TEXT 27

Verš

Texte

yat karoṣi yad aśnāsi
yaj juhoṣi dadāsi yat
yat tapasyasi kaunteya
tat kuruṣva mad-arpaṇam

Synonyma

Synonyms

yat — cokoliv; karoṣi — děláš; yat — cokoliv; aśnāsi — jíš; yat — cokoliv; juhoṣi — obětuješ; dadāsi — rozdáváš; yat — cokoliv; yat — jakoukoliv; tapasyasi — podstupuješ askezi; kaunteya — ó synu Kuntī; tat — to; kuruṣva — dělej; mat — Mně; arpaṇam — jako oběť.

yat: quoi que; karoṣi: tu fasses; yat: quoi que; aśnāsi: tu manges; yat: quoi que; juhoṣi: tu offres; dadāsi: tu donnes; yat: quoi que; yat: quelques; tapasyasi: austérités que tu fasses; kaunteya: ô fils de Kuntī; tat: cela; kuruṣva: fais; mat: à Moi; arpaṇam: en offrande.

Překlad

Translation

Ó synu Kuntī! Vše co děláš, jíš, obětuješ či rozdáváš, jakož i veškerou askezi, kterou podstupuješ, dělej jako oběť Mně.

Quoi que tu fasses, que tu manges, sacrifies ou prodigues, quelque austérité que tu pratiques, que ce soit pour M’en faire l’offrande, ô fils de Kuntī.

Význam

Purport

Povinností každého je uzpůsobit si život tak, aby na Kṛṣṇu nezapomněl za žádných okolností. Všichni musí pracovat, aby se udrželi při životě, a zde Kṛṣṇa doporučuje, aby pracovali pro Něho. Všichni musí také něco jíst, aby žili, a proto mají přijímat zbytky jídla obětovaného Kṛṣṇovi. Každý civilizovaný člověk musí rovněž konat nějaké náboženské obřady. Z toho důvodu Kṛṣṇa doporučuje: “Dělej je pro Mě.” To se nazývá arcana. Každý má též sklony dávat milodary, a Kṛṣṇa tedy říká: “Dávej je Mně.” To znamená, že všechny peníze navíc se mají použít na podporu rozvoje hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. V současné době mají lidé velký zájem o takovou meditaci, která není pro tento věk vhodná. Pokud však někdo dvacet čtyři hodin denně medituje o Kṛṣṇovi tak, že zpívá mantru Hare Kṛṣṇa na růženci, věnuje se té nejvznešenější meditaci a je tím nejpokročilejším yogīnem. To dokládá šestá kapitola Bhagavad-gīty.

Il est du devoir de chacun d’organiser sa vie de façon à ne jamais oublier Kṛṣṇa, quelles que soient les circonstances. Tout homme doit travailler s’il veut maintenir l’âme dans le corps; Kṛṣṇa recommande ici que l’on travaille pour Lui. Tout homme doit manger pour vivre; qu’il n’accepte alors pour nourriture que les reliefs de la nourriture offerte à Kṛṣṇa. Tout homme civilisé a aussi le devoir d’accomplir des rites religieux; qu’il les destine à Kṛṣṇa (arcanā) comme Lui-même le recommande ici. Tout homme est également enclin à faire la charité; aussi Kṛṣṇa dit-Il ici que ces dons Lui soient faits, en utilisant tout excédent de ses biens à la propagation du Mouvement pour la Conscience de Kṛṣṇa. Et puisque les gens sont attirés par la méditation, pourtant impraticable de nos jours, qu’ils adoptent la méditation sur Kṛṣṇa vingt-quatre heures par jour, en récitant sur un chapelet le mantra Hare Kṛṣṇa. Car, de celui qui pratique cette forme de méditation, le Seigneur affirme dans le sixième chapitre qu’il est le plus grand des yogīs.