Skip to main content

Text 62

Text 62

Verš

Texto

sādhavo hṛdayaṁ mahyaṁ
sādhūnāṁ hṛdayaṁ tv aham
mad-anyat te na jānanti
nāhaṁ tebhyo manāg api
sādhavo hṛdayaṁ mahyaṁ
sādhūnāṁ hṛdayaṁ tv aham
mad-anyat te na jānanti
nāhaṁ tebhyo manāg api

Synonyma

Palabra por palabra

sādhavaḥ — světci; hṛdayam — srdce; mahyam — Moje; sādhūnām — světců; hṛdayam — srdce; tu — opravdu; aham — Já; mat — než Mě; anyat — jiné; te — oni; na — ne; jānanti — znají; na — ani; aham — Já; tebhyaḥ — než je; manāk — nepatrně; api — dokonce.

sādhavaḥ—los santos; hṛdayam—corazón; mahyam—Mío; sādhūnām—de los santos; hṛdayam—el corazón; tu—en verdad; aham—Yo; mat—que a Mí; anyat—más que; te—ellos; na—no; jānanti—conocen; na—ni; aham—Yo; tebhyaḥ—que a ellos; manāk—ligeramente; api—incluso.

Překlad

Traducción

„Světci jsou Mé srdce a pouze Já jsem jejich srdcem. Neznají nikoho jiného než Mě, a Já proto neuznávám za vlastní nikoho jiného než je.“

«Los santos son Mi corazón, y sólo Yo soy su corazón. Ellos no conocen a nadie sino a Mí y, por eso, no reconozco a nadie como Mío aparte de ellos.»

Význam

Significado

Tento verš se nachází ve Śrīmad-Bhāgavatamu (9.4.68) v souvislosti s nedorozuměním, k němuž došlo mezi Durvāsou Munim a Mahārājem Ambarīṣem. Na základě tohoto nedorozumění se Durvāsa Muni pokusil krále zabít, když vtom se na scéně objevila Sudarśana cakra, Pánova slavná zbraň, aby oddaného krále ochránila. Jakmile Sudarśana cakra Durvāsu napadla, začal ze strachu před ní prchat a hledal útočiště u všech velkých polobohů v nebi. Ani jeden z nich ho nebyl schopen ochránit, a tak se Durvāsā Muni modlil k Pánu Viṣṇuovi o prominutí. Ten mu však poradil, že chce-li získat odpuštění, musí o ně požádat Mahārāje Ambarīṣe, a ne Jeho. V této souvislosti vyslovil Pán Viṣṇu tento verš.

Este verso figura en el Śrīmad-Bhāgavatam (9.4.68), en relación con una desavenencia entre Durvāsā Muni y Mahārāja Ambarīṣa. Cuando Durvāsā Muni trataba de matar al rey, el cakra Sudarśana, la famosa arma de Dios, apareció en escena para proteger al rey devoto. Durvāsā Muni, al verse atacado por el cakra Sudarśana, huyó atemorizado, buscando refugio entre los grandes semidioses del cielo. Ninguno de ellos pudo protegerle, y, entonces, Durvāsā Muni pidió perdón al Señor Viṣṇu. Pero el Señor Viṣṇu le aconsejó que, si quería que le perdonasen, tendría que pedírselo a Mahārāja Ambarīṣa, y no a Él. En ese contexto, el Señor Viṣṇu pronunció este verso.

Pán se může celým svým srdcem starat o svoje oddané, protože je úplný a nemá žádné problémy. Jeho starostí je, jak povznést a ochránit všechny ty, kteří přijali útočiště u Jeho nohou. Stejnou zodpovědnost přebírá také duchovní mistr. Starostí pravého duchovního mistra je, jak mohou oddaní, kteří se mu odevzdali jako Pánovu zástupci, dělat pokrok v oddané službě. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, vždy dbá o ty ze svých oddaných, kteří se uchýlili k Jeho lotosovým nohám a jsou plně pohrouženi v rozvíjení poznání o Něm.

Al encontrarse completamente libre de problemas, el Señor puede cuidar incondicionalmente a Sus devotos. Lo que Le importa es cómo elevar y proteger a todos los que se refugian a Sus pies. Esta misma responsabilidad le ha sido confiada también al maestro espiritual. Lo que preocupa al maestro espiritual genuino, como representante del Señor, es que los devotos que se le han entregado puedan progresar en el servicio devocional. La Suprema Personalidad de Dios siempre cuida mucho de los devotos que se ocupan totalmente en cultivar conocimiento referente a Él y se han refugiado a Sus pies de loto.