TEXT 26

Verš

Tekst

patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyaṁ
yo me bhaktyā prayacchati
tad ahaṁ bhakty-upahṛtam
aśnāmi prayatātmanaḥ

Synonyma

Synonyms

patram — lístek; puṣpam — květ; phalam — ovoce; toyam — vodu; yaḥ — kdokoliv; me — Mně; bhaktyā — s oddaností; prayacchati — obětuje; tat — to; aham — Já; bhakti-upahṛtam — obětované s oddaností; aśnāmi — přijímám; prayata-ātmanaḥ — od toho, kdo má čisté vědomí.

patram — et blad; puṣpam — en blomst; phalam — en frugt; toyam — vand; yaḥ — hvem end; me — til Mig; bhaktyā — med hengivenhed; prayacchati — ofrer; tat — det; aham — Jeg; bhakti-upahṛtam — ofret med hengivenhed; aśnāmi — accepterer; prayata-ātmanaḥ — fra en i ren bevidsthed.

Překlad

Translation

Jestliže Mi někdo s láskou a oddaností obětuje lístek, květ, ovoce či vodu, přijmu to.

Hvis en person tilbyder Mig et blad, en blomst, lidt frugt eller noget vand med kærlighed og hengivenhed, tager Jeg imod det.

Význam

Purport

Pro inteligentní osobu je nezbytné, aby měla vědomí Kṛṣṇy, prokazovala Pánu transcendentální láskyplnou službu a tak mohla dospět do nepomíjivého sídla oplývajícího blažeností, kde bude věčně šťastná. Způsob, jak dosáhnout takového úžasného úspěchu, je snadný a může se o to pokusit i ten největší chudák, kterému chybí jakékoliv předpoklady. Jediným potřebným předpokladem je být čistým oddaným Pána. Nezáleží na tom, kdo a v jakém postavení jsme. Proces není vůbec náročný, Nejvyššímu Pánu můžeme s ryzí láskou obětovat dokonce i lístek, vodu nebo ovoce a On to s radostí přijme. Nikomu tedy není možné zamezit přístup k rozvíjení vědomí Kṛṣṇy, protože je tak snadné a univerzální. Kdo by byl takový hlupák, že by nechtěl touto jednoduchou metodou nabýt vědomí Kṛṣṇy a tím dosáhnout nejdokonalejšího života, věčného a plného blaženosti a poznání? Kṛṣṇa chce jen láskyplnou službu, nic víc. Od svého čistého oddaného přijme i malý kvítek, ale nechce žádné obětiny od neoddaného. Od nikoho nic nepotřebuje, protože je soběstačný, a přesto ve vztahu plném opětování lásky přijímá to, co Mu nabídne Jeho oddaný. Rozvinout vědomí Kṛṣṇy je nejvyšší dokonalost života. V tomto verši Kṛṣṇa použil dvakrát slovo bhakti, aby zdůraznil, že bhakti neboli oddaná služba je jediný prostředek, který umožňuje k Němu přistoupit. Nic jiného — například to, že se někdo stane brāhmaṇou, učeným vědcem, boháčem nebo velkým filozofem — nemůže přimět Kṛṣṇu k tomu, aby přijal nějakou oběť. Bez bhakti, která je základním principem, Pána nic nedonutí cokoliv od kohokoliv přijmout. Bhakti je vždy bezpříčinná. Jedná se o věčný proces — přímé jednání ve službě absolutnímu celku.

FORKLARING: For den intelligente person er det afgørende at være i Kṛṣṇa-bevidsthed og engageret i Herrens transcendentale kærlighedstjeneste, så han kan komme til den permanente, lyksalige bolig, hvor han kan være evigt lykkelig. Måden, hvorpå man opnår et sådant fantastisk resultat, er meget let og kan praktiseres af selv den fattigste blandt fattige uden nogen forudgående kvalifikation. I denne sammenhæng er den eneste kvalifikation, der kræves, at være Herrens rene hengivne. Det er ligegyldigt, hvad man er, eller hvor man befinder sig. Metoden er så let, at selv et blad, lidt vand eller noget frugt kan ofres til den Højeste Herre med ægte kærlighed, og Han vil med glæde tage imod det. Ingen er derfor afskåret fra Kṛṣṇa-bevidsthed, for det er så nemt og universelt. Hvem kan være så tåbelig ikke at ville være Kṛṣṇa-bevidst gennem denne enkle metode og således opnå det højeste fuldkomne liv i evighed, lyksalighed og viden? Kṛṣṇa ønsker kun tjeneste i kærlighed og intet andet. Kṛṣṇa tager imod selv en lille blomst fra Sin rene hengivne. Han vil ingen form for ofring have fra en ikke-hengiven. Han har ikke brug for noget fra nogen, for Han er selvtilstrækkelig, men ikke desto mindre tager Han imod Sin hengivnes ofring i en udveksling af kærlighed og hengivenhed. At udvikle Kṛṣṇa-bevidsthed er livets højeste fuldkommenhed. Bhakti bliver nævnt to gange i dette vers for at understrege ekstra kraftigt, at bhakti eller hengiven tjeneste er den eneste måde, man kan nærme sig Kṛṣṇa på. Ingen andre omstændigheder såsom at være en brāhmaṇa, en klog videnskabsmand, en rig mand eller en stor filosof kan få Kṛṣṇa til at tage imod et offer. Uden det grundlæggende element af bhakti kan intet formå Herren til at indvillige i at tage imod noget fra nogen. Virkelig bhakti er aldrig motiveret. Processen er evig. Der er tale om direkte handling i tjeneste til den absolutte helhed.

Pán Kṛṣṇa již stanovil, že je jediným poživatelem, původním Pánem a skutečným cílem všech obětí, a nyní vyjevuje, jaké oběti si přeje. Pokud někdo touží oddaně sloužit Nejvyššímu, tím se očistit a dosáhnout cíle života — transcendentální láskyplné služby Bohu — měl by zjistit, co od něho Pán chce. Ten, kdo Kṛṣṇu miluje, Mu bude dávat vše, co si Kṛṣṇa přeje, a nebude Mu nabízet nic, co si nepřeje nebo oč nežádá. Nelze Mu tedy obětovat maso, ryby či vejce. Kdyby Kṛṣṇa chtěl, abychom Mu tyto věci obětovali, řekl by to. Místo toho výslovně žádá lístek, ovoce, květy a vodu, a o této oběti říká: “Já ji přijmu.” Z toho bychom měli pochopit, že maso, ryby a vejce nepřijímá. Náležitou potravou lidských bytostí je zelenina, obilniny, ovoce, mléko a voda, což určil sám Pán Kṛṣṇa. Pokud jíme cokoliv jiného, nemůžeme Mu to obětovat — Pán to nepřijme. Jestliže taková jídla obětujeme, nejednáme na úrovni láskyplné oddanosti.

Efter at have fastslået, at Han er den eneste nyder, den oprindelige herre og den virkelige genstand for alle rituelle offerhandlinger, afslører Herren Kṛṣṇa her, hvilken slags ofringer Han ønsker. Hvis man gerne vil engagere sig i hengiven tjeneste til den Højeste for at blive renset og nå livets mål, Guds transcendentale kærlighedstjeneste, må man finde ud af, hvad Herren ønsker af én. Hvis man elsker Kṛṣṇa, giver man Ham alt det, Han gerne vil have, og undgår at tilbyde Ham noget, der er uønsket, eller som Han ikke har bedt om. Derfor kan kød, fisk og æg ikke ofres til Kṛṣṇa. Hvis Han gerne ville have haft sådanne ting som offergaver, ville Han have sagt det. Han anmoder i stedet klart og tydeligt om, at et blad, en frugt, blomster og lidt vand bliver givet til Ham, og Han siger om en sådan offergave: “Jeg vil tage imod den.” Derfor kan vi forstå, at Han ikke vil acceptere kød, fisk og æg. Grøntsager, korn, frugter, mælk og vand er den rette føde for mennesker og er blevet foreskrevet af Herren Kṛṣṇa Selv. Hvad vi ellers spiser af andre ting, kan ikke ofres til Ham, da Han ikke vil tage imod dem. Altså kan vi ikke handle på niveauet af kærlig hengivenhed, hvis vi ofrer den slags mad.

V třináctém verši třetí kapitoly Śrī Kṛṣṇa vysvětluje, že jedině zbytky po oběti jsou očištěné a vhodné jídlo pro ty, kdo usilují o pokrok a chtějí se vysvobodit z hmotného zapletení. Ve stejném verši říká, že ti, kdo své jídlo neobětují, jedí pouze hřích. To znamená, že s každým soustem ještě více zabředají do spletitosti hmotné přírody. Oddaný však připravuje chutná a jednoduchá vegetariánská jídla, která s poklonou obětuje před obrázkem nebo Božstvem Pána Kṛṣṇy, a modlí se k Pánu, aby tuto prostou oběť přijal. To mu umožňuje dosahovat stálého pokroku, očistit své tělo a utvořit jemnou mozkovou tkáň, což povede k jasnému uvažování. Nejdůležitější však je, že oběť má být konána s láskou. Kṛṣṇa jídlo nepotřebuje, protože Mu patří vše, nicméně přijme oběť od toho, kdo Ho tímto způsobem touží potěšit. Důležitou součástí přípravy, podávání a obětování jídla je láska ke Kṛṣṇovi.

Śrī Kṛṣṇa forklarer i kapitel 3, vers 13, at kun rester fra offerhandlinger er rensede og egnede til at blive indtaget af dem, der forsøger at gøre fremskridt i livet og slippe ud af kløerne på den materielle forvikling. Kṛṣṇa udtaler i samme vers, at de, der ikke ofrer deres mad, spiser kun synd. Deres involvering i den materielle naturs forviklinger bliver med andre ord blot dybere og dybere for hver mundfuld, de indtager. Men at tilberede velsmagende, enkle grøntsagsretter og derefter ofre dem til Herren Kṛṣṇas billede eller Deitet og bukke sig ned og bede Ham tage imod dette beskedne offer, sætter én i stand til støt og roligt at gøre fremskridt i livet og rense kroppen og opbygge fint hjernevæv, der fører til en klar tankegang. Frem for alt skal ofringen tilberedes i en ånd af kærlighed. Kṛṣṇa mangler ikke mad, da Han allerede ejer alt, der findes, men alligevel vil Han tage imod ofringen fra den, der ønsker at glæde Ham på den måde. Det vigtigste element under tilberedelse, servering og ofring er derfor at handle med kærlighed til Kṛṣṇa.

Impersonalističtí filozofové, kteří si přejí prosadit, že Absolutní Pravda nemá smysly, nemohou tento verš Bhagavad-gīty pochopit. Považují ho za metaforu či za důkaz toho, že Kṛṣṇa, jenž přednesl Bhagavad-gītu, je světskou postavou. Kṛṣṇa, Nejvyšší Pán, však smysly má a je řečeno, že každý Jeho smysl může plnit funkci kteréhokoliv jiného. To je význam výroku, že Kṛṣṇa je absolutní. Kdyby postrádal smysly, sotva by se o Něm dalo říci, že v plné míře oplývá všemi druhy bohatství. V sedmé kapitole Kṛṣṇa vyložil, že oplodňuje hmotnou přírodu živými bytostmi a dělá to tak, že na ni pohlédne. Podobně je tomu v tomto případě — Jeho poslouchání láskyplných slov, kterými Mu oddaný obětuje jídlo, se vůbec neliší od Jeho jedení a skutečného ochutnávání. To je třeba zdůraznit — díky Jeho absolutnímu postavení je Jeho naslouchání zcela totožné s Jeho jedením či ochutnáním jídla. Tomu, že Nejvyšší Absolutní Pravda může jíst a vychutnávat jídlo, dokáže porozumět jedině oddaný, jenž uznává Kṛṣṇu tak, jak se On sám popisuje, a neuchyluje se k nepatřičným výkladům.

Upersonlighedsfilosofferne, der gerne fastholder, at den Absolutte Sandhed er uden sanser, kan ikke forstå dette vers i Bhagavad-gītā. For dem er det enten en metafor eller bevis på den verdslige natur af Kṛṣṇa, Bhagavad-gītās taler. Men i virkeligheden har Kṛṣṇa, den Højeste Guddom, sanser, og der står skrevet, at Hans sanser er ombyttelige. Med det ene sanseorgan kan Han med andre ord udføre alle andre sanseorganers funktioner. Det er det, der menes med, at Kṛṣṇa er absolut. Hvis Han var uden sanser, kunne man dårligt sige om Ham, at Han er fuldstændig i alle overdådigheder. Kṛṣṇa forklarede i kapitel 7, at Han befrugter de levende væsener ind i den materielle natur. Dette sker ved, at Han kaster Sit blik på den materielle natur. Og så i dette tilfælde er det, at Kṛṣṇa lytter til den hengivnes kærlige ord under dennes ofring af mad til Ham, fuldstændig identisk med, at Han spiser og faktisk smager på ofringen. Dette punkt fortjener at blive understreget: På grund af Hans absolutte position er det, at Han hører, helt og aldeles identisk med, at Han spiser og smager. Kun den hengivne, der uden fortolkning accepterer Kṛṣṇa, som Han beskriver Sig selv, kan forstå, at den Højeste Absolutte Sandhed kan spise mad og nyde den.