TEXT 29

VERŠ 29

Verš

samo ’haṁ sarva-bhūteṣu
na me dveṣyo ’sti na priyaḥ
ye bhajanti tu māṁ bhaktyā
mayi te teṣu cāpy aham

Synonyma

samaḥ — stejně nakloněn; aham — Já; sarva-bhūteṣu — všem živým bytostem; na — nikdo; me — pro Mě; dveṣyaḥ — nenáviděný; asti — je; na — ani; priyaḥ — drahý; ye — ti, kdo; bhajanti — prokazují transcendentální službu; tu — ale; mām — Mně; bhaktyā — oddaně; mayi — jsou Moji; te — oni; teṣu — jejich; ca — také; api — jistě; aham — Já.

samaḥ — rovnaký; aham — Ja; sarva-bhūteṣu — ku všetkým živým bytostiam; na — nikto; me — Mne; dveṣyaḥ — závistlivý; asti — je; na — nie; priyaḥ — milý; ye — tí, ktorí; bhajanti — transcendentálne slúžia; tu — ale; mām — Mne; bhaktyā — oddane; mayi — sú vo Mne; te — oni; teṣu — v nich; ca — tiež; api — zaiste; aham — Ja.

Překlad

Vůči nikomu nechovám zášť a nikomu nestraním. Jsem stejně nakloněn všem. Ale každý, kdo Mi oddaně slouží, je Můj přítel — je u Mě — a Já jsem také přítelem jemu.

Nikomu nezávidím a nikomu nie som naklonený. Som rovnaký ku všetkým. No ten, kto Mi slúži s oddanosťou, je priateľ, je vo Mne a aj Ja som Jeho priateľom.

Význam

Nyní se někdo může zeptat: je-li Kṛṣṇa stejně nakloněn všem a nikdo není Jeho výjimečným přítelem, proč tedy projevuje zvláštní zájem o své oddané, kteří Mu vždy prokazují transcendentální službu? Kṛṣṇa však nezvýhodňuje — jeho jednání je přirozené. Kterýkoliv člověk v hmotném světě může být dobročinně založený, a přesto bude projevovat zvláštní zájem o své děti. Pán prohlašuje, že každá živá bytost — ať je v jakékoliv podobě — je Jeho synem, a proto každé velkoryse dává hojnost všeho, co potřebuje k životu. Je jako mrak rozdávající déšť všude, bez ohledu na to, zda dopadá na skálu, zemi nebo vodu. Svým oddaným ale Pán věnuje zvláštní pozornost. O těch se zde právě mluví: trvale mají vědomí Kṛṣṇy, a proto jsou vždy u Kṛṣṇy na transcendentální úrovni. Samotný výraz vědomí Kṛṣṇy naznačuje, že ti, kdo mají toto vědomí, jsou živoucí transcendentalisté, přebývající u Něho. Pán zde jasně říká: mayi te — “Jsou Moji.” Z toho přirozeně vyplývá, že Pán je také jejich. Jedná se o vzájemný vztah. To také vysvětluje Kṛṣṇova slova ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham — “O každého se starám do té míry, do jaké se Mi odevzdává.” K tomuto transcendentálnímu opětování dochází proto, že Pán i oddaný mají vědomí. Když je diamant vsazen do zlatého prstenu, vypadá velice pěkně. Zlato i diamant vyniknou zároveň. Pán i živá bytost věčně září, a jakmile živá bytost projeví sklon ke službě Nejvyššímu Pánu, vypadá jako zlato. Pán je diamant, a tak vznikne krásná kombinace. Živým bytostem nacházejícím se v čistém stavu se říká oddaní a Nejvyšší Pán se stává oddaným svých oddaných. Tam, kde není vzájemný vztah mezi oddaným a Pánem, chybí osobní filozofie. Neosobní filozofie postrádá vzájemný vztah mezi Nejvyšším a živou bytostí, zatímco v osobní filozofii je přítomen.

Mohli by sme sa spýtať, prečo sa Śrī Kṛṣṇa zaujíma najmä o Svojich oddaných, ktorí Mu neustále transcendentálne slúžia, keď je rovnaký ku všetkým a nikto nie je Jeho zvláštnym priateľom. Toto sa však nedá nazvať rozlišovaním; je to prirodzené. Hocijaký človek na tomto svete môže chcieť rozdávať svoje imanie, a jednako má najväčší záujem o svoje vlastné deti. Śrī Kṛṣṇa hovorí, že všetky živé bytosti sú jeho synmi a nezáleží na tom, aké majú telo. Dodáva im všetko, čo potrebujú k životu. Je ako mrak, ktorý prináša dážď všetkým, nezávisle na tom, či padne na úrodnú pôdu, skalu alebo do mora. No Svojim oddaným venuje zvláštnu pozornosť. Oddaní na Kṛṣṇu neustále myslia a sú podľa tohto verša transcendentálne umiestnení v Kṛṣṇovi. Už samotný pojem „vedomie Kṛṣṇu“ naznačuje, že ľudia s týmto vedomím sú transcendentalisti spočívajúci v Kṛṣṇovi. Śrī Kṛṣṇa tu jasne hovorí: mayi te. „Sú vo Mne.“ Preto je prirodzené, že aj Kṛṣṇa je v nich. Tento vzťah je vzájomný a to je vysvetlené slovami ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham. „Postarám sa o nich tak, ako sa Mi odovzdajú.“ (Bhagavad-gītā 4.11) Tento transcendentálny vzájomný vzťah jestvuje, pretože Kṛṣṇa i Jeho oddaný sú vedomé bytosti. Diamant v zlatom prsteni vyzerá veľmi pekne. Zlato je ozdobené diamantom a diamant zlatom. Najvyšší Pán je prirovnaný k diamantu, takže kombinácia je veľmi pekná. Živé bytosti sa vo svojom čistom stave nazývajú oddaní. Najvyšší Pán sa odovzdáva Svojim oddaným. Osobná filozofia by nejestvovala, keby neexistoval vzájomný vzťah medzi oddanými a Pánom. Zástancovia neosobnej filozofie tvrdia, že tento vzťah nejestvuje, ale pre personalistov je skutočnosťou.

Často se uvádí příklad, že Pán je jako strom přání a všem dává, co si od Něho přejí získat. Zde však nacházíme úplnější vysvětlení — Pán je nakloněn svým oddaným. To je projev Jeho zvláštní milosti k nim. Nikdo by se neměl domnívat, že Jeho opětování spadá pod zákon karmy. Náleží k transcendentální úrovni, na které Pán a Jeho oddaní jednají. Oddaná služba Pánu není činností patřící k hmotnému světu — je součástí duchovního světa, který vyniká věčností, blažeností a poznáním.

Často sa uvádza príklad, že Śrī Kṛṣṇa je ako strom spĺňajúci všetky želania; čokoľvek od neho žiadame, milostivo nám to dodá. Tu je to vysvetlené podrobnejšie. Śrī Kṛṣṇa v tomto verši hovorí, že je naklonený Svojim oddaným; to je prejav Jeho zvláštnej milosti k oddaným. Nesmieme si však myslieť, že Kṛṣṇov opätovný vzťah je pod zákonom karmy. Je to transcendentálny vzťah medzi Kṛṣṇom a Jeho oddanými. Oddaná služba Kṛṣṇovi nie je činnosťou pochádzajúcou z tohoto hmotného sveta — je to duchovná činnosť duchovného sveta, v ktorom vládne večnosť, poznanie a blaženosť.