KAPITOLA ČTRNÁCTÁ
CHAPTER FOURTEEN
Dětské zábavy Pána Caitanyi
Lord Caitanya’s Childhood Pastimes
Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura tuto kapitolu shrnuje ve své Amṛta-pravāha-bhāṣyi: „Tato čtrnáctá kapitola popisuje, jak si Pán Caitanya Mahāprabhu užíval dětských zábav – lezení po čtyřech, plakání, jedení hlíny a poučování své matky, projevení přízně brāhmaṇskému hostu, projížďky na ramenou dvou zlodějů, které zmátl tak, že přišli zpátky přímo k Jeho domu, a přijímání prasādam z domu Hiraṇyi a Jagadīśe na Ekādaśī pod záminkou nemoci. Kapitola dále popisuje, jak se projevoval jako zlobivý chlapec, jak své matce, když omdlela, přinesl na hlavě kokosový ořech, jak u Gangy žertoval s dívkami svého věku, jak od Śrīmatī Lakṣmīdevī přijal uctívání, jak si sedl do jámy na odpadky a poučoval svoji matku o transcendentálním poznání, jak z té jámy na matčin pokyn vylezl a jak jednal se svým otcem ve vztahu čisté lásky.
Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura has given a summary of this chapter in his Amṛta-pravāha-bhāṣya: “In the fourteenth chapter there is a description of how Lord Caitanya Mahāprabhu enjoyed His childhood pastimes — crawling, crying, eating dirt and giving intelligence to His mother, favoring a brāhmaṇa guest, riding on the shoulders of two thieves and misleading them to His own house, and, on the plea of being diseased, taking prasādam in the house of Hiraṇya and Jagadīśa on the Ekādaśī day. The chapter further describes how He displayed Himself as a naughty boy, how when His mother fainted He brought a coconut to her on His head, how He joked with girls of the same age on the banks of the Ganges, how He accepted worshipful paraphernalia from Śrīmatī Lakṣmīdevī, how He sat down in a garbage pit and instructed His mother in transcendental knowledge, how He left the pit on the order of His mother, and how He dealt with His father with full affection.”
- Text 1:
- I těžko uskutečnitelné věci se stanou snadnými, pokud člověk tak či onak vzpomíná na Pána Caitanyu Mahāprabhua. Když na Něho ale nemyslí, stanou se i snadné věci těžkými. Tomuto Pánovi Caitanyovi Mahāprabhuovi se uctivě klaním.
- Text 1:
- Things that are very difficult to do become easy to execute if one somehow or other simply remembers Lord Caitanya Mahāprabhu. But if one does not remember Him, even easy things become very difficult. To this Lord Caitanya Mahāprabhu I offer my respectful obeisances.
- Text 3:
- Takto jsem v kostce popsal příchod Śrī Caitanyi Mahāprabhua, který se zjevil jako syn matky Śacī, stejně jako se Kṛṣṇa zjevil jako syn matky Yaśody.
- Text 3:
- I have thus described in brief the advent of Śrī Caitanya Mahāprabhu, who appeared as the son of mother Śacī exactly as Kṛṣṇa appeared as the son of mother Yaśodā.
- Text 5:
- S úctou se klaním dětským zábavám Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua, který je samotný Pán Kṛṣṇa. I když při těchto zábavách připomíná obyčejné dítě, je třeba je chápat jako různé zábavy Nejvyšší Osobnosti Božství.
- Text 5:
- Let me offer my respectful obeisances unto the childhood pastimes of Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu, who is Lord Kṛṣṇa Himself. Although such pastimes appear exactly like those of an ordinary child, they should be understood as various pastimes of the Supreme Personality of Godhead.
- Text 7:
- Jak se Pán snažil chodit, byly v malých otiscích Jeho chodidel vidět osobní znaky Pána Viṣṇua: vlajka, blesk, lastura, disk a ryba.
- Text 7:
- When the Lord tried to walk, in His small footprints the specific marks of Lord Viṣṇu were visible, namely the flag, thunderbolt, conchshell, disc and fish.
- Text 8:
- Když otec a matka viděli všechny tyto znaky, nemohli pochopit, komu otisky patří. Byli ohromeni a nechápali, jak je možné, že se objevily v jejich domě.
- Text 8:
- Seeing all these marks, neither His father nor His mother could understand whose footprints they were. Thus struck with wonder, they could not understand how those marks could be possible in their home.
- Text 10:
- Zatímco se matka Śacī a Jagannātha Miśra bavili, malý Nimāi se probudil a začal plakat. Matka Śacī si Ho vzala na klín a nechala Ho pít z jejího prsu.
- Text 10:
- While mother Śacī and Jagannātha Miśra were talking, child Nimāi woke up and began to cry, and mother Śacī took Him on her lap and allowed Him to suck her breast.
- Text 11:
- Matka Śacī dítě kojila a přitom si na Jeho lotosových nohách všimla všech těch znaků, které bylo vidět na podlaze v pokoji. Zavolala tedy Jagannātha Miśru.
- Text 11:
- While mother Śacī was feeding the child from her breast, she saw on His lotus feet all the marks that were visible on the floor of the room, and she called for Jagannātha Miśra.
- Text 13:
- Když Nīlāmbara Cakravartí viděl tyto znaky, s úsměvem řekl: „Již dříve jsem toto vše zjistil pomocí astrologického výpočtu a písemně jsem to zaznamenal.“
- Text 13:
- When Nīlāmbara Cakravartī saw those marks, he smilingly said, “Formerly I ascertained all this by astrological calculation and noted it in writing.
- Text 15:
- „,Vznešená osobnost má třicet dva tělesných znaků: pět částí jejího těla je velkých, pět jemných, sedm načervenalých, šest výrazných, tři malé, tři široké a tři hluboké.̀“
- Text 15:
- “ ‘There are thirty-two bodily symptoms of a great personality: five of his bodily parts are large, five fine, seven reddish, six raised, three small, three broad and three grave.’
- Text 20:
- Když Śacīmātā a Jagannātha Miśra uslyšeli předpověď Nīlāmbary Cakravartīho, s velkou radostí uspořádali slavnost pojmenování dítěte a pozvali na ni všechny brāhmaṇy i s jejich manželkami.
- Text 20:
- After hearing Nīlāmbara Cakravartī’s prediction, Śacīmātā and Jagannātha Miśra observed the name-giving festival in great joy, inviting all the brāhmaṇas and their wives.
- Text 24:
- Jednoho dne, když si Pán užíval her s dalšími malými dětmi, Mu matka Śacī přinesla mísu plnou pražené rýže a sladkostí a požádala Ho, aby si sedl a snědl to.
- Text 24:
- One day while the Lord was enjoying His playful sports with the other little children, mother Śacī brought a dish filled with fused rice and sweetmeats and asked the child to sit down and eat them.
- Text 26:
- Jakmile to matka Śacī uviděla, přispěchala zpátky a volala „Co to děláš! Co to děláš!“ Chvatně Mu vzala hlínu z rukou a zeptala se Ho, proč ji jí.
- Text 26:
- Seeing this, mother Śacī hastily returned and exclaimed, “What is this! What is this!” She snatched the dirt from the hands of the Lord and inquired why He was eating it.
- Text 28:
- „Pražená rýže, sladkosti i všechna ostatní jídla nejsou nic jiného než přeměněná hlína. Tohle je hlína a tamto je také hlína. Zamysli se nad tím, prosím. Jaký je v tom rozdíl?“
- Text 28:
- “Fused rice, sweetmeats and all other eatables are but transformations of dirt. This is dirt, that is dirt. Please consider. What is the difference between them?
- Text 29:
- „Toto tělo je přeměněná hlína a jídlo také. Zvaž to, prosím. Bezdůvodně Mě tu obviňuješ. Co ti na to mám říct?“
- Text 29:
- “This body is a transformation of dirt, and the eatables are also a transformation of dirt. Please reflect upon this. You are blaming Me without consideration. What can I say?”
- Text 30:
- Matka Śacī žasla, že její dítě vykládá māyāvādskou filosofii, a řekla Mu: „Kdo Tě naučil takovou filosofickou spekulaci, která ospravedlňuje jedení hlíny?“
- Text 30:
- Astonished that the child was speaking Māyāvāda philosophy, mother Śacī replied, “Who has taught You this philosophical speculation that justifies eating dirt?”
- Text 31:
- Na tyto māyāvādské myšlenky malého filosofa matka Śacī odpověděla: „Můj milý chlapče, když jíme hlínu přeměněnou v obilí, dává to našemu tělu živiny, a tělo zesílí. Jíme-li však hlínu v její surové podobě, tělo místo toho, aby získávalo živiny, onemocní, a to ho zničí.“
- Text 31:
- Replying to the Māyāvāda idea of the child philosopher, mother Śacī said, “My dear boy, if we eat earth transformed into grain, our body is nourished, and it becomes strong. But if we eat dirt in its crude state, the body becomes diseased instead of nourished, and thus it is destroyed.
- Text 32:
- „V nádobě na vodu, která je také přeměněná hlína, mohu vodu snadno přenášet. Pokud bych ale nalila vodu na hroudu hlíny, vsákla by se a moje námaha by byla zbytečná.“
- Text 32:
- “In a waterpot, which is a transformation of dirt, I can bring water very easily. But if I poured water on a lump of dirt, the lump would soak up the water, and my labor would be useless.”
- Text 36:
- Takto Pán pod různými záminkami projevil v dětství tolik majestátu, kolik jen bylo možné, a později, potom, co tento majestát ukázal, se skryl.
- Text 36:
- Thus under various excuses the Lord exhibited His opulences as much as possible in His childhood, and later, after exhibiting such opulences, He hid Himself.
- Text 37:
- Jednou přišel brāhmaṇský host a Pán třikrát za sebou snědl jeho jídlo. Pak tohoto brāhmaṇu potají vysvobodil z hmotného zapletení.
- Text 37:
- On one occasion the Lord ate the food of a brāhmaṇa guest three times, and later, in confidence, the Lord delivered that brāhmaṇa from material engagement.
- Text 38:
- V dětství Pána před domem unesli dva zloději. Pán jim však vylezl na ramena, a když si mysleli, že Ho zdárně odnášejí podle svého plánu, aby Ho okradli o ozdoby, Pán je zmátl, a tak místo aby došli do svého domu, vrátili se zpět k domu Jagannātha Miśry.
- Text 38:
- In His childhood the Lord was taken away by two thieves outside His home. The Lord, however, got up on the shoulders of the thieves, and while they were thinking they were safely carrying the child to rob His ornaments, the Lord misled them, and thus instead of going to their own home the thieves came back to the home of Jagannātha Miśra.
- Text 40:
- Jak je u malých dětí obvyklé, naučil se různým hrám a se svými kamarády chodil do domů přátel v sousedství, kradl tam jejich jídlo a jedl je. Někdy se spolu děti také praly.
- Text 40:
- As usual for small children, He learned to play, and with His playmates He went to the houses of neighboring friends, stealing their eatables and eating them. Sometimes the children fought among themselves.
- Text 41:
- Všechny děti si Śacīmatě stěžovaly, že se s nimi Pán pere a že krade u sousedů, a tak někdy svého syna trestala či kárala.
- Text 41:
- All the children lodged complaints with Śacīmātā about the Lord’s fighting with them and stealing from the neighbors’ houses. Therefore sometimes she used to chastise or rebuke her son.
- Text 42:
- Śacīmātā řekla: „Proč kradeš, co patří druhým? Proč biješ jiné děti? A proč chodíš do domů sousedů? Co Ti doma schází?“
- Text 42:
- Śacīmātā said, “Why do You steal others’ things? Why do You beat the other children? And why do You go inside others’ houses? What do You not have in Your own house?”
- Text 45:
- Jednou Śrī Caitanya Mahāprabhu jako dítě uhodil svojí jemnou ručičkou matku Śacī, a ta předstírala, že omdlela. Když to Pán viděl, dal se do pláče.
- Text 45:
- Once the child, Caitanya Mahāprabhu, chastised His mother with His soft hand, and His mother pretended to faint. Seeing this, the Lord began to cry.
- Text 50:
- Pán řekl dívkám: „Uctívejte Mě a Já vám dám dobré manžely či dobrá požehnání. Ganga i Durgā jsou Moje služebnice. I Pán Śiva je Můj služebník, o jiných polobozích ani nemluvě.“
- Text 50:
- Addressing the girls, the Lord would say, “Worship Me, and I shall give you good husbands or good benedictions. The Ganges and goddess Durgā are My maidservants. What to speak of other demigods, even Lord Śiva is My servant.”
- Text 51:
- Aniž by Mu to dívky dovolily, Pán si vzal santálovou pastu a potřel si jí tělo, na krk si pověsil květinové girlandy a sebral a snědl všechny sladkosti, rýži a banány, které dívky obětovaly.
- Text 51:
- Without the permission of the girls, the Lord would take the sandalwood pulp and smear it on His own body, put the flower garlands on His neck, and snatch and eat all the offerings of sweetmeats, rice and bananas.
- Text 52:
- Všechny dívky se na Pána za Jeho chování velice zlobily a řekly Mu: „Drahý Nimāi, v rámci našich vesnických vztahů jsi jako náš bratr.“
- Text 52:
- All the girls became very angry at the Lord for this behavior. “Dear Nimāi,” they told Him, “You are just like our brother in our village relationship.
- Text 55:
- „Budou učení, důvtipní a mladí a bude jim patřit velké bohatství a hodně rýže. A nejen to, každá budete mít sedm synů, kteří budou dlouho žít a budou velmi inteligentní.“
- Text 55:
- “They will be learned, clever and young and possess abundant wealth and rice. Not only that, but you will each have seven sons, who will all live long lives and be very intelligent.”
- Text 56:
- Jakmile dívky uslyšely od Śrī Caitanyi Mahāprabhua toto požehnání, byly uvnitř velice šťastné, ale navenek, jak je pro dívky přirozené, Pána pod rouškou hněvu napomínaly.
- Text 56:
- Hearing this benediction from Śrī Caitanya Mahāprabhu, all the girls were inwardly very happy, but externally, as is natural for girls, they rebuked the Lord under the pretense of anger.
- Text 59:
- Když dívky slyšely, jak jim Pán Caitanya vyhrožuje kletbou, myslely si, že možná ovládá něco nadpřirozeného nebo je zmocněný polobohy, a bály se, že by Jeho prokletí mohlo být účinné.
- Text 59:
- Hearing this supposed curse by Lord Caitanya, the girls, considering that He might know something uncommon or be empowered by demigods, were afraid that His curse might be effective.
- Text 61:
- Když se o tomto mazaném jednání Pána s dívkami dozvěděli obyčejní lidé, nepozastavovali se nad ním, ale naopak jim všem udělalo radost.
- Text 61:
- When this cunning behavior of the Lord with the girls became known to the people in general, it did not create misunderstandings among them. Rather, they enjoyed happiness in these dealings.
- Text 64:
- Probudila se jejich přirozená láska jeden ke druhému, a přestože byla zastřená dětskými emocemi, bylo zřejmé, že se vzájemně přitahují.
- Text 64:
- Their natural love for each other awakened, and although it was covered by childhood emotions, it became apparent that they were mutually attracted.
- Text 67:
- Lakṣmī uposlechla pokynu Nejvyššího Pána, Śrī Caitanyi Mahāprabhua, a okamžitě Ho uctila tak, že Jeho tělu obětovala santálovou pastu a květy, ověnčila Ho girlandou z květů mallikā a přednesla modlitby.
- Text 67:
- On hearing the order of the Supreme Lord, Śrī Caitanya Mahāprabhu, Lakṣmī immediately worshiped Him, offering sandalwood pulp and flowers for His body, garlanding Him with mallikā flowers, and offering prayers.
- Text 69:
- „Moje drahé gopī, přijímám vaši touhu mít Mě za manžela, a tak Mě uctívat. Přeji vám, aby se tato vaše touha vyplnila, protože si to zaslouží.“
- Text 69:
- “ ‘My dear gopīs, I accept your desire to have Me as your husband and thus worship Me. I wish your desire to be fulfilled because it deserves to be so.”’
- Text 70:
- Poté, co si Pán Caitanya a Lakṣmī takto vyznali city, vrátili se domů. Kdo může pochopit hluboké zábavy Pána Caitanyi Mahāprabhua?
- Text 70:
- After thus expressing their feelings to each other, Lord Caitanya and Lakṣmī returned home. Who can understand the grave pastimes of Lord Caitanya Mahāprabhu?
- Text 73:
- Přestože je Pán udržovatelem celého vesmíru, sedl si jednou do jámy, kam se vyhazují zbytky jídla, na hrnce, které už byly použité k vaření a vyhozené.
- Text 73:
- Although He is the maintainer of the entire universe, once the Lord sat upon some rejected pots in the pit where the remnants of food were thrown, after the pots had been used for cooking.
- Text 74:
- Když matka Śacī uviděla svého chlapce sedět na vyhozených hrncích, dala najevo nespokojenost: „Proč se dotýkáš těch nečistých hrnců, na které se nesahá? Teď jsi nečistý. Jdi se vykoupat v Ganze.“
- Text 74:
- When mother Śacī saw her boy sitting on the rejected pots, she protested, “Why have You touched these untouchable pots? You have now become impure. Go and bathe in the Ganges.”
- Text 75:
- Jakmile to Pán Caitanya Mahāprabhu uslyšel, poučil matku o absolutním poznání. Matka nad tím sice žasla, ale přesto Ho donutila jít se vykoupat.
- Text 75:
- Hearing this, Lord Caitanya Mahāprabhu taught His mother about absolute knowledge. Although amazed by this, His mother forced Him to take a bath.
- Text 76:
- Někdy si matka Śacī lehala se synem do postele a vídala přicházet obyvatele nebes, kteří pak zaplnili celý dům.
- Text 76:
- Sometimes, taking her son with her, mother Śacī would lie down on her bed, and she would see that denizens of the celestial world had come there, filling the entire house.
- Text 82:
- Jagannātha Miśra odpověděl: „S tím si nedělej starosti, není třeba se obávat. Hlavně ať se Viśvambharovi vždy dobře daří. To je jediné, co si přeji.“
- Text 82:
- Jagannātha Miśra replied, “Never mind what it is. There is no need to worry. Let there always be good fortune for Viśvambhara. This is all I want.”
- Text 86:
- Jagannātha Miśra odpověděl: „Ten chlapec může být polobůh, mystický yogī nebo velký světec, ale na tom nezáleží, protože pro mě je to pouze můj syn.“
- Text 86:
- Jagannātha Miśra replied, “This boy may be a demigod, a mystic yogī or a great saintly person. It doesn’t matter what He is, for I think He is only my son.
- Text 90:
- Takto Jagannātha Miśra ve snu hovořil s brāhmaṇou o náboženských zásadách. Jagannātha Miśra však byl pohroužený v ryzí rodičovské náklonnosti a nechtěl znát nic jiného.
- Text 90:
- In this way Jagannātha Miśra and the brāhmaṇa discussed the principles of religion in the dream, yet Jagannātha Miśra was absorbed in unalloyed parental mellow and did not want to know anything else.
- Text 94:
- Po několika dnech Jagannātha Miśra zahájil základní vzdělání svého syna vykonáním obřadu hāte khaḍi. Pán se za několik málo dní naučil všechna písmena a ligatury.
- Text 94:
- After some days Jagannātha Miśra inaugurated the primary education of his son by performing the hāte khaḍi ceremony. Within a very few days the Lord learned all the letters and combinations of letters.
- Text 95:
- Toto je chronologický souhrn dětských zábav Pána Caitanyi Mahāprabhua. Vṛndāvana dāsa Ṭhākura už tyto zábavy obšírně popsal ve své knize Caitanya-bhāgavata.
- Text 95:
- This is a synopsis of the childhood pastimes of Lord Caitanya Mahāprabhu, placed herewith in chronological order. Vṛndāvana dāsa Ṭhākura has already elaborately explained these pastimes in his book Caitanya-bhāgavata.
- Text 97:
- Já, Kṛṣṇadāsa, kráčím ve stopách Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha a vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.
- Text 97:
- Praying at the lotus feet of Śrī Rūpa and Śrī Raghunātha, always desiring their mercy, I, Kṛṣṇadāsa, narrate Śrī Caitanya-caritāmṛta, following in their footsteps.