Skip to main content

Text 24

Text 24

Verš

Texto

kamalākara pippalāi — alaukika rīta
alaukika prema tāṅra bhuvane vidita
kamalākara pippalāi — alaukika rīta
alaukika prema tāṅra bhuvane vidita

Synonyma

Palabra por palabra

kamalākara pippalāi — Kamalākara Pippalāi; alaukika — neobyčejné; rīta — chování nebo zábavy; alaukika — neobyčejná; prema — láska k Bohu; tāṅra — jeho; bhuvane — v tomto světě; vidita — oslavovaný.

kamalākara pippalāi—Kamalākara Pippalāi; alaukika—fuera de lo común; rīta—comportamiento o pasatiempo; alaukika—fuera de lo común; prema—amor por Dios; tāṅra—su; bhuvane—en el mundo; vidita—célebre.

Překlad

Traducción

Říká se, že Kamalākara Pippalāi byl třetím gopālem. Jeho chování a jeho láska k Bohu byly neobyčejné, a tak je oslavován po celém světě.

Se dice que Kamalākara Pippalāi ha sido el tercer gopāla. Su conducta y amor por Dios no eran corrientes y, por eso, es célebre en todo el mundo.

Význam

Significado

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura ve své Anubhāṣyi píše: „V Gaura-gaṇoddeśa-dīpice (128) je Kamalākara Pippalāi popsán jako třetí gopāla. Jeho původní jméno bylo Mahābala. Byl tím, kdo instaloval Jagannāthovo Božstvo v Máhéši ve Šrírámpuru. Tato vesnice Máhéš leží asi čtyři kilometry od železniční stanice Šrírámpur. Rodokmen rodiny Kamalākary Pippalāie je následující: Kamalākara Pippalāi měl syna jménem Caturbhuja, který měl dva syny, Nārāyaṇa a Jagannātha. Nārāyaṇa měl syna Jagadānandu a jeho syn se jmenoval Rājīvalocana. V Rājīvalocanově době byl nedostatek prostředků pro uctívání Jagannāthova Božstva a podle toho, co se říká, v bengálském roce 1060 (1653 n.l.) věnoval naváb z Dháky jménem Šáh Sujā pro tyto účely 1 185 bighů půdy (okolo 158 ha). A jelikož tyto pozemky patřily Jagannāthovi, byla vesnice, kolem níž ležely, pojmenována Džagannáth-pur. Říká se, že když Kamalākara Pippalāi odešel z domu, jeho mladší bratr Nidhipati Pippalāi ho hledal a časem ho našel ve vesnici Máhéš. Nidhipati Pippalāi se ze všech sil snažil přivést staršího bratra domů, ale marně. Proto se Nidhipati Pippalāi spolu se všemi rodinnými členy přestěhoval do Máhéše. Členové jeho rodiny v blízkosti Máhéše dodnes žijí. Jsou to brāhmaṇové a jejich příjmení je Adhikārī.

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura escribe en su Anubhâsya: «En el Gaura-gaṇoddeśa-dīpikā(128) se describe a Kamalākara Pippalāi como el tercer gopāla. Su nombre anterior fue Mahābala. La Deidad de Jagannātha de Māheśa, Śrī Rāmapura, la instaló Kamalākara Pippalāi. Esa aldea de Māheśa está a unos cuatro kilómetros de la estación de ferrocarril de Śrī Rāmapura. La genealogía de la familia de Kamalākara Pippalāi es la siguiente:

Kamalākara Pippalāi tuvo un hijo llamado Caturbhuja, el cual tuvo dos hijos llamados Nārāyaṇa y Jagannātha. Nārāyaṇa tuvo un hijo llamado Jagadānanda, el nombre de cuyo hijo fue Rājīvalocana. En vida de Rājīvalocana, había escasez de medios financieros para la adoración de la Deidad de Jagannātha, y se dice que el nawab de Dacca, cuyo nombre era Shah Sujā, donó 1.185 bighās de tierra en el año bengalí de 1060 (1653 d.C.). Como la tierra era propiedad de Jagannātha, la aldea se llamó Jagannātha-pura. Se dice que cuando Kamalākara Pippalāi dejó el hogar su hermano menor, Nidhipati Pippalāi, le buscó y, en su momento, lo encontró en la aldea de Māheśa. Nidhipati Pippalāi hizo lo que pudo para llevar a casa a su hermano mayor, pero éste no volvió. En esas circunstancias, Nidhipati Pippalāi, con todos los miembros de su familia, fue a vivir a Māheśa. Los miembros de esa familia aún residen en las cercanías de la aldea de Māheśa. Su nombre de familia es Adhikārī, y son brāhmaṇas.

Toto je historie chrámu v Máhéši: Oddaný jménem Dhruvānanda šel kdysi navštívit Pána Jagannātha, Balarāmu a Subhadru v Džagannáth Purí, protože chtěl Jagannāthajīmu obětovat jídlo, které sám uvařil. Taková byla jeho touha, a tak se mu jedné noci ve snu zjevil Jagannāthajī a požádal ho, aby šel do Máhéše na břehu Gangy a začal Jej tam v chrámu uctívat. Dhruvānanda se tedy vydal do Máhéše a tam v Ganze uviděl plavat tři Božstva – Jagannātha, Balarāmu a Subhadru. Vytáhl je z vody, instaloval je v malé chýši a s velkou radostí Pána Jagannātha uctíval. Když zestárl, dělal si starosti, jak předá zodpovědnost za uctívání někomu spolehlivému, a ve snu dostal od Pána Jagannātha svolení předat uctívání člověku, kterého potká druhý den ráno. Druhého rána potkal Kamalākaru Pippalāie, který byl původně obyvatelem vesnice Khálidžuli v lesnaté oblasti Bengálska zvané Sundaravan a byl to čistý vaiṣṇava, velký oddaný Pána Jagannātha, a tak mu okamžitě předal starost o uctívání. Tak se stal Kamalākara Pippalāi knězem Pána Jagannātha a členové jeho rodiny jsou od té doby označováni jako Adhikārī, což znamená ,ten, kdo je zmocněn uctívat Pánà. Tito Adhikārī náleží ke ctěné brāhmaṇské rodině. Příjmením Pippalāi se označuje pět druhů brāhmaṇů vyšší třídy.“

«La historia del templo de Jagannātha de Māheśa es como sigue. Un devoto llamado Dhruvānanda fue a Jagannātha Purī para ver a Śrī Jagannātha, Balarāma y Subhadrā, porque deseaba ofrecer alimentos a Jagannāthajī, alimentos que había cocinado él mismo con sus manos. Siendo éste su deseo, una noche Jagannāthajī Se le apareció en sueños y le pidió que fuese a Māheśa, a orillas del Ganges, y allí comenzase a adorarle en un templo. De manera que Dhruvānanda fue a Māheśa, donde vio las tres Deidades (Jagannātha, Balarāma y Subhadrā) flotando en el Ganges. Sacó del río las tres Deidades y las instaló en una pequeña choza, y con gran satisfacción llevó a cabo la adoración del Señor Jagannātha. Cuando se hizo viejo, estaba muy impaciente por entregar la adoración a alguien de confianza, y, en sueños, obtuvo permiso de Jagannātha Prabhu para que la transmitiese a una persona que vería a la mañana siguiente. La mañana siguiente encontró a Kamalākara Pippalāi, que vivía anteriormente en la aldea de Khālijuli, en la zona del bosque Sundaravana de Bengala, y era un vaiṣṇava puro y un gran devoto del Señor Jagannātha; de manera que inmediatamente le dejó a cargo de la adoración. De esta manera, Kamalākara Pippalāi fue el adorador del Señor Jagannātha y, desde entonces, los miembros de su familia han recibido el nombre de Adhikārī, que significa “aquel que ha sido delegado para adorar a Śrī”. Estos Adhikārīs pertenecen a una respetable familia brāhmaṇa. Por el apellido Pippalāi se reconocen cinco tipos de brāhmaṇas de clase superior.»