Původně jsem napsal Bhagavad-gītu takovou, jaká je, v podobě, ve které ji předkládáme nyní. Pro první vydání byl rukopis bohužel zkrácen na necelých čtyři sta stránek, bez ilustrací a bez vysvětlujících komentářů k většině původních veršů. V ostatních knížkách — Śrīmad-Bhāgavatamu, Śrī Īśopaniṣadě atd. — uvádím nejprve původní verš, jeho přepis do latinky, překlady jednotlivých sanskrtských slov, poté překlad celého verše a nakonec jeho výklad. Tak je text autentický a vědecký a má zcela jasný smysl. Proto jsem nebyl příliš nadšený, když jsem musel svůj rukopis zkrátit. Později však po Bhagavad-gītě takové, jaká je, značně vzrostla poptávka a mnoho učenců i oddaných mě požádalo, abych knihu vydal v její původní podobě. Nyní se tedy pokoušíme předložit původní rukopis této velké knihy poznání s úplným vysvětlením předávaným posloupností duchovních učitelů (paramparā), abychom dali hnutí pro vědomí Kṛṣṇy pevnější základ pro jeho existenci a rozvoj.

Naše hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je pravé, historicky autorizované, přirozené a transcendentální, jelikož se opírá o Bhagavad-gītu takovou, jaká je. Postupně se stává nejpopulárnějším hnutím na světě, zvláště mezi mladými lidmi. Stále větší zájem však projevuje i starší generace, a to do té míry, že otcové a dědové mých žáků se stávají čestnými životními členy naší velké Mezinárodní společnosti pro vědomí Kṛṣṇy. To je velice povzbudivé. V Los Angeles mi mnoho rodičů přicházelo vyslovit svůj vděk za to, že vedu hnutí pro vědomí Kṛṣṇy na celém světě. Někteří z nich se vyjádřili, že Američané mají velké štěstí, že jsem hnutí založil právě v Americe. Původním otcem našeho hnutí je však samotný Pán Kṛṣṇa, neboť bylo založeno již nesmírně dávno a do lidské společnosti sestupuje učednickou posloupností. Připadají-li mi v této souvislosti nějaké zásluhy, pak nepatří mé osobě, ale mému věčnému duchovnímu učiteli, kterým je Jeho Božská Milost Oṁ Viṣṇupāda Paramahaṁsa Parivṛājakācārya 108 Śrī Śrīmad Bhaktisiddhānta Sarasvatī Gosvāmī Mahārāja Prabhupāda.

Pokud jsem sám udělal něco záslužného, bylo to jedině to, že jsem se snažil představit Bhagavad-gītu tak, jak je — bez jakýchkoliv změn. Téměř všechna anglická vydání Gīty, která předcházela mé Bhagavad-gītě takové, jaká je, byla uveřejněna s cílem uspokojit něčí osobní ambice. My se však pokoušíme představit poselství Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy. Naším cílem je předložit vůli Kṛṣṇy, ne vůli nějakého světského spekulanta z řad politiků, filozofů, či vědců, kteří sice mohou mít rozsáhlé znalosti v různých jiných oblastech, ale o Kṛṣṇovi toho vědí velice málo. Když Kṛṣṇa prohlašuje: man-manā bhava mad-bhakto mad yājī māṁ namaskuru atd., neříkáme na rozdíl od takzvaných učenců, že Kṛṣṇa a Jeho duchovní nitro se od sebe liší. Kṛṣṇa je absolutní a mezi Kṛṣṇovým jménem, podobou, vlastnostmi, zábavami apod. není žádný rozdíl. Pro každého, kdo není oddaným Kṛṣṇy v systému učednické posloupnosti (paramparā), je toto Kṛṣṇovo absolutní postavení velmi těžko pochopitelné. Takzvaní učenci, politici, filozofové a svāmī, kterým chybí dokonalé poznání o Kṛṣṇovi, se ve svých komentářích k Bhagavad-gītě obvykle snaží Kṛṣṇu odstranit ze scény či zabít. Takové neautorizované komentáře k Bhagavad-gītě se nazývají māyāvāda-bhāṣya a Pán Caitanya nás před jejich samozvanými autory varuje. Jasně říká, že každý, kdo se snaží pochopit Bhagavad-gītu z māyāvādského hlediska, se dopouští hrubé chyby. Kvůli této chybě bude pomýlený student Bhagavad-gīty uveden na nesprávnou cestu co se týče duchovního vedení a nebude se moci vrátit domů, zpátky k Bohu.

Naším jediným záměrem je předložit tuto Bhagavad-gītu takovou, jaká je, s úmyslem vést jejího podmíněného studenta za stejným cílem, pro který Kṛṣṇa jednou za den Brahmy neboli jednou za 8 600 000 000 let sestupuje na tuto planetu. Tento cíl je v Bhagavad-gītě popsán a my ho musíme přijmout takový, jaký je. V jiném případě nemá snaha porozumět Bhagavad-gītě a jejímu mluvčímu, Pánu Kṛṣṇovi, žádný význam. Poprvé Pán Kṛṣṇa přednesl Bhagavad-gītu před více než stem miliónů let bohu Slunce. Tento fakt musíme uznat, a tak pochopit historický význam Bhagavad-gīty podle mínění samotného Kṛṣṇy, aniž bychom se uchylovali k mylným výkladům. Vykládat Bhagavad-gītu bez odkazu na Kṛṣṇovu vůli je ten největší přestupek. Abychom se ho vyvarovali, musíme poznat Pána jakožto Nejvyšší Osobnost Božství, tak jako Ho přímo poznal Arjuna, Kṛṣṇův první žák. Takové pochopení Bhagavad-gīty je skutečně prospěšné a má moc přinést dobro celé lidské společnosti, neboť člověku umožňuje naplnit jeho životní poslání.

Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy má pro společnost zásadní význam, neboť nabízí nejvyšší dokonalost žití. Detailně je to vysvětleno v Bhagavad-gītě. Světští polemici však bohužel využívají Bhagavad-gīty k tomu, aby prosazovali své démonské sklony a klamali všechny lidi v otázce správného pochopení jednoduchých principů života. Každý by měl vědět, jak veliký je Bůh, Kṛṣṇa, a jaké je skutečné postavení živých bytostí. Je třeba vědět, že živá bytost je věčně služebníkem, a že pokud neslouží Kṛṣṇovi, musí sloužit iluzi v různých projevech tří kvalit hmotné přírody, a tak neustále putovat koloběhem rození a umírání. To musí podstoupit dokonce i takzvaně osvobozený māyāvādský spekulant. Toto poznání představuje velkou vědu a je v zájmu každé živé bytosti si ho vyslechnout.

Lidé, zvláště v tomto věku Kali, jsou okouzleni vnější energií Kṛṣṇy. Mylně se domnívají, že všichni budou šťastní, když budou mít zajištěné větší hmotné pohodlí. Nevědí, že hmotná, vnější příroda je velmi mocná — každý je pevně spoután jejími striktními zákony. Živá bytost je nedílnou částí Pána, a její přirozenou činností je tedy sloužit přímo Pánovi. V takovém postavení je šťastná. Pod vlivem iluze se však snaží být šťastná tím, že různými způsoby slouží různým podobám vlastního smyslového požitku, což jí štěstí nikdy nepřinese. Místo uspokojování svých hmotných smyslů musí uspokojovat smysly Pána — to je nejvyšší dokonalost života. Pán to chce a vyžaduje to; tuto hlavní myšlenku Bhagavad-gīty je třeba pochopit. Naše hnutí pro vědomí Kṛṣṇy o tom učí celý svět, a jelikož téma Bhagavad-gīty neznehodnocujeme, každý, kdo má vážný zájem o prospěch z jejího studia, musí přijmout pomoc od tohoto hnutí, aby mohl Gītě porozumět v praxi pod přímým vedením Pána. Doufáme tedy, že lidé získají z Bhagavad-gīty takové, jaká je — jak ji zde předkládáme — ten největší prospěch, a když se byť jen jeden člověk stane čistým oddaným Pána, budeme svou snahu považovat za úspěšnou.

A.C. Bhaktivedanta Swami
12.května 1971
Sydney, Austrálie