TEXT 9

9. VERS

Verš

Szöveg

na ca māṁ tāni karmāṇi
nibadhnanti dhanañ-jaya
udāsīna-vad āsīnam
asaktaṁ teṣu karmasu

Synonyma

Szó szerinti jelentés

na — nikdy; ca — rovněž; mām — Mě; tāni — všechny ty; karmāṇi — činnosti; nibadhnanti — poutají; dhanañjaya — ó uchvatiteli bohatství; udāsīna-vat — jako neutrální; āsīnam — spočívající; asaktam — odpoutaný; teṣu — od těchto; karmasu — činností.

na – sohasem; ca – szintén; mām – Engem; tāni – mindazok; karmāṇi – a tettek; nibadhnanti – megkötnek; dhanañjaya – ó, gazdagság meghódítója; udāsīna-vat – semlegesként; āsīnam – létezem; asaktam – vonzódás nélkül; teṣu – azokhoz; karmasu – a tettekhez.

Překlad

Fordítás

Ó Dhanañjayo, tato práce Mě nesvazuje. Jsem od všech těchto hmotných činností trvale odpoutaný — zůstávám jakoby nezaujatý.

Ó, Dhanañjaya, ezek a tettek nem köthetnek meg Engem. Mindig kívül állok mindezen anyagi tetteken, mintha semleges lenne helyzetem.

Význam

Magyarázat

Nikdo by si v této souvislosti neměl myslet, že Nejvyšší Osobnost Božství nic nedělá. V duchovním světě jedná neustále. V Brahma-saṁhitě (5.6) stojí: ātmārāmasya tasyāsti prakṛtyā na samāgamaḥ — “Pán se vždy věnuje svým věčným, blaženým duchovním činnostem, ale s hmotnými činnostmi nemá nic společného.” O hmotné dění se starají Pánovy různé energie. On sám je vůči těmto činnostem stvořeného světa vždy nezaujatý. To zde vyjadřuje slovo udāsīna-vat. Přestože dohlíží na nejmenší podrobnosti hmotných činností, zůstává jakoby nezaujatý. Jako příklad může posloužit soudce nejvyššího soudu. Podle jeho nařízení se uskutečňuje mnoho věcí — někdo je oběšen, někdo uvězněn a jinému připadne velké bohatství — ale soudce zůstává nezaujatý. Se všemi těmito zisky a ztrátami nemá nic společného. Podobným způsobem je vždy nezaujatý Pán, třebaže se podílí na veškerém dění. Ve Vedānta-sūtře (2.1.34) stojí: viṣamya-naighṛṇye na — Pán není na úrovni protikladů hmotného světa; zůstává jimi nedotčen. Ani nelpí na stvoření a zničení. Živé bytosti přijímají různé podoby různých druhů života podle svého dřívějšího jednání. S tím nemá Pán nic společného.

Ne gondolja senki e vers alapján, hogy az Istenség Legfelsőbb Személyisége teljesen tétlen. Lelki világában Ő mindig tevékeny. A Brahma-saṁhitā (5.6) elmondja: ātmārāmasya tasyāsti prakṛtyā na samāgamaḥ. „Mindig örökkévaló, gyönyörrel teli lelki tetteit végzi, ám az anyagi tettekhez nincs köze.” Az anyagi tetteket különféle energiái végzik. Az Úr a teremtett világ anyagi tetteiben mindig semleges. Ebben a versben az udāsīna-vat szó utal arra, hogy Ő semleges. Noha Ő irányítja a legparányibb anyagi működést is, mégis semleges marad. Ezzel kapcsolatban a bírói székben ülő bíró példáját lehet megemlíteni, akinek parancsára oly sok minden történik: valakit felakasztanak, másvalakit börtönbe zárnak, megint másokat pénzzel jutalmaznak. Maga a bíró azonban pártatlan, akár nyereségről, akár veszteségről van szó. Hozzá hasonlóan az Úr is mindig semleges, noha keze minden tettben benne van. A Vedānta-sūtra (2.1.34) szerint – vaiṣamya-nairghṛṇye na – Ő nem az anyagi világ kettősségeiben él, hanem transzcendentális azokhoz képest. Az anyagi világ teremtéséhez és megsemmisítéséhez sem ragaszkodik – az élőlények előző tetteik szerint születnek meg a különböző létformákban, s az Úr nem avatkozik közbe.