KAPITOLA DVANÁCTÁ
CHAPTER TWELVE
Expanze Advaity Ācāryi a Gadādhara Paṇḍita
The Expansions of Advaita Ācārya and Gadādhara Paṇḍita
Bhaktivinoda Ṭhākura shrnuje tuto dvanáctou kapitolu v Amṛta-pravāha-bhāṣyi. Jsou v ní popsáni následovníci Advaity Prabhua, mezi nimiž jsou následovníci Jeho syna Acyutānandy považováni za čisté následovníky, kteří získali smetanu filosofie Advaity Ācāryi. Ostatní takzvaní potomci a následovníci Advaity Ācāryi si nezaslouží uznání. Tato kapitola také obsahuje vyprávění týkající se Gopāla Miśry, syna Advaity Ācāryi, a Advaitova služebníka, který se jmenoval Kamalākānta Viśvāsa. Gopāla v mládí omdlel během čištění Guṇḍicā-mandiru v Džagannáth Purí, a tak se stal příjemcem milosti Pána Caitanyi Mahāprabhua. Příběh Kamalākānty Viśvāse se týká tří set rupií, které si půjčil od Pratāparudry Mahārāje na splacení dluhu Advaity Ācāryi, o čemž se dozvěděl Śrī Caitanya Mahāprabhu a pokáral ho za to. Kamalākānta Viśvāsa pak byl na žádost Advaity Ācāryi očištěn. Po popisech potomků Advaity Ācāryi je tato kapitola ukončena popisem následovníků Gadādhara Paṇḍita Gosvāmīho.
Bhaktivinoda Ṭhākura gives a summary of the twelfth chapter in his Amṛta-pravāha-bhāṣya. The twelfth chapter describes the followers of Advaita Prabhu, among whom the followers of Acyutānanda, the son of Advaita Ācārya, are understood to be the pure followers who received the cream of the philosophy Śrī Advaita Ācārya enunciated. Other so-called descendants and followers of Advaita Ācārya are not to be recognized. This chapter also includes narrations concerning the son of Advaita Ācārya named Gopāla Miśra and Advaita Ācārya’s servant named Kamalākānta Viśvāsa. In his early life Gopāla fainted during the cleansing of the Guṇḍicā-mandira at Jagannātha Purī and thus became a recipient of the mercy of Lord Caitanya Mahāprabhu. The story of Kamalākānta Viśvāsa concerns his borrowing three hundred rupees from Pratāparudra Mahārāja to clear a debt of Advaita Ācārya’s, for which Śrī Caitanya Mahāprabhu chastised him when He came to know of it. Kamalākānta Viśvāsa was then purified by the request of Śrī Advaita Ācārya. After describing the descendants of Advaita Ācārya, the chapter concludes by describing the followers of Gadādhara Paṇḍita Gosvāmī.
- Text 1:
- Následovníci Śrī Advaity Prabhua byli dvou druhů. Jedni byli skuteční následovníci a druzí byli falešní. Ty nepravé odmítám a s úctou se klaním skutečným následovníkům Śrī Advaity Ācāryi, pro které byl Śrī Caitanya Mahāprabhu vším.
- Text 1:
- The followers of Śrī Advaita Prabhu were of two kinds. Some were real followers, and the others were false. Rejecting the false followers, I offer my respectful obeisances to Śrī Advaita Ācārya’s real followers, whose life and soul was Śrī Caitanya Mahāprabhu.
- Text 3:
- Uctivě se klaním úžasnému Advaitovi Prabhuovi, který tvoří druhou větev věčného Caitanyova stromu, a také Jeho následovníkům, kteří tvoří Jeho vedlejší větve.
- Text 3:
- I offer my respectful obeisances to the all-glorious Advaita Prabhu, who forms the second branch of the eternal Caitanya tree, and to His followers, who form His subbranches.
- Text 5:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu byl také zahradníkem, a když tento strom zaléval vodou své milosti, všechny hlavní i vedlejší větve den za dnem rostly.
- Text 5:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu was also the gardener, and as He poured the water of His mercy on the tree, all the branches and subbranches grew, day after day.
- Text 8:
- Na počátku byli všichni následovníci Advaity Ācāryi stejného názoru, ale později se vůlí prozřetelnosti v názorech rozdělili na dvě skupiny.
- Text 8:
- At first all the followers of Advaita Ācārya shared a single opinion. But later they followed two different opinions, as ordained by providence.
- Text 9:
- Někteří žáci bez výhrad přijali ācāryovy pokyny, ale jiní se odchýlili a pod vlivem daivī-māyi si nezávisle vymýšleli vlastní názory.
- Text 9:
- Some of the disciples strictly accepted the orders of the ācārya, and others deviated, independently concocting their own opinions under the spell of daivī-māyā.
- Text 10:
- Nařízení duchovního mistra je činnou složkou duchovního života. Kdokoliv se vzpírá pokynu duchovního mistra, je okamžitě k ničemu.
- Text 10:
- The order of the spiritual master is the active principle in spiritual life. Anyone who disobeys the order of the spiritual master immediately becomes useless.
- Text 16:
- „Pán Caitanya Mahāprabhu je duchovní mistr čtrnácti světů, ale Ty říkáš, že někdo další je Jeho duchovní mistr. To nepodporuje žádné zjevené písmo.“
- Text 16:
- “Lord Caitanya Mahāprabhu is the spiritual master of the fourteen worlds, but You say that someone else is His spiritual master. This is not supported by any revealed scripture.”
- Text 21:
- Jakmile Pán Caitanya Mahāprabhu a Advaita Prabhu zpívali Hare Kṛṣṇa mantru a tančili, objevovaly se na Jejich tělech různé příznaky extáze a Jejich mysli překypovaly radostí.
- Text 21:
- While Lord Caitanya Mahāprabhu and Advaita Prabhu chanted the Hare Kṛṣṇa mantra and danced, there were various ecstatic symptoms in Their bodies, and Their minds were very pleased.
- Text 26:
- Jakmile Gopāla uslyšel tento zvuk a ucítil dotek Pánovy ruky, okamžitě vstal, a všichni vaiṣṇavové začali radostně zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru.
- Text 26:
- When he heard this sound and felt the touch of the Lord, Gopāla immediately got up, and all the Vaiṣṇavas chanted the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra in jubilation.
- Text 32:
- Byla tam však také zmínka o tom, že se Advaita Ācārya nedávno zadlužil asi třemi sty rupiemi, a Kamalākānta Viśvāsa chtěl tento dluh vyrovnat.
- Text 32:
- But it also mentioned that Advaita Ācārya had recently incurred a debt of about three hundred rupees that Kamalākānta Viśvāsa wanted to liquidate.
- Text 33:
- Když si Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu tento dopis přečetl, neměl z něho vůbec radost, přestože Jeho tvář i nadále zářila jasně jako měsíc. S úsměvem promluvil.
- Text 33:
- Lord Caitanya Mahāprabhu became unhappy upon reading the note, although His face still shone as brightly as the moon. Thus, smiling, He spoke as follows.
- Text 34:
- „On tady prohlašuje, že Advaita Ācārya je inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství. Na tom není nic špatného, neboť je to doopravdy samotný Pán.“
- Text 34:
- “He has established Advaita Ācārya as an incarnation of the Supreme Personality of Godhead. There is nothing wrong in this, for He is indeed the Lord Himself.
- Text 37:
- Jakmile se Kamalākānta Viśvāsa doslechl o trestu, který mu udělil Śrī Caitanya Mahāprabhu, byl velice nešťastný. Když se o něm však dozvěděl Advaita Prabhu, velice Ho to potěšilo.
- Text 37:
- When Kamalākānta Viśvāsa heard about this punishment by Śrī Caitanya Mahāprabhu, he was very unhappy, but when Advaita Prabhu heard about it, He was greatly pleased.
- Text 38:
- Když Advaita Ācārya Prabhu viděl Kamalākāntu Viśvāse smutného, řekl mu: „Máš obrovské štěstí, že tě potrestal Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Pán Caitanya Mahāprabhu.“
- Text 38:
- Seeing Kamalākānta Viśvāsa unhappy, Advaita Ācārya Prabhu told him, “You are greatly fortunate to have been punished by the Supreme Lord, the Personality of Godhead, Lord Caitanya Mahāprabhu.
- Text 39:
- „Mě dříve Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu stále uctíval jako staršího, ale Mně se tato úcta nelíbila. Moje mysl tím trpěla, a tak jsem vymyslel plán.“
- Text 39:
- “Formerly Lord Caitanya Mahāprabhu always respected Me as His senior, but I did not like such respect. Therefore, My mind being afflicted by unhappiness, I made a plan.
- Text 40:
- „Začal jsem tedy vykládat Yoga-vāśiṣṭhu, která považuje osvobození za konečný cíl života. Pán se na Mě kvůli tomu rozzlobil a navenek se Mnou jednal s neúctou.“
- Text 40:
- “Thus I expounded the Yoga-vāśiṣṭha, which considers liberation the ultimate goal of life. For this the Lord became angry at Me and treated Me with apparent disrespect.
- Text 44:
- Śrī Advaita Ācārya řekl Pánu Caitanyovi: „Nechápu Tvoje transcendentální zábavy. Kamalākāntovi Viśvāsovi jsi prokázal větší přízeň, než obvykle prokazuješ Mně.“
- Text 44:
- Śrī Advaita Ācārya told Lord Caitanya, “I cannot understand Your transcendental pastimes. You have shown more favor to Kamalākānta than You generally show to Me.
- Text 45:
- „Přízeň, kterou jsi obdařil Kamalākāntu, je tak velká, že ani Mně jsi takovou nikdy neprojevil. Jakého přestupku jsem se dopustil u Tvých lotosových nohou, že Mi takovou přízeň nechceš projevit?“
- Text 45:
- “The favor You have shown Kamalākānta is so great that even to Me You have never shown such favor. What offense have I committed at Your lotus feet so as not to be shown such favor?”
- Text 47:
- Advaita Ācārya potom Caitanyovi Mahāprabhuovi řekl: „Proč jsi ho zavolal zpátky a dovolil Mu, aby Tě zase mohl vidět? Nadvakrát Mě podvedl.“
- Text 47:
- Advaita Ācārya then said to Caitanya Mahāprabhu, “Why have You called back this man and allowed him to see You? He has cheated Me in two ways.”
- Text 49:
- Pán Caitanya Mahāprabhu Kamalākāntu poučil: „Jsi bāuliyā – ten, kdo nezná věci takové, jaké jsou. Proč se takhle chováš? Proč narušuješ soukromí Advaity Ācāryi a poškozuješ Jeho náboženské zásady?“
- Text 49:
- Lord Caitanya Mahāprabhu instructed Kamalākānta, “You are a bāuliyā, one who does not know things as they are. Why do you act in this way? Why do you invade the privacy of Advaita Ācārya and damage His religious principles?
- Text 50:
- „Advaita Ācārya, Můj duchovní mistr, by nikdy neměl přijímat milodary od bohatých lidí nebo králů, neboť přijme-li duchovní mistr peníze či obilí od takových materialistů, jeho mysl se znečistí.“
- Text 50:
- “Advaita Ācārya, My spiritual master, should never accept charity from rich men or kings, because if a spiritual master accepts money or grains from such materialists his mind becomes polluted.
- Text 52:
- „Člověk přestane být oblíbený v očích veřejnosti, protože to zničí jeho zbožnost a dobrou pověst. Vaiṣṇava a zvláště ten, kdo jedná jako duchovní mistr, se nesmí takto chovat. Této skutečnosti je třeba si být neustále vědom.“
- Text 52:
- “Thus one becomes unpopular in the eyes of the people in general, for this damages his religiosity and fame. A Vaiṣṇava, especially one who acts as a spiritual master, must not act in such a way. One should always be conscious of this fact.”
- Text 53:
- Když Caitanya Mahāprabhu takto poučil Kamalākāntu, všichni přítomní to přijali tak, že je to určeno každému. Advaita Ācārya z toho měl velikou radost.
- Text 53:
- When Caitanya Mahāprabhu gave this instruction to Kamalākānta, all present considered it to be meant for everyone. Thus Advaita Ācārya was greatly pleased.
- Text 54:
- Pouze Pán Caitanya Mahāprabhu rozuměl záměrům Advaity Ācāryi a Advaita Ācārya ocenil důležitý pokyn Pána Caitanyi Mahāprabhua.
- Text 54:
- Only Lord Caitanya Mahāprabhu could understand the intentions of Advaita Ācārya, and Advaita Ācārya appreciated the grave instruction of Lord Caitanya Mahāprabhu.
- Text 55:
- V tomto výroku je obsaženo mnoho důvěrných myšlenek, které nebudu všechny popisovat v obavách, abych zbytečně nezvětšoval objem této knihy.
- Text 55:
- In this statement there are many confidential considerations. I do not write of them all, fearing an unnecessary increase in the volume of the book.
- Text 57:
- Śrī Yadunandana Ācārya byl žákem Vāsudevy Datty a obdržel veškerou jeho milost. Proto byl schopen přijmout lotosové nohy Pána Caitanyi ze všech možných úhlů pohledu jako svrchované útočiště.
- Text 57:
- Śrī Yadunandana Ācārya was a student of Vāsudeva Datta, and he received all his mercy. Therefore he could accept Lord Caitanya’s lotus feet, from all angles of vision, as the supreme shelter.
- Text 59:
- Nandinī, Kāmadeva, Caitanya dāsa, Durlabha Viśvāsa a Vanamālī dāsa byli desátá, jedenáctá, dvanáctá, třináctá a čtrnáctá větev Śrī Advaity Ācāryi.
- Text 59:
- Nandinī, Kāmadeva, Caitanya dāsa, Durlabha Viśvāsa and Vanamālī dāsa were the tenth, eleventh, twelfth, thirteenth and fourteenth branches of Śrī Advaita Ācārya.
- Text 60:
- Jagannātha Kara, Bhavanātha Kara, Hṛdayānanda Sena a Bholānātha dāsa byli patnáctá, šestnáctá, sedmnáctá a osmnáctá větev Advaity Ācāryi.
- Text 60:
- Jagannātha Kara, Bhavanātha Kara, Hṛdayānanda Sena and Bholānātha dāsa were the fifteenth, sixteenth, seventeenth and eighteenth branches of Advaita Ācārya.
- Text 61:
- Yādava dāsa, Vijaya dāsa, Janārdana dāsa, Ananta dāsa, Kānu Paṇḍita a Nārāyaṇa dāsa byli devatenáctá, dvacátá, dvacátá první, dvacátá druhá, dvacátá třetí a dvacátá čtvrtá větev Advaity Ācāryi.
- Text 61:
- Yādava dāsa, Vijaya dāsa, Janārdana dāsa, Ananta dāsa, Kānu Paṇḍita and Nārāyaṇa dāsa were the nineteenth, twentieth, twenty-first, twenty-second, twenty-third and twenty-fourth branches of Advaita Ācārya.
- Text 62:
- Śrīvatsa Paṇḍita, Haridāsa Brahmacārī, Puruṣottama Brahmacārī a Kṛṣṇadāsa byli dvacátá pátá, dvacátá šestá, dvacátá sedmá a dvacátá osmá větev Advaity Ācāryi.
- Text 62:
- Śrīvatsa Paṇḍita, Haridāsa Brahmacārī, Puruṣottama Brahmacārī and Kṛṣṇadāsa were the twenty-fifth, twenty-sixth, twenty-seventh and twenty-eighth branches of Advaita Ācārya.
- Text 63:
- Puruṣottama Paṇḍita, Raghunātha, Vanamālī Kavicandra a Vaidyanātha byli dvacátá devátá, třicátá, třicátá první a třicátá druhá větev Advaity Ācāryi.
- Text 63:
- Puruṣottama Paṇḍita, Raghunātha, Vanamālī Kavicandra and Vaidyanātha were the twenty-ninth, thirtieth, thirty-first and thirty-second branches of Advaita Ācārya.
- Text 64:
- Lokanātha Paṇḍita, Murāri Paṇḍita, Śrī Haricaraṇa a Mādhava Paṇḍita byli třicátá třetí, třicátá čtvrtá, třicátá pátá a třicátá šestá větev Advaity Ācāryi.
- Text 64:
- Lokanātha Paṇḍita, Murāri Paṇḍita, Śrī Haricaraṇa and Mādhava Paṇḍita were the thirty-third, thirty-fourth, thirty-fifth and thirty-sixth branches of Advaita Ācārya.
- Text 65:
- Vijaya Paṇḍita a Śrīrāma Paṇḍita byly dvě důležité větve Advaity Ācāryi. Větví je nespočet, ale já je nejsem schopen všechny vyjmenovat.
- Text 65:
- Vijaya Paṇḍita and Śrīrāma Paṇḍita were two important branches of Advaita Ācārya. There are innumerable branches, but I am unable to mention them all.
- Text 66:
- Větev Advaity Ācāryi dostávala vodu od původního zahradníka, Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Tak byly vyživovány i její odnože, a plody a květy na nich rostly v hojnosti.
- Text 66:
- The Advaita Ācārya branch received the water supplied by the original gardener, Śrī Caitanya Mahāprabhu. In this way, the subbranches were nourished, and their fruits and flowers grew luxuriantly.
- Text 68:
- Některé větve neprojevily uznání původnímu kmeni, jenž vyživoval a udržoval celý strom. Za tento nevděk se na ně původní kmen rozzlobil.
- Text 68:
- Some branches did not accept the original trunk that vitalized and maintained the entire tree. When they thus became ungrateful, the original trunk was angry at them.
- Text 70:
- Člověk, který postrádá vědomí Kṛṣṇy, není o nic lepší než suché dřevo nebo mrtvola. Je mrtvý, i když dosud ještě žije, a po smrti ho potrestá Yamarāja.
- Text 70:
- A person without Kṛṣṇa consciousness is no better than dry wood or a dead body. He is understood to be dead while living, and after death he is punishable by Yamarāja.
- Text 71:
- Za ateisty podléhající Yamarājovu trestu mají být považováni nejen svedení potomci Advaity Ācāryi, ale všichni, kdo se staví proti hnutí Śrī Caitanyi Mahāprabhua.
- Text 71:
- Not only the misguided descendants of Advaita Ācārya but anyone who is against the cult of Śrī Caitanya Mahāprabhu should be considered an atheist subject to be punished by Yamarāja.
- Text 72:
- Každému, kdo oponuje hnutí Śrī Caitanyi Mahāprabhua – ať se jedná o vzdělaného učence, velkého asketu, úspěšného hospodáře, či slavného sannyāsīho – je souzeno vytrpět si trest, který mu Yamarāja udělí.
- Text 72:
- Be he a learned scholar, a great ascetic, a successful householder or a famous sannyāsī, one who is against the cult of Śrī Caitanya Mahāprabhu is destined to suffer the punishment meted out by Yamarāja.
- Text 74:
- Oddaní, kteří přísně následovali cestu Caitanyi Mahāprabhua, milostí Advaity Ācāryi bez potíží získali útočiště u lotosových nohou Pána Caitanyi.
- Text 74:
- By the mercy of Advaita Ācārya, the devotees who strictly followed the path of Caitanya Mahāprabhu attained the shelter of Lord Caitanya’s lotus feet without difficulty.
- Text 78:
- Advaita Ācārya má rozmanité hlavní a vedlejší větve. Vyjmenovat je všechny by bylo velmi těžké. Představil jsem jen letmý pohled na celý kmen, jeho větve a jejich odnože.
- Text 78:
- There are multifarious branches and subbranches of Advaita Ācārya. It is very difficult to enumerate them fully. I have simply given a glimpse of the whole trunk and its branches and sub-branches.
- Text 79:
- Poté, co jsem popsal hlavní a vedlejší větve Advaity Ācāryi, se nyní pokusím popsat některé z následovníků Śrī Gadādhara Paṇḍita, nejdůležitější ze všech větví.
- Text 79:
- After describing the branches and subbranches of Advaita Ācārya, I shall now attempt to describe some of the descendants of Śrī Gadādhara Paṇḍita, the most important among the branches.
- Text 80:
- Hlavními větvemi Śrī Gadādhara Paṇḍita byli (1) Śrī Dhruvānanda, (2) Śrīdhara Brahmacārī, (3) Haridāsa Brahmacārī a (4) Raghunātha Bhāgavata Ācārya.
- Text 80:
- The chief branches of Śrī Gadādhara Paṇḍita were (1) Śrī Dhruvānanda, (2) Śrīdhara Brahmacārī, (3) Haridāsa Brahmacārī and (4) Raghunātha Bhāgavata Ācārya.
- Text 81:
- Pátou větví byl Ananta Ācārya, šestou Kavi Datta, sedmou Nayana Miśra, osmou Gaṅgāmantrī, devátou Māmu Ṭhākura a desátou byl Kaṇṭhābharaṇa.
- Text 81:
- The fifth branch was Ananta Ācārya; the sixth, Kavi Datta; the seventh, Nayana Miśra; the eighth, Gaṅgāmantrī; the ninth, Māmu Ṭhākura; and the tenth, Kaṇṭhābharaṇa.
- Text 82:
- Jedenáctou větví Gadādhara Gosvāmīho byl Bhūgarbha Gosāñi a dvanáctou byl Bhāgavata dāsa. Oba dva odešli do Vrindávanu a tam strávili celý život.
- Text 82:
- The eleventh branch of Gadādhara Gosvāmī was Bhūgarbha Gosāñi, and the twelfth was Bhāgavata dāsa. Both of them went to Vṛndāvana and resided there for life.
- Text 83:
- Třináctou větví byl Vāṇīnātha Brahmacārī a čtrnáctou byl Vallabha-caitanya dāsa. Obě tyto vznešené osobnosti byly neustále naplněné láskou ke Kṛṣṇovi.
- Text 83:
- The thirteenth branch was Vāṇīnātha Brahmacārī, and the fourteenth was Vallabha-caitanya dāsa. Both of these great personalities were always filled with love of Kṛṣṇa.
- Text 85:
- Devatenáctou větev představoval Śrī Hari Ācārya, dvacátou Sādipuriyā Gopāla, dvacátou první Kṛṣṇadāsa Brahmacārī a dvacátou druhou Puṣpagopāla.
- Text 85:
- The nineteenth branch was Śrī Hari Ācārya; the twentieth, Sādipuriyā Gopāla; the twenty-first, Kṛṣṇadāsa Brahmacārī; and the twenty-second, Puṣpagopāla.
- Text 86:
- Dvacátou třetí větví byl Śrīharṣa, dvacátou čtvrtou Raghu Miśra, dvacátou pátou Lakṣmīnātha Paṇḍita, dvacátou šestou Baṅgavāṭī Caitanya dāsa a dvacátou sedmou Raghunātha.
- Text 86:
- The twenty-third branch was Śrīharṣa; the twenty-fourth, Raghu Miśra; the twenty-fifth, Lakṣmīnātha Paṇḍita; the twenty-sixth, Baṅgavāṭī Caitanya dāsa; and the twenty-seventh, Raghunātha.
- Text 87:
- Dvacátou osmou větví byl Amogha Paṇḍita, dvacátou devátou Hastigopāla, třicátou Caitanya-vallabha, třicátou první Yadu Gāṅguli a třicátou druhou Maṅgala Vaiṣṇava.
- Text 87:
- The twenty-eighth branch was Amogha Paṇḍita; the twenty-ninth, Hastigopāla; the thirtieth, Caitanya-vallabha; the thirty-first, Yadu Gāṅguli; and the thirty-second, Maṅgala Vaiṣṇava.
- Text 88:
- Třicátá třetí větev, Śivānanda Cakravartī, který žil neustále ve Vrindávanu, měl pevnou víru. Je považován za důležitou větev Gadādhara Paṇḍita.
- Text 88:
- Śivānanda Cakravartī, the thirty-third branch, who always lived in Vṛndāvana with firm conviction, is considered an important branch of Gadādhara Paṇḍita.
- Text 91:
- Pouhým vzpomínáním na jména všech těchto hlavních i vedlejších větví tří kmenů, jež jsem popsal (Nityānandy, Advaity a Gadādhara), se člověk vysvobodí ze zapletení v hmotném světě.
- Text 91:
- Simply by remembering the names of all these branches and subbranches of the three trunks I have described [Nityānanda, Advaita and Gadādhara], one attains freedom from the entanglement of material existence.
- Text 92:
- Pouhým vzpomínáním na jména všech těchto vaiṣṇavů se dá dospět k lotosovým nohám Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Prostým vzpomínáním na jejich svatá jména se dosáhne splnění všech tužeb.
- Text 92:
- Simply by remembering the names of all these Vaiṣṇavas, one can attain the lotus feet of Śrī Caitanya Mahāprabhu. Indeed, simply by remembering their holy names, one achieves the fulfillment of all desires.
- Text 93:
- Klaním se proto u lotosových nohou každého z nich, a nyní chronologicky popíši zábavy zahradníka, Śrī Caitanyi Mahāprabhua.
- Text 93:
- Therefore, offering my obeisances at the lotus feet of them all, I shall describe the pastimes of the gardener, Śrī Caitanya Mahāprabhu, in chronological order.
- Text 95:
- Do tohoto oceánu není možné se ponořit, ale jeho sladká a svěží vůně přitahuje moji mysl. Zůstávám proto stát na jeho břehu a snažím se ochutnat alespoň kapku.
- Text 95:
- It is not possible to dip into that great ocean, but its sweet mellow fragrance attracts my mind. I therefore stand on the shore of that ocean to try to taste but a drop of it.
- Text 96:
- Já, Kṛṣṇadāsa, kráčím ve stopách Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha a vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.
- Text 96:
- Praying at the lotus feet of Śrī Rūpa and Śrī Raghunātha, always desiring their mercy, I, Kṛṣṇadāsa, narrate Śrī Caitanya-caritāmṛta, following in their footsteps.