutek, který ji soužil.
- Text 23:
- When the Lord returned home, bringing with Him great wealth and many followers, He spoke to Śacīdevī about transcendental knowledge to relieve her of the grief she was suffering.
- Text 24:
- Po návratu z Východního Bengálska začal Śrī Caitanya Mahāprabhu znovu vyučovat. Byl velice pyšný, protože silou svého vzdělání pokořil každého.
- Text 24:
- After coming back from East Bengal, Śrī Caitanya Mahāprabhu again began educating others. By the strength of His education He conquered everyone, and thus He was greatly proud.
- Text 27:
- S poklonami Śrīlovi Vṛndāvanovi dāsovi Ṭhākurovi se pokusím popsat tu část Pánova rozboru, jejíž vyslechnutí přivedlo Digvijayīho k tomu, že se zastyděl.
- Text 27:
- Offering my obeisances to Śrīla Vṛndāvana dāsa Ṭhākura, I shall try to describe that portion of the Lord’s analysis which, when he heard it, made the Digvijayī feel himself condemned.
- Text 31:
- Řekl: „Vím, že jsi učitel gramatiky a že se jmenuješ Nimāi Paṇḍita. Lidé si vysoce cení toho, jak učíš gramatiku pro začátečníky.“
- Text 31:
- “I understand that You are a teacher of grammar,” he said, “and that Your name is Nimāi Paṇḍita. People speak very highly of Your teaching of beginners’ grammar.
- Text 33:
- Pán řekl: „Ano, jsem známý jako učitel gramatiky, ale ve skutečnosti neumím své studenty učivem o gramatice zaujmout a oni Mi příliš nerozumí.“
- Text 33:
- The Lord said, “Yes, I am known as a teacher of grammar, but factually I cannot impress My students with grammatical knowledge, nor can they understand Me very well.
- Text 34:
- „Můj milý pane, zatímco ty jsi nesmírně vzdělaný ve všech druzích písem a jsi velmi zběhlý ve skládání básní, Já jsem pouhý chlapec – začínající student, nic víc.“
- Text 34:
- “My dear sir, whereas you are a very learned scholar in all sorts of scriptures and are very much experienced in composing poetry, I am only a boy — a new student and nothing more.
- Text 40:
- Digvijayī, Keśava Kāśmīrī, se zeptal, který verš má vysvětlit. Pán potom přednesl jeden ze sta veršů, které Keśava Kāśmīrī složil.
- Text 40:
- The Digvijayī, Keśava Kāśmīrī, inquired which verse He wanted explained. The Lord then recited one of the one hundred verses Keśava Kāśmīrī had composed.
- Text 41:
- „Matka Ganga neustále září ve své vznešenosti. Je nejpožehnanější, protože vyvěrá z lotosových nohou Śrī Viṣṇua, Osobnosti Božství. Je druhou bohyní štěstí, a proto ji polobozi i lidé neustále uctívají. Obdařená všemi úžasnými vlastnostmi, vzkvétá na hlavě Pána Śivy.“
- Text 41:
- “ ‘The greatness of mother Ganges always brilliantly exists. She is the most fortunate because she emanated from the lotus feet of Śrī Viṣṇu, the Personality of Godhead. She is a second goddess of fortune, and therefore she is always worshiped both by demigods and by humanity. endowed with all wonderful qualities, she flourishes on the head of Lord Śiva.’ ”
- Text 44:
- Pán odpověděl: „Milostí Pána se někdo může stát velkým básníkem a podobně se Jeho milostí může někdo jiný stát velkým śruti-dharou, který je schopen si vše okamžitě zapamatovat.“
- Text 44:
- The Lord replied, “By the grace of the Lord someone may become a great poet, and similarly by His grace someone else may become a great śruti-dhara who can memorize anything immediately.”
- Text 45:
- Brāhmaṇa (Keśava Kāśmīrī) byl s výrokem Pána Caitanyi Mahāprabhua spokojen a vysvětlil citovaný verš. Pán potom řekl: „Nyní prosím vylož konkrétní přednosti a nedostatky tohoto verše.“
- Text 45:
- Satisfied by the statement of Lord Caitanya Mahāprabhu, the brāhmaṇa [Keśava Kāśmīrī] explained the quoted verse. Then the Lord said, “Now kindly explain the special qualities and faults in the verse.”
- Text 48:
- „Není pochyb o tom, že tvá poezie je velice důvtipná a že zajisté uspokojila Nejvyššího Pána. Pokud ji však podrobně rozebereme, najdeme v ní jak přednosti, tak i nedostatky.“
- Text 48:
- “There is no doubt that your poetry is full of ingenuity, and certainly it has satisfied the Supreme Lord. Yet if we scrutinizingly consider it we can find both good qualities and faults.”
- Text 50:
- „Jsi obyčejný student gramatiky. Co Ty víš o literárních ozdobách? Tuto poezii nemůžeš hodnotit, protože o tom nic nevíš.“
- Text 50:
- “You are an ordinary student of grammar. What do You know about literary embellishments? You cannot review this poetry because You do not know anything about it.”
- Text 51:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu zaujmul pokorné postavení a řekl: „Jelikož nejsem na tvé úrovni, požádal jsem tebe, abys mě poučil tak, že sám vysvětlíš nedostatky a přednosti své básně.“
- Text 51:
- Taking a humble position, Śrī Caitanya Mahāprabhu said, “Because I am not on your level, I have asked you to teach Me by explaining the faults and good qualities in your poetry.
- Text 52:
- „Umění literárních ozdob jsem jistě nestudoval, avšak slyšel jsem o něm z vyšších kruhů, a díky tomu mohu tento verš zhodnotit a najít v něm mnoho chyb a mnoho předností.“
- Text 52:
- “Certainly I have not studied the art of literary embellishments. But I have heard about it from higher circles, and thus I can review this verse and find in it many faults and many good qualities.”
- Text 54:
- „Můj milý pane, v tomto verši je pět chyb a pět literárních ozdob a Já se postupně zmíním o každé z nich. Vyslechni Mě prosím a potom vylož svůj názor.“
- Text 54:
- “My dear sir, in this verse there are five faults and five literary ornaments. I shall state them one after another. Kindly hear Me and then give your judgment.
- Text 56:
- „Oslavování matky Gangy (mahattvaṁ gaṅgāyāḥ) je hlavní neznámé téma tohoto verše a známé téma je vyjádřené slovem ,idam̀, které bylo umístěno až za neznámé.“
- Text 56:
- “The glorification of the Ganges [mahattvaṁ gaṅgāyāḥ] is the principal unknown subject matter in this verse, and the known subject matter is indicated by the word ‘idam,’ which has been placed after the unknown.
- Text 57:
- „Jelikož jsi umístil známý předmět na konec a neznámý na začátek, skladba je chybná a význam těchto slov je nejasný.“
- Text 57:
- “Because you have placed the known subject at the end and that which is unknown at the beginning, the composition is faulty, and the meaning of the words has become doubtful.
- Text 58:
- „,Nikdo by neměl uvádět neznámé, dokud se nejprve nezmíní o tom, co je známé, protože to, co nemá pevný základ, nelze nikam začlenit.̀“
- Text 58:
- “ ‘Without first mentioning what is known, one should not introduce the unknown, for that which has no solid basis can never be established anywhere.’
- Text 59:
- „Ve slově ,dvitīya-śrī-lakśmī̀ (,druhá bohyně štěstí, vlastnící veškeré bohatství̀) je charakteristika, že Ganga je druhou Lakṣmī, tím neznámým. Vytvořením takové složeniny se tento význam stal druhotným a původně zamýšlený smysl se vytratil.“
- Text 59:
- “In the word ‘dvitīya-śrī-lakṣmī’ [‘a second all-opulent goddess of fortune’], the quality of being a second Lakṣmī is the unknown. In making this compound word, the meaning became secondary and the originally intended meaning was lost.
- Text 62:
- „Zde je další velká chyba – slova ,bhavānī-bhartṛ̀ jsi ke své naprosté spokojenosti sice postavil vedle sebe, ale prozrazují chybu nazývanou rozpor.“
- Text 62:
- “Here is another great fault. You have arranged the word ‘bhavānī-bhartṛ’ to your great satisfaction, but this betrays the fault of contradiction.
- Text 64:
- „Je rozporuplné slyšet, že manželka Pána Śivy má ještě dalšího manžela. Použití takových slov v literatuře vytváří chybu nazývanou viruddha-mati-kṛt.“
- Text 64:
- “It is contradictory to hear that Lord Śiva’s wife has another husband. The use of such words in literature creates the fault called viruddha-mati-kṛt.
- Text 65:
- „Pokud někdo řekne: ,Tento milodar dej do ruky manžela brāhmaṇovy manželky,̀ budeme si po vyslechnutí takových rozporuplných slov myslet, že brāhmaṇova manželka má ještě dalšího manžela.“
- Text 65:
- “If someone says, ‘Place this charity in the hand of the husband of the wife of the brāhmaṇa,’ when we hear these contradictory words we immediately understand that the brāhmaṇa’s wife has another husband.
- Text 66:
- „Použít slovo ,vibhavatì (,vzkvétá̀) je dostačující. Další vymezení přívlastkem ,adbhuta-guṇā̀ (,úžasné vlastnostì) vytváří chybu nadbytečnosti.“
- Text 66:
- “The statement by the word ‘vibhavati’ [‘flourishes’] is complete. Qualifying it with the adjective ‘adbhuta-guṇā’ [‘wonderful qualities’] creates the fault of redundancy.
- Text 71:
- „,Stejně jako jediná skvrna bílé lepry činí tělo politováníhodným, i když je zkrášlené ozdobami, tak také jediná chyba znehodnotí celou báseň, i kdyby byla plná aliterací, přirovnání a metafor.̀“
- Text 71:
- “ ‘As one’s body, although well-decorated with ornaments, is made unfortunate by even one spot of white leprosy, so an entire poem is made useless by a fault, despite alliteration, similes and metaphors.’
- Text 73:
- „Ve třech řádcích se objevuje zvukomalebná ozdoba aliterace a spojení slov ,śrī̀ a ,lakṣmī̀ vytváří ozdobu, kterou je nádech nadbytečnosti.“
- Text 73:
- “There is a sound ornament of alliteration in three lines. And in the combination of the words ‘śrī’ and ‘lakṣmī’ there is the ornament of a tinge of redundancy.
- Text 77:
- „Popisovat Lakṣmī jako tu, která vlastní śrī (bohatství), nabízí jiný význam s nádechem opakování. To je druhý případ ozdobného použití slov.“
- Text 77:
- “Describing Lakṣmī as possessed of śrī [opulence] offers a difference in meaning with a tinge of repetition. This is the second ornamental use of words.
- Text 78:
- „Použitím slov ,lakṣmīr ivà (,jako Lakṣmī̀) vzniká významová ozdoba zvaná upamā (analogie). Je zde také další významová ozdoba, zvaná virodhābhāsa neboli náznak rozporu.“
- Text 78:
- “The use of the words ‘lakṣmīr iva’ [‘like Lakṣmī’] manifests the ornament of meaning called upamā [analogy]. There is also the further ornament of meaning called virodhābhāsa, or a contradictory indication.
- Text 80:
- „Existence matky Gangy má svůj počátek v lotosových nohách Pána. I když je tvrzení, že voda vytéká z lotosu, rozporuplné, v souvislosti s Pánem Viṣṇuem se jedná o něco úžasného.“
- Text 80:
- “The existence of mother Ganges begins from the lotus feet of the Lord. Although this statement that water comes from a lotus flower is a contradiction, in connection with Lord Viṣṇu it is a great wonder.
- Text 82:
- „,Každý ví, že lotosy rostou z vody, ale voda z lotosu nikdy nevzniká. Všechny tyto rozpory jsou ovšem v Kṛṣṇovi jedinečně možné: velká řeka Ganga pramení z Jeho lotosových nohou.̀“
- Text 82:
- “ ‘Everyone knows that lotus flowers grow in the water but water never grows from a lotus. All such contradictions, however, are wonderfully possible in Kṛṣṇa: the great river Ganges has grown from His lotus feet.’
- Text 84:
- „Rozebral jsem pět hrubých chyb a pět literárních ozdob toho verše, ale kdybychom šli do jemnějších podrobností, našli bychom nespočetně mnoho chyb.“
- Text 84:
- “I have simply discussed the five gross faults and five literary embellishments of this verse, but if we consider it in fine detail we will find unlimited faults.
- Text 85:
- „Milostí tvé uctívané polobohyně jsi nabyl básnické představivosti a dovednosti. Poezie, která však nebyla důkladně zkontrolovaná, je bez pochyby předmětem kritiky.“
- Text 85:
- “You have achieved poetic imagination and ingenuity by the grace of your worshipable demigod. But poetry not well reviewed is certainly subject to criticism.
- Text 90:
- „Takový obdivuhodný výklad, jaký tento chlapec předložil, by žádná lidská bytost nemohla podat. Jeho ústy musela osobně promlouvat matka Sarasvatī.“
- Text 90:
- “The wonderful explanation the boy has given could not have been possible for a human being. Therefore mother Sarasvatī must have spoken personally through His mouth.”
- Text 92:
- „Jsem překvapený – nejsi ani studentem literatury, ani nemáš dlouhodobé zkušenosti se studiem śāster. Jak to, že jsi dokázal vysvětlit všechny tyto kritické body?“
- Text 92:
- “I am surprised. You are not a literary student and do not have long experience in studying the śāstras. How have You been able to explain all these critical points?”
- Text 95:
- Paṇḍita se poté, co vyslechl toto mínění Pána Caitanyi Mahāprabhua, s lítostí divil, proč ho chtěla matka Sarasvatí porazit skrze malého chlapce.
- Text 95:
- When he heard this judgment from Lord Caitanya Mahāprabhu, the paṇḍita sorrowfully wondered why mother Sarasvatī wanted to defeat him through a small boy.
- Text 96:
- Přeborník dospěl k tomuto závěru: „Budu se k bohyni učenosti modlit a meditovat o ní, a zeptám se jí, proč mě skrze tohoto chlapce tak těžce urazila.“
- Text 96:
- “I shall offer prayers and meditation to the goddess of learning,” the champion concluded, “and ask her why she has insulted me so greatly through this boy.”
- Text 97:
- Ve skutečnosti to byla Sarasvatī, která přeborníka přiměla složit verš nečistým způsobem, a při jeho rozebírání mu navíc zastřela inteligenci. Tak zvítězila inteligence Pána.
- Text 97:
- Sarasvatī had in fact induced the champion to compose his verse in an impure way. Furthermore, when it was discussed she covered his intelligence, and thus the Lord’s intelligence was triumphant.
- Text 98:
- Básnický mistr byl tedy poražen a všichni Pánovi žáci, kteří tam seděli, se mu začali hlasitě smát. Pán Caitanya Mahāprabhu je však požádal, aby s tím přestali, a oslovil básníka následovně.
- Text 98:
- When the poetic champion was thus defeated, all the Lord’s disciples sitting there began to laugh loudly. But Lord Caitanya Mahāprabhu asked them not to do so, and He addressed the poet as follows.
- Text 106:
- Bohyně ho ve snu poučila o Pánově postavení a básnický přeborník pochopil, že Pán Caitanya Mahāprabhu je přímo Nejvyšší Osobnost Božství.
- Text 106:
- In a dream the goddess informed him of the Lord’s position, and the poetic champion could understand that Lord Caitanya Mahāprabhu is the Supreme Personality of Godhead Himself.
- Text 107:
- Další den ráno přišel básník za Pánem Caitanyou a odevzdal se Jeho lotosovým nohám. Pán mu prokázal milost a odsekl veškerá jeho pouta k hmotným slabostem.
- Text 107:
- The next morning the poet came to Lord Caitanya and surrendered unto His lotus feet. The Lord bestowed His mercy upon him and cut off all his bondage to material attachment.
- Text 108:
- Tento básnický přeborník byl jistě nesmírně požehnaný. Díky jeho obšírným vědomostem a odbornému vzdělání byl jeho život úspěšný, a tak dospěl do útočiště u Pána Caitanyi Mahāprabhua.
- Text 108:
- The poetic champion was certainly most fortunate. His life was successful by dint of his vast learning and erudite scholarship, and thus he attained the shelter of Lord Caitanya Mahāprabhu.
- Text 111:
- Já, Kṛṣṇadāsa, kráčím ve stopách Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha a vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.
- Text 111:
- Praying at the lotus feet of Śrī Rūpa and Śrī Raghunātha, always desiring their mercy, I, Kṛṣṇadāsa, narrate Śrī Caitanya-caritāmṛta, following in their footsteps.